V Bruselu dne 6.8.2018

COM(2018) 575 final

SDĚLENÍ KOMISE RADĚ A EVROPSKÉMU PARLAMENTU

Účast Evropské unie jako stálého pozorovatele v Tichomořském společenství (SPC)


Úvod

Tichomořský region zahrnuje 15 států skupiny afrických, karibských a tichomořských států (AKT) a čtyři zámořské země a území. Region má celkovou půdní plochu 580 000 km2 a tvoří rozsáhlou výlučnou ekonomickou zónu o rozloze přibližně 30 milionů km2 při celkovém počtu obyvatel přibližně 12 milionů, z čehož více než 500 000 jsou občané EU.

EU má v Tichomoří strategické zájmy. Společně s 15 tichomořskými státy skupiny AKT tvoří silnou koalici v otázkách boje proti změně klimatu a při řešení dalších globálních otázek, včetně správy oceánů. Tichomoří EU přináší rovněž ekonomické a obchodní příležitosti, a to zejména ve vztahu k rybolovu 1 a těžbě nerostů. Užší vazby s tichomořskými zeměmi také posílí spolupráci EU s Austrálií a Novým Zélandem v tomto regionu.

Tichomořský region představuje příležitost pro koordinované a komplexní využití celé řady různých složek vnější činnosti EU, včetně společné zahraniční a bezpečnostní politiky, rozvojové politiky EU a ekonomické diplomacie. Vzhledem k tomu, že v tichomořských zemích má zastoupení jen velmi málo členských států EU, prohloubení vazeb s Tichomořským společenstvím (SPC), dříve zvaným Komise pro jižní Tichomoří (South Pacific Commission), by zároveň bylo cestou k posílení spolupráce EU s tichomořskými zeměmi.

EU provádí část svých regionálních a dvoustranných programů prostřednictvím regionálních organizací v Tichomoří. Tichomořské společenství je hlavní organizace provádějící programy EU v Tichomoří. Dne 11. února 2016 vyzvalo Tichomořské společenství Evropskou unii prostřednictvím dopisu vedoucímu delegace EU pro Tichomoří, jež sídlí na Fidži, aby se stala stálým pozorovatelem. To představuje příležitost k posílení partnerství mezi EU a společenstvím a k zintenzivnění politického dialogu EU s touto organizací v regionálních záležitostech.

Tichomořské společenství (SPC)

Tichomořské společenství vzniklo v roce 1947 na základě Canberrské dohody. Jedná se o hlavní regionální prováděcí organizaci, která hraje aktivní roli v oblasti regionálního rozvoje podporujícího začleňování a v oblasti spolupráce a integrace v Tichomoří. V současné době má 26 členů: Americká Samoa, Austrálie, Cookovy ostrovy, Federativní státy Mikronésie, Fidži, Francie, Francouzská Polynésie, Guam, Kiribati, Marshallovy ostrovy, Nauru, Nová Kaledonie, Nový Zéland, Niue, Ostrovy Severní Mariany, Palau, Papua-Nová Guinea, Pitcairnovy ostrovy, Samoa, Šalamounovy ostrovy, Tokelau, Tonga, Tuvalu, Spojené státy americké, Vanuatu a Wallis a Futuna.

S cílem podpořit užší a významnější zapojení subjektů, které nemají zájem o členství v Tichomořském společenství nebo pro něj nesplňují podmínky, přijalo Tichomořské společenství v listopadu roku 2015 na své 9. konferenci novou  (dokument SPC/CRGA 45 (15)), kterým se zavádí kategorie „stálých pozorovatelů v rámci Tichomořského společenství“.

2 Uznávajíce důležitost koordinovaných přístupů k rozvojové politice a programování, Evropská komise a Tichomořské společenství dne 16. června 2015 posílily svou spolupráci podpisem o vzniku partnerství. V této souvislosti byla Komise neformálně přizvána jako pozorovatel na výroční správní schůze společenství. Po přijetí nové politiky pro členství a status pozorovatele Tichomořského společenství Tichomořské společenství dne 11. února 2016 Evropskou unii, aby se stala prvním stálým pozorovatelem při této organizaci.

Status stálého pozorovatele při Tichomořském společenství

Status stálého pozorovatele má za cíl zapojit subjekty v rámci Tichomořského regionu nebo mimo něj, které mají zájem a kapacitu významně se zapojit do Tichomořského společenství, ale které se nechtějí stát jeho členy nebo nesplňují podmínky pro členství.

Jak je uvedeno v politice pro členství a status pozorovatele Tichomořského společenství, stálí pozorovatelé mohou očekávat následující:

1.Stálí pozorovatelé se mohou účastnit jednání Výboru představitelů vlád a správ 3 a Konference 4 a dalších jednání Tichomořského společenství. Se svolením předsedajícího se mohou účastnit diskusí a debat.

2.Stálí pozorovatelé mohou na jednáních Tichomořského společenství předkládat návrhy. Tyto návrhy mohou být členům Tichomořského společenství předloženy k rozhodnutí pouze na základě žádosti nejméně jednoho člena Tichomořského společenství.

3.Předsedající zasedání může stálému pozorovateli v případě potřeby přidělit dodatečný čas k odpovědi vztahující se k postojům nebo návrhům, které předložil.

4.Podle uvážení členů Tichomořského společenství a sekretariátu Tichomořského společenství mohou být stálí pozorovatelé přizváni k účasti v pracovních skupinách zřízených řídícím orgánem nebo sekretariátem, a to v souladu s obvyklými postupy upravujícími složení těchto pracovních skupin.

5.Sekretariát Tichomořského společenství hodlá všechny stálé pozorovatele informovat o workshopech, seminářích a dalších účelových schůzích členů svolaných Tichomořským společenstvím a jeho sekretariátem a bude je na tato setkání zvát.

Udělení statusu stálého pozorovatele podléhá následujícímu postupu, který je podrobně popsán v politice:

1.Předložení písemné žádosti Konferenci Tichomořského společenství, adresované generálnímu řediteli sekretariátu, v níž žadatel stručně zdůvodní, jak splňuje kritéria pro udělení statusu stálého pozorovatele.

2.Posouzení žádosti sekretariátem a vydání doporučení předsedajícímu Konference a všem členům Tichomořského společenství.

3.Posouzení žádosti Výborem představitelů vlád a správ a vydání doporučení Konferenci.

4.Rozhodnutí Konference na základě konsensu.

5.Generální ředitel sekretariátu oznámí žadateli rozhodnutí.

Ačkoli se očekává, že stálí pozorovatelé budou financovat svou vlastní účast na jednáních Tichomořského společenství, prostřednictvím výjimky z bodu 37 politiky může být rozhodnutím Konference upuštěno od povinnosti platit roční příspěvek do rozpočtu Tichomořského společenství, jestliže stálý pozorovatel poskytuje významnou finanční podporu programům této organizace prostřednictvím jiných mechanismů. Vzhledem k podstatnému finančnímu příspěvku EU do tohoto regionu (viz níže) bude žádost o udělení statusu stálého pozorovatele předložena s podmínkou, že ji Konference osvobodí od povinnosti platit roční příspěvek do rozpočtu Tichomořského společenství.

Řízení o udělení statusu stálého pozorovatele je správní řízení. Status stálého pozorovatele jako takový nezakládá žádná hmotná práva ani žádné povinnosti. V souladu s čl. 17 odst. 1 Smlouvy o Evropské unii by Unii měla v Tichomořském společenství zastupovat Komise.

Cíle

Komise a Tichomořské společenství rozvinuly dlouhodobou spolupráci na podporu rozvoje tichomořských ostrovních zemí a území. Prostřednictvím činností podporovaných Tichomořským společenstvím EU doposud přispěla k řešení problémů a rozvoji příležitostí mimo jiné v oblastech změny klimatu, snižování rizika katastrof, rybolovu, rozvoje obchodu, udržitelné energie, kultury, lidských práv a hlubinných minerálů. V roce 2017 EU vyčlenila přibližně 160 milionů EUR na rozvojové programy pro tichomořské státy.

Regionální mandát Tichomořského společenství je úzce sladěn s klíčovými odvětvími v Tichomoří, jakož i se zaměřením rozvojové pomoci EU. Tichomořské společenství je zdaleka největším prováděcím partnerem EU v Tichomoří a klíčovou regionální organizací prosazující společné zájmy. EU poskytuje Tichomořskému společenství každoročně v průměru 30 milionů EUR. V roce 2016 tato částka představovala téměř 40 % ročních výdajů této organizace. Skutečnost, že Komise poskytuje Tichomořskému společenství značnou podporu, je dalším důvodem k užšímu propojení obou institucí.

Celkově představuje status stálého pozorovatele příležitost k tomu, aby EU posílila soudržnost a účinnost a zároveň zvýšila kvalitu, viditelnost a dopad činností Komise a Tichomořského společenství. Takový status by také přispěl k posílení politického dialogu Komise s Tichomořským společenstvím v oblasti regionálních otázek. Status stálého pozorovatele by navíc posílil spolupráci EU s Tichomořským společenstvím, což by mohlo být ve společném zájmu s ohledem na nadcházející jednání o dohodě o partnerství se zeměmi AKT po uplynutí platnosti dohody z Cotonou. Vzhledem k tomu, že jeden členský stát EU (Francie) je již řádným členem Tichomořského společenství (stejně jako Austrálie, Nový Zéland a Spojené státy americké), získání statusu stálého pozorovatele by pro Komisi znamenalo příležitost k rozšíření partnerství v regionu.

Závěr

Jelikož je Tichomořské společenství jak strategickou regionální platformou, tak i klíčovým regionálním partnerem, s nímž je žádoucí posílit spolupráci v oblastech společného zájmu, má Komise v úmyslu kladně odpovědět na výzvu této organizace, aby se stala stálým pozorovatelem jménem EU. Formální žádost, která bude adresována generálnímu řediteli sekretariátu, bude obsahovat výslovnou podmínku, že Konference upustí od povinnosti finančně přispívat do rozpočtu Tichomořského společenství.

(1)

EU je členem dvou regionálních organizací pro řízení rybolovu v Tichém oceánu: Komise pro rybolov v západním a středním Tichém oceánu (WCPFC) a Regionální organizace pro řízení rybolovu v jižním Tichomoří (SPRFMO), v rámci kterých aktivně přispívá k dlouhodobé ochraně a řízení rybolovných zdrojů.

(2)

Dokument zaregistrovaný pod číslem Ares (2015)2773568.

(3)

Výbor představitelů vlád a správ (CRGA, Committee of Representatives of Governments and Administrations) je výbor Konference Tichomořského společenství, který zasedá jednou ročně. V letech, ve kterých nezasedá Konference, je výbor CRGA oprávněn rozhodovat o správních záležitostech.

(4)

Konference Tichomořského společenství je řídícím orgánem organizace. Zasedá každé dva roky. Každá členská země a území má při rozhodování jeden hlas.