EVROPSKÁ KOMISE

V Bruselu dne 5.7.2018

COM(2018) 524 final

SDĚLENÍ KOMISE RADĚ A EVROPSKÉMU PARLAMENTU

První zpráva o pokroku při rozvíjení celní unie EU a její správy vydávaná každé dva roky

1.ÚVOD

Uplynulo jen něco málo přes rok od okamžiku, kdy Komise zahájila debatu 1  o pěti možných scénářích, jak by se Evropská unie (EU) mohla v nadcházejících letech rozvíjet, aby se dokázala postavit četným výzvám, jimž čelí, od globalizace přes dopad nových technologií na společnost až po bezpečnostní obavy a nárůst populismu. Komise se domnívá, že celní unie 2 , která letos oslaví padesát let od svého vzniku, hraje významnou úlohu při řešení těchto problémů, a její další rozvoj je tudíž velice důležitý.

Celní unie patří mezi první úspěchy EU a lze ji považovat za jeden z hlavních úspěchů Unie. Nejenže umožnila EU zrušit vnitřní hranice, ale také konkurovat zbytku světa. Jednotný trh EU, který umožňuje jakémukoli podniku se sídlem v EU prodávat zboží a investovat po celé EU bez vnitřních hranic, by nebyl možný bez bezcelního prostředí, které zajišťuje celní unie, a úlohy, kterou celní unie hraje při dohledu nad dovozem a vývozem. Z mezinárodního hlediska je EU nyní největším obchodním blokem na světě představujícím 15 % světového obchodu 3 , a díky tomu má mnohem silnější postavení v obchodních jednáních s třetími zeměmi, než kdyby jakýkoli členský stát vyjednával sám.

Celní unie za posledních padesát let prošla zásadním vývojem a celní orgány nyní úspěšně plní celou řadu úkolů na hranicích. Celní orgány členských států spolupracují, aby usnadnily obchod a snížily byrokracii, vybírají příjmy pro rozpočty členských států a EU 4 a chrání veřejnost před teroristickými, zdravotními, environmentálními a dalšími hrozbami. Vzhledem k tomuto širokému mandátu jsou celní orgány nyní v zásadě hlavními orgány pro kontrolu zboží na vnějších hranicích EU.

Čeká nás však ještě mnoho výzev. Nové trendy a technologie – digitalizace, propojenost, internet věcí, datová analytika, umělá inteligence a technologie blockchain – představují příležitosti i hrozby. Vznikají nové obchodní modely, jako je elektronické obchodování a optimalizace dodavatelského řetězce, a je třeba je podporovat. K tomu jsou navíc veřejné finance pod tlakem, objem světového obchodu roste 5 , podvody a pašování vzbuzují čím dál větší obavy 6 7 a přetrvávají hrozby přeshraniční trestné činnosti a bezpečnostní hrozby. Strategie přijaté v ostatních oblastech politiky ovlivňují a rozšiřují úkoly celních orgánů. Jsou zapotřebí zdroje a finanční prostředky, zejména na rozvoj a údržbu elektronických systémů, které jsou nyní klíčové pro fungování celní unie. Mezitím je nutno upřednostnit práci na četných důsledcích vystoupení Spojeného království z EU v oblasti celní správy. Kvůli tomu všemu jsou celní orgány EU vystaveny stále většímu tlaku.

V posledních letech zaznívají hlasy volající po jednotnějším přístupu k celní unii a po účinnějším a soudržnějším celkovém řízení s cílem řešit tyto výzvy. Evropský parlament 8 poukázal na riziko, že rozdílné elektronické celní systémy v členských státech mohou vést k roztříštěnosti, další administrativní zátěži a prodlevám komplikujícím tok zboží přes hranice. Evropský účetní dvůr 9 uvedl, že neúčinné provádění dovozních postupů i nedostatky v právním rámci nepříznivě ovlivňují finanční zájmy EU. Evropský hospodářský a sociální výbor 10 mj. tvrdil, že účinné uplatňování celních předpisů vyžaduje úsilí zaměřené na minimalizování možnosti rozdílných výkladů ze strany správ členských států.

Ve sdělení z roku 2016 o rozvíjení celní unie EU a její správy (dále jen „sdělení o správě“) 11 Komise navrhla řešení uvedených problémů, která zahrnovala soudržnější a jednotnější uplatňování společných celních pravidel v rámci vylepšených politických a provozních struktur založených na partnerství; lepší spolupráci celních orgánů s ostatními orgány, které mají na starost správu hranic a bezpečnost, a ucelenější dlouhodobou strategii rozvoje a údržby elektronických celních systémů. V březnu 2017 Rada Evropské unie uvedla, že vítá 12 sdělení o správě, a vyzvala Komisi k poskytnutí aktuálních informací v dvouleté zprávě, a to zejména v některých oblastech, na něž by bylo podle Rady potřeba se obzvlášť zaměřit.

Toto sdělení Komise na základě výše uvedeného přezkoumává dosavadní fungování celní unie a určuje prioritní otázky do budoucna. Sdělení by mělo být nástrojem k podnícení dialogu se všemi zúčastněnými subjekty, včetně občanů, podniků, členských států, Evropského parlamentu a ostatních evropských orgánů, jejichž přispění je stěžejní k zajištění pokračujícího úspěchu celní unie.

2.OBECNÉ SOUVISLOSTI

Úloha celních orgánů

Svět se za posledních padesát let existence celní unie dramaticky proměnil a stejně tak úloha celních orgánů členských států. Během tohoto období celní orgány převzaly ke svému úkolu nadále chránit finanční zájmy EU a členských států také odpovědnost za provádění hraničních aspektů několika dalších společných politik EU, a to se značným úspěchem. Veškeré zboží vstupující na území EU nebo toto území opouštějící podléhá celnímu dohledu a může být předmětem celních kontrol.

Celní orgány zejména převzaly úlohu orgánů v přední linii v rámci boje proti terorismu a organizované trestné činnosti. Po útoku na Světové obchodní centrum v New Yorku v roce 2001 EU reagovala novelizací celních předpisů, která se týkala bezpečnosti 13 . Bylo stanoveno celoevropské zavedení společných kritérií rizik v rámci předběžné analýzy rizik nákladu a společný rámec pro řízení rizik 14 s cílem pomoci celním orgánům sdílet informace a výsledky týkající se operačních rizik, a usnadnit tak rychlou reakci na jakoukoli krizovou situaci v dodavatelském řetězci. Celní orgány navíc kontrolují převážení velkého množství hotovosti do EU a z EU jednotlivými cestujícími, přičemž tyto kontroly jsou nedílnou součástí opatření EU pro boj proti praní peněz a financování terorismu, a úzce spolupracují s ostatními pohraničními a bezpečnostními orgány v boji proti těmto hrozbám.

Celní správa v číslech 15 Výběr příjmů ·V roce 2016 vnitrostátní celní orgány zaznamenaly nezaplacené clo ve výši 537 milionů 16 EUR, které mělo být vráceno do rozpočtu EU. Boj proti terorismu a organizované trestné činnosti ·V roce 2016 celní orgány EU zabavily v Unii téměř 6 300 palných zbraní, více než 1 milion kusů střeliva a přes 1 500 kusů výbušnin. ·V témže roce celní orgány zachytily téměř 300 tun drog (přičemž vzrostl počet záchytů kokainu a syntetických drog); množství drog zachycených celními orgány v expresních a poštovních zásilkách vzrostlo oproti roku 2015 o 23 % a celkem činilo 13 tun. ·Celní orgány vyřizují v průměru 100 tisíc ohlášení peněžní hotovosti ročně o celkovém ohlášeném množství mezi 60 a 70 miliardami EUR a zároveň odhalí neohlášenou nebo nesprávně ohlášenou peněžní hotovost o hodnotě dosahující v průměru 300 milionů EUR ročně 17 . Ochrana práv duševního vlastnictví – zajištění padělků a kulturních statků ·V roce 2016 se celním orgánům podařilo zadržet více než 41 milionů padělků, což představuje porušení práv duševního vlastnictví o hodnotě, jejíž odhad se blíží 672 milionům EUR (zejména šlo o cigarety, hračky a potravinářské výrobky). ·V témže roce celní orgány odhalily 96 případů, kdy se podvodníci pokoušeli z EU vyvézt evropské poklady. Řízení obchodních toků přes hranice EU ·Celní orgány v EU vyřídí za jednu sekundu přes 9 celních prohlášení a odbaví zboží o hodnotě přes 100 000 EUR a ročně vyberou clo ve výši 25 miliard EUR.  ·Obchodníci v EU dnes předkládají 99 % celních prohlášení elektronicky a brzy budou moci v souladu s probíhajícím zaváděním elektronických systémů podle celního kodexu Unie elektronické celní systémy využívat i k dalším aspektům svých obchodních operací. ·Rychlost celního odbavení je nyní velmi vysoká: i celní prohlášení předložená standardním postupem (tj. pokud se nevyužije zjednodušený postup) jsou zpravidla odbavena do 1 hodiny (93 % v roce 2016).

Právní rámec 

Celní předpisy jsou přijímány na úrovni EU, avšak za jejich uplatňování odpovídají členské státy prostřednictvím svých vnitrostátních celních správ. Od roku 2016 celní kodex Unie stanoví nový a ucelený právní rámec celních pravidel a postupů na celním území EU, který je přizpůsobený situaci v oblasti moderního obchodu a světovým normám s cílem usnadnit podnikům EU mezinárodní aktivity. Významného pokroku bylo dosaženo v přeměně všech celních procesů na procesy, které jsou plně elektronické, jak vyžaduje nový kodex 18 . Celní orgány též uplatňují více než 60 necelních právních předpisů v rámci své úlohy provádění aspektů týkajících se hranic, které stanoví jiné společné politiky EU. Právní předpisy a nelegislativní nástroje navíc celním orgánům v EU umožňují vzájemně spolupracovat v boji proti bezpečnostním a finančním rizikům a s mnoha třetími zeměmi byly uzavřeny mezinárodní dohody o spolupráci.

Elektronické systémy

Komise a členské státy spolupracují na vývoji a provozování elektronických systémů na podporu celních operací již od roku 2008 19 . Tyto systémy zahrnují různé celní procesy včetně celních prohlášení, pohybu zboží včetně tranzitu do EU a z EU a informační toky mezi správami a s Komisí 20 . Jejich součástí je také několik společných databází, jako je databáze sazeb. Vývoj sedmnácti elektronických systémů 21 pro řízení procesů stanovených v celním kodexu Unie je významným krokem při plnění strategie elektronického celnictví, ale klíčovým krokem, pokud celní správy mají být schopny plnit své úkoly a zároveň usnadňovat obchodní toky.

Usnadnění obchodu

Úloha celních orgánů 22 je založena na jednoduché zastřešující zásadě, a sice, že celní orgány musejí zajistit rovnováhu mezi celními kontrolami a usnadňováním zákonného obchodu, aby EU mohla prosperovat a aby mohly vznikat konkurenceschopné podniky. Cílem celního kodexu Unie je dosáhnout této rovnováhy, zjednodušit pravidla a postupy a zároveň zavést nové prvky, jako jsou povinné záruky a přísnější pravidla v oblasti bezpečnosti a zabezpečení.

Důležitým nástrojem jak pro celní kontroly, tak pro usnadnění obchodu, který byl zaveden v rámci novelizace týkající se bezpečnosti, byl režim „oprávněného hospodářského subjektu“ 23 . Oprávněným hospodářským subjektům jsou přiznány určité výhody (např. méně kontrol na hranicích, snazší vykazování, nižší stupeň rizika atd.) výměnou za úzkou spolupráci s celními orgány v zájmu zajištění bezpečnosti dodavatelského řetězce. Podniky, které chtějí tohoto režimu využívat, musí absolvovat přísný certifikační proces stanovený v právu Unie a musí být připraveny přijmout další opatření, aby celním orgánům neustále dokazovaly, že jsou schopné plnit své povinnosti v celém rozsahu a aktivně přispívat k bezpečnosti a zabezpečení mezinárodních dodavatelských řetězců. Celní kodex Unie posílil výhody uvedeného režimu, ale zároveň vyžaduje, aby potenciální oprávněné hospodářské subjekty splňovaly další přísné podmínky. Počet těchto subjektů na konci roku 2016 dosáhl téměř 16 000 a jejich zapojení do dodavatelského řetězce v témže roce dosáhlo úrovně 77 %.

Jsou neustále přijímána opatření k dalšímu vylepšení celkového řízení režimu a zajištění jednotného přístupu v celé celní unii. Tento režim však může být důvěryhodný a účinný jen tehdy, pokud členské státy budou jednat tak, aby zajistily jeho řádnou kontrolu zejména přijímáním okamžitých opatření v případě odhalení potíží nebo nesouladu. V této souvislosti si členské státy neustále vyměňují informace o specifických rizicích týkajících se všech fází procesu oprávněných hospodářských subjektů.

3.PŘEZKUM FUNGOVÁNÍ CELNÍ UNIE V PRIORITNÍCH OBLASTECH

Nehledě na četné úspěchy během posledních padesáti let Komise souhlasí s Evropským parlamentem, Účetním dvorem a Radou, že je zapotřebí dalšího úsilí s cílem zajistit, aby celní unie byla schopna čelit výzvám i v budoucnosti. Tato kapitola pojednává o vývoji v posledních letech v oblasti zlepšování fungování celní unie, jak navrhla Komise ve svém sdělení o správě a schválila Rada ve svých závěrech z března 2017. Zaměřuje se na prioritní oblasti, které Rada určila v uvedených závěrech. Zmiňuje též probíhající úsilí zaměřené na dosažení dalšího pokroku v každé z konkrétních zkoumaných oblastí.

I.Provádění celního kodexu Unie

Provádění moderního a účinného právního rámce v plném rozsahu je klíčové, má-li celní unie úspěšně fungovat. Komise v nedávné době předložila zprávu 24  o stavu provádění celního kodexu Unie, které se uplatňuje od 1. května 2016. Příslušná právní ustanovení fungují hladce, přičemž pravidelně probíhají diskuse se zástupci obchodu a členských států zaměřené na vyřešení jakýchkoli problémů při výkladu nebo uplatňování. Komise kromě toho v roce 2016 nasadila patnáct modulů elektronického učení týkajících se kodexu na podporu zavádění a jednotného uplatňování tohoto právního předpisu. Významnou úlohu při správném provádění kodexu rovněž hrají obecné pokyny vysvětlující praktické aspekty uplatňování pravidel . Zástupci členských států a obchodu spolupracovali s Komisí na vypracování všech těchto nezbytných obecných pokynů a dále spolupracují na aktualizaci uvedených dokumentů podle potřeby.

Většina prací na modernizaci nebo vytváření elektronických systémů (celkem sedmnácti), s nimiž počítá celní kodex Unie, bude dokončena do roku 2020. Některé systémy však budou nasazovány postupněji až do roku 2025 25  a závisejí na financování v rámci příští generace programů EU pro financování v celní oblasti. Realizace všech elektronických systémů je klíčová k tomu, aby celní správy mohly řídit finanční a bezpečnostní rizika a zároveň usnadňovat obchod.

Důležitý úkol, které mají celní správy členských států před sebou, je přehodnocení četných povolení udělených podle předchozího celního právního rámce, celního kodexu Společenství, které musí být dokončeno do května 2019. Povolení se udělují hospodářským subjektům k různým účelům, většinou jako povolení uplatňovat některé zjednodušené nebo méně těžkopádné celní postupy. Dobrým příkladem je povolení, jímž se přiznává status oprávněného hospodářského subjektu. Jelikož se podmínky pro udělování povolení mohly podle celního kodexu Unie změnit a v některých případech jsou přísnější a jednotnější, je třeba stávající povolení přehodnotit, aby bylo zajištěno striktní uplatňování nových pravidel.

Komise je zástupcům členských států a obchodu nápomocna tím, že poskytuje fóra pro diskutování o problémech, které se během procesu přehodnocování povolení v období do května 2019 objeví. Proces provádění celního kodexu Unie a osvojování si nových ustanovení a nových informačních systémů musí v nadcházejících letech zůstat prioritou.

II.Vypracování ucelené středně a dlouhodobé strategie pro celní informační systémy

Jak uvedla Komise ve svém sdělení o správě, náklady na údržbu stále sofistikovanějších celounijních elektronických celních systémů budou v nadcházejících letech značné a jsou zapotřebí řešení, jak tento problém zvládnout. Kromě toho existují i dlouhodobější problémy, jak zamezit zdvojování úsilí a zdrojů při aktualizování starých elektronických systémů v každém členském státě. Elektronické systémy jsou zároveň nepostradatelné pro účinné a modernizované fungování celní unie.

Členské státy a Komise od té doby vedou rozsáhlé diskuse s cílem pokusit se nalézt účinnější, nákladově efektivnější a jednodušší přístup ke správě elektronických systémů. Při hledání možných řešení bylo dosaženo jistého pokroku s ohledem na digitální agendu, potenciál pro meziodvětvové interoperabilní přístupy a důsledky technologických inovací v nadcházejících letech.

Komise nedávno přijala zprávu o pokroku 26 o strategii v oblasti IT pro celnictví s cílem pomoci zaměřit debatu, která bude v nadcházejících letech nezbytná. Prioritou je vytvoření „katalyzační skupiny“ zainteresovaných členských států a Komise, která bude zkoumat specifické otázky uvedené ve zprávě o pokroku. Cílem by bylo, jak uvádí zpráva o pokroku, vypracovat proveditelný scénář na delší období a postup realizace, mj. prostřednictvím dalších „pilotních projektů“ a hloubkové analýzy součinnosti s jinými subjekty i vhodných právních analýz a posouzení nákladů a přínosů. Komise je připravena se této práce aktivně účastnit.

III.Rozvoj správy celní unie

Rada a Komise se shodují na tom, že je zapotřebí dlouhodobá zastřešující politika a společná vize týkající se provozního řízení celní unie. To umožní přijímat nezbytná rozhodnutí inkluzivním a partnerským způsobem napříč různými politikami s různými zúčastněnými subjekty při zohlednění potřeb všech.

Jednou ze skupin, která se použije pro účely tohoto sdíleného řízení celní unie, je poradní skupina Komise tvořená generálními řediteli celních orgánů (dále jen „skupina pro celní politiku“). Zapojení skupiny pro celní politiku do přezkumu lhůt pro provedení elektronických systémů stanovených v celním kodexu Unie patří mezi nedávné příklady toho, jak posílené partnerství Komise a členských států může pomoci při účinném řízení priorit v oblasti celnictví. Komise navrhuje vymezit této skupině jasnější a specifičtější úlohu v souvislosti s činností týkající se celní unie.

Komise zahájila proces, jehož cílem je přeměnit skupinu pro celní politiku ve formální skupinu odborníků s jasně stanovenými úkoly a jednacím řádem 27 .

IV.Pokračování ve vývoji nástroje pro posuzování výkonnosti celní unie

Soustavné monitorování a analyzování politiky a posuzování možných dopadů je základní součástí správy celní unie. Za tímto účelem Komise pracuje na vývoji nástroje pro posuzování výkonnosti celní unie, který má pomoci řídit formulování politiky a strategické rozhodování. Tento nástroj by měl umožnit systematické posuzování výkonnosti celní unie s ohledem na strategické cíle celní unie, pokud jde o účinnost, efektivitu a uniformitu, analyzováním klíčových trendů a odhalováním oblastí, kde je prostor ke zlepšení. Jedná se o nepostradatelný nástroj pro zvyšování informovanosti hlavních zúčastněných subjektů a širší veřejnosti o úspěších a přidané hodnotě celní unie.

Nástroj pro posuzování výkonnosti celní unie posuzuje fungování celní unie na základě klíčových ukazatelů výkonnosti v řadě oblastí, jako je ochrana finančních zájmů, zajištění bezpečnosti a zabezpečení občanů EU a posuzování toho, jakou úlohu hrají celní orgány při přispívání k růstu a konkurenceschopnosti EU. Přestože se nástroj pro posuzování výkonnosti celní unie již osvědčil, je potřeba jej dále rozvíjet v zájmu posílení tvorby politiky založené na datech, a to i pomocí tvorby klíčových ukazatelů výkonnosti a větším využíváním systému referenčních hodnot i moderních analytických metod a nástrojů. Při této činnosti je nezbytné využívat součinnosti celních orgánů, Komise, dalších orgánů odpovědných za správu hranic a mezinárodních organizací, aby bylo možné opakovaně používat zdroje údajů a vyvarovat se možného zdvojování úsilí. 

V.Jednotný portál

Komise pracuje na vývoji prostředí jednotného celního portálu EU, který by hospodářským subjektům umožnil předkládat údaje vyžadované pro řadu regulačních účelů (např. veterinárních, hygienických, environmentálních atd.) ve standardizované podobě četným příjemcům a prostřednictvím harmonizovaných přístupových míst. Jednotný celní portál EU by mohl přinést řadu výhod jak pro obchodní komunitu, tak pro regulační orgány. Jedná se o složitou oblast, kde je třeba dávat pozor, aby se zamezilo zdvojování úsilí a zbytečným nákladům. Proto se Komise a členské státy dohodly na postupném zavádění prostředí jednotného celního portálu. První fáze zahrnuje poskytnutí nástrojů na propojení systémů certifikace EU s vnitrostátními systémy, aby celní orgány členských států mohly automaticky přijímat elektronické certifikáty vydané jinými orgány, pro něž je na úrovni EU zřízena databáze. Případná další fáze by se mohla zaměřit na poskytnutí rámce na podporu vytvoření integrovaného a soudržného prostředí pro služby jednotného celního portálu v EU.

Komise nadále pracuje na vytvoření prostředí jednotného portálu EU pro oblast celnictví a na tomto základě bude zvažovat případné další kroky.

VI.Zlepšení v oblasti celní a daňové spolupráce

Potřeba zlepšit spolupráci mezi celními a daňovými orgány je klíčová zejména s ohledem na to, že celní orgány zajišťují správné uplatňování DPH a spotřební daně na dovážené zboží. Výhody spolupráce, které při mnoha příležitostech zdůraznily Rada, Evropský parlament, Evropský účetní dvůr a Komise, zahrnují dosažení lepší rovnováhy mezi kontrolami a usnadňováním obchodu, eliminaci nesouladu mezi pravidly, pomoc při boji proti podvodům a efektivnější správy. V posledním roce došlo v tomto ohledu k významnému vývoji.

Členské státy se v prosinci 2017 28 dohodly na tom, že stanoví jednodušší a účinnější pravidla pro DPH pro podniky, které spotřebitelům prodávají zboží přes internet, a zruší současné osvobození od DPH platné pro dovoz malých zásilek ze zemí mimo EU, které vytváří nekalou hospodářskou soutěž a narušuje trh, a tak poškozuje podniky v EU. Probíhají jednání s celními a daňovými orgány, jelikož celním orgánům vzniknou značné povinnosti při řízení uplatňování DPH na dovoz v souladu s novými pravidly.

V listopadu 2017 Komise přijala návrh 29 na upravení systému DPH tak, aby byl odolnější vůči podvodům a čelil rozsáhlým podvodům v oblasti DPH. Cílem návrhu je zlepšit spolupráci celních a daňových orgánů, co se týče výběru DPH z dovozu ze zemí mimo EU, aby se zamezilo zneužívání opatření k usnadnění obchodu známého pod názvem „režim 42“. Tento návrh řeší nedostatky, které odhalily Evropský účetní dvůr a šetření provedená Evropským úřadem pro boj proti podvodům v souvislosti s prováděním uvedeného celního režimu.

V Radě stále probíhají jednání a dohoda o této iniciativě je důležitou součástí programu pro oblast celnictví na nadcházející roky. Legislativní opatření by měla být doplněna konkrétním zapojením daňových a celních orgánů členských států, aby byly vytvořeny nezbytné kanály pro spolupráci.

Kromě toho budoucí Úřad evropského veřejného žalobce 30  bude mít pravomoc vyšetřovat a stíhat podvody v EU a další trestné činy ovlivňující finanční zájmy Unie, včetně celních podvodů a závažných podvodů v oblasti DPH. Směrnice PIF 31  přijatá dne 5. července 2017 harmonizuje definice, sankce a promlčecí doby těchto trestných činů.

Komise a celní orgány členských států musí nadále intenzivně pracovat, aby se připravily na rok 2021, kdy přestane platit současné osvobození od DPH 32 u zboží o hodnotě nižší než 22 EUR, které pochází ze zemí mimo EU. V důsledku toho budou celní orgány pravděpodobně muset vybírat DPH u většího počtu dováženého zboží.

VII.Pokračování v zapojení obchodu do tvorby celních předpisů Unie

Obchod nadále hraje klíčovou úlohu, jelikož pomáhá při zajišťování, aby celní postupy a pravidla byly funkční a odpovídajícím způsobem vyvažovaly požadavky legitimních obchodníků s účinnými kontrolami. Komise tento mechanismus dále rozvíjí, aby posílila přínos obchodu v různých fázích postupů, tím, že přezkoumává mandát hlavního konzultačního orgánu, kterým je kontaktní skupina pro obchod. Kromě hlavní platformy Komise též podporuje společné diskuse mezi zástupci celních orgánů a obchodu v různých fázích vývoje a provádění právních předpisů.

Přepracovaný mandát kontaktní skupiny pro obchod byl schválen a zveřejněn v roce 2017 33 . K zajištění maximálního využití těchto užších pracovních ujednání bude zapotřebí, aby odvětví obchodu zaujalo aktivní přístup. Komise za sebe bude nadále pořádat pravidelné konzultace se zástupci obchodu za použití těchto nových ujednání.

VIII.Větší integrace operací a řízení mezi celními orgány

Komise se domnívá, že hlubší operativní spolupráce vnitrostátních celních orgánů je klíčová. Zejména z pohledu společného rámce EU pro řízení rizik celních kontrol je třeba věnovat zvláštní pozornost organizačním kapacitám pro spolupráci, aby bylo možné dosáhnout co nejlepší možné návratnosti investic do nových dat, systémů a pravidel.

Přestože za provádění celních předpisů odpovídají jednotlivé členské státy, odpovědnost za jednotné provádění má celní unie jako celek. Program Clo 2020 stanoví organizační, metodický a rozpočtový rámec pro spolupráci vnitrostátních celních orgánů s cílem umožnit hlubší integraci na operativní úrovni. Přidaná hodnota je nejzřetelnější v oblasti elektronických systémů, kde program umožňuje vyvíjet a provozovat transevropské systémy. Program ovšem přináší značnou přidanou hodnotu také z hlediska aktivit spolupráce, jako jsou projektové skupiny, z nichž mnohé již pro celní unii byly cenným přínosem 34 .

Novinkou v rámci programu Clo 2020 jsou týmy odborníků, které mají dosáhnout výsledků intenzivnější spoluprací mezi omezeným počtem zemí na konkrétním problému. Několik týmů odborníků sestavených v roce 2016 poskytlo v roce 2017 slibné výsledky, například vnitrostátní celní laboratoře, které sdílely své odborné znalosti a vybavení při analyzování vzorků a sdílení výsledků, a CELBET – viz tabulka níže. I přes tyto slibné výsledky nebyl plně využit potenciál některých týmů odborníků. Z průzkumu provedeného v létě 2017 vyplývá, že důvody mohou zahrnovat velkou administrativní zátěž při sestavování a vedení týmů odborníků.

CELBET (Customs Eastern Land Border Expert Team [tým odborníků z celních orgánů na východních pozemních hranicích 35 ) V této skupině odborníků je zastoupeno 11 členských států na východních a jihovýchodních pozemních hranicích 36 po dobu 18 měsíců. Náklady skupiny činí 927 000 EUR a jsou spolufinancované z rozpočtu EU. Slibné výsledky zahrnují: ·Řízení rizik: společná tvorba rizikových profilů a jejich posuzování po použití ·Operační kontroly: mapování nekomerčních hraničních přechodů, provádění společných zvýšených opatření na vybraných pozemních hraničních přechodech ·Vybavení a zadávání zakázek: proveden soupis veškerého kontrolního a detekčního vybavení, které mají hraniční přechody k dispozici, typologie a analýza nedostatků ·Odborná příprava: provedena analýza nedostatků v oblasti odborné přípravy a připravují se vzdělávací materiály pro příslušníky pohraniční stráže a celníky. ·Hodnocení / měření výkonnosti: úsilí zaměřené na klíčové ukazatele výkonnosti pro hraniční přechody ·Spolupráce s pohraniční stráží a sousedními zeměmi: doporučení ke zlepšení výměny informací při práci na pozemních hraničních přechodech.

Fungování celní unie a další integrace vnitrostátních celních orgánů, které ji provozují, zůstávají nadále zcela závislé na programu Clo. Vzhledem k výzvám, s nimiž se svět, Evropská unie a celní unie potýkají, je stěžejní, aby tento program pokračoval i po roce 2020.

Komise již předložila návrhy, kterými se i) zavádí nový program Clo, jehož cílem je poskytnout pevný základ pro řešení výzev, jimž celní unie čelí, zejména prostřednictvím prohlubování současných mechanismů spolupráce a budování kapacit, a ii) zřizuje Fond pro vybavení pro celní kontroly, který má podporovat rovnocenné celní kontroly.

4.PRIORITNÍ TÉMATA DO BUDOUCNA

Celní unie nemůže být statická. Trhy, obchod a technologie jsou dynamické a celní unie musí tento vývoj podporovat. Za tímto účelem musí celní správy členských států nejenom pokročit v oblastech uvedených v předchozí kapitole, ale také zvážit strategie budoucího rozvoje, nové přístupy a různé způsoby práce, také vzhledem k tlakům způsobeným omezenými zdroji a možnosti větší odpovědnosti v budoucnosti. V tomto duchu Komise sestavila následující seznam prioritních témat ke zvážení na fórech celní politiky v blízké budoucnosti:

a) Zvládnutí brexitu. Vystoupení Spojeného království z Unie a z celní unie EU a následná změna způsobená tím, že se Spojené království stane třetí zemí, bude mít významný dopad na všechny celní procesy. Zajištění spořádaného vystoupení a provádění změn, jako jsou úpravy celních procesů, bude mít dopad na zdroje Komise i členských států, zejména kvůli značné nejistotě spojené se samotným vystoupením. Komise v úzké spolupráci s členskými státy provádí screening celních procesů a postupů s cílem určit právní, informačně technologické a další aspekty, které je třeba s ohledem na toto vystoupení řešit. Je jasné, že uvedená opatření si vyžádají úpravu celních informačních systémů, což může vést k dalším nákladům a zvýšené potřebě zdrojů a spolupráce mezi členskými státy a Komisí i mezi členskými státy navzájem. Úpravy budou muset provést i hospodářské subjekty. V rámci prvního kroku informovat zúčastněné subjekty bylo zveřejněno oznámení o důsledcích vystoupení Spojeného království v oblasti celnictví a příslušných aspektech nepřímého zdanění (DPH a spotřební daň).

b) Posilování kontrol a potírání podvodů. Jelikož úniky v oblasti cel a DPH musí být kompenzovány vyššími příspěvky členských států do rozpočtu EU, a tudíž je nesou daňoví poplatníci v EU, je nezbytné, aby členské státy věděly, jak zvýšit účinnost kontrol. V zájmu zajištění společného přístupu k řízení finančních rizik v celní oblasti v celé EU Komise nedávno přijala rozhodnutí o společných kritériích a normách pro finanční rizika 37 . Vzhledem k objemu přeshraniční činnosti může úspěšné potírání podvodů vyžadovat nové a odlišné způsoby kontroly zboží, například prostřednictvím optimalizace využívání informačních systémů k lepšímu výběru rizikových transakcí pro kontroly a spoléhání ve větší míře na důvěryhodné obchodníky a jejich údaje, aniž by byly zavrhovány osvědčené metody kontrol v situacích, kde jsou vhodné.

 

c) Využívání monitorování celního práva EU ve větší míře. Jednotné uplatňování celních předpisů členskými státy je klíčové, jelikož podvodníci mohou zneužívat slabá místa na některých vnějších hranicích k vytváření problémů pro celou celní unii. Od Komise se očekává, že bude monitorovat, jak členské státy provádějí společná celní pravidla, a v případě potřeby přijímat opatření k zajištění plného souladu. Přestože řízení o nesplnění povinnosti jsou v tomto ohledu důležitým nástrojem, měla by být využívána až jako poslední možnost. Z tohoto důvodu Komise rovněž provádí aktivity v oblasti spolupráce a budování kapacit v členských státech, včetně vzájemného monitorování, s cílem podporovat osvědčené postupy a zvyšovat celkovou informovanost o celních pravidlech. Současná politika Komise týkající se monitorování celní unie se přezkoumává za účelem lepšího pochopení procesu všemi stranami a lepšího využívání zdrojů.

d) Zlepšování účinnosti celních správ. Lepší spolupráce mezi operativními útvary na pozemních hranicích i mezi daňovými a celními orgány by mohla pomoci účinněji využívat omezené zdroje. Poznatky získané ze současných projektů v rámci programu Clo 2020 ukazují, že spolupráce mezi členskými státy a Komisí v této oblasti přináší vysokou přidanou hodnotu, a měla by být tudíž využívána, např. pokud jde o zkoumání nových technik pro analýzu údajů, testování pracovních metod založených na spolupráci a zjišťování, kde jsou zapotřebí další kapacity, na podporu členských států při cílení na nadnárodní rizika při odbavování a kontrolách po propuštění zboží.

e) Využívání inovací. Nová digitální realita s novými obchodními modely, způsoby práce, automatizací, fragmentací a změnami v hodnotovém řetězci ovlivňuje konkurenceschopnost EU, spravedlivé zacházení, o něž usiluje, a bezpečnost a zabezpečení Unie. Je nezbytné držet krok s vyvíjejícími se technologiemi a využívat je, zejména včetně datové analytiky a chystaného přístupu blockchain, o kterém členské státy již při několika příležitostech jednaly. Meziodvětvová spolupráce a interoperabilita patří mezi klíčové požadavky, které jsou základem veškerého technologického vývoje. Mohou být zapotřebí také nové evropské a mezinárodní normy.

f) Optimalizace elektronických celních systémů a jejich používání. Intenzivnější spolupráce členských států v oblasti elektronických systémů je nezbytná ke snížení celkových nákladů a eliminování zdvojování nákladů na vývoj, údržbu a provoz systémů. Ze strany členských států již existuje velká poptávka po větší centralizaci systémů i řešeních založených na spolupráci, jak popisuje zpráva Komise o strategii v oblasti IT pro celnictví 38 . Na základě této zprávy Komise brzy začne aktivně analyzovat různé alternativy v této oblasti.

g) Řešení elektronického obchodování. Problémy, které celním orgánům způsobuje elektronické obchodování, jsou již dobře známé. Celní orgány musejí nyní řešit fenomenální nárůst objemu zboží nakupovaného na internetu mimo EU, pokud jde o kontroly a vybírání platných cel. Zejména objem zboží nízké hodnoty dováženého do EU každoročně roste o 10–15 %. Celní orgány musejí přednostně uplatňovat účinné kontroly v zájmu boje proti podvodům a vybírat platné clo z tohoto zboží při dovozu, ale zároveň podporovat a usnadňovat tuto formu obchodu, která podnikům a občanům přináší velké výhody. Komise již aktivně pomáhá obchodníkům při přípravě na elektronické poskytování předvstupních informací pro účely bezpečnosti a zabezpečení do roku 2020, jak stanoví celní kodex Unie.

h) Využívání celní unie ke zlepšování bezpečnosti EU. Součástí úsilí zaměřeného na zlepšení bezpečnosti EU je zvážit, jak lze společné politiky v oblasti policie, řízení hranic a celnictví vytvářet tak, aby se zlepšila spolupráce na podporu boje proti závažné a organizované trestné činnosti a terorismu a zejména ochrana vnějších hranic EU. Rovněž by měly být podrobněji zkoumány oblasti praktické spolupráce na operativní úrovni s pohraniční stráží a Evropskou agenturou pro pohraniční a pobřežní stráž. Celní orgány jsou jakožto hlavní orgány dohledu nad pohybem zboží přes vnější hranice se zvláštní odpovědností za předběžnou analýzu rizik nákladu klíčovým partnerem bezpečnostních a donucovacích orgánů v boji proti nadnárodním hrozbám.

i) Pokračování v budování mezinárodních vztahů. V roce 2017 dosáhl dovoz ze třetích zemí do EU 1 879 miliard EUR a vývoz z EU do třetích zemí 1 859 miliard EUR 39 . Objem zahraničního obchodu neustále roste. To vyžaduje pokračování a zintenzivňování spolupráce mezi EU a třetími zeměmi, aby se zlepšilo dodržování celních předpisů a současně usnadnil obchod EU s třetími zeměmi. Uvedené úsilí musí být doplněno budováním robustnějších dodavatelských řetězců na mezinárodní úrovni v rámci fóra Světové celní organizace prostřednictvím dalšího posilování statusu oprávněného hospodářského subjektu. K podpoře širšího využívání statusu oprávněného hospodářského subjektu je rovněž klíčový další rozvoj vzájemného uznávání programů oprávněných hospodářských subjektů s partnerskými zeměmi, které jsou již zavedené ve Spojených státech, Číně, Japonsku, Švýcarsku a Norsku.

5.ZÁVĚR

Celní unie stojí na křižovatce. Máme nový právní rámec, nové metody práce a nové nástroje IT. V několika příštích letech je potřeba je spojit v rámci soudržného provádění, které podporuje dodržování předpisů a zaměřuje se na rizikové oblasti a přitom zasahuje do ostatních oblastí politiky, zejména bezpečnosti, v zájmu posilování společných politik EU.

Vývoj celní unie je dynamický proces a v posledních letech jsme dosáhli pokroku v řadě oblastí souvisejících s lepším řízením celní unie. Úsilí v těchto oblastech musí pokračovat. Komise se však zároveň domnívá, že celní orgány v EU se musejí zaměřit na nová prioritní témata, aby byly schopné řešit výzvy, které je čekají. Jedná se o tato témata:

·zvládnutí brexitu,

·posilování kontrol a potírání podvodů,

·využívání monitorování celního práva EU ve větší míře,

·zlepšování účinnosti celních správ,

·využívání inovací,

·optimalizace elektronických celních systémů a jejich používání,

·řešení problémů spojených s elektronickým obchodováním,

·využívání celní unie ke zlepšování bezpečnosti EU,

·pokračování v budování mezinárodních vztahů.

Komise vyzývá Evropský parlament a Radu, aby tuto zprávu schválily, a těší se na navazující spolupráci s těmito institucemi.

(1)

 COM(2017) 2025.

(2)

 Celní unii tvoří 28 členských států Evropské unie, některá území Spojeného království, která nejsou součástí Evropské unie, a Monako. 

(3)

 Celková statistická hodnota obchodního toku v zemích EU-28 činila v roce 2016 3,5 bilionu EUR neboli 9,5 miliardy EUR denně (zdroj: Eurostat).

(4)

 Clo tvoří 14 % celkového rozpočtu EU – 20 miliard EUR v roce 2016 z 25 miliard EUR vybraných na poplatcích.

(5)

 Výrazná a stabilní obnova světového obchodu začala v druhé polovině roku 2016, přičemž roční růst obchodu dosáhl v roce 2017 4,5 % v porovnání s pouhými 1,5 % v roce 2016 – prognóza z jara 2018, poznámka č. 1: stanovisko (Generální ředitelství pro hospodářské a finanční záležitosti, Evropská komise).

(6)

 Zpráva Rady o pokroku v oblasti boje proti podvodům týkajících se spotřebních daní (11760/17 ze dne 8. září 2017) uvádí: „according to conservative estimates, tobacco product smuggling costs national and European Union budgets more than 10 200 million EUR in lost public revenue annually [rozpočty členských států a Evropské unie ročně přicházejí v důsledku pašování tabákových výrobků podle konzervativních odhadů o více než 10,2 miliardy EUR na ušlých příjmech]“. Celní úřady na hraničních přechodech v Evropské unii se zároveň potýkají s nedostatkem vybavení a systémů pro provádění celních kontrol.

(7)

 Údaje ze studií, které provedly Europol a Úřad Evropské unie pro duševní vlastnictví, ukazují, že padělané a pirátské výrobky v Evropské unii tvoří až 5 % veškerého dovozu, v hodnotě až 85 miliard EUR. Značky, které porušování práv duševního vlastnictví poškozuje nejvíce, jsou převážně zapsané v Evropské unii (2017 Situation Report on Counterfeiting and Piracy in the European Union, Europol a Úřad Evropské unie pro duševní vlastnictví, červen 2017).

(8)

Usnesení Evropského parlamentu o řešení výzev spojených s prováděním celního kodexu Unie (2016/3024(RSP)).

(9)

Zvláštní zpráva Účetního dvora EU č. 19/2017.

(10)

INT/814.

(11)

 COM(2016) 813 final.

(12)

 Závěry Rady o rozvíjení celní unie EU a její správy (dok. 7585/1/17 REV 1).

(13)

 Celní kodex Společenství nyní nahrazený celním kodexem Unie. Celní kodex Unie povoluje, aby byly v souvislosti s celou řadou hrozeb (včetně ohrožení bezpečnosti, zabezpečení a ochrany životního prostředí, zdraví a spotřebitelů) prováděny kontroly založené na rizicích a podporuje přispívání celních orgánů k odhalování a předcházení závažné trestné činnosti a terorismu, pokud jde o pohyb zboží, bez ohledu na to, zda byl spáchán „celní“ přestupek či nikoli.

(14)

 Společný rámec pro řízení rizik celním orgánům poskytl nové společné nástroje, včetně celního systému řízení rizik, aby mohly sdílet informace a výsledky týkající se operačních rizik, a tak pomáhá při odhalování a řešení vysoce mobilní přeshraniční trestné činnosti a podporuje rychlou reakci na jakoukoli krizovou situaci v dodavatelském řetězci. Na základě zkušeností s celním systémem řízení rizik byly určeny klíčové oblasti ke zlepšení a strategie a akční plán Evropské unie pro řízení rizik v celní oblasti, které schválila Rada v prosinci 2014, stanoví ucelený program pro posilování řízení rizik v sedmi oblastech. 

(15)

https://ec.europa.eu/taxation_customs/sites/taxation/files/facts_figures_en.pdf/.

(16)

 Ochrana finančních zájmů Evropské unie – Boj proti podvodům, Výroční zpráva za rok 2016, SWD(2017) 266 final ze dne 21.7.2017.

(17)

 Pracovní dokument útvarů Komise – Posouzení dopadů – Průvodní dokument k návrhu nařízení Evropského parlamentu a Rady o kontrolách peněžní hotovosti vstupující do Unie nebo ji opouštějící a o zrušení nařízení (ES) č. 1889/2005, SWD(2016)470 final.

(18)

Zpráva o provádění celního kodexu Unie – COM(2018) 39 final.

(19)

 Rozhodnutí Evropského parlamentu a Rady č. 70/2008/ES ze dne 25. ledna 2008 o bezpapírovém prostředí pro celnictví a obchod (Úř. věst. L 23, 26.1.2008, s. 21).

(20)

Včetně např. rozhraní s informačním systémem pro boj proti podvodům (AFIS), zastřešujícím systémem pro aplikace, které celním orgánům členských států umožňují odhalovat a potírat celní podvody.

(21)

 Prováděcí rozhodnutí Komise (EU) 2016/578 ze dne 11. dubna 2016, kterým se zavádí pracovní program pro vývoj elektronických systémů stanovených v celním kodexu Unie a jejich uvedení do provozu.

(22)

 Článek 3 kodexu.

(23)

Koncepce oprávněného hospodářského subjektu zavedená prostřednictvím normativního rámce SAFE Světové celní organizace (WCO) v roce 2005 a mezinárodně uznávaná jako účinný nástroj k zajištění bezpečnosti dodavatelského řetězce, jehož cílem přesto je usnadňovat mezinárodní obchod, se stále více používá jako měřítko pro zavádění programů důvěryhodných obchodníků v ostatních oblastech, zejména v oblasti bezpečnosti civilního letectví, námořní bezpečnosti, kontroly vývozu zboží dvojího užití a zdanění.

(24)

 Zpráva Komise Evropskému parlamentu a Radě o provádění celního kodexu Unie a o výkonu pravomoci přijímat akty v přenesené pravomoci podle článku 284 tohoto kodexu – COM(2018) 39 final.

(25)

COM(2018) 85 final ze dne 2. března 2018.

(26)

COM(2018) 178 final.

(27)

Odkaz, bude-li tento úkol dokončen před přijetím zprávy.

(28)

http://www.consilium.europa.eu/cs/press/press-releases/2017/12/05/vat-on-electronic-commerce-new-rules-adopted/. 

(29)

 COM(2017) 706 final. 

(30)

Nařízení Rady 2017/1939, Úř. věst. L 283, 31.10.2017, s. 1.

(31)

Směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2017/1371 ze dne 5. července 2017 o boji vedeném trestněprávní cestou proti podvodům poškozujícím finanční zájmy Unie (Úř. věst. L 198, 28.7.2017, s. 29).

(32)

Směrnice (EU) 2017/2455 ze dne 5. prosince 2017.

(33)

  https://ec.europa.eu/taxation_customs/general-information-customs/customs-trade-consultations_en/.

(34)

- analýzy provozu, hrozeb a zdrojů na vnějších pozemních hranicích,

- vytvoření sítě odborníků, např. pro leteckou, námořní a pozemní přepravu, kteří sdílejí osvědčené postupy a zabývají se provozními/technologickými problémy, které jsou základem analýzy rizik,

- prototyp sdílené služby pomáhající celním orgánům zaměřovat se na námořní kontejnery,

- program reformy systému kontroly dovozu, který poskytuje novou platformu pro spolupráci celních orgánů s dalšími donucovacími orgány při předběžné analýze rizik nákladu s clem zlepšit kvalitu deklarovaných údajů a umožnit sdílení těchto údajů a informací týkajících se rizik v reálném čase (včetně výsledků kontrol).

(35)

 Ve zprávě o projektu CELBET ze dne 26. září 2017 týkající se souboru pracovních úkolů 3.1 „Making an inventory of currently deployed control and detection equipment [Provedení inventury aktuálně používaného kontrolního a detekčního vybavení]“ byly uvedeny výsledky dílčího úkolu 3.2.1, analýzy nedostatků provedené na každém hraničním přechodu. Závěr zněl (s. 15 zprávy): „The main finding of the inventory [of 174 land border crossing points of the EU external border] is that the situation with equipment and infrastructure is not ideal [Hlavním zjištěním inventury [174 pozemních hraničních přechodů na vnějších hranicích EU] je, že situace v oblasti vybavení a infrastruktury není ideální]. The most worrying aspect of the analysis is that 53 % of the BCPs lack of automated number plate/container number recognition systems (ANPRS) that would be a solid basis of and an effective tool for risk management [Nejvíce znepokojivým aspektem analýzy bylo zjištění, že 53 % hraničních přechodů není vybaveno automatizovanými systémy rozpoznávání registračních značek, které by byly solidním základem a účinným nástrojem pro řízení rizik]. Furthermore 46 % of BCPs lack scanners for cargo and vehicle inspection of trucks and wagons and even personal hand control tools are not available in 51 % of Border Crossing Points [Dále 46 % hraničních přechodů nemá skenery pro kontrolu nákladu a vozidel používané při kontrole nákladních vozidel a vagónů a ruční nástroje pro kontrolu osob nejsou k dispozici na 51 % hraničních přechodů].”

(36)

 Estonsko (koordinátor), Finsko, Lotyšsko, Litva, Polsko, Slovensko, Maďarsko, Rumunsko, Bulharsko, Řecko a Chorvatsko

(37)

Odkaz, bude-li tento úkol dokončen před přijetím zprávy.

(38)

Zpráva Komise Evropskému parlamentu a Radě o strategii v oblasti IT pro celnictví – COM(2018) 178 final.

(39)

Výkonnost celní unie – výroční zpráva za rok 2016.