13.7.2018

Úřední věstník Evropské unie

C 247/54

Stanovisko Evropského výboru regionů Pozměněný program na podporu strukturálních reforem a nové rozpočtové nástroje pro eurozónu

(2018/C 247/09)

Hlavní zpravodajka:

Olga ZRIHEN (BE/SES), poslankyně Valonského parlamentu

Odkaz:

sdělení Nové rozpočtové nástroje pro stabilní eurozónu v rámci EU

COM(2017) 822 final

návrh nařízení Evropského parlamentu a Rady, kterým se mění nařízení (EU) 2017/825 za účelem navýšení finančního krytí programu na podporu strukturálních reforem a přizpůsobení jeho obecného cíle

COM(2017) 825 final

Pro informaci:

sdělení Další kroky k dokončení hospodářské a měnové unie: plán

COM(2017) 821 final

I. DOPORUČENÉ POZMĚŇOVACÍ NÁVRHY

Návrh nařízení Evropského parlamentu a Rady, kterým se mění nařízení (EU) 2017/825 za účelem navýšení finančního krytí programu na podporu strukturálních reforem a přizpůsobení jeho obecného cíle (COM(2017) 825 final)

Pozměňovací návrh 1

1. bod odůvodnění

Text navržený Komisí

Pozměňovací návrh VR

Program na podporu strukturálních reforem (dále jen „program“) byl vytvořen s cílem posílit kapacitu členských států pro přípravu a provádění prorůstových správních a strukturálních reforem, mimo jiné prostřednictvím pomoci pro účinné a účelné využívání finančních prostředků Unie. Podpora v rámci programu je poskytována Komisí na základě žádostí členských států a zahrnuje širokou škálu oblastí politiky . Budování odolných ekonomik, které se opírají o silné ekonomické a sociální struktury, což členským státům umožňuje účinně absorbovat otřesy a rychle překonávat jejich účinky, přispívá k hospodářské a sociální soudržnosti. Provádění institucionálních, správních a prorůstových strukturálních reforem je odpovídajícím nástrojem pro dosažení takového vývoje.

Program na podporu strukturálních reforem (dále jen „program“) byl vytvořen s cílem posílit kapacitu členských států pro přípravu a provádění prorůstových správních a strukturálních reforem, které mají význam pro provádění cílů Smlouvy o EU a přímo souvisejí s pravomocemi EU, mimo jiné prostřednictvím pomoci pro účinné a účelné využívání finančních prostředků Unie. Podpora v rámci programu je poskytována Komisí na základě žádostí členských států. Budování odolných ekonomik, které se opírají o silné ekonomické a sociální struktury, což členským státům umožňuje účinně absorbovat otřesy a rychle překonávat jejich účinky, by mělo přispívat k hospodářské, sociální a územní soudržnosti. Přijetí spoluodpovědnosti za strukturální reformy, jež jsou důležité z hlediska EU, v praxi, zejména díky místním a regionálním orgánům a sociálním partnerům, je základním předpokladem pro úspěch programu.

Pozměňovací návrh 2

3. bod odůvodnění

Text navržený Komisí	Pozměňovací návrh VR
Posílení hospodářské a sociální soudržnosti prostřednictvím podpory strukturálních reforem je klíčové pro úspěšnou účast v hospodářské a měnové unii. To je zvláště důležité pro členské státy, jejichž měnou není euro, při přípravě na vstup do eurozóny.	Posílení hospodářské, sociální a územní soudržnosti prostřednictvím strukturálních reforem , jež jsou důležité z hlediska EU, je klíčové pro úspěšnou účast a posílení konvergence v hospodářské a měnové unii. To je zvláště důležité pro členské státy, jejichž měnou není euro, při přípravě na vstup do eurozóny.

Pozměňovací návrh 3

5. bod odůvodnění

Text navržený Komisí	Pozměňovací návrh VR
Rovněž je nutné uvést, že opatření a činnosti v rámci programu mohou podpořit reformy, jež mohou členským státům, které chtějí přijmout euro, pomoci při přípravě na účast v eurozóně.

Odůvodnění

Nadbytečné s ohledem na 3. bod odůvodnění.

Pozměňovací návrh 4

6. bod odůvodnění

Text navržený Komisí

Pozměňovací návrh VR

S cílem uspokojit rostoucí poptávku po podpoře od členských států a s ohledem na nutnost podpořit provádění strukturálních reforem v členských státech, jejichž měnou není euro, by finanční prostředky přidělené na program měly být navýšeny na dostatečnou úroveň, která umožní Unii poskytovat podporu, jež splňuje potřeby členských států, které o ni žádají.

S cílem uspokojit rostoucí poptávku po podpoře od členských států a s ohledem na nutnost podpořit provádění strukturálních reforem , jež jsou důležité z hlediska EU, v členských státech, jejichž měnou není euro, by finanční prostředky přidělené na program měly být navýšeny pomocí nástroje pružnosti podle článku 11 stávajícího víceletého finančního rámce na dostatečnou úroveň, která umožní Unii poskytovat podporu, jež splňuje potřeby členských států, které o ni žádají.

Pozměňovací návrh 5

Článek 1

Text navržený Komisí	Pozměňovací návrh VR
„Článek 4	„Článek 4
Obecný cíl	Obecný cíl
Obecným cílem programu je přispět k institucionálním, správním a strukturálním reformám podporujícím růst v členských státech poskytováním podpory vnitrostátním orgánům na opatření zaměřená na reformování a posílení institucí, řízení, veřejné správy a hospodářských a sociálních odvětví v reakci na hospodářské a sociální výzvy, za účelem posílení soudržnosti, konkurenceschopnosti, produktivity, udržitelného růstu, tvorby pracovních míst a investic, což rovněž připraví na účast v eurozóně, zejména v rámci správy ekonomických záležitostí, mimo jiné prostřednictvím pomoci zaměřené na účinné, účelné a transparentní využívání fondů Unie.“;	Obecným cílem programu je přispět k institucionálním, správním a strukturálním reformám podporujícím růst v členských státech , které jsou evropskou přidanou hodnotou v oblastech politiky spadajících do sdílené působnosti Unie a členských států a jež zatím nejsou předmětem žádných programů technické pomoci, a to poskytováním podpory veřejným orgánům členských států na opatření zaměřená na reformování a posílení institucí, řízení, veřejné správy a hospodářských a sociálních odvětví v reakci na hospodářské a sociální výzvy, za účelem posílení soudržnosti, konkurenceschopnosti, produktivity, udržitelného růstu, tvorby pracovních míst a investic, což rovněž připraví na účast v eurozóně, zejména v rámci správy ekonomických záležitostí, mimo jiné prostřednictvím pomoci zaměřené na účinné, účelné a transparentní využívání fondů Unie.“;

Pozměňovací návrh 6

Nový článek 1 odst. 1a

Text navržený Komisí

Pozměňovací návrh VR

Čl. 5 odst. 2

Specifické cíle uvedené v odstavci 1 se vztahují na oblasti politiky týkající se soudržnosti, konkurenceschopnosti, produktivity, inovací, inteligentního a udržitelného růstu podporujícího začlenění, zaměstnanosti a investic, zejména na jednu nebo více z následujících oblastí:

a)	správu veřejných financí a aktiv, rozpočtový proces, řízení dluhu a správu příjmů;

b)	institucionální reformu a účinnou a funkční veřejnou správu orientovanou na služby , a to případně i prostřednictvím zjednodušení pravidel, účinný právní stát, reformu soudního systému a posílení boje proti podvodům, korupci a praní špinavých peněz;

podnikatelské prostředí (i pro malé a střední podniky), reindustrializaci, rozvoj soukromého sektoru, investice, veřejnou účast v podnicích, procesy privatizace, obchod a přímé zahraniční investice, hospodářskou soutěž a zadávání veřejných zakázek, udržitelný rozvoj odvětví a podporu inovací a digitalizace;

vzdělávání a odbornou přípravu; politiky v oblasti zaměstnanosti, včetně sociálního dialogu v zájmu vytváření pracovních míst; boj proti chudobě, podporu sociálního začleňování; systémy sociálního zabezpečení a sociální pomoci; systémy veřejného zdraví a zdravotní péče a politiky v oblasti soudržnosti, azylu, migrace a hranic;

e)	politiky pro provádění opatření v oblasti klimatu, podporu energetické účinnosti a dosažení energetické diverzifikace, ale i politiky pro odvětví zemědělství, rybolov a udržitelný rozvoj venkovských oblastí;

f)	politiky týkající se finančního sektoru včetně podpory finanční gramotnosti, finanční stabilitu, přístup k finančním prostředkům a úvěrování reálné ekonomiky; tvorbu, poskytování a sledování kvality údajů a statistik; a politiky zaměřené na boj proti daňovým únikům.

II. POLITICKÁ DOPORUČENÍ

EVROPSKÝ VÝBOR REGIONŮ

O změnách nařízení o programu na podporu strukturálních reforem na období 2018–2020

schvaluje zásadu tohoto programu podpory, jehož cílem je poskytovat členským státům na dobrovolném základě a na vyžádání technickou podporu při strukturálních reformách v členských státech. Podle názoru VR by však rozsah působnosti těchto strukturálních reforem způsobilých pro podporu EU měl být omezen na oblasti politiky, které mají význam pro provádění cílů Smlouvy o EU a přímo souvisejí s pravomocemi EU. VR odmítá veškeré návrhy na financování nespecifikovaných strukturálních reforem v členských státech, které nebyly podrobeny předchozímu posouzení evropské přidané hodnoty a které přímo nesouvisejí s pravomocemi EU vycházejícími ze Smlouvy. V této souvislosti poukazuje na své usnesení ze dne 1. února 2018, které odmítá návrh nařízení, jejž dne 6. prosince 2017 předložila Komise a kterým se mění nařízení o společných ustanoveních (EU) č. 1303/2013 (1);

souhlasí s Komisí, že jedním z hlavních cílů tohoto programu podpory musí být zlepšení administrativních kapacit celostátní, regionální a místní úrovně správy v žádajících členských státech. Podtrhuje význam víceúrovňové správy a místního přístupu při definování a provádění reforem;

požaduje jednotný soubor pokynů, jež budou zahrnovat všechny nástroje na zlepšování administrativních struktur financované EU a umožní účinnou koordinaci s programy technické pomoci, které se již na úrovni EU a přijímajících členských států provádějí, jak požadoval i Evropský účetní dvůr (EÚD);

vyjadřuje politování nad tím, že Komise neposkytla kvantitativní a kvalitativní důkazy, že program na tento úkol stačí. Zdůrazňuje, že program na podporu strukturálních reforem by se jakožto program technické podpory měl po roce 2020 stát trvalým programem pouze na základě kladného hodnocení jeho výsledků za období 2017–2020;

zdůrazňuje, že na základě rozdělení pravomocí a kompetencí platných v jednotlivých členských státech a na základě doporučení pro jednotlivé země, která jsou často adresována místním a regionálním orgánům, musí být program přístupný pro místní a regionální orgány;

je potěšen, že Komise navrhuje zvýšit rozpočet pozměněného programu na podporu strukturálních reforem pomocí nástroje pružnosti podle článku 11 současného víceletého finančního rámce;

O spoluodpovědnosti za strukturální reformy, jež jsou důležité z hlediska EU, a o jejich financování

zdůrazňuje, že řádné plánování a provádění strukturálních reforem, jež jsou důležité z hlediska EU, v členských státech čelí mnoha překážkám, například nedostatečnému pocitu spoluodpovědnosti, politické a institucionální složitosti reforem, možným negativním dopadům na sociální skupiny a území, nedostatku fiskálního prostoru k úhradě nákladů reforem, nedostatečné správní a institucionální kapacitě a nedostatku koordinace na všech úrovních správy. Obecně vzato se spoluodpovědnost na vnitrostátní úrovni za provádění doporučení pro jednotlivé země stále považuje za nedostatečnou, což je částečně dáno tím, že místní a regionální orgány nejsou do procesu plně zapojeny coby partneři;

zdůrazňuje, že důležitou úlohu v zajišťování efektivní implementace pravidel fondů a jejich čerpání hrají znalostní centra, jež místním a regionálním orgánům poskytují bezplatnou technickou pomoc při výkladu pravidel EU a využívání fondů EU. Žádá členské státy, které tato znalostní centra nemají, aby zvážily jejich zřízení, a podpořily tak efektivní využívání nového rozpočtového nástroje;

zdůrazňuje, že zatímco některá doporučení pro jednotlivé země jsou právně ukotvena prostřednictvím příslušných postupů Paktu o stabilitě a růstu a postupů při makroekonomické nerovnováze, jiná mají spíše politický význam, než že by byla právně závazná. Konstatuje, že ani hrozba sankcí podle Paktu o stabilitě a růstu a postupu při makroekonomické nerovnováze, ani politické působení nezajistily uspokojivé provádění doporučení pro jednotlivé země a neposílily pocit spoluodpovědnosti za reformy. Požaduje přístup více vycházející zdola prostřednictvím zapojení místních a regionálních orgánů, aby se posílil jejich pocit spoluodpovědnosti;

10.

konstatuje, že ačkoli o významu koordinace hospodářských politik v EU není sporu, je třeba ověřit, zda finanční pobídky a závazky plánované v případě určitých reforem v členských státech skutečně mají odpovídající právní základ ve Smlouvě o fungování Evropské unie. Vyjadřuje pochybnosti také ohledně záměru vyčlenit značné finanční prostředky na nástroj pro poskytování pomoci na čistě dobrovolném základě, jenž je založen na netransparentním systému výběru a potvrzování žádostí, což by s sebou neslo problémy, pokud jde o stanovení tematických priorit, rozpočtové plánování a náležitou územní rovnováhu;

11.

trvá rovněž na tom, že na základě stávajícího rozdělení pravomocí mají mnohé strukturální reformy, jež jsou důležité z hlediska EU, dopad na oblasti sdílené pravomoci celostátních i nižších úrovní správy. Proto – má-li se předejít porušování zásad subsidiarity a proporcionality – musejí členské státy své regionální a místní orgány zapojit do navrhování a provádění strukturálních reforem jako stálé partnery;

12.

vyjadřuje tedy politování nad návrhem Komise, aby závazky k provedení reforem a finanční pobídky byly dvoustranně dohodnuty mezi Komisí a vládami členských států a aby realizace probíhala v rámci evropského semestru, aniž by bylo stanoveno formální zapojení regionální či místní úrovně správy podle vnitrostátního rozdělení pravomocí v členském státě. Existuje totiž reálné nebezpečí, že navrhovaný přístup ohrozí toto rozdělení pravomocí a povede k porušování zásady subsidiarity nebo zásady místní či regionální samosprávy, jež jsou definovány v příslušných chartách Rady Evropy. Pro ilustraci lze uvést diskusní dokument o „prohloubení hospodářské a měnové unie“, který Komise zveřejnila v květnu 2017 a jenž zmiňuje například návrhy na dohodu o závazných normách pro měření kvality veřejných výdajů. Dohled nad těmito normami prostřednictvím stávajících srovnávacích přehledů by byl začleněn do evropského semestru. Podmínění přístupu k finančním prostředkům EU dosažením stanovené úrovně těchto norem, by znamenalo, že EU stanoví svůj přístup a politický směr v oblastech politiky, ve kterých sdílí pravomoci s nižšími úrovněmi správy, čímž by došlo k porušení zásady subsidiarity;

13.

dále vyjadřuje politování nad tím, že kritéria pro posuzování výsledků reformních závazků a uplatnění platebních tranší stanovuje a spravuje samotná Komise bez účasti orgánů členských států. Konstatuje, že návrh postrádá transparentnost kritérií pro hodnocení a že tato kritéria nelze vyvodit z doporučení pro jednotlivé země, jež jsou obecně definována bez cílů, milníků a ustanovení pro systematické monitorování. Domnívá se rovněž, že by finanční pobídky EU neměly být vnímány jako snaha obejít demokratické procesy na evropské či vnitrostátní úrovni nebo jako finanční vydírání;

14.

lituje, že Komise neposkytuje žádné podklady a informace o tom, jak by měly být navrhované finanční pobídky vyčísleny, a zároveň uznává, že vyčíslení krátkodobých nákladů na reformy se nejspíš bude významně lišit, a to podle toho, zda zahrnuje pouze administrativní náklady (navrhování, provádění a budování kapacit), nebo i sociální náklady;

15.

zdůrazňuje, že reformní závazky by měly vycházet z realistického posouzení výzev, pokud jde o institucionální a administrativní kapacitu daných veřejných orgánů, a měly by zahrnovat vhodné strategie zlepšování administrativních struktur. Je třeba vzít v úvahu nerovné podmínky, které v oblasti administrativních struktur panují mezi členskými státy a regiony EU a jež prokázala i analýza doporučení pro jednotlivé země z územního hlediska, kterou provedl VR;

16.

konstatuje, že k prosazování strukturálních reforem přispívají další politiky EU. To platí pro ESI fondy, a sice na základě předběžných podmínek, vztahují-li se na provádění práva EU, na zlepšení administrativních struktur a – prostřednictvím tematického zaměření – na provádění reforem, které spadají do oblasti působnosti strategie Evropa 2020. Proto zdůrazňuje, že je naprosto nezbytné poskytnout politický rámec, který bude nástupcem strategie Evropa 2020, aby bylo možné pokračovat v tematickém zaměření v příštím programovém období. Zdůrazňuje, že tento nový rámec musí vycházet z nové územní vize, která bude aktualizovat Perspektivu evropského územního rozvoje z roku 1999 (2);

17.

rovněž trvá na tom, že každá další spojitost mezi strukturálními reformami, jež jsou důležité z hlediska EU, a politikou soudržnosti ještě zvyšuje důležitost toho, aby byl evropský semestr demokratizován na evropské úrovni a doplněn kodexem chování, který stanoví normy pro zapojení místních a regionálních orgánů za účelem zvýšení účinnosti celého procesu a posílení pocitu spoluodpovědnosti za něj (3). Zdůrazňuje, že společným základem politiky soudržnosti a dalších politik EU, které podporují strukturální reformy, by měly být zásady subsidiarity, proporcionality, partnerství a víceúrovňové správy;

18.

opakuje svůj požadavek, aby byly nové rozpočtové nástroje hospodářské a měnové unie financovány bez vytěsnění soukromých investic a jiných režimů veřejného financování, jako je financování politiky soudržnosti EU;

19.

domnívá se, že návrh ohledně finančních pobídek pro strukturální reformy, jak je předložen ve sdělení, je coby základ pro vytvoření nezbytných legislativních návrhů nedostatečný. Vyjadřuje politování nad tím, že Komise před jeho zveřejněním neprovedla žádné posouzení dopadu ani konzultaci se zúčastněnými stranami;

20.

lituje, že návrh týkající se pilotní fáze (2018–2020) nástroje pro provádění reforem a související změny nařízení o programu na podporu strukturálních reforem a nařízení o společných ustanoveních nejsou v souladu s návrhem nového VFR, jehož zveřejnění bylo ohlášeno na květen 2018;

21.

proto navrhuje, aby při vytváření nástroje finanční podpory pro strukturální reformy byly zohledněny tyto zásady:

—

rozpočtová podpora strukturálních reforem na podporu hospodářské, sociální a územní soudržnosti spadajících do oblasti působnosti politiky soudržnosti by měla být realizována spíše prostřednictvím budoucích programů ESI fondů než pomocí zřízení samostatného programu financování, přičemž je třeba dodržovat zásady subsidiarity, partnerství a víceúrovňové správy,

—	podíl určený pro politiku soudržnosti v příštím VFR musí zůstat na současné úrovni, aby byla zaručena účinnost této politiky, a je zapotřebí vyhnout se financování strukturálních reforem tím, že na ně bude přidělována část prostředků z ESI fondů,

—	financování strukturálních reforem, které spadají mimo oblast působnosti politiky soudržnosti, z prostředků EU by mělo být podporováno spíše prostřednictvím půjček než grantů,

—

způsob definování strukturálních reforem a rozhodování o nich musí být revidován tím, že do evropského semestru budou zapojeny místní a regionální orgány. Tím by byl do evropského semestru zahrnut „územní rozměr“ a rovněž by se tak přispělo k zohlednění územní rozmanitosti Evropy, zajistila by se tím plná účast místních a regionálních orgánů v národních programech reforem a napomohlo by se dodržování rozdělení pravomocí v EU,

—	je třeba, aby každý návrh na financování strukturálních reforem z prostředků EU zahrnoval předběžné posouzení dopadu a konzultaci se zúčastněnými stranami a aby obsahoval ustanovení o hodnocení v polovině období;

Rozpočtové nástroje pro členské státy, které chtějí vstoupit do eurozóny, a pro bankovní unii

22.

konstatuje, že předpoklady pro to, aby členské státy přijaly euro, jsou odolné ekonomické struktury a vysoký stupeň udržitelné konvergence. Vítá návrh na vytvoření nástroje konvergence určeného na podporu členských států, které o přijetí eura usilují. Naléhá na Komisi, aby objasnila příslušné role nástroje konvergence, programu na podporu strukturálních reforem, ESI fondů a Fondu soudržnosti;

23.

znovu vyjadřuje podporu dokončení bankovní unie. Konstatuje, že členské státy se dosud neshodly na fiskální pojistce, kdyby se ukázalo, že Jednotný fond pro řešení krizí není dostatečný. Vítá návrh Komise na zřízení úvěrové linky nebo záruk v rámci budoucího Evropského měnového fondu;

Stabilizační funkce za účelem ochrany investic v případě rozsáhlých asymetrických otřesů

24.

připomíná, že by bylo možné snížit rozdílnost hospodářských cyklů členských států eurozóny danou strukturálními faktory, a to zavedením nástroje EU, který by reagoval na asymetrické otřesy. Souhlasí s Komisí ohledně kritérií, která musí stabilizační funkce splňovat;

25.

opakuje svůj názor, že aby byla jakákoli případná pomoc účinná, neměla by se překrývat se stávajícími nástroji, jako jsou evropské strukturální a investiční fondy (ESI fondy) a Evropský fond pro strategické investice (EFSI), nýbrž je doplňovat;

26.

vyjadřuje souhlas s Komisí, že fiskální kapacita by měla být dostatečně velká na to, aby byla účinná. Znovu však připomíná svůj nesouhlas s tím, aby byla fiskální kapacita eurozóny okruhem v rozpočtu EU, zatímco strop vlastních zdrojů zůstane na současné výši 1,23 % HND EU, aby nedocházelo k efektu vytěsňování finančních prostředků pro ESI fondy a další politiky EU;

27.

zdůrazňuje, že stabilizační funkce, která v nepříznivých obdobích chrání úrovně veřejných investic před velkými asymetrickými otřesy, má mimořádný význam pro místní a regionální orgány. Je přesvědčen, že navržený evropský systém ochrany investic by mohl být prvním krokem k této stabilizační funkci;

28.

trvá na významu „stabilizační funkce“ politiky soudržnosti, která ve spojení s prvky flexibilizace, jako je zvýšení míry spolufinancování EU a úprava výše předběžného financování, hraje důležitou úlohu při ochraně veřejných investic během finanční krize v regionech postižených asymetrickými hospodářskými otřesy;

29.

konstatuje, že navržený evropský systém ochrany investic by začal s půjčkami, poměrně malou grantovou složkou a pojistným mechanismem založeným na dobrovolných příspěvcích členských států. Zdůrazňuje, že tento systém by se mohl ukázat jako omezeně použitelný pro členské státy s nedostatečným fiskálním prostorem, pro které by mohlo být v období krize obtížné si půjčovat;

30.

vyzývá Komisi, aby vypracovala stabilizační programy založené na grantech nebo na pojištění, jako je například tzv. rezerva na horší časy;

31.

očekává oznámené vnitrostátní investiční platformy, ve kterých budou hrát úlohu místní a regionální orgány, jež zde využijí své zkušenosti s ESI fondy a EFSI.

V Bruselu dne 22. března 2018.

předseda Evropského výboru regionů

Karl-Heinz LAMBERTZ

(1) COM(2017) 826 final.

(2) CdR 4285/2015.

(3) CdR 5386/2016.