EVROPSKÁ KOMISE
V Bruselu dne 13.6.2018
COM(2018) 470 final
SDĚLENÍ KOMISE EVROPSKÉMU PARLAMENTU, EVROPSKÉ RADĚ A RADĚ
Patnáctá zpráva o pokroku na cestě k účinné a skutečné bezpečnostní unii
I. ÚVOD
Tato patnáctá zpráva o pokroku na cestě k vytvoření účinné a skutečné bezpečnostní unie zachycuje vývoj ve dvou hlavních pilířích: prvním je boj proti terorismu a organizované trestné činnosti a proti prostředkům, které je podporují, a druhým je posilování obrany proti těmto hrozbám a budování odolnosti vůči nim.
V návaznosti na útok za použití nervově paralytické látky, k němuž došlo v Salisbury, Evropská rada v březnu 2018 uvedla, že EU musí „posílit svoji odolnost vůči chemickým, biologickým, radiologickým a jaderným rizikům, což zahrnuje mimo jiné zintenzivnění spolupráce mezi EU a jejími jednotlivými členskými státy, jakož i mezi EU a NATO“. Vyzvala Komisi a vysokou představitelku, aby v této práci pokračovaly a aby Evropské radě na jejím červnovém zasedání předložily zprávu o pokroku. Tato zpráva o pokroku je součástí odpovědi na tuto výzvu, v kombinaci se společnou zprávou o zvýšení odolnosti a posílení kapacit k řešení hybridních hrozeb a společným prohlášením o provádění Společného rámce pro boj proti hybridním hrozbám od července 2017 do června 2018. Mapuje pokrok a uvádí další kroky v provádění akčního plánu z října 2017, jehož cílem je zlepšit připravenost na chemická, biologická, radiologická a jaderná bezpečnostní rizika. Jako součást opatření v bezpečnostní unii, která mají zlepšit ochranu a odolnost proti terorismu, sledoval akční plán preventivní přístup opírající se o úvahu, že hrozby, které představují chemické, biologické, radiologické a jaderné látky, jsou riziky s nízkou pravděpodobností, avšak vysokým a trvalým dopadem, pokud dojde k útoku. Útok v Salisbury a zvýšené obavy ohledně zájmu teroristů a jejich schopnosti používat tyto látky v EU i mimo ni ukazují, že bezpečnostní hrozba, kterou představují chemické, biologické, radiologické a jaderné materiály, je reálná. To dále zvyšuje naléhavou potřebu provádět v plném rozsahu akční plán s obnoveným zaměřením na chemické hrozby.
Tato zpráva kromě toho popisuje situaci v odstraňování teroristického obsahu na internetu v návaznosti na doporučení Komise z března 2018, jakož i postup Komise týkající se předcházení radikalizaci v návaznosti na závěrečnou zprávu expertní skupiny na vysoké úrovni pro radikalizaci. Útok v Lutychu dne 29. května 2018 opět upozornil na význam boje proti radikalizaci, neboť podle informací belgických orgánů byl pachatel ve styku s radikalizovanými osobami. Tato zpráva také uvádí řadu opatření ke zlepšení bezpečnosti osobní železniční dopravy. Zpráva sleduje provádění dalších prioritních témat, konkrétně interoperability informačních systémů, v souvislosti s níž dva pozměňující návrhy – přijaté Komisí společně s touto zprávou – spolunormotvůrcům umožní dosáhnout dohody do konce roku. Zpráva se zabývá také prováděním směrnice o jmenné evidenci cestujících po uplynutí lhůty pro provedení stanovené na 25. května 2018, opatřeními pro posílení kybernetické bezpečnosti a pro boj proti financování terorismu, jakož i nedávným vývojem, pokud jde o vnější rozměr bezpečnosti.
Komisí vypracované návrhy týkající se víceletého finančního rámce na období 2021–2027 „Moderní rozpočet pro vytvoření Unie, která chrání, posiluje a brání“ rovněž reflektují skutečnost, že nové bezpečnostní hrozby vyžadují nové odpovědi, a podtrhuje, že bezpečnost má ze své podstaty přeshraniční a víceoborový rozměr, a že je tudíž nezbytná silná a koordinovaná reakce ze strany EU. Komise navrhuje znásobit financování vnitřní bezpečnosti 1,8krát ve srovnání se stávajícím obdobím 2014–2020. Prvky reagující na nové bezpečnostní výzvy jsou stanoveny v různých odvětvových návrzích právních předpisů předložených jako součást víceletého finančního rámce.
II. ZLEPŠENÁ PŘIPRAVENOST NA CHEMICKÁ, BIOLOGICKÁ, RADIOLOGICKÁ A JADERNÁ RIZIKA
1.Pokrok v provádění akčního plánu
Chemické, biologické, radiologické a jaderné (CBRN) bezpečnostní hrozby jsou komplexní a mohou mít rychlý vývoj, jak dokládá útok za použití nervově paralytické látky, k němuž došlo v Salisbury. Teroristické organizace látky CBRN v Evropě dosud nepoužily, ale existují věrohodné známky toho, že by mohly mít záměr materiály nebo zbraně CBRN získat a že rozvíjejí znalosti a schopnosti k jejich použití. V reakci na tyto hrozby byl představen akční plán z října 2017, jehož cílem je zvýšit připravenost na chemická, biologická, radiologická a jaderná rizika a jenž zaměřuje se na sdílení odborných poznatků a schopností na úrovni EU s cílem zlepšit operační připravenost v celé Unii. Bylo dosaženo hmatatelného pokroku v provádění akčního plánu a byla přijata opatření v řadě oblastí s cílem splnit čtyři cíle akčního plánu, mezi něž patří: omezit dostupnost materiálů CBRN, zajistit větší připravenost a schopnost reakce na bezpečnostní incidenty v oblasti CBRN, budovat pevnější vnitřní a vnější vazby v oblasti bezpečnosti CBRN s klíčovými regionálními a mezinárodními partnery EU a zvýšit znalosti o rizicích v oblasti CBRN.
Zaprvé, Unie v rámci snahy omezit dostupnost materiálů CBRN posiluje opatření celních orgánů k prevenci nezákonného vstupu materiálů CBRN. Pro přesnější monitorování a kontroly mezinárodních dodavatelských řetězců založené na rizicích jsou nezbytné systémy získávání informací o nákladu. Komise z tohoto důvodu výrazně zdokonaluje systém předběžných informací o nákladu a celní systém řízení rizik tím, že restrukturalizuje stávající volně spojené vnitrostátní systémy do integrovaného rozsáhlého informačního systému. Těžištěm nového systému bude společné úložiště obchodních dat schopné získávat kvalitnější informace o nákladu v reálném čase. Bude propojovat systémy posuzování rizik vnitrostátních celních orgánů. Nový systém bude napojen na tisíce dalších stran zapojených do mezinárodní logistiky, jako jsou spediční firmy, logistické firmy či poskytovatelé poštovních služeb ve všech druzích dopravy, díky čemuž budou do systému dodávány cenné údaje o nákladu, které v současné době nejsou k dispozici. Účelem systému je pokrýt celou škálu celních rizik, včetně hrozeb, která s sebou nesou materiály CBRN.
Zadruhé, členské státy v zájmu posílení připravenosti a odolnosti zvyšují svou schopnost odhalovat materiály CBRN, a předcházet tak útokům s jejich použitím. Konsorcium vnitrostátních expertů provedlo z iniciativy Komise analýzu nedostatků v zařízeních pro detekci pro zhruba 70 různých druhů scénářů použití materiálů CBRN. Členské státy tuto zprávu o analýze nedostatků mezi sebou sdílely a diskutovaly o ní, což jim pomohlo orientovat budoucí potřeby v oblasti výzkumu, činit informovaná rozhodnutí o strategiích odhalování a přijmout operativní opatření k řešení zjištěných nedostatků. Z analýzy rovněž jasně vyplývá, že je potřeba stanovit technické normy pro zařízení pro detekci, které by platily v celé EU. Komise bude postupně na normách pro zařízení pro detekci CRBN v celé EU pracovat a použije při tom výsledky uvedené analýzy, jakož i rámec poradní skupiny pro CBRN ustavené v rámci akčního plánu. Členské státy by dále měly vytvořit soupisy zásob základních lékařských protiopatření a laboratorních, léčebných a dalších kapacit. Komise bude pracovat s členskými státy a pravidelně mapovat dostupnost těchto zásob v EU, aby zvýšila jejich dostupnost a rychlé nasazení v případě útoků s použitím CBRN. Příprava na následky útoku s použitím CBRN a jejich zvládnutí vyžaduje zesílenou spolupráci a koordinaci členských států, včetně orgánů civilní obrany. Mechanismus civilní ochrany Unie může v tomto procesu hrát klíčovou úlohu, pokud jde o cíl posílit kolektivní schopnost Evropy připravit se a reagovat.
Zatřetí, akční plán týkající se CBRN zdůrazňuje potřebu těsné spolupráce s klíčovými mezinárodními partnery a organizacemi. Komise ve dnech 28.–29. června 2018 ve spolupráci s Ministerstvem energetiky USA uspořádá workshop EU-USA o bezpečnosti radioaktivních zdrojů. Komise zvyšuje také institucionální a komunitní kapacity, co se týče CBRN, v partnerských zemích v evropském sousedství. Unie dále přijímá konkrétní kroky pro rozvoj těsnější spolupráce v oblasti CBRN s NATO, včetně civilní připravenosti. Zástupci EU se jako pozorovatelé zúčastnili workshopu, který uspořádalo NATO v oblasti civilně-vojenské spolupráce v reakci na rozsáhlý teroristický útok s použitím CBRN. EU a NATO navíc zvažují vytvoření společného osvětového vzdělávacího modelu o CBRN pro rozhodovací orgány. EU by navíc měla zkoumat opatření na podporu dodržování mezinárodních pravidel a norem proti používání chemických zbraní, včetně případného specifického režimu sankcí EU pro chemické zbraně. Co se týče dopravy, pracuje Komise a členské státy s mezinárodními partnery s cílem posílit připravenost systém EU pro bezpečnost letectví na potírání hrozeb CBRN. Výsledkem tohoto úsilí je seznam opatření k řešení hrozeb CBRN pro letectví.
Začtvrté, účinná reakce na rizika v oblasti CBRN vyžaduje odborné znalosti na všech úrovních, takže je nezbytné zlepšit sdružování a sdílení odborných poznatků. Příkladem osvědčeného postupu je Středoevropské vzdělávací centrum v oblasti CBRN-E, které v roce 2016 založilo osm členských států
v Budapešti. Jeho cílem je prostřednictvím školení a cvičení sdílet, rozšiřovat a prohlubovat znalosti, poznatky a dovednosti zásahových složek v první linii v oblasti CBRN-E. Komise navíc příznivě zhodnotila návrh projektu k posílení této spolupráce vytvořením mobilní zásahové jednotky v oblasti CBRN-E/radiologických zbraní, kterou lze na žádost nasadit v případě incidentu v oblasti CBRN-E. Ve forenzní oblasti se projednává potřeba vytvořit společné kapacity. Sběr důkazů a jejich zpracování v kontaminované oblasti jsou velice náročné a vyžadují specializovaná zařízení. Společné výzkumné středisko Komise pracuje na inciativách v této oblasti s jadernou forenzní kapacitou s cílem sdílet specializované poznatky o souvisejících kapacitách. Na základě výsledků výše uvedené analýzy nedostatků se Komise spolu s poradní skupinou pro CBRN snaží také určit oblasti ke sdružování kapacit pro detekci.
Zapáté, odborná příprava a výcvik jsou způsoby, jak účinně sdílet odborné poznatky, pokud jde o rizika v oblasti CBRN. V kontextu projektu financovaného EU nazvaného eNotice byla dána k dispozici databáze
s výčtem více než 200 relevantních vzdělávacích inciativ, která poskytuje přehled možností odborného vzdělávání v celé Unii. Členské státy jsou nabádány, aby využívaly dostupné možnosti odborného vzdělávání v oblasti CBRN co nejefektivněji. Komise navíc za plného využití vzdělávacího střediska EU pro jadernou bezpečnost zahájila komplexní vzdělávací program pro celní odborníky EU, kteří používají složitá zařízení pro detekci jaderného záření při práci na vnějších hranicích, v přístavech a na letištích. Komise navíc příznivě zhodnotila návrh projektu rozvoje harmonizovaného odborně vzdělávacího programu v oblasti CBRN pro zásahové složky v první linii a zdravotnické pracovníky. Pokud jde o praxi, při stimulačním cvičení Chimera, které počátkem roku 2018 uspořádala Komise, spolupracovala odvětví zdravotnictví, civilní ochrany a bezpečnosti po celé EU s cílem otestovat přeshraniční připravenost a plánování reakce na základě fiktivních scénářů záměrného uvolnění přenosné nemoci. Toto cvičení, které proběhlo po celé EU, přispělo k podpoře budování kapacit napříč odvětvími a zlepšilo interoperabilitu a koordinaci mezi odvětvím zdravotnictví, civilní ochrany a bezpečnosti na úrovni EU a členských států. Vzhledem k dalekosáhlým důsledkům, které může mít útok s použitím CBRN na soukromé subjekty, zasahuje sdílení odborných poznatků také soukromý sektor. Projekt vedený tímto odvětvím, který měl zlepšit povědomí bezpečnostních pracovníků zejména v letectví, přinesl nástroj pro elektronické učení, který poskytuje zásadní informace těm, kdo jsou ve styku s materiály a látkami CBRN.
2.Posílená opatření proti chemickým hrozbám
Potenciální použití chemických látek při teroristických útocích je v teroristické propagandě stále zřetelnější. To zvyšuje obavy, které vyvstaly v souvislosti s teroristickým plánem odhaleným v červenci 2017 v Austrálii a s nedávným použitím chemických látek v divadle. Komise proto zrychluje další opatření týkající se chemických hrozeb v obecném rámci akčního programu v oblasti CBRN, přičemž se opírá o pokrok, jehož bylo dosaženo z hlediska analýzy nedostatků v kapacitách pro detekci a ve výměně osvědčených postupů v poradní skupině EU pro bezpečnost v oblasti CBRN.
Tajné zasedání s odborníky z členských států, které se konalo v březnu 2018, zjistilo řadu naléhavých priorit pro další spolupráci proti chemickým hrozbám. Komise tato zjištění použije a bude s členskými státy usilovat o to, aby byly do konce roku 2018 provedeny následující kroky:
·Vypracovat společný seznam zvláště rizikových chemických látek jako základ pro další operativní opatření k omezení jejich dostupnosti a zvýšení kapacit pro jejich detekci. Tento úkol provede specializovaná skupina odborníků pro odhalování chemických hrozeb zřízená v květnu 2018, přičemž se bude opírat o probíhající výzkum členských států a Společného výzkumného střediska.
·Zahájit dialog se soukromými subjekty v dodavatelském řetězci s cílem společně usilovat o řešení vznikajících a měnících se hrozeb plynoucích z chemických látek, které mohou být použity jako prekurzory. Tato práce sleduje příklad kroků přijatých na úrovni EU s cílem omezit přístup k prekurzorům výbušnin; první výměna názorů již proběhla ve Stálém výboru pro prekurzory.
·Zrychlit přezkum scénářů hrozeb a analýzu stávajících metod detekce, a zlepšit tak odhalování chemických hrozeb s cílem vypracovat operační pokyny pro členské státy k posílení jejich kapacit pro odhalování. Výše uvedená skupina odborníků byla zřízena, aby řešila vznikající chemické hrozby. Práce této skupiny může v dlouhodobějším horizontu připravit půdu pro normalizaci zařízení pro detekci.
·Zvýšit povědomí zásahových složek v první linii, zejména pracovníků donucovacích orgánů a civilní ochrany, a umožnit jim rozpoznat první známky chemického útoku a přiměřeně reagovat.
III.
BOJ PROTI RADIKALIZACI
1.Boj proti teroristickému obsahu on-line
Řešení teroristického obsahu on-line zůstává klíčovou otázkou problematiky předcházení radikalizaci. V návaznosti na přijetí doporučení Komise ze dne 1. března 2018
o boji proti nezákonnému obsahu on-line bylo iniciováno podávání zpráv, jak uvedené doporučení požaduje, s cílem monitorovat úsilí tohoto odvětví, členských států a dalších klíčových partnerů, například Europolu, při omezování dostupnosti teroristického obsahu on-line.
Počáteční zjištění z tohoto prvního podávání zpráv na základě ukazatelů dohodnutých v rámci internetového fóra EU – týkaly se celkem 13 společností, včetně významných společností působících v sociálních médiích, 20 členských států a Europolu – naznačují určitý pokrok v transparentnosti, vzhledem k tomu, že bylo získáno více informací od většího počtu společností, včetně společností, které se dříve internetového fóra EU neúčastnily.
Větší počet společností také přijímá proaktivní opatření ke zjištění teroristického obsahu a větší objem takového obsahu je odstraňován. Společnosti, které vyvinuly automatické nástroje k identifikaci teroristického obsahu (včetně obsahu, který byl předtím odstraněn), dokázaly zrychlit odstraňování teroristického obsahu na svých platformách a zároveň odhalit a odstranit významné množství archivovaného materiálu. Databáze hashů – nástroj vytvořený konsorciem společností s cílem usnadnit spolupráci a předcházet tak šíření teroristického obsahu mezi platformami – se dále rozrostla, a to jak z hlediska členů, tak z hlediska množství teroristického obsahu zachyceného v databázi. Do databáze je nyní zapojeno 13 společností, což v současné době zahrnuje 80 000 obrázkových hashů a 8 000 video hashů. Poprvé také některé společnosti poskytly zpětnou vazbu ohledně dopadu databáze hashů z hlediska odstraněného obsahu, nicméně tuto zpětnou vazbu je třeba rozšířit a zajistit, aby byla podrobnější a napříč platformami systematičtější.
Důležitou složkou reakce jsou také oznámení členských států. Počet členských států, které oznamují teroristický obsah internetovým společnostem, dále roste a jednotka Europolu pro oznamování internetového obsahu pokračuje v hledání způsobů, jak oznámení EU zlepšit zejména z hlediska koordinace a zjednodušení procesu. Jednotka EU pro oznamování internetového obsahu v posledním čtvrtletí roku 2017 podnítila 8 103 rozhodnutí týkající se hlášení obsahu, z něhož bylo 89 % odstraněno. V prvním čtvrtletí roku 2018 bylo podníceno 5 708 rozhodnutí týkající se hlášení obsahu většímu počtu menších a málo známých společností s 61% mírou úspěšnosti. Míry úspěšného odstranění pro společnosti s dlouhodobou spoluprací s jednotkami pro hlášení obsahu na internetu zůstaly stabilní – ve většině případů mezi 90 % a 100 %. Uváděná rychlost reakce ze strany společností na oznámení se u jednotlivých platforem liší a pohybuje se v řádu hodin až dní; velké i malé společnosti musí svou reaktivnost dále zlepšovat a reagovat odpovídajícím způsobem na doporučení k odstranění teroristického obsahu do jedné hodiny od oznámení.
Mechanismus plně systematické zpětné vazby na oznámení dosud není zaveden, nicméně členské státy přiznávají, že ze strany několika společností dostávají potvrzení o obdržení a určité potvrzení o krocích. Jen jedna společnost poskytuje úplné informace o doručení, času a krocích. V zájmu lepší spolupráce a koordinace mezi donucovacími orgány a společnostmi zavedla jednotka EU pro oznamování internetového obsahu v roce 2016 aplikaci pro správu hlášení obsahu na internetu (Internet Referral Management Application). K platformě jsou v současnosti připojeny tři členské státy a další o to projevily zájem.
Komise zahájila posouzení dopadu s cílem zjistit, zda k zajištění rychlého a proaktivního odhalování a odstraňování nezákonného obsahu on-line stačí současný přístup, nebo zda jsou zapotřebí další opatření, včetně případných legislativních opatření k doplnění stávajícího regulačního rámce. Podávání zpráv v souladu s doporučením bude v uvedeném posouzení dopadu zohledněno.
Jednotka Europolu pro hlášení internetového obsahu vedla mnohonárodní koordinované úsilí zacílené na mašinérii propagandy Dá’iš, do nějž se zapojilo šest členských států, jakož i Spojené státy americké a Kanada. Výsledkem tohoto společného úsilí – vyvrcholení více než dvouleté práce se zapojením 29 zemí – bylo nejen podstatné narušení propagandistických aktivit a infrastruktury Dá’iš, ale také zabavení značného objemu digitálních důkazů.
2. Kroky navazující na expertní skupinu na vysoké úrovni pro radikalizaci
Souběžně se snahami působit proti teroristickému obsahu on-line práce na úrovni EU dále podporuje předcházení radikalizaci v členských státech a v jejich místních komunitách. Expertní skupina na vysoké úrovni pro radikalizaci, zřízená
v červenci 2017, aby navrhovala doporučení, jak zlepšit koordinaci a spolupráci mezi příslušnými zúčastněnými subjekty, představila svou závěrečnou zprávu dne 18. května 2018. Tato zpráva zahrnuje široké spektrum doporučení pro konkrétní opatření k řešení problémů v prioritních oblastech, jako je radikalizace ve věznicích (včetně navazujících kroků po propuštění a správy trestů), komunikace a propaganda on-line, spolupráce vícera zúčastněných subjektů na místní úrovni, vzdělávání, sociální začleňování, podpora skupin, které vyžadují zvláštní pozornost (zejména včetně radikalizace mládeže a navrátivších se dětí), jakož i vnější rozměr. Zpráva uznává přidanou hodnotu a úspěchy iniciativ EU, jako je síť pro zvyšování povědomí o radikalizaci (RAN), Evropská strategická komunikační síť (ESCN) a internetové fórum EU, a vyzývá k posílení těchto iniciativ a k jejich vzájemné koordinaci a současnému vytvoření užších vazeb mezi všemi zúčastněnými subjekty, včetně pracovníků v přední linii, tvůrců politik a výzkumných pracovníků. Zpráva zdůrazňuje, že je důležité, aby se opatření na úrovni EU více řídila potřebami členských států.
Komise vítá závěrečnou zprávu, neboť vytyčuje oblasti, kde je naléhavě potřeba působit, v rámci členských států i na úrovni EU. Komise se bude jednat zejména v návaznosti na doporučení vytvořit mechanismus spolupráce EU k zajištění užšího zapojení členských států do působení proti radikalizaci. Mechanismus spolupráce EU bude sestávat z nového řídícího výboru složeného z členských států a z koordinační a podpůrné struktury pro radikalizaci, kterou vytvoří Komise.
Komise přijme bezprostřední kroky, aby reagovala na doporučení expertní skupiny:
·Zaprvé, přijetím rozhodnutí o zřízení řídícího výboru složeného z členských států (s protiteroristickým koordinátorem EU a Evropskou službou pro vnější činnost jako pozorovateli) s cílem zajistit, aby kroky EU v této oblasti byly lépe sladěny s potřebami a politickými prioritami v členských státech, a nabídnout členským státům příležitost zapojit se těsněji do stanovování strategických směrů. První zasedání tohoto výboru se plánuje nejpozději v listopadu 2018.
·Zadruhé, vytvořením zesílené koordinační a podpůrné struktury v Komisi, a to v souladu s omezenými zdroji, které jsou v současné době k dispozici. Příspěvky členských států k budování požadované odbornosti by byly zvláště důležité k dosažení cílů vytyčených v závěrečné zprávě. Komise z tohoto důvodu vyzývá členské státy, aby předložily návrhy na bezplatné vyslání pracovníků do této koordinační a podpůrné struktury. To společně s řídícím výborem vytvoří mechanismus spolupráce EU pro boj proti radikalizaci.
·Zatřetí, svoláním zasedání sítě pro vnitrostátní tvůrce politik v oblasti prevence do října 2018 s cílem dále usnadnit výměny mezi členskými státy a projednat konkrétní navazující opatření.
Komise bere na vědomí doporučení expertní skupiny posoudit a zhodnotit mechanismus spolupráce EU pro boj proti radikalizaci v průběhu roku 2019 a bude usilovat o předložení výsledků tohoto hodnocení do prosince 2019, přičemž upozorňuje na to, že navrhovaná opatření ještě nemusí být do té doby v plném rozsahu provedena.
V oblasti vzdělávání, mládeže, kultury a sportu přijala Rada na návrh Komise dne 22. května 2018 doporučení o podpoře společných hodnot ve školách s cílem konsolidovat silnější sounáležitost na místní a vnitrostátní úrovni. Toto doporučení vyzývá členské státy, aby přijaly další kroky k posílení kritického myšlení a mediální gramotnosti na školách.
IV. KONKRÉTNÍ KRÁTKODOBÁ OPATŘENÍ PRO ZLEPŠENÍ BEZPEČNOSTI CESTUJÍCÍCH V ŽELEZNIČNÍ DOPRAVĚ
Dopravní uzly, jakož i železnice a vlaky jsou vysoce rizikovými cíli, jelikož jde o infrastrukturu s otevřenou koncepcí
. V současné době železniční dopravy v Evropě denně využívá 26 milionů cestujících, přičemž se předpokládá, že se do roku 2050 cestování vlakem zvýší o 80 %. Chránit cestující po železnici, pracovníky a infrastrukturu před neustále se měnícími bezpečnostními hrozbami je kritický a stálý problém. Evropská železniční doprava musí zůstat bezpečná.
Evropa potřebuje moderní systém železniční bezpečnosti, který je založen na posouzení rizik a umožňuje rychlou a přiměřenou reakci na vznikající hrozby a zároveň zajišťuje dostupnost železničních služeb. Aby členské státy zajistily vyšší úroveň bezpečnosti, zachovaly dostupnost a otevřenost evropských železnic pro cestující a předešly vzniku zbytečných překážek na vnitřním trhu, měly by zlepšit sdílení informací a zvýšit úroveň povědomí, připravenosti a kapacity reakce na teroristické incidenty. Opatření zavedená jednotlivými členskými státy EU bez koordinace na vyšší úrovni mohou způsobit vznik překážek a nákladů ve smyslu časové náročnosti cestování, rušení spojů a přetíženého přístupu k dopravním uzlům.
Je potřeba rovnocenné úrovně bezpečnosti pro cestující po železnici v EU přes hranice i pro dopravce. Opatření na úrovni EU k zajištění přeshraniční koordinace všech zapojených aktérů může přispět ke konzistentní bezpečnostní ochraně v celé EU.
Komise proto navrhuje přijmout řadu konkrétních krátkodobých opatření pro zlepšení bezpečnosti cestujících po železnici v EU (viz příloha I). Balíček protiteroristických opatření EU přijatý dne 18. října 2017 oznámil opatření ke zvýšení ochrany veřejných prostor
a tato opatření na tom staví, jakož i na specializovaných studiích, z nichž vyplývá, že je třeba přijmout opatření pro zlepšení bezpečnostní odolnosti železnic EU, a to zejména pro mezinárodní služby.
Tato opatření rovněž odrážejí výsledky posouzení rizik, které provedla Komise, členské státy a Zpravodajské a informační centrum EU.
Vytyčená opatření mají jak na úrovni EU, tak na mezinárodní úrovni zvýšit bezpečnost železnic. Na úrovni EU Komise navrhuje zřídit platformu EU pro bezpečnost cestujících v železniční dopravě, vytvořit efektivní kooperativní prostředí a navrhnout doporučení, která by členským státům pomohla účinně koordinovat opatření pro bezpečnost na železnici. Platforma poskytne podporu pro sběr a výměnu nezbytných informací o bezpečnosti železnic, pro optimalizaci bezpečnosti přeshraničních železničních služeb a pro vymezení koordinačního mechanismu, aby se zabránilo jednostranným rozhodnutím na mezinárodní úrovni. To členským státům a subjektům působícím v železniční dopravě pomůže společně posuzovat nové hrozby a bezpečnostní incidenty a náležitě a koordinovaně reagovat. Komise navíc v úzké spolupráci s členskými státy, Evropskou službou pro vnější činnost a relevantními agenturami vypracuje metodiku pro společné posuzování bezpečnostních rizik na železnici na úrovni EU.
Navrhovaná opatření budou testována v praxi. Komise stanoví každoroční způsoby testování tohoto mechanismu v různých situacích. To může být spojeno se stávajícími akcemi, které s podporou EU realizují železniční policejní složky. Komise podá o provádění těchto opatření zprávu a v zájmu zdokonalení opatření či nápravy zjištěných nedostatků může v souladu se zásadami zlepšování právní úpravy posoudit všechna vhodná opatření.
V. PROVÁDĚNÍ DALŠÍCH PRIORIT V OBLASTI BEZPEČNOSTI
1.Směrem k interoperabilitě informačních systémů
V rámci úsilí o robustnější a inteligentnější informační systémy pro zajištění bezpečnosti, správu hranic a řízení migrace řeší EU jako bezodkladný a prvořadý problém nedostatky v oblasti správy a sdílení informací v EU. Těžištěm této otázky jsou návrhy Komise z prosince 2017 o interoperabilitě informačních systémů, které Evropský parlament a Rada dále zkoumají. Tyto tři orgány se ve společném prohlášení o legislativních prioritách EU dohodly na tom, že jejich společným cílem je dosáhnout dohody o těchto návrzích do konce roku 2018. Z tohoto důvodu, a jak bylo dříve oznámeno, Komise předložila společně s touto zprávou dva pozměněné návrhy o interoperabilitě, které obsahují nutné úpravy návrhů o interoperabilitě z prosince 2017 týkající se těch právních nástrojů, které byly v té době ještě v jednání. Komise spolunormotvůrce vyzývá, aby se v rámci probíhajícího zkoumání návrhů o interoperabilitě věnovali těmto pozměněným návrhům, a umožnili tak okamžité zahájení třístranných jednání.
Pozměněné návrhy odrážejí pokrok, jehož nedávno dosáhly Evropský parlament a Rada o legislativních návrzích na informační systémy EU pro bezpečnost, správu hranic a řízení migrace. Spolunormotvůrci dne 25. dubna 2018 dosáhli konečné politické dohody na zřízení evropského systému pro cestovní informace a povolení (ETIAS), jenž umožní předběžnou kontrolu osob, které cestují do EU bez víz, zaměřenou na nelegální migraci a bezpečnost. Spolunormotvůrci dne 12. června 2018 také dosáhli politické dohody na třech legislativních návrzích na posílení Schengenského informačního systému, který je nejvíce využívaným systémem sdílení informací pro účely řízení bezpečnosti a správy hranic v Evropě. To zvýší bezpečnost evropských občanů posílením schopnosti tohoto systému bojovat proti terorismu a přeshraniční trestné činnosti, zlepší správu hranic a řízení migrace a zajistí účinnou výměnu informací mezi členskými státy EU. Spolunormotvůrci navíc dne 24. května 2018 dosáhli politické dohody na legislativním návrhu, který má posílit Evropskou agenturu pro provozní řízení rozsáhlých informačních systémů, eu-LISA, v prostoru svobody, bezpečnosti a práva. Posílený mandát této agentuře umožní rozvinout a uvést do provozu technická řešení, díky nimž budou příslušné informační systémy interoperabilní. Dohoda, které bylo s ohledem na tyto tři iniciativy dosaženo, jakož i pokrok v diskusích o legislativním návrhu na rozšíření Evropského informačního systému rejstříků trestů na státní příslušníky třetích zemí Komisi umožnilo předložit výše uvedené pozměněné návrhy o interoperabilitě se zapracováním nezbytných oprav souvisejících s uvedenými právními nástroji do návrhů o interoperabilitě z prosince 2017.
Pozměněné návrhy o interoperabilitě nezahrnují úpravy týkající se databáze EU pro azyl a nelegální migraci Eurodac, protože ještě nebyly dokončeny diskuse týkající se legislativního návrhu z května 2016 s cílem databázi Eurodac posílit. Současná struktura stávajícího systému Eurodac je technicky nevhodná, aby se stala součástí interoperability informačních systémů, neboť uchovává jen biometrické údaje a referenční čísla, ale žádné jiné osobní údaje (např. jméno(a), věk, datum, datum narození), které by umožňovaly odhalit vícenásobné identity spojené s týmž souborem biometrických údajů. Legislativní návrh z května 2016 má za cíl rozšířit účel databáze Eurodac na identifikaci neoprávněně pobývajících státních příslušníků třetích zemí, kteří do EU vstoupili nelegálně. Zejména stanoví ukládání osobních údajů, jako jsou jméno(a), věk, datum narození, státní příslušnost a průkazy totožnosti. Tyto údaje o totožnosti jsou nezbytné k zajištění toho, aby databáze Eurodac mohla přispět k cílům interoperability a fungovat v jejím technickém rámci. Tato nutnost upozorňuje na to, že je potřeba, aby spolunormotvůrci co nejdříve dosáhli dohody o legislativním návrhu. Dokud nebude dosaženo dohody o legislativním návrhu na posílení databáze Eurodac, nemohou být údaje neoprávněně pobývajících státních příslušníků třetích zemí a těch, kdo vstoupili do EU nelegálně, součástí interoperability informačních systémů EU. Jakmile spolunormotvůrci dospějí k dohodě na legislativním návrhu na posílení databáze Eurodac nebo dosáhnou dostatečného pokroku, předloží Komise související změny návrhů o interoperabilitě do dvou týdnů.
Komise dne 16. května 2018 předložila legislativní návrh na posílení Vízového informačního systému (VIS) v zájmu lepší reakce na měnící se bezpečnostní a migrační výzvy a zlepšení správy vnější hranice EU. Přestože stávající Vízový informační systém je již do návrhů o interoperabilitě z prosince 2017 zahrnut, návrh na posílení Vízového informačního systému z května 2018 by systému umožnil plně využít navrhovaná řešení interoperability. Návrh stanoví zdokonalené kontroly napříč databázemi s cílem předejít migračním a bezpečnostním rizikům při vydávání víz a dále posiluje kapacitu k předcházení trestné činnosti, čímž přispívá ke zvýšení bezpečnosti a k vyplnění informačních mezer.
2.Provádění směrnice o jmenné evidenci cestujících
Směrnice o jmenné evidenci cestujících (dále jen „PNR“) je rozhodující pro společnou reakci Unie na hrozbu terorismu a organizované trestné činnosti. Lhůta pro provedení směrnice ve vnitrostátním právu členských států uplynula dne 25. května 2018. Čtrnáct členských států ke dni 7. června 2018 sdělilo Komisi opatření, která přijaly k provedení směrnice ve svém vnitrostátním právu
. Zbývajících třináct členských států svá prováděcí opatření dosud neoznámilo. V devíti členských státech byly nezbytné právní předpisy předloženy v parlamentu ke schválení a v dalším členském státě byly právní předpisy provádějící směrnici již přijaty, ale ještě nedošlo ke schválení sekundárních právních předpisů pro dosažení plného provedení. Pět z členských států, které dosud neoznámily provedení směrnice Komisi, disponuje platnými právními předpisy, které jim umožňují sbírat údaje PNR podle vnitrostátního práva. Jejich legislativní rámec je však stále třeba upravit, aby byl v plném souladu se směrnicí.
Vedle oznámení vnitrostátních prováděcích opatření podle článku 18 směrnice o PNR se navíc počítá se specifickými oznámeními, pokud jde o: použití této směrnice na lety uvnitř EU (článek 2), zřízení útvaru pro informace o cestujících (článek 4) a přijetí seznamu příslušných orgánů oprávněných požadovat nebo přijímat údaje PNR od útvarů pro informace o cestujících (článek 7). Všech dvacet sedm členských států zaslalo Komisi seznam svých příslušných orgánů oprávněných požadovat nebo přijímat údaje PNR nebo výsledek zpracování těchto údajů, jak stanoví čl. 7 odst. 3 směrnice o PNR. Devatenáct členských států informovalo Komisi, že mají v úmyslu používat směrnici na lety uvnitř EU podle čl. 2 odst. 1 směrnice a dvacet jedna členských států oznámilo zřízení útvaru pro informace o cestujících podle čl. 4 odst. 5 směrnice.
Kromě toho, že přijaly kroky k provedení směrnice ve vnitrostátním právu a dokončily nezbytné institucionální uspořádání, dosáhly členské státy pokroku v zavádění technických řešení potřebných pro ukládání, zpracování a analýzu údajů PNR. Dvacet čtyři členských států má zavedené technické řešení pro PNR, zatímco zbývající tři jsou v různých fázích zavádění nezbytné infrastruktury. Proces pro vytvoření vzájemného propojení s leteckými dopravci s cílem umožnit předávání údajů PNR útvaru pro informace o cestujících dosti pokročil ve dvanácti členských státech, zatímco v dalších jedenácti členských státech alespoň jeden letecký dopravce údaje PNR v reálním čase útvaru pro informace o cestujících již předává.
Celkově tedy Komise zaznamenala značný pokrok, jehož bylo dosaženo v provádění směrnice o PNR za poslední dva roky. Vzhledem k zásadnímu významu, který má tento nástroj pro společnou reakci EU na terorismus a závažnou trestnou činnost, ovšem Komise využije všech opatření, která má k dispozicí pro prosazení práva EU, včetně řízení o nesplnění povinnosti, bude-li potřeba. Neprovedení směrnice ve vnitrostátním právu snižuje účinnost mechanismu EU v oblasti PNR jako celku, narušuje právní jistotu leteckých dopravců tím, že zpožďuje vytvoření jednotného režimu pro poskytování údajů PRN v celé EU, a brání účinné ochraně osobních údajů v EU. Komise bude dále podporovat všechny členské státy v jejich úsilí o dokončení rozvoje jejich systému PNR, mimo jiné tím, že usnadní výměnu informací a osvědčených postupů po uplynutí lhůty pro provedení. V této souvislosti se uskutečnilo první setkání s členskými státy s cílem jednat o záležitostech týkajících se používání směrnice o PNR dne 7. června 2018.
3.Kybernetická bezpečnost a kybernetické hrozby
Komise ve spolupráci s Evropskou službou pro vnější činnost nadále provádí opatření stanovená ve společném sdělení
ze září 2017 s názvem „Odolnost, odrazování a obrana: budování silné kybernetické bezpečnosti pro EU“.
Lhůta pro provedení směrnice o bezpečnosti sítí a informací v právu všech členských států EU byla stanovena na 9. května 2018. Jde o první celounijní soubor právně závazných pravidel pro kybernetickou bezpečnost, který zavádí vysokou společnou úroveň bezpečnosti sítí a informačních systémů napříč EU.
Dne 6. a 7. června 2018 proběhlo 5. celoevropské cvičení pro případ kybernetické krize Cyber Europe 2018 koordinované Agenturou Evropské unie pro bezpečnost sítí a informací (ENISA)
. Toto cvičení bylo zorganizováno pro týmy bezpečnosti IT, kontinuity činnosti a krizového řízení pocházející z členských států EU a ESVO; zapojilo se do něj více než 1 000 účastníků. Scénář cvičení se týkal letectví a počítal s potenciálním zapojením úřadů pro civilní letectví, poskytovatelů letových navigačních služeb, leteckých společností, leteckých dopravců a s potenciálními dopady na další odvětví.
Vystavování občanů rozsáhlým dezinformacím, včetně zavádějících nebo přímo nepravdivých informací, je dalším vážným typem kybernetické hrozby a významným problémem pro Evropu. Ve svém sdělení ze dne 26. dubna 2018 nazvaném „Boj proti dezinformacím na internetu: evropský přístup“
Komise představila akční plán a samoregulační nástroje k boji proti šíření a dopadu dezinformací on-line v Evropě a k zajištění ochrany evropských hodnot a demokratických systémů. Mezi prezentovaná zvláštní opatření patří celounijní kodex zásad boje proti šíření dezinformací na internetu pro on-line platformy a reklamní agentury, podpora nezávislé sítě subjektů ověřujících faktickou správnost údajů a řada akcí na podporu kvalitní žurnalistiky a mediální gramotnosti. První setkání fóra mnoha zainteresovaných subjektů o dezinformacích se konalo dne 29. května 2018 a přijalo ambiciózní scénář k zajištění přijetí kodexu dne 17. července 2018.
Internetové sdružení pro přidělování jmen a čísel (ICANN) hraje klíčovou úlohu při podpoře cílů veřejné politiky systému doménových jmen. Komise připomíná, že by sdružení ICANN by mělo zrychlit své snahy o to, aby dosáhlo plného souladu s obecným nařízením o ochraně osobních údajů v důsledku probíhající reformy služby WHOIS a zároveň zajistilo takový model WHOIS, který zachovává nezbytné funkce veřejného zájmu, tedy od prosazování práva po kybernetickou bezpečnost a ochranu práv duševního vlastnictví. V zájmu dosažení tohoto cíle Komise dále usnadňuje diskusi mezi sdružením ICANN a Evropským sborem pro ochranu osobních údajů o zavedení nového modelu, který by plnil oba úkoly. V tomto ohledu Komise vyzývá sdružení ICANN, aby převzalo odpovědnost za dořešení dosud nevyřešených otázek. Představenstvo sdružení ICANN dne 17. května 2018 přijalo dočasnou specifikaci pro registrační údaje generických domén nejvyšší úrovně (gTLD), která je použitelná od 25. května 2018 s cílem zajistit soulad s obecným nařízením o ochraně osobních údajů. Přestože dočasná specifikace ponechává řadu otázek otevřených, včetně těch, které souvisejí s přístupem k údajům WHOIS pro legitimní účely, jako je šetření pro účely prosazování práva, představenstvo sdružení ICANN se zavázalo, že bude s komunitou dále pracovat na rozvoji a realizaci komplexního a stálého řešení. Evropský sbor pro ochranu osobních údajů dne 27. května 2018 podpořil prohlášení, které uznává snahy, které vyvinulo sdružení ICANN, aby zajistilo soulad systému WHOIS s obecným nařízením o ochraně osobních údajů; další pokrok dosažený sdružením ICANN k zajištění toho, aby byly právní požadavky náležitě plněny, bude nicméně dále monitorován. Jelikož může absence komplexního modelu pro službu WHOIS závažným způsobem narušovat schopnost donucovacích orgánů vyšetřovat trestnou činnost, včetně kybernetické kriminality, dohlédne Komise také na to, aby sdružení ICANN včas dodalo vhodný model, který umožní přístup k údajům WHOIS pro legitimní účely.
4.Boj proti praní peněz a financování terorismu
Vzhledem k tomu, že zločinci a teroristé operují napříč členskými státy a během pár hodin mohou mezi různými bankovními účty převést prostředky na přípravu svých činů nebo za účelem přesunutí či vyprání výnosů z trestné činnosti, je boj proti praní peněz a financování terorismu důležitým aspektem snah směrem k účinné bezpečnostní unii. Dne 14. května 2018 přijala Rada směrnici, kterou se posilují pravidla EU pro předcházení praní peněz a financování terorismu. Takzvaná 5. směrnice o boji proti praní peněz zvýší transparentnost vlastnictví společností a trustů s cílem předejít praní peněz a financování terorismu prostřednictvím neprůhledných struktur. Zlepší dále i práci finančních zpravodajských jednotek díky lepšímu přístupu k informacím prostřednictvím centralizovaných rejstříků bankovních účtů. Směrnice bude bojovat také proti rizikům financování terorismu spojeným s anonymním používáním virtuálních měn a předplacených nástrojů. A konečně, zajistí společnou vysokou úroveň záruk pro finanční toky z vysoce rizikových třetích zemí.
Evropský parlament a Rada dne 30. května 2018 dosáhly dohody o legislativním návrhu na směrnici týkající se boje proti praní peněz a financování terorismu, která bude harmonizovat trestné činy související s praním peněz.
V kontextu akčního plánu pro zesílení boje proti financování terorismu Rada Komisi v únoru 2016 vyzvala, „aby prošetřila, zda je třeba zavést přiměřená omezení plateb v hotovosti, které převyšují určité stropy“. Komise v návaznosti na to neformálně konzultovala s členskými státy, zadala studii externímu dodavateli a od března do května 2017 vedla veřejnou konzultaci. Komise spolu s touto zprávou o pokroku bezpečnostní unie zveřejnila zprávu o omezeních pro platby v hotovosti. Zjištění vedla k závěru, že omezení plateb v hotovosti by zásadně nebránily financování terorismu, ale že by tato omezení mohla být užitečná při boji proti praní peněz. Komise v tuto chvíli nebude v této věci podnikat žádné další legislativní kroky.
5.Vnější rozměr
Ruční palné a lehké zbraně a nedovolené palné zbraně dále přispívají k nestabilitě a násilí jak v Evropské unii, tak v jejím bezprostředním sousedství a nad jeho rámec. Komise a vysoká představitelka proto Radě navrhují přezkoumat strategii týkající se ručních palných a lehkých zbraních z roku 2005 s přihlédnutím k novému bezpečnostnímu kontextu, iniciativám EU a vývoji v oblasti kontroly konvenčních zbraní, k nimž od roku 2005 došlo, konkrétněji jde o: vstup v platnost Smlouvy o obchodu se zbraněmi, uzavření protokolu OSN o palných zbraních, přezkum právních předpisů EU o palných zbraních, aktivity se sousedními zeměmi prostřednictvím akčního plánu Komise z roku 2015 a práci vykonanou v kontextu politického cyklu EU. Cílem této aktualizované strategie je vést kolektivní a koordinovanou evropskou činnost k předcházení a zamezení neoprávněného získávání palných zbraní a ručních palných a lehkých zbraní a střeliva pro ně teroristy, zločinci a dalšími neoprávněnými osobami. Strategie podporuje posílené normy na mezinárodní úrovni a na úrovni EU, zdokonalené kontroly a sledovatelnost palných zbraní a ručních palných a lehkých zbraní a střeliva pro ně během jejich životního cyklu.
Ministři bezpečnosti G7 se ve dnech 23.–24. dubna 2018 setkali v Torontu, aby jednali o bezpečnostní spolupráci G7, včetně společného postupu proti vyvíjejícím se teroristickým hrozbám. Torontské závazky ministrů bezpečnosti kladou důraz na ochranu veřejných prostor, připravenost na rizika v oblasti CBRN a úsilí bojovat proti teroristickému obsahu on-line, jakož i na zvýšení kybernetické bezpečnosti a na boj proti obchodování s lidmi. Výsledkem společného zasedání ministrů bezpečnosti a ministrů zahraničí bylo přijetí společných závazků, pokud jde o zvládání problémů zahraničních teroristických bojovníků a přidružených cestujících, obranu demokracie a o řešení zahraničních hrozeb.
Rada dne 14. května 2018 přijala rozhodnutí umožňující, aby v rámci operace EU NAVFOR MED Sophia probíhal pilotní projekt „buňka věnovaná informacím o trestné činnosti“ (CIC). CIC bude umístěna na plavidlo společně s velitelstvím sil operace Sophia jakožto uzel v rámci operace, kde mohou příslušní aktéři pracovat společně, aby usnadnili přijímání, shromažďování a obousměrnou výměnu informací pro účely analýzy a dalšího operativního použití mezi operací EU NAVFOR MED Sophia a příslušnými agenturami EU pro spravedlnost a vnitřní věci a donucovacími orgány členských států v otázkách souvisejících s mandátem operace, jmenovitě s převaděčstvím migrantů, obchodováním s lidmi, obchodováním se zbraněmi, nedovoleným obchodováním s ropou a pro účely ochrany sil operace.
Dne 17. května 2018 proběhl sofijský summit s vedoucími představiteli západního Balkánu. Summit potvrdil evropskou perspektivu regionu a stanovil řadu konkrétních opatření pro posílení spolupráce, včetně – a to je důležité – oblasti bezpečnosti a právního státu, v souladu se stěžejními iniciativami v oblasti bezpečnosti a migrace v rámci západobalkánské strategie.
Ve dnech 22. a 23. května 2018 hostilo bulharské předsednictví Rady v Sofii zasedání ministrů EU a USA pro spravedlnost a vnitřní věci. EU a USA jednaly o úsilí v boji proti terorismu se zaměřením na účinné sdílení informací, předcházení radikalizaci, používání internetu pro účely terorismu a ostražitost s ohledem na chemické, biologické, radiologické a jaderné hrozby, zvláště v souvislosti s vyvíjejícími se chemickými hrozbami pro bezpečnost letectví a veřejných prostor.
Dne 25. května 20187 se v Bruselu konal první dialog EU a OSN na vysoké úrovni o boji proti terorismu. EU a OSN diskutovaly o snahách spolupracovat na předcházení terorismu a boji proti němu v rámci řady tematických a geografických priorit se zaměřením na zahraniční teroristické bojovníky a oběti terorismu.
Dne 29. května 2018 pracovníci EU a NATO uspořádali v Bruselu rámci průběžného provádění jejich společného prohlášení z roku 2016 v Bruselu první dialog o boji proti terorismu. Zabývali se problémy navracení nebo relokace zahraničních teroristických bojovníků a úsilím o budování kapacity pro boj proti terorismu v Iráku, Afghánistánu, Bosně a Hercegovině a Tunisku.
Rada pro spravedlnost a vnitřní věci dne 4. června 2018 přijala osm rozhodnutí, kterými Komisi zmocňuje zahájit jednání o dohodách mezi EU a Alžírskem, Egyptem, Izraelem, Jordánskem, Libanonem, Marokem, Tuniskem a Tureckem o výměně osobních údajů mezi Europolem a orgány těchto zemí příslušnými pro boj proti závažné trestné činnosti a terorismu.
V návaznosti na nedávné přijetí mandátu pro jednání ze strany Kanady pro účely revidované dohody mezi EU a Kanadou o jmenné evidenci cestujících, k němuž došlo koncem května 2018, podnikly Komise a Kanada okamžité kroky k zahájení formálních jednání za tímto účelem a počátek jednání je naplánován na 20. červen 2018.
VI. ZÁVĚR
Tato zpráva popisuje průběžný pokrok směrem k účinné a skutečné bezpečnostní unii, čímž podporuje členské státy při boji proti terorismu, závažné trestné činnosti a kybernetickým hrozbám a přispívá k vysoké úrovni bezpečnosti občanů. Komise vyzývá spolunormotvůrce, aby urychleně dosáhli dohody na legislativních návrzích, o nichž se právě jedná a jejichž cílem je dále zvýšit bezpečnost občanů, v souladu se společným prohlášením o legislativních prioritách EU na období 2018–2019.
Komise bude v úsilí na této prioritě pokračovat, mimo jiné s ohledem na neformální zasedání hlav států a vlád o vnitřní bezpečnosti, které se bude konat v rámci agendy lídrů dne 20. září 2018 v Salzburku.