V Bruselu dne 22.5.2018

COM(2018) 268 final

SDĚLENÍ KOMISE EVROPSKÉMU PARLAMENTU, RADĚ, EVROPSKÉMU HOSPODÁŘSKÉMU A SOCIÁLNÍMU VÝBORU A VÝBORU REGIONŮ

Budování silnější Evropy: úloha politik týkajících se mládeže, vzdělávání a kultury


1.Úvod

Evropa debatuje o své budoucnosti. Za rok se vedoucí představitelé sejdou v rumunském městě Sibiu, aby vyvodili závěry z debaty, kterou Komise zahájila v březnu 2017 bílou knihou o budoucnosti Evropy 1 .

Jedním z klíčových témat je snaha pochopit očekávání občanů a reagovat na jejich obavy ohledně budoucnosti v rychle se proměňujícím světě. Ve světě, který nabízí nové příležitosti, ale také přináší nové nejistoty. Mnohé znepokojuje, jak se bude vyvíjet práce, budoucnost sociálního státu, jak se budou vyvíjet naše demokratické a různorodé společnosti a jaké bude místo Evropy ve světě. Evropa musí svým občanům, především svým mladým lidem, umožnit, aby co nejlépe využili příležitosti, které nabízejí nové technologie a globální trendy. Vzdělávání a odborná příprava nabízejí cestu vpřed jakožto investice pro jednotlivce a pro společnost jako celek.

Unie je především Unií hodnot, jak je zakotveno v článku 2 Smlouvy o Evropské unii, a vzdělávání, odborná příprava a kultura jsou zásadní pro předávání a prosazování společných hodnot a pro budování vzájemného porozumění.

Ačkoli se na pracovním trhu a společnosti podepsala krize, z hospodářského pohledu prokázalo sociálně tržní hospodářství Evropy vytrvalost, když odolávalo nejhorší hospodářské krizi, jakou pamatujeme. Pokračující práce na dokončení evropské hospodářské a měnové unie dále posílí hospodářské základy Evropy.

Co se týče sociálních priorit, Unie jasně prokázala, že evropský projekt zdaleka nespočívá jen v hospodářství. V listopadu 2017 Evropský parlament, Rada a Komise společně vyhlásily Evropský pilíř sociálních práv 2 . Pilíř posiluje zásady a práva v zaměstnávání a sociální oblasti, na kterých je Unie založena, a jako první zásadu zavádí právo na kvalitní všeobecné a odborné vzdělávání a celoživotní učení 3 .

Silnější role politik v oblasti mládeže, vzdělávání a kultury

Římským prohlášením z března 2017 4 se vedoucí představitelé EU zavázali, že budou usilovat o „Unii, kde mladí lidé dostávají nejlepší vzdělání a odbornou přípravu a mohou studovat a nalézat uplatnění po celém kontinentu“. Unii, která zachovává naše kulturní dědictví a podporuje kulturní rozmanitost“. Pokud chceme vybudovat silnější Evropu, politika týkající se mládeže, kultury, vzdělávání a odborné přípravy musí hrát v evropském projektu důležitou roli.

Hned na začátku přijala tato Komise opatření, která řeší situaci mladých lidí, kteří museli čelit nejhorší krizi, a která jim přinesou lepší příležitosti aktivně se zapojit do evropského projektu 5 . Mnohého již bylo dosaženo. Budoucí Evropa musí být vybudována s podporou a zapojením mladých lidí. Společně s Radou 6 proto Komise dále zaměřuje své úsilí na mladé lidi.

Vzdělávání, odborné přípravě a kultuře je třeba věnovat více pozornosti, abychom tyto oblasti mohli plně využít k podpoře evropského projektu. Investice do dovedností, schopností a znalostí jsou klíčové pro budování odolnosti Evropy 7 . Tyto investice do lidí jsou hnacím motorem inovací, produktivity a konkurenceschopnosti, pomáhají udržovat zaměstnatelnost a překonávat nesoulad mezi nabízenými a požadovanými dovednostmi na rychle se vyvíjejícím pracovním trhu ovlivňovaném globalizací a technologickými změnami.

Dále se pak jedná o rozmanitost, která je osobitým rysem Evropy a zdrojem inovací a tvořivosti. Vzdělávání a kultura nám pomáhají uvědomit si, pochopit a ocenit bohaté sdílené kulturní dědictví, historii, zkušenosti, přesvědčení a hodnoty Evropy. To spojuje lidi napříč hranicemi, pomáhá prosazovat rovnost žen a mužů a dává nám pocit sounáležitosti. Vzdělávání, odborná příprava a kultura nám mohou pomoci pochopit a zakusit, co znamená být Evropan. 

Na summitu v Göteborgu v listopadu 2017 si vedoucí představitelé EU k rozpravě v rámci agendy lídrů zvolili vzdělávání a kulturu. Diskuse mezi vedoucími představiteli vycházela z příspěvku Komise s názvem „Posilování evropské identity prostřednictvím vzdělávání a kultury“ 8 , v němž Komise vytyčila svou vizi vytvoření Evropského prostoru vzdělávání. Diskuse vyzdvihla vzdělávání a kulturu na přední pozice politické agendy. Evropa čelí řadě problémů, včetně populismu, xenofobie, netolerance, diskriminace a dezinformací. Navíc jen málo zemí EU dosahuje ve všech oblastech vzdělávání a odborné přípravy vynikajících výsledků. Vyvstává tedy potřeba posilovat v rámci Unie rozměr vzdělávání a kultury.

V prosinci 2017 Evropská rada vyzvala členské státy, Radu a Komisi:

-aby pokračovaly v práci na řadě klíčových iniciativ, včetně programu Erasmus+, iniciativy Evropské univerzity, jazykového vzdělávání, evropské studentské karty, vzájemného uznávání diplomů a Evropského roku kulturního dědictví;

-aby posoudily možná opatření zaměřená na výzvy v oblasti dovedností spojených s digitalizací, kybernetickou bezpečností, mediální gramotností a umělou inteligencí; potřebu inkluzivního přístupu ke vzdělávání a odborné přípravě založeného na celoživotním učení a na inovacích; a na právní a finanční rámcové podmínky pro rozvoj kulturních a kreativních odvětví a pro mobilitu odborníků v kulturním sektoru.

Komise následně 17. ledna 2018 představila první balíček opatření 9 zaměřených na klíčové kompetence, digitální dovednosti a také na společné hodnoty a inkluzivní vzdělávání.

Toto sdělení je součástí druhého balíčku iniciativ, který reaguje na výzvu Evropské rady. Spojuje iniciativy v oblastech politiky týkající se mládeže, kultury, vzdělávání a odborné přípravy s cílem vybudovat konkurenceschopnější, inkluzivnější a soudržnější Evropu:

·Komise staví na předchozích investicích do mladých lidí a představuje „strategii pro mládež“ pro období 2019–2027. Záměrem je posílit postavení mladých lidí v Evropě a dát jim silnější hlas při tvorbě politik EU.

·Jak bylo oznámeno ve sdělení „Posilování evropské identity prostřednictvím vzdělávání a kultury“, Komise představuje „Novou evropskou agendu pro kulturu“. Tato iniciativa bude klíčová, neboť zvýší povědomí o společné evropské identitě a dědictví a podpoří vztahy Unie se třetími zeměmi.

·V souladu s cílem pracovat na Evropském prostoru vzdělávání Komise představuje dva návrhy doporučení Rady k „vzájemnému uznávání diplomů“ a ke zlepšení „výuky a studia jazyků“. Obě iniciativy jsou klíčové pro podporu vzdělávací mobility v Evropě.

·V souladu také s evropským pilířem sociálních práv Komise navrhuje doporučení Rady v oblasti „kvalitních systémů předškolního vzdělávání a péče“. Tato iniciativa se snaží zajistit, aby všechny děti v Evropě měly dobrý start do života.

Jak je uvedeno na obrázku níže, práce již byly zahájeny a budou pokračovat i v nadcházejících letech. Tato spolupráce bude základem společné práce na vytvoření Evropského prostoru vzdělávání.

Tyto iniciativy představují odrazový můstek v procesu směrem k posílené Unii na cestě do Sibiu 10 . Uvedené iniciativy

-odrážejí důležitost, jakou tato Komise přikládá investicím do mladých lidí a jejich budoucnosti. Staví na předchozích krocích, především na systému záruk pro mladé lidi 11 , iniciativě na podporu zaměstnanosti mladých lidí 12 , iniciativě pro investice do mládeže z prosince 2016 13 , nové agendě dovedností pro Evropu 14 , iniciativě týkající se cest prohlubování dovedností 15 a na Evropském rámci pro kvalitní a efektivní učňovskou přípravu 16 , které pomohou dát lidem ze všech prostředí nadějnější vyhlídky a aktivněji se zapojit do evropského projektu,

-pomohou lidem sdílet evropskou kulturní rozmanitost a společné kulturní dědictví, což jim pomůže pochopit, v čem spočívá evropský projekt, a

-jsou součástí širší vize v podobě utváření Evropského prostoru vzdělávání, který pomůže prosazovat mobilitu, překonávat překážky mobility a přeshraniční spolupráce a v návaznosti na předchozí iniciativy 17 podpoří členské státy v modernizaci a zlepšování jejich systémů vzdělávání a odborné přípravy.

2.Práce na vytvoření Evropského prostoru vzdělávání

Ve svém příspěvku k setkání vedoucích představitelů v Göteborgu Komise popsala vizi Evropského prostoru vzdělávání do roku 2025: „Evropa, v níž studiu, učení ani výzkumu nestojí v cestě hranice. Kontinent, kde se stal samozřejmostí studijní či pracovní pobyt v jiném členském státě a kde je běžné, že lidé kromě své mateřštiny ovládají ještě dva další jazyky. Kontinent, kde lidi pojí silný pocit identity Evropanů, s vědomím evropského kulturního dědictví i evropské rozmanitosti.“



Evropský prostor vzdělávání by měl pomoci dosáhnout tří cílů:

-podporovat přeshraniční mobilitu a spolupráci ve vzdělávání a odborné přípravě,

-pomoci překonávat bezdůvodné překážky, které ztěžují učení, odbornou přípravu nebo práci v jiné zemi, s cílem realizovat „volný pohyb studentů“ a skutečný evropský prostor pro učení,

-podporovat členské státy ve zdokonalování jejich systémů vzdělávání a odborné přípravy, aby byly inkluzivnější, více zaměřené na inovace a více vycházely z celoživotního učení.

Vytvoření Evropského prostoru vzdělávání umožní členským státům EU konat více, rychleji, rozvíjet kvalitu, konkurenceschopnost a inkluzivnost svých systémů vzdělávání a odborné přípravy a zároveň poskytne inspiraci pro země mimo EU. Tato iniciativa bude prováděna v návaznosti na:

-stěžejní program Erasmus+ a jeho nástupnický program, který Komise navrhne koncem května 2018. Erasmus+ je dobře známý jako úspěšná propagace vzdělávací mobility. Existuje jasná shoda ohledně potřeby dalšího posílení mobility, která by měla být doprovázena pevnějším strategickým partnerstvím a podporou politiky v zájmu prosazování inovativnějšího a inkluzivnějšího vzdělávání, odborné přípravy a politiky pro mládež,

-stávající evropskou spolupráci ve vzdělávání a odborné přípravě se zaměřením na spolehlivé empirické důkazy, referenční srovnávání, výměnu zkušeností a vzájemné učení. Jelikož tento rámec v roce 2020 skončí, Komise včas předloží návrhy, které spolupráci posunou na ambicióznější úroveň. Nový rámec bude nástrojem pro nastavení priorit a orientace politik, jakož i pro lepší cílení finančních prostředků EU. Komise také navrhne soubor ukazatelů a referenčních hodnot, které prokážou, jak vzdělávání a odborná příprava podporují rozvoj dovedností a kompetencí ve všech fázích života.

Program Erasmus+ a budoucí rámec evropské spolupráce pro vzdělávání a odbornou přípravu budou fungovat synergicky s cílem vytvořit Evropský prostor vzdělávání a budou podporovány dalšími relevantními politikami. Unie bude pokračovat v podpoře reformního úsilí členských států prostřednictvím evropského semestru a prostřednictvím různých výdajových programů, včetně Evropského sociálního fondu, které jsouhmatatelným vyjádřením toho, jak Evropa investuje do lidí a zlepšuje jejich životy.

Kompetence pro vzdělávání a odbornou přípravu spočívají v rukou členských států a Unie může podnikat kroky, které úkony členských států podpoří, zkoordinují nebo doplní. Práce na vytvoření Evropského prostoru vzdělávání toto nezmění. Posune stávající partnerství a spolupráci na novou, vyšší a intenzivnější úroveň. Evropský prostor vzdělávání bude zahrnovat žáky a studenty všech věkových skupin bez ohledu na prostředí, z něhož pocházejí, a všechna odvětví, včetně předškolního vzdělávání a péče, škol, odborného vzdělávání a přípravy, vysokoškolského vzdělávání a vzdělávání dospělých.

Za účelem realizace Evropského prostoru vzdělávání a v návaznosti na první balíček z ledna 2018 dnes Komise představuje nový soubor konkrétních politických iniciativ o vzájemném uznávání, jazykovém vzdělávání a předškolním vzdělávání a péči. Nadále bude také v rámci probíhajícího rámce spolupráce a financování programů pokračovat v práci zaměřené na rozvoj nových opatření, a to zejména evropské studentské karty a iniciativy Evropské univerzity, jak je uvedeno níže.

   – Automatické vzájemné uznávání diplomů a studijních pobytů v zahraničí

Navzdory 30 letům mobility v rámci programu Erasmus+ a významnému pokroku v souladu s mezivládním boloňským procesem pro vysokoškolské vzdělávání mnoho lidí stále čelí překážkám, když žádají o formální uznání svého terciárního nebo vyššího odborného vzdělání v jiném členském státě. Totéž platí i pro studijní pobyty v zahraničí v rámci terciárního a sekundárního vzdělání. To vytváří nejistotu a neopodstatněné překážky mobility.

Za účelem překonání těchto problémů Komise navrhuje doporučení Rady na zavedení automatického uznávání kvalifikací jakožto výchozí pozice do roku 2025: veškeré certifikáty i diplomy – a výsledky studijních pobytů v zahraničí do jednoho roku – udělené akreditovanou institucí v Unii by měly být automaticky uznány pro účely dalšího vzdělávání ve všech členských státech. Takovýto ambiciózní plán však nelze uskutečnit v jednom kroku. Vyžaduje to postupný přístup založený na silném a spolehlivém zajištění kvality, který přinese transparentnost a důvěru nezbytnou pro automatické uznávání. Řada evropských zemí 18 již v plánech automatického uznávání podniká první kroky. Na základě těchto zkušeností se bude za úzké spolupráce s členskými státy vyvíjet řešení pro celou EU.

– Lepší jazykové vzdělávání

Osvojení cizích jazyků není nezbytné pouze k získávání dovedností potřebných v globální ekonomice, ale otevírá také nové perspektivy, posiluje evropské občanství a pomáhá lidem poznávat jiné kultury. Mnoho studentů dnes tráví spoustu času studiem jazyků, ale mnozí z nich nakonec nemají možnost tyto jazyky používat v reálném životě. Zatímco jeden cizí jazyk se učí většina Evropanů, ambice učit se druhý cizí jazyk je pozoruhodně nízká.

V tomto kontextu Komise navrhuje nový, komplexní přístup k jazykovému vzdělávání během povinné školní docházky, který bude podporovat lepší využití evropské jazykové rozmanitosti. Cílem je zajistit, aby se více mladých lidí stalo způsobilými uživateli jazyků a naučili se kromě jazyka používaného ve škole dva další jazyky.

– Evropská studentská karta

Na pozadí rostoucí mobility může evropská studentská karta pomoci snížit administrativní zátěž a náklady pro studenty i vzdělávací instituce tím, že zjednoduší správní postupy před obdobím mobility, během něho a po něm a zároveň bude viditelným symbolem evropské studentské identity.

Jednou z výhod by bylo, že by se studenti mohli prokazovat důvěryhodným způsobem v libovolné vysokoškolské instituci v Unii. Evropská studentská karta by umožnila bezpečnou elektronickou výměnu informací souvisejících se vzděláním (což může zahrnovat kredity a údaje o vysokoškolském studiu) s plným ohledem na ochranu osobních údajů, aniž by bylo třeba vytvářet další infrastrukturu informačních technologií. Tato karta by studentům pomohla získat přístup k různým službám (knihovna, doprava, ubytování) ještě předtím, než na instituci v zahraničí přijedou. Mohlo by se jednat o zásadní krok pro zpřístupnění mobility všem, protože by institucím umožnil vysílat a přijímat více studentů na výměnu, a to jednodušeji a při stálém zlepšování kvality studentské mobility.

Na základě stávajících pilotních projektů financovaných Evropskou unií 19 , jejichž rozsah bude v roce 2019 rozšířen, jakož i na základě další analýzy a konzultací se zúčastněnými stranami má Komise v úmyslu začít s postupným zaváděním evropské studentské karty do roku 2021, včetně prošetření možnosti rozšířit kartu na učně odborného vzdělávání a přípravy.



– Evropské univerzity

Evropa je hrdá na svou dlouhou tradici univerzit, které spolupracují napříč hranicemi. Díky novým „Evropským univerzitám“, sestávajícím ze sítí univerzit budovaných „zdola-nahoru“, by se měla přeshraniční spolupráce posunout na ambicióznější úroveň, kde vysokoškolské instituce sdílejí stejné vize a hodnoty a vyvíjejí společné dlouhodobé institucionální strategie pro špičkové vzdělávání, výzkum a inovace.

Evropské univerzity by měly podporovat rozvoj vysoce integrovaných a otevřených studijních programů kombinujících moduly v různých zemích. Mobilita by měla být standardním prvkem začleněným do studia na bakalářském, magisterském a doktorském stupni. To by mělo přispět k vytvoření „evropských titulů“ uznávaných po celé Evropě.

Evropské univerzity se budou opírat o společný soubor klíčových zásad: každý typ vysokoškolské instituce v libovolném členském státě bude mít díky spravedlivým a vyrovnaným kritériím možnost se zúčastnit. Sítě by měly být geograficky vyrovnané a sociálně inkluzivní. Nebude se jednat o jeden univerzální model pro všechny. Instituce mohou navrhnout model, který bude vyhovovat jejich potřebám prostřednictvím otevřeného a transparentního přístupu „zdola-nahoru“, a úroveň ambicí postupně zvyšovat. Aby bylo financování udržitelné, Evropské univerzity by měly být schopny čerpat z kombinace zdrojů EU a národních zdrojů.

Evropské univerzity by se měly stát klíčovým prvkem Evropského prostoru vzdělávání tím,  že budou hybnou silou excelence a zdrojem osvědčených postupů pro další vysokoškolské instituce, čímž se postupně zlepší mezinárodní konkurenceschopnost a atraktivita evropského vysokoškolského vzdělávání. Měly by fungovat na základě multidisciplinárních přístupů a umožňovat studentům, přednášejícím a výzkumným pracovníkům společně vytvářet a sdílet znalosti a inovace. To by mohlo přispět k řešení významných společenských výzev a nedostatku dovedností, jimž Evropa čelí. Navíc by se mohl zvýšit příspěvek vysokoškolských institucí v jejich regionech, zejména jejich zapojením do rozvoje a provádění strategií pro inteligentní specializaci 20 .

Cílem Komise je podpořit vznik alespoň dvaceti Evropských univerzit do roku 2024. Aby ovšem bylo možné takovou ambiciózní myšlenku prakticky realizovat, bude třeba určitý čas na důkladnou přípravu a dostatek zdrojů. V počáteční fázi bude Komise úzce spolupracovat s členskými státy a zúčastněnými stranami na přípravě koncepce. Navrhne zahájení pilotních projektů v letech 2019 a 2020 pod programem Erasmus+ a plné spuštění od roku 2021. Na základě těchto pilotních projektů a mapování stávajících sítí 21 Komise prozkoumá, v konzultaci se zúčastněnými stranami, možnost vytvoření specifického právního statutu pro Evropské univerzity do roku 2025.

Evropské univerzity

·sítě stávajících univerzit budované „zdola-nahoru“

·špičkové vzdělávání, výzkum a inovace

·multidisciplinární přístup

·geograficky vyvážené

· nejméně 20 Evropských univerzit do roku 2024

·první pilotní programy v roce 2019 prostřednictvím programu Erasmus+.

Škola evropské a nadnárodní správy věcí veřejných, založená v roce 2017 v rámci Evropského univerzitního institutu ve Florencii, navíc posílí své aktivity, mimo jiné prostřednictvím rozvoje partnerství se spřízněnými institucemi, aby školila manažery z veřejných a soukromých organizací a organizací občanské společnosti.

Budou rozvíjena také další opatření na podporu přístupu ke vzdělávání a odborné přípravě založeného na celoživotním učení a zaměřeného na inovace. Pro podporu inovací a konkurenceschopnosti je například nezbytné poskytovat vysoce kvalitní technické a specifické odborné dovednosti. Za tímto účelem Komise navrhne, aby se podporovalo zřizování center excelence odborného vzdělávání a přípravy. Tato centra by měla propojovat poskytovatele odborného vzdělávání a přípravy v členských státech, usnadňovat spolupráci, mimo jiné se zúčastněnými stranami, a usilovat o tvorbu vysoce kvalitních učebních osnov a kvalifikací zaměřených na potřeby v oblasti dovedností v jednotlivých odvětvích. Měla by působit jako hnací síly excelence a inovace a podporovat proaktivní úlohu odborného vzdělávání a přípravy v místním a regionálním hospodářském rozvoji, a to i tím, že budou působit jako podnikatelské inkubátory a katalyzátory investic.

Všechny tyto konkrétní kroky jsou provázané.

Každý krok hraje vlastní roli na cestě k dosažení ambiciózního celkového cíle, kterým je vytvoření Evropského prostoru vzdělávání. Rozličné iniciativy budou společně vytvářet synergie, např.:

-mobilita a jazykové vzdělávání se vzájemně posilují – znalost cizích jazyků zvyšuje zájem o studium v zahraničí; studium v zahraničí zlepšuje jazykové dovednosti,

-jazykové vzdělávání zvyšuje porozumění jiným kulturám a vlastní identitě,

-centra excelence odborného vzdělávání a přípravy vytvoří synergie s univerzitami, čímž společně přispějí ke zprostředkování kompetencí potřebných pro podporu inovací a konkurenceschopnosti,

-automatické vzájemné uznávání diplomů a období studia usnadňuje další vzdělávání v zahraničí a zvyšuje poptávku po mobilitě a zájem o jazykové vzdělávání,

-nárůst počtu mobilních účastníků v rámci programu Erasmus+ bude snadněji zvladatelný díky inteligentnímu využití digitálních řešení a zjednodušení, což je jedním z cílů evropské studentské karty,

-Evropské univerzity by se měly stát klíčovým prvkem Evropského prostoru vzdělávání tím, že budou posouvat přeshraniční spolupráci na novou, ambicióznější úroveň, povzbudí mobilitu studentů i učitelů a podpoří jazykové vzdělávání, přičemž budou sloužit také jako urychlovač pro automatické uznávání diplomů.

3.Závěry a výhled

Unie považuje mládež, vzdělávání, odbornou přípravu a kulturu za priority své politické agendy, především od setkání vedoucích představitelů v Göteborgu a Evropské rady v prosinci 2017. Agenda lídrů předpokládá, že zhodnocení proběhne na summitu v Sibiu v roce 2019. Komise balíčky, které přijala v lednu 2018 22 a dnes, realizuje ambiciózní soubor opatření, která podpoří členské státy v jejich úsilí a upevní odolnost lidí ve světě rozmanitosti, mobility, migrace, globalizace a technologických změn. Komise bude pokračovat ve spolupráci s Radou a členskými státy, především tak, že:

-bude pracovat na vytvoření Evropského prostoru vzdělávání, který podpoří mobilitu a přeshraniční spolupráci, podpoří reformy a plně využije dostupné prostředky a programy. Bude toho dosaženo tak, že:

ose předloží návrh na silnější a inkluzivnější nástupnický program programu Erasmus+ a návrh na pokračování Evropského sboru solidarity,

ose do roku 2020 předloží návrhy na modernizaci a posílení spolupráce na úrovni EU v oblasti vzdělávání a odborné přípravy, které podpoří lepší vzájemné učení a úsilí o národní reformy,

ose v úzké spolupráci s členskými státy a Radou bude pokračovat v úsilí o vytvoření inkluzivního přístupu ke vzdělávání a odborné přípravě založeného na celoživotním učení a zaměřeného na inovace,

-se budou řešit právní a finanční rámcové podmínky pro rozvoj kulturních a kreativních odvětví a pro mobilitu odborníků v kulturním a kreativním odvětví.

Posílení rozměru, který v evropském projektu hrají mládež, vzdělávání, odborná příprava a kultura, pomůže budovat Unii, která lidi posiluje, která si je vědoma vlastních úspěchů a má odvahu vypořádat se s výzvami budoucnosti: 

-Unii, která je blíže svým občanům, protože reaguje na jejich obavy a plní jejich očekávání,

-Unii, která jasně deklaruje, co evropský projekt znamená – mír, bezpečnost, svobodu, demokracii, rovnost, právní stát, solidaritu a vzájemnou úctu, otevřené trhy, udržitelný růst a sociální inkluzi a spravedlnost,

-Unii, která podporuje povědomí o kulturní rozmanitosti a smysl vzájemné sounáležitosti jako Evropanů.

Vedoucí představitelé budou vycházet z diskusí v Göteborgu a z kroků, které v prosinci 2017 požadovala Evropská rada, a na svém setkání v Sibiu budou v pozici, kdy bude možné využít vzdělávání a kulturu k položení základů jednotnější, silnější a demokratičtější Unie.

(1)

   Bílá kniha o budoucnosti Evropy: Úvahy a scénáře pro EU27 v roce 2025 (COM(2017) 2025).

(2)

   Pilíř sociálních práv staví na předchozích iniciativách směrem k sociálnější Evropě, včetně Listiny základních práv EU.

(3)

   „Každý má právo na kvalitní a inkluzivní všeobecné a odborné vzdělávání a celoživotní učení, aby si udržel a nabyl dovednosti, které mu umožní účastnit se plně na životě společnosti a úspěšně zvládat přechody na trhu práce.“ Zdroj: Interinstitucionální vyhlášení evropského pilíře sociálních práv (2017/C 428/09).

(4)

    http://www.consilium.europa.eu/en/press/press-releases/2017/03/25/rome-declaration/pdf .

(5)

   Sdělení Komise nazvané Investice do evropské mládeže poskytuje přehled těchto opatření (COM(2016) 940).

(6)

   Závěry Rady o strategických perspektivách pro evropskou spolupráci v oblasti mládeže po roce 2018, květen 2017.

(7)

   Viz také sdělení Komise o rozvoji škol a vynikající výuce poskytující výborný start do života (COM(2017) 248) a o obnoveném programu EU v oblasti vysokoškolského vzdělávání (COM(2017) 247).

(8)

   Sdělení Komise s názvem Posilování evropské identity prostřednictvím vzdělávání a kultury (COM(2017) 673).

(9)

   Komise představila akční plán digitálního vzdělávání (COM(2018) 22), návrh doporučení Rady o podpoře společných hodnot, inkluzivního vzdělávání a evropského rozměru ve výuce (COM(2018) 23) a návrh doporučení Rady o klíčových kompetencích pro celoživotní učení (COM(2018) 24). Kromě toho Komise v dubnu 2018 rovněž předložila sdělení o dezinformacích (COM(2018) 236) a o umělé inteligenci (COM(2018) 237).

(10)

   Na základě návrhu Evropské komise Evropská rada rozhodla o uspořádání evropského summitu v Sibiu v Rumunsku v květnu 2019. Účelem je zhodnotit vývoj v oblastech stanovených agendou lídrů a připravit budoucnost Evropské unie s 27 členskými státy.

(11)

   Doporučení Rady ze dne 22. dubna 2013 o zavedení záruk pro mladé lidi.

(12)

   Závěry Evropské rady ze 7. a 8. února 2013.

(13)

   Tento balíček zahrnoval sdělení Komise o investicích do evropské mládeže (COM(2016) 0940), o Evropském sboru solidarity (COM(2016) 0942) a o zlepšování a modernizaci vzdělávání (COM(2016) 0941).

(14)

   Sdělení Komise s názvem Nová agenda dovedností pro Evropu: Společně pracovat na posílení lidského kapitálu, zaměstnatelnosti a konkurenceschopnosti (COM(2016) 0381).

(15)

   Doporučení Rady o cestách prohlubování dovedností: nové příležitosti pro dospělé (2016/C484/01).

(16)

   Doporučení Rady o Evropském rámci pro kvalitní a efektivní učňovskou přípravu (2018/C153/01).

(17)

   Včetně těch uvedených ve sděleních Komise z května 2017 o rozvoji škol a vynikající výuce poskytující výborný start do života (COM(2017) 248) a o obnoveném programu EU v oblasti vysokoškolského vzdělávání (COM(2017) 247).

(18)

   Příkladem jsou například dohody o uznávání mezi severskými zeměmi, pobaltskými zeměmi a zeměmi Beneluxu.

(19)

   Projekty financované prostřednictvím programu Erasmus+ a Nástroje pro propojení Evropy  https://ec.europa.eu/inea/en/connecting-europe-facility/cef-telecom .

(20)

   Viz sdělení Komise o posílení inovací v evropských regionech: strategie pro odolný a udržitelný růst podporující začlenění (COM(2017) 0376).

(21)

   Existuje mnoho dobrých příkladů mezinárodních sítí a iniciativ EU, jako je společné magisterské studium Erasmus Mundus, akce „Marie Curie-Skłodowska“ a Evropský inovační a technologický institut. Komise v brzké době zveřejní výsledky mapování stávajících modelů spolupráce mezi institucemi vysokoškolského vzdělávání v Evropě, v němž analyzuje důvody a přínosy takové spolupráce, zjišťuje problémy a předkládá možná řešení.

(22)

   Viz pozn. pod čarou č. 9.