EVROPSKÁ KOMISE
Ve Štrasburku dne 17.4.2018
COM(2018) 211 final
SDĚLENÍ KOMISE EVROPSKÉMU PARLAMENTU, EVROPSKÉ RADĚ A RADĚ
Čtrnáctá zpráva o pokroku na cestě k účinné a skutečné bezpečnostní unii
EVROPSKÁ KOMISE
Ve Štrasburku dne 17.4.2018
COM(2018) 211 final
SDĚLENÍ KOMISE EVROPSKÉMU PARLAMENTU, EVROPSKÉ RADĚ A RADĚ
Čtrnáctá zpráva o pokroku na cestě k účinné a skutečné bezpečnostní unii
I. ÚVOD
Tato čtrnáctá zpráva o pokroku na cestě k vytvoření účinné a skutečné bezpečnostní unie zachycuje vývoj ve dvou hlavních pilířích: prvním je boj proti terorismu a organizované trestné činnosti a proti prostředkům, které je podporují, druhým pak posilování obrany proti těmto hrozbám a budování odolnosti vůči nim.
Brutální útoky spáchané 23. března 2018 ve francouzských městech Trèbes a Carcassonne nám připomínají, že hrozba terorismu v EU zůstává značná. V rámci nepřetržitého úsilí bezpečnostní unie čelit této hrozbě předložila Komise spolu s touto zprávou o pokroku nový bezpečnostní balíček s opatřeními, která zajistí uzavření prostoru, v němž teroristé a jiní zločinci operují, a znesnadní jim tak plánování a uskutečňování jejich odporných činů. Balíček zahrnuje legislativní návrhy, které zlepšují přeshraniční shromažďování elektronických důkazů a přístup k finančním informacím pro účely vyšetřování a stíhání, zejména pokud jde o závažnou trestnou činnost, a posilují spolupráci mezi finančními zpravodajskými jednotkami a donucovacími orgány. Balíček zahrnuje také operativní opatření k tomu, aby se teroristům a jiným zločincům zabránilo v přístupu k dováženým palným zbraním a prekurzorům výbušnin, které lze zneužít ke zhotovování podomácku vyrobených výbušnin, jak se ukázalo u několika nedávných útoků. Legislativní návrh na zdokonalení zabezpečení vnitrostátních průkazů totožnosti a povolení k pobytu pak znesnadní teroristům a jiným zločincům zneužití či padělání těchto dokumentů ke vstupu na území EU a pohybu na něm.
Útok spáchaný 4. března 2018 v Salisbury je šokujícím příkladem skutečné hrozby, kterou pro kolektivní bezpečnost mohou znamenat chemické látky. Na zasedání Evropské rady konaném ve dnech 22.–23. března 2018 byl tento útok ostře odsouzen. Bylo zdůrazněno, že součástí reakce EU musí být posílení její odolnosti vůči chemickým, biologickým, radiologickým a jaderným hrozbám. V této zprávě o pokroku jsou uvedena opatření, která se v této souvislosti přijímají v rámci plnění akčního plánu z října 2017, aby bylo dosaženo lepší připravenosti na tato bezpečnostní rizika. Dále tato zpráva o pokroku poskytuje aktuální informace o provádění dalších prioritních záležitostí v bezpečnostní unii, které se týkají mimo jiné boje proti radikalizaci na internetu, zdokonalování sdílení informací, podpory ochrany veřejných prostor a boje proti kybernetickým hrozbám.
II. UZAVŘENÍ PROSTORU, V NĚMŽ TERORISTÉ A JINÍ ZLOČINCI OPERUJÍ
1.Nové nástroje pro shromažďování elektronických důkazů v trestním řízení
Elektronické důkazy se staly významnou součástí velké většiny trestních vyšetřování a stále častěji se stává, že soudní orgány potřebují požádat o nezbytné důkazy od poskytovatelů služeb v jiné jurisdikci. Proto má zásadní význam, aby se při vyšetřování a stíhání trestné činnosti, včetně případů terorismu a kyberkriminality, zajistila možnost snazšího a rychlejšího přeshraničního sběru důkazů. Za tímto účelem předložila Komise spolu s touto zprávou o pokroku dva legislativní návrhy, jejichž cílem je zdokonalit přeshraniční shromažďování elektronických důkazů pro účely trestního řízení, jmenovitě návrh nařízení o evropském příkazu k předložení a evropském příkazu k uchování elektronických důkazů v trestním řízení 1 a návrh směrnice, kterou se stanoví harmonizovaná pravidla pro jmenování právních zástupců za účelem shromažďování důkazů v trestním řízení 2 . Navrhované nařízení a směrnice poskytnou příslušným donucovacím a soudním orgánům nové nástroje pro získávání elektronických důkazů při vyšetřování a stíhání trestné činnosti, včetně případů terorismu a kyberkriminality. Těmito návrhy reaguje Komise na žádosti Evropského parlamentu a Rady o předložení legislativního rámce na úrovni EU, který bude upravovat opatření pro přeshraniční získávání elektronických důkazů a zároveň poskytovat spolehlivá ochranná opatření na ochranu práv a svobod jednotlivců 3 .
Navrhovaným nařízením se stanovuje evropský příkaz k předložení a evropský příkaz k uchování. Tyto příkazy umožní příslušným orgánům určitého členského státu, aby si na poskytovatelích služeb usazených nebo zastoupených v jiném členském státě (poskytovatelích služeb elektronické komunikace a konkrétních poskytovatelích služeb informační společnosti) přímo vymohly ochranu nebo předložení stávajících elektronických údajů pro účely vyšetřování a stíhání trestných činů, které spadají do oblasti působnosti nařízení, a to způsobem, který je v daném případě přiměřený a nezbytný. Aby se zajistilo dodržování těchto příkazů, ukládá navrhovaná směrnice poskytovatelům služeb povinnost jmenovat v Unii nejméně jednoho právního zástupce. S ohledem na bezhraniční povahu internetu se návrh vztahuje na příslušné poskytovatele služeb nabízející služby v jednom či více členských státech bez ohledu na umístění jejich ústředí, jejich infrastrukturu a uložení informací.
Navrhované nařízení poskytuje účinná ochranná opatření k zajištění plného dodržování základních práv, jako je zapojení soudních orgánů ex ante a další požadavky na získání údajů v některých kategoriích. Jelikož příkazy lze vydat pouze v rámci trestního řízení a jen tehdy, jsou-li stanoveny ve srovnatelných vnitrostátních situacích, platí navíc i všechny trestněprávní procesní záruky. Kromě toho nařízení stanovuje konkrétní pravidla pro účinné prostředky nápravy pro dotčené osoby. Nařízení obsahuje také právo poskytovatele služeb vyžádat si přezkoumání ve státě vydávajícím příkaz nebo, zasílá-li se příkaz k vymáhání, v hostitelském státě, a to na základě stanovených důvodů. To se vztahuje na případy, kdy je zjevné, že příkaz nebyl vydán či potvrzen příslušným orgánem, je neúplný, zjevně porušuje Listinu základních práv Evropské unie nebo je zjevně zneužívající povahy. Kromě toho nařízení stanovuje mechanismy k prevenci a zmírnění případných rozporů se závazky, které poskytovatelům služeb mohou vyplývat z právních předpisů třetích zemí.
Legislativní návrhy vycházejí z důkladného posouzení dopadů a jsou výsledkem dvouletého konzultačního procesu, do kterého se zapojili odborníci z praxe, občané, poskytovatelé služeb, vládní a nevládní organizace a akademická obec 4 . Komise se také zúčastnila souvisejících diskuzí v Radě Evropy a pozorně sledovala vývoj v zemích mimo EU, včetně nedávného přijetí zákona o objasnění zákonného využívání údajů v zámoří (Clarifying Lawful Overseas Use of Data Act, CLOUD Act) Kongresem Spojených států. Návrhy přijaté společně s touto zprávou o pokroku vytvářejí základ pro koordinovaný a soudržný přístup jak v rámci EU, tak ze strany EU na mezinárodní úrovni, a to s náležitým ohledem na pravidla EU včetně zákazu diskriminace mezi členskými státy EU a jejich státními příslušníky. Komise se také nadále aktivně účastní diskuzí v rámci Úmluvy Rady Evropy o kyberkriminalitě.
Komise vyzývá společné normotvůrce, aby tyto navrhované právní předpisy, které jsou součástí společného prohlášení o legislativních prioritách EU na období 2018–2019, v zájmu rychlého dosažení dohody neprodleně přezkoumali.
Zároveň s legislativními návrhy pokračuje Komise v práci na praktických opatřeních ke zlepšení justiční spolupráce vycházejících ze vzájemné právní pomoci, směrnice o evropském vyšetřovacím příkazu 5 a spolupráce mezi orgány a poskytovateli služeb podle stávajícího právního rámce. Tato opatření zahrnují odbornou přípravu pro orgány, podporu využívání jednotných kontaktních míst na vnitrostátní úrovni a zřízení on-line platformy pro bezpečnou výměnu žádostí o evropský vyšetřovací příkaz a reakcí na ně na základě elektronické verze formulářů evropského vyšetřovacího příkazu. V zájmu rychlého provádění těchto opatření Komise úzce spolupracuje s příslušnými agenturami 6 a zúčastněnými subjekty v rámci EU.
2.Usnadnění využití finančních informací k prevenci, zjišťování, vyšetřování a stíhání závažných trestných činů
Zločinci a teroristé operují napříč členskými státy a během pár hodin mohou mezi různými bankovními účty převést prostředky na přípravu svých činů nebo za účelem přesunutí či vyprání výnosů z trestné činnosti. Vyšetřování závažné trestné činnosti a terorismu může z důvodu nezajištění včasného, přesného a komplexního přístupu k příslušným finančním údajům uváznout na mrtvém bodě 7 . S ohledem na význam finančních informací pro vyšetřování je nezbytné posílit spolupráci mezi orgány odpovědnými za boj proti závažné trestné činnosti a terorismu a poskytnout jim lepší přístup k finančním informacím a širší možnosti jejich využití při současném důsledném dodržování základních práv a příslušných procesních záruk. Za tímto účelem přijala Komise spolu s touto zprávou o pokroku návrh směrnice usnadňující použití finančních a jiných informací k prevenci, zjišťování, vyšetřování a stíhání závažných trestných činů 8 .
Návrh vychází z důkladného posouzení dopadů a uděluje určeným donucovacím orgánům a úřadům pro vyhledávání majetku z trestné činnosti přímý přístup k informacím o bankovních účtech, které jsou evidovány ve vnitrostátních centralizovaných registrech bankovních účtů a v systémech pro vyhledávání údajů zřízených podle směrnice o boji proti praní peněz 9 . Tento přístup se bude udělovat v individuálních případech pro účely potírání závažné trestné činnosti. Tím se dosáhne i značného zmírnění administrativní zátěže kladené na finanční instituce, které již nebudou muset odpovídat na plošné žádosti donucovacích orgánů o informace.
Návrh dále posiluje spolupráci mezi vnitrostátními finančními zpravodajskými jednotkami a donucovacími orgány i vzájemnou spolupráci mezi finančními zpravodajskými jednotkami v různých členských státech. Kromě toho budou členské státy muset zajistit, aby jejich národní jednotka Europolu odpovídala na žádosti Europolu o informace vedené v centralizovaných registrech bankovních účtů a o finanční informace a finanční analýzy. Žádosti Europolu musí být řádně odůvodněné a musí být předkládány v individuálních případech, v mezích odpovědnosti Europolu a za účelem výkonu jeho úkolů. Lepší přístup donucovacích orgánů k finančním údajům a lepší spolupráce s finančními zpravodajskými jednotkami urychlí vyšetřování a umožní orgánům účinněji čelit přeshraniční trestné činnosti. Europol bude také moci rozšířit podporu, kterou poskytuje členským státům v boji proti trestným činům spadajícím do působnosti Europolu. V zájmu dodržování základních práv na ochranu osobních údajů a na soukromí stanovuje návrh směrnice přísná ochranná opatření v oblasti zpracování osobních údajů.
Komise vyzývá společné normotvůrce, aby návrh, který je součástí společného prohlášení o legislativních prioritách EU na období 2018–2019, v zájmu rychlého dosažení dohody neprodleně přezkoumali. Komise také znovu zdůrazňuje, že je důležité plně provést a uplatňovat čtvrtou směrnici o boji proti praní peněz a nástroje poskytované touto směrnicí k boji proti praní peněz a financování terorismu. K tomu je třeba mimo jiné zajistit finančním zpravodajským jednotkám odpovídající prostředky pro plnění jejich úkolů. Změna čtvrté směrnice o boji proti praní peněz, na které se společní normotvůrci politicky dohodli v prosinci 2017, navíc vyžaduje, aby Komise do června 2020 předložila Evropskému parlamentu a Radě zprávu posuzující budoucí možné propojení centralizovaných registrů bankovních účtů. Komise za tímto účelem zpracovává studii a svá zjištění předloží nejpozději v polovině roku 2019.
3.Zpřísnění předpisů zaměřených proti prekurzorům výbušnin používaným ke zhotovování podomácku vyrobených výbušnin
Podomácku vyrobené výbušniny použili teroristé a zločinci při mnoha útocích v EU, mimo jiné v Madridu (2004), Londýně (2005), Paříži (2015), Bruselu (2016), Manchesteru (2017) a Parsons Green (2017). Podomácku vyrobené výbušniny se pachatelé rovněž pokusili použít v ještě větším počtu případů neúspěšných a zmařených útoků. Tyto útoky poukazují na nutnost co nejvíce omezit možnosti teroristů ke získání a použití prekurzorů výbušnin, které lze zneužít pro podomácku vyrobené výbušniny. Za tímto účelem přijala Komise spolu s touto zprávou o pokroku návrh 10 revize a posílení stávajících omezení daných nařízením (EU) č. 98/2013 o uvádění prekurzorů výbušnin na trh a o jejich používání 11 . Učinila tak v návaznosti na doporučení Komise 12 z října 2017, které stanovilo bezodkladné kroky k zabránění zneužívání prekurzorů výbušnin na základě stávajících předpisů. Návrh vychází z řady konzultací s různými skupinami zúčastněných subjektů a z důkladného posouzení dopadů. Podle nařízení z roku 2013 podléhá zpřístupňování, dovoz, držení a používání některých prekurzorů výbušnin omezením a podezřelé transakce je nutné oznamovat. Ačkoli se díky těmto omezením a kontrolám podařilo snížit množství prekurzorů výbušnin přístupných široké veřejnosti a zvýšit počet oznámení o podezřelých transakcích, ukázalo se, že k prevenci zneužití těchto látek teroristy a zločinci k výrobě výbušnin to nepostačuje.
Návrh Komise pomůže tyto bezpečnostní trhliny zacelit a posílit a vyjasnit právní rámec. Navrhované nařízení (které nahradí předchozí nařízení z roku 2013) bude obsahovat řadu opatření k dalšímu omezení přístupu široké veřejnosti k prekurzorům výbušnin. Na seznam prekurzorů výbušnin podléhajících omezení budou přidány dvě další látky 13 , možnost zažádat o povolení se omezí na méně látek a posílí se povinné kontroly trestního rejstříku žadatelů. Registrační systém zavedený nařízením z roku 2013 se přestane používat, protože je méně bezpečný. V návrhu je navíc objasněno, že předpisy platné pro hospodářské subjekty se plně vztahují i na prodej on-line. Navrhované nařízení zlepší prosazování předpisů příslušnými orgány a přenos informací v rámci dodavatelského řetězce. Tím se teroristům možnost zhotovovat podomácku vyrobené výbušniny značně znesnadní. Komise vyzývá společné normotvůrce, aby legislativní návrh v zájmu rychlého dosažení dohody neprodleně přezkoumali.
4.Lepší zabezpečení průkazů totožnosti a povolení k pobytu v zájmu prevence padělání dokumentů a používání falešných identit
Podle statistik Evropské agentury pro pohraniční a pobřežní stráž o padělaných dokladech jsou vnitrostátní průkazy totožnosti s nedostatečnými zabezpečovacími prvky nejčastěji podvodně používanými cestovními doklady v EU. V rámci evropské reakce na padělání cestovních dokladů formulované v akčním plánu z prosince 2016 14 přijala Komise spolu s touto zprávou o pokroku návrh nařízení k posílení zabezpečení průkazů totožnosti vydávaných občanům Unie a povolení k pobytu vydávaných občanům Unie a jejich rodinným příslušníkům 15 . Podle právních předpisů EU o volném pohybu mohou občané EU jako cestovní doklady používat vnitrostátní průkazy totožnosti, a to jak při cestách v rámci EU, tak při překračování vnějších hranic EU za účelem návratu do EU. V některých případech mohou občané EU používat vnitrostátní průkazy totožnosti ke vstupu do třetích zemí. Pobytová karta rodinného příslušníka ze země mimo EU předložená spolu s cestovním pasem zaručuje právo vstoupit na území EU bez víza osobě doprovázející občana EU. Právní předpisy EU již stanovují normy pro bezpečnostní prvky a biometrická data (snímek obličeje a otisky prstů) v cestovních pasech a cestovních dokladech vydávaných členskými státy 16 .
Zdokonalením bezpečnostních prvků na průkazech totožnosti a povoleních k pobytu se zločincům znesnadní možnosti zneužití a padělání těchto dokumentů pro účely pohybu na území EU nebo překračování vnějších hranic EU. Lepší zabezpečení dokladů totožnosti přispěje k posílení správy vnějších hranic EU (mimo jiné v souvislosti s problémem navracejících se zahraničních teroristických bojovníků a jejich rodinných příslušníků) a zároveň se díky bezpečnějším a spolehlivějším dokumentům usnadní občanům EU využívání jejich práva na volný pohyb.
Návrh Komise, který vychází z důkladného posouzení dopadů a veřejné konzultace, proto stanovuje minimální standardy zabezpečení vnitrostátních průkazů totožnosti, které zahrnují zejména biometrickou fotografii a otisky prstů ukládané na čip průkazu totožnosti. Návrhem se rovněž stanoví minimální údaje, které musí být uvedeny na povoleních k pobytu vydávaných mobilním občanům EU, a také úplná harmonizace pobytových karet rodinných příslušníků ze zemí mimo EU.
Komise vyzývá společné normotvůrce, aby legislativní návrh v zájmu rychlého dosažení dohody neprodleně přezkoumali.
5.Zlepšení kontrol dovozu a vývozu palných zbraní v rámci prevence nedovolenému obchodování s palnými zbraněmi
Komise podnikla řadu opatření k omezení dodávek palných zbraní, které jsou dostupné zločincům a teroristům. Jako doplněk opatření namířených proti obchodování s palnými zbraněmi 17 a revize směrnice o kontrole nabývání a držení zbraní z května 2017 přijala Komise spolu s touto zprávou o pokroku doporučení 18 vyzývající k bezodkladným krokům zvyšujícím zabezpečení u vývozních, dovozních a tranzitních opatření, která se vztahují na palné zbraně pro civilní použití, jejich součásti, hlavní díly a střelivo. Doporučení vyzývá členské státy EU, aby zlepšily vysledovatelnost a bezpečnost kontrolních opatření vztahujících se na vývoz a dovoz palných zbraní a posílily spolupráci mezi orgány v boji proti obchodování s palnými zbraněmi. Toto doporučení bylo vydáno v návaznosti na zprávu Komise z prosince 2017 o provádění nařízení (EU) č. 258/2012 19 o vývozu a dovozu palných zbraní. Tato zpráva dospěla k závěru, že je nutné posílit systém vývozních a dovozních povolení pro palné zbraně, aby bylo možno kontrolovat podmínky legálního obchodu, a tím i lépe čelit nedovolenému obchodování s palnými zbraněmi. Komise bude výsledek tohoto doporučení sledovat a promítne svá zjištění do celkového sledování provádění nařízení (EU) č. 258/2012.
III. PROVÁDĚNÍ DALŠÍCH PRIORIT V OBLASTI BEZPEČNOSTI
1.Boj proti teroristickému obsahu on-line
Jak je stanoveno v pracovním programu Komise na rok 2018 a v předchozích zprávách o pokroku bezpečnostní unie, prosazuje a posiluje Komise spolupráci s internetovými platformami prováděnou za účelem zjišťování a odstraňování teroristického a jiného nezákonného on-line obsahu. Dne 1. března 2018 podnikla Komise další významný krok k řešení naléhavého a závažného problému teroristického on-line obsahu přijetím doporučení ohledně opatření, která mají přijmout poskytovatelé on-line služeb a členské státy k zintenzivnění úsilí v boji proti nezákonnému on-line obsahu, zejména teroristickému obsahu 20 .
Doporučení vychází ze sdělení o potírání ilegálního on-line obsahu vydaného v září 2017 21 a naléhá na poskytovatele služeb, aby zajistili rychlejší zjišťování a odstraňování nezákonného on-line obsahu, posílili spolupráci mezi poskytovateli on-line služeb, důvěryhodnými oznamovateli a donucovacími orgány EU, zvýšili transparentnost podávání zpráv veřejným orgánům a přijali opatření k ochraně základních práv občanů. Doporučení uděluje poskytovatelům on-line služeb operační pokyny k rychlejšímu odstraňování teroristického obsahu a lepší spolupráci s donucovacími orgány. Vzhledem k tomu, že teroristický obsah obvykle napáchá nejvíce škody během první hodiny svého zobrazování na internetu, a s ohledem na specifickou odbornost a působnost příslušných orgánů a Europolu doporučení zdůrazňuje, že obsah uvedený v oznámeních by měli posuzovat poskytovatelé on-line služeb, kteří by zpravidla měli v příslušných případech během jedné hodiny daný obsah odstranit nebo k němu zablokovat přístup. Dále doporučení vyzývá platformy, aby zaujímaly aktivní přístup, využívaly automatické nástroje pro odhalování a určování teroristického obsahu a za pomoci dostupných technických prostředků zabránily opětovnému nahrání obsahu na jiné platformy.
V současné době se pracuje na postupu podávání zpráv, který by měl umožnit sledovat účinky doporučení. Informace, jejichž obdržení od poskytovatelů on-line služeb se očekává počátkem května 2018, pomohou Komisi rozhodnout, zda je stávající přístup dostatečný, nebo zda je třeba přijmout další opatření, aby se zajistila možnost rychlého a aktivního odhalování a odstraňování nezákonného on-line obsahu. Může přitom jít i o legislativní opatření k doplnění současného regulačního rámce.
2.Směrem k interoperabilitě informačních systémů a zdokonalení výměny informací
V rámci úsilí o robustnější a inteligentnější informační systémy pro zajištění bezpečnosti, správu hranic a řízení migrace řeší EU jako bezodkladný a prvořadý problém nedostatky v oblasti správy a sdílení informací v EU. Všechny související legislativní návrhy jsou obsaženy ve společném prohlášení o legislativních prioritách na období 2018–2019. Mezi společnými normotvůrci pokračují diskuze o legislativních návrzích, které se týkají interoperability informačních systémů EU. V návaznosti na zasedání Rady pro spravedlnost a vnitřní věci konané dne 8. března 2018, na němž členské státy vyjádřily širokou podporu prvkům interoperability navrhovaným Komisí, usiluje Rada o dosažení obecného přístupu do června 2018. Rychle postupují vpřed také technické diskuze v Evropském parlamentu. V tomto ohledu se předpokládá, že nejpozději v červenci 2018 budou zahájeny třístranné rozhovory se společnými normotvůrci a do konce roku bude dosaženo dohody. Za tímto účelem je třeba předložit příslušné změny návrhů v oblasti interoperability týkající se právních nástrojů 22 , o kterých nyní jednají společní normotvůrci, jak bylo oznámeno v prosinci 2017 23 . Vzhledem ke společnému cíli, jímž je shoda v otázce návrhů v oblasti interoperability do konce roku 2018, jak se uvádí ve společném prohlášení o legislativních prioritách EU na období 2018–2019, je nutné nejprve rychle dosáhnout dohody v záležitostech, o nichž se dosud jedná. Komise v každém případě předloží veškeré nezbytné změny svých návrhů v oblasti interoperability do poloviny června 2018, aby umožnila zahájení třístranných jednání do července 2018.
Mezinárodní jednání o zřízení evropského systému pro cestovní informace a povolení (ETIAS) jsou již v závěrečné fázi a k přijetí by mělo dojít během nadcházejících týdnů.
V zájmu dosažení politické dohody pokračuje intenzivní úsilí o dosažení pokroku v třístranných jednáních mezi společnými normotvůrci ohledně tří legislativních návrhů na posílení Schengenského informačního systému (SIS). Komise vyzývá společné normotvůrce k dosažení dohody ohledně těchto návrhů do konce května 2018. Souběžně s touto legislativní činností byla dne 5. března 2018 zavedena funkce automatického vyhledávání otisků prstů (AFIS) za účelem posílení Schengenského informačního systému v jeho stávající podobě. Toto technické vylepšení představuje okamžitý a významný přínos pro práci příslušníků pohraniční stráže a zaměstnanců donucovacích orgánů, protože jim umožňuje vyhledávat v systému podle otisků prstů, a zjistit tak, kdo vstupuje do schengenského prostoru nebo se v něm pohybuje. Jde o důležitý mezník v zabezpečení schengenského prostoru, který umožní snáze odhalit zločince užívající více identit, resp. podvodné identity. Počínaje tímto dnem bude každý nově vytvořený záznam otisků prstů porovnáván se všemi stávajícími záznamy v SIS, aby se odhalily případy používání více identit. Všech jedenáct států schengenského prostoru, které se zapojily do první fáze tohoto projektu 24 , navíc nyní provádí vyhledávání pomocí otisků prstů. Nový právní rámec pro SIS navrhovaný Komisí využívá funkce systému AFIS a zavádí povinné kontroly otisků prstů tam, kde totožnost osoby nelze prokázat jinými prostředky. Komise vyzývá všechny zbylé členské státy, aby přijaly nezbytná opatření k využívání této nové funkce při primárních kontrolách na hraničních přechodech i při policejních kontrolách na svém území. Jako další krok k posílení využívání Schengenského informačního systému přijala Komise spolu s touto zprávou o pokroku novou verzi již existujícího katalogu doporučení a osvědčených postupů, které vyplynuly z schengenských hodnocení v letech 2016 a 2017.
Pokračují také třístranná jednání mezi společnými normotvůrci ohledně návrhů k usnadnění výměny informací z rejstříků trestů státních příslušníků třetích zemí v EU prostřednictvím Evropského informačního systému rejstříku trestů a k posílení pozice Agentury pro provozní řízení rozsáhlých informačních systémů v prostoru svobody, bezpečnosti a práva (eu-LISA).
V rámci snah o posílení stávajících informačních systémů a jejich interoperability předloží Komise později na jaře roku 2018 na základě technických studií a posouzení dopadů návrh na revizi Vízového informačního systému (VIS), jež přispěje k posílení bezpečnosti na vnějších hranicích a v schengenském prostoru. Nadcházející revize právního rámce VIS bude zahrnovat zvláštní interoperabilní opatření, která zajistí účinnější zpracování víz, a rovněž se předpokládá, že bude řešit další otázky uvedené v hodnocení systému VIS z roku 2016 25 .
Plné provedení směrnice o jmenné evidenci cestujících (PNR) 26 je podstatnou součástí souběžného úsilí o plné využití stávajících informačních systémů, což je dáno klíčovou úlohou tohoto nástroje ve společné reakci EU na hrozbu terorismu a závažné přeshraniční trestné činnosti. Má-li se zajistit plná účinnost na úrovni EU, je nezbytné, aby všechny členské státy směrnici plně provedly do 25. května 2018. Státy, které směrnici do vnitrostátního práva dosud neprovedly, zdůraznily na zasedání Rady pro spravedlnost a vnitřní věci konaném dne 8. března 2018, že vyvíjejí veškeré úsilí k tomu, aby uvedený termín splnily. K datu 17. dubna 2018 se pět členských států 27 stále nachází v poměrně rané fázi procesu provádění. Komise tyto členské státy znovu naléhavě vyzývá, aby v zájmu splnění termínu 25. května 2018 s procesem provádění do vnitrostátního práva postupovaly rychle a během zbývajících pěti týdnů podnikly veškeré možné kroky k zajištění zprovoznění technických systémů svého útvaru pro informace o cestujících a jmenné evidence cestujících.
Komise nadále povzbuzuje a podporuje všechny členské státy v jejich úsilí o provedení směrnice, a to mimo jiné prostřednictvím specializovaných kontaktů na politické a technické úrovni s příslušnými pěti státy. Dne 12. dubna 2018 se konalo osmé zasedání věnované provádění směrnice o PNR, které členským státům a Komisi znovu poskytlo příležitost k řešení zbývajících problémů s prováděním a k zaměření se na záležitosti související s uplatňováním směrnice o PNR.
3.Ochrana proti chemickým, biologickým, radiologickým a jaderným hrozbám a ochrana veřejných prostor
Chemický útok v Salisbury byl šokující připomínkou toho, jakou hrozbu pro bezpečnost mohou představovat chemické, biologické, radiologické a jaderné (CBRN) látky. Jak žádala ve dnech 22.–23. března 2018 Evropská rada, EU musí posílit svou odolnost vůči chemickým, biologickým, radiologickým a jaderným hrozbám v souladu s akčním plánem předloženým v říjnu 2017 28 . V akčním plánu je stanovena řada opatření k omezení přístupu k materiálům souvisejícím s CBRN, k řešení nedostatků při odhalování těchto materiálů a ke zlepšení připravenosti a reakce na incidenty v oblasti CBRN. Opatření si rovněž kladou za cíl podpořit spolupráci proti těmto hrozbám v rámci EU a s klíčovými mezinárodními partnery, včetně NATO. Tato spolupráce zahrnuje výměnu informací, společné budování kapacit a společná školení a cvičení, a to mimo jiné ve spolupráci s centrem excelence pro oblast CBRN v České republice, které je akreditováno NATO. V současné době vzniká bezpečnostní síť EU pro oblast CBRN, která bude sdružovat všechny aktéry působící v oblasti CBRN na strategické i operační rovině. Bude spojovat členské státy, orgány EU, příslušné agentury a popřípadě i klíčové mezinárodní partnery a subjekty soukromého sektoru. Pět členských států ještě musí jmenovat národní bezpečnostní koordinátory pro CBRN, a to neprodleně. Jak požadovala Evropská rada, Komise a vysoká představitelka předloží zprávu o pokroku při provádění akčního plánu pro oblast CBRN a při posilování kapacit pro řešení hybridních hrozeb, a to s ohledem na zasedání Evropské rady v červnu 2018.
V rámci provádění akčního plánu na podporu ochrany veřejných prostor 29 , zejména proti teroristickým útokům, zorganizovaly dne 8. března 2018 Komise a Evropský výbor regionů společně konferenci starostů EU na téma „Budování městské obrany proti terorismu: poznatky získané z nedávných útoků“, kterou navštívilo téměř 200 účastníků včetně zástupců měst, jež byla nedávno zasažena teroristickými útoky. Konference, která se zaměřila na poznatky získané z nedávných teroristických útoků, poskytla prostor ke sdílení zkušeností a osvědčených postupů. Umožnila také nalézt různá řešení, která při zachování otevřenosti a přitažlivosti měst a veřejných prostor posílí fyzickou ochranu veřejných prostor, včetně realizace konceptů typu „bezpečnost již od fáze návrhu“. Finanční prostředky na podporu realizace těchto řešení ze strany EU jsou k dispozici v rámci Fondu pro vnitřní bezpečnost. Komise v současné době posuzuje 35 návrhů projektů, které obdržela po zveřejnění příslušné výzvy. Později v roce 2018 bude bezpečnost také jednou z priorit v rámci výzvy Městská inovativní opatření, jejíž celkový rozpočet bude 100 milionů EUR z Evropského fondu pro regionální rozvoj. Výzkum v oblasti bezpečnosti přispívá rovněž k celkovému úsilí o zvýšení ochrany veřejných prostor. V roce 2019 bude představeno specializované výzkumné téma „Zabezpečení pro inteligentní a bezpečná města, včetně veřejných prostor“, na které bude vyčleněn rozpočet 16 milionů EUR.
4.Kybernetická bezpečnost
Boj proti kyberkriminalitě a zvyšování kybernetické bezpečnosti zůstává prioritou činnosti EU. Za účelem vytvoření synergií, znásobení stávajících odborných a výzkumných kapacit a nalezení tržně uplatnitelných řešení, která mohou zlepšit kybernetickou bezpečnost na digitálním jednotném trhu, zveřejnila Komise dne 1. února 2018 výzvu k předkládání návrhů na pilotní projekt v hodnotě 50 milionů EUR se zaměřením na vytvoření sítě odborných středisek kybernetické bezpečnosti v EU. Síť bude sdružovat odborné kapacity v oblasti výzkumu kybernetické bezpečnosti z celé Evropské unie (např. univerzitní laboratoře a veřejná nebo soukromá nezisková výzkumná střediska). Tento pilotní projekt byl oznámen ve společném sdělení o kybernetické bezpečnosti 30 přijatém v září 2017 a bude financován prostřednictvím rámcového programu Horizont 2020 v rámci pozměněného pracovního programu na období 2018–2020. Konečná lhůta pro reakci na výzvu k předkládání návrhů je 29. května 2018 31 .
Nedávné případy využívání kybernetických prostředků k ovlivňování chování, prohlubování sociálních rozdílů a rozvracení demokratických systémů a institucí jen zdůraznily potřebu zachovat nástroje, které na internetu zajišťují odpovědnost. Jde o další aspekt zdůrazněný ve společném sdělení z roku 2017. Měl by být zajištěn zejména zvýšením dostupnosti a přesnosti informací v databázi registrací názvů domén „WHOIS“, která je důležitým zdrojem při vyšetřování kyberkriminality a zajišťování kybernetické bezpečnosti. Jelikož v rámci sdružení ICANN probíhají práce na uvedení této databáze do souladu s předpisy v oblasti ochrany údajů, především s obecným nařízením o ochraně údajů, zaslala Komise sdružení ICANN dopis 32 o dvojím cíli, jímž je zajištění rychlého přístupu do jejích registrů pro účely veřejného zájmu při současném plném souladu s předpisy EU o ochraně osobních údajů. Vládní poradní výbor ICANN, v němž zasedají zástupci vnitrostátních vlád a Komise, vyjádřil své obavy a vyzval sdružení ICANN, aby uživatelům s legitimními účely zajistilo nepřetržitý přístup do databáze WHOIS, včetně přístupu k neveřejným údajům.
V lednu 2018 zřídila Evropská komise nezávislou skupinu odborníků na vysoké úrovni, aby poskytovala poradenství ohledně politických variant v boji proti internetem šířeným falešným zprávám a dezinformacím a pomohla v tomto směru vytvořit ucelenou strategii EU. Dne 12. března 2018 vydala skupina zprávu o „vícerozměrném přístupu k dezinformacím“, která poskytuje podklady pro sdělení Komise v této záležitosti, jehož přijetí je plánováno na letošní jaro.
Dne 16. dubna 2018 přijala Rada pro zahraniční věci závěry Rady o nepřátelských činnostech v kyberprostoru. Tyto závěry jsou praktickou realizací společné diplomatické reakce EU na nepřátelské činnosti v kyberprostoru („sada nástrojů kybernetické diplomacie“) 33 , která byla přijata v reakci na konkrétní nepřátelské činnosti v kyberprostoru, jako byly kybernetické útoky Wannacry a NotPetya. Závěry Rady pro zahraniční věci podtrhují význam otevřeného, svobodného, poklidného a bezpečného kyberprostoru a zdůrazňují, že pro zachování míru a stability je rozhodující uplatňovat stávající mezinárodní právo a dodržovat dobrovolné nezávazné normy zodpovědného chování států.
5.Vnější rozměr
Za účelem posílení sběru a sdílení informací v boji proti převaděčství migrantů, obchodování s lidmi, obchodování s palnými zbraněmi a nelegálnímu vývozu ropy z Libye schválila Rada pro spravedlnost a vnitřní věci ve dnech 8.–9. března 2018 obecnou zásadu účasti Europolu a Evropské agentury pro pohraniční a pobřežní stráž v pilotním projektu „buňky věnované informacím o trestné činnosti“, která bude zřízena v rámci námořní operace společné bezpečnostní a obranné politiky EU Sophia (EUNAVFOR MED). Kriminalistická informační buňka bude usnadňovat včasnou a obousměrnou výměnu informací pro analytické a operační účely mezi operací Sophia a příslušnými agenturami EU pro spravedlnost a vnitřní věci. Jde o první iniciativu svého druhu, na níž spolupracují agentury působící v oblasti spravedlnosti a vnitřních věcí a mise nebo operace společné evropské bezpečnostní a obranné politiky. V zájmu co nejrychlejšího zahájení pilotního projektu se nyní v Radě probírají praktické otázky. Po zahájení bude projekt průběžně vyhodnocován a po šesti měsících bude členským státům předložena kompletní zpráva s cílem posoudit přidanou hodnotu a výkonnost kriminalistické informační buňky spolu s právními a operačními aspekty, než bude přijato jakékoli rozhodnutí o pokračování projektu nebo jeho převzetí dalšími misemi či operacemi společné bezpečnostní a obranné politiky.
Bezpečnost na západním Balkáně přímo ovlivňuje bezpečnost v EU a jejích členských státech. Dne 6. února 2018 přijala Komise sdělení o přesvědčivé perspektivě rozšíření pro západní Balkán a větší angažovanosti Unie v tomto regionu 34 . K němu přiložený akční plán na podporu transformace západního Balkánu vytyčuje šest stěžejních tematických iniciativ, které je třeba dokončit do roku 2020, a to mimo jiné v oblasti bezpečnosti a migrace. Začaly práce na provádění řady opatření k posílení spolupráce se zeměmi západního Balkánu v boji proti terorismu, prevenci násilného extremismu a potírání organizovaného zločinu. Tato spolupráce bude spočívat především ve vysílání styčných důstojníků Europolu 35 do tohoto regionu a pořádání specializovaných schůzek odborníků za účasti zástupců zemí západního Balkánu, jako bylo setkání evropských expertů na palné zbraně, které se konalo v Sofii ve dnech 12.–13. dubna 2018, a dialog EU o návykových látkách uspořádaný v Bruselu dne 18. dubna 2018. Příležitost ke zhodnocení pokroku dosaženého v tomto směru poskytne také nadcházející summit v Sofii, který se uskuteční 17. května 2018.
IV. ZÁVĚR
Šest měsíců poté, co byla v říjnu 2017 přijata praktická opatření pro lepší obranu občanů v EU před teroristickými hrozbami, předkládá Komise spolu s touto zprávou o pokroku další sadu opatření, jejichž cílem je uzavřít prostor, v němž teroristé a jiní zločinci operují, a usnadnit vyšetřování a stíhání trestné činnosti a teroristických útoků. Komise vyzývá Evropský parlament a Radu, aby se těmito legislativními opatřeními v zájmu dalšího zvýšení bezpečnosti občanů co nejdříve zabývaly.
Komise nadále považuje za politickou prioritu vytvořit Evropu, která chrání své občany, a bude pokračovat v práci na účinné a skutečné bezpečnostní unii, s níž bude souviset i neformální setkání hlav států a předsedů vlád na téma vnitřní bezpečnosti, které se podle agendy lídrů uskuteční v září 2018 ve Vídni. Další zprávu o pokroku bezpečnostní unie předloží Komise v červnu 2018.
COM(2018) 225 final ze dne 17. dubna 2018.
COM(2018) 226 final ze dne 17. dubna 2018.
Závěry Rady o zlepšení trestního soudnictví v kyberprostoru (ST 9579/16) a usnesení Evropského parlamentu ze dne 3. října 2017 o boji proti kyberkriminalitě (2017/2068 (INI)).
Zpráva o konzultaci je k dispozici na adrese: https://ec.europa.eu/info/consultations/public-consultation-improving-cross-border-access-electronic-evidence-criminal-matters_en Další zdroje jsou dostupné na adrese: https://ec.europa.eu/home-affairs/what-we-do/policies/organized-crime-and-human-trafficking/e-evidence_en .
Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2014/41/EU ze dne 3. dubna 2014 o evropském vyšetřovacím příkazu v trestních věcech, Úř. věst. L 130, 1.5.2014, s. 1.
Europol, Eurojust a Agentura Evropské unie pro vzdělávání a výcvik v oblasti prosazování práva (CEPOL).
Na tyto problémy a na potřebu lepšího přístupu donucovacích orgánů k finančním informacím poukázala zpráva Europolu „From suspicion to action – converting financial intelligence into greater operational impact“ (Od podezření k akci – modernizace finančního zpravodajství k dosažení většího operačního dopadu), která byla zveřejněna v roce 2017.
COM(2018) 213 final ze dne 17. dubna 2018.
Společní normotvůrci Unie se na tom shodli v prosinci 2017 jako na jedné ze změn směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2015/849 ze dne 20. května 2015 o předcházení využívání finančního systému k praní peněz nebo financování terorismu, o změně nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 648/2012 a o zrušení směrnice Evropského parlamentu a Rady 2005/60/ES a směrnice Komise 2006/70/ES (Úř. věst. L 141, 5.6.2015, s. 73).
COM(2018) 209 final ze dne 17. dubna 2018.
Nařízení (EU) č. 98/2013 Evropského parlamentu a Rady ze dne 15. ledna 2013 o uvádění prekurzorů výbušnin na trh a o jejich používání, Úř. věst. 39, 9.2.2013, s. 1.
Doporučení Komise ze dne 18. října 2017 o bezodkladných krocích k zabránění zneužívání prekurzorů výbušnin (C(2017) 6950 final).
Kyselina sírová a dusičnan amonný.
COM(2016) 790 final ze dne 8. prosince 2016.
COM(2018) 212 final ze dne 17. dubna 2018.
Nařízení (ES) č. 2252/2004 (Úř. věst. L 385, 29.12.2004, s. 1).
Viz akční plán EU proti nedovolenému obchodu se střelnými zbraněmi a výbušninami a proti jejich používání (COM(2015) 624 final ze dne 2. prosince 2015). Rozvracení skupin organizované trestné činnosti zapojených do nedovoleného obchodování s palnými zbraněmi a do jejich nedovoleného šíření a používání je také prioritou v politickém cyklu EU pro boj proti organizované a závažné mezinárodní trestné činnosti naplánovaném na období 2018–2021.
C(2018) 2197.
Nařízení (EU) č. 258/2012, kterým se stanoví vývozní povolení, opatření pro dovoz a tranzit palných zbraní, jejich součástí, dílů a střeliva.
Doporučení Komise ze dne 1. března 2018 o opatřeních k účinnému potírání nezákonného on-line obsahu (C(2018) 1177 final).
Sdělení o boji proti nezákonnému obsahu on-line – zvyšování odpovědnosti on-line platforem (COM(2017) 555 final ze dne 28. září 2017).
Navrhovaná nařízení o evropském systému pro cestovní informace a povolení, Evropském informačním systému rejstříků trestů pro státní příslušníky třetích zemí, systému Eurodac, Schengenském informačním systému a agentuře eu-LISA.
Viz Dvanáctá zpráva o pokroku na cestě k účinné a skutečné bezpečnostní unii (COM(2017) 779 final ze dne 12. prosince 2017).
Lichtenštejnsko, Lotyšsko, Lucembursko, Malta, Německo, Nizozemsko, Polsko, Portugalsko, Rakousko, Slovinsko, Švýcarsko.
Sdělení Evropské komise Evropskému parlamentu a Radě: Přizpůsobení společné vízové politiky novým výzvám (COM(2018) 251 final ze dne 14. března 2018).
Směrnice (EU) 2016/681 ze dne 27. dubna 2016.
Česká republika, Chorvatsko, Itálie, Kypr a Řecko.
COM(2017) 610 final ze dne 18. října 2017.
Akční plán na podporu ochrany veřejných prostor (COM(2017) 612 final ze dne 18. října 2017).
JOIN(2017) 450 final ze dne 13. září 2017.
Další informace o výzvě jsou dostupné na adrese:
http://ec.europa.eu/research/participants/portal/desktop/en/opportunities/h2020/topics/su-ict-03-2018.html
.
https://www.icann.org/resources/correspondence/1212685-2018-01-29-en
Závěry Rady o rámci pro společnou diplomatickou reakci EU na nepřátelské činnosti v kyberprostoru („sada nástrojů pro diplomacii v oblasti kybernetiky“) ze dne 19. června 2017.
Sdělení Komise: Přesvědčivá perspektiva rozšíření pro západní Balkán a větší angažovanost Unie v tomto regionu (COM(2018) 65 final).
Nejpozději v létě 2018 budou vysláni tři styční důstojníci Europolu do Albánie, Bosny a Hercegoviny a Srbska.