—

s ohledem na usnesení Evropského parlamentu ze dne 17. května 2017 k finančním technologiím („fintech“): vliv technologií na budoucnost finančnictví,

(4)

Podle [odkaz bude dle potřeby aktualizován podle nového rozhodnutí o ZZÚ: článku 88 rozhodnutí Rady / /EU (53) jsou osoby a subjekty usazené v zámořských zemích a územích (ZZÚ) způsobilé k získání finančních prostředků s výhradou pravidel a cílů programu a případných režimů použitelných na členský stát, s nímž je příslušná zámořská země nebo území spojeno.

(4)

Podle [odkaz bude dle potřeby aktualizován podle nového rozhodnutí o ZZÚ: článku 88 rozhodnutí Rady / /EU (53) jsou osoby a subjekty usazené v zámořských zemích a územích (ZZÚ) způsobilé k získání finančních prostředků s výhradou pravidel a cílů programu a případných režimů použitelných na členský stát, s nímž je příslušná zámořská země nebo území spojeno. Při provádění programu je třeba vzít v úvahu omezení týkající se účasti zámořských zemí nebo území a jejich efektivní účast na programu musí být monitorována a pravidelně vyhodnocována.

(5)

Podle bodů 22 a 23 interinstitucionální dohody o zdokonalení tvorby právních předpisů ze dne 13. dubna 2016 (54) existuje potřeba vyhodnotit tento program na základě informací shromážděných prostřednictvím specifických požadavků na monitorování a zároveň zamezit nadměrné regulaci a administrativní zátěži, zejména pro členské státy. Tyto požadavky mohou v příslušných případech zahrnovat měřitelné ukazatele jakožto základ pro hodnocení účinků programu v praxi.

(5)

Podle bodů 22 a 23 interinstitucionální dohody o zdokonalení tvorby právních předpisů ze dne 13. dubna 2016 (54) existuje potřeba vyhodnotit tento program na základě informací shromážděných prostřednictvím specifických požadavků na monitorování souvisejících se stávajícími potřebami a v souladu s nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/679  (54a) a zároveň zamezit nadměrné regulaci a administrativní zátěži v zájmu všech příjemců , zejména pro členské státy a MSP . Tyto požadavky by měly v příslušných případech zahrnovat měřitelné kvantitativní a kvalitativní ukazatele jakožto základ pro hodnocení účinků programu v praxi.

(5a)

Program by měl zajistit maximální transparentnost, odpovědnost a demokratickou kontrolu inovativních finančních nástrojů a mechanismů, které čerpají z rozpočtu Unie, zejména pokud jde o jejich příspěvek k dosahování cílů Unie, a to jak z hlediska původních očekávání, tak z hlediska konečných výsledků.

(6)

Tallinský summit k digitální problematice (55) ze září 2017 a závěry Evropské rady (56) ze dne 19. října 2017 uvedly, že Evropa musí investovat do digitalizace našich hospodářství a řešení nedostatků v oblasti dovedností, aby udržela a posílila evropskou konkurenceschopnost, naši kvalitu života a sociální strukturu. Evropská rada dospěla k závěru, že digitální transformace nabízí obrovské příležitosti pro inovace, růst a pracovní příležitosti, přispěje k naší konkurenceschopnosti v celosvětovém měřítku a posílí tvůrčí a kulturní rozmanitost. Využití těchto příležitostí vyžaduje, abychom společně řešili některé z výzev plynoucích z digitální transformace a přezkoumali politiky ovlivněné digitální transformací.

(6)

Tallinský summit k digitální problematice (55) ze září 2017 a závěry Evropské rady (56) ze dne 19. října 2017 uvedly, že Evropa musí investovat do účinné digitalizace našich hospodářství a řešení nedostatků v oblasti dovedností, aby udržela a posílila evropskou konkurenceschopnost a evropské inovace , naši kvalitu života a sociální strukturu. Evropská rada dospěla k závěru, že digitální transformace nabízí obrovské příležitosti pro inovace, růst a pracovní příležitosti, přispěje k naší konkurenceschopnosti v celosvětovém měřítku a posílí tvůrčí a kulturní rozmanitost. Využití těchto příležitostí vyžaduje, abychom společně řešili různými způsoby výzvy plynoucí z digitální transformace , a to i zajištěním toho, aby byly zavedeny základní stavební prvky, o něž se nové technologie opírají, vytvořením účinných a snadno vymahatelných právních předpisů, přezkumem politik ovlivněných digitální transformací a vytvořením prostředí vstřícného k inovacím, v němž jsou plně chráněny zájmy uživatelů . V optimálním případě by měl být finanční příděl na tento program, který spočívá v činnosti na evropské úrovni, výrazně navýšen o prostředky pocházející ze soukromého sektoru a od členských států.

(6a)

Budoucnost evropské společnosti a evropského hospodářství se bude značnou měrou opírat o harmonizovanou a jednotnou politiku týkající se spektra, infrastrukturu sítí 5G, což bude vyžadovat cíl infrastruktury se zaměřením na sítě s velmi vysokou kapacitou za účelem poskytování vysoce kvalitních a rychlejších komunikačních služeb; to je základním předpokladem dobrého provádění programu. V tomto ohledu by program měl mít prospěch z dobrého provádění Nástroje pro propojení Evropy a zejména iniciativy WIFI4EU, jejímž cílem je podpora konektivity pro občany ve veřejných prostorech v Unii; díky kombinaci těchto dvou programů dojde k maximalizaci výstupů a plnění cílů Unie týkajících se zajištění spolehlivého a jednotného vysokorychlostního síťového pokrytí v celé Unii.

(7)

Evropská rada dospěla zejména k závěru, že by se Unie měla urychleně zabývat nově vznikajícími trendy: to zahrnuje otázky jako umělá inteligence a technologie distribuované účetní knihy (např. technologie blockchain) při současném zajištění vysoké úrovně ochrany údajů, digitálních práv a etických norem. Evropská rada vyzvala Komisi, aby do začátku roku 2018 navrhla evropský přístup k umělé inteligenci a aby předložila nezbytné iniciativy pro posílení rámcových podmínek, jež by EU umožnily prozkoumat nové trhy na základě radikálních inovací zohledňujících rizika a potvrdit vedoucí úlohu svého průmyslu.

(7)

Evropská rada dospěla zejména k závěru, že by se Unie měla urychleně zabývat nově vznikajícími trendy: to zahrnuje otázky jako digitální propast, umělá inteligence při současném zajištění vysoké úrovně ochrany údajů v plném souladu s nařízením (EU) 2016/679 , práv , základních práv a etických norem. Evropská rada vyzvala Komisi, aby do začátku roku 2018 navrhla evropský přístup k umělé inteligenci a aby předložila nezbytné iniciativy pro posílení rámcových podmínek, jež by EU umožnily prozkoumat nové trhy na základě radikálních inovací zohledňujících rizika a potvrdit vedoucí úlohu svého průmyslu.

(7a)

Dne 10. dubna 2018 vyjádřily členské státy svou podporu iniciativám v oblasti služeb infrastruktury umělé inteligence a technologií distribuovaných účetních knih (např. blockchain) a společnou vůli na těchto iniciativám spolupracovat a uzavřely za tím účelem několik dohod o spolupráci.

(7b)

V zájmu úspěšného provedení tohoto programu je třeba si stanovit větší ambice než následování trendů. Unie musí přijmout závazek k technologiím respektujícím soukromí (tj. šifrování a decentralizované aplikace), jakož i k větším investicím do progresivní infrastruktury (sítě na bázi optických vláken) s cílem umožnit digitalizovanou společnost vyznačující se sebeurčením.

(7c)

Evropa musí provést rozhodující investice do své budoucnosti a vybudovat strategické digitální kapacity, aby mohla využít digitální revoluce. Na úrovni EU musí být pro tento účel zajištěn významný rozpočet (nejméně 9,2 miliardy EUR), který musí být doplněn rozsáhlými investicemi na vnitrostátní a regionální úrovni, a zejména jednotným a doplňkovým vztahem ke strukturálním fondům a fondům soudržnosti.

(8)

Sdělení Komise „Nový, moderní víceletý finanční rámec pro Evropskou unii, která efektivně naplňuje své priority po roce 2020“ (57), nastiňuje mezi možnostmi budoucího finančního rámce program digitální transformace Evropy s cílem zajistit „výrazný pokrok směrem k inteligentnímu růstu v oblastech, jako je například kvalitní datová infrastruktura, konektivita a kybernetická bezpečnost“. Snažil by se zabezpečit vedoucí úlohu Evropy v oblasti superpočítačů, internetu příští generace, umělé inteligence, robotiky a velkých dat. Posílil by konkurenční postavení průmyslu a podniků v Evropě v digitalizované ekonomice a měl by značný dopad na odstranění nedostatků v oblasti dovedností v celé Unii.

(8)

Sdělení Komise „Nový, moderní víceletý finanční rámec pro Evropskou unii, která efektivně naplňuje své priority po roce 2020“ (57), nastiňuje mezi možnostmi budoucího finančního rámce program digitální transformace Evropy s cílem zajistit „výrazný pokrok směrem k inteligentnímu růstu v oblastech, jako je například kvalitní datová infrastruktura, konektivita, kybernetická bezpečnost“ a digitalizace veřejné správy . Snažil by se zabezpečit vedoucí úlohu Evropy v oblasti superpočítačů, internetu příští generace, umělé inteligence, robotiky a velkých dat. Posílil by konkurenční postavení průmyslu a podniků v Evropě v digitalizované ekonomice a měl by značný dopad na překlenutí a odstranění nedostatků v oblasti dovedností v celé Unii , přičemž by zároveň zajistil, aby evropští občané měli potřebné dovednosti a znalosti, a zvládli se tak vypořádat s digitální transformací .

(8a)

Vzhledem ke zpoždění při rozvíjení strategických digitálních kapacit Unie a úsilí, které je třeba vynaložit na řešení tohoto problému, je třeba poskytnout rozpočet, který je přiměřený cílům programu, ve výši nejméně 9,2 miliardy EUR.

(9)

Sdělení „Směrem ke společnému evropskému datovému prostoru“ (58) se zabývá novým opatřením, které je třeba považovat za klíčový krok ke společnému datovému prostoru v EU – souvislé digitální oblasti s rozsahem, který umožní vývoj nových výrobků a služeb založený na datech.

(9)

Sdělení „Směrem ke společnému evropskému datovému prostoru“ (58) se zabývá novým opatřením, které je třeba považovat za klíčový krok ke společnému datovému prostoru v EU – souvislé digitální oblasti s rozsahem, který umožní vývoj a inovaci nových výrobků a služeb založený na datech.

(9a)

Podmínky k provádění programu by měla zajistit i iniciativa „Internet nové generace“, kterou Evropská komise zahájila v roce 2017, neboť jejím cílem je otevřenější internet s lepšími službami, vyšší inteligencí, větším zapojením a účastí, řešením technologických příležitostí vyplývajících z pokroku v různých oblastech výzkumu od nových architektur sítí a softwarově definovaných infrastruktur až po nové koncepty služeb a aplikací.

(10)

Obecným cílem programu by mělo být podporovat digitální transformaci průmyslu a pečovat o lepší využívání průmyslového potenciálu politik v oblasti inovací, výzkumu a technologického rozvoje ve prospěch podniků a občanů v celé Unii. Program by měl být strukturován do pěti specifických cílů, které odrážejí klíčové oblasti politiky, zejména: vysoce výkonnou výpočetní techniku, kybernetickou bezpečnost, umělou inteligenci, pokročilé digitální dovednosti, zavádění, co nejlepší využívání digitálních kapacit a interoperabilitu. Pro všechny tyto oblasti by cílem programu mělo být rovněž lepší sladění politik Unie, členských států a regionů a sdružování soukromých a průmyslových zdrojů za účelem zvýšení investic a rozvoje intenzivnější součinnosti .

(10)

Obecným cílem programu by mělo být podporovat digitální transformaci průmyslu a pečovat o lepší využívání průmyslového potenciálu politik v oblasti inovací, výzkumu a technologického rozvoje , jakož i modernizace konkrétních odvětví ve veřejném zájmu ve prospěch podniků , zejména MSP, a občanů v celé Unii. Kromě toho by program měl posílit konkurenceschopnost Unie a odolnost jejího hospodářství .

(10a)

Je naléhavě nutné podporovat malé a střední podniky, které chtějí ve svých výrobních procesech využít digitální transformaci. Digitální výzkum a inovace malým a středním podnikům umožní přispět k růstu evropského hospodářství díky účinnému využívání zdrojů.

(10b)

Program by měl být strukturován do pěti specifických cílů, které odrážejí klíčové oblasti politiky, zejména: a) vysoce výkonnou výpočetní techniku, b) umělou inteligenci a technologie distribuované účetní knihy, c) kybernetickou bezpečnost, d) pokročilé digitální dovednosti a e) zavádění, optimální využívání digitálních kapacit a interoperability. Pro všechny tyto oblasti by cílem programu mělo být rovněž lepší sladění politik Unie, členských států a regionů a sdružování soukromých a průmyslových zdrojů za účelem zvýšení investic a rozvoje intenzivnější součinnosti.

(10c)

Spolu s obecným cílem digitální transformace by měl program přispět k zajištění cílů dlouhodobé strategické bezpečnosti prostřednictvím budování kapacit a schopností v Unii, přičemž přednost by měla dostat opatření, která zvyšují strategický potenciál a omezují závislost na dodavatelích a výrobcích ze třetích zemí, a zajišťují tím hospodářskou a inovační konkurenceschopnost Unie.

(11)

Ústřední role při provádění programu by měla být přidělena centrům pro digitální inovace, jež by měla stimulovat široké přijetí pokročilých digitálních technologií průmyslem, veřejnými organizacemi a akademickou obcí. Síť center pro digitální inovace by měla zajistit nejširší zeměpisné pokrytí v celé Evropě (59). První sada center pro digitální inovace bude zvolena na základě návrhů členských států, a poté bude síť rozšířena prostřednictvím otevřeného a soutěžního procesu. Centra pro digitální inovace budou sloužit jako přístupová místa k nejnovějším digitálním kapacitám včetně vysoce výkonné výpočetní techniky (HPC), umělé inteligence, kybernetické bezpečnosti, jakož i k jiným stávajícím inovativním technologiím, jako jsou klíčové základní technologie, dostupným rovněž v laboratořích pro projekty a produkty vytvářené na počítačem řízených strojích (tzv. fablabs) nebo v tzv. laboratořích citylabs (místa spolupráce akademické, vědecké a průmyslové komunity). Fungují jako jednotná vstupní místa při přístupu k vyzkoušeným a ověřeným technologiím a propagují otevřené inovace. Budou poskytovat podporu rovněž v oblasti pokročilých digitálních dovedností. Síť center pro digitální inovace by měla také přispívat k účasti nejvzdálenějších regionů na jednotném digitálním trhu.

(11)

Ústřední role při provádění programu by měla být přidělena evropským centrům pro digitální inovace, jež by měla stimulovat široké přijetí pokročilých digitálních technologií průmyslem, zejména malými a středními podniky, veřejnými organizacemi a akademickou obcí. Síť evropských center pro digitální inovace by měla zajistit nejširší zeměpisné pokrytí v celé Evropě (59). První sada evropských center pro digitální inovace bude zvolena na základě návrhů členských států, a poté bude síť rozšířena prostřednictvím otevřeného , transparentního a soutěžního procesu. Evropská centra pro digitální inovace budou sloužit jako přístupová místa k nejnovějším digitálním kapacitám včetně vysoce výkonné výpočetní techniky (HPC), umělé inteligence, kybernetické bezpečnosti, jakož i k jiným stávajícím inovativním technologiím, jako jsou klíčové základní technologie, dostupným rovněž v laboratořích pro projekty a produkty vytvářené na počítačem řízených strojích (tzv. fablabs) nebo v tzv. laboratořích citylabs (místa spolupráce akademické, vědecké a průmyslové komunity). Fungují jako jednotná kontaktní místa při přístupu k vyzkoušeným a ověřeným technologiím a propagují otevřené inovace. Budou poskytovat podporu rovněž v oblasti pokročilých digitálních dovedností. Síť evropských center pro digitální inovace by měla také přispívat k účasti nejvzdálenějších regionů na jednotném digitálním trhu a podporovat digitální transformaci v zámořských zemích a územích .

(11a)

Má-li dojít k součinnosti mezi investicemi na základě tohoto programu a investicemi Unie do výzkumu a vývoje, zejména investicemi podporovanými programem Horizont Evropa, měla by evropská centra pro digitální inovace působit jako platforma, v níž se sdruží na straně jedné průmysl, podniky a veřejná správa, které potřebují nová technologická řešení, a na straně druhé společnosti, zejména začínající podniky a MSP, které mají řešení, jež je možné uvést na trh.

(11b)

Plánování a vypracovávání programu a pořizování příslušných dodávek a zásob v rámci programu by mělo být prováděno s ohledem na zvyšování kapacit a střednědobé a dlouhodobé konkurenceschopnosti Unie. Přednost by měla dostat opatření, která zvyšují strategický potenciál a konkurenceschopnost Unie, čímž usilují o omezení závislosti na dodavatelích a výrobcích ze třetích zemí. Účast třetích zemí na specifických cílech programu by se proto měla odvíjet od jejich příspěvku pro Unii.

(12)

Program by měl být prováděn prostřednictvím projektů posilujících zásadní digitální kapacity a  jejich široké využívání . To by mělo zahrnovat společné investice s členskými státy, a v případě potřeby se soukromým sektorem . K tomu by bylo potřeba zejména dosáhnout kritického objemu zakázek a tím větší efektivnosti vynaložených prostředků a zaručit, že dodavatelé v Evropě zůstanou v čele pokroku technologií .

(12)

Program by měl být prováděn prostřednictvím projektů posilujících zásadní digitální kapacity a  strategickou autonomii Unie . Za tím účelem by měl program zajistit rozpočet z EU ve výši nejméně 9,2 miliardy EUR, který doplní společné investice z členských států, a/nebo ze soukromého sektoru . K tomu by bylo potřeba zejména dosáhnout kritického objemu zakázek a tím větší efektivnosti vynaložených prostředků a zaručit, že dodavatelé v Evropě dosáhnou čelního postavení v oblasti technologického pokroku.

(14)

Opatření v rámci programu by měla být použita k řešení selhání trhu nebo nepříznivých investičních situací, a to přiměřeným způsobem, aby přinášela jasnou evropskou přidanou hodnotu a aniž by duplikovala nebo vytěsňovala soukromé financování.

(14)

Opatření v rámci programu by měla být použita k  posílení a rozšíření digitální základny Unie, zvládnutí zásadních společenských výzev, dalšímu zvýšení digitálních průmyslových kompetencí Unie i k  řešení selhání trhu nebo nepříznivých investičních situací, a to přiměřeným způsobem, aby přinášela jasnou evropskou přidanou hodnotu a aniž by duplikovala nebo vytěsňovala soukromé financování.

(15)

Aby se dosáhlo maximální flexibility po celou dobu trvání programu a vyvinula se součinnost mezi jeho složkami, může být každý ze specifických cílů prováděn pomocí všech nástrojů dostupných v rámci finančního nařízení. Prováděcí mechanismy, jež mají být použity, jsou přímé řízení a nepřímé řízení v případě, že by financování Unie mělo být kombinováno s jinými zdroji financování nebo pokud provádění vyžaduje vytvoření společně řízených struktur.

(15)

Aby se dosáhlo maximální flexibility po celou dobu trvání programu a vyvinula se součinnost mezi jeho složkami, může být každý ze specifických cílů prováděn pomocí všech nástrojů dostupných v rámci finančního nařízení. Prováděcí mechanismy, jež mají být použity, jsou přímé řízení a nepřímé řízení v případě, že by financování Unie mělo být kombinováno s jinými zdroji financování nebo pokud provádění vyžaduje vytvoření společně řízených struktur. V případech nepřímého řízení Komise zajistí, aby byly zachovávány a dodržovány veškeré normy kvality a bezpečnosti požadované pro přímé řízení programu.

(16)

Vysoce výkonná výpočetní technika a související kapacity zpracování dat v Unii by měly umožňovat zajistit širší využívání vysoce výkonné výpočetní techniky ve výrobních odvětvích a obecněji v oblastech veřejného zájmu s cílem využít jedinečných příležitostí, které superpočítače přinášejí společnosti v oblastech jako zdravotnictví, životní prostředí a bezpečnost, jakož i konkurenceschopnost průmyslu, zejména malých a středních podniků.

(16)

Vysoce výkonná výpočetní technika a související kapacity zpracování a ukládání dat v Unii by měly umožňovat zajistit širší využívání vysoce výkonné výpočetní techniky ve výrobních odvětvích a obecněji v oblastech veřejného zájmu s cílem využít jedinečných příležitostí, které superpočítače přinášejí společnosti v oblastech jako zdravotnictví, životní prostředí a bezpečnost, jakož i konkurenceschopnost průmyslu, zejména malých a středních podniků. Unie musí pořídit superpočítače světové třídy, zabezpečit jim systém dodávek a zavést služby v oblasti simulace, vizualizace a prototypizace a současně zajistit systém vysoce výkonné výpočetní techniky (HPC), který bude v souladu s hodnotami a zásadami Unie.

(17)

Podporu intervenci Unie v této oblasti vyjádřila Rada (60) i Evropský parlament (61). Kromě toho podepsalo v roce 2017 devět členských států prohlášení o iniciativě EuroHPC (62), což je dohoda mezi vládami, kde se zavazují spolupracovat s Komisí s cílem vybudovat a zavést v Evropě nejmodernější infrastruktury vysoce výkonné výpočetní techniky a datové infrastruktury, jež by byly v celé Unii dostupné pro vědecké obce, veřejnost a soukromé partnery.

(17)

Podporu intervenci Unie v této oblasti vyjádřila Rada (60) i Evropský parlament (61). Kromě toho podepsalo v roce 2017 devět členských států prohlášení o iniciativě EuroHPC (62), což je dohoda mezi vládami, kde se zavazují spolupracovat s Komisí s cílem vybudovat a zavést v Evropě nejmodernější infrastruktury vysoce výkonné výpočetní techniky a datové infrastruktury, jež by byly v celé Unii dostupné pro vědecké obce, veřejnost a soukromé partnery a posílily by přidanou hodnotu EU .

(18)

U specifického cíle Vysoce výkonná výpočetní technika se za nejvhodnější prováděcí mechanismus považuje společný podnik, který by měl zejména koordinovat vnitrostátní a unijní strategie a investice do infrastruktury vysoce výkonné výpočetní techniky a výzkumu a vývoje, sdílet prostředky z veřejných a soukromých zdrojů a zajišťovat ekonomické a strategické zájmy Unie (63). Odborná střediska vysoce výkonné výpočetní techniky v členských státech kromě toho poskytnou služby vysoce výkonné výpočetní techniky průmyslu, akademické obci a orgánům veřejné správy.

(18)

U specifického cíle Vysoce výkonná výpočetní technika se za nejvhodnější prováděcí mechanismus považuje společný podnik, který by měl zejména koordinovat vnitrostátní a unijní strategie a investice do infrastruktury vysoce výkonné výpočetní techniky a výzkumu a vývoje, sdílet prostředky z veřejných a soukromých zdrojů a zajišťovat ekonomické a strategické zájmy Unie (63). Odborná střediska vysoce výkonné výpočetní techniky v členských státech kromě toho poskytnou služby vysoce výkonné výpočetní techniky průmyslu včetně malých a středních podniků a začínajících podniků , akademické obci a orgánům veřejné správy usazeným v Unii .

(19)

Rozvíjení kapacity související s umělou inteligencí je rozhodující hnací silou digitální transformace průmyslu, jakož i veřejného sektoru. V továrnách, hlubokomořských aplikacích, domácnostech, městech a nemocnicích se využívají stále autonomnější roboty. Komerční platformy umělé inteligence pokročily od testování ke skutečným aplikacím v oblasti zdravotnictví a životního prostředí; všichni významní výrobci automobilů vyvíjejí autonomní vozidla a techniky strojového učení jsou ústředním prvkem všech hlavních webových platforem a aplikací využívajících velké objemy dat.

(19)

Rozvíjení kapacity související s umělou inteligencí je rozhodující hnací silou digitální transformace průmyslu, jakož i veřejného sektoru. V továrnách, hlubokomořských aplikacích, domácnostech, městech a nemocnicích se využívají stále autonomnější roboty. Komerční platformy umělé inteligence pokročily od testování ke skutečným aplikacím v oblasti zdravotnictví a životního prostředí; všichni významní výrobci automobilů vyvíjejí autonomní vozidla a techniky strojového učení jsou ústředním prvkem všech hlavních webových platforem a aplikací využívajících velké objemy dat. Aby vytvořila nejlepší rámcové podmínky pro podporu těchto nových technologií v Evropě, musí Unie do svého procesu tvorby politik doplnit zásadu inovací.

(19a)

Ve svém usnesení ze dne 1. června 2017 o digitalizaci evropského průmyslu poukázal Evropský parlament na dopad jazykových překážek na průmysl a jeho digitalizaci. V tomto kontextu je pro zachování jazykové rozmanitosti, zajištění začlenění a pro umožnění komunikace mezi lidmi a mezi lidmi a stroji nezbytný rozvoj rozsáhlých jazykových technologií založených na umělé inteligenci, jako je automatický překlad, rozpoznávání řeči, analýzy textů o velkém objemu dat, systémy pro dialog a odpovídání na otázky.

(19b)

Stále rychlejší vývoj samoučících se robotů a umělé inteligence, jakož i jejich schopnosti rozšiřovat znalosti a učení v řádu vteřin ztěžuje předvídání jakékoliv fáze vývoje do konce programu v roce 2027. Komise by proto měla věnovat zvláštní pozornost tomuto rychle se měnícímu digitálnímu trendu a případně by měla podle tohoto trendu urychleně upravit cíle pracovního programu.

(19c)

Vzhledem ke stále vzrůstající poptávce evropského průmyslu po řešeních v oblasti robotické umělé inteligence a vzhledem k významu předcházení vzniku významné investiční mezery v tomto oboru by cíle programu v oblasti umělé inteligence měly zahrnovat robotiku řízenou umělou inteligencí.

(19d)

Výrobky a služby založené na umělé inteligenci by měly být vstřícné k uživatelům, od návrhu v souladu s právními předpisy a měly by spotřebitelům zajistit více možností a více informací, zejména o kvalitě výrobků a služeb.

(20)

Dostupnost rozsáhlých souborů dat a zkušebních a experimentálních zařízení má zásadní význam pro rozvoj umělé inteligence.

(20)

Dostupnost rozsáhlých souborů dat a zkušebních a experimentálních zařízení pro zabezpečení vnitřního trhu, na němž je používána umělá inteligence, a přístup k vytěžování textu a dat mají zásadní význam pro rozvoj umělé inteligence včetně jazykových technologií .

(20a)

Dne 25. dubna 2018 se Komise zavázala, že ve spolupráci se subjekty účastnícími se Evropské aliance pro umělou inteligenci (skupiny odborníků v této oblasti) předloží návrh evropského přístupu, který bude mít formu pokynů pro umělou inteligenci, a to s cílem podpořit evropské aplikace a podniky, které umělou inteligenci využívají.

(21)

Ve svém usnesení ze dne 1. června 2017 o digitalizaci evropského průmyslu (64) zdůraznil Evropský parlament význam společného přístupu k evropské kybernetické bezpečnosti, přičemž uznal potřebu zvýšit informovanost a považoval kybernetickou odolnost za zásadní odpovědnost vedoucích podniků a tvůrců vnitrostátních a evropských politik průmyslové bezpečnosti.

(21)

Ve svém usnesení ze dne 1. června 2017 o digitalizaci evropského průmyslu (64) zdůraznil Evropský parlament význam společného přístupu k evropské kybernetické bezpečnosti, přičemž uznal potřebu zvýšit informovanost a považoval kybernetickou odolnost za zásadní odpovědnost vedoucích podniků a tvůrců vnitrostátních a evropských politik průmyslové bezpečnosti , jakož i provádění zabezpečení a ochrany údajů již od fáze návrhu a standardního nastavení ochrany údajů .

(22)

Kybernetická bezpečnost je úkolem pro celou Unii, jež nemůže být nadále řešen pouze roztříštěnými vnitrostátními iniciativami. Měla by být posílena kapacita Evropy v oblasti kybernetické bezpečnosti s cílem vybavit Evropu nezbytnými kapacitami pro ochranu jejích občanů a podniků proti kybernetickým hrozbám. Spotřebitelé by navíc měli být chráněni, když používají propojené produkty, jež mohou být napadeny hackery a ohrozit jejich bezpečnost. Toho by mělo být dosaženo společně s členskými státy a soukromým sektorem vývojem projektů posilujících kapacity Evropy v oblasti kybernetické bezpečnosti a zabezpečením koordinace mezi nimi a zajištěním širokého zavedení nejnovějších řešení kybernetické bezpečnosti v celé ekonomice, jakož i shromážděním kompetencí v této oblasti s cílem zajistit kritický objem a excelenci.

(22)

Kybernetická bezpečnost je úkolem pro celou Unii, jež nemůže být nadále řešen pouze roztříštěnými vnitrostátními iniciativami. Měla by být posílena kapacita Evropy v oblasti kybernetické bezpečnosti s cílem vybavit Evropu nezbytnými kapacitami pro ochranu občanů , orgánů veřejné správy a podniků proti kybernetickým hrozbám. Spotřebitelé by navíc měli být chráněni, když používají propojené produkty, jež mohou být napadeny hackery a ohrozit jejich bezpečnost. Toho by mělo být dosaženo společně s členskými státy a soukromým sektorem vývojem projektů posilujících kapacity Evropy v oblasti kybernetické bezpečnosti a zabezpečením koordinace mezi nimi a zajištěním širokého zavedení nejnovějších řešení kybernetické bezpečnosti v celé ekonomice, jakož i shromážděním kompetencí v této oblasti s cílem zajistit kritický objem a excelenci.

(23)

V září 2017 Komise předložila balíček iniciativ (65), který stanoví komplexní přístup Unie ke kybernetické bezpečnosti s cílem posílit kapacitu Evropy řešit kybernetické útoky a hrozby a posílit technologii a průmyslovou kapacitu v této oblasti.

(23)

V září 2017 Komise předložila balíček iniciativ (65), který stanoví komplexní přístup Unie ke kybernetické bezpečnosti s cílem posílit kapacitu Evropy řešit kybernetické útoky a hrozby , zvyšovat odolnost vůči nim a posílit technologii a průmyslovou kapacitu v této oblasti.

(23a)

Kybernetická řešení by ze zásady měla obsahovat standardy v oblasti bezpečnosti a zabezpečení jako základní parametry návrhu podle dostupné špičkové technologie a zásady „bezpečnost již od návrhu“ a „bezpečnost jako výchozí nastavení“.

(24)

Důvěra je nezbytným předpokladem pro fungování jednotného digitálního trhu. Technologie kybernetické bezpečnosti, jakými jsou digitální identity, šifrování nebo detekce narušení a jejich uplatňování v oblastech jako finance, průmysl 4.0, energetika, doprava, zdravotní péče nebo elektronická veřejná správa, jsou zásadní pro zajištění bezpečnosti a důvěryhodnosti činnosti a transakcí on-line pro občany, orgány veřejné správy i společnosti.

(24)

Důvěra je nezbytným předpokladem pro fungování jednotného digitálního trhu. Technologie kybernetické bezpečnosti, jakými jsou technologie distribuované účetní knihy, digitální identity, kryptografie, šifrování nebo detekce narušení a jejich uplatňování v oblastech jako finance, průmysl 4.0, logistika, energetika, doprava, cestovní ruch, zdravotní péče nebo elektronická veřejná správa, jsou zásadní pro zajištění bezpečnosti , transparentnosti a důvěryhodnosti činnosti a transakcí on-line , a to i platforem 5G, pro občany, orgány veřejné správy i společnosti.

(25)

Evropská rada ve svých závěrech ze dne 19. října 2017 zdůraznila, že pro úspěšné budování digitální Evropy potřebuje Unie zejména trhy práce a systémy odborné přípravy a vzdělávání vhodné pro digitální věk a že existuje potřeba investovat do digitálních dovedností, aby všichni evropští občané měli silnější postavení a lepší dovednosti;

(25)

Evropská rada ve svých závěrech ze dne 19. října 2017 zdůraznila, že pro úspěšné budování digitální Evropy potřebuje Unie zejména trhy práce a systémy odborné přípravy a vzdělávání vhodné pro digitální věk a že existuje potřeba investovat do rozvoje digitálních dovedností a zlepšování digitální gramotnosti , aby všichni evropští občané měli silnější postavení a lepší dovednosti díky integrovanému přístupu ;

(26a)

Vzhledem k potřebě celostního přístupu by měl program brát v úvahu také oblasti začleňování, kvalifikace, odborné přípravy a specializace, které jsou vedle pokročilých digitálních kompetencí rozhodující pro vytváření přidané hodnoty ve znalostní společnosti.

(27)

Ve svém usnesení ze dne 1. června 2017 o digitalizaci evropského průmyslu (67) Evropský parlament uvedl, že vzdělávání, odborná příprava a celoživotní učení jsou základním kamenem sociální soudržnosti v digitální společnosti.

(27)

Ve svém usnesení ze dne 1. června 2017 o digitalizaci evropského průmyslu (67) Evropský parlament uvedl, že vzdělávání, odborná příprava a celoživotní učení jsou základním kamenem sociální soudržnosti v digitální společnosti. Dále požadoval, aby bylo do všech digitálních iniciativ začleněno hledisko rovnosti žen a mužů, a zdůraznil potřebu zabývat se závažnými genderovými rozdíly v odvětví IKT, neboť je to nezbytné pro dlouhodobý růst a prosperitu Evropy.

(27a)

Ve svém usnesení ze dne 28. dubna 2016 o rovnosti žen a mužů a zlepšování postavení žen v digitálním věku Evropský parlament zdůraznil, že je zapotřebí shromažďovat údaje o používání IKT, které budou rozlišené podle pohlaví, a stanovit cíle, ukazatele a referenční hodnoty, které umožní sledovat pokrok dosažený ve zpřístupňování IKT ženám, a propagovat příklady osvědčených postupů z různých společností.

(27b)

Ve svém usnesení ze dne 19. ledna 2016 o směřování k Aktu o jednotném digitálním trhu Evropský parlament uvedl, že plně podporuje a propaguje kulturu digitálního podnikání žen a jejich zapojení do informační společnosti a účast na jejím chodu.

(28)

Pokročilé digitální technologie podporované tímto programem, jako je vysoce výkonná výpočetní technika, kybernetická bezpečnost a umělá inteligence, jsou nyní dostatečně vyspělé, aby pokročily z výzkumného prostoru a byly zavedeny, prováděny a šířeny se na úrovni Unie. Stejně jako zavedení těchto technologií vyžaduje reakci Unie také rozměr dovedností. Příležitosti k odborné přípravě v pokročilých digitálních dovednostech je nutné v celé EU rozšířit, zintenzivnit a zpřístupnit. Pokud by se tak nestalo, mohlo by to bránit hladkému zavedení pokročilých digitálních technologií a omezit celkovou konkurenceschopnost hospodářství Unie. Opatření podporovaná tímto programem doplňují ta, jež jsou podporována z fondů ESF a EFRR a programu Horizont Evropa.

(28)

Pokročilé digitální technologie podporované tímto programem, jako je vysoce výkonná výpočetní technika, kybernetická bezpečnost, cloud computing, ochrana údajů, řízení informací a umělá inteligence, jsou nyní dostatečně vyspělé, aby pokročily z výzkumného prostoru a byly zavedeny, prováděny a šířeny na úrovni Unie. Stejně jako zavedení těchto technologií vyžaduje reakci Unie také rozměr dovedností. Příležitosti k  vzdělávání a odborné přípravě v pokročilých digitálních dovednostech je nutné v celé EU rozšířit, zintenzivnit a zpřístupnit. Pokud by se tak nestalo, mohlo by to bránit hladkému zavedení pokročilých digitálních technologií a omezit celkovou konkurenceschopnost hospodářství Unie. Opatření podporovaná tímto programem doplňují ta, jež jsou podporována z fondů ESF a EFRR , ERASMUS a programu Horizont Evropa.

(29)

Modernizace orgánů veřejné správy a veřejných služeb pomocí digitálních nástrojů je zásadní pro snížení administrativní zátěže průmyslu a  občanů, a to obecně díky rychlejší, pohodlnější a méně nákladné interakci s veřejnými orgány a také účinnějším a kvalitnějším službám poskytovaným občanům a podnikům. Jelikož řada služeb veřejného zájmu již má unijní rozměr, podpora jejich provádění a zavádění na úrovni Unie by měla zajistit, aby prospěch z přístupu k digitálním službám vysoké kvality měli občané a podniky v celé Evropě.

(29)

Modernizace orgánů veřejné správy a veřejných služeb pomocí digitálních nástrojů má zásadní význam pro snížení administrativní zátěže občanů a průmyslu , a to díky rychlejší, pohodlnější a méně nákladné interakci s veřejnými orgány a také účinnějším , transparentnějším a kvalitnějším službám poskytovaným občanům a podnikům , zatímco zároveň dojde ke zvýšení účinnosti veřejných výdajů . Jelikož řada služeb veřejného zájmu již má unijní rozměr, podpora jejich provádění a zavádění na úrovni Unie by měla zajistit, aby prospěch z přístupu k  mnohojazyčným digitálním službám vysoké kvality mohli mít občané a podniky v celé Evropě. Je také důležité, aby byly tyto služby přístupné i osobám se zdravotním postižením.

(29a)

Digitalizace může usnadnit a zlepšit bezbariérový přístup pro všechny, včetně starších osob, osob s omezenou schopností pohybu a orientace a osob žijících v odlehlých nebo venkovských oblastech.

(30)

Digitální transformace oblastí veřejného zájmu jako zdravotní péče (68), mobilita, spravedlnost, monitorování země a životního prostředí, vzdělávání a kultura vyžaduje pokračování a rozšíření infrastruktur digitálních služeb, které umožňují bezpečnou přeshraniční výměnu údajů a podporují vnitrostátní rozvoj. Jejich koordinace na základě tohoto nařízení dosáhne potenciálu součinnosti nejlépe.

(30)

Digitální transformace oblastí veřejného zájmu jako zdravotní péče (68), mobilita, spravedlnost, monitorování země a životního prostředí , bezpečnost , snižování emisí uhlíku, energetická infrastruktura, vzdělávání a odborná příprava a kultura vyžaduje pokračování , modernizaci a rozšíření infrastruktur digitálních služeb, které umožňují bezpečnou přeshraniční a vícejazyčnou výměnu údajů a informací a podporují vnitrostátní rozvoj. Jejich koordinace na základě tohoto nařízení dosáhne potenciálu využití součinnosti a zajištění doplňkovosti nejlépe. Digitální transformace by však měla brát v úvahu, že někteří občané se jí (z různých důvodů) neúčastní, a sítě by měly být vybízeny, aby nadále tyto občany informovaly a pomáhaly jim plně uplatňovat svá práva a účastnit se všech společenských a občanských povinností.

(30a)

Digitální transformace tohoto sektoru musí za všech okolností umožnit občanům EU bezpečný přeshraniční přístup, využívání a správu jejich osobních údajů bez ohledu na místo jejich pobytu nebo místo, kde se nacházejí údaje.

(30b)

Využití pokročilých technologií a přístup k nim v oblastech veřejného zájmu, jako je vzdělávání, rovněž vyžaduje přípravu v oblasti dovedností nezbytných pro využívání těchto technologií. Proto by měly cíle zahrnuté ve zvláštním cíli č. 8 pokrývat rovněž vzdělávací programy pro ty osoby, které budou pokročilé technologie používat.

(32)

Modernizace evropských orgánů veřejné správy je jednou z hlavních priorit úspěšné realizace strategie pro jednotný digitální trh. Hodnocení strategie v polovině období zdůraznilo potřebu posílit transformaci orgánů veřejné správy a zajistit, aby občané měli snadný, důvěryhodný a  bezproblémový přístup k veřejným službám.

(32)

Modernizace evropských orgánů veřejné správy je jednou z hlavních priorit úspěšné realizace strategie pro jednotný digitální trh. Hodnocení strategie v polovině období zdůraznilo potřebu posílit transformaci orgánů veřejné správy a zajistit, aby občané měli snadný, důvěryhodný , bezpečný, bezproblémový a inkluzivní přístup k veřejným službám.

(33)

Roční analýza růstu, kterou Komise zveřejnila v roce 2017 (69), ukazuje, že kvalita evropských orgánů veřejné správy má přímý dopad na hospodářské prostředí, a je proto rozhodující pro povzbuzení produktivity, konkurenceschopnosti, hospodářské spolupráce, růstu a  zaměstnanosti. Za účelem podpory hospodářského růstu a vysoce kvalitních služeb podnikům a občanům jsou nezbytné zejména účelná a transparentní veřejná správa a účinné soudní systémy.

(33)

Roční analýza růstu, kterou Komise zveřejnila v roce 2017 (69), ukazuje, že kvalita evropských orgánů veřejné správy má přímý dopad na hospodářské prostředí, a je proto rozhodující pro povzbuzení produktivity, konkurenceschopnosti, hospodářské spolupráce, udržitelného růstu, zaměstnanosti a vysoce kvalitní práce . Za účelem podpory hospodářského růstu a vysoce kvalitních služeb podnikům a občanům jsou nezbytné zejména účelná a transparentní veřejná správa a účinné soudní systémy.

(34)

Interoperabilita evropských veřejných služeb se týká všech úrovní správy: unijní, vnitrostátní, regionální a místní. Kromě toho, že odstraňuje překážky fungování jednotného trhu, interoperabilita usnadňuje úspěšné provádění politik, skýtá velký potenciál k překonání přeshraničních elektronických překážek a dále zabezpečuje vznik nových nebo upevnění rozvíjejících se společných veřejných služeb na úrovni Unie. Aby se odstranila roztříštěnost evropských služeb s cílem podpořit základní svobody a operativní vzájemné uznávání v EU, měl by být prosazován ucelený meziodvětvový a přeshraniční přístup k interoperabilitě způsobem, který je nejúčinnější a  nejvstřícnější ke koncovým uživatelům. To znamená, že interoperabilitu je nutné chápat v širokém smyslu, od technických po právní vrstvy a včetně aspektů politiky pro danou oblast. Rozpětí činností by proto přesahovalo obvyklý životní cyklus řešení, aby zahrnulo všechny prvky intervencí, jež by podporovaly nezbytné rámcové podmínky pro trvalou celkovou interoperabilitu.

(34)

Interoperabilita evropských veřejných služeb se týká všech úrovní správy: unijní, vnitrostátní, regionální a místní. Kromě toho, že odstraňuje překážky fungování jednotného trhu, interoperabilita usnadňuje přeshraniční spolupráci, sladění společných norem, úspěšné provádění politik, skýtá velký potenciál k překonání přeshraničních elektronických a jazykových překážek a  k omezení byrokracie a dále zabezpečuje vznik nových nebo upevnění rozvíjejících se společných veřejných služeb na úrovni Unie , přičemž brání zbytečnému dvojímu ukládání . Aby se odstranila roztříštěnost evropských služeb s cílem podpořit základní svobody a operativní vzájemné uznávání v EU, měl by být prosazován ucelený , technologicky neutrální meziodvětvový a přeshraniční přístup k interoperabilitě způsobem, který je nejúčinnější a nejvstřícnější ke koncovým uživatelům a zajišťuje vysokou úroveň ochrany údajů . To znamená, že interoperabilitu je nutné chápat v širokém smyslu, od technických po právní vrstvy a včetně aspektů politiky pro danou oblast. Rozpětí činností by proto přesahovalo obvyklý životní cyklus řešení, aby zahrnulo všechny prvky intervencí, jež by podporovaly nezbytné rámcové podmínky pro trvalou celkovou interoperabilitu.

(34a)

Dne 6. října 2017 ministři zemí EU v Tallinnu uvedli, že evropská digitální strategie by se měla opírat o spolupráci a interoperabilitu, a to včetně používání politik otevřených licencí a otevřených norem. Program by proto měl podporovat řešení s otevřeným zdrojovým kódem, aby umožnil opětovné používání, zvýšil důvěru a zajistil transparentnost. To bude mít pozitivní dopad na udržitelnost financovaných projektů.

(37)

V dubnu 2016 přijala Komise iniciativu digitalizace evropského průmyslu s cílem zajistit, aby „každý průmyslový podnik v Evropě, v kterémkoli odvětví, v kterékoli lokalitě a bez ohledu na velikost mohl v plné míře těžit z digitálních inovací“ (71).

(37)

V dubnu 2016 přijala Komise iniciativu digitalizace evropského průmyslu s cílem zajistit, aby „každý průmyslový podnik v Evropě, v kterémkoli odvětví, v kterékoli lokalitě a bez ohledu na velikost mohl v plné míře těžit z digitálních inovací“. To má velký význam zejména pro malé a střední podniky v kulturních a kreativních odvětvích.

(39)

Dosažení cílů může vyžadovat využití pákového efektu potenciálu doplňkových technologií při vytváření sítí a výpočetních domén, jak je uvedeno ve sdělení „Digitalizace evropského průmyslu“ (73), které uznává „dostupnost špičkové síťové a cloudové infrastruktury“ jako zásadní složku digitalizace průmyslu.

(39)

(Netýká se českého znění.)  (73)

(40)

Obecné nařízení o ochraně údajů použitelné od května 2018 zaručí stanovením jediného souboru pravidel přímo použitelných v právních řádech členských států volný pohyb osobních údajů mezi členskými státy EU a  posílí důvěru a bezpečnost jednotlivců, dva nezbytné prvky pro skutečný jednotný digitální trh . Opatření prováděná v rámci tohoto programu by proto měla , pokud zahrnují zpracování osobních údajů, podporovat použití obecného nařízení o ochraně údajů, například v oblasti umělé inteligence a technologie blockchain .

(40)

Nařízení (EU) 2016/679 zaručuje stanovením jediného souboru pravidel přímo použitelných v právních řádech členských států volný pohyb osobních údajů mezi členskými státy EU a  posiluje důvěru a bezpečnost jednotlivců, dva nezbytné prvky skutečného jednotného digitálního trhu . Veškerá opatření prováděná v rámci tohoto programu, pokud zahrnují zpracování osobních údajů, by proto měla být s tímto nařízením plně v souladu . Měla by podporovat zejména rozvoj takových digitálních technologií, které jsou v souladu s povinnostmi „záměrné ochrany osobních údajů“, jež jsou podle tohoto nařízení závazné. Pokud zpracování údajů zahrnuje údaje z elektronické komunikace, je třeba řádně zohlednit směrnici Evropského parlamentu a Rady 2002/58/ES  (1a).

(41)

Program by se měl provádět zcela v souladu s mezinárodním a unijním rámcem ochrany a vymáhání duševního vlastnictví. Účinná ochrana duševního vlastnictví hraje při inovacích klíčovou úlohu, a je proto pro účinné provádění programu nezbytná.

(41)

Program by se měl provádět zcela v souladu s mezinárodním a unijním rámcem ochrany a vymáhání duševního vlastnictví. Účinná ochrana duševního vlastnictví hraje při inovacích klíčovou úlohu a zachovává evropskou přidanou hodnotu , a je proto pro účinné provádění programu nezbytná.

(42)

Subjekty, které tento program provádějí, by měly splňovat ustanovení platná pro orgány Unie a vnitrostátní právní předpisy o nakládání s informacemi , zejména s citlivými neutajovanými informacemi a utajovanými informacemi EU .

(42)

Pokud subjekty, které tento program provádějí, zpracovávají citlivé neutajované informace nebo utajované informace Unie, měly by podle potřeby dodržovat příslušná ustanovení aktů Unie nebo vnitrostátních právních předpisů o nakládání s informacemi.

(43)

S ohledem na význam řešení problému změny klimatu v souladu se závazky Unie plnit Pařížskou dohodu a cíle udržitelného rozvoje Organizace spojených národů tento program přispěje k začlenění opatření v oblasti změny klimatu a  povede k dosažení celkového cíle 25 % výdajů z rozpočtu EU podporujících cíle v oblasti klimatu (74). Příslušná opatření budou identifikována v průběhu přípravy a provádění programu a opětovně posouzena v rámci příslušných postupů hodnocení a přezkumu.

(43)

S ohledem na význam řešení problému změny klimatu v souladu s povinnostmi Unie plnit Pařížskou dohodu a cíle udržitelného rozvoje Organizace spojených národů tento program přispěje k začlenění opatření v oblasti změny klimatu a  napomůže k dosažení celkového cíle 25 % výdajů z rozpočtu EU podporujících cíle v oblasti klimatu (74). Příslušná opatření by se měla identifikovat v průběhu přípravy a provádění programu a opětovně posoudit v rámci příslušných postupů hodnocení a přezkumu s cílem zajistit dodržování těchto povinností v plném rozsahu .

(44)

Aby se zajistily jednotné podmínky pro provádění tohoto nařízení, měly by být Komisi svěřeny prováděcí pravomoci pro přijetí pracovních programů, aby bylo cílů programu dosaženo v souladu s prioritami Unie a členských států a současně zajištěn soulad, transparentnost a kontinuita společných opatření Unie a členských států. Tyto pravomoci by měly být vykonávány v souladu s poradním postupem podle článku 4 nařízení (EU) č. 182/2011  (75) , kterým se stanoví pravidla a obecné zásady způsobu, jakým členské státy kontrolují Komisi při výkonu prováděcích pravomocí.

(45)

Pracovní programy by měly být v zásadě přijímány jako víceleté pracovní programy, zpravidla každé dva roky, nebo – je-li to odůvodněno potřebami souvisejícími s prováděním programu – roční pracovní programy . Druhy financování a způsoby čerpání podle tohoto nařízení by měly být voleny podle toho, nakolik jsou schopny dosáhnout konkrétních cílů opatření a přinášet výsledky, přičemž se zohledňují zejména náklady na kontrolní opatření, administrativní zátěž a očekávané riziko nedodržení pravidel. To by mělo zahrnovat zvážení využívání jednorázových částek, paušálních sazeb a jednotkových nákladů, jakož i financování nesouvisejícího s náklady podle čl. 125 odst. 1 finančního nařízení.

(45)

Měly by být přijaty pracovní programy, aby bylo cílů programu dosaženo v souladu s prioritami Unie a členských států a aby byl současně zajištěn soulad, transparentnost a kontinuita společných opatření Unie a členských států. Pracovní programy by měly být v zásadě přijímány každé dva roky, nebo – je-li to odůvodněno potřebami souvisejícími s prováděním programu – na ročním základě . Druhy financování a způsoby čerpání podle tohoto nařízení by měly být voleny podle toho, nakolik jsou schopny dosáhnout konkrétních cílů opatření a přinášet výsledky, přičemž se zohledňují zejména náklady na kontrolní opatření, administrativní zátěž a očekávané riziko nedodržení pravidel. To by mělo zahrnovat zvážení využívání jednorázových částek, paušálních sazeb a jednotkových nákladů, jakož i financování nesouvisejícího s náklady podle čl. 125 odst. 1 finančního nařízení.

(46)

Na Komisi by měla být přenesena pravomoc přijímat akty v souladu s článkem 290 Smlouvy o fungování Evropské unie týkající se změn přílohy II za účelem přezkumu nebo doplnění těchto ukazatelů. Je obzvláště důležité, aby Komise v rámci přípravné činnosti vedla odpovídající konzultace, a to i na odborné úrovni, a aby tyto konzultace probíhaly v souladu se zásadami stanovenými v interinstitucionální dohodě ze dne 13. dubna 2016 o zdokonalení tvorby právních předpisů. Zejména pak pro zajištění rovné účasti na vypracovávání aktů v přenesené pravomoci Evropský parlament a Rada obdrží veškeré dokumenty současně s odborníky z členských států a jejich odborníci mají automaticky přístup na zasedání skupin odborníků Komise, jež se přípravě aktů v přenesené pravomoci věnují.

(46)

Na Komisi by měla být přenesena pravomoc přijímat akty v souladu s článkem 290 Smlouvy o fungování Evropské unie týkající se změn příloh I a II za účelem přezkumu nebo doplnění těchto ukazatelů. Je obzvláště důležité, aby Komise v rámci přípravné činnosti vedla odpovídající konzultace, a to i na odborné úrovni, a aby tyto konzultace probíhaly v souladu se zásadami stanovenými v interinstitucionální dohodě ze dne 13. dubna 2016 o zdokonalení tvorby právních předpisů. Zejména pak pro zajištění rovné účasti na vypracovávání aktů v přenesené pravomoci Evropský parlament a Rada obdrží veškeré dokumenty současně s odborníky z členských států a jejich odborníci mají automaticky přístup na zasedání skupin odborníků Komise, jež se přípravě aktů v přenesené pravomoci věnují.

(46a)

Aby bylo možné zajistit, udržet a rozvíjet dlouhodobé financování programu Digitální Evropa, jsou nezbytná jasná společná pravidla EU, která budou orientována na budoucnost a budou podporovat konkurenceschopnost, aby byly podněcovány investice a inovace a zachována dostupnost.

(47)

Toto nařízení respektuje základní práva a  dodržuje zásady uznané v Listině základních práv Evropské unie, zejména zásady uvedené v článcích [8], [11], [16], [21], [35], [38] a [47] o ochraně osobních údajů, svobodě projevu a informací, svobodě podnikání, zákazu diskriminace, zdravotní péči, ochraně spotřebitelů a právu na účinnou právní ochranu a spravedlivý proces. Členské státy musí toto nařízení uplatňovat způsobem, který je s těmito právy a  zásadami v souladu .

(47)

Opatření spadající do působnosti programu by měla respektovat základní práva a  dodržovat zásady uznané zejména Listinou základních práv Evropské unie, zejména zásady uvedené v článcích [8], [11], [16], [21], [22], [35], [38] , [41] a [47] o ochraně osobních údajů, svobodě projevu a informací, svobodě podnikání, zákazu diskriminace, jazykové rozmanitosti a právu komunikovat v kterémkoli z jazyků EU, zdravotní péči, ochraně spotřebitelů a právu na účinnou právní ochranu a spravedlivý proces. Tato opatření by měla probíhat v souladu s právními povinnostmi, včetně těch vyplývajících z mezinárodního práva, a se všemi příslušnými rozhodnutími Komise, jakož i s etickými zásadami , které zahrnují zabránění jakémukoli porušení integrity výzkumu .

(47a)

V dubnu 2018 se Komise zavázala  (1a) zřídit pro zúčastněné strany a odborníky rámec pro návrh pokynů týkajících se umělé inteligence, a to ve spolupráci s Evropskou skupinou pro etiku ve vědě a nových technologiích; Komise bude podporovat organizace na ochranu spotřebitelů a orgány dohlížející na ochranu osobních údajů na úrovni EU i členských států při budování porozumění aplikacím s prvky umělé inteligence za pomoci vstupů od Evropské poradní skupiny spotřebitelů a Evropského sboru pro ochranu osobních údajů.

(48)

Třetí země, které jsou členy Evropského hospodářského prostoru (EHP), se mohou účastnit programů Unie v rámci spolupráce zavedené podle Dohody o EHP, která stanoví provádění programů na základě rozhodnutí přijatého podle uvedené dohody. Toto nařízení by mělo obsahovat zvláštní ustanovení za účelem udělení nezbytných práv a přístupu příslušné schvalující osobě, Evropskému úřadu pro boj proti podvodům (OLAF), jakož i Evropskému účetnímu dvoru, aby mohly komplexně vykonávat své pravomoci.

e)

„centrem pro digitální inovace“ se rozumí právní subjekt určený nebo zvolený v otevřeném a soutěžním řízení, aby plnil úkoly v rámci programu, zejména poskytoval přístup k technologickým odborným poznatkům a experimentálním zařízením jako vybavení a softwarové nástroje pro umožnění digitální transformace průmyslu;

e)

„ evropským centrem pro digitální inovace“ se rozumí stávající nebo nový právní subjekt nebo konsorcium právních subjektů určené nebo zvolené v otevřeném , transparentním a soutěžním řízení, aby plnily úkoly v rámci programu, zejména poskytovaly přístup k technologickým odborným poznatkům a experimentálním zařízením jako vybavení a softwarové nástroje pro umožnění digitální transformace průmyslu , a aby také usnadňovaly přístup k financování . Evropská centra pro digitální inovace jsou otevřená podnikům všech forem a velikostí, zejména malým a středním podnikům, rozvíjejícím se podnikům a orgánům veřejné správy v celé Unii.

fa)

„mediální gramotností“ se rozumí analytické dovednosti, které jsou pro jednotlivce nezbytné, aby se orientoval v digitálním světě;

fb)

„evropským partnerstvím“ se rozumí iniciativa, v jejímž rámci se Unie spolu se soukromými a/nebo veřejnými partnery (jako je odvětví průmyslu, výzkumné organizace, subjekty pověřené výkonem veřejné služby na místní, regionální, celostátní nebo mezinárodní úrovni nebo organizace občanské společnosti, včetně nadací a organizací malých a středních podniků) zavazují, že budou společně podporovat přípravu a provádění činností v oblasti digitálních inovací a zavádění technologií, včetně těch, které souvisejí s uplatněním na trhu a v oblasti regulace či uplatňování politik;

fc)

„malými a středními podniky“ se rozumí malé a střední podniky ve smyslu definice uvedené v článku 2 přílohy doporučení Komise 2003/361/ES;

fd)

„konsorciem“ se rozumí skupina spolupracujících podniků vytvořená za účelem provádění opatření v rámci programu.

b)

zvětší rozsah šíření a využívání digitálních technologií v oblastech veřejného zájmu a v soukromém sektoru .

b)

zvětší rozsah šíření a využívání digitálních technologií v soukromém sektoru a v oblastech veřejného zájmu a podporovat přitom jejich digitální transformaci a zajišťovat přístup k digitálním technologiím .

a)

zavést, koordinovat na úrovni Unie a provozovat v Unii integrovanou infrastrukturu exa-kapacitních (77) superpočítačů a datovou infrastrukturu světové úrovně, jež bude dostupná na nekomerční bázi veřejným a soukromým uživatelům a pro výzkumné účely financované z veřejných prostředků;

a)

zavést, koordinovat na úrovni Unie a provozovat v Unii interoperabilní infrastrukturu exa-kapacitních (77) superpočítačů a datovou infrastrukturu světové úrovně, jež bude dostupná veřejným a soukromým uživatelům a pro výzkumné účely financované z veřejných a soukromých prostředků;

b)

zavést hotovou/funkční technologii, která je výsledkem výzkumu a inovací s cílem vybudovat integrovaný ekosystém vysoce výkonné výpočetní techniky Unie, jež zahrnuje všechny vědecké a průmyslové segmenty hodnotového řetězce, včetně hardwaru, softwaru, aplikací, služeb, propojení a digitálních dovedností;

b)

zavést hotovou/funkční technologii, která je výsledkem výzkumu a inovací s cílem vybudovat integrovaný ekosystém vysoce výkonné výpočetní techniky Unie, jež zahrnuje všechny vědecké a průmyslové segmenty hodnotového řetězce, včetně hardwaru, softwaru, aplikací, služeb, propojení a digitálních dovedností , a zajistit vysokou úroveň bezpečnosti a ochrany údajů ;

c)

zavést a provozovat post-exakapacitní (78) infrastrukturu, včetně integrace s kvantovými výpočetními technologiemi, a vyvinout nové výzkumné infrastruktury pro výpočetní vědu.

c)

zavést a provozovat post-exakapacitní (78) infrastrukturu, včetně integrace s kvantovými výpočetními technologiemi, a vyvinout nové výzkumné infrastruktury pro výpočetní vědu ; povzbuzovat v Unii vývoj hardwaru a softwaru potřebného pro takové zavádění .

a)

vybudovat a posílit základní kapacity umělé inteligence v Unii, včetně datových zdrojů a knihoven algoritmů, v souladu s právními předpisy o ochraně údajů;

a)

vybudovat a posílit základní kapacity umělé inteligence v Unii, včetně datových zdrojů a knihoven algoritmů, v souladu s právními předpisy o ochraně údajů . V souladu s právními předpisy o ochraně údajů musí řešení založená na umělé inteligenci a dostupné zdroje dodržovat zásadu ochrany a bezpečnosti soukromí již od návrhu ; a zajišťovat přitom, aby byl člověk i nadále ústředním prvkem vývoje a zavádění umělé inteligence;

b)

zpřístupnit tyto kapacity všem podnikům a orgánům veřejné správy;

b)

zpřístupnit tyto kapacity podnikům , zejména malým a středním podnikům a začínajícím podnikům a orgánům veřejné správy , včetně neziskových organizací, výzkumných institucí a univerzit ;

ca)

vyvinout a posílit průmyslové aplikace a produkční systémy, a usnadňovat tak začleňování technologií do hodnotových řetězců, rozvoj inovativních podnikatelských modelů a zkracování časové prodlevy mezi inovací a průmyslovou výrobou; a podporovat využívání řešení založených na umělé inteligenci v oblastech veřejného zájmu a ve společnosti.

a)

podporovat společně s členskými státy veřejné zakázky na pokročilé vybavení, nástroje a datové infrastruktury pro kybernetickou bezpečnost v plném souladu s právními předpisy o ochraně údajů;

a)

podporovat společně s členskými státy veřejné zakázky na pokročilé vybavení, nástroje a datové infrastruktury pro kybernetickou bezpečnost s cílem dosáhnout společné vysoké úrovně kybernetické bezpečnosti na evropské úrovni, a to v plném souladu s právními předpisy o ochraně údajů a základními právy a při zajištění strategické nezávislosti EU ;

b)

podporovat co nejlepší využívání evropských znalostí, kapacity a dovedností souvisejících s kybernetickou bezpečností;

b)

podporovat co nejlepší využívání a rozšiřování evropských znalostí, kapacity a dovedností souvisejících s kybernetickou bezpečností; a sdílení a začleňování osvědčených postupů;

c)

zajistit široké zavedení nejnovějších řešení kybernetické bezpečnosti v celé ekonomice;

c)

zajistit široké zavedení nejnovějších řešení kybernetické bezpečnosti v celé ekonomice; se zvláštní pozorností věnovanou veřejným službám a základním hospodářským subjektům, jako jsou malé a střední podniky;

d)

posílit schopnosti v členských státech a soukromém sektoru s cílem pomoci jim splnit směrnici Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/1148 ze dne 6. července 2016 o opatřeních k zajištění vysoké společné úrovně bezpečnosti sítí a informačních systémů v Unii (79).

d)

posílit schopnosti v členských státech a soukromém sektoru s cílem pomoci jim splnit směrnici Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/1148 ze dne 6. července 2016 o opatřeních k zajištění vysoké společné úrovně bezpečnosti sítí a informačních systémů v Unii (79), mimo jiné prostřednictvím opatření zaměřených na rozvoj kultury kybernetické bezpečnosti v rámci organizací;

da)

zlepšovat odolnost proti kybernetickým útokům, zvyšovat povědomí o rizicích a vědomosti o základních bezpečnostních postupech mezi uživateli, zejména veřejnými službami, malými a středními podniky a začínajícími podniky, zajišťovat, aby společnosti splňovaly základní úroveň bezpečnosti, jako je šifrování údajů a sdělení mezi koncovými body a aktualizace softwaru, a podporovat využívání konceptů bezpečnosti již od fáze návrhu a na základě výchozí znalosti základních bezpečnostních postupů, jakož i kybernetické hygieny.

a)

podporovat koncepci a realizaci dlouhodobé odborné přípravy a  kurzů pro studenty, odborníky a pracovníky v oblasti informačních technologií;

a)

podporovat koncepci a realizaci vysoce kvalitních dlouhodobých  kurzů odborné přípravy, včetně kombinovaného vzdělávání, pro studenty, učitele, pedagogy, odborníky , výzkumníky a pracovníky v oblasti informačních technologií , včetně úředníků veřejné správy, a to ve spolupráci se školami, univerzitami a výzkumnými centry ;

b)

podporovat koncepci a realizaci krátkodobé odborné přípravy a kurzů pro podnikatele, vedoucí malých podniků a  jejich pracovníky;

b)

podporovat koncepci a realizaci vysoce kvalitní krátkodobé odborné přípravy včetně kombinovaného vzdělávání a kurzů pro podnikatele, vedoucí malých podniků a začínajících podniků a pracovníky , včetně úředníků veřejné správy a osob samostatně výdělečně činných ;

c)

podporovat profesní přípravu na pracovišti a stáže pro studenty, mladé podnikatele a absolventy.

c)

podporovat vysoce kvalitní profesní přípravu na pracovišti , včetně kombinovaného vzdělávání, a stáže pro studenty, mladé podnikatele a absolventy.

a)

zajistit, aby veřejný sektor a oblasti veřejných zájmů, jako jsou zdravotnictví a péče, vzdělávání, soudnictví, doprava, energetika, životní prostředí, kulturní a kreativní odvětví, mohly zavést nejmodernější digitální technologie, zejména vysoce výkonnou výpočetní techniku, umělou inteligenci a kybernetickou bezpečnost, a měly k nim přístup;

a)

zajistit, aby veřejný sektor a oblasti veřejných zájmů, jako jsou zdravotnictví a péče, vzdělávání, soudnictví, doprava a komunikace , energetika, životní prostředí, kulturní a kreativní odvětví, jakož i podniky usazené v Unii mohly efektivně zavést a díky nezbytným dovednostem získaným pomocí odborné přípravy používat nejmodernější digitální technologie, zejména vysoce výkonnou výpočetní techniku, jazykovou technologii, umělou inteligenci a kybernetickou bezpečnost, a měly k nim přístup

b)

zavést, provozovat a udržovat infrastruktury transevropských interoperabilních digitálních služeb (včetně služeb souvisejících) vzájemně se doplňujících s vnitrostátními a regionálními opatřeními;

b)

zavést, provozovat a udržovat nejmodernější infrastruktury transevropských interoperabilních digitálních služeb v celé Unii (včetně služeb souvisejících) vzájemně se doplňujících s vnitrostátními a regionálními opatřeními;

c)

usnadnit vývoj, aktualizace a využívání řešení a rámců evropskými orgány veřejné správy, podniky a občany, včetně opakovaného použití řešení a rámců interoperability;

c)

usnadnit vývoj, aktualizace a využívání řešení a rámců evropskými orgány veřejné správy, podniky a občany, včetně řešení s otevřeným zdrojem a opakovaného použití řešení a rámců interoperability;

d)

nabídnout orgánům veřejné správy přístup k testování a  pilotním projektům digitálních technologií, včetně jejich přeshraničního využívání;

d)

nabídnout orgánům veřejné správy přístup k testování, pilotním projektům a rozšiřování digitálních technologií, včetně jejich přeshraničního využívání;

e)

podpořit využívání pokročilých digitálních a souvisejících technologií zahrnujících zejména vysoce výkonnou výpočetní techniku, umělou inteligenci, kybernetickou bezpečnost a budoucí vznikající technologie výrobním odvětvím Unie, a zvláště malými a středními podniky;

e)

podpořit využívání pokročilých digitálních a souvisejících technologií zahrnujících zejména vysoce výkonnou výpočetní techniku, umělou inteligenci, technologie distribuované účetní knihy, kybernetickou bezpečnost , ochranu údajů, cloud computing a správu informací a budoucí vznikající technologie výrobním odvětvím Unie, a zvláště malými a středními podniky a začínajícími podniky ;

f)

podpořit koncepci, testování, provádění a zavádění interoperabilních digitálních řešení pro veřejné služby na úrovni EU poskytované prostřednictvím platformy daty podložených opětovně využitelných řešení podporující inovace a zavádějící společné rámce za účelem uvolnění plného potenciálu služeb orgánů veřejné správy pro evropské občany a podniky;

f)

podpořit koncepci, udržování, testování, provádění a zavádění interoperabilních digitálních řešení pro veřejné služby na úrovni EU poskytované prostřednictvím platformy daty podložených opětovně využitelných řešení podporující inovace a zavádějící společné rámce za účelem uvolnění plného potenciálu služeb orgánů veřejné správy pro evropské občany a podniky;

g)

zajistit trvalou kapacitu na úrovni Unie pro pozorování a analyzování rychle se vyvíjejících digitálních trendů a přizpůsobení se jim, jakož i pro sdílení a začleňování osvědčených postupů;

g)

zajistit trvalou kapacitu na úrovni Unie k prosazování digitálního rozvoje, a rovněž pro pozorování a analyzování rychle se vyvíjejících digitálních trendů a přizpůsobení se jim, jakož i pro sdílení a začleňování osvědčených postupů a usnadnění vzájemného obohacování různých vnitrostátních iniciativ, což povede k rozvoji digitální společnosti díky trvalé spolupráci mezi všemi zúčastněnými subjekty na úrovni EU ;

h)

podpořit spolupráci k dosažení evropského ekosystému pro důvěryhodné infrastruktury využívající služeb a aplikací distribuované účetní knihy, včetně podpory interoperability a normalizace a pomoci při zavádění přeshraničních aplikací EU;

h)

podpořit spolupráci k dosažení evropského ekosystému pro důvěryhodné infrastruktury využívající služeb a aplikací mj. distribuované účetní knihy, včetně podpory interoperability a normalizace a pomoci při zavádění přeshraničních aplikací EU na základě zabezpečení a ochrany údajů již od fáze návrhu, a zároveň zaručovat ochranu údajů a bezpečnost spotřebitelů ;

a)

až 2 698 240 000 EUR pro specifický cíl č. 1 – Vysoce výkonná výpočetní technika;

a)

až 2 404 289 438 EUR v cenách roku 2018 ( 2 698 240 000 EUR v běžných cenách) pro specifický cíl č. 1 – Vysoce výkonná výpočetní technika;

b)

až 2 498 369 000 EUR pro specifický cíl č. 2 – Umělá inteligence;

b)

až 2 226 192 703 EUR v cenách roku 2018 ( 2 498 369 000 EUR v běžných cenách) pro specifický cíl č. 2 – Umělá inteligence;

c)

až 1 998 696 000  EUR pro specifický cíl č. 3 – Kybernetická bezpečnost a důvěra;

c)

až 1 780 954 875 EUR v cenách roku 2018 ( 1 998 696 000  EUR v běžných cenách) pro specifický cíl č. 3 – Kybernetická bezpečnost a důvěra;

d)

až 699 543 000 EUR pro specifický cíl č. 4 – Pokročilé digitální dovednosti;

d)

až 623 333 672 EUR v cenách roku 2018 ( 699 543 000  EUR v běžných cenách) pro specifický cíl č. 4 – Pokročilé digitální dovednosti;

e)

až 1 299 152 000 EUR pro specifický cíl č. 5 – Zavedení, co nejlepší využívání digitálních kapacit a interoperabilita.

e)

až 1 157 620 312 EUR v cenách roku 2018 ( 1 299 152 000 EUR v běžných cenách) pro specifický cíl č. 5 – Zavedení, co nejlepší využívání digitálních kapacit a interoperabilita.

1.

členové Evropského sdružení volného obchodu, kteří jsou členy Evropského hospodářského prostoru, v souladu s podmínkami stanovenými v dohodě o Evropském hospodářském prostoru;

1.

Program je otevřen členům Evropského sdružení volného obchodu, kteří jsou členy Evropského hospodářského prostoru, v souladu s podmínkami stanovenými v dohodě o Evropském hospodářském prostoru;

2.

přistupující země, kandidátské země a potenciální kandidáti v souladu s  obecnými zásadami a obecnými podmínkami pro jejich účast v programech Unie stanovenými v příslušných rámcových dohodách a rozhodnutích Rady přidružení nebo obdobných dohodách a v souladu se zvláštními podmínkami stanovenými v dohodách mezi Unií a těmito zeměmi ;

2.

Plné či částečné přidružení třetích zemí, které nejsou uvedeny v odstavci 1, vychází z individuálního posouzení specifických cílů, a to v souladu s podmínkami stanovenými ve zvláštní dohodě o účasti třetí země v kterémkoli programu Unie, za předpokladu, že tato zvláštní dohoda beze zbytku zohledňuje tato kritéria:

2a.

3.

4.

a)

se zřizují v případech, kdy budou efektivněji dosahovat cílů programu Digitální Evropa, než je možné pouze na úrovni Unie;

b)

dodržují zásady přidané hodnoty Unie, transparentnosti, otevřenosti, dopadu, aktivačního účinku, dlouhodobého finančního závazku všech zúčastněných stran, flexibility, soudržnosti a doplňkovosti s iniciativami Unie a místními, regionálními, celostátními a mezinárodními iniciativami;

c)

jsou časově omezená a zahrnují podmínky pro postupné ukončování financování programů.

a)

vhodné kompetence související s funkcemi center pro digitální inovace;

a)

vhodné kompetence související s funkcemi evropských center pro digitální inovace,

b)

vhodná kapacita v oblasti řízení, pracovníků a infrastruktury;

b)

vhodná kapacita v oblasti řízení, pracovníků a infrastruktury a soubor dovedností ;

da)

doložená spolupráce se soukromým sektorem pro zajištění relevance intervencí v rámci specifických cílů č. 1 až 5 z hlediska trhu;

db)

vazby na stávající centra IKT zřízená v rámci programu Horizont 2020, centrum EUinvest a síť European Enterprise Network.

b)

schopnost výchozí sítě zajistit pokrytí potřeb průmyslu a oblastí veřejného zájmu a ucelené a vyvážené zeměpisné pokrytí.

b)

schopnost výchozí sítě zajistit pokrytí potřeb průmyslu a oblastí veřejného zájmu a ucelené a vyvážené zeměpisné pokrytí , jež zlepší sbližování, přispěje k odstranění rozdílů mezi zeměmi v rámci programů soudržnosti a ostatními členskými státy a ze zeměpisného hlediska zmenší digitální propast .

a)

poskytovala služby digitální transformace – včetně zkušebních a experimentálních zařízení – zaměřené na malé a střední podniky a podniky se střední tržní kapitalizací, a to i v odvětvích, jež jsou ve využívání digitálních a souvisejících technologií pomalá;

a)

poskytovala služby digitální transformace a technologické expertízy  – včetně zkušebních a experimentálních zařízení – zaměřené na začínající podniky, malé a střední podniky a podniky se střední tržní kapitalizací, a to i v odvětvích, jež jsou ve využívání digitálních a souvisejících technologií pomalá;

aa)

podporovala podniky, zvláště malé a střední podpory a začínající podniky, organizace a veřejnou správu při dosahování větší konkurenceschopnosti a zlepšování jejich obchodních modelů díky používání nových technologií, na něž se program vztahuje;

b)

přenášela odborné poznatky a know-how mezi regiony, zejména vytvářením sítí malých a střední podniků a podniků se střední tržní kapitalizací usazených v jednom regionu s centry pro digitální inovace zřízenými v jiných regionech, jež jsou nejlépe způsobilá poskytovat příslušné služby;

b)

přenášela odborné poznatky a know-how mezi regiony, zejména vytvářením sítí malých a střední podniků , začínajících podniků a podniků se střední tržní kapitalizací usazených v jednom regionu s  evropskými centry pro digitální inovace zřízenými v jiných regionech, jež jsou nejlépe způsobilá poskytovat příslušné služby; povzbuzovala výměny dovedností, společné iniciativy a správné postupy;

c)

poskytovala tematické služby, včetně služeb souvisejících s umělou inteligencí, vysoce výkonnou výpočetní technikou a kybernetickou bezpečností a důvěrou, orgánům veřejné správy, veřejným organizacím, malým a středním podnikům a podnikům se střední tržní kapitalizací. Jednotlivá centra pro digitální inovace se mohou specializovat na konkrétní tematické služby, a nemusí poskytovat všechny tematické služby uvedené v tomto odstavci;

c)

poskytovala tematické služby, včetně služeb souvisejících s umělou inteligencí, vysoce výkonnou výpočetní technikou a kybernetickou bezpečností a důvěrou, orgánům veřejné správy, veřejným organizacím, malým a středním podnikům , začínajícím podnikům a podnikům se střední tržní kapitalizací. Jednotlivá evropská centra pro digitální inovace se mohou specializovat na konkrétní tematické služby, a nemusí poskytovat všechny tematické služby uvedené v tomto odstavci;

ii)

třetích zemí přidružených k programu;

ii)

třetích zemí přidružených k programu v souladu s články 10 a 12 ;

e)

případný hospodářský a sociální dopad, dopad z hlediska klimatu a životního prostředí a dostupnost ;

e)

případný hospodářský dopad, dopad z hlediska klimatu a životního prostředí a sociální dopad, zejména podpora dostupnosti a rovných vzdělávacích a profesních příležitostí ;

g)

případná vyváženost zeměpisného zastoupení v celé Unii včetně nejvzdálenějších regionů;

g)

případná vyváženost zeměpisného zastoupení v celé Unii včetně nejvzdálenějších regionů a včetně zámořských zemí a území ;

ha)

dle potřeby možnost volně opětovně využívat a upravovat výsledky projektů;

hb)

dle potřeby veřejný zájem;

hc)

dle potřeby zmenšování digitální propasti mezi regiony, občany nebo podniky.

1.

Rámec pro společné zadávání veřejných zakázek pro integrovanou síť vysoce výkonné výpočetní techniky světové úrovně včetně exa-kapacitní superpočítačové a datové infrastruktury. Ta bude dostupná na nekomerční bázi veřejným a soukromým uživatelům a pro výzkumné účely financované z veřejných prostředků.

1.

Rámec pro společné zadávání veřejných zakázek pro integrovanou síť vysoce výkonné výpočetní techniky světové úrovně včetně exa-kapacitní superpočítačové a datové infrastruktury. Ta bude dostupná všem podnikům a orgánům veřejné správy a na nekomerční bázi veřejným a soukromým uživatelům a pro výzkumné účely financované z veřejných prostředků.

6.

Zavedení hotové/funkční technologie: superpočítače coby služba vzešlá z výzkumu a inovací s cílem vybudovat integrovaný evropský ekosystém vysoce výkonné výpočetní techniky, jenž zahrnuje všechny vědecké a průmyslové segmenty hodnotového řetězce (hardware, software, aplikace, služby, propojení a pokročilé digitální dovednosti).

6.

Zavedení hotové/funkční technologie: superpočítače coby služba vzešlá z výzkumu a inovací , zejména technologie, které v minulosti využívaly nebo v současnosti využívají financování Unie, s cílem vybudovat integrovaný evropský ekosystém vysoce výkonné výpočetní techniky, jenž zahrnuje všechny vědecké a průmyslové segmenty hodnotového řetězce (hardware, software, aplikace, služby, propojení a pokročilé digitální dovednosti).

1.

Přístup k profesní přípravě na pracovišti formou stáží v odborných střediscích a společnostech zavádějících vyspělé technologie.

1.

Přístup k profesní přípravě a možnostem kombinovaného vzdělávání na pracovišti formou stáží v odborných střediscích a společnostech zavádějících vyspělé technologie.

1.2.

Podpora vytváření koncepcí, pilotních projektů, zavádění, údržby a propagace koherentního ekosystému infrastruktur přeshraničních digitálních služeb a usnadnění bezproblémových, bezpečných, interoperabilních, mnohojazyčných přeshraničně nebo meziodvětvově fungujících „end-to-end“ řešení a společných rámců v orgánech veřejné správy. Zahrnuty budou rovněž metodiky posuzování dopadů a přínosů.

1.2.

Podpora vytváření koncepcí, pilotních projektů, zavádění, údržby , rozšiřování a propagace koherentního ekosystému infrastruktur přeshraničních digitálních služeb a usnadnění bezproblémových, bezpečných, interoperabilních, mnohojazyčných přeshraničně nebo meziodvětvově fungujících „end-to-end“ řešení a společných rámců v orgánech veřejné správy. Zahrnuty budou rovněž metodiky posuzování dopadů a přínosů.

2.1.

Zajistit občanům EU přístup k jejich osobním datům týkajícím se zdraví a jejich sdílení, využití a  zprávu , a to bezpečně a bez ohledu na hranice států a na to, kde se občané nebo jejich data nachází. Dokončit evropskou infrastrukturu digitálních zdravotnických služeb (eHDSI) a rozšířit ji o nové digitální služby, podporovat zavádění evropského formátu výměny elektronických zdravotních záznamů.

2.1.

Zajistit občanům EU přístup k jejich osobním datům týkajícím se zdraví a jejich sdílení, využití a  správu , a to bezpečně a  způsobem, který zaručí jejich soukromí, bez ohledu na hranice států a na to, kde se občané nebo jejich data nachází. Dokončit evropskou infrastrukturu digitálních zdravotnických služeb (eHDSI) a rozšířit ji o nové digitální služby, podporovat zavádění evropského formátu výměny elektronických zdravotních záznamů.

3.

Soudnictví: Umožnit bezproblémovou a bezpečnou přeshraniční elektronickou komunikaci v soudnictví a mezi orgány soudní moci a ostatními příslušnými orgány civilního a trestního soudnictví. Zlepšit přístup občanů, podniků, právníků a soudců ke spravedlnosti a soudním informacím a řízením, a to pomocí sémanticky operabilních propojení vnitrostátních databází a registrů, a dále usnadnit mimosoudní řešení sporů online. Prosazovat vývoj a zavádění inovativních technologií pro soudy a právníky založených na řešeních umělé inteligence, jež mohou zjednodušit a zrychlit řízení (např. aplikace „legal tech“).

3.

Soudnictví: Umožnit bezproblémovou a bezpečnou přeshraniční elektronickou komunikaci v soudnictví a mezi orgány soudní moci a ostatními příslušnými orgány civilního a trestního soudnictví. Zlepšit přístup občanů, podniků, právníků a soudců ke spravedlnosti a soudním informacím a řízením, a to pomocí sémanticky operabilních propojení databází a registrů, a dále usnadnit mimosoudní řešení sporů online. Prosazovat vývoj a zavádění inovativních technologií pro soudy a právníky založených na řešeních umělé inteligence, jež mohou zjednodušit a zrychlit řízení (např. aplikace „legal tech“).

4.

Doprava, energetika a životní prostředí: Zavádět decentralizovaná řešení a infrastrukturu nutné pro rozsáhlé digitální aplikace, jako jsou inteligentní města nebo inteligentní venkovské oblasti, na podporu politik v oblasti dopravy, energetiky a životního prostředí.

4.

Doprava, energetika a životní prostředí: Zavádět decentralizovaná řešení a infrastrukturu nutné pro rozsáhlé digitální aplikace, jako jsou inteligentní města, inteligentní venkovské oblasti nebo nejvzdálenější regiony , na podporu politik v oblasti dopravy, energetiky a životního prostředí.

II

Počáteční činnosti týkající se digitalizace průmyslu:

II

2.2

Počet společností a organizací využívajících umělou inteligenci

2.2

Počet společností a organizací testujících umělou inteligenci a experimentujících s ní ve spolupráci s centry pro digitální inovace

2.2a

4.1

Počet vyškolených a pracujících IKT specialistů

4.1

Počet každoročně vyškolených a pracujících IKT specialistů v Unii

4.2

Počet podniků majících problémy získat IKT specialisty

4.2

Počet podniků majících každoročně problémy získat v Unii IKT specialisty

4.2b