Stanovisko Evropského výboru regionů – Reforma SZP

(2019/C 86/11)

Hlavní zpravodaj:

Guillaume CROS (FR/SES), místopředseda rady regionu Okcitánie

Odkaz:

návrh nařízení Evropského parlamentu a Rady, kterým se stanoví pravidla podpory pro strategické plány, jež mají být vypracovány členskými státy v rámci společné zemědělské politiky (strategické plány SZP) a financovány Evropským zemědělským záručním fondem (EZZF) a Evropským zemědělským fondem pro rozvoj venkova (EZFRV), a zrušuje nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1305/2013 a nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1307/2013

COM(2018) 392 final

návrh nařízení Evropského parlamentu a Rady o financování, řízení a sledování společné zemědělské politiky a zrušení nařízení (EU) č. 1306/2013

COM(2018) 393 final

návrh nařízení Evropského parlamentu a Rady, kterým se mění nařízení (EU) č. 1308/2013, kterým se stanoví společná organizace trhů se zemědělskými produkty, (EU) č. 1151/2012 o režimech jakosti zemědělských produktů a potravin, (EU) č. 251/2014 o definici, popisu, obchodní úpravě, označování a ochraně zeměpisných označení aromatizovaných vinných výrobků, (EU) č. 228/2013, kterým se stanoví zvláštní opatření v oblasti zemědělství ve prospěch nejvzdálenějších regionů Unie, a (EU) č. 229/2013, kterým se stanoví zvláštní opatření v oblasti zemědělství ve prospěch menších ostrovů v Egejském moři

COM(2018) 394 final

I. DOPORUČENÉ POZMĚŇOVACÍ NÁVRHY

COM(2018) 392 final

Pozměňovací návrh 1

5. bod odůvodnění

Text navržený Komisí

Pozměňovací návrh

Pro udržení základních celounijních prvků zajišťujících srovnatelnost rozhodnutí členských států, avšak bez omezování členských států při dosahování cílů Unie musí být stanovena rámcová definice „zemědělské plochy“. Související rámcové definice „orné půdy“, „trvalých kultur“ a „trvalých travních porostů“ by měly být definovány natolik široce, aby umožňovaly členským státům dále specifikovat definice podle místních podmínek. Rámcová definice „orné půdy“ by měla být stanovena způsobem, který členským státům umožní pokrýt různé produkční formy včetně takových systémů, jako je agrolesnictví a orná plocha s keři a stromy, které vyžadují zahrnutí úhorů, aby bylo možné zavádět intervence povahy oddělené od produkce. Rámcová definice „trvalých kultur“ by měla obsahovat plochy skutečně využívané k produkci i plochy nevyužívané, ale i školky a rychle rostoucí dřeviny pěstované ve výmladkových plantážích, které si budou definovat členské státy. Rámcová definice „trvalých travních porostů“ by měla být stanovena tak, aby umožňovala členským státům specifikovat bližší kritéria a umožnila jim zahrnout jiné druhy než trávu nebo jiné bylinné pícniny, které lze spásat nebo které mohou vytvářet krmivo pro zvířata, ať už budou použity pro skutečnou produkci či nikoli.

Pro udržení základních celounijních prvků zajišťujících srovnatelnost rozhodnutí členských států, avšak bez omezování členských států při dosahování cílů Unie musí být stanovena rámcová definice „zemědělské plochy“. Související rámcové definice „orné půdy“, „trvalých kultur“ a „trvalých travních porostů“ by měly být definovány natolik široce, aby umožňovaly členským státům dále specifikovat definice podle místních podmínek. Rámcová definice „orné půdy“ by měla být stanovena způsobem, který členským státům umožní pokrýt různé produkční formy včetně takových systémů, jako je agrolesnictví a orná plocha s keři a stromy, které vyžadují zahrnutí úhorů, aby bylo možné zavádět intervence povahy oddělené od produkce. Rámcová definice „trvalých kultur“ by měla obsahovat plochy skutečně využívané k produkci i plochy nevyužívané, ale i školky a rychle rostoucí dřeviny pěstované ve výmladkových plantážích pod podmínkou, že budou zaváděny na obdělávaných pozemcích , které si budou definovat členské státy. Rámcová definice „trvalých travních porostů“ by měla být stanovena tak, aby umožňovala členským státům specifikovat bližší kritéria a umožnila jim zahrnout jiné druhy než trávu nebo jiné bylinné pícniny, které lze spásat nebo které mohou vytvářet krmivo pro zvířata, ať už budou použity pro skutečnou produkci či nikoli.

Odůvodnění

Cílem je podpořit agrolesnické postupy prospěšné pro klima a životní prostředí, a nikoliv celé pozemky výmladkových plantáží, které spadají do nezemědělských lesních ploch.

Pozměňovací návrh 2

9. bod odůvodnění

Text navržený Komisí

Pozměňovací návrh

Vzhledem k dalšímu zlepšování výkonu SZP by měla být podpora příjmu cílena na skutečné zemědělce. K zajištění společného přístupu na úrovni Unie pro cílení této podpory by měla být stanovena rámcová definice významu „skutečný zemědělec“, která obsahuje základní prvky. Na základě tohoto rámce by měly členské státy ve svých strategických plánech SZP definovat, který zemědělec není považován za skutečného zemědělce na základě podmínek, jako je test příjmů, vynaložená práce v zemědělském podniku, předmět podnikání a zápis v rejstřících. Neměla by také vést k odpírání podpory mnohostranně aktivním zemědělcům, kteří se aktivně věnují zemědělské činnosti, ale také nezemědělským činnostem mimo svůj zemědělský podnik, protože jejich mnohostranné aktivity nabízí posílení socioekonomické struktury venkovských oblastí.

Vzhledem k dalšímu zlepšování výkonu SZP by měla být podpora příjmu cílena na skutečné zemědělce. K zajištění společného přístupu na úrovni Unie pro cílení této podpory by měla být stanovena rámcová definice významu „skutečný zemědělec“, která obsahuje základní prvky. Na základě tohoto rámce by měly členské státy ve svých strategických plánech SZP definovat, který zemědělec není považován za skutečného zemědělce na základě podmínek, jako je podíl příjmů ze zemědělství , vynaložená práce v zemědělském podniku, předmět podnikání a zápis v rejstřících. Neměla by také vést k odpírání podpory mnohostranně aktivním zemědělcům, kteří se aktivně věnují zemědělské činnosti, ale také nezemědělským činnostem mimo svůj zemědělský podnik, protože jejich mnohostranné aktivity nabízí posílení socioekonomické struktury venkovských oblastí.

Odůvodnění

Je vhodnější zohledňovat podíl příjmů ze zemědělství spíše než kritérium příjmů, které by mohlo vést k vyloučení malých zemědělských podniků.

Pozměňovací návrh 3

11. bod odůvodnění

Text navržený Komisí

Pozměňovací návrh

Pro naplnění cílů SZP, jak jsou stanoveny v článku 39 Smlouvy o fungování Evropské unie (SFEU), jakož i v zájmu toho, aby Unie adekvátně řešila nejnovější výzvy, je třeba stanovit soubor obecných cílů reflektujících směry vytýčené ve sdělení „Budoucnost potravin a zemědělství“. Soubor specifických cílů by měl být hlouběji definován na unijní úrovni a zahrnut členskými státy do jejich strategických plánů SZP. Při navození rovnováhy mezi rozmanitými rozměry udržitelného rozvoje by v souladu s hodnocením dopadů tyto specifické cíle měly převádět obecné cíle SZP do konkrétnějších priorit a zohlednit relevantní právní předpisy Unie, zejména v oblasti klimatu, energie a životního prostředí.

SZP musí výslovně zohlednit politiku rovných příležitostí Evropské unie a věnovat zvýšenou pozornost nezbytnosti pobízet ženy k účasti na rozvoji socioekonomické struktury venkovských oblastí. Toto nařízení by mělo přispět ke zviditelnění práce žen, a proto je vhodné ji zohlednit v rámci konkrétních cílů, které členské státy zahrnou do svých strategických plánů.

Odůvodnění

Posílení postavení žen ve venkovských oblastech má zásadní význam.

Pozměňovací návrh 4

12. bod odůvodnění

Text navržený Komisí

Pozměňovací návrh

Chytřejší, modernizovaná a udržitelná SZP musí počítat s výzkumem a inovacemi, aby bylo možné sloužit multifunkčnosti unijních systémů zemědělství, lesnictví a potravinářství, investovat do technologického rozvoje a digitalizace a zlepšovat přístup k nestranným, spolehlivým, relevantním a novým znalostem.

Chytřejší, modernizovaná a udržitelná SZP musí počítat s výzkumem a inovacemi, aby bylo možné sloužit multifunkčnosti unijních systémů zemědělství, lesnictví a potravinářství, investovat do technologického rozvoje, digitalizace a agroekologických postupů a zlepšovat přístup k nestranným, spolehlivým, relevantním a novým znalostem , a to zohledněním znalostí zemědělců a výměny zkušeností mezi zemědělci navzájem .

Odůvodnění

K vytvoření chytřejší, modernizované a udržitelnější SZP přispějí technologický rozvoj, digitalizace, agroekologické postupy a výměna poznatků mezi zemědělci navzájem.

Pozměňovací návrh 5

Nový bod odůvodnění po 12. bodu odůvodnění

Text navržený Komisí

Pozměňovací návrh

Zmenšování digitální propasti ve venkovských oblastech je klíčovou výzvou pro udržení jejich obyvatelstva a hospodářského rozvoje a zejména pro poskytování služeb .

Digitalizace v zemědělství skýtá značný potenciál z hlediska produkce, prodeje, ochrany spotřebitele a také ochrany přírodního a kulturního dědictví venkovských oblastí. Je však třeba zajistit, aby z ní mohly těžit i malé zemědělské podniky, jež mohou mít omezený přístup k novým technologiím, a aby rozvoj technologií nesnižoval nezávislost zemědělců, kterým musí zůstat kontrola nad shromážděnými elektronickými údaji o jejich podniku.

Odůvodnění

Všechny zemědělské podniky musí mít možnost, aby těžily z přínosů digitalizace.

Pozměňovací návrh 6

14. bod odůvodnění

Text navržený Komisí	Pozměňovací návrh
Pro rozvoj chytrého a odolného zemědělského odvětví tvoří přímé platby i nadále zásadní součást záruky spravedlivého příjmu na podporu zemědělců. Stejně tak jsou pro zlepšení pozice zemědělců na trhu nezbytné investice do restrukturalizace zemědělských podniků, modernizace, inovací, diverzifikace a zavádění nových technologií.	Pro rozvoj chytrého , udržitelného a odolného zemědělského odvětví ve všech regionech tvoří přímé platby i nadále zásadní součást záruky spravedlivého příjmu na podporu zemědělců. Stejně tak jsou pro zlepšení odolnosti zemědělských podniků a odměňování trhem nezbytné investice do modernizace, inovací, diverzifikace a zavádění nových technologií.

Odůvodnění

Přímé platby musí podporovat transformaci zemědělských podniků s cílem posílit jejich odolnost a zvýšit příjmy z trhu ve všech regionech.

Pozměňovací návrh 7

15. bod odůvodnění

Text navržený Komisí

Pozměňovací návrh

V kontextu širší tržní orientace SZP nastíněné ve sdělení „Budoucnost potravin a zemědělství“ mohou intenzivnější působení trhu, klimatické změny a s nimi spojené častější a silnější klimatické události, ale i sanitární a fytosanitární krize vést k riziku nestálých cen a zvýšeného tlaku na příjmy. Proto, ačkoli jsou za vytváření strategií svých zemědělských podniků zodpovědní samotní zemědělci, měl by být vytvořen pevný rámec zajišťující vhodné řízení rizik . Z tohoto důvodu mohou členské státy a zemědělci vycházet z unijní platformy řízení rizik pro budování kapacity, aby zemědělcům mohly být poskytnuty adekvátní finanční nástroje pro investice a přístup k pracovnímu kapitálu, školení a přenosu znalostí a rad.

V kontextu širší tržní orientace SZP nastíněné ve sdělení „Budoucnost potravin a zemědělství“ mohou intenzivnější působení trhu, klimatické změny a s nimi spojené častější a silnější klimatické události, ale i sanitární a fytosanitární krize vést k riziku nestálých cen a zvýšeného tlaku na příjmy. Proto, ačkoli jsou za vytváření strategií svých zemědělských podniků zodpovědní samotní zemědělci, měl by být vytvořen pevný rámec zajišťující regulaci trhů a vhodné předcházení rizikům . Z tohoto důvodu mohou členské státy a zemědělci vycházet z unijní platformy řízení rizik pro budování kapacity, aby zemědělcům mohly být poskytnuty adekvátní finanční nástroje pro investice a přístup k pracovnímu kapitálu, školení a přenosu znalostí a rad.

Odůvodnění

S ohledem na to, že zemědělské podniky čelí stále většímu množství rizik, je nezbytný pevný rámec pro předcházení těmto rizikům.

Pozměňovací návrh 8

17. bod odůvodnění

Text navržený Komisí

Pozměňovací návrh

SZP by měla nadále zajišťovat potravinové zabezpečení, jež by mělo být pojímáno ve smyslu přístupu k dostatečným, bezpečným a výživným potravinám v každou dobu. Nadto by měla napomáhat ke zlepšení reakce zemědělství Unie na nové společenské požadavky na potraviny a zdraví, včetně udržitelné zemědělské produkce, zdravější výživy, potravinového odpadu a dobrých životních podmínek zvířat. SZP by měla i nadále podporovat produkci se specifickými a hodnotnými vlastnostmi a zároveň pomáhat zemědělcům proaktivně přizpůsobovat svou produkci signálům trhu a požadavkům spotřebitelů.

SZP by měla nadále zajišťovat potravinové zabezpečení, jež by mělo být pojímáno ve smyslu přístupu k dostatečným, bezpečným a výživným potravinám v každou dobu. Nadto by měla napomáhat ke zlepšení reakce zemědělství Unie na nové společenské požadavky na potraviny a zdraví, včetně udržitelné zemědělské produkce, zdravější výživy, potravinového odpadu, dobrých životních podmínek zvířat a ochrany genetických zdrojů v zemědělství . SZP by měla i nadále podporovat produkci se specifickými a hodnotnými vlastnostmi a tradiční produkty typické pro různé oblasti a zároveň pomáhat zemědělcům proaktivně přizpůsobovat svou produkci signálům trhu a požadavkům spotřebitelů. Kromě toho by SZP měla napomáhat ke splnění rozvojových cílů tisíciletí, pokud jde o přístup k potravinám.

Odůvodnění

Evropská unie má to štěstí, že ještě disponuje velkým množstvím typických tradičních produktů a genetických zdrojů v zemědělství, které je třeba podporovat.

Pozměňovací návrh 9

20. bod odůvodnění

Text navržený Komisí

Pozměňovací návrh

Aby se zajistilo, že Unie dokáže dodržovat mezinárodní povinnosti ohledně vnitrostátní podpory stanovené v Dohodě WTO o zemědělství, měly by určité typy intervencí stanovené v tomto nařízení být i nadále oznamovány jako podpora v zelené skupině „Green Box“, která nemá žádný nebo má nanejvýše minimální deformující dopad na obchod nebo na produkci, nebo být oznamovány jako podpora v modré skupině „Blue Box“, která podléhá programům omezujícím produkci, a je tak vyňata ze závazků snižování. Ačkoli opatření stanovená v tomto nařízení pro takové typy intervencí jsou již v souladu s požadavky zelené skupiny „Green Box“, požadavky stanovenými v příloze 2 Dohody WTO o zemědělství nebo požadavky v modré skupině „Blue Box“ stanovenými v článku 6.5 uvedené dohody, mělo by být zajištěno, aby intervence plánované členskými státy v jejich strategických plánech SZP u těchto typů intervencí nadále respektovaly tyto požadavky.

Pozměňovací návrh 10

Nový bod odůvodnění po 20. bodu odůvodnění

Text navržený Komisí

Pozměňovací návrh

V zájmu plnění cílů udržitelného rozvoje OSN a zejména cílů 1 a 2 a v souladu se soudržností politik v zájmu rozvoje je třeba, aby SZP v rozvojových zemích podporovala rozvoj udržitelného a prosperujícího rodinného zemědělství, které podporuje udržení obyvatel na venkově a zajišťuje potravinové zabezpečení. Za tímto účelem je zapotřebí, aby zemědělský a potravinový vývoz z EU nebyl prováděn za ceny nižší, než jsou evropské výrobní náklady.

Odůvodnění

V souladu s článkem 54 průzkumného stanoviska VR k SZP je třeba SZP změnit tak, aby plnila tento cíl, který musí být stanoven jako desátý cíl SZP.

Pozměňovací návrh 11

22. bod odůvodnění

Text navržený Komisí

Pozměňovací návrh

Cílem rámce norem DZES je přispět ke zmírnění klimatických změn a přizpůsobení se těmto změnám, řešení výzev spojených s dostatkem vody, ochranou a kvalitou půdy a ochranou a kvalitou biologické rozmanitosti. Rámec je třeba zdokonalit tak, aby zohlednil především praxi stanovenou do roku 2020 v rámci ekologizace přímých plateb, zmírňování klimatických změn a potřebu vylepšit udržitelnost zemědělských podniků, obzvláště pak hospodaření s živinami. Uznává se, že každá DZES přispívá k realizaci více cílů. Za účelem implementace rámce by měly členské státy definovat národní normu pro každou normu stanovenou na úrovni Unie a přitom zohlednit specifické vlastnosti příslušné oblasti včetně půdních a klimatických podmínek, existujících podmínek v zemědělství, využití půdy, střídání plodin, zemědělské praxe a struktur zemědělských podniků. Členské státy mohou kromě toho také definovat další národní normy související s hlavními cíli stanovenými v příloze III s cílem zlepšit realizaci environmentálních a klimatických norem rámce DZES. Jako součást rámce DZES budou za účelem podpory agronomického i environmentálního výkonu zemědělských podniků za pomoci speciálně určeného elektronického nástroje pro udržitelnost zemědělských podniků, v oblasti živin který bude dostupný jednotlivým zemědělcům členských zemí, stanoveny plány hospodaření s živinami. Nástroj by měl přímo v zemědělském podniku poskytovat podporu při rozhodování počínaje minimálními funkcemi hospodaření s živinami. Rozsáhlá interoperabilita a modularita by také měla zajistit možnost přidávat další elektronické aplikace pro zemědělce a elektronickou správu. S cílem zajistit rovné podmínky pro všechny zemědělce po celé Unii může Komise poskytnout členským státům podporu s navrhováním nástroje i s požadovanými službami ukládání a zpracování údajů.

Cílem rámce norem DZES je přispět ke zmírnění klimatických změn a přizpůsobení se těmto změnám, řešení výzev spojených s dostatkem vody, ochranou a kvalitou půdy a ochranou a kvalitou biologické rozmanitosti včetně genetických zdrojů v zemědělství . Rámec je třeba zdokonalit tak, aby zohlednil především praxi stanovenou do roku 2020 v rámci ekologizace přímých plateb, zmírňování klimatických změn a potřebu vylepšit udržitelnost zemědělských podniků, obzvláště pak hospodaření s živinami. Uznává se, že každá DZES přispívá k realizaci více cílů. Za účelem implementace rámce by měly členské státy definovat národní normu pro každou normu stanovenou na úrovni Unie a přitom zohlednit specifické vlastnosti příslušné oblasti včetně půdních a klimatických podmínek, existujících podmínek v zemědělství, využití půdy, každoroční střídání plodin, zemědělské praxe a struktur zemědělských podniků. Členské státy mohou kromě toho také definovat další národní normy související s hlavními cíli stanovenými v příloze III s cílem zlepšit realizaci environmentálních a klimatických norem rámce DZES. Jako součást rámce DZES budou za účelem podpory agronomického i environmentálního výkonu zemědělských podniků za pomoci speciálně určeného elektronického nástroje pro udržitelnost zemědělských podniků, v oblasti živin který bude dostupný jednotlivým zemědělcům členských zemí, stanoveny plány hospodaření s živinami. Nástroj by měl přímo v zemědělském podniku poskytovat podporu při rozhodování počínaje minimálními funkcemi hospodaření s živinami. Rozsáhlá interoperabilita a modularita by také měla zajistit možnost přidávat další elektronické aplikace pro zemědělce a elektronickou správu. S cílem zajistit rovné podmínky pro všechny zemědělce po celé Unii může Komise poskytnout členským státům podporu s navrhováním nástroje i s požadovanými službami ukládání a zpracování údajů.

Odůvodnění

Aby bylo střídání plodin účinné, musí probíhat každoročně a pružným způsobem (viz Dobrý zemědělský a environmentální stav 8, příloha III). Je třeba podniknout kroky s cílem zamezit erozi genetických zdrojů v zemědělství.

Pozměňovací návrh 12

24. bod odůvodnění

Text navržený Komisí

Pozměňovací návrh

Členské státy by měly za tímto účelem, a také a za účelem identifikace nezbytných zlepšení týkajících se všech opatření na úrovni zemědělských podniků stanovených ve strategických plánech SZP vytvořit poradenské služby pro zemědělství pro vylepšení udržitelného hospodaření a celkového výkonu zemědělských a venkovských podniků zahrnující ekonomické, environmentální a sociální rozměry. Poradenské služby pro zemědělství by měly zemědělcům a dalším příjemců podpory v rámci SZP pomáhat k většímu povědomí o vztazích mezi řízením zemědělského podniku a obhospodařováním půdy na jedné straně a o určitých normách, požadavcích a informacích na straně druhé. Seznam těchto norem, požadavků a informací obsahuje normy, které se na zemědělce a další příjemce SZP vztahují a jsou pro ně nezbytné a jsou stanovené ve strategickém plánu SZP, a také normy, které vyplývají z legislativy pro vodu, udržitelné používání pesticidů a z iniciativ boje proti antimikrobiální odolnosti a pro řízení rizik. Aby bylo možné vylepšit kvalitu a efektivitu poradenství, měly by členské státy začlenit do zemědělského znalostního a inovačního systému (AKIS) poradce, aby bylo možné zprostředkovávat aktuální technologické a vědecké informace vyvinuté v rámci výzkumu a inovací.

Členské státy by měly za tímto účelem, a také a za účelem identifikace nezbytných zlepšení týkajících se všech opatření na úrovni zemědělských podniků stanovených ve strategických plánech SZP vytvořit poradenské služby pro zemědělství pro vylepšení produktivity faktorů, udržitelného hospodaření a celkového výkonu zemědělských a venkovských podniků zahrnující ekonomické, environmentální a sociální rozměry. Poradenské služby pro zemědělství by měly zemědělcům a dalším příjemců podpory v rámci SZP pomáhat k většímu povědomí o vztazích mezi řízením zemědělského podniku a obhospodařováním půdy na jedné straně a o určitých normách, požadavcích a informacích na straně druhé. Seznam těchto norem, požadavků a informací obsahuje normy, které se na zemědělce a další příjemce SZP vztahují a jsou pro ně nezbytné a jsou stanovené ve strategickém plánu SZP, a také normy, které vyplývají z legislativy pro vodu, udržitelné používání přípravků na ochranu rostlin a z iniciativ boje proti antimikrobiální odolnosti a pro řízení rizik. Aby bylo možné vylepšit kvalitu a efektivitu poradenství, měly by členské státy začlenit do zemědělského znalostního a inovačního systému (AKIS) poradce, aby bylo možné zprostředkovávat aktuální technologické a vědecké informace vyvinuté v rámci výzkumu a inovací.

Pozměňovací návrh 13

27. bod odůvodnění

Text navržený Komisí

Pozměňovací návrh

Při poskytování přímé podpory oddělené od produkce na základě systému platebních nároků by členské státy měly i nadále spravovat národní rezervu nebo rezervy na každou skupinu území. Takové rezervy by měly být prioritně použity pro mladé zemědělce a zemědělce zahajující zemědělskou činnost. Za účelem zaručení hladkého fungování systému jsou také nezbytná pravidla používání a převodu platebních nároků.

Odůvodnění

Je nepřípustné, aby bylo možné obchodovat s veřejnými dotacemi.

Pozměňovací návrh 14

28. bod odůvodnění

Text navržený Komisí

Pozměňovací návrh

Malé zemědělské podniky zůstávají základním kamenem unijního zemědělství, protože hrají stěžejní úlohu v podpoře zaměstnanosti venkova a přispívají k územnímu rozvoji. Za účelem prosazení vyrovnanějšího rozdělování podpory a snižování administrativní zátěže příjemců malých částek by měly mít členské státy možnost nabízet malým zemědělcům možnost nahradit další přímé platby jednorázovou platbou pro malé zemědělce.

Malé zemědělské podniky zůstávají základním kamenem unijního zemědělství, protože hrají stěžejní úlohu v podpoře zaměstnanosti venkova a přispívají k územnímu rozvoji. Za účelem prosazení vyrovnanějšího rozdělování podpory a snižování administrativní zátěže příjemců malých částek , kteří podporují zaměstnanost, by měly mít členské státy možnost nahradit další přímé platby jednorázovou platbou pro malé zemědělce.

Odůvodnění

Malé zemědělské podniky hrají klíčovou úlohu pro zachování dynamiky a péče o krajinu.

Pozměňovací návrh 15

38. bod odůvodnění

Text navržený Komisí

Pozměňovací návrh

Podpora na závazky hospodaření může zahrnovat prémie na ekologické hospodaření na zachování ekologicky obhospodařované půdy a na přechod na ekologicky obhospodařovanou půdu; platby na další typy intervencí na podporu ekologicky příznivých systémů produkce, např. ekologického zemědělství, ochranného zemědělství a integrované produkce; lesnicko–environmentální a klimatické služby a ochrana lesů; prémie pro lesy a závody s agrolesnickými systémy; dobré životní podmínky zvířat; ochrana, udržitelné využívání a rozvoj genetických zdrojů. Členské státy mohou na základě svých potřeb vyvinout další režimy v rámci tohoto typu intervencí. Tento typ plateb by měl krýt pouze vícenáklady a ušlý příjem, jež vyplývají ze závazků přesahujících povinné normy a požadavky stanovené unijním a národním právem a podmíněnost stanovenou ve strategickém plánu SZP. Závazků souvisejících s tímto typem intervencí se lze chopit na předem stanovené jednoleté nebo víceleté období, a pokud budou řádně opodstatněné, mohou probíhat po více než sedm let.

Podpora na závazky hospodaření může zahrnovat prémie na ekologické hospodaření na zachování ekologicky obhospodařované půdy a na přechod na ekologicky obhospodařovanou půdu; platby na další typy intervencí na podporu ekologicky příznivých systémů produkce, např. ekologického zemědělství, ochranného zemědělství a integrované produkce; lesnicko–environmentální a klimatické služby a ochrana lesů; prémie pro lesy a závody s agrolesnickými systémy; dobré životní podmínky zvířat; ochrana, udržitelné využívání a rozvoj genetických zdrojů. Členské státy mohou na základě svých potřeb vyvinout další režimy v rámci tohoto typu intervencí. Aby byl tento typ plateb podněcující, měl by krýt více než vícenáklady a ušlý příjem, jež vyplývají ze závazků přesahujících povinné normy a požadavky stanovené unijním a národním právem a podmíněnost stanovenou ve strategickém plánu SZP. Závazků souvisejících s tímto typem intervencí se lze chopit na předem stanovené víceleté období, a pokud budou řádně opodstatněné, mohou probíhat po více než sedm let.

Odůvodnění

Aby se podpořily postupy příznivé pro životní prostředí, navrhuje se neomezovat platby pokrývající ušlý výdělek. V souvislosti s vlivy životního prostředí je vhodnější víceleté období.

Pozměňovací návrh 16

40. bod odůvodnění

Text navržený Komisí

Pozměňovací návrh

Za účelem zajištění spravedlivého příjmu a odolného zemědělského odvětví napříč územími EU mohou členské státy přidělit podporu zemědělcům v oblastech čelících přírodním a jiným specificky regionálním omezením. Co se týče plateb za oblasti s přírodními omezeními, mělo by pokračovat vymezení politiky rozvoje venkova 2014-2020. Aby SZP přinesla maximální přidanou hodnotu Unie v oblasti životního prostředí a posílila se její součinnost s financováním investic do přírody a biologické rozmanitosti, je nezbytné zachovat zvláštní opatření zaměřená na platby kompenzující příjemcům znevýhodnění související s realizací sítě Natura 2000 a rámcové směrnice o vodě. Zemědělcům a držitelům lesů by tudíž měla být i nadále poskytována podpora s cílem pomoci jim při řešení zvláštních nevýhod, které vyplývají z provádění směrnice 2009/147/ES a směrnice 92/43/EHS s cílem přispívat k účinné správě lokalit sítě Natura 2000. Zemědělcům by měla být poskytována podpora s cílem pomoci jim při řešení nevýhod v oblastech povodí, které vyplývají z provádění rámcové směrnice o vodě. Podpora by měla být spojena se zvláštními požadavky popsanými ve strategických plánech SZP, které jdou nad rámec příslušných závazných norem a požadavků. Členské státy by rovněž měly zajistit, aby v souvislosti s platbami zemědělcům nedocházelo k dvojímu financování s ekorežimy. Kromě toho by členské státy při obecném koncipování svých strategických plánů SZP měly zohlednit zvláštní potřeby oblastí sítě Natura 2000.

Za účelem zajištění spravedlivého příjmu a odolného zemědělského odvětví napříč územími EU členské státy přidělí podporu zemědělcům v oblastech čelících přírodním a jiným specificky regionálním omezením. Co se týče plateb za oblasti s přírodními omezeními, mělo by pokračovat vymezení politiky rozvoje venkova 2014-2020. Aby SZP přinesla maximální přidanou hodnotu Unie v oblasti životního prostředí a posílila se její součinnost s financováním investic do přírody a biologické rozmanitosti, je nezbytné zachovat zvláštní opatření zaměřená na platby příjemcům za provádění rámcové směrnice o síti Natura 2000 a rámcové směrnice o vodě. Zemědělcům a držitelům lesů by tudíž měla být i nadále poskytována podpora s cílem pomoci jim při řešení zvláštních nevýhod, které vyplývají z provádění směrnice 2009/147/ES a směrnice 92/43/EHS s cílem přispívat k účinné správě lokalit sítě Natura 2000. Zemědělcům by měla být poskytována podpora s cílem pomoci jim při řešení nevýhod v oblastech povodí, které vyplývají z provádění rámcové směrnice o vodě. Podpora by měla být spojena se zvláštními požadavky popsanými ve strategických plánech SZP, které jdou nad rámec příslušných závazných norem a požadavků. Členské státy by rovněž měly zajistit, aby v souvislosti s platbami zemědělcům nedocházelo k dvojímu financování s ekorežimy. Kromě toho by členské státy při obecném koncipování svých strategických plánů SZP měly zohlednit zvláštní potřeby oblastí sítě Natura 2000.

Odůvodnění

Zachování zemědělství na všech územích včetně těch náročných na evropské úrovni je nezbytné. Aby se podpořily postupy příznivé pro životní prostředí, navrhuje se neomezovat platby pokrývající ušlý výdělek.

Pozměňovací návrh 17

41. bod odůvodnění

Text navržený Komisí

Pozměňovací návrh

Cílů SZP by se mělo dosahovat také prostřednictvím podpory investic, a to produktivních i neproduktivních, v zemědělských podnicích i mimo ně. Takové investice se mohou – mimo jiné – týkat infrastruktury spojené s rozvojem, modernizací nebo přizpůsobováním zemědělství a lesnictví změně klimatu včetně přístupových cest k zemědělským podnikům a lesní půdě, konsolidací půdy a jejím zlepšováním , agrolesnickými postupy a dodávkami a úsporami energie a vody. Za účelem lepšího zajištění souladu strategických plánů SZP s unijními cíli a rovných podmínek všech členských států je součástí tohoto nařízení negativní seznam investičních oblastí

Cílů SZP by se mělo dosahovat také prostřednictvím podpory investic, a to produktivních i neproduktivních, v zemědělských podnicích i mimo ně. Takové investice se mohou – mimo jiné – týkat infrastruktury spojené s rozvojem, modernizací nebo přizpůsobováním zemědělství a lesnictví změně klimatu včetně přístupových cest k zemědělským podnikům a lesní půdě, zlepšováním půdy, agrolesnickými postupy a dodávkami a úsporami energie a vody a také ochranou genetických zdrojů v zemědělství . Za účelem lepšího zajištění souladu strategických plánů SZP s unijními cíli a rovných podmínek všech členských států je součástí tohoto nařízení negativní seznam investičních oblastí. Výše investic na podnik je omezená. Prostředky vyčleněné na tento nástroj jsou omezeny na 10 % finančních prostředků EZFRV členského státu.

Odůvodnění

Díky omezení výše investic lze podpořit více projektů. Omezení vyčleněné částky umožňuje vynaložit více prostředků na jiné priority EZFRV.

Pozměňovací návrh 18

44. bod odůvodnění

Text navržený Komisí	Pozměňovací návrh
S ohledem na potřebu zajistit vhodné nástroje řízení rizik by mělo být uchováno pojistné a vzájemné fondy financované EZFRV . Kategorie vzájemných fondů zahrnuje jak fondy spojené s produkčními ztrátami, tak obecné nástroje a nástroje na stabilizaci příjmů specifické pro toto odvětví a spojené se ztrátami příjmů	S ohledem na potřebu zajistit vhodné nástroje řízení rizik by mělo být uchováno pojistné a vzájemné fondy. Kategorie vzájemných fondů zahrnuje jak fondy spojené s produkčními ztrátami, tak obecné nástroje a nástroje na stabilizaci příjmů specifické pro toto odvětví a spojené se ztrátami příjmů

Odůvodnění

Financování z EZFRV by vyžadovalo příslušné navýšení finančních prostředků tohoto fondu.

Pozměňovací návrh 19

56. bod odůvodnění

Text navržený Komisí

Pozměňovací návrh

Při vypracování svých strategických plánů SZP by členské státy měly analyzovat svou specifickou situaci a potřeby, stanovit cíle spojené s dosažením cílů SZP a koncipovat intervence, které umožní dosažení těchto cílů, avšak zároveň by měly být tyto plány přizpůsobeny podle vnitrostátních a specifických regionálních souvislostí, včetně nejvzdálenějších regionů podle článku 349 Smlouvy o fungování Evropské unie. Takový postup by měl podporovat větší subsidiaritu ve společném rámci Unie, přičemž by měl být zajištěn soulad s obecnými zásadami práva Unie i s cíli SZP. Je proto vhodné stanovit pravidla týkající se struktury a obsahu strategických plánů SZP.

Při vypracování svých strategických plánů SZP by členské státy měly naplánovat sestavení plánů rozvoje venkova na nejvhodnější zeměpisné úrovni, a analyzovat tak svou specifickou situaci a potřeby, stanovit cíle spojené s dosažením cílů SZP a koncipovat intervence, které umožní dosažení těchto cílů, avšak zároveň by měly být tyto plány přizpůsobeny podle vnitrostátních a specifických regionálních souvislostí, včetně nejvzdálenějších regionů podle článku 349 Smlouvy o fungování Evropské unie a nejvíce znevýhodněných regionů podle třetího pododstavce článku 174 Smlouvy o fungování Evropské unie . Takový postup by měl podporovat větší subsidiaritu ve společném rámci Unie, přičemž by měl být zajištěn soulad s obecnými zásadami práva Unie i s cíli SZP. Je proto vhodné stanovit pravidla týkající se struktury a obsahu strategických plánů SZP.

Odůvodnění

Ačkoli některé prvky strategických plánů lze stanovit na regionální úrovni, rozsah této hypotetické regionalizace není znám. V nařízení by se mělo stanovit vytvoření programů rozvoje venkova na odpovídající úrovni, a to přinejmenším v případě nejvzdálenějších regionů. Při vypracování strategických plánů SZP a při plánování intervencí ve specifických vnitrostátních a regionálních kontextech musí členské státy zohledňovat zejména nejvíce znevýhodněné regiony, o nichž hovoří článek 174 SFEU, jako jsou například ostrovní, přeshraniční a horské regiony.

Pozměňovací návrh 20

Čl. 4 odst. 1 písm. a) a b)

Text navržený Komisí

Pozměňovací návrh

Definice formulované ve strategických plánech SZP

1. Členské státy uvedou ve svém strategickém plánu SZP definici zemědělské činnosti, zemědělské plochy, způsobilého hektaru, skutečného zemědělce a mladého zemědělce:

definice „zemědělské činnosti“ je podána tak, aby zahrnovala jak výrobu zemědělských produktů uvedených v příloze I SFEU, včetně bavlny a rychle rostoucích dřevin pěstovaných ve výmladkových plantážích , tak údržbu zemědělské plochy ve stavu vhodném pro pastvu nebo pěstování plodin bez přípravy, která jde nad rámec běžných způsobů zemědělské praxe a použití strojů;

definice „zemědělské činnosti“ je podána tak, aby zahrnovala jak výrobu zemědělských produktů uvedených v příloze I SFEU, včetně bavlny a agrolesnictví , tak údržbu zemědělské plochy ve stavu vhodném pro pastvu nebo pěstování plodin bez přípravy, která jde nad rámec běžných způsobů zemědělské praxe a použití strojů;

b)	definice „zemědělské plochy“ je podána tak, aby tato plocha sestávala z orné půdy, trvalých kultur a trvalých travních porostů. Pojmy „orná půda“, „trvalé kultury“ a „trvalé travní porosty“ členské státy dále upřesní v tomto rámci:

b)	definice „zemědělské plochy“ je podána tak, aby tato plocha sestávala z orné půdy, trvalých kultur a trvalých travních porostů. Pojmy „orná půda“, „trvalé kultury“ a „trvalé travní porosty“ členské státy dále upřesní v tomto rámci:

„ornou půdou“ se rozumí půda obdělávaná za účelem produkce plodin nebo plochy, které jsou k dispozici pro rostlinnou výrobu, ale jsou ponechány ladem, včetně ploch, které byly vyčleněny v souladu s články 22, 23 a 24 nařízení Rady (ES) č. 1257/1999 (1), s článkem 39 nařízení Rady (ES) č. 1698/2005 (2), s článkem 28 nařízení (EU) č. 1305/2013 a s článkem 65 tohoto nařízení

ii)

„trvalými kulturami“ se rozumí kultury jiné než trvalé travní porosty a stálé pastviny, které nejsou pěstované systémem střídání plodin, které jsou na dané půdě pěstovány nejméně pět let a které poskytují opakované sklizně, včetně školek a rychle rostoucích dřevin pěstovaných ve výmladkových plantážích;

ii)

iii)

„trvalými travními porosty a stálými pastvinami“ (společně označovanými jako „trvalé travní porosty“) se rozumí půda, která nebyla zahrnuta do střídání plodin v zemědělském podniku po dobu pěti či více let a která je využívána k pěstování trav nebo jiných bylinných pícnin na přírodních (přirozený osev) nebo uměle vytvořených (umělý osev) plochách; Lze sem zařadit i jiné druhy jako křoviny nebo stromy, které mohou být spásány nebo které mohou produkovat krmivo , pokud zde převládají trávy nebo jiné bylinné pícniny. Mohou to být rovněž půdy, které lze spásat a které tvoří součást zavedených místních postupů v případech, kdy na plochách využívaných jako pastviny obvykle nepřevažují trávy a jiné bylinné pícniny, nebo půdy, které lze spásat a na kterých trávy a jiné bylinné pícniny na pastvinách nepřevažují nebo se zde nevyskytují.

Bylo by také třeba zohlednit systémy lesních pastvin, na kterých bylinné pícniny nepřevažují, ale jsou dobytkem využívány, jako je tomu v případě řídce zalesněných pastvin anebo pastvin s křovinami a stromy v horských oblastech.

Odůvodnění

Navrhuje se zachovat stávající znění nařízení Omnibus, které zohledňuje zvláštnosti středomořských travních porostů, jako jsou řídce zalesněné pastviny a pastviny s křovinami a stromy v horských oblastech.

Pozměňovací návrh 21

Čl. 4 odst. 1 písm. d)

Text navržený Komisí

Pozměňovací návrh

definice „skutečného zemědělce“ je podána tak, aby podpora nemohla poskytnuta osobám, jejichž zemědělská činnost tvoří jen nevýznamnou část jejich celkové hospodářské činnosti nebo jejichž hlavním předmětem podnikání není zemědělství, přičemž z poskytnutí podpory nejsou vyloučeni vícestranně zaměření zemědělci. Z definice musí být možné určit, které zemědělce nelze považovat za skutečné zemědělce na základě takových podmínek, jako jsou podíl příjmů ze zemědělské produkce , předmět podnikání nebo zápis v rejstřících . Definice musí v každém případě zachovat model individuální či kolektivní zemědělské činnosti v Evropské unii provozované v rámci rodinných podniků, kterou zemědělec přímo vykonává a jež mu bezprostředně poskytuje obživu, a v případě potřeby může tato definice zohlednit zvláštnosti regionů uvedených v článku 349 SFEU ;

Odůvodnění

Zohlednění příjmu by mohlo vyloučit drobné zemědělce. Zohlednění podílu příjmů ze zemědělství umožňuje lépe rozlišit skutečné zemědělce. Je třeba opětovně zdůraznit evropský model zemědělské činnosti provozované v rámci rodinných podniků.

Pozměňovací návrh 22

Článek 5

Text navržený Komisí

Pozměňovací návrh

Cílem podpory z EZZF a EZFRV je dále zlepšovat udržitelný rozvoj zemědělství, potravin a venkovských oblastí a přispívat k dosažení těchto obecných cílů:

a)	podporovat chytré, odolné a diverzifikované odvětví zemědělství zajišťující bezpečnost potravin;

a)	podporovat chytré, odolné a diverzifikované odvětví zemědělství zajišťující bezpečnost potravin;

b)	zintenzívnit ochranu životního prostředí a opatření v oblasti klimatu a přispívat k dosahování cílů Unie v oblasti životního prostředí a klimatu;

b)	zintenzívnit ochranu životního prostředí a opatření v oblasti klimatu a přispívat k dosahování cílů Unie v oblasti životního prostředí a klimatu;

c)	posilovat sociálně-ekonomickou strukturu venkovských oblastí.

posilovat sociálně-ekonomickou strukturu venkovských oblastí , přičemž bude kladen důraz na snahu o zajištění odpovídající životní úrovně zemědělského obyvatelstva v souladu s čl. 39 písm. b) SFEU a zvláštní pozornost bude věnována venkovským oblastem, které se potýkají s výrazným úbytkem obyvatelstva.

Tyto cíle jsou doplněny průřezovým cílem spočívajícím v modernizaci odvětví podporou a sdílením znalostí, inovací a digitalizace v zemědělství a ve venkovských oblastech a napomáháním k jejich přijímání. Je rovněž nutné podporovat navazování vztahů mezi jednotlivými subjekty hodnotového řetězce v odvětví potravin, a to posílením jejich smluvních vztahů a transparentnosti v rámci těchto vztahů a také využíváním takových nástrojů, jako jsou standardizovaná střediska pro sledování cen a výrobních nákladů.

Odůvodnění

SZP musí zajistit dodržování článku 39 SFEU, věnovat zvláštní pozornost venkovským oblastem, jež se potýkají s úbytkem obyvatelstva, a zlepšit fungování potravinových řetězců.

Pozměňovací návrh 23

Čl. 6 odst. 1

Text navržený Komisí

Pozměňovací návrh

Specifické cíle

1. Obecných cílů musí být dosaženo prostřednictvím následujících specifických cílů:

a)	podporovat příjmy a odolnost životaschopných zemědělských podniků v celé Unii za účelem posílení bezpečnosti potravin;

a)	podporovat příjmy , srovnatelné s příjmy, které jsou běžné v celém hospodářství, a odolnost životaschopných zemědělských podniků v celé Unii za účelem posílení bezpečnosti potravin;

b)	zlepšovat tržní orientaci a zvyšovat konkurenceschopnost, včetně většího zaměření na výzkum, technologie a digitalizaci;

b)	zlepšovat tržní orientaci a zvyšovat hospodářskou, sociální, environmentální a územní konkurenceschopnost, včetně většího zaměření na výzkum, technologie a digitalizaci a také na agroekologii a na šíření metod udržitelné produkce ;

c)	zlepšovat postavení zemědělců v hodnotovém řetězci;

c)	zlepšovat produktivitu výrobních faktorů, zejména s cílem snížit náklady na zboží a služby produkované zemědělským odvětvím;

d)	přispívat ke zmírňování změny klimatu a přizpůsobování se této změně, jakož i k udržitelné energii;

d)	zlepšovat postavení zemědělců v hodnotovém řetězci;

e)	podporovat udržitelný rozvoj přírodních zdrojů , jako je voda, půda a ovzduší , a účinné hospodaření s nimi ;

e)	přispívat ke zmírňování změny klimatu a přizpůsobování se této změně, jakož i k udržitelné energii;

f)	přispívat k ochraně biologické rozmanitosti, posilovat ekosystémové služby a zachovávat stanoviště a krajiny;

f)	podporovat účinné a udržitelné hospodaření s přírodními zdroji , jako jsou zemědělské genetické zdroje, voda, půda a ovzduší;

g)	získávat mladé zemědělce a usnadňovat rozvoj podnikání ve venkovských oblastech;

g)	přispívat k ochraně biologické rozmanitosti, posilovat ekosystémové služby a zachovávat stanoviště a krajiny;

h)	podporovat zaměstnanost, růst, sociální začleňování a místní rozvoj ve venkovských oblastech, včetně biohospodářství a udržitelného lesního hospodářství;

h)	získávat mladé zemědělce a nové zemědělce, zejména v nejméně obydlených regionech, a usnadňovat rozvoj podnikání ve venkovských oblastech;

i)	zlepšovat reakci zemědělství EU na společenskou poptávku po potravinách a zdraví, včetně bezpečných, výživných a udržitelných potravin, potravinového odpadu, jakož i dobrých životních podmínek zvířat.

i)	podporovat zaměstnanost, růst , účast žen v hospodářství venkovských oblastí , sociální začleňování a místní rozvoj ve venkovských oblastech, včetně biohospodářství a udržitelného lesního hospodářství;

j)	zlepšovat reakci zemědělství EU na společenskou poptávku po potravinách a zdraví, včetně bezpečných, výživných a udržitelných potravin, potravinového odpadu, jakož i dobrých životních podmínek zvířat.

k)	podporovat rozvoj udržitelných rodinných zemědělských podniků v rozvojových zemích, a to v souladu s cíli 1 a 2 cílů udržitelného rozvoje přijatými OSN a také v souladu se soudržností politik Unie ve prospěch rozvoje.

Pozměňovací návrh 24

Článek 8

Text navržený Komisí	Pozměňovací návrh
Členské státy dosahují cílů stanovených v hlavě II tak, že určí intervence vycházející z typů intervencí stanovených v kapitolách II, III a IV této hlavy v souladu se společnými požadavky stanovenými v této kapitole.	Členské státy a regiony, pokud jsou řídícím orgánem, dosahují cílů stanovených v hlavě II tak, že určí intervence vycházející z typů intervencí stanovených v kapitolách II III a IV této hlavy v souladu se společnými požadavky stanovenými v této kapitole.

Odůvodnění

Je třeba zachovat a posilovat roli, kterou při řízení a provádění SZP hrají evropské regiony, s cílem přizpůsobit politická rozhodnutí specifickým vlastnostem území a odvětví.

Pozměňovací návrh 25

Článek 9

Text navržený Komisí

Pozměňovací návrh

Členské státy navrhnou intervence svých strategických plánů SZP v souladu s Listinou základních práv Evropské unie a obecnými principy unijního práva.

Vzhledem k tomu, že společná zemědělská politika představuje základ, na kterém leží ekonomika zemědělsko-potravinářského odvětví a ekonomická a sociální struktura venkovských oblastí Unie, členské státy a jejich regiony, jsou-li řídícím orgánem, navrhnou intervence svých strategických plánů SZP v souladu s Listinou základních práv Evropské unie a obecnými principy unijního práva a zejména zásadou subsidiarity .

Členské státy zajistí, aby byly intervence stanoveny na základě objektivních a nediskriminačních kritérií, aby byly slučitelné s vnitřním trhem a aby nenarušovaly hospodářskou soutěž.

Členské státy stanový právní rámec, kterým se řídí přidělování podpory Unie příjemcům na základě strategického plánu SZP a v souladu s principy a požadavky stanovenými v tomto nařízení a nařízení (EU) [horizontální nařízení].

Odůvodnění

Je nezbytné odkázat na základy společné zemědělské politiky a na to, že ji členské státy musí provádět v souladu s vnitřním trhem, aniž by byla narušena hospodářská soutěž.

Pozměňovací návrh 26

Článek 11

Text navržený Komisí

Pozměňovací návrh

Členské státy zahrnou do svých strategických plánů SZP systém podmíněnosti, v jehož rámci ukládají správní sankce příjemcům přímých plateb podle kapitoly II této hlavy nebo příjemcům ročních prémií podle článků 65, 66 a 67, kteří nedodržují povinné požadavky na hospodaření podle práva Unie a normy pro dobrý zemědělský a environmentální stav půdy stanovené ve strategickém plánu SZP, jež jsou uvedeny v příloze III, ve vztahu k těmto konkrétním oblastem:

1.	klima a životní prostředí;

2.	veřejné zdraví a zdraví zvířat a rostlin;

3.	dobré životní podmínky zvířat.

1.	klima a životní prostředí;

2.	veřejné zdraví a zdraví zvířat a rostlin;

3.	dobré životní podmínky zvířat;

4.	sociální oblast: dodržování práv zaměstnanců v zemědělství.

Odůvodnění

Je důležité, aby zemědělské podniky, které využívají veřejných fondů SZP, dodržovaly sociální práva svých zaměstnanců.

Pozměňovací návrh 27

Čl. 12 odst. 3

Text navržený Komisí

Pozměňovací návrh

Členské státy zřídí systém pro zavedení nástroje pro udržitelnost zemědělských podniků v oblasti živin uvedený v příloze III, který obsahuje alespoň prvky a funkce v této příloze vymezené, příjemcům, kteří tento nástroj používají.

Komise může členským státům poskytnout podporu při navrhování tohoto nástroje a nezbytných služeb ukládání a zpracování dat.

Komise může členským státům poskytnout podporu při navrhování tohoto nástroje . Nezbytné služby ukládání, zpracování a ochrany dat musí zaručovat, že zemědělec zvládá hospodaření s živinami .

Odůvodnění

Úrodnost půdy nezávisí tolik na očíslovaném seznamu živin, jako na dodržování osvědčených agronomických postupů, které jsou podmínkou dobrého biologického stavu půdy. Zemědělec musí ovládat hospodaření s živinami ve svém podniku za současného dodržování právních předpisů.

Pozměňovací návrh 28

Čl. 12 odst. 4

Text navržený Komisí

Pozměňovací návrh

Komisi je svěřena pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci podle článku 138, kterými se toto nařízení doplňuje o pravidla pro dobrý zemědělský a environmentální stav, včetně vymezení prvků systému pro stanovení poměru trvalých travních porostů, referenčního roku a míry přeměny podle normy DZES 1 uvedené v příloze III, jakož i o formát a doplňující minimální prvky a funkce nástroje pro udržitelnost zemědělských podniků v oblasti živin.

Odůvodnění

Dobrý zemědělský a environmentální stav musí upravovat celá řada právních předpisů a nikoliv akty v přenesené pravomoci.

Pozměňovací návrh 29

Čl. 13 odst. 4 (d)

Text navržený Komisí	Pozměňovací návrh
řízení rizik podle článku 70;	prevence a řízení rizik podle článku 70;

Odůvodnění

Díky prevenci rizik prostřednictvím agroekologických postupů, odstraňování specializací zemědělských podniků a území budou podniky odolnější vůči klimatickým a zdravotním rizikům. Nákladné řízení rizik nepostačí pro zabezpečení zemědělských podniků.

Pozměňovací návrh 30

Čl. 15 odst. 4

Text navržený Komisí	Pozměňovací návrh
Komisi je svěřena pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci v souladu s článkem 138, kterými se toto nařízení doplňuje o pravidla, jež stanoví harmonizovaný základ pro výpočet snížení plateb stanovených v odstavci 1, za účelem zajištění správného rozdělení finančních prostředků oprávněným příjemcům.

Odůvodnění

Přerozdělování přímých plateb musí upravovat celá řada právních předpisů a nikoliv akty v přenesené pravomoci.

Pozměňovací návrh 31

Čl. 24 odst. 1

Text navržený Komisí	Pozměňovací návrh
Kromě případů převodu na základě dědictví nebo předpokládaného dědictví jsou platební nároky převáděny pouze na skutečného zemědělce.	Kromě případů převodu na základě dědictví nebo předpokládaného dědictví jsou platební nároky převáděny pouze na skutečného zemědělce a zůstávají vázané na půdu .

Odůvodnění

Možnost obchodovat s právy na veřejné dotace bez vazby na koupi nebo na lokalitu zemědělské půdy není opodstaněná.

Pozměňovací návrh 32

Článek 25

Text navržený Komisí

Pozměňovací návrh

Členské státy mohou poskytovat platby malým zemědělcům vyhovujícím definici členských států formou jednorázové částky, které nahrazují přímé platby podle tohoto oddílu a oddílu 3 této kapitoly. Členské státy navrhnou ve svém strategickém plánu SZP odpovídající intervenci, které je pro zemědělce volitelná.

Členské státy poskytují platby malým zemědělcům vyhovujícím definici členských států formou jednorázové částky, které nahrazují přímé platby podle tohoto oddílu a oddílu 3 této kapitoly. Výše této jednorázové částky je stanovena tak, aby byla dostačující pro dlouhodobou udržitelnost těchto zemědělských podniků. Členské státy stanoví kritéria pro definování drobných zemědělců a navrhnou ve svém strategickém plánu SZP odpovídající intervenci, které je pro zemědělce volitelná.

Odůvodnění

„Malé zemědělské podniky“ hrají skutečnou úlohu pro zachování pracovních míst na územích, jejich dynamiky a péče o ně. Toto ustanovení musí být pro členské státy povinné.

Pozměňovací návrh 33

Čl. 28 odst. 6

Text navržený Komisí

Pozměňovací návrh

Podpora na ekorežimy má podobu roční platby na způsobilý hektar a je poskytována buď jako:

a)	doplňková platba k základní podpoře příjmů stanovené v pododdíle 2 tohoto oddílu, nebo

a)	doplňková platba k základní podpoře příjmů stanovené v pododdíle 2 tohoto oddílu, nebo

b)	platba kompenzující příjemcům zcela či částečně dodatečně vzniklé náklady a příjmy ušlé v důsledku plnění závazků stanovených v článku 65.

b)	platba odměňující příjemce nad rámec dodatečně vzniklých nákladů a ušlých příjmů v důsledku plnění závazků stanovených v článku 65.

Odůvodnění

V zájmu podpory zemědělců v zachování nebo rozvíjení postupů příznivých pro životní prostředí musí podpora přesáhnout dodatečné výrobní náklady spojené s pozitivními postupy.

Pozměňovací návrh 34

Článek 29

Text navržený Komisí

Pozměňovací návrh

1. Členské státy mohou poskytovat podporu příjmu vázanou na produkci skutečným zemědělcům za podmínek stanovených v tomto pododdíle a na základě dalších údajů uvedených v jejich strategickém plánu SZP.

2. Intervence členských států pomáhají podporovaným odvětvím a produkcím nebo jejich specifickým typům zemědělství uvedeným v článku 30 řešit obtíže, kterým čelí, zlepšováním jejich konkurenceschopnosti, udržitelnosti nebo kvality.

2. Intervence členských států pomáhají podporovaným odvětvím a produkcím nebo jejich specifickým typům zemědělství uvedeným v článku 30 s následujícími cíli:

—	zabránit ukončení zemědělské činnosti ve venkovských oblastech a posílit potravinovou soběstačnost EU, nebo

—	řešit obtíže, kterým čelí, zlepšováním jejich konkurenceschopnosti, udržitelnosti nebo kvality.

3. Podpora příjmu vázaná na produkci má podobu roční platby na hektar nebo zvíře.

3. Podpora příjmu vázaná na produkci má podobu maximální roční platby na hektar nebo zvíře.

Odůvodnění

Vázaná podpora se musí vztahovat na oblasti i na producenty potýkající se s problémy a měla by být zaměřena spíše na udržení produkce než na její rozvoj. Z tohoto důvodu je opodstatněné omezit její výši na zemědělský podnik.

Pozměňovací návrh 35

Článek 30

Text navržený Komisí

Pozměňovací návrh

Podporu příjmu vázanou na produkci lze udělovat pouze na tato odvětví a produkce nebo jejich specifické typy zemědělství, pokud jsou důležité z hospodářských, sociálních nebo environmentálních důvodů: obiloviny, olejnatá semena, bílkovinné plodiny, luskoviny pěstované na zrno, len, konopí, rýži, skořápkové ovoce, brambory určené pro výrobu škrobu, mléko a mléčné výrobky, osiva, skopové a kozí maso, hovězí a telecí maso, olivový olej, bourec morušový, sušená krmiva, chmel, cukrovou řepu, cukrovou třtinu a čekanku, ovoce a zeleninu, rychle rostoucí dřeviny pěstované ve výmladkových plantážích a jiné nepotravinářské plodiny, kromě stromů, používané pro výrobu produktů, které mají potenciál nahradit fosilní materiály .

Podporu příjmu vázanou na produkci lze udělovat pouze na tato odvětví a produkce nebo jejich specifické typy zemědělství, pokud jsou důležité z hospodářských, sociálních nebo environmentálních důvodů: obiloviny, olejnatá semena s výjimkou kultur určených k výrobě biopaliv , bílkovinné plodiny, luskoviny pěstované na zrno, krmné luskoviny, čisté nebo ve směsi s trávami, travní porosty, len, konopí, rýži, skořápkové ovoce, mléko a mléčné výrobky, osiva, skopové a kozí maso, hovězí a telecí maso, vepřové maso, drůbeží maso, olivový olej, bourec morušový, sušená krmiva, chmel, cukrovou řepu, cukrovou třtinu a čekanku, ovoce a zeleninu, rychle rostoucí dřeviny pěstované ve výmladkových plantážích začleněných na pěstební pozemky .

Odůvodnění

Vázaná podpora musí být poskytována na všechny luskoviny. Nesmí z ní být vyloučeno vepřové a drůbeží maso, na rozdíl od kultur určených k výrobě biopaliv.

Pozměňovací návrh 36

Článek 40

Text navržený Komisí	Pozměňovací návrh
Povinné a volitelné odvětvové typy intervencí	Povinné a volitelné odvětvové typy intervencí
1. Odvětvové typy intervencí v odvětví ovoce a zeleniny podle čl. 39 písm. a) a v odvětví včelařství podle čl. 39 písm. b) jsou povinné pro všechny členské státy.	1. Odvětvové typy intervencí v odvětví ovoce a zeleniny podle čl. 39 písm. a) a v odvětví včelařství podle čl. 39 písm. b) jsou povinné pro všechny členské státy.
2. Odvětvový typ intervence v odvětví vína podle čl. 39 písm. c) je povinný pro členské státy uvedené v příloze V.	2. Odvětvový typ intervence v odvětví vína podle čl. 39 písm. c) je povinný pro členské státy uvedené v příloze V.
3. Členské státy si mohou ve svém strategickém plánu SZP zvolit, že provedou odvětvové typy intervencí podle čl. 39 písm. d), e) a f).	3. Členské státy si mohou ve svém strategickém plánu SZP zvolit, že provedou odvětvové typy intervencí podle čl. 39 písm. d), e) a f).
4. Členský stát uvedený v čl. 82 odst. 3 smí v odvětví chmele provést odvětvový typ intervence podle čl. 39 písm. f), pouze pokud se tento členský stát ve svém strategickém plánu SZP rozhodne neprovést odvětvový typ intervence podle čl. 39 písm. d).	4. Členský stát uvedený v čl. 82 odst. 3 smí v odvětví chmele provést odvětvový typ intervence podle čl. 39 písm. f), pouze pokud se tento členský stát ve svém strategickém plánu SZP rozhodne neprovést odvětvový typ intervence podle čl. 39 písm. d).
5. Členské státy uvedené v čl. 82 odst. 4 smějí v odvětví olivového oleje a stolních oliv provést odvětvový typ intervence podle čl. 39 písm. f), pouze pokud se tyto členské státy ve svém strategickém plánu SZP rozhodnou neprovést odvětvový typ intervence podle čl. 39 písm. e).	5. Členské státy uvedené v čl. 82 odst. 4 smějí v odvětví olivového oleje a stolních oliv provést odvětvový typ intervence podle čl. 39 písm. f), pouze pokud se tyto členské státy ve svém strategickém plánu SZP rozhodnou neprovést odvětvový typ intervence podle čl. 39 písm. e).
	6. Členské státy mohou do svých strategických plánů začlenit opatření pro předcházení krizím a řízení rizik kteréhokoli odvětví s cílem vyhnout se krizím v daném odvětví a čelit jim; tyto cíle se vztahují ke specifickým cílům stanoveným v čl. 6 odst. 1 písm. a), b) a c). Tato opatření usnadňují účast v systému pro organizace producentů, mezioborové organizace a družstva.
	7. Díky společným hlavním směrům platným pro celou Evropskou unii začleňují členské státy do svých strategických plánů nástroje, jako jsou standardizovaná střediska pro sledování cen a výrobních nákladů, která umožňují získávat informace o vývoji trhů.

Odůvodnění

Možnost zavést opatření pro předcházení rizikům a jejich řízení je nutno rozšířit na všechna odvětví. Zřízení nástrojů, jako jsou standardizovaná střediska pro sledování cen a výrobních nákladů, umožní v případě potřeby vnímat varovné signály o vývoji zemědělských trhů.

Pozměňovací návrh 37

Čl. 43 odst. 1

Text navržený Komisí

Pozměňovací návrh

Pokud jde o cíle uvedené v čl. 42 písm. a) až h), členské státy si ve svém strategickém plánu SZP zvolí jeden nebo více těchto typů intervencí:

a)	investice do hmotného a nehmotného majetku, zejména se zaměřením na úsporu vody, úsporu energií, ekologické obaly a snižování objemu odpadu;

a)	investice do hmotného a nehmotného majetku, zejména se zaměřením na úsporu vody, úsporu energií, ekologické obaly a snižování objemu odpadu;

výzkum a experimentální výroba se zvláštním zaměřením na úsporu vody, úsporu energií, ekologické obaly, snižování objemu odpadu, odolnost vůči škůdcům, snižování rizik a dopadů používání pesticidů, prevenci vzniku škod způsobených nepříznivými klimatickými událostmi a intenzivnější využívání odrůd ovoce a zeleniny přizpůsobených měnícím se klimatickým podmínkám;

c)	ekologická produkce;

c)	ekologická produkce;

d)	integrovaná produkce;

d)	integrovaná produkce;

e)	opatření k ochraně půdy a zvětšování zásoby uhlíku v půdě;

e)	opatření k ochraně půdy a zvětšování zásoby uhlíku v půdě;

f)	opatření k vytváření a zachovávání stanovišť příznivých pro biologickou rozmanitost nebo k údržbě krajiny, včetně ochrany jejích historických prvků;

f)	opatření k vytváření a zachovávání stanovišť příznivých pro biologickou rozmanitost nebo k údržbě krajiny, včetně ochrany jejích historických prvků;

g)	opatření k úspoře energie, ke zvyšování energetické účinnosti a ke zvyšování míry využívání energie z obnovitelných zdrojů;

g)	opatření k úspoře energie, ke zvyšování energetické účinnosti a ke zvyšování míry využívání energie z obnovitelných zdrojů;

h)	opatření ke zlepšování odolnosti vůči škůdcům;

h)	opatření ke zlepšování odolnosti vůči škůdcům;

i)	opatření k lepšímu využívání vody a hospodaření s vodou, včetně šetření vodou a odvodňování;

i)	opatření k lepšímu využívání vody a hospodaření s vodou, včetně šetření vodou a odvodňování;

j)	opatření a ke snižování produkce odpadů a k lepšímu nakládání s odpady;

j)	opatření a ke snižování produkce odpadů a k lepšímu nakládání s odpady;

k)	opatření ke zlepšování udržitelnosti a účinnosti přepravy a skladování produktů odvětví ovoce a zeleniny;

k)	opatření ke zlepšování udržitelnosti a účinnosti přepravy a skladování produktů odvětví ovoce a zeleniny;

l)	opatření ke zmírňování změny klimatu a přizpůsobování se této změně a k většímu využívání energie z obnovitelných zdrojů;

l)	opatření ke zmírňování změny klimatu a přizpůsobování se této změně a k většímu využívání energie z obnovitelných zdrojů;

m)	provádění unijních a vnitrostátních režimů jakosti;

m)	provádění unijních a vnitrostátních režimů jakosti;

n)	propagace a komunikace, včetně opatření a činností zaměřených na diverzifikaci a konsolidaci trhů s ovocem a zeleninou a na informování o přínosech spotřeby ovoce a zeleniny pro lidské zdraví;

n)	propagace a komunikace, včetně opatření a činností zaměřených na diverzifikaci a konsolidaci trhů s ovocem a zeleninou a na informování o přínosech spotřeby ovoce a zeleniny pro lidské zdraví;

o)	poradenské služby a technická pomoc, zejména v souvislosti s udržitelnými metodami ochrany proti škůdcům, udržitelným používáním pesticidů a zmírňováním změny klimatu a přizpůsobováním se této změně;

o)	poradenské služby a technická pomoc, zejména v souvislosti s udržitelnými metodami ochrany proti škůdcům, snižováním používání pesticidů a zmírňováním změny klimatu a přizpůsobováním se této změně;

p)	odborná příprava a výměna osvědčených postupů, zejména v souvislosti s udržitelnými metodami ochrany proti škůdcům, udržitelným používáním pesticidů a zmírňováním změny klimatu a přizpůsobováním se této změně.

p)	odborná příprava a výměna osvědčených postupů, zejména v souvislosti s udržitelnými metodami ochrany proti škůdcům, snižováním používání pesticidů a zmírňováním změny klimatu a přizpůsobováním se této změně;

q)	opatření k zachování rozmanitosti genetických zdrojů v odvětví ovoce a zeleniny .

Odůvodnění

Pro zdraví zemědělců a obyvatel je nezbytné výrazně snížit používání pesticidů. Rozmanitost genetických zdrojů zaručuje odolnost.

Pozměňovací návrh 38

Článek 49

Text navržený Komisí	Pozměňovací návrh
Typy intervencí v odvětví včelařství a finanční podpora Unie […]	Typy intervencí v odvětví včelařství a finanční podpora Unie […]
2. Členské státy odůvodní svou volbu specifických cílů a typů intervencí ve svém strategickém plánu SZP. V rámci zvolených typů intervencí vymezí jednotlivé intervence. […]	2. Členské státy odůvodní svou volbu specifických cílů a typů intervencí ve svém strategickém plánu SZP. V rámci zvolených typů intervencí vymezí jednotlivé intervence. […]
4. Finanční podpora Unie na intervence uvedené v odstavci 2 představuje nejvýše 50 % výdajů. Zbývající část výdajů nesou členské státy. […]	4. Finanční podpora Unie na intervence uvedené v odstavci 2 představuje nejvýše 50 % výdajů ; výjimkou jsou nejvzdálenější regiony, kde její maximální výše činí 85 % . Zbývající část výdajů nesou členské státy. […]

Odůvodnění

Snížením míry spolufinancování z prostředků Unie oproti předcházejícím programovým obdobím by se ohrozilo provádění programů rozvoje venkova v nejvzdálenějších regionech a zdvojnásobila by se výše vlastních finančních prostředků vynaložených na unijní projekty.

Pozměňovací návrh 39

Čl. 52 odst. 1

Text navržený Komisí

Pozměňovací návrh

Typy intervencí v odvětví vína

K jednotlivým cílům zvoleným z cílů stanovených v článku 51 si členské státy ve svém strategickém plánu SZP zvolí jeden nebo více těchto typů intervencí:

restrukturalizace a přeměna vinic včetně opětovné výsadby vinic, je-li nezbytná v důsledku povinného vyklučení ze zdravotních nebo fytosanitárních důvodů na pokyn příslušného orgánu členského státu, avšak s výjimkou běžné obnovy vinic spočívající v opětovném osázení téhož pozemku stejnou odrůdou révy vinné v rámci stejného systému pěstování révy vinné po skončení přirozené životnosti révy;

b)	snižování používání pesticidů.

Odůvodnění

Vinařství je jedním z odvětví, které spotřebovává nejvíce pesticidů, jež je naléhavě třeba snižovat.

Pozměňovací návrh 40

Článek 64

Text navržený Komisí

Pozměňovací návrh

Typy intervencí pro rozvoj venkova

Typy intervencí podle této kapitoly jsou tyto:

a)	závazky v oblasti životního prostředí a klimatu a další závazky hospodaření;

a)	závazky v oblasti životního prostředí a klimatu a další závazky hospodaření;

b)	přírodní omezení nebo jiná omezení specifická pro určité oblasti;

b)	přírodní omezení nebo jiná omezení specifická pro určité oblasti;

c)	znevýhodnění specifická pro určité oblasti vyplývající z určitých závazných požadavků;

c)	znevýhodnění specifická pro určité oblasti vyplývající z určitých závazných požadavků;

d)	investice;

d)	investice v zájmu zlepšení kvality života a kvality veřejných služeb ve venkovských oblastech ;

e)	založení činnosti mladého zemědělce a venkovských podnikatelských startupů;

e)	založení činnosti mladého zemědělce a venkovských podnikatelských startupů;

f)	nástroje řízení rizik;

f)	nástroje řízení rizik;

g)	spolupráce;

g)	spolupráce;

h)	výměna znalostí a informaci.

h)	výměna znalostí a informaci.

Pozměňovací návrh 41

Čl. 65 odst. 6

Text navržený Komisí	Pozměňovací návrh
Členské státy nahradí příjemcům náklady vzniklé a příjmy ušlé v důsledku plnění závazků. V případě potřeby mohou krýt také transakční náklady. V řádně odůvodněných případech mohou členské státy přidělit paušální nebo jednorázovou platbu za jednotku. Platby budou přidělovány jednou ročně	Členské státy nahradí příjemcům náklady vzniklé a příjmy ušlé nad rámec plnění závazků. V případě potřeby mohou krýt také transakční náklady. V řádně odůvodněných případech mohou členské státy přidělit paušální nebo jednorázovou platbu za jednotku. Platby budou přidělovány jednou ročně

Odůvodnění

Pro usnadnění hromadného přechodu systémů produkce na odolnější způsoby produkce je nezbytná stimulující podpora, aniž by se platby za poctivé postupy omezovaly na pokrytí ušlého výdělku.

Pozměňovací návrh 42

Čl. 68 odst. 2

Text navržený Komisí

Pozměňovací návrh

Členské státy mohou poskytnout podporu v rámci tohoto typu intervence pouze na hmotné nebo nehmotné investice, které přispívají k plnění specifických cílů uvedených v článku 6. Podpora lesnictví se odvíjí od lesního hospodářského plánu nebo rovnocenného nástroje. Poskytnutí podpory je podmíněno environmentálním dopadem obsaženým (ex ante) v posouzení dopadu na životní prostředí.

Odůvodnění

Nemůžeme využívat veřejné prostředky k investicím, které by měly negativní dopad na životní prostředí. Aby nedocházelo k tomu, že by příjemci museli tyto prostředky vracet, pokud by byl environmentální dopad rozsáhlejší, než se původně předpokládalo (ex post), měla by se podmíněnost uplatňovat ex ante.

Pozměňovací návrh 43

Čl. 68 odst. 3

Text navržený Komisí

Pozměňovací návrh

Členské státy stanoví seznam nezpůsobilých investic a kategorií nákladů zahrnující přinejmenším:

a)	nákup zemědělských produkčních práv;

a)	nákup zemědělských produkčních práv;

b)	nákup platebních nároků;

b)	nákup platebních nároků;

c)	nákup pozemků s výjimkou nákupu pozemků za účelem zachování životního prostředí nebo nákupu pozemků mladými zemědělci za využití finančních nástrojů;

c)	nákup pozemků s výjimkou nákupu pozemků za účelem zachování životního prostředí nebo nákupu pozemků mladými zemědělci za využití finančních nástrojů;

d)	nákup zvířat, jednoletých rostlin a jejich výsadba za jiným účelem, než je obnovení zemědělského nebo lesnického potenciálu po přírodní katastrofě a katastrofické události;

d)	nákup zvířat, jednoletých rostlin a jejich výsadba za jiným účelem, než je obnovení zemědělského nebo lesnického potenciálu po přírodní katastrofě a katastrofické události;

e)	úrokové sazby z dlužných částek, kromě grantů udělených v podobě subvencí úrokových sazeb nebo subvencí poplatků za záruky;

e)	úrokové sazby z dlužných částek, kromě grantů udělených v podobě subvencí úrokových sazeb nebo subvencí poplatků za záruky;

f)	investice do zavlažování, které nejsou v souladu s dosažením dobrého stavu vodních útvarů podle čl. 4 odst. 1 směrnice 2000/60/ES, včetně rozšíření zavlažování, které má vliv na vodní útvary, jejichž stav byl v relevantním plánu povodí definován jako méně než dobrý;

f)	investice do zavlažování, které nejsou v souladu s dosažením dobrého stavu vodních útvarů podle čl. 4 odst. 1 směrnice 2000/60/ES, včetně rozšíření zavlažování, které má vliv na vodní útvary, jejichž stav byl v relevantním plánu povodí definován jako méně než dobrý;

g)	investice do rozsáhlé infrastruktury, která není součástí strategie místního rozvoje;

g)	investice do rozsáhlé infrastruktury, která není součástí strategií místního a regionálního rozvoje;

h)	investice do zalesňování, které nejsou v souladu s cíli v oblasti životního prostředí a klimatu v rámci principů udržitelného obhospodařování lesů stanovených v celoevropských pokynech pro zalesňování a obnovu lesů.

h)	investice do zalesňování, které nejsou v souladu s cíli v oblasti životního prostředí a klimatu v rámci principů udržitelného obhospodařování lesů stanovených v celoevropských pokynech pro zalesňování a obnovu lesů.

Odůvodnění

Je důležité, aby investice do rozsáhlé infrastruktury vynaložené v rámci strategií regionálního rozvoje byly rovněž způsobilé.

Pozměňovací návrh 44

Článek 71

Text navržený Komisí

Pozměňovací návrh

Iniciativa LEADER

1. Členské státy podporují komunitně vedený místní rozvoj v rámci iniciativy LEADER, uvedený v článku 25 nařízení (EU) [nařízení o společných ustanoveních]. Prostřednictvím EZFRV mohou členské státy podporovat činnosti přispívající k dosažení jednoho nebo více cílů stanovených v článku 6, a to i mimo rámec možností stanovených v kapitole IV oddílu 1. Rozhodnutí o schválení strategie místního rozvoje se rovněž týká činností, které jsou její součástí.

Odůvodnění

Iniciativa LEADER se svým finančním přídělem ve výši 5 % EZFRV může být účinněji prováděna prostřednictvím pružnějších samostatných pravidel, která nejsou součástí vnitrostátního strategického plánu (regionálních operačních plánů).

Pozměňovací návrh 45

Čl. 71 odst. 1 a 5

Text navržený Komisí	Pozměňovací návrh
1. Členské státy mohou udělit podporu na spolupráci za podmínek stanovených v tomto článku a na základě dalších údajů uvedených v jejich strategickém plánu SZP, a to za účelem přípravy a realizace projektů operační skupiny evropského inovačního partnerství v oblasti zemědělské produktivity a udržitelnosti podle článku 114 a v rámci iniciativy LEADER, označované jako komunitně vedený místní rozvoj v článku 25 nařízení (EU) [nařízení o společných ustanoveních] , a za účelem propagace systémů jakosti, organizací producentů nebo seskupení producentů či jiných forem spolupráce. (…)	1. Členské státy mohou udělit podporu na spolupráci za podmínek stanovených v tomto článku a na základě dalších údajů uvedených v jejich strategickém plánu SZP, a to za účelem přípravy a realizace projektů operační skupiny evropského inovačního partnerství v oblasti zemědělské produktivity a udržitelnosti podle článku 114 a místního rozvoje v rámci iniciativy LEADER a za účelem propagace systémů jakosti, organizací producentů nebo seskupení producentů či jiných forem spolupráce. (…)
5. V případech, kdy je podpora vyplacena jako úhrnná částka, členské státy zajistí, aby byla dodržována unijní pravidla a požadavky vztahující se na podobné akce v rámci jiných typů intervencí. Tento odstavec se netýká iniciativy LEADER označované jako komunitně vedený místní rozvoj v článku 25 nařízení (EU) [nařízení o společných ustanoveních].	5. V případech, kdy je podpora vyplacena jako úhrnná částka, členské státy zajistí, aby byla dodržována unijní pravidla a požadavky vztahující se na podobné akce v rámci jiných typů intervencí.

Odůvodnění

Pozměňovací návrh 46

Čl. 74 odst. 5

Text navržený Komisí

Pozměňovací návrh

Způsobilé výdaje finančního nástroje představují celkovou zaplacenou částku příspěvků strategického plánu SZP nebo v případě záruk částku vyčleněnou dle dohody ve smlouvách o zárukách finančním nástrojem v rámci způsobilého období, která odpovídá:

a)	platbám koncovým příjemcům nebo v jejich prospěch, a to v případě půjček, kapitálových a kvazikapitálových investic;

platbám koncovým příjemcům nebo v jejich prospěch, a to v případě půjček, kapitálových a kvazikapitálových investic. Platby koncovým příjemcům bude navíc možné stanovit jen na provozní kapitál v případě zemědělců, kteří byli postiženi vážnými nepříznivými meteorologickými podmínkami nebo krizí tržních cen ;

rozpočtovým prostředkům vyčleněným dle dohody ve smlouvách o zárukách, bez ohledu na to, zda jsou dosud nesplacené nebo již splatné, aby bylo možno vyplatit případně vznesené nároky na úhradu ztrát, které byly vypočteny na základě multiplikačního poměru zahrnujícího více částek příslušných vyplacených nových úvěrů nebo kapitálových investic do konečných příjemců;

c)	platbám koncovým příjemcům nebo v jejich prospěch, pokud jsou finanční nástroje kombinovány s dalším unijním příspěvkem do operace jediného finančního nástroje v souladu s čl. 52 odst. 5 nařízení (EU) [nařízení o společných ustanoveních];

c)	platbám koncovým příjemcům nebo v jejich prospěch, pokud jsou finanční nástroje kombinovány s dalším unijním příspěvkem do operace jediného finančního nástroje v souladu s čl. 52 odst. 5 nařízení (EU) [nařízení o společných ustanoveních];

d)	poplatkům za správu a úhradám nákladů na správu vzniklých orgánům provádějícím finanční nástroj.

d)	poplatkům za správu a úhradám nákladů na správu vzniklých orgánům provádějícím finanční nástroj.

Pro účely písmene b) tohoto odstavce se multiplikační poměr stanoví na základě obezřetného předběžného posouzení rizik a schválí v příslušné dohodě o financování. Multiplikační poměr lze přehodnotit, pokud to odůvodní následné změny tržních podmínek. Takové přehodnocení nebude mít zpětnou působnost.

Pro účely písmene d) tohoto odstavce budou poplatky za správu záviset na výkonnosti. Pokud jsou orgány provádějící holdingový fond nebo zvláštní fondy v souladu s čl. 53 odst. 3 nařízení (EU) [nařízení o společných ustanoveních] vybrány prostřednictvím přímého zadání zakázky, vztahuje se na výši nákladů a poplatků za správu vyplacených těmto orgánům, které lze vykázat jako způsobilé náklady, limit ve výši [až 5 %] celkových příspěvků strategického plánu SZP vyplacených koncovým příjemcům v rámci úvěrů, kapitálových nebo kvazikapitálových investic či vyčleněných dle smluv o zárukách.

Tento limit se neuplatní, pokud jsou orgány provádějící finanční nástroje zvoleny v nabídkovém řízení v souladu s příslušnými právními předpisy, v jehož rámci jsou stanoveny vyšší náklady a poplatky za správu.

Pokud jsou poplatky za zprostředkování nebo jakákoli jejich část účtovány konečným příjemcům, nevykazují se jako způsobilé výdaje.

Odůvodnění

Je nezbytné stanovit možnost využívat finanční nástroje pro získání likvidity v případě nepříznivých meteorologických podmínek nebo v případě krize trhu.

Pozměňovací návrh 47

Čl. 85 odst. 2

Text navržený Komisí

Pozměňovací návrh

Maximální sazba příspěvku z EZFRV činí:

a)	70 % způsobilých veřejných výdajů v nejvzdálenějších regionech a na menších ostrovech v Egejském moři ve smyslu nařízení (EU) č. 229/2013;

a)	85 % způsobilých veřejných výdajů v nejvzdálenějších regionech a na menších ostrovech v Egejském moři ve smyslu nařízení (EU) č. 229/2013;

b)	70 % způsobilých veřejných výdajů v méně rozvinutých regionech;

b)	75 % způsobilých veřejných výdajů v méně rozvinutých regionech;

c)	65 % způsobilých výdajů na platby podle článku 66;

c)	75 % způsobilých výdajů na platby podle článku 66;

d)	43 % způsobilých veřejných výdajů v ostatních regionech.

d)	53 % způsobilých veřejných výdajů v ostatních regionech.

e)	výše uvedené sazby jsou v regionech, které čelí vážným problémům vylidňování, navýšeny nejméně o deset procentních bodů.

Minimální sazba příspěvku z EZFRV činí 20 %.

Odůvodnění

Je nezbytné zachovat stávající úroveň spolufinancování EZFRV. Zároveň je nezbytné stanovit možnost vyšších příspěvků z EZFRV v regionech, ve kterých je míra vylidnění vyšší oproti evropskému průměru.

Pozměňovací návrh 48

Čl. 86 odst. 2

Text navržený Komisí

Pozměňovací návrh

Nejméně 30 % z celkového příspěvku z EZFRV na strategický plán SZP podle přílohy IX je vyhrazeno na intervence zaměřené na plnění specifických cílů v oblasti životního prostředí a klimatu uvedených v čl. 6 odst. 1 písm. d), e) a f) tohoto nařízení, s výjimkou intervencí na základě článku 66.

Odůvodnění

Je třeba dodržovat cíle v oblasti životního prostředí a klimatu.

Pozměňovací návrh 49

Čl. 86 odst. 5

Text navržený Komisí	Pozměňovací návrh
Orientační finanční příděly na intervence v oblasti podpory příjmu vázané na produkci uvedené v pododdíle 1 oddílu 2 kapitoly II hlavy III jsou omezeny na maximálně 10 % z částek stanovených v příloze VII.	Orientační finanční příděly na intervence v oblasti podpory příjmu vázané na produkci uvedené v pododdíle 1 oddílu 2 kapitoly II hlavy III jsou omezeny na maximálně 13 % z částek stanovených v příloze VII.
Odchylně od prvního pododstavce se mohou členské státy, které v souladu s čl. 53 odst. 4 nařízení (EU) č. 1307/2013 použily pro účely dobrovolné podpory vázané na produkci více než 13 % svého ročního vnitrostátního stropu stanoveného v příloze II uvedeného nařízení, rozhodnout, že pro účely podpory příjmu vázané na produkci použijí více než 10 % částky stanovené v příloze VII. Výsledný procentní podíl nepřekročí procentní podíl, který pro dobrovolnou podporu vázanou na produkci pro rok podání žádosti 2018 schválila Komise.	Odchylně od prvního pododstavce se mohou členské státy, které v souladu s čl. 53 odst. 4 nařízení (EU) č. 1307/2013 použily pro účely dobrovolné podpory vázané na produkci více než 13 % svého ročního vnitrostátního stropu stanoveného v příloze II uvedeného nařízení, rozhodnout, že pro účely podpory vázané na produkci použijí více než 13 % částky stanovené v příloze VII. Výsledný procentní podíl nepřekročí procentní podíl, který pro dobrovolnou podporu vázanou na produkci pro rok podání žádosti 2018 schválila Komise.
Procentní podíl uvedený v prvním pododstavci lze zvýšit maximálně o 2 % za předpokladu, že částka odpovídající procentnímu podílu přesahujícímu 10 % je přidělena na podporu bílkovinných plodin podle pododdílu 1 oddílu 2 kapitoly II hlavy III.	Procentní podíl uvedený v prvním pododstavci lze zvýšit maximálně o 2 % za předpokladu, že částka odpovídající procentnímu podílu přesahujícímu 13 % je přidělena na podporu bílkovinných plodin , zejména luskovin, podle pododdílu 1 oddílu 2 kapitoly II hlavy III.
Částka uvedená ve schváleném strategickém plánu SZP na základě uplatnění prvního a druhého pododstavce je závazná.	Částka uvedená ve schváleném strategickém plánu SZP na základě uplatnění prvního a druhého pododstavce je závazná.

Pozměňovací návrh 50

Článek 86

Text navržený Komisí

Pozměňovací návrh

[…]

8. Orientační finanční příděly na intervence v oblasti redistributivní podpory zaměstnanosti uvedené v článku 26 oddílu 3 kapitoly II hlavy III jsou stanoveny na minimálně 30 % částek stanovených v příloze VII.

9. Orientační finanční příděly na intervence v podobě programů pro klima a životní prostředí uvedené v článku 26 oddílu 3 kapitoly II hlavy III jsou stanoveny na minimálně 30 % částek stanovených v příloze VII.

10. Nejvýše 10 % z celkového příspěvku z EZFRV na strategický plán SZP podle přílohy IX je vyhrazeno pro nástroje řízení rizik stanovených v článku 70 tohoto nařízení.

11. Nejvýše 10 % finančních prostředků z EZFRV na strategický plán je vyhrazeno pro investice (článek 68).

12. Finanční krytí EZFRV zahrnuje zvláštní příplatky ve venkovských oblastech s nízkou mírou zalidnění.

Odůvodnění

Kromě otázek týkajících se výzev v oblasti změny klimatu musí být zohledněna také velká znevýhodnění, se kterými se potýkají venkovské oblasti, jako je vylidňování.

Pozměňovací návrh 51

Čl. 90 odst. 1

Text navržený Komisí

Pozměňovací návrh

1. Členské státy se mohou v rámci návrhů svých strategických plánů SZP podle čl. 106 odst. 1 rozhodnout převést:

a)	až 15 % svého přídělu na přímé platby stanoveného v příloze IV po odečtení přídělů na bavlnu dle přílohy VI na kalendářní roky 2021 až 2026 do svého přídělu na EZFRV v rozpočtových letech 2022–2027 ; nebo

a)	až 15 % svého přídělu na přímé platby stanoveného v příloze IV po odečtení přídělů na bavlnu dle přílohy VI na kalendářní roky 2021 až 2026 do svého přídělu na EZFRV v rozpočtových letech 2022–2027.

b)	až 15 % svého přídělu na EZFRV v rozpočtových letech 2022–2027 do svého přídělu na přímé platby stanoveného v příloze IV na kalendářní roky 2021 až 2026 .

Odůvodnění

Výbor se, jak je vyjádřeno v jeho dřívějších stanoviscích, staví proti této možnosti převodu z druhého do prvního pilíře, která je v rozporu se zájmy venkovských území.

Pozměňovací návrh 52

Článek 91

Text navržený Komisí	Pozměňovací návrh
Strategický plán SZP Členské státy vypracují strategické plány SZP v souladu s tímto nařízením za účelem provádění podpory Unie financované z EZZF a EZFRV na dosažení specifických cílů stanovených v článku 6.	Strategický plán SZP Členské státy vypracují strategické plány SZP v souladu s tímto nařízením za účelem provádění podpory Unie financované z EZZF a EZFRV na dosažení specifických cílů stanovených v článku 6.
Do svých strategických plánů SZP členské státy zahrnou intervenční strategii uvedenou v článku 97 a vypracovanou na základě analýzy SWOT uvedené v čl. 103 odst. 2 a vyhodnocení potřeb uvedeného v článku 96, ve které budou stanoveny množstevní cíle a milníky plnění specifických cílů stanovených v článku 6. Cíle budou definovány za pomoci společného souboru ukazatelů výsledku uvedených v příloze I.	Do svých strategických plánů SZP členské státy zahrnou intervenční strategii uvedenou v článku 97 a vypracovanou na základě analýzy SWOT uvedené v čl. 103 odst. 2 a vyhodnocení potřeb uvedeného v článku 96, ve které budou stanoveny množstevní cíle a milníky plnění specifických cílů stanovených v článku 6. Cíle budou definovány za pomoci společného souboru ukazatelů výsledku uvedených v příloze I.
Pro dosažení těchto cílů stanoví členské státy intervence založené na typech intervencí uvedených v hlavě III. Strategické plány SZP se budou vztahovat na období od 1. ledna 2021 do 31. prosince 2027.	Pro dosažení těchto cílů stanoví členské státy programy rozvoje venkova vypracované na nejvhodnější zeměpisné úrovni, a to přinejmenším pro nejvzdálenější regiony, založené na typech intervencí uvedených v hlavě III. Strategické plány SZP se budou vztahovat na období od 1. ledna 2021 do 31. prosince 2027.

Odůvodnění

Je nutné posílit regionální přístup k sestavování a řízení programů rozvoje venkova, a to v souladu se zásadou subsidiarity. Strategický plán se musí provádět prostřednictvím plánů rozvoje venkova na nejvhodnější zeměpisné úrovni.

Pozměňovací návrh 53

Článek 102

Text navržený Komisí

Pozměňovací návrh

Modernizace

Popis prvků, které zajistí modernizaci SZP, uvedený v čl. 95 odst. 1 písm. g) musí zdůrazňovat prvky strategického plánu SZP, které podporují modernizaci odvětví zemědělství a SZP, a obsahovat zejména:

Popis prvků, které zajistí modernizaci SZP, uvedený v čl. 95 odst. 1 písm. g), a také agroekologickou transformaci, musí zdůrazňovat prvky strategického plánu SZP, které podporují modernizaci odvětví zemědělství a SZP, a obsahovat zejména:

a)	přehled toho, jak strategický plán SZP přispěje k plnění průřezového obecného cíle souvisejícího s podporou a sdílením znalostí, inovací a digitalizace a napomáháním k jejich přijímání podle čl. 5 druhého pododstavce, a to především prostřednictvím:

a)	přehled toho, jak strategický plán SZP přispěje k plnění průřezového obecného cíle souvisejícího s podporou a sdílením znalostí, zemědělského know-how, technických a sociálních inovací a digitalizace a napomáháním k jejich přijímání podle čl. 5 druhého pododstavce, a to především prostřednictvím:

i.	popisu organizačního nastavení systému AKIS navrženého jako kombinovaný organizační a znalostní tok mezi osobami, organizacemi a institucemi, které využívají a vytváří znalosti pro zemědělství a související obory;

i)	popisu organizačního nastavení systému AKIS navrženého jako kombinovaný organizační a znalostní tok mezi osobami, organizacemi a institucemi, které využívají a vytváří znalosti pro zemědělství a související obory;

ii.	popisu, jak budou v rámci systému AKIS vzájemně spolupracovat poradenské služby podle článku 13, výzkumné sítě a sítě SZP a jak jsou poskytovány poradenské služby a služby podpory inovací;

ii)	popisu, jak budou v rámci systému AKIS vzájemně spolupracovat poradenské služby podle článku 13, výzkumné sítě a sítě SZP a jak jsou poskytovány poradenské služby a služby podpory inovací;

b)	popis strategie rozvoje digitálních technologií v zemědělství a venkovských oblastech a využití těchto technologií ke zlepšení účinnosti a účelnosti intervencí na základě strategického plánu SZP.

b)	popis strategie rozvoje digitálních technologií v zemědělství a venkovských oblastech a využití těchto technologií ke zlepšení účinnosti a účelnosti intervencí na základě strategického plánu SZP.

Odůvodnění

Modernizace zemědělských podniků musí probíhat v rámci agroekologické transformace díky technickým a sociálním inovacím.

Pozměňovací návrh 54

Článek 93

Text navržený Komisí

Pozměňovací návrh

Každý členský stát vypracuje jediný strategický plán SZP pro celé své území.

Pokud členský stát vypracuje prvky svého strategického plánu SZP na regionální úrovni, zajistí jejich soudržnost a konzistentnost s prvky strategického plánu SZP na národní úrovni.

Každý členský stát vypracuje jediný strategický plán SZP pro celé své území.

Pokud členský stát vypracuje prvky svého strategického plánu SZP na regionální úrovni nebo pokud je provádí napříč regionálními programy pro rozvoj venkova , zajistí jejich soudržnost a konzistentnost s prvky strategického plánu SZP na národní úrovni.

Odůvodnění

Viz pozměňovací návrh 24.

Pozměňovací návrh 55

Čl. 95 odst. 1

Text navržený Komisí

Pozměňovací návrh

Každý strategický plán SZP musí obsahovat následující oddíly:

a)	vyhodnocení potřeb;

a)	vyhodnocení potřeb;

b)	intervenční strategii;

b)	intervenční strategii;

c)	popis prvků společných pro několik intervencí;

c)	popis prvků společných pro několik intervencí;

d)	popis intervencí ve formě přímých plateb, odvětvových intervencí a intervencí pro rozvoj venkova uvedených ve strategii;

d)	popis intervencí ve formě přímých plateb, odvětvových intervencí a intervencí pro rozvoj venkova uvedených ve strategii;

e)	cíle a finanční plány;

e)	cíle a finanční plány;

f)	popis správní a koordinační struktury;

f)	popis správní a koordinační struktury;

g)	popis prvků, které zajistí modernizaci SZP;

g)	popis prvků, které zajistí modernizaci SZP;

h)	popis prvků souvisejících se zjednodušením a snížením administrativní zátěže konečných příjemců.

h)	popis prvků souvisejících se zjednodušením a snížením administrativní zátěže konečných příjemců;

i)	případně seznam regionálních programů pro rozvoj venkova .

Odůvodnění

Viz pozměňovací návrh 24.

Pozměňovací návrh 56

Článek 106

Text navržený Komisí	Pozměňovací návrh
Schválení strategického plánu SZP	Schválení strategického plánu SZP , který případně zahrnuje regionální programy pro rozvoj venkova
1. Každý členský stát předloží Komisi návrh strategického plánu SZP obsahující informace uvedené v článku 95 nejpozději do 1. ledna 2020.	1. Každý členský stát předloží Komisi návrh strategického plánu SZP obsahující informace uvedené v článku 95 nejpozději do 1. ledna 2020.
2. Komise posoudí návrhy strategických plánů SZP z hlediska jejich úplnosti, konzistentnosti a souladu s obecnými principy práva Unie, s tímto nařízením a s opatřeními přijatými v souvislosti s ním a s horizontálním nařízením, jejich efektivního přispění k plnění specifických cílů podle čl. 6 odst. 1, dopadu na řádné fungování vnitřního trhu a narušování hospodářské soutěže a stupně administrativní zátěže kladené na příjemce a správu. Posouzení je zaměřeno zejména na adekvátnost strategického plánu SZP, odpovídající specifické cíle, cíle, intervence a přidělování rozpočtových prostředků za účelem splnění specifických cílů strategického plánu SZP prostřednictvím souboru intervencí navrženého na základě analýzy SWOT a předběžného hodnocení.	2. Komise posoudí návrhy strategických plánů SZP , které případně zahrnují regionální programy pro rozvoj venkova, z hlediska jejich úplnosti, konzistentnosti a souladu s obecnými principy práva Unie, s tímto nařízením a s opatřeními přijatými v souvislosti s ním a s horizontálním nařízením, jejich efektivního přispění k plnění specifických cílů podle čl. 6 odst. 1, dopadu na řádné fungování vnitřního trhu a narušování hospodářské soutěže a stupně administrativní zátěže kladené na příjemce a správu. Posouzení je zaměřeno zejména na adekvátnost strategického plánu SZP, odpovídající specifické cíle, cíle, intervence a přidělování rozpočtových prostředků za účelem splnění specifických cílů strategického plánu SZP prostřednictvím souboru intervencí navrženého na základě analýzy SWOT a předběžného hodnocení.
3. V závislosti na výsledcích posouzení uvedeného v odstavci 2 může Komise členskému státu do tří měsíců od data předložení strategického podat své připomínky. Členský stát poskytne Komisi veškeré nezbytné dodatečné informace a případně navrhovaný plán upraví.	3. V závislosti na výsledcích posouzení uvedeného v odstavci 2 může Komise členskému státu do tří měsíců od data předložení strategického plánu , který případně zahrnuje regionální programy pro rozvoj venkova, podat své připomínky. Členský stát a regiony poskytnou Komisi veškeré nezbytné dodatečné informace a případně navrhovaný plán upraví.
4. Komise návrh strategického plánu SZP schválí za předpokladu, že byly předloženy nezbytné informace a Komise se přesvědčila, že se plán slučuje s obecnými zásadami práva Unie, požadavky stanovenými v tomto nařízení a s opatřeními přijatými v souvislosti s tímto nařízením a s nařízením (EU) [horizontální nařízení].	4. Komise návrh strategického plánu SZP , který případně zahrnuje regionální programy pro rozvoj venkova, schválí za předpokladu, že byly předloženy nezbytné informace a Komise se přesvědčila, že se plán slučuje s obecnými zásadami práva Unie, požadavky stanovenými v tomto nařízení a s opatřeními přijatými v souvislosti s tímto nařízením a s nařízením (EU) [horizontální nařízení].
5. Ke schválení strategického plánu SZP dojde nejpozději osm měsíců poté, co jej příslušný členský stát předloží. Schválení se nevztahuje na informace uvedené v čl. 101 písm. c) a v přílohách I až IV strategického plánu SZP uvedených v čl. 95 odst. 2 písm. a) až d). V řádně odůvodněných případech mohou členské státy požádat Komisi o schválení strategického plánu SZP, který neobsahuje všechny náležité prvky. V takovém případě dotčený členský stát poukáže na chybějící části strategického plánu SZP a předloží orientační cíle a finanční plány podle článku 100 pro celý strategický plán SZP, aby byla zjevná celková konzistentnost a soudržnost plánu. Chybějící prvky strategického plánu SZP se Komisi předloží formou návrhu na změnu plánu v souladu s článkem 107.	5. Ke schválení strategického plánu SZP , který případně zahrnuje regionální programy pro rozvoj venkova, dojde nejpozději osm měsíců poté, co jej příslušný členský stát předloží. Schválení se nevztahuje na informace uvedené v čl. 101 písm. c) a v přílohách I až IV strategického plánu SZP uvedených v čl. 95 odst. 2 písm. a) až d). V řádně odůvodněných případech mohou členské státy požádat Komisi o schválení strategického plánu SZP, který neobsahuje všechny náležité prvky. V takovém případě dotčený členský stát poukáže na chybějící části strategického plánu SZP a předloží orientační cíle a finanční plány podle článku 100 pro celý strategický plán SZP, aby byla zjevná celková konzistentnost a soudržnost plánu. Chybějící prvky strategického plánu SZP se Komisi předloží formou návrhu na změnu plánu v souladu s článkem 107.
6. Každý strategický plán SZP Komise schválí prostřednictvím prováděcího rozhodnutí bez uplatnění postupu projednávání ve výboru uvedeného v článku 139.	6. Každý strategický plán SZP , který případně zahrnuje regionální programy pro rozvoj venkova, Komise schválí prostřednictvím prováděcího rozhodnutí bez uplatnění postupu projednávání ve výboru uvedeného v článku 139.
7. Strategické plány SZP nabývají právního účinku teprve poté, co je Komise schválí.	7. Strategické plány SZP , které případně zahrnují regionální programy pro rozvoj venkova, nabývají právního účinku teprve poté, co je Komise schválí.

Odůvodnění

Viz pozměňovací návrh 24.

Pozměňovací návrh 57

Článek 107

Text navržený Komisí	Pozměňovací návrh
Změny strategického plánu SZP	Změny strategického plánu SZP , který případně zahrnuje regionální programy pro rozvoj venkova
1. Členské státy mohou Komisi předložit žádost o změnu svého strategického plánu SZP.	1. Členské státy a regiony mohou Komisi předložit žádost o změnu svého strategického plánu SZP , který případně zahrnuje regionální programy pro rozvoj venkova .
2. Žádost o změnu strategického plánu SZP musí být řádně odůvodněna a musí obsahovat zejména předpokládané dopady změn plánu na dosažení specifických cílů uvedených v čl. 6 odst. 1. K žádosti se připojí pozměněný plán včetně případných aktualizovaných příloh.	2. Žádost o změnu strategického plánu SZP , který případně zahrnuje regionální programy pro rozvoj venkova, musí být řádně odůvodněna a musí obsahovat zejména předpokládané dopady změn plánu na dosažení specifických cílů uvedených v čl. 6 odst. 1. K žádosti se připojí pozměněný plán včetně případných aktualizovaných příloh.
3. Komise posoudí soulad změn s tímto nařízením a opatřeními přijatými v souvislosti s tímto nařízením a s nařízením (EU) [horizontální nařízení], jakož i jeho efektivní přínos k plnění specifických cílů.	3. Komise posoudí soulad změn s tímto nařízením a opatřeními přijatými v souvislosti s tímto nařízením a s nařízením (EU) [horizontální nařízení], jakož i jeho efektivní přínos k plnění specifických cílů.
4. Komise schválí žádost o změnu strategického plánu SZP za předpokladu, že byly předloženy nezbytné informace a Komise se přesvědčila, že pozměněný plán se slučuje s obecnými zásadami práva Unie, požadavky stanovenými v tomto nařízení a s opatřeními přijatými v souvislosti s tímto nařízením a s nařízením (EU) [horizontální nařízení].	4. Komise schválí žádost o změnu strategického plánu SZP , který případně zahrnuje regionální programy pro rozvoj venkova, za předpokladu, že byly předloženy nezbytné informace a Komise se přesvědčila, že pozměněný plán se slučuje s obecnými zásadami práva Unie, požadavky stanovenými v tomto nařízení a s opatřeními přijatými v souvislosti s tímto nařízením a s nařízením (EU) [horizontální nařízení].
5. Komise se může k žádosti o změnu strategického plánu vyjádřit do 30 pracovních dní od jejího předložení. Členský stát poskytne Komisi veškeré nezbytné doplňující informace.	5. Komise se může k žádosti o změnu strategického plánu , který případně zahrnuje regionální programy pro rozvoj venkova, vyjádřit do 30 pracovních dní od jejího předložení. Členský stát poskytne Komisi veškeré nezbytné doplňující informace.
6. Ke schválení žádosti o změnu strategického plánu SZP dojde nejpozději do tří měsíců od jejího předložení členským státem za předpokladu, že veškeré případné připomínky Komise byly adekvátně zohledněny.	6. Ke schválení žádosti o změnu strategického plánu SZP , který případně zahrnuje regionální programy pro rozvoj venkova, dojde nejpozději do tří měsíců od jejího předložení členským státem za předpokladu, že veškeré případné připomínky Komise byly adekvátně zohledněny.
7. Žádost o změnu strategického plánu SZP lze podat nejvýše jednou za kalendářní rok, s výhradou možných výjimek, o nichž Komise rozhodne v souladu s článkem 109.	7. Žádost o změnu strategického plánu SZP , který případně zahrnuje regionální programy pro rozvoj venkova, lze podat nejvýše jednou za kalendářní rok, s výhradou možných výjimek, o nichž Komise rozhodne v souladu s článkem 109.
8. Každý pozměněný strategický plán SZP Komise schválí prostřednictvím prováděcího rozhodnutí bez uplatnění postupu projednávání ve výboru uvedeného v článku 139.	8. Každý pozměněný strategický plán SZP , který případně zahrnuje regionální programy pro rozvoj venkova, Komise schválí prostřednictvím prováděcího rozhodnutí bez uplatnění postupu projednávání ve výboru uvedeného v článku 139.
9. Aniž je dotčen článek 80, změny strategického plánu SZP nabývají právního účinku teprve poté, co je Komise schválí.	9. Aniž je dotčen článek 80, změny strategického plánu SZP nabývají právního účinku teprve poté, co je Komise schválí.
10. Opravy čistě úřední nebo redakční povahy nebo zjevných chyb, které nemají vliv na provádění politiky a na intervence, se nepovažují za žádost o změnu. Členské státy Komisi o takových opravách uvědomí.	10. Opravy čistě úřední nebo redakční povahy nebo zjevných chyb, které nemají vliv na provádění politiky a na intervence, se nepovažují za žádost o změnu. Členské státy a regiony Komisi o takových opravách uvědomí.

Odůvodnění

Viz pozměňovací návrh 24.

Pozměňovací návrh 58

Článek 110

Text navržený Komisí

Pozměňovací návrh

1. Členské státy jmenují pro strategický plán SZP řídicí orgán.

1. Členské státy jmenují pro provádění strategického plánu SZP , který případně zahrnuje regionální programy pro rozvoj venkova, řídicí orgán nebo více orgánů .

Členské státy zajistí, aby byl odpovídající systém řízení a kontroly zřízen způsobem, který zaručí, že funkce řídicího orgánu a ostatních subjektů budou jasně vymezeny a odděleny. Členské státy odpovídají za zajištění účinného fungování systému během celého období strategického plánu SZP.

2. Řídicí orgán odpovídá za účinné, účelné a správné řízení a provádění strategického plánu SZP. Zejména pak zajistí, aby:

2. Řídicí orgány odpovídají za účinné, účelné a správné řízení a provádění strategického plánu SZP. Zejména pak zajistí, aby:

i)	existoval vhodný a bezpečný elektronický systému pro záznam, uchovávání, správu a vykazování statistických údajů o plánu a jeho provádění, které jsou zapotřebí pro účely sledování a hodnocení, a zejména informací potřebných ke sledování pokroku na základě stanovených cílů a záměrů;

i)	existoval vhodný a bezpečný elektronický systému pro záznam, uchovávání, správu a vykazování statistických údajů o plánu a jeho provádění, které jsou zapotřebí pro účely sledování a hodnocení, a zejména informací potřebných ke sledování pokroku na základě stanovených cílů a záměrů;

j)	příjemci a jiné subjekty podílející se na provádění intervencí:

j)	příjemci a jiné subjekty podílející se na provádění intervencí:

i)	byli informováni o svých povinnostech vyplývajících z poskytnuté podpory a aby pro všechny transakce související s operací používali buď oddělený účetní systém, nebo vhodný účetní kód;

ii)	si byli vědomi požadavků týkajících se poskytování údajů řídicímu orgánu a zaznamenávání výstupů a výsledků;

i)	byli informováni o svých povinnostech vyplývajících z poskytnuté podpory a aby pro všechny transakce související s operací používali buď oddělený účetní systém, nebo vhodný účetní kód;

ii)	si byli vědomi požadavků týkajících se poskytování údajů řídicímu orgánu a zaznamenávání výstupů a výsledků;

dotčeným příjemcům (ve vhodných případech v elektronické podobě) byl poskytnut seznam povinných požadavků na hospodaření a minimální normy dobrého zemědělského a environmentálního stavu stanovené podle oddílu 2 kapitoly I hlavy III, které platí na úrovni zemědělského podniku, a také jasné a přesné informace s tímto související;

l)	předběžné hodnocení podle článku 125 bylo v souladu se systémem sledování a hodnocení a bylo předloženo Komisi;

l)	předběžné hodnocení podle článku 125 bylo v souladu se systémem sledování a hodnocení a bylo předloženo Komisi;

m)	byl zaveden plán hodnocení podle článku 126, aby následné hodnocení programu uvedené ve stejném článku bylo provedeno v časových lhůtách podle tohoto nařízení, a tato hodnocení byla v souladu se systémem hodnocení a sledování a byla předložena monitorovacímu výboru uvedenému v článku 111 a Komisi;

m)	byl zaveden plán hodnocení podle článku 126, aby následné hodnocení programu uvedené ve stejném článku bylo provedeno v časových lhůtách podle tohoto nařízení, a tato hodnocení byla v souladu se systémem hodnocení a sledování a byla předložena monitorovacímu výboru uvedenému v článku 111 a Komisi;

n)	monitorovacímu výboru byly poskytnuty informace a dokumenty potřebné ke sledování provádění strategického plánu SZP z hlediska jeho specifických cílů a priorit;

n)	monitorovacímu výboru byly poskytnuty informace a dokumenty potřebné ke sledování provádění strategického plánu SZP z hlediska jeho specifických cílů a priorit;

o)	byla vyhotovena výroční zpráva o výkonnosti včetně souhrnných monitorovacích tabulek a po konzultaci s monitorovacím výborem byla předložena Komisi;

o)	byla vyhotovena výroční zpráva o výkonnosti včetně souhrnných monitorovacích tabulek a po konzultaci s monitorovacím výborem byla předložena Komisi;

p)	byly realizovány relevantní následné kroky navazující na připomínky Komise k výroční zprávě o výkonnosti;

p)	byly realizovány relevantní následné kroky navazující na připomínky Komise k výroční zprávě o výkonnosti;

q)	platební agentura před schválením plateb obdržela všechny potřebné informace, zejména o postupech a veškerých kontrolách prováděných v souvislosti s intervencemi vybranými pro financování;

q)	platební agentura před schválením plateb obdržela všechny potřebné informace, zejména o postupech a veškerých kontrolách prováděných v souvislosti s intervencemi vybranými pro financování;

r)	příjemci z intervencí financovaných z EZFRV, kromě intervencí týkajících se plochy nebo zvířat, o tom, že obdrželi finanční podporu, informovali, a to i použitím znaku Unie v souladu s pravidly stanovenými Komisí, jak je uvedeno v odstavci 5;

r)	příjemci z intervencí financovaných z EZFRV, kromě intervencí týkajících se plochy nebo zvířat, o tom, že obdrželi finanční podporu, informovali, a to i použitím znaku Unie v souladu s pravidly stanovenými Komisí, jak je uvedeno v odstavci 5;

byla strategickému plánu zajištěna propagace, i prostřednictvím národní sítě SZP, a to informováním potenciálních příjemců, profesních organizací, hospodářských a sociálních partnerů, subjektů podílejících se na prosazování rovnosti žen a mužů a dotčených nevládních organizací, včetně ekologických organizací, o možnostech, které strategický plán SZP nabízí, a o pravidlech pro získání přístupu k financování v rámci strategického plánu SZP a rovněž informováním příjemců a široké veřejnosti o podpoře Unie pro zemědělství a rozvoj venkova prostřednictvím strategického plánu SZP.

3. Členský stát nebo řídicí orgán mohou pro účely řízení a provádění intervencí na základě strategického plánu SZP jmenovat jeden nebo více zprostředkujících subjektů z řad místních orgánů, subjektů působících v oblasti regionálního rozvoje nebo nevládních organizací.

3. Členský stát nebo řídicí orgány mohou pro účely řízení a provádění intervencí na základě strategického plánu SZP jmenovat jeden nebo více zprostředkujících subjektů z řad místních orgánů, subjektů působících v oblasti regionálního rozvoje nebo nevládních organizací.

4. Pokud je plněním části těchto úkolů pověřen jiný subjekt, zůstává řídicí orgán i nadále plně odpovědný za účinnost a správnost řízení a za provádění těchto úkolů. Řídicí orgán zajistí, aby byla přijata náležitá ustanovení, která tomuto jinému subjektu umožní získat veškeré údaje a informace nezbytné k plnění těchto úkolů.

5. Komisi je svěřena pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci v souladu s článkem 138, kterými se toto nařízení doplňuje o podrobná pravidla uplatňování požadavků na informace, publicitu a zviditelnění uvedených v odst. 2 písm. j) a k).

Tyto prováděcí akty jsou přijímány v souladu s přezkumným postupem uvedeným v čl. 139 odst. 2.

Odůvodnění

Viz pozměňovací návrh 24.

Pozměňovací návrh 59

Článek 111

Text navržený Komisí	Pozměňovací návrh
Členské státy předtím, než předloží svůj strategický plán SZP, zřídí pro účely sledování jeho provádění výbor („monitorovací výbor“).	Členské státy a regionální řídící orgány předtím, než předloží svůj strategický plán SZP, zřídí pro účely sledování jeho provádění výbor („monitorovací výbor“).

Odůvodnění

Viz pozměňovací návrh 24.

Pozměňovací návrh 60

Článek 114

Text navržený Komisí	Pozměňovací návrh
	Sledování výkonnosti 1. Odchylně od čl. 115 odst. 2 písm. b) tohoto nařízení mohou členské státy stanovit dvouleté průběžné cíle v rámci strategického plánu SZP a sledovat je ve zprávách o výkonnosti provádění stejně často, jako jsou lhůty stanovené pro jejich plnění.

Odůvodnění

Průběžné cíle pro ukazatele výsledku musí být nejméně dvouleté.

Pozměňovací návrh 61

Nová příloha 0: Cíle v oblasti společných výsledků vnitrostátních strategických plánů

Text navržený Komisí

Pozměňovací návrh

1.1.1.

Změna klimatu: snížit v členském státě o 30 % emise skleníkových plynů v zemědělství

Odůvodnění

Klimatické výzvy vyžadují, aby byly do roku 2027 podstatným způsobem sníženy emise v oblasti pěstování plodin a chovu hospodářských zvířat. Kvantifikovaný ukazatel je uveden v příloze.

Pozměňovací návrh 62

Nová příloha 0: Cíle v oblasti společných výsledků vnitrostátních strategických plánů

Text navržený Komisí	Pozměňovací návrh
	Životní prostředí, potraviny: Zdvojnásobení plochy obdělávané v režimu ekologického zemědělství v členském státě oproti roku 2017, nebo alespoň 30 % využívané zemědělské půdy v členském státě

Odůvodnění

V zájmu reakce na výzvy v oblasti životního prostředí a veřejného zdraví a poptávku spotřebitelů a také snižování dovozů je třeba výrazně navýšit ekologicky obdělávané plochy.

Pozměňovací návrh 63

Nová příloha 0: Cíle v oblasti společných výsledků vnitrostátních strategických plánů

Text navržený Komisí	Pozměňovací návrh
	Biologická rozmanitost, zdraví: snížení využívání chemických pesticidů v členském státě oproti roku 2017 nejméně o 30 %

Odůvodnění

V zájmu reakce na výzvy v oblasti životního prostředí a veřejného zdraví je třeba do roku 2027 podstatným způsobem snížit využívání pesticidů.

Pozměňovací návrh 64

Nová příloha 0: Cíle v oblasti společných výsledků vnitrostátních strategických plánů

Text navržený Komisí	Pozměňovací návrh
	Voda: 100 % povrchových i podzemních vod v členském státě vyhovuje směrnici o dusičnanech, a to bez výjimky

Odůvodnění

Jedná se o otázku veřejného zdraví a nákladů na přístup k pitné vodě pro spotřebitele. Směrnice o dusičnanech z roku 1991 dosud není všude dodržována. Je nezbytné toho dosáhnout do roku 2027.

Pozměňovací návrh 65

Nová příloha 0: Cíle v oblasti společných výsledků vnitrostátních strategických plánů

Text navržený Komisí	Pozměňovací návrh
	Dobré životní podmínky zvířat, zdraví: Postupné a plánované omezování klecových chovů v celé Evropské unii

Odůvodnění

V zájmu reakce na výzvy v oblasti dobrých životních podmínek zvířat, ale i veřejného zdraví (antibiotika) je nezbytné přejít do roku 2027 k již dnes fungujícím extenzivnějším způsobům produkce bez klecí.

Pozměňovací návrh 66

Příloha 1 – Ukazatele výsledku R.1

Text navržený Komisí

Pozměňovací návrh

Zvyšování výkonnosti prostřednictvím znalostí a inovací:

podíl zemědělců čerpajících podporu na poradenství, odbornou přípravu, výměnu znalostí nebo účast v operačních skupinách za účelem posilování výkonnosti v oblasti hospodářství, životního prostředí, klimatu a účinného využívání zdrojů.

Zvyšování výkonnosti prostřednictvím znalostí a inovací:

Odůvodnění

Udržitelné využívání zdrojů je důležité pro lepší hospodářskou a environmentální produktivitu ze střednědobého i dlouhodobého hlediska.

Pozměňovací návrh 67

Příloha 1 – Ukazatele výsledku R.3

Text navržený Komisí	Pozměňovací návrh
Digitalizace zemědělství: podíl zemědělců, kteří jsou příjemci podpory na technologii přesného zemědělství prostřednictvím SZP	Modernizace a digitalizace zemědělství: podíl zemědělců, kteří jsou příjemci podpory na technologii přesného zemědělství a ekologickou nebo klimatickou transformaci prostřednictvím SZP

Odůvodnění

Digitalizace a modernizace zemědělských podniků musí probíhat v ekologickém a klimatickém rámci.

Pozměňovací návrh 68

Příloha 1 – Specifické cíle EU

Text navržený Komisí	Pozměňovací návrh
Zlepšovat tržní orientaci a zvyšovat konkurenceschopnost, včetně většího zaměření na výzkum, technologie a digitalizaci	Zlepšovat tržní orientaci a zvyšovat hospodářskou, sociální, environmentální a územní konkurenceschopnost, včetně většího zaměření na výzkum, technologie a digitalizaci a na rozšíření metod udržitelné produkce

Odůvodnění

Konkurenceschopnost, o niž se usiluje, není jen hospodářská.

Pozměňovací návrh 69

Příloha 1 – Ukazatele dopadu I.6

Text navržený Komisí	Pozměňovací návrh
Zvyšování produktivity zemědělských podniků: souhrnná produktivita faktorů	Zvyšování produktivity zemědělských podniků, potravinového zabezpečení Evropy, bezpečnosti potravin, odolnosti zemědělských podniků a územní soudržnosti : souhrnná produktivita faktorů se zahrnutím externalit

Pozměňovací návrh 70

Příloha 1 – Ukazatele dopadu R.9

Text navržený Komisí	Pozměňovací návrh
Modernizace zemědělských podniků: podíl zemědělců čerpajících investiční podporu na restrukturalizaci a modernizaci, včetně podpory na účinnější využívání zdrojů	Modernizace zemědělských podniků: podíl zemědělců čerpajících investiční podporu na restrukturalizaci a modernizaci, včetně podpory na účinnější a udržitelnější využívání zdrojů

Odůvodnění

Modernizace zemědělských podniků musí probíhat prostřednictvím zvýšení udržitelnosti výrobních systémů.

Pozměňovací návrh 71

Příloha 1 – Ukazatele dopadu R.13a

Text navržený Komisí	Pozměňovací návrh
	R.13a: snižovat emise skleníkových plynů kultur: část zemědělských podniků sníží nejméně o 50 % používání syntetických hnojiv s obsahem dusíku

Odůvodnění

Uvolňování oxidu dusného z hnojiv s obsahem dusíku je s téměř 50 % významným zdrojem emisí skleníkových plynů v zemědělství. Na výrobu těchto syntetických hnojiv se navíc spotřebuje obrovské množství energie.

Pozměňovací návrh 72

Příloha 1 – Ukazatele dopadu R.14

Text navržený Komisí	Pozměňovací návrh
Ukládání uhlíku v půdě a biomase: podíl zemědělské půdy, na niž se vztahují závazky týkající se snižování emisí a zachovávání nebo zvyšování míry ukládání uhlíku (trvalé travní porosty, zemědělská půda v rašeliništích, lesích atd.)	Ukládání uhlíku v půdě a biomase: podíl zemědělské půdy, na niž se vztahují závazky týkající se snižování emisí a zachování nebo zvyšování míry ukládání uhlíku (trvalé travní porosty, zemědělská půda v rašeliništích, lesích atd.) , prostřednictvím zvětšování plochy (čisté či smíšené) na níž se pěstují luskoviny

Odůvodnění

Luskoviny umožňují účinnou fixaci uhlíku v půdě, a to i v kombinaci s trávami na travních porostech.

Pozměňovací návrh 73

Příloha 1 – Specifické cíle EU

Text navržený Komisí	Pozměňovací návrh
Podporovat udržitelný rozvoj přírodních zdrojů , jako je voda, půda a ovzduší, a účinné hospodaření s nimi	Podporovat udržitelné hospodaření s přírodními zdroji , jako je voda, půda a ovzduší

Odůvodnění

Vyplývá z textu.

Pozměňovací návrh 74

Příloha 1 – Ukazatele dopadu I.16

Text navržený Komisí

Pozměňovací návrh

Omezování úniku živin: dusičnany v podzemní vodě

Omezování úniku živin: dusičnany v povrchové i podzemní vodě

—	procentní podíl vzorkovacích stanic podzemních vod, v nichž je koncentrace dusíku vyšší než 50 mg/l podle směrnice o dusičnanech

—	procentní podíl vzorkovacích stanic povrchových i podzemních vod, v nichž je koncentrace dusíku vyšší než 50 mg/l podle směrnice o dusičnanech

—	procentní podíl povrchových i podzemních vod vyhovujících směrnici o dusičnanech

Odůvodnění

Do ukazatelů je třeba zahrnout i povrchové vody, aby se dal skutečně zjistit jejich stav a jeho vývoj. Je nezbytné, aby byla směrnice o dusičnanech dodržována všude.

Pozměňovací návrh 75

Příloha 1 – Ukazatele dopadu I.16a

Text navržený Komisí	Pozměňovací návrh
	Snížení používání minerálních a syntetických hnojiv: prodej minerálních a syntetických hnojiv

Odůvodnění

V zájmu revitalizace půdy a zvýšení podílu organické hmoty v nich, které mimo jiné ukládá uhlík, je třeba upřednostnit zemědělské postupy, které snižují používání minerálních a syntetických hnojiv, jež jsou navíc velmi náročná na energii a způsobují velké množství emisí skleníkových plynů.

Pozměňovací návrh 76

Příloha 1 – Ukazatele výsledku R.18

Text navržený Komisí

Pozměňovací návrh

Zlepšování kvality půdy:

podíl zemědělské půdy, na niž se vztahují závazky hospodaření přínosné pro hospodaření s půdou

Zlepšování kvality půdy:

podíl zemědělské půdy, na niž se vztahují závazky hospodaření přínosné pro zlepšování kvality půdy

Odůvodnění

Vyplývá z textu a z cíle.

Pozměňovací návrh 77

Příloha 1 – Ukazatele výsledku R.21

Text navržený Komisí

Pozměňovací návrh

Udržitelné hospodaření s živinami:

podíl zemědělské půdy, na niž se vztahují závazky týkající se lepšího hospodaření s živinami.

podíl zemědělské půdy, na niž se vztahují závazky týkající se udržitelného hospodaření s živinami.

Odůvodnění

Vyplývá z textu.

Pozměňovací návrh 78

Příloha 1 – Ukazatele výsledku R.21a

Text navržený Komisí	Pozměňovací návrh
	R.21a: Snížení používání organických, minerálních a syntetických hnojiv: část zemědělské půdy, na niž se vztahují specifická opatření, která vedou ke snížení používání hnojiv.

Odůvodnění

Udržitelné hospodaření s živinami musí zahrnovat snižování používání minerálních a syntetických hnojiv.

Pozměňovací návrh 79

Příloha 1 – Ukazatele výsledku R.25

Text navržený Komisí

Pozměňovací návrh

R.25 Podpora udržitelného obhospodařování lesů:

podíl lesní půdy, na niž se vztahují závazky hospodaření týkající se podpory ochrany a obhospodařování lesů

R.25 Podpora udržitelného obhospodařování lesů: podíl lesní půdy, na niž se vztahují závazky hospodaření týkající se podpory ochrany a udržitelného obhospodařování lesů

Odůvodnění

Příliš mnoho lesů je řízeno čím dál tím intenzivnějším způsobem, což má negativní dopady na životní prostředí a biologickou rozmanitost.

Pozměňovací návrh 80

Příloha 1 – Ukazatele výsledku R.37

Text navržený Komisí

Pozměňovací návrh

Udržitelné používání pesticidů:

podíl zemědělské půdy dotčené podporovanými zvláštními opatřeními, která vedou k udržitelnému používání pesticidů za účelem snížení jejich rizik a dopadů

Udržitelné používání pesticidů:

podíl zemědělské půdy dotčené zvláštními opatřeními, která vedou k udržitelnému používání pesticidů za účelem snížení jejich rizik a dopadů

Pozměňovací návrh 81

Příloha 1 – Ukazatele výsledku R.37a

Text navržený Komisí	Pozměňovací návrh
	R.37a: Zvyšování počtu ekologických zemědělských podniků: počet zemědělských podniků, které obdržely podporu na přechod k ekologickému zemědělství

Odůvodnění

Za účelem řešení výzev v oblasti životního prostředí a veřejného zdraví a poptávku spotřebitelů a snižování dovozu je třeba výrazně navýšit ekologicky obdělávané plochy.

Pozměňovací návrh 82

Příloha 3 – Požadavky a normy DZES 1

Text navržený Komisí	Pozměňovací návrh
Zachovávání trvalých travních porostů na základě poměru trvalých travních porostů k zemědělské ploše	Zachovávání trvalých travních porostů každým zemědělským podnikem s maximální mírou přeměny 5 až 10 % na zemědělský podnik s výjimkou citlivých travních ploch s vysokou biologickou rozmanitostí

Odůvodnění

Aby bylo dosaženo tohoto cíle, musí se pravidlo s navrhovanou flexibilitou zavést na úrovni zemědělských podniků a nikoliv na regionální úrovni, čímž se zabrání příliš častým přeměnám travnatých ploch na úrovni subregionů.

Pozměňovací návrh 83

Příloha 3 – Hlavní cíl normy DZES 5

Text navržený Komisí	Pozměňovací návrh
Udržitelné hospodaření s živinami

Pozměňovací návrh 84

Příloha 3 – Požadavky a normy DZES 7

Text navržený Komisí	Pozměňovací návrh
Žádná holá půda v nejcitlivějším období či obdobích	Žádná holá půda v citlivých obdobích

Odůvodnění

Je třeba pokrýt půdu vegetací na co největší část roku v zájmu její ochrany.

Pozměňovací návrh 85

Příloha 3 – Požadavky a normy DZES – nové

Text navržený Komisí	Pozměňovací návrh
	Dodržování ze strany zemědělců vnitrostátních právních předpisů v sociální oblasti, které se týkají práv zaměstnanců v zemědělství

Odůvodnění

Vyplývá z textu.

Pozměňovací návrh 86

Příloha 12 – Cíle O.13 a R.4

Text navržený Komisí	Pozměňovací návrh
podporovat udržitelný rozvoj přírodních zdrojů , jako je voda, půda a ovzduší, a účinné hospodaření s nimi ;	podporovat udržitelné hospodaření s přírodními zdroji , jako je voda, půda a ovzduší;

Odůvodnění

Přizpůsobení pozměňovacímu návrhu 73.

COM(2018) 393 final

Pozměňovací návrh 87

3. bod odůvodnění

Text navržený Komisí

Pozměňovací návrh

Prováděcí model SZP založený na dodržování předpisů by se měl změnit a více se zaměřit na výsledky a výkonnost. Unie by proto měla stanovit základní cíle politiky, typy intervencí a základní požadavky Unie, zatímco členské státy by měly nést větší odpovědnost za splnění těchto cílů. V důsledku toho existuje potřeba zajistit větší míru subsidiarity pro lepší zohlednění místních podmínek a potřeb. Členské státy by v souladu s novým prováděcím modelem měly proto nést odpovědnost za úpravu svých intervencí SZP v souladu se základními požadavky Unie s cílem maximalizovat jejich příspěvek k plnění cílů SZP Unie. Současně by měly vytvořit a navrhnout rámec dodržování předpisů a kontroly pro příjemce.

Prováděcí model SZP založený na dodržování předpisů by se měl změnit a více se zaměřit na výsledky a výkonnost. Unie by proto měla stanovit základní cíle politiky, typy intervencí a základní požadavky Unie, zatímco členské státy by měly nést větší odpovědnost za splnění těchto cílů. V důsledku toho existuje potřeba zajistit větší míru subsidiarity pro lepší zohlednění místních podmínek a potřeb. Členské státy a regiony by v souladu s novým prováděcím modelem měly proto nést odpovědnost za úpravu svých intervencí SZP v souladu se základními požadavky Unie s cílem maximalizovat jejich příspěvek k plnění cílů SZP Unie. Současně by měly vytvořit a navrhnout rámec dodržování předpisů a kontroly pro příjemce.

Odůvodnění

Je třeba zachovat a posilovat roli, kterou při řízení a provádění SZP hrají evropské regiony, s cílem přizpůsobit politická rozhodnutí specifickým vlastnostem území a odvětví.

Pozměňovací návrh 88

30. bod odůvodnění

Text navržený Komisí

Pozměňovací návrh

Pokud jde o víceleté sledování výkonnosti, Komise by měla mít rovněž pravomoc pozastavit platby. V případě opožděného nebo nedostatečného pokroku při plnění cílů dle ustanovení národního strategického plánu SZP by tak měla mít Komise možnost požádat členský stát o přijetí nezbytných nápravných kroků v souladu s akčním plánem, který bude vypracován ve spolupráci s Komisí a který bude obsahovat jasné ukazatele pokroku, a to formou prováděcího aktu. Pokud členský stát nepředloží nebo neprovede akční plán nebo pokud je akční plán prokazatelně k nápravě situace nedostatečný, Komise by měla mít právo pozastavit měsíční nebo průběžné platby, a to formou prováděcího aktu.

Pokud jde o víceleté sledování výkonnosti, Komise by měla mít rovněž pravomoc pozastavit platby. V případě opožděného nebo nedostatečného pokroku při plnění společných evropských cílů dle ustanovení národního strategického plánu SZP by tak měla mít Komise možnost požádat členský stát o přijetí nezbytných nápravných kroků v souladu s akčním plánem, který bude vypracován ve spolupráci s Komisí a který bude obsahovat jasné ukazatele pokroku, a to formou prováděcího aktu. Pokud členský stát nepředloží nebo neprovede akční plán nebo pokud je akční plán prokazatelně k nápravě situace nedostatečný, Komise by měla mít právo pozastavit měsíční nebo průběžné platby, a to formou prováděcího aktu.

Odůvodnění

Aby se zmírnilo riziko omezování ekologické transformace na nejnižší úroveň a narušení hospodářské soutěže, je třeba k nařízení připojit kvantifikaci společných cílů ve strategických plánech.

Pozměňovací návrh 89

55. bod odůvodnění

Text navržený Komisí

Pozměňovací návrh

Podmíněnost je důležitým prvkem SZP, zejména s ohledem na její ekologické a klimatické prvky, jakož i ve vztahu k otázkám veřejného zdraví a zvířat. To znamená, že by měly být prováděny kontroly a v případě potřeby vyměřeny sankce pro zajištění účinnosti systému podmíněnosti. Aby platily rovné podmínky pro příjemce v různých členských státech, měla by být na úrovni Unie stanovena určitá obecná pravidla pro kontroly podmíněnosti.

Podmíněnost je důležitým prvkem SZP, zejména s ohledem na její ekologické a klimatické prvky, jakož i ve vztahu k otázkám veřejného zdraví a zvířat a sociálním právům zaměstnanců v zemědělství . To znamená, že by měly být prováděny kontroly a v případě potřeby vyměřeny sankce pro zajištění účinnosti systému podmíněnosti. Aby platily rovné podmínky pro příjemce v různých členských státech, měla by být na úrovni Unie stanovena určitá obecná pravidla pro kontroly podmíněnosti.

Odůvodnění

Je důležité, aby zemědělské podniky, které využívají veřejných fondů SZP, dodržovaly sociální práva svých zaměstnanců.

Pozměňovací návrh 90

Čl. 15 odst. 1

Text navržený Komisí	Pozměňovací návrh
Finanční kázeň	Finanční kázeň
1. Míru úpravy přímých plateb na intervence podle čl. 5 odst. 2 písm. c) tohoto nařízení a finančního příspěvku Unie na zvláštní opatření v oblasti zemědělství podle čl. 5 odst. 2 písm. f) tohoto nařízení poskytovaného podle kapitoly IV nařízení (EU) č. 228/2013 a kapitoly IV nařízení (EU) č. 229/2013 (dále jen „míra úpravy“) stanoví Komise, pokud odhady financování intervencí a opatření financovaných v rámci uvedeného dílčího stropu pro daný rozpočtový rok ukazují, že budou platné roční stropy překročeny.	1. Míru úpravy přímých plateb na intervence podle čl. 5 odst. 2 písm. c) tohoto nařízení a finančního příspěvku Unie na zvláštní opatření v oblasti zemědělství podle čl. 5 odst. 2 písm. f) tohoto nařízení (dále jen „míra úpravy“) stanoví Komise, pokud odhady financování intervencí a opatření financovaných v rámci uvedeného dílčího stropu pro daný rozpočtový rok ukazují, že budou platné roční stropy překročeny.
Komise přijme prováděcí akty stanovující míru úpravy do 30. června kalendářního roku, na který se vztahuje. Tyto prováděcí akty se přijímají poradním postupem podle čl. 101 odst. 2.	Komise přijme prováděcí akty stanovující míru úpravy do 30. června kalendářního roku, na který se vztahuje. Tyto prováděcí akty se přijímají poradním postupem podle čl. 101 odst. 2.

Odůvodnění

Měly by se vyloučit přímé platby v rámci POSEI, neboť již mají stanovený strop v samotném nařízení č. 228/2013, čímž se z hlediska plánování a provádění programů zabrání tomu, aby přispívaly k jakýmkoli nadměrným výdajům.

Pozměňovací návrh 91

Článek 32

Text navržený Komisí

Pozměňovací návrh

Automatické zrušení závazků u strategických plánů SZP

1. Komise automaticky zruší každou část rozpočtového závazku na intervence pro rozvoj venkova v rámci strategického plánu SZP, která nebyla použita pro účely předběžného financování nebo průběžných plateb nebo u níž nebyl Komisi předložen výkaz výdajů splňující požadavky stanovené v čl. 30 odst. 3, pokud jde o výdaje uskutečněné do 31. prosince druhého roku následujícího po roce, kdy byl daný rozpočtový závazek učiněn.

1. Komise automaticky zruší každou část rozpočtového závazku na intervence pro rozvoj venkova v rámci strategického plánu SZP, která nebyla použita pro účely předběžného financování nebo průběžných plateb nebo u níž nebyl Komisi předložen výkaz výdajů splňující požadavky stanovené v čl. 30 odst. 3, pokud jde o výdaje uskutečněné do 31. prosince třetího roku následujícího po roce, kdy byl daný rozpočtový závazek učiněn.

2. Automaticky se zruší ta část rozpočtových závazků, která bude dosud otevřena k poslednímu datu způsobilosti výdajů podle čl. 80 odst. 3 nařízení (EU) …/…[nařízení o strategických plánech SZP] a v souvislosti s níž nebyl nejpozději šest měsíců po tomto datu vypracován výkaz výdajů.

3. V případě soudního řízení nebo řízení o správním opravném prostředku s odkladným účinkem se po dobu tohoto řízení přeruší v souvislosti s částkou odpovídající dotyčným operacím lhůta pro automatické zrušení závazku uvedená v odstavci 1 nebo 2 za předpokladu, že Komise obdrží od členského státu nejpozději dne 31. ledna roku N+ 3 řádně odůvodněné informace.

4. Do výpočtu automaticky rušených závazků se nezahrnuje:

a)	ta část rozpočtových závazků, v souvislosti s níž byl vypracován výkaz výdajů, ale jejíž úhrada byla ke dni 31. prosince roku N + 2 Komisí snížena nebo pozastavena;

a)	ta část rozpočtových závazků, v souvislosti s níž byl vypracován výkaz výdajů, ale jejíž úhrada byla ke dni 31. prosince roku N + 3 Komisí snížena nebo pozastavena;

Odůvodnění

Komplexnost programu a zúčastněných institucionálních úrovní vyžaduje obnovu N+3.

COM(2018) 394 final

Pozměňovací návrh 92

Nový bod odůvodnění po 38. bodu odůvodnění

Text navržený Komisí	Pozměňovací návrh
	Vzhledem k rostoucím slabinám producentů v potravinovém řetězci je nezbytné mít k dispozici rámec, který by zaručil sladění SZP s politikou hospodářské soutěže v souladu s ustanoveními článku 42 Smlouvy o prioritě cílů SZP.

Odůvodnění

Jedná se o dodržování ustanovení článku 42 Smlouvy.

Pozměňovací návrh 93

Nový bod odůvodnění po 38. bodu odůvodnění

Text navržený Komisí	Pozměňovací návrh
	Vzhledem k rostoucí kolísavosti cen v zemědělství a s ohledem na hodnocení nástrojů zavedených při dřívějších reformách SZP je nebytné přezkoumat opatření pro předcházení otřesům na trhu.

Odůvodnění

Odvětvové krize příliš oslabují zemědělské podniky a oblasti produkce. Přispívají ke snižování počtu zemědělských podniků a k demotivaci mladých lidí se usazovat. Je nutné toto napravit.

Pozměňovací návrh 94

Nový bod odůvodnění po 38. bodu odůvodnění

Text navržený Komisí

Pozměňovací návrh

S ohledem na rostoucí kolísání zemědělských trhů a nerovnováhu mezi producenty, zpracovateli a distributory v rozdělování přidané hodnoty je nezbytné lépe zohledňovat a předvídat vývoj trhů. Pro jednotlivá odvětví jsou zřizovány evropské observatoře, tak jako tomu bylo již v několika jiných odvětvích. Analyzují objemy produkce, dovozu, vývozu, ceny, marže a výrobní náklady. V případě narušení trhu tyto observatoře upozorní Evropskou komisi, která provede opatření k regulaci výroby s cílem nastolit znovu rovnováhu na trhu, přičemž respektuje povinnosti plynoucí z mezinárodních dohod uzavřených v souladu se Smlouvou o fungování Evropské unie.

Odůvodnění

Je třeba mít k dispozici potřebné informace, aby bylo možné reagovat rychle a účinně na narušení trhu a snížit rozpočtové výdaje, které jsou příliš velké, pokud EU jedná až dodatečně, jak jsme mohli vidět v odvětví mléka od roku 2008.

Pozměňovací návrh 95

Čl. 1 odst. 4

Text navržený Komisí

Pozměňovací návrh

Nařízení (EU) č. 1308/2013 se mění takto:

[…]

Nařízení (EU) č. 1308/2013 se mění takto:

[…]

4)	Část II hlava I kapitola II se mění takto:

4)	Část II hlava I kapitola II se mění takto:

a)	název se nahrazuje tímto: „KAPITOLA II Podpora určená na dodávání ovoce a zeleniny a mléka a mléčných výrobků do vzdělávacích zařízení“;

b)	nadpis „Oddíl l“ a jeho název se zrušují;

c)	článek 23a se mění takto:

a)	název se nahrazuje tímto: „KAPITOLA II Podpora určená na dodávání ovoce a zeleniny a mléka a mléčných výrobků do vzdělávacích zařízení“;

b)	nadpis „Oddíl l“ a jeho název se zrušují;

c)	článek 23a se mění takto:

odstavec 1 se nahrazuje tímto:

„1. Aniž je dotčen odstavec 4, nepřesáhne podpora v rámci školního projektu přidělená na distribuci produktů a výrobků, doprovodná vzdělávací opatření a související náklady uvedené v čl. 23 odst. 1 částku 220 804 135 EUR na školní rok.

V rámci tohoto celkového limitu nepřesáhne tato podpora:

a)	v případě ovoce a zeleniny do škol: 130 608 466 EUR na školní rok;

b)	v případě mléka do škol: 90 195 669 EUR na školní rok.“;

odstavec 1 se nahrazuje tímto:

V rámci tohoto celkového limitu nepřesáhne tato podpora:

a)	v případě ovoce a zeleniny do škol: 130 608 466 EUR na školní rok;

b)	v případě mléka do škol: 90 195 669 EUR na školní rok.“;

ii)	v odst. 2 třetím pododstavci se zrušuje poslední věta;

ii)	v odst. 2 třetím pododstavci se zrušuje poslední věta;

iii)	odstavec 4 se nahrazuje tímto: „4. Nepřekročí-li celkový limit výši 220 804 135 EUR stanovený v odstavci 1, může kterýkoli členský stát převést jednou za školní rok až 20 % svých předběžných přídělů podpory z jednoho projektu do druhého.“;

iii)

odstavec 4 se nahrazuje tímto:

„4. Nepřekročí-li celkový limit výši 220 804 135 EUR stanovený v odstavci 1, může kterýkoli členský stát převést jednou za školní rok až 20 % svých předběžných přídělů podpory z jednoho projektu do druhého. Tento procentní podíl může v členských státech s nejvzdálenějšími regiony v souladu s článkem 349 SFEU a v dalších náležitě odůvodněných případech dosáhnout 25 %.“;

(…)

[…]

Odůvodnění

Pozměňovací návrh odráží 8. bod odůvodnění nařízení č. 2016/791: větší pomoc méně rozvinutým regionům, menším ostrovům v Egejském moři a nejvzdálenějším regionům vzhledem k jejich omezené zemědělské diverzifikaci a skutečnosti, že se některé produkty v těchto regionech často nenacházejí.

Pozměňovací návrh 96

Článek 119

Text navržený Komisí

Pozměňovací návrh

Povinné údaje

1. Označení a obchodní úprava výrobků uvedených v příloze VII části II bodech 1 až 11, 13, 15 a 16, které jsou uváděny na trh v Unii nebo vyváženy, obsahují tyto povinné údaje:

a)	označení druhu výrobku z révy vinné v souladu s částí II přílohy VII;

a)	označení druhu výrobku z révy vinné v souladu s částí II přílohy VII;

u vín s chráněným označením původu nebo chráněným zeměpisným označením:

i.	výraz „chráněné označení původu“ nebo „chráněné zeměpisné označení“ a

ii.	název chráněného označení původu nebo chráněného zeměpisného označení;

u vín s chráněným označením původu nebo chráněným zeměpisným označením:

i.	výraz „chráněné označení původu“ nebo „chráněné zeměpisné označení“ a

ii.	název chráněného označení původu nebo chráněného zeměpisného označení;

c)	skutečný obsah alkoholu v procentech objemových;

c)	energetická hodnota na 100 ml;

d)	uvedení provenience;

d)	seznam složek včetně mezisložek vinifikace, přičemž tento seznam by mohl být dostupný přes čtečku kódů;

e)	název stáčírny nebo v případě šumivého vína, šumivého vína dosyceného oxidem uhličitým, jakostního šumivého vína nebo jakostního aromatického šumivého vína název producenta nebo prodejce;

e)	skutečný obsah alkoholu v procentech objemových;

f)	u dovážených vín název dovozce; a

f)	uvedení provenience;

g)	v případě šumivého vína, šumivého vína dosyceného oxidem uhličitým, jakostního šumivého vína nebo jakostního aromatického šumivého vína údaj o obsahu cukru.

g)	název stáčírny nebo v případě šumivého vína, šumivého vína dosyceného oxidem uhličitým, jakostního šumivého vína nebo jakostního aromatického šumivého vína název producenta nebo prodejce;

h)	u dovážených vín název dovozce; a

i)	v případě šumivého vína, šumivého vína dosyceného oxidem uhličitým, jakostního šumivého vína nebo jakostního aromatického šumivého vína údaj o obsahu cukru.

Odůvodnění

Stejně jako pro jiné potravinářské výrobky mají spotřebitelé právo mít k dispozici úplnější označení, a to zejména pokud jde o nutriční hodnoty a způsoby vinifikace.

Pozměňovací návrh 97

Čl. 152 odst. 1a

Text navržený Komisí

Pozměňovací návrh

Organizace producentů

Odchylně od čl. 101 odst. 1 Smlouvy o fungování EU může organizace producentů uznaná podle odstavce 1 tohoto článku plánovat produkci zemědělských produktů, optimalizovat jejich produkční náklady, umisťovat je na trh a sjednávat smlouvy na jejich dodávku jménem svých členů pro veškerou produkci nebo její část.

Činnosti uvedené v prvním pododstavci mohou probíhat:

Organizace producentů uznaná podle odstavce 1 tohoto článku může plánovat produkci zemědělských produktů, optimalizovat jejich produkční náklady, umisťovat je na trh a sjednávat smlouvy na jejich dodávku jménem svých členů pro veškerou produkci nebo její část.

Činnosti uvedené v prvním pododstavci mohou probíhat:

a)	za předpokladu, že jedna nebo více z činností uvedených v odst. 1 písm. b) bodech i) až vii) jsou skutečně vykonávány, a přispívají tak k plnění cílů stanovených v článku 39 Smlouvy o fungování EU;

a)	za předpokladu, že jedna nebo více z činností uvedených v odst. 1 písm. b) bodech i) až vii) jsou skutečně vykonávány, a přispívají tak k plnění cílů stanovených v článku 39 Smlouvy o fungování EU;

b)	za předpokladu, že organizace producentů soustředí nabídku a uvádí produkty svých členů na trh, ať došlo k převodu vlastnictví zemědělských produktů z producentů na organizaci producentů, či nikoli;

b)	za předpokladu, že organizace producentů soustředí nabídku a uvádí produkty svých členů na trh, ať došlo k převodu vlastnictví zemědělských produktů z producentů na organizaci producentů, či nikoli;

Odůvodnění

Úkoly a cíle organizací stanovených SZP unikají uplatňování článku 101 SFEU (Soudní dvůr Evropské unie, věc „čekanka“). Není proto zapotřebí doplňovat tento začátek věty.

Pozměňovací návrh 98

Čl. 209 odst. 1

Text navržený Komisí	Pozměňovací návrh
Výjimky pro cíle SZP a zemědělce a jejich sdružení	Výjimky pro cíle SZP a zemědělce a jejich sdružení
Ustanovení čl. 101 odst. 1 Smlouvy o fungování EU se nepoužije na dohody, rozhodnutí a jednání uvedené v článku 206 tohoto nařízení, které jsou nezbytné pro dosažení cílů stanovených v článku 39 Smlouvy o fungování EU.	Ustanovení čl. 101 odst. 1 Smlouvy o fungování EU se nepoužije na dohody, rozhodnutí a jednání uvedené v článku 206 tohoto nařízení, které jsou nezbytné pro dosažení cílů stanovených v článku 39 Smlouvy o fungování EU.
Ustanovení čl. 101 odst. 1 Smlouvy o fungování EU se nepoužije na dohody, rozhodnutí a jednání ve vzájemné shodě zemědělců, sdružení zemědělců či svazů těchto sdružení nebo organizací producentů uznaných podle článku 152 nebo 161 tohoto nařízení nebo sdružení organizací producentů uznaných podle článku 156 tohoto nařízení, které se týkají produkce nebo prodeje zemědělských produktů nebo využívání společných zařízení ke skladování, úpravě nebo zpracování zemědělských produktů, pokud neohrožují cíle stanovené v článku 39 Smlouvy o fungování EU.	Ustanovení čl. 101 odst. 1 Smlouvy o fungování EU se nepoužije na dohody, rozhodnutí a jednání ve vzájemné shodě zemědělců, sdružení zemědělců či svazů těchto sdružení nebo organizací producentů uznaných podle článku 152 nebo 161 tohoto nařízení nebo sdružení organizací producentů uznaných podle článku 156 tohoto nařízení, které se týkají produkce nebo prodeje zemědělských produktů nebo využívání společných zařízení ke skladování, úpravě nebo zpracování zemědělských produktů, pokud neohrožují cíle stanovené v článku 39 Smlouvy o fungování EU.
Tento odstavec se nepoužije na dohody, rozhodnutí a jednání ve vzájemné shodě, jejichž součástí je povinnost účtovat stejné ceny nebo kterými je vyloučena hospodářská soutěž.

Odůvodnění

V souladu s cílem lépe rozdělovat přidanou hodnotu po celé délce potravinového řetězce a posilovat v tomto smyslu pravomoci producentů a jejich sdružení je důležité, aby se tento odstavec mohl uplatnit i na vyjednávání cen.

Pozměňovací návrh 99

Čl. 219 odst. 1

Text navržený Komisí	Pozměňovací návrh
S cílem účinně a účelně reagovat na hrozby narušení trhů v důsledku výrazného zvýšení nebo snížení cen na vnitřních nebo vnějších trzích nebo jiných událostí a okolností, které závažně narušují nebo by mohly narušit trh, pokud je pravděpodobné, že tato situace nebo její dopady na trh budou přetrvávat nebo se zhoršovat, je Komisi svěřena pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci v souladu s článkem 227, pokud jde o přijetí opatření nezbytných k řešení dané situace na trhu, při současném dodržení všech závazků vyplývajících z mezinárodních dohod uzavřených v souladu se Smlouvou o fungování EU a za předpokladu, že jakákoli jiná opatření dostupná podle tohoto nařízení se ukáží jako nedostatečná.	S cílem účinně a účelně reagovat na hrozby narušení trhů v důsledku výrazného zvýšení nebo snížení cen na vnitřních nebo vnějších trzích nebo jiných událostí a okolností, které závažně narušují nebo by mohly narušit trh, pokud je pravděpodobné, že tato situace nebo její dopady na trh budou přetrvávat nebo se zhoršovat, je Komisi svěřena pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci v souladu s článkem 227, pokud jde o přijetí opatření nezbytných k řešení dané situace na trhu, při současném dodržení všech závazků vyplývajících z mezinárodních dohod uzavřených v souladu se Smlouvou o fungování EU a za předpokladu, že jakákoli jiná opatření dostupná podle tohoto nařízení se ukáží jako nedostatečná.
Pokud to v případech hrozeb narušení trhů uvedených v prvním pododstavci tohoto odstavce vyžadují naléhavé závažné důvody, použije se na akty v přenesené pravomoci přijaté podle prvního pododstavce tohoto odstavce postup stanovený v článku 228.	Pokud to v případech hrozeb narušení trhů uvedených v prvním pododstavci tohoto odstavce vyžadují naléhavé závažné důvody, použije se na akty v přenesené pravomoci přijaté podle prvního pododstavce tohoto odstavce postup stanovený v článku 228.
Tyto naléhavé závažné důvody mohou zahrnovat i nutnost učinit okamžitý zásah s cílem řešit narušení trhu nebo takovému narušení zabránit v případech, v nichž se hrozby narušení trhu objevily tak náhle nebo neočekávaně, že v zájmu účinného a účelného řešení situace je nezbytný okamžitý zásah, nebo v případech, v nichž by zásah zabránil tomu, aby se tyto hrozby narušení trhu staly skutečností, aby přetrvávaly nebo se přeměnily v závažnější či déle trvající narušení trhu, nebo v případech, v nichž by odklad okamžitého zásahu mohl způsobit nebo zhoršit narušení nebo by se v důsledku tohoto odkladu zvýšil rozsah opatření, která by byla později nezbytná k řešení dané hrozby nebo narušení trhu, nebo by tento odklad měl negativní dopad na produkci či tržní podmínky.	Tyto naléhavé závažné důvody mohou zahrnovat i nutnost učinit okamžitý zásah s cílem řešit narušení trhu nebo takovému narušení zabránit v případech, v nichž se hrozby narušení trhu objevily tak náhle nebo neočekávaně, že v zájmu účinného a účelného řešení situace je nezbytný okamžitý zásah, nebo v případech, v nichž by zásah zabránil tomu, aby se tyto hrozby narušení trhu staly skutečností, aby přetrvávaly nebo se přeměnily v závažnější či déle trvající narušení trhu, nebo v případech, v nichž by odklad okamžitého zásahu mohl způsobit nebo zhoršit narušení nebo by se v důsledku tohoto odkladu zvýšil rozsah opatření, která by byla později nezbytná k řešení dané hrozby nebo narušení trhu, nebo by tento odklad měl negativní dopad na produkci či tržní podmínky.
Tato opatření mohou v rozsahu nezbytném a na dobu nezbytnou k vyřešení případu narušení trhu či hrozby narušení trhu rozšířit nebo pozměnit oblast působnosti, dobu trvání nebo jiné aspekty dalších opatření stanovených tímto nařízením nebo stanovit vývozní náhrady nebo zcela či částečně pozastavit dovozní cla, a to dle potřeby i na určitá množství nebo období.	Tato opatření mohou v rozsahu nezbytném a na dobu nezbytnou k vyřešení případu narušení trhu či hrozby narušení trhu rozšířit nebo pozměnit oblast působnosti, dobu trvání nebo jiné aspekty dalších opatření stanovených tímto nařízením nebo zcela či částečně pozastavit dovozní cla, a to dle potřeby i na určitá množství nebo období.

Odůvodnění

Vývozní podpory nejsou přijatelné pro třetí země a jsou nákladné pro daňové poplatníky, dokonce nákladnější než předcházení krizím.

Pozměňovací návrh 100

Nový odstavec po čl. 219 odst. 4

Text navržený Komisí

Pozměňovací návrh

V okamžiku, kdy tržní cena klesne pod určitou flexibilní hodnotu vázanou na průměrné výrobní náklady a stanovenou evropskou observatoří pro trh dotčeného odvětví, Evropská komise poskytne na základě situace na trhu a v dotčeném odvětví podporu producentům v dotčeném odvětví, kteří po stanovenou dobu dobrovolně sníží své dodávky ve srovnání se stejným obdobím předcházejícího roku.

i)	Podpora se uděluje na základě žádosti producentů podané členskému státu, v němž jsou usazeni, a způsobem stanoveným dotčeným členským státem.

ii)

V zájmu zajištění účinného a správného provádění tohoto systému stanoví Komise na základě údajů poskytnutých evropskou observatoří pro trh dotčeného odvětví:

—	celkový maximální objem nebo celkové maximální množství dodávek, které je třeba snížit na úrovni Unie v rámci systému snižování,

—	dobu trvání snižování a případně její prodloužení,

—	výši podpory na základě objemu nebo množství snížení a způsob jejího vyplácení,

—	kritéria způsobilosti k podpoře pro žadatele a žádosti,

—	zvláštní podmínky pro provádění systému.

Odůvodnění

EU potřebuje nástroje pro regulaci objemů produkce v případě narušení trhu, které budou rychle účinné, nebudou nákladné pro evropský rozpočet a umožní producentům neprodávat se ztrátou a živit se svým povoláním, což je atraktivní faktor pro mladé lidi.

Pozměňovací návrh 101

Článek 226

Text navržený Komisí

Pozměňovací návrh

Výkonnostní rámec

1. Komise zřídí výkonnostní rámec, který umožní podávání zpráv, sledování a hodnocení výkonnosti plánu pro zvládání krizí během jeho provádění.

2. Výkonnostní rámec obsahuje následující prvky:

a)	všechny společné ukazatele kontextu, míry, výsledku a dopadu, jenž slouží jako základ pro sledování, hodnocení a přípravu výroční zprávy o výkonnosti;

b)	cíle a roční milníky stanovené ve vztahu k příslušnému specifickému cíli s použitím ukazatele výsledků;

c)	sběr údajů, jejich uchovávání a předávání;

d)	výroční zprávy o výkonnosti plánu pro zvládání krizí pro každé z odvětví, která byla v daném roce dotčena;

e)	rezervní opatření pro účinné používání EZZF jako celku.

3. Cílem výkonnostního rámce je:

a)	posoudit dopad, účinnost, účelnost, význam, soudržnost a přidanou evropskou hodnotu SZP;

b)	podat Evropskému parlamentu a Radě zprávu o využívání pravomocí udělených Komisi v oblasti předcházení krizím a jejich řešení;

c)	upustit od stávajícího systému čerpání rozpočtu EZZF;

d)	přejít k systému proticyklického řízení zemědělských trhů a příjmů, v němž Komise optimalizuje využívání veřejných finančních prostředků podle hospodářských cyklů, klimatických incidentů a geopolitického napětí.

Odůvodnění

Komise by měla definovat svou strategii pro případ krizí, aby nesla odpovědnost před Parlamentem a Radou. Vyjasnění této strategie je důležitým předpokladem k tomu, aby členské státy mohly následně stanovit své priority.

Pozměňovací návrh 102

Článek 226

Text navržený Komisí

Pozměňovací návrh

Plán pro zvládání krizí

1. Komise zavede plán pro zvládání krizí za účelem využití pomoci Unie financované v rámci EZZF, a tak umožnit splnění cílů SZP stanovených v článku 39 Smlouvy o fungování Evropské unie, zejména cíle stabilizace trhů.

2. Na základě zprávy definující druhy krizí uvedené v čl. 225 písm. c) a hodnocení provedeného zejména v rámci prvního pilíře SZP Komise stanoví intervenční strategii pro jednotlivé druhy krizí. Ve vztahu k jednotlivým nástrojům řízení trhů stanoveným v tomto nařízení je třeba provést analýzu SWOT s cílem nalézt případné synergie mezi nástroji.

3. Komise je oprávněna přijímat akty v přenesené pravomoci v souladu se článkem 227, a stanovit tak kvantitativní cíle a mezníky, aby mohly nástroje uvedené v tomto nařízení přispívat k plnění cílů stanovených v článku 39 SFEU. Návrh plánu pro zvládání krizí Komise předloží do 1. ledna 2020 Evropskému parlamentu a Radě. Na tomto základě pak členské státy Komisi předloží své strategické plány SZP.

4. Plán pro zvládání krizí pokrývá období od 1. ledna 2021 do 31. prosince 2027 s přezkumem v polovině období do 30. června 2024, kdy bude muset být optimalizován celkový soulad se strategickými plány členských států, aby se účinněji využívaly veřejné prostředky a zvětšila se přidaná hodnota Unie.

Odůvodnění

Pozměňovací návrh 103

Článek 4

Text navržený Komisí

Pozměňovací návrh

Změna nařízení (EU) č. 228/2013

V článku 30 se odstavce 2 a 3 nahrazují tímto:

2. Na každé finanční období financuje Unie opatření stanovená v kapitolách III a IV až do maximální roční částky, jež se rovná:

—	v případě francouzských zámořských departementů: 267 580 000 EUR ,

—	Azory a Madeira: 102 080 000 EUR ,

—	Kanárské ostrovy: 257 970 000 EUR .

—	v případě francouzských zámořských departementů: 278 410 000 EUR ,

—	Azory a Madeira: 106 210 000 EUR ,

—	Kanárské ostrovy: 268 420 000 EUR .

3. Částky přidělené na každé finanční období na financování opatření stanovených v kapitole III

nesmí překračovat tyto částky:

3. Částky přidělené na každé finanční období na financování opatření stanovených v kapitole III

nesmí překračovat tyto částky:

—	v případě francouzských zámořských departementů: 25 900 000 EUR ,

—	Azory a Madeira: 20 400 000 EUR ,

—	Kanárské ostrovy: 69 900 000 EUR .

—	v případě francouzských zámořských departementů: 26 900 000 EUR ,

—	Azory a Madeira: 21 200 000 EUR ,

—	Kanárské ostrovy: 72 700 000 EUR .

[…]

Odůvodnění

Snížení prostředků určených na POSEI o 3,9 % je nepřijatelné vzhledem k pozitivnímu hodnocení tohoto programu a závazku Evropské komise zachovat úroveň financování. Je zapotřebí, aby byly pro nejvzdálenější regiony přinejmenším zachovány příspěvky přidělené v rámci současného programovacího období.

II. POLITICKÁ DOPORUČENÍ

Evropský výbor regionů,

vyzývá EU k tomu, aby byla ze SZP učiněna konkurenceschopná, moderní, spravedlivá, udržitelná a solidární zemědělská politika, která bude sloužit zemědělcům, územním celkům, spotřebitelům a občanům;

zdůrazňuje nutnost zajistit pro SZP odpovídající financování, a je tedy proti snížení objemu finančních prostředků EU pro SZP v období po roce 2020. Má za to, že pokud by byl rozpočet SZP snížen, bude možné jej lépe využívat tím, že se budou spravedlivěji rozdělovat přímé platby;

odmítá navrhované snížení rozpočtu na rozvoj venkova o 28 %, které je v rozporu s cílem územní soudržnosti EU;

žádá opětovné zavedení EZFRV do společného strategického rámce;

potvrzuje, že je nezbytná silnější součinnost mezi EFRR, ESF a EZFRV s cílem usnadnit inovace a stimulovat vytváření inovativních výrobních řetězců v zemědělství;

doporučuje přijmout agendu pro zemědělství a příměstské oblasti a schválit navýšení globálních fondů pro rozvoj venkova tak, aby všechny evropské politiky přispívaly k cíli hospodářské, sociální a územní soudržnosti. Zdůrazňuje úlohu SZP jako politiky, která přispívá k udržení obyvatelstva ve venkovských oblastech;

má za to, že přesun příliš mnoha pravomocí na členské státy prostřednictvím vnitrostátních strategických plánů by vedl k opětovné nacionalizaci SZP a k narušení hospodářské soutěže. Je nutná dostatečná flexibilita, aby se zabezpečil územní přístup, jenž bude řešit specifické potřeby a aspekty zemědělských oblastí;

žádá, aby byly do nařízení začleněny společné evropské cíle vyjádřené v číslech a měřitelné pro vnitrostátní strategické plány;

žádá, aby regiony hrály klíčovou roli při provádění strategických plánů, a to zejména pro druhý pilíř;

10.

připomíná, že regulace trhů je účinnější a méně nákladná než následné zavádění opatření;

11.

žádá zavedení dobrovolných nástrojů pro zvládání krizí, které by vycházely z řízení objemů výroby,

12.

žádá zavedení odvětvových operačních programů na úrovni EU spíše než na úrovni členských států, aby nedocházelo k narušením mezi členskými státy a mezi jednotlivými;

13.

požaduje nároční evropská kritéria pro definování aktivních zemědělců ze strany členských států;

14.

navrhuje plnou konvergenci přímých plateb členských států, a to co nejdříve a nejpozději v roce 2027;

15.

navrhuje, aby v zemích a regionech, v nichž nebyla vnitřní konvergence dosud zavedena, byla postupně navyšována tak, aby plné míry dosáhla v roce 2026 a byly podpořeny znevýhodněné regiony;

16.

podporuje návrh na zavedení stropů pro přímé platby a navrhuje zohlednit maximálně 50 % nákladů na zaměstnance pro vyvážení účinnosti limitů a zohlednění zaměstnanosti;

17.

podporuje zavedení povinné redistributivní platby a navrhuje její zvýšení, přičemž minimálně 30 % prostředků by bylo z prvního pilíře;

18.

vzhledem k problémům se zatraktivněním profese zemědělce pro mladé lidi navrhuje, aby byl pro členské státy povinný bonus pro mladé zemědělce;

19.

navrhuje zachovat limit ve výši 13 % (+2 % pro bílkovinné plodiny) z vnitrostátního finančního krytí na platby vázané na cíl zabránit ukončení zemědělské činnosti ve venkovských oblastech, posilovat potravinovou soběstačnost EU, cílit výlučně na udržitelnou produkci a udržitelné způsoby produkce a vyloučit produkci biopaliv a několika dalších neprioritních produkcí;

20.

navrhuje, aby zvláštní podpora drobným zemědělcům byla pro členské státy povinná, aby se upravila definice drobného zemědělce, výše podpory a finanční krytí;

21.

vítá rozšíření podmínky celkové základní platby a její navýšení, která zahrnuje i roční střídání plodin;

22.

požaduje rozšíření podmíněnosti na dodržování práv zaměstnanců v zemědělství a právní úpravy týkající se dobrých životních podmínek zvířat;

23.

navrhuje obnovit povinnost minimálně 7 % neproduktivních oblastí ekologického zájmu na zemědělský podnik;

24.

schvaluje zásadu ekologických ustanovení a navrhuje, aby na ni bylo vyčleněno minimálně 30 % vnitrostátních plateb;

25.

navrhuje, aby každý vnitrostátní strategický plán dosáhl minimálního prahu 40 % celkového finančního krytí SZP, a přispěl tak k environmentálním cílům v oblasti klimatu;

26.

žádá zachování současné míry spolufinancování pro druhý pilíř s mírou financování 80 % na tato tři opatření: agroenvironmentální opatření, ekologické zemědělství, Natura 2000, a na opatření pro spolupráci;

27.

je proti možnosti převodu druhého pilíře do prvního, protože to je v rozporu se zájmy venkovských území, a schvaluje převod opačným směrem;

28.

vyzývá Komisi, aby vytvořila plně funkční systém monitorování pro pravidelné shromažďování aktualizovaných měřených údajů o residuích pesticidů v prostředí (zejména v půdě a vodě), případně na základě úspěšných zkušeností s projektem monitorování půdy statistického průzkumu využití půdy a krajinného pokryvu (LUCAS);

29.

má za to, že pojištění příjmu představuje nákladný nástroj, který není příliš vhodný pro malé a střední zemědělské podniky a jenž nemůže nahradit regulaci trhu ani podporu přechodu k odolnějším a nezávislejším systémům produkce;

30.

navrhuje, aby bylo přidělování dotací na investice, které do velké míry vyčerpávají finanční prostředky druhého pilíře, podmíněno hodnocením jejich dopadu na životní prostředí a bylo omezeno na 10 % krytí z druhého pilíře;

31.

s cílem podpořit zachování zemědělství ve znevýhodněných oblastech navrhuje, aby byl vyrovnávací příspěvek za přírodní znevýhodnění povinný pro členské státy, kde se může uplatňovat;

32.

schvaluje zachování hranice 5 % pro programy Leader, které umožní rozvoj místních územních iniciativ;

33.

navrhuje, aby byly členské státy povinny do svých plánů pro rozvoj venkova zahrnout opatření ve prospěch krátkých dodavatelských řetězců, bio a místní stravovací služby, obnovu odvětví s označením jakosti, zemědělství provozované v horských oblastech, odborné přípravy v oblasti ekologického zemědělství, agroekologie a agrolesnictví;

34.

navrhuje, aby se v rámci programu pro výzkum Horizont 2020 a následujícího upřednostňoval výzkum způsobů agro-ekologické produkce a agrolesnictví a podpořil participativní výzkum vědců z odvětví zemědělství;

35.

rovněž doporučuje prosazovat inovace v sociální a ekonomické oblasti prostřednictvím podpory „inteligentních vesnic“.

V Bruselu dne 5. prosince 2018.

předseda Evropského výboru regionů

Karl-Heinz LAMBERTZ

(1) Nařízení Rady (ES) č. 1257/1999 ze dne 17. května 1999 o podpoře pro rozvoj venkova z Evropského zemědělského orientačního a záručního fondu (EZOZF) a o změně a zrušení některých nařízení (Úř. věst. L 160, 26.6.1999, s. 80).

(2) Nařízení Rady (ES) č. 1698/2005 ze dne 20. září 2005 o podpoře pro rozvoj venkova z Evropského zemědělského fondu pro rozvoj venkova (EZFRV) (Úř. věst. L 277, 21.10.2005, s. 1).