EVROPSKÁ KOMISE
V Bruselu dne 23.10.2018
COM(2018) 491 final
ZPRÁVA KOMISE
VÝROČNÍ ZPRÁVA ZA ROK 2017
O VZTAZÍCH EVROPSKÉ KOMISE S VNITROSTÁTNÍMI PARLAMENTY
VÝROČNÍ ZPRÁVA ZA ROK 2017
O VZTAZÍCH EVROPSKÉ KOMISE S VNITROSTÁTNÍMI PARLAMENTY
1.ÚVOD
Vztahy vnitrostátních parlamentů s Evropskou komisí byly i v roce 2017 intenzivní a plodné, a to jak pokud jde o počet návštěv a setkání členů Komise se členy vnitrostátních parlamentů, tak pokud jde o počet stanovisek vnitrostátních parlamentů obdržených v rámci mechanismu kontroly subsidiarity nebo „politického dialogu“.
Vnitrostátní parlamenty se aktivně účastnily diskuse o budoucnosti Evropy, která byla iniciována předložením bílé knihy Komise v březnu 2017 a následnými pěti diskusními dokumenty a k níž Komise obdržela do konce roku 2017 celkem 23 stanovisek. Mezi politiky, které byly podnětem pro nejvyšší počet stanovisek od vnitrostátních parlamentů, patří energetická unie, mobilita silniční dopravy a veřejné služby. Důležitými tématy parlamentních diskusí a stanovisek byly i nadále bezpečnost, migrace a azyl, stejně důležité byly ale i vnitřní trh a sociální věci. Brexit byl předmětem společného stanoviska zemí Visegrádu a 16 stanovisek Sněmovny lordů.
Vysoce důležitou roli vnitrostátních parlamentů, která již byla obsažena v prioritě č. 10 „Unie demokratické změny“ této Komise, dále zdůraznil předseda Juncker v projevu o stavu Unie předneseném v září 2017, v němž hovořil o jejich úloze při zintenzivnění debaty o budoucnosti Evropy a oznámil, že budou – spolu s regionálními parlamenty – od prvního dne plně informovány o jednáních o obchodních dohodách. Regionální parlamenty s legislativní pravomoci se budou rovněž nadále zapojovat do kontroly subsidiarity a diskuse o politických a institucionálních otázkách, které jsou pro ně příslušné.
Navržení možností lepšího zapojení vnitrostátních parlamentů a regionálních a místních orgánů do vypracovávání a provádění legislativy Unie bylo rovněž jedním z hlavních cílů pracovní skupiny pro subsidiaritu, proporcionalitu a scénář „Dělat méně, zato efektivněji“, kterou předseda Juncker ustavil v listopadu 2017, jejímž předsedou byl první místopředseda a která předložila svou zprávu Komisi dne 10. července 2018 1 .
Tato zpráva se zaměřuje na politický dialog Unie s vnitrostátními parlamenty, který byl zahájen v roce 2006. Mechanismem kontroly subsidiarity, který vnitrostátním parlamentům přiznává právo posoudit, zda legislativní návrhy v oblastech, které nespadají do výlučné pravomoci Evropské unie, dodržují zásadu subsidiarity, se zabývá výroční zpráva za rok 2017 o subsidiaritě a proporcionalitě 2 . Ta je zveřejněna souběžně s touto zprávou a je třeba ji pokládat za její doplněk.
2.POLITICKÝ DIALOG S VNITROSTÁTNÍMI PARLAMENTY
a) Obecné poznámky k písemným stanoviskům
V roce 2017 adresovaly vnitrostátní parlamenty Komisi celkem 576 stanovisek (včetně 52 odůvodněných stanovisek). To představuje mírný pokles o 7 % oproti roku 2016, kdy vnitrostátní parlamenty vydaly 620 stanovisek. Počet odůvodněných stanovisek předložených v roce 2017 (52) byl o 20 % nižší než v roce 2016 (65 odůvodněných stanovisek), ale jejich poměrné zastoupení zůstává obdobné (9–10,5 % z celkového počtu stanovisek).
b) Účast a oblast působnosti
Stejně jako v předchozích letech se počet stanovisek zaslaných Komisi jednotlivými vnitrostátními parlamenty podstatně lišil. Deset nejaktivnějších komor vydalo přibližně 74 % stanovisek (tj. 424 stanovisek), což je podobné procentní vyjádření, jako bylo zaznamenáno dříve (2016: 73 %, 2015: 70 %).
Komorou, která v roce 2017 předložila nejvyšší počet stanovisek, bylo portugalské Assembleia da República. Jejích 64 stanovisek představovalo přibližně 11 % z celkového počtu obdržených stanovisek. Mezi další vnitrostátní parlamenty nebo komory, které v roce 2016 zaslaly nejvyšší počet stanovisek, patřily k nejaktivnějším i v roce 2017: italský Senato della Repubblica (56 stanovisek); český Senát (53 stanovisek), italská Camera dei Deputati (45 stanovisek), německá Bundesrat (43 stanovisek), rumunská Camera Deputaților (41 stanovisek), španělský Cortes Generales (38 stanovisek) 3 , rumunský Senat (33 stanovisek), francouzský Sénat (29 stanovisek) a britská House of Lords (22 stanovisek). Podrobnější informace najdete v příloze 1.
c) Hlavní témata stanovisek k politickému dialogu
Následující legislativní balíčky, jakož i série diskusních dokumentů souvisejících s bílou knihou o budoucnosti Evropy patřily k dokumentům, kterým věnovaly vnitrostátní parlamenty obzvláštní pozornost (další podrobnosti najdete v příloze 2):
-Bílá kniha o budoucnosti Evropy a diskusní dokumenty 4 – 23 stanovisek;
-Balíček opatření „Čistá energie pro všechny Evropany“ 5 – 62 stanovisek k různým součástem balíčku;
-Balíček týkající se služeb 6 – 22 stanovisek; a
-Balíček opatření pro mobilitu Evropa v pohybu 7 – 21 stanovisek.
·Bílá kniha o budoucnosti Evropy a diskusní dokumenty
Dne 1. března 2017 Komise přijala bílou knihu o budoucnosti Evropy 8 , která představila pět různých scénářů, jak by se Evropská unie se 27 členskými státy mohla do roku 2025 vyvíjet, a jejímž cílem bylo spustit proces směřující k úvahám, diskusím a rozhodnutí o budoucnosti Unie. Bílá kniha byla doplněna pěti diskusními dokumenty ke konkrétním otázkám:
·diskusní dokument o sociálním rozměru Evropy 9 , přijatý dne 26. dubna 2017, popisuje varianty, jak by se mohl v budoucnu rozvíjet sociální rozměr Evropy,
·diskusní dokument o využití potenciálu globalizace 10 , přijatý dne 10. května 2017, zkoumá, jak může Evropská unie nejlépe využít potenciálu globalizace a zareagovat na příležitosti a výzvy, které globalizace přináší,
·diskusní dokument o prohloubení hospodářské a měnové unie 11 , přijatý dne 31. května 2017, si klade za cíl podpořit diskusi o hospodářské a měnové unii a její budoucí struktuře,
·diskusní dokument o budoucnosti evropské obrany 12 , přijatý dne 7. června 2018, stanovuje možné scénáře budoucnosti evropské obrany, a
·diskusní dokument o budoucnosti financí EU 13 , přijatý dne 28. června 2018, představuje možnosti a varianty reformy, mapuje příležitosti, rizika a kompromisy pro budoucnost rozpočtu EU.
V roce 2017 předložilo 8 vnitrostátních parlamentů 14 celkem 23 stanovisek k bílé knize a/nebo k diskusním dokumentům.
Pět stanovisek 15 se týkalo přímo bílé knihy. Tato stanoviska především zdůrazňovala nutnost získat širší podporu politik Unie mezi občany a také udržet jednotnost Evropské unie a odmítnout vícerychlostní Evropu. V některých byly formulovány myšlenky, jak lépe zapojit vnitrostátní parlamenty do přípravy a provádění politik Unie a kontroly subsidiarity. Komise ve svých odpovědích vysvětlila, že účelem bílé knihy skutečně bylo vyvolat širokou diskusi s občany, aby se jim Evropská unie přiblížila, a zmínila se o organizaci diskusí „Budoucnost Evropy“ a o úloze, kterou v tomto ohledu musejí sehrát vnitrostátní parlamenty. Rovněž objasnila, že jak již bylo uvedeno v bílé knize, výchozím bodem pro každý ze scénářů uvedených v bílé knize je to, že všech 27 států bude postupovat kupředu jako Unie a že ačkoliv současné Smlouvy již umožňují spoustu forem spolupráce v uskupeních napříč členskými státy, neměla by být tato možnost prezentována nebo chápána jako něco nového, co podrývá jednotu Unie.
Dvě stanoviska 16 byla předložena k diskusnímu dokumentu o sociálním rozměru Evropy, přičemž jedno zdůrazňovalo důležitost sociálního rozměru Unie a úlohu, kterou by měl hrát v posílení konkurenceschopnosti Unie, a druhé zpochybňovalo výběr scénářů obsažených v knize. Komise ve svých odpovědích zdůraznila, že „sociální Evropa“ a sociální investice má v rámci její činnosti vysokou prioritu, a vysvětlila, že možné scénáře uvedené v knize neměly omezit diskusi, ale byly míněny hlavně jako ilustrace možností.
Ve třech stanoviscích 17 předložených k diskusnímu dokumentu o sociálním rozměru Evropy byla obzvláště zdůrazněna důležitost obchodních dohod pro podporu zaměstnanosti a růstu, důležitost kybernetické bezpečnosti a vytváření podnikatelského prostředí, které bude stimulovat inovace, jakož i úlohy strukturálních a investičních fondů k řešení negativních aspektů globalizace. Komise zareagovala na tyto otázky a uvítala, že vnitrostátní parlamenty ocenily úsilí vynaložené na úrovni Unie k řešení příležitostí a výzev globalizace a k jejímu formování ve prospěch evropských občanů.
Všech pět stanovisek 18 přeložených k diskusnímu dokumentu o prohloubení hospodářské a měnové unie pocházelo z členských států, které v současné době nepatří do eurozóny. Bylo v nich uvedeno načasování jednotlivých opatření nastíněných v diskusním dokumentu, riziko vzniku rozdílů mezi členskými státy vytvořených rozpočtem eurozóny a potřeba respektovat integritu vnitřního trhu, zapojení vnitrostátních parlamentů a také různé technické problémy. Komise ve svých odpovědích zejména objasnila, že posloupnost předpokládaných opatření je rozdělená do dvou fází, z nichž jedna bude končit v roce 2019 a druhá v roce 2025, zdůraznila svůj závazek vůči jednotě Evropské unie a odkázala na svůj návrh poskytnout členským státům, které dosud nepřijaly euro, technickou a finanční pomoc nutnou k tomu, aby to mohly udělat, a tím plně využít výhody členství v Unii.
Čtyři stanoviska 19 byla předložena k diskusnímu dokumentu o budoucnosti evropské obrany. Byla v nich zdůrazněna doplňkovost mezi Evropskou unií a NATO a vyjádřeny určité obavy týkající se přístupu k Evropskému obrannému fondu a jeho financování. Komise ve svých odpovědích souhlasila s tím, že by se mělo předejít zdvojení s NATO, a vysvětlila, že programy a nástroje vyvinuté v rámci Evropského obranného fondu budou inkluzivní a otevřené účasti příjemců ze všech členských států, včetně malých a středních podniků, a nebudou mít negativní dopad na stávající programy.
Čtyři stanoviska 20 k diskusnímu dokumentu o budoucnosti financí EU obsahovala podrobné názory nebo návrhy k různým aspektům budoucího víceletého finančního rámce, jako jsou výdaje, výnosy, obecný trend a objem, a také doby trvání víceletého finančního rámce, které vnitrostátní parlamenty preferují. Některé vnitrostátní parlamenty rovněž zdůraznily doplňkovost evropského rozpočtu a vnitrostátních rozpočtů při přinášení výsledků, které budou významné pro všechny evropské občany. Komise tyto příspěvky přivítala jako vstupní data k přípravě svých návrhů z května 2018 pro příští víceletý finanční rámec.
·Balíček opatření „Čistá energie pro všechny Evropany“
Jak již bylo oznámeno ve strategii energetické unie, Komise dne 30. listopadu 2016 předložila balíček „Čistá energie pro všechny Evropany“, který je tvořen sdělením 21 a osmi legislativními návrhy 22 , z nichž čtyři se týkají dodávek elektrické energie. Opatření navržená Komisí mají za cíl zrychlit, transformovat a konsolidovat přechod hospodářství Unie na čistou energii, čímž dojde k vytvoření pracovních míst a růstu v nových hospodářských sektorech a obchodních modelech. Návrhy v balíčku se týkají takových otázek, jako jsou energetická účinnost, energie z obnovitelných zdrojů, uspořádání trhu s elektřinou, bezpečnost dodávek elektrické energie a pravidla správy energické unie. Kromě toho Komise navrhla další směřování v oblasti ekodesignu a strategie pro propojenou a automatizovanou mobilitu.
V roce 2017 předložily vnitrostátní parlamenty celkem 62 stanovisek 23 , včetně 19 odůvodněných stanovisek 24 , k jednotlivým dokumentům z balíčku. Stanoviska se týkala široké škály otázek a ve své většině vyjadřovala podporu návrhů obsažených v balíčku. S výjimkou obav týkajících se subsidiarity, které byly vyjádřeny především ve vztahu k návrhu o vnitřním trhu s elektřinou, se parlamentní komory zaměřovaly na potřebu zajistit spravedlivé rozdělení mezi členské státy, pokud jde o dosahování cíle Unie v oblasti energií z obnovitelných zdrojů, údajný zásah návrhu o energiích z obnovitelných zdrojů do práva členských států zvolit si vlastní skladbu zdrojů energie a vnitrostátní příspěvky ke splnění cíle EU. Další obavy komor se týkaly pravomocí přidělených Agentuře pro spolupráci energetických regulačních orgánů, navrhovaného nového rozhodovacího procesu Rady regulačních orgánů této agentury a zpochybňovaly zřízení regionálních operačních středisek v rámci vnitřního trhu s elektřinou. Některé komory rovněž vyjádřily obavy týkající se povinností uvalených na vlastníky a nájemce návrhem revidované směrnice o energetické náročnosti budov.
Ve svých odpovědích Komise zareagovala na různé argumenty vnitrostátních parlamentů a vyvrátila argument, že by kterýkoliv z návrhů oslabil právo členských států rozhodnout o vlastní skladbě zdrojů energie. Pokud jde o návrh týkající se energetické účinnosti, Komise potvrdila, že návrh je vytvořen tak, aby dával členským státům dostatečnou flexibilitu k uzákonění opatření, která umožní větší nasazení energie z obnovitelných zdrojů v rámci sektoru. Pokud jde o regionální operační střediska, Komise uvedla, že je nutné zřídit regionální subjekty, které budou jednat v zájmu celého regionu, aby se předešlo tomu, že budou na regionální úrovni v důsledku chybějící dohody mezi provozovateli přenosové soustavy aplikována neúčinná řešení.
·Balíček týkající se služeb
25 26 Dne 10. ledna 2017 Komise v rámci plánu vymezeného ve strategii pro jednotný trh předložila návrhy na balíček týkající se služeb s cílem plně rozvinout potenciál jednotného trhu. Balíček týkající se služeb obsahuje Sdělení o doporučeních k reformám v oblasti regulace odborných služeb a čtyři legislativní návrhy: návrh nařízení, kterým se zavádí evropský elektronický průkaz služeb, návrh směrnice o právním a operačním rámci pro evropský elektronický průkaz služeb, návrh směrnice o testu přiměřenosti před přijetím nové právní úpravy povolání a návrh směrnice o lepším oznamování návrhů vnitrostátních předpisů o službách. Zatímco cílem návrhů týkajících se elektronického průkazu služeb je usnadnit poskytovatelům služeb vyřizování administrativních formalit, návrhy týkající se revidovaného postupu oznamování a analýzy přiměřenosti mají za cíl zajistit, aby nová opatření zaváděná členskými státy byla v souladu s právem EU a zohledňovala zkušenosti a osvědčené postupy dalších členských států. Všechny návrhy se zaměřují na zajištění toho, aby byla stávající pravidla EU v oblasti služeb lépe aplikována, neboť existují důkazy, že kdyby byl naplno využíván jejich potenciál, došlo by k výraznému oživení hospodářství EU.
27 V roce 2017 vnitrostátní parlamenty předložily celkem 22 stanovisek buď k balíčku jako celku, nebo k některému z návrhů, které jsou jeho součástí. Je mezi nimi 14 odůvodněných stanovisek. S výjimkou posledně uvedeného většina vnitrostátních parlamentů souhlasila s hodnocením Komise, že je třeba ještě více usnadnit volný pohyb služeb, omezit byrokracii a ještě více prohloubit evropský jednotný trh. Byly vyjádřeny obavy z toho, že není ospravedlnitelné za účelem oživení hospodářské činnosti odstranit všechny zákonné překážky volného pohybu pracovníků a zřizování společností, protože taková opatření by ohrozila existenci některých profesí a sektorů s ohledem na jejich specifičnost.
Ve svých odpovědích Komise vysvětlila, že téměř 50 milionů osob – 22 % evropských pracovních sil – pracuje v profesích, které může člověk vykonávat teprve po získání konkrétní kvalifikace nebo u nichž je chráněno použití konkrétního titulu, např. farmaceuti nebo architekti. Regulace má často své opodstatnění u řady povolání, například těch, která souvisejí s veřejným zdravím a bezpečností. Nicméně zbytečně těžká a zastaralá pravidla by mohla vést ke vzniku překážek mobility odborníků a překážek pro kvalifikované kandidáty v přístupu k těmto pracovním pozicím, a to i ke škodě spotřebitele.
·Balíček opatření pro mobilitu Evropa v pohybu
Dne 31. května 2017 Komise představila „Balíček mobility“ týkající se silniční dopravy, který je tvořen osmi legislativními návrhy 28 , jejichž cílem je zlepšit podmínky hospodářské soutěže v daném sektoru, pracovní podmínky řidičů, jakož i bezpečnost na silnicích, snížit emise a další negativní externality silniční dopravy, zjednodušit a ujasnit stávající pravidla, zefektivnit vynucování a snížit administrativní zátěž.
29 30 V roce 2017 vnitrostátní parlamenty předložily celkem 21 stanovisek, včetně dvou odůvodněných stanovisek, buď k balíčku jako celku, nebo k některému z návrhů, které jsou jeho součástí. Ačkoliv většina vnitrostátních parlamentů cíle balíčku podpořila, některé vyjádřily obavy vztahující se k části balíčku, která se týká sociálních pravidel pro řidiče, a další k liberalizaci kabotáže. Rovněž byly vyjádřeny obavy ze snížení autonomie členských států a omezení politického manipulačního prostoru týkajícího se výběru poplatků za užívání pozemních komunikací / mýtného.
Ve svých odpovědích na konkrétní vznesené obavy Komise zdůraznila soudržnost balíčku, a zejména důležitost odpovídajících sociálních pravidel (zejména podmínek odpočinku) pro bezpečnost silničního provozu a vyváženosti přístupu mezi ochranou práv řidičů na přiměřenou mzdu a potřebou zajistit správné fungování vnitřního trhu. Rovněž vysvětlila, že pokud jde o kabotáž, cílem návrhů není otevření ani zavření trhu v porovnání s aktuálním stavem, ale spíše zmírnění donucování, a že návrhy neomezují manévrovací prostor členských států v oblasti zdanění.
d) Společná stanoviska z vlastní iniciativy
V roce 2017 Komise od vnitrostátních parlamentů obdržela čtyři společná stanoviska z vlastní iniciativy, která se týkala především hlavních institucionálních záležitostí Evropské unie.
31 Ve stanovisku z vlastní iniciativy podepsaném 26 parlamenty/komorami, které se týká transparentnosti politického rozhodování v EU (po prezentaci na plenární schůzi COSAC pořádané nizozemskou Tweede Kamer), se zejména uvádí, že by měly být bez zbytečného prodlení zveřejněny legislativní dokumenty Rady, že by měla Rada přijmout konkrétní pravidla podávání zpráv o projednávání legislativních návrhů a že by měla být formalizována neformální setkání Evropské rady nebo Rady (například při schůzkách ve formátu EU-27 k brexitu) a setkání Eurogroup, včetně vnitřního použití nařízení č. 1049/2001 o přístupu k dokumentům.
Ve své odpovědi Komise vysvětlila, že zvýšení transparentnosti je jednou z jejích hlavních priorit, jež je zaváděna do praxe prostřednictvím nejrůznějších iniciativ a kroků přijatých za účelem otevření přípravného legislativního procesu, aby byl transparentnější. Komise podpořila snahy vedoucí k vyšší transparentnosti legislativního procesu a vyjádřila svou podporu veškerým opatřením, o nichž by mohli v tomto ohledu rozhodnout společní zákonodárci.
Další společná stanoviska z vlastní iniciativy obdržená v roce 2017 byla:
-dvě stanoviska podepsaná šesti parlamenty/komorami zemi Visegrádské skupiny, která obsahují závěry ze společných schůzí jejich výborů pro evropské záležitosti , které se týkají posílení úlohy vnitrostátních parlamentů v EU, brexitu, budoucnosti Evropy a dvojí kvality potravin,
-společné prohlášení o budoucnosti společné zemědělské politiky pro rok 2020, které společně podepsaly francouzský Sénat, irský Dáil, italský Senato della Repubblica a polský Senat.
3.ÚLOHA REGIONÁLNÍCH PARLAMENTŮ
32 Regionální parlamenty se nepřímo podílejí na utváření vztahů Komise s vnitrostátními parlamenty. Podle protokolu č. 2 o používání zásad subsidiarity a proporcionality ke Smlouvám vnitrostátní parlamenty při provádění analýzy subsidiarity u návrhů legislativních aktů EU s ohledem na vydávání odůvodněných stanovisek konzultují podle potřeby regionální parlamenty, které mají normotvornou pravomoc. Členové regionálních parlamentů jsou rovněž zastoupeni ve Výboru regionů, který provádí monitorovací činnosti prostřednictvím sítě pro sledování subsidiarity a její online platformy určené k většímu zapojení regionálních parlamentů, které mají normotvornou pravomoc, do mechanismu včasného varování při porušování subsidiarity (REGPEX). Činnost Výboru regionů související s kontrolou uplatňování subsidiarity je podrobněji popsána ve výroční zprávě za rok 2017 o subsidiaritě a proporcionalitě.
Z celkového počtu 66 příspěvků předložených partnery REGPEX v roce 2017 přišlo 30 příspěvků od regionálních parlamentů. Nejaktivnějšími regionálními parlamenty byly Zákonodárné shromáždění regionu Emilia Romagna (devět stanovisek) a Státní parlament Durynska (sedm stanovisek). Mezi návrhy, k nimž byl obdržen nejvyšší počet reakcí od regionálních parlamentů patří „Balíček týkající se služeb“ (pět) a návrh „rovnováhy mezi pracovním a soukromým životem rodičů a pečujících osob“ (tři).
Ačkoli ve Smlouvách neexistuje výslovné ustanovení upravující přímou interakci mezi Komisí a regionálními parlamenty, několik regionálních parlamentů, především parlamenty v Rakousku a Německu, předložilo Komisi v roce 2017 několik stanovisek týkajících se subsidiarity a různých politických aspektů týkajících se různých návrhů Komise. Komise vzala na vědomí všechny přednesené aspekty a obecně se k nim vyjádřila ve svých odpovědích regionálním parlamentům.
Po „Prohlášení z Heiligendammu“ 33 v roce 2015 přijali jeho signatáři v roce 2017 dvě prohlášení. V „Prohlášení z Feldkirchu“ 34 ze dne 13. června 2017 předsedové německého a rakouského parlamentu, které mají normotvornou pravomoc 35 , zdůraznili významnou roli regionálních parlamentů při provádění politik Unie a propojování s občany Unie. Usilují o posílení dialogu s Evropskými institucemi a požadují, aby evropské instituce do svých diskusí (včetně diskusí o budoucnosti Evropy) lépe zapojovaly regionální parlamenty, mimo jiné tak, že jim poskytnou dokumenty v němčině.
Tatáž skupina přijala „Prohlášení z Bruselu“ 36 u příležitosti své konference o budoucnosti Evropy, která se konala v roce 2017 v Bruselu a jíž se zúčastnil vedoucí kanceláře předsedy Junckera a seznámil ji s prací Komise v oblasti budoucnosti Evropy, subsidiarity a poměrnosti. Prohlášení z Bruselu zdůrazňuje potřebu přísně dodržovat zásadu subsidiarity a navrhuje změnu postupu přezkoumávání subsidiarity, včetně prodloužení osmitýdenní lhůty na přezkoumávání a snížení hranice pro udělení "žluté" a oranžové karty. Navrhuje se v něm diskutovat s budoucnosti Evropy nikoliv v abstraktní rovině, ale v souvislosti s konkrétními politikami, a je v něm uvedeno několik oblastí, v nichž je vidět jasná přidaná hodnota akce na úrovni Unie. Prohlášení rovněž vyzývá k posílení institucionálních práv legislativních orgánů na nižší než celostátní úrovni (mimo jiné posílením úlohy Výboru regionů) a posílení jejich úlohy v konzultačním procesu Komise.
Ve svém projevu o stavu Unie předneseném 13. září 2017 předseda Juncker podtrhl důležitou roli vnitrostátních a regionálních parlamentů v kontextu obchodních dohod a zdůraznil, že by měly být od prvního dne jednání plně informovány podobně jako členové Evropského parlamentu.
Rovněž se během roku setkal s mnoha regionálními vládami a parlamenty, mimo jiné z Bádenska-Württemberska, Dolního Saska, Saska, Durynska (Německo), Horního Rakouska, Tyrolska (Rakousko), Baskicka, Valencie (Španělsko), Vlámského regionu, Francouzského společenství (Belgie) a Île de France (Francie). Další členové Komise se obdobně setkali s regionálními vládami a parlamenty z Belgie, Francie, Německa, Řecká, Itálie, Rakouska a Španělska.
Mapa: Celkový počet návštěv a setkání členů Komise se členy vnitrostátních parlamentů v roce 2017: 215
4.DVOUSTRANNÉ KONTAKTY A NÁVŠTĚVY
Stejně jako v předchozích letech navštívili v roce 2017 členové Komise téměř všechny vnitrostátní parlamenty. Mnoho komor bylo předsedou Junckerem, prvním místopředsedou Timmermansem, místopředsedy nebo komisaři navštíveno vícekrát. Několik vnitrostátních parlamentů mimoto vyslalo delegace do Bruselu za účelem setkání se členy Komise. Celkově se v roce 2017 uskutečnilo více než 190 návštěv a setkání. Michel Barnier, hlavní vyjednávač pověřený vedením pracovní skupiny Komise pro přípravu a vedení jednání se Spojeným královstvím podle článku 50 SEU, se rovněž setkal s několika vnitrostátními parlamenty, aby je informoval o jednáních. V průběhu roku 2017 se úředníci Komise, zejména na úrovni vyšších úředník, zúčastnili více než 80 schůzí výborů vnitrostátních parlamentů, aby diskutovali o legislativních návrzích na techničtější úrovni. Úředníci Komise byli mimoto zváni, aby na 18 setkáních se stálými zástupci vnitrostátních parlamentů se sídlem v Bruselu představili klíčové iniciativy nebo důležité otázky, jako je brexit. Pracovníci odpovědní za evropský semestr ze zastoupení Komise v členských státech udržovali s vnitrostátními parlamenty pravidelné kontakty ohledně evropského semestru a jiných ekonomických záležitostí.
5.HLAVNÍ SCHŮZKY A KONFERENCE
Spolupráce Komise s vnitrostátními parlamenty pokračovala v průběhu celého roku 2016 a Komise se zúčastnila důležitých meziparlamentních schůzí a konferencí 37 , včetně Konference parlamentních výborů pro evropské záležitosti (COSAC) 38 , Konference předsedů parlamentů Evropské unie, Evropského parlamentního týdne 39 , meziparlamentní konference o stabilitě, hospodářské koordinaci a správě ekonomických záležitostí 40 a meziparlamentních konferencí pro společnou zahraniční a bezpečnostní politiku a společnou bezpečnostní a obrannou politiku (SZBP/SBOP) 41 .
Konference parlamentních výborů pro unijní záležitosti (COSAC)
Komise byla v roce 2017 zastoupena na zasedáních konference COSAC a poskytla písemnou odpověď na příspěvky, které konference COSAC přijala na svých dvou plenárních zasedáních, jež se v daném roce konala 42 . Na zasedání předsedů konference COSAC, které se konalo ve Vallettě (Malta) dne 23. ledna 2017 a jehož se zúčastnil první místopředseda Komise, jednali delegáti o pracovním programu Komise pro rok 2017 a o výzvách souvisejících s brexitem a o způsobech, jak reagovat na zjevný nedostatek důvěry mnoha občanů v Evropský projekt.
Na LVII. plenárním zasedání konference COSAC v květnu 2017, kterého se zúčastnil první místopředseda Komise, se pokračovalo v diskusi o úloze vnitrostátních parlamentů a o tom, jak by zvýšení transparentnosti ze strany Rady a Parlamentu na základě žaloby Komise mohlo hrát roli v obnově důvěry občanů v instituce EU. Další diskuse se týkaly stavu brexitu, a to za účasti hlavního vyjednávače Komise, a udržitelnější integrované námořní politiky EU.
Zasedání předsedů konference COSAC, které se konalo 10. července 2017 v Tallinnu (Estonsko) poskytlo fórum pro diskusi o prioritách estonského předsednictví. Rovněž se na něm diskutovalo o podpoře růstu start-upů a scale-upů ze strany Unie.
Na LVIII. plenárním zasedání konference COSAC v Tallinnu, které se konalo ve dnech 26.–28. listopadu 2017, probíhaly diskuse na různá témata, včetně budoucnosti Evropské unie se speciálním zaměřením na důsledky brexitu, a to opět za účasti hlavního vyjednávače Komise. Rovněž se něm řešila otázka, jak mohou vnitrostátní parlamenty lépe sdílet osvědčené postupy, aby se Evropská unie přiblížila občanům. Diskutovalo se o jednotném digitálním trhu se zvláštním zaměřením na estonské zkušenosti s přechodem země k digitálnímu hospodářství a veřejné správě a o vnějším rozměru migrace. Komisař pro bezpečnostní unii Julian King nastínil aktuální iniciativy Unie v této oblasti. Dále se diskutovalo o zapojení vnitrostátních parlamentů do pracovní skupiny pro subsidiaritu, proporcionalitu a scénář „Dělat méně, zato efektivněji“.
Konference předsedů parlamentů Evropské unie
Konference předsedů parlamentů Evropské unie 43 se konala v Bratislavě ve dnech 24. a 25. dubna 2017. Ve svém hlavním projevu na konferenci místopředseda Katainen důrazně vyzval vnitrostátní parlamenty ke spolupráci s jejich občany a ke sdílení svých názorů na bílou knihu o budoucnosti Evropy. Konference přijala konečné postupy skupiny pro společnou parlamentní kontrolu Europolu. Skupina, kterou tvoří členové vnitrostátních parlamentů a Evropského parlamentu a jejímž cílem je zajistit řádnou demokratickou kontrolu činnosti Europolu, se poprvé sešla 9. října 2017
6.ZÁVĚRY A VÝHLED DO BUDOUCNA
V oblasti politického dialogu mezi Komisí a vnitrostátními parlamenty pokračoval i v roce 2017 trend z roku 2016, a to jak pokud jde o vysoký počet stanovisek předložených vnitrostátními parlamenty, tak o častá setkání vnitrostátních parlamentů se členy kolegia. Podobně jako v předešlých letech počet odůvodněných stanovisek (52) v porovnání s celkovým počtem předložených stanovisek (576) vypovídá o neutuchajícím zájmu vnitrostátních parlamentů angažovat se v záležitostech přesahujících aspekty subsidiarity iniciativ Komise a poskytovat cenné příspěvky k obsahu těchto iniciativ. Kromě spolupráce na iniciativách v rámci ročních programů Komise se vnitrostátní parlamenty zaměřovaly na horizontální témata, zejména na úvahy o budoucnosti Evropské unie se 27 členskými státy, a na nejdůležitější výzvy, jimž Evropa čelí, jako je bezpečnost, hospodářské otázky a důsledky brexitu. V roce 2017 rovněž došlo k nárůstu snahy vnitrostátních parlamentů prezentovat názory ve společných stanoviscích, což vypovídá o zvýšené snaze o koordinování jejich vstupu do politického dialogu s Komisí.
V lednu 2018 zahájila svou činnost pracovní skupina pro subsidiaritu, proporcionalitu a scénář „Dělat méně, zato efektivněji“, jíž se účastní zástupci vnitrostátních parlamentů a Výboru regionů. Díky tomu znovu roste zájem vnitrostátních a regionálních parlamentů o diskusi, a to i na úrovni konference COSAC, stran jejich úlohy při kontrole subsidiarity a obecněji v záležitostech EU za účelem zajištění přímé vazby mezi institucemi Unie a jejími občany. Skupina se rovněž zabývala určením politických oblastí, v nichž by postupem času mohlo být rozhodování a/nebo provádění zcela nebo částečně delegováno nebo definitivně vráceno členským státům, nebo kde by měly být stávající právní předpisy přezkoumány, či dokonce zrušeny. V závěrečné zprávě 44 , která byla předsedovi Junckerovi předložena 10. července 2018, skupina navrhla vylepšení v rámci stávajícího zapojení vnitrostátních a regionálních parlamentů a regionálních a místních orgánů do přípravy a provádění právních předpisů Unie a poukázala na vylepšení, k jejichž zavedení by byla potřeba změna Smluv. Na pozadí úvah a scénářů pro Evropskou unii s 27 členskými státy a s výhledem do roku 2025 poskytla Komise první odpověď na práci pracovní skupiny ve sdělení přijatém spolu s touto zprávou 45 , které obsahuje její vizi ohledně dalšího rozvoje vztahů mezi Evropskou komisí a vnitrostátními parlamenty do konce roku 2018.
- (1) https://ec.europa.eu/commission/sites/beta-political/files/report-task-force-subsidiarity-proportionality-and-doing-less-more_cs.pdf
- (2) COM(2018) 490.
- (3) Počítáno jako 38 společných stanovisek z obou komor.
- (4) COM(2017) 2025 final ze dne 1. března 2017 a COM(2017) 206 ze dne 26. dubna 2017; COM(2017) 240 ze dne 10. května 2017; COM(2017) 291 ze dne středa 31. května 2017; COM(2017) 315 ze dne 7. června 2017; COM(2017) 358 ze dne 28. června 2017.
- (5) COM(2016) 759, 761, 763, 765 a 767 a COM(2016) 861, 862, 863 a 864 ze dne 30. listopadu 2016.
- (6) COM(2016) 820, 821, 822, 823 a 824 ze dne 10. ledna 2017.
- (7) COM(2016) 275, 276, 277, 278, 279, 280, 281 a 282 ze dne 31. května 2017.
- (8) COM(2017) 2025.
- (9) COM(2017) 206.
- (10) COM(2017) 240.
- (11) COM(2017) 291.
- (12) COM(2017) 315.
- (13) COM(2017) 358.
- (14) Rakouská Bundesrat, česká Poslanecká sněmovna, český Senát, chorvatský Hrvatski Sabor, italský Senato Della Repubblica, rumunská Camera Deputaților, rumunský Senat, švédský Riksdag.
- (15) Rakouská Bundesrat, český Senát, chorvatský Hrvatski Sabor, rumunská Camera Deputaților, švédský Riksdag
- (16) Český Senát, rumunská Camera Deputaților.
- (17) Česká Poslanecká sněmovna, rumunská Camera Deputaților, švédský Riksdag.
- (18) Česká Poslanecká sněmovna, český Senát, rumunská Camera Deputaților, rumunský Senat, švédský Riksdag
- (19) Český Senát, italský Senato Della Repubblica, rumunská Camera Deputaților, švédský Riksdag.
- (20) Český Senát, rumunská Camera Deputaților, rumunský Senat, švédský Riksdag.
- (21) Sdělení „Čistá energie pro všechny Evropany“ (COM(2016) 860 final).
- (22) Návrh nařízení o správě energetické unie (COM(2016) 759 final); návrh revidované směrnice o energetické účinnosti (COM(2016) 761final); návrh revidované směrnice o energetické náročnosti budov (COM(2016) 765 final); návrh přepracovaného znění směrnice o energii z obnovitelných zdrojů (COM(2016) 767 final); návrh přepracovaného znění směrnice o vnitřním trhu s elektřinou (COM(2016) 861 final); návrh nařízení o rizikové připravenosti v odvětví elektřiny a o zrušení směrnice o bezpečnosti dodávek (COM(2016) 862 final); návrh nařízení Evropského parlamentu a Rady, kterým se zřizuje Agentura Evropské unie pro spolupráci energetických regulačních orgánů (COM(2016) 863 final); a návrh přepracovaného znění nařízení o vnitřním trhu s elektřinou (COM(2016) 864 final).
- (23) Stanoviska, která předložily rakouská Bundesrat (4 stanoviska), český Senát (3 stanoviska), česká Poslanecká sněmovna (5 stanovisek), francouzský Sénat (4 stanoviska), německá Bundesrat (4 stanoviska), německý Bundestag (2 stanoviska), španělské Congreso de los Diputados/Senato (4 stanoviska), dánský Folketing (1 stanovisko), nizozemská Eerste Kamer (1 stanovisko), nizozemská Tweede Kamer (1 stanovisko), italský Senato Della Repubblica (3 stanoviska), italská Camera Dei Deputati (7 stanovisek), maďarský Országgyűlés (2 stanoviska), polský Senat (3 stanoviska), polský Sejm (2 stanoviska), portugalské Assembleia da República (5 stanovisek), rumunský Senat (4 stanoviska), rumunskou Camera Deputaților (4 stanoviska), slovenská Národná rada(3 stanoviska) a švédský Riksdag (1 stanovisko).
- (24) Informace o odůvodněných stanoviscích k balíčku viz výroční zpráva za rok 2017 o používání zásad subsidiarity a proporcionality, COM(2018) 490, bod 3.1.
- (25) COM(2016) 820 ze dne 10. ledna 2017.
- (26) COM(2016) 824, COM(2016) 823, COM(2016) 822 a COM(2016) 821 ze dne 10. ledna 2017.
- (27) Více informací viz výroční zpráva o subsidiaritě a proporcionalitě, bod 3.2.
- (28) Návrhy týkající se výběru poplatků za užívání pozemních komunikací (návrh směrnice, COM(2017) 275 final), zdanění vozidel (návrh směrnice, COM(2017) 276 final), sociálních pravidel pro řidiče (návrh nařízení, COM (2017) 277 final), vysílání řidičů (návrh směrnice, COM(2017) 278 final), sledování a vykazování emisí CO2 (návrh nařízení, COM(2017) 279 final), interoperability elektronických systémů pro výběr mýtného (návrh směrnice COM(2017) 280 final), přístupu na trh mezinárodní silniční nákladní dopravy (návrh nařízení, COM(2017) 281 final) a rámce pro užívání vozidel pro silniční přepravu zboží (návrh směrnice, COM(2017) 282 final).
- (29) Stanoviska, která předložily rakouská Bundesrat (2 stanoviska), český Senát (2 stanoviska), česká Poslanecká sněmovna (1 stanovisko), francouzský Sénat (1 stanovisko), nizozemská Tweede Kamer (1 stanovisko), italský Senato Della Repubblica (1 stanovisko), maďarský Országgyűlés (1 stanovisko), polský Senat (3 stanoviska), portugalské Assembleia da República (2 stanoviska), rumunský Senat (7 stanovisek).
- (30) Stanoviska předložily rakouská Bundesrat ke COM(2017) 275 a polský Senat ke COM(2017) 278.
- (31) Viz: http://ec.europa.eu/dgs/secretariat_general/relations/relations_other/npo/docs/netherlands/own_initiative/oi_transparency_of_political_decision_making_in_the_eu/oi_transparency_of_political_decision_making_in_the_eu_tweedekamer_opinion_en.pdf
- (32) Ustanovení článku 6 prvního odstavce protokolu č. 2 o používání zásad subsidiarity a proporcionality.
- (33) „Prohlášení z Heiligendammu“ ze dne 16. června 2015 bylo společně přijato předsedy parlamentů Německa a Rakouska a parlamentu Jižního Tyrolska. Prohlášení požaduje větší zapojení regionálních parlamentů do výkonu legislativních pravomocí při dohledu a kontrole uplatňování zásady subsidiarity a požaduje, aby rezoluce přijaté regionálními parlamenty, které mají normotvornou pravomoc, v rámci mechanismu včasného varování při porušování subsidiarity byly Evropskou komisí zmiňovány v úředních dokumentech, jako jsou výroční zprávy o subsidiaritě a proporcionalitě a o vztazích s vnitrostátními parlamenty.
- (34) https://www.bayern.landtag.de/aktuelles/presse/pressemitteilungen/pressemitteilungen-2017/landtagspraesidentenkonferenz-verabschiedet-europapolitische-erklaerung-von-feldkirch-barbara-stamm-gesetzgebende-regionen-staerker-in-bruessel-einbinden/
- (35) Na prohlášení se rovněž podíleli předseda parlamentu Jižního Tyrolska a předseda německy mluvící komunity v Belgii.
- (36) http://www.pdg.be/PortalData/34/Resources/dokumente/diverses/Bruesseler_Erklaerung.pdf
- (37) Více podrobností k těmto schůzím viz zpráva Evropského parlamentu o vztazích mezi Evropským parlamentem a vnitrostátními parlamenty podle Lisabonské smlouvy 2017. http://www.epgencms.europarl.europa.eu/cmsdata/upload/9b87a31c-d172-4049-b9d4-f59f2a075f4b/Annual_report2017-CS.pdf
- (38) Konference COSAC je jediným meziparlamentním fórem zakotveným ve Smlouvách, v protokolu č. 1 o úloze vnitrostátních parlamentů v Evropské unii. Konference se sešla dvakrát v každém členském státě, který v roce 2017 předsedal Radě Evropské unie. Komise má na zasedáních konference COSAC status pozorovatele.
- (39) V rámci Evropského parlamentního týdnu, který se konal v Evropském parlamentu ve dnech 30. ledna a 1. února 2017, přednesli svůj projev Valdis Dombrovskis, viceprezident Evropské komise pro euro a sociální dialog, a Pierre Moscovici, komisař pro hospodářské a finanční záležitosti, daně a cla. Další informace: http://www.europarl.europa.eu/relnatparl/en/conferences/european-parliamentary-week.html
- (40) Na této konferenci, která se konala od 30 do 31. října 2017, vystoupili Valdis Dombrovskis, viceprezident Evropské komise pro euro a sociální dialog, a Günther Oettinger, člen Komise odpovědný za rozpočet a lidské zdroje. Další informace: http://www.ipex.eu/IPEXL-WEB/conference/getconference.do?id=082dbcc55d1a225d015d1c0237bc00f5
- (41) Desáté a jedenácté společné zasedání těchto konferenci se konalo 26. až 28. dubna 2017 ve Vallettě, resp. od 7. do 9. září 2017 v Tallinnu. Vysoká představitelka a místopředsedkyně Komise Federica Mogheriniová se zúčastnila obou těchto zasedání. Další informace: http://www.ipex.eu/IPEXL-WEB/conference/getconference.do?id=082dbcc55898c90b01589adfe78c014b a http://www.ipex.eu/IPEXL-WEB/conference/getconference.do?id=082dbcc55d0fd5e3015d12272613017c
- (42) Podrobné zprávy ze zasedání konference COSAC, stejně jako kopie příspěvků konference COSAC a odpověď Komise na ně naleznete na webových stránkách konference COSAC na adrese http://www.cosac.eu/en/ .
- (43) Konference se každoročně koná v členském státě, jenž předsedal Radě Evropské unie v druhé polovině předchozího roku. Konference z roku 2017 viz http://www.ipex.eu/IPEXL-WEB/euspeakers/getspeakers.do?id=082dbcc55898c90b01589abbb37500fa
- (44) https://ec.europa.eu/commission/sites/beta-political/files/report-task-force-subsidiarity-proportionality-and-doing-less-more_cs.pdf
- (45) COM(2018)703.