EVROPSKÁ KOMISE
V Bruselu dne 31.1.2018
COM(2018) 50 final
ZPRÁVA KOMISE EVROPSKÉMU PARLAMENTU, RADĚ, EVROPSKÉMU HOSPODÁŘSKÉMU A SOCIÁLNÍMU VÝBORU A VÝBORU REGIONŮ
Hodnocení programu Erasmus+ na období 2014–2020 v polovině období
{SWD(2018) 40 final}
Erasmus+ je program Unie, který podporuje opatření v oblasti vzdělávání a odborné přípravy, mládeže a sportu s rozpočtem ve výši 16,45 miliardy EUR na období 2014–2020 1 . Cílem programu je poskytnout více než 4 milionům osob možnost získat dovednosti a realizovat osobní, sociálně vzdělávací a profesní rozvoj, a to prostřednictvím studia, odborné přípravy, praxe nebo dobrovolnické činnosti v zahraničí vykonávané po celém světě. Program má podporovat zvyšování kvality, špičkovou kvalitu inovací a internacionalizaci organizací působících v oblasti vzdělávání a odborné přípravy, mládeže a sportu. Program Erasmus+ pomáhá evropským zemím rovněž modernizovat a zdokonalovat jejich systémy vzdělávání a odborné přípravy a jejich politiky v oblasti mládeže a sportu, a to posilováním jejich úlohy jakožto faktorů růstu, zaměstnanosti, konkurenceschopnosti, inovací a sociální soudržnosti.
Tato zpráva o hodnocení programu Erasmus+ v polovině období, včetně posouzení dlouhodobých dopadů předchozích programů, se podává podle článku 21 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1288/2013 2 a je k ní připojen pracovní dokument útvarů Komise, který obsahuje veškeré doklady. Zpráva vychází z vnitrostátních zpráv, které předložily země programu, hodnotící zprávy poskytnuté nezávislým externím zhotovitelem, jiných recenzovaných studií, zkušeností s řízením programu a více než milionu odpovědí od všech zúčastněných stran. Zpráva hodnotí pokrok při provádění programu Erasmus+ ve všech zúčastněných zemích 3 v období 2014–2016 před celkovým navýšením rozpočtu. Zkoumá rovněž dlouhodobé dopady sedmi předchozích programů z období 2007–2013 (následné hodnocení), včetně v partnerských zemích.
Program Erasmus+ je na nejlepší cestě k dosažení ukazatelů výkonnosti stanovených v právním základu, kdy se během méně než tří let jednotlivých činností v oblasti mobility zúčastnilo 1,8 milionu osob a do projektů spolupráce se zapojilo více než 240 000 organizací. S ohledem na základ hodnocení financovaly programy, které jsou předmětem přezkumu, mezi roky 2007 a 2016 vzdělávací mobilitu u více než 4,3 milionu mladých lidí a u více než 880 000 aplikujících odborníků. Mnohem více osob mělo mimoto prospěch z projektů spolupráce, do nichž se zapojilo 940 000 zúčastněných organizací.
Z hodnocení celkově vyplývá, že program Erasmus+ je zúčastněnými stranami i veřejností vysoce oceňován. Zjištění tohoto hodnocení, jež jsou podrobně rozvedena v pracovním dokumentu útvarů Komise, prokazují, že se všechny hodnocené programy ukázaly jako vysoce účinné. Jejich evropská přidaná hodnota je nesporná. Program Erasmus+ je mimoto považován za soudržnější, relevantnější a jen částečně účinnější než jeho předchůdci. Na základě návrhů uvedených ve vnitrostátních zprávách a s přihlédnutím k doporučením externího hodnotitele se předkládají návrhy na úpravu provádění stávajícího programu s cílem pomoci dosáhnout do roku 2020 jeho plného potenciálu a s ohledem na následný program budou uváženy návrhy na zlepšení.
Účelnost
Při hodnocení bylo zjištěno, že program Erasmus+ je vysoce oceňován jak zúčastněnými subjekty, tak i širokou veřejností, která program pokládá za třetí nejpozitivnější výsledek EU. Příjemci programu udávají míry spokojenosti přesahující 90 %.
U účastníků vzdělávání (studenti, učni, dobrovolníci, mladí lidé atd.) hodnocené programy měly a mají pozitivní dopad na získávání znalostí a kompetencí, což zlepšuje zaměstnatelnost a podnikavost a zkracuje přechod ze vzdělávání do zaměstnání (v porovnání s jednotlivci, kteří se programu Erasmus+ nebo předchozích programů nezúčastnili, zvýšení o 13 %). Z hodnocení vyplývá, že program Erasmus+ podporuje ochotu pracovat či studovat v zahraničí (+31 %) a rozvoj znalostí cizího jazyka (v testech znalostí o 7 % vyšší), že ovlivňuje pozitivní vnímání jednotlivců, pokud jde o význam učení pro jejich profesní a osobní rozvoj (+8 %), a že u studentů dokonce zvyšuje míru dokončení studia (+2 %).
K dispozici jsou rovněž důkazy o jeho přispění k soudržnější Unii. Program Erasmus+ podporuje pozitivní sociální/občanské chování a vědomí „Evropana“ (+19 % v porovnání s osobami, které se programu nezúčastnily). Znevýhodněné mladé lidi (11,5 % celkového počtu účastníků programu Erasmus+) oslovuje více než jeho předchůdci nebo srovnatelné vnitrostátní programy. Hodnocení však poukazuje na nutnost učinit více k oslovení vyššího počtu zranitelných osob ve společnosti a k usnadnění účasti menších organizací.
·Při stávající struktuře programu do roku 2020 zintenzivní Komise své úsilí o zajištění toho, aby byl program Erasmus+ dostupnější pro osoby ze znevýhodněného prostředí nebo se zvláštními potřebami. Komise podnikne kroky k usnadnění účasti škol a ostatních drobných subjektů v programu.
·Po roce 2020 uváží Komise v budoucím programu možnost dalšího posílení dimenze týkající se začleňování, a to větší integrací znevýhodněných a zranitelných skupin do činností v oblasti vzdělávání a odborné přípravy, mládeže a sportu.
U aplikujících odborníků (učitelé, školitelé, pracovníci s mládeží, zaměstnanci atd.) se účast projevuje v profesním rozvoji – zejména co se týká možností většího navazování kontaktů (+22 procentních bodů) a většího využívání digitálních zdrojů (+5 bodů) – ve spojení se silnější vazbou na Evropu (+6 bodů).
U zúčastněných organizací (školy, univerzity, poskytovatelé odborného vzdělávání a přípravy a vzdělávání dospělých, mládežnické a sportovní organizace atd.) jsou očekávané změny postupné a jejich intenzita se v jednotlivých oblastech programu liší. Pro hlubší transformaci je zapotřebí další účast. Hodnocení však prokazuje, že program má jednoznačný účinek v podobě „poevropštění“ 4 .
Ačkoliv to je méně viditelné, hodnocení rovněž potvrdilo, že předmětné programy měly dopad na přípravu a provádění politik v oblasti vzdělávání, odborné přípravy, mládeže a sportu 5 , zejména v případě vysokoškolského vzdělávání, kde byl příslušný rozpočet dostatečně vysoký, nebo měly nepřímý dopad v důsledku financování politické spolupráce mezi orgány. V dlouhodobém horizontu vedou programy v Evropě k pochopení toho, že vzdělávací mobilita přináší jednotlivcům výhody a že výsledky učení mají být validovány a uznávány společně. Hodnocené programy jsou rovněž důležité pro globální dosah EU, zejména pro snazší uznávání kvalifikací mezi evropskými a partnerskými zeměmi.
Systémové účinky odpovídají pokroku při šíření výsledků financovaných projektů, a to díky jediné specializované platformě 6 . Důkazy o využívání výsledků projektů tvůrci politik však nejsou vždy jednoznačné, zejména pokud se tito projektu neúčastní od počátku.
·Na podporu dopadů na politiku uváží Komise další možnosti posílení účinků na úrovni systémů a účinnějšího začleňování výsledků úspěšných projektů na vnitrostátní úrovni.
·Při přípravě budoucích programů přezkoumá možnosti rozvoje a financování úspěšných projektů programu Erasmus+, jež mohou vést ke strukturálním reformám na vnitrostátní úrovni, ve větším měřítku (zejména s podporou z evropských strukturálních a investičních fondů).
Hodnocení celkově prokázalo, že v polovině období program Erasmus+ dosáhl či překročil většinu ukazatelů stanovených v jeho právním základě. Poptávka značně přesahuje dostupné financování. Do budoucna (aniž by byl dotčen příští víceletý finanční rámec) hodnocení potvrdilo schopnost programu absorbovat navýšení celkového rozpočtu. Pokud by tomu tak bylo, předpokládá se, že by stávající rozdělení mezi jednotlivé oblasti programu mohlo být pozměněno s cílem posílit oblasti, u nichž navýšení rozpočtu zajistí největší nárůst efektivnosti, pokud jde o dopady. Školní vzdělávání, odborné vzdělávání a příprava a činnosti v oblasti mládeže, kde byly prokázány dopady jednotlivých programů, nikoli však v takovém měřítku jako u vysokoškolského vzdělávání kvůli nižším rozpočtovým přídělům, byly určeny jako oblasti s vysokým potenciálem pro širší zapojení do činností programu Erasmus+ v nadcházejících letech.
·Od roku 2018 budou v rámci programu Erasmus+ zahajována nová opatření a činnosti k zajištění větších příležitostí k mobilitě žáků, účastníků odborného vzdělávání a přípravy a učňů.
·Ve svém sdělení o posilování evropské identity prostřednictvím vzdělávání a kultury 7 představila Komise vizi týkající se rozšíření budoucího programu Erasmus+ do roku 2025 ve všech kategoriích účastníků vzdělávání (včetně žáků, studentů, stážistů a učňů) a učitelů s cílem zdvojnásobit počet účastníků a oslovit ty ze znevýhodněných prostředí 8 .
Nedávno byl zaveden nástroj pro záruky za půjčky na magisterské studium. První příjemci poskytli pozitivní zpětnou vazbu. Tento nástroj však dosud nesplnil očekávání, pokud jde o objem, a to kvůli opožděnému zavedení, nízké míře přijetí ze strany finančních institucí a nedostatečné informovanosti studentů.
·Do roku 2020 hodlá Komise roční rozpočtové příděly pro nástroj pro záruky za půjčky na magisterské studium snížit, aniž by se změnila celková částka přidělená na ostatní činnosti v oblasti vysokoškolského vzdělávání.
Přidaná hodnota EU a relevance
Vzhledem k dosaženým výsledkům vyzdvihuje hodnocení nespornou evropskou přidanou hodnotu hodnocených programů 9 . To vyplývá z vysokého objemu a širokého rozsahu financovaných činností spolu se spravedlivějším přístupem k vzdělávací mobilitě, zahrnutými osvědčenými postupy, hlubší integrací EU a jednoznačnějším mezinárodním rozměrem. Ostatní programy financující srovnatelná opatření na vnitrostátní úrovni jsou co do objemu i rozsahu podstatně menší. S největší pravděpodobností nebudou schopny financování z programu Erasmus+ nahradit.
Hodnocení prokázalo, že program Erasmus+ je s politikami EU lépe sladěn než jeho předchůdci a je dostatečně flexibilní, aby se přizpůsobil novým potřebám na úrovni EU, jako je větší sociální začleňování a předcházení násilné radikalizaci 10 . Aby bylo dosaženo maximálních dopadů programu, doporučuje se v hodnocení omezit počet priorit a priority lépe zaměřit.
·Ve stávajícím programu byl větší důraz kladen na opatření, která přispívají k sociálnímu začleňování, a to na základě pařížského prohlášení 11 , nových prioritních oblastí v rámci ET 2020 a strategie pro mládež 12 nebo nové agendy dovedností pro Evropu 13 .
·Budoucí program by měl i nadále napomáhat při plnění politických priorit EU, přičemž by měla být současně zachována flexibilita, pokud jde o jeho úpravu v případě potřeby, a zajištěna jeho vysoká relevance pro zúčastněné země. Některá opatření, zejména ta, která podporují partnerství, by se mohla zaměřovat na méně priorit.
Závěrečné hodnocení programu posoudí rovněž výsledky velkých znalostních aliancí a aliancí odvětvových dovedností, které byly zavedeny v rámci programu Erasmus+ za účelem podpory inovací ve vysokoškolském vzdělávání a odborném vzdělávání a přípravě. Tato opatření nebyla dostatečně dokončená, aby je bylo možno v polovině období vyhodnotit.
·Do roku 2020 Komise dále konsoliduje různé způsoby nakládání s projekty, které jsou zaměřeny především na podporu spolupráce a výměn, na rozdíl od projektů, jež mají podporovat inovace.
·V novém programu budou uváženy způsoby podpory inovací.
Z hodnocení rovněž vyplývá, že existuje potenciál k zavedení cílenějších akcí k dosažení maximální relevance činností programu Jean Monnet a přidané hodnoty programu v oblasti vzdělávání dospělých.
Výuka a výzkum týkající se záležitostí EU jsou nyní ve vysokoškolském vzdělávání relativně rozšířené. Po hospodářské a politické krizi v posledních deseti letech je naopak zapotřebí zajistit větší porozumění evropské integraci a větší pocit sounáležitosti s Evropou u nejmladších generací.
·Program Jean Monnet by bylo možno v budoucím programu přepracovat tak, aby se zabýval širší cílovou skupinou (včetně škol), a to s cílem zvýšit informovanost o společných evropských hodnotách.
V hodnocení se zdůrazňuje, že dopady na oblast vzdělávání dospělých, která se v současnosti zaměřuje na široké obyvatelstvo, jsou zeslabeny kvůli roztříštěné a rozmanité povaze této oblasti.
·Komise uváží možnosti většího zaměření podpory EU na nadnárodní činnosti v oblasti vzdělávání dospělých.
Soudržnost
V hodnocení byla zjištěna vysoká úroveň doplňkovosti mezi programem Erasmus+ a ostatními příslušnými politikami a programy EU (např. Evropským sociálním fondem a programem Horizont 2020). Ačkoliv se úroveň synergií liší, je udivující, že hodnocení odhalilo velmi málo překrytí 14 .
Silná vnitřní soudržnost programu v porovnání s jeho předchůdci vyplývá ze zahrnutí celoživotního učení. Spojení oblastí, které jsou (na vnitrostátní úrovni) často odděleny, v jednom programu EU je vnímáno jako skutečnost, která podporuje doplňkovost a mezinárodní orientaci 15 .
Meziodvětvová spolupráce v rámci programu Erasmus+ se výrazně zvýšila (v porovnání s předchozími programy +23 procentních bodů). Naprostá většina projektů spolupráce nyní zahrnuje nejméně jednu organizaci z jiné oblasti programu. V rámci programu Erasmus+ postupně dochází ke spolupráci mezi vzděláváním a odbornou přípravou a občanskou společností.
V hodnocení se zdůraznilo, že program měl jednoznačně prospěch z jednodušší struktury programu a seskupení činností do tří klíčových akcí (mobilita jednotlivců, spolupráce a podpora reforem politik), jak se očekávalo v posouzení dopadů. K většímu zviditelnění programu ve prospěch jednotlivých oblastí přispělo jednotné označení. Program Erasmus+ zlepšil svou zeměpisnou rovnováhu a lépe zapojuje malé země a země ze střední a východní Evropy.
Soudržnost lze zlepšit ve vztahu ke sportu. K dosažení smysluplných výsledků by zdroje neměly být příliš rozptýlené.
·Komise bude usilovat o lepší zacílení některých akcí v oblasti sportu, zejména s ohledem na aspekty sociálního začleňování, a omezí překrývání s činnostmi v oblasti mládeže.
Efektivnost a zjednodušení 16
Z důkazů vyplývá, že opatření programu Erasmus+ v oblasti mobility jsou jednoznačně nákladově efektivní, zejména mobilita účastníků vzdělávání (s náklady pro EU ve výši 15 EUR na osobu a den). Hlavním problémem bude zvýšení efektivnosti decentralizovaných akcí s partnerskými zeměmi, jež mají zvláštní kritéria a roztříštěné rozpočty spadající do finančních prostředků EU vyčleněných na vnější vztahy.
Náklady na řízení (ve výši 6 % rozpočtu programu Erasmus+ 17 ) jsou přiměřené, zejména v porovnání s obdobnými vnitrostátními programy (v průměru 14 %), ačkoliv by bylo možno dosáhnout větších úspor z rozsahu. Do roku 2020 se proto očekává větší nárůst efektivnosti.
Co se týká zjednodušení, integrovaná povaha programu Erasmus+ umožňuje používat u žádostí o granty, monitorování, auditu nebo šíření výsledků průřezové nástroje. Po složitém přechodném období mezi předchozími programy a stávajícím programem panuje obecná shoda, že program Erasmus+ zaznamenal významné zlepšení (např. zjednodušené granty, digitalizace, Certifikát mobility v odborném vzdělávání a přípravě a on-line jazyková podpora 18 ), používání postupů a nástrojů IT v oblasti řízení by však mělo být snazší, aby se u prováděcích subjektů a příjemců snížila administrativní zátěž úměrně grantům, které dostávají.
·Od roku 2018 usnadní Komise podávání žádostí o granty zavedením internetových formulářů. Tato postupná zlepšení budou pokračovat po celou dobu trvání programu.
·Budoucí program by měl dále konsolidovat stávající zvyšování efektivity, zejména snížit administrativní zátěž zjednodušením postupů podávání žádostí a zpráv, zajištěním větší interoperability a uživatelské přívětivosti nástrojů IT a větší flexibilitou rozpočtu při současném zachování odpovědnosti.
Nyní je náležitě zajištěn decentralizovaný způsob provádění prostřednictvím vnitrostátních agentur. V roce 2014 byl zaveden přístup k řízení programu, který je skutečně založen na výkonnosti. V návaznosti na uznané zlepšení při sledování výsledků programu Erasmus+ je třeba některé ukazatele doladit a od účastníků by bylo možno shromažďovat méně údajů a tyto údaje lépe využívat.
·Komunikace mezi Výkonnou agenturou pro vzdělávání, kulturu a audiovizuální oblast a vnitrostátními agenturami se zlepšila s cílem dosáhnout větších synergií mezi centralizovanými a decentralizovanými akcemi.
·Komise uváží možnosti zdokonalení monitorování programu Erasmus+ jeho rozšířením na projekty spolupráce a centralizované akce za účelem přiměřeného vytěžování získaných dat, aby bylo rozhodování založeno na důkazech.
Včetně financování z nástrojů pro vnější činnost.
Úř. věst. L 347, 20.12.2013, s. 50, rozpočet.
Země programu: členské státy EU, Bývalá jugoslávská republika Makedonie, Island, Lichtenštejnsko, Norsko a Turecko. Partnerské země: další země, které nejsou členy EU.
Pracovní dokument útvarů Komise, 5.1.2.1.
Pracovní dokument útvarů Komise, 5.1.2.2.
http://ec.europa.eu/programmes/erasmus-plus/projects
Posilování evropské identity prostřednictvím vzdělávání a kultury – Příspěvek Evropské komise k setkání vrcholných představitelů 17. listopadu 2017 v Göteborgu, COM(2017) 673.
Aniž by byl dotčen příští víceletý finanční rámec.
Pracovní dokument útvarů Komise, 5.5.
Pracovní dokument útvarů Komise, 5.2.
Prohlášení o prosazování občanství a společných hodnot svobody, tolerance a nediskriminace v procesu vzdělávání, Paříž 17. března 2015.
Společná zpráva Rady a Komise pro rok 2015 o provádění strategického rámce evropské spolupráce v oblasti vzdělávání a odborné přípravy (ET 2020), Úř. věst. C 417, 15.12.2015, s. 25; usnesení Rady o pracovním plánu Evropské unie v oblasti mládeže na období let 2016–2018, Úř. věst. C 417, 15.12.2015, s. 1.
COM(2016) 381 ze dne 10. června 2016.
Pracovní dokument útvarů Komise, 5.3.2.
Pracovní dokument útvarů Komise, 5.3.1.
Pracovní dokument útvarů Komise, 5.4.
Včetně poplatků za správu pro vnitrostátní agentury, jež jsou podpořeny z operačního rozpočtu.
https://erasmusplusols.eu/