(2)

Směrnice 98/83/ES stanoví právní rámec pro ochranu lidského zdraví před nepříznivými účinky jakéhokoli znečištění vody určené k lidské spotřebě a k zajištění, že voda bude zdravotně nezávadná a čistá. Tato směrnice by měla sledovat tentýž cíl. Za tímto účelem je nutno stanovit na úrovni Unie minimální požadavky, které musí voda určená k lidské spotřebě splňovat. Členské státy by měly přijmout veškerá potřebná opatření, aby zajistily, že voda určená k lidské spotřebě neobsahuje žádné mikroorganismy a parazity ani žádné látky, které v některých případech představují možné ohrožení lidského zdraví, a že tato voda splňuje uvedené minimální požadavky.

(2)

Směrnice 98/83/ES stanoví právní rámec pro ochranu lidského zdraví před nepříznivými účinky jakéhokoli znečištění vody určené k lidské spotřebě a k zajištění, že voda bude zdravotně nezávadná a čistá. Tato směrnice by měla sledovat tentýž cíl a zajistit pro všechny obyvatele v Unii všeobecný přístup k takové vodě . Za tímto účelem je nutno stanovit na úrovni Unie minimální požadavky, které musí voda určená k lidské spotřebě splňovat. Členské státy by měly přijmout veškerá potřebná opatření, aby zajistily, že voda určená k lidské spotřebě neobsahuje žádné mikroorganismy a parazity ani žádné látky, které v některých případech představují možné ohrožení lidského zdraví, a že tato voda splňuje uvedené minimální požadavky.

(2a)

V souladu se sdělením Komise Evropskému parlamentu, Radě, Evropskému hospodářskému a sociálnímu výboru a Výboru regionů ze dne 2. prosince 2015 s názvem „Uzavření cyklu – akční plán EU pro oběhové hospodářství“ by se měla tato směrnice snažit podněcovat k efektivnímu využívání a udržitelnosti zdrojů vody, a tedy naplnění cílů oběhového hospodářství.

(2b)

Lidské právo na vodu a hygienu bylo dne 28. července 2010 uznáno jako lidské právo Valným shromážděním Organizace spojených národů (OSN), z čehož vyplývá, že přístup k čisté pitné vodě by neměl být omezován z důvodu cenové nedostupnosti pro koncové uživatele.

(2c)

Je nutný soulad mezi směrnicí Evropského parlamentu a Rady 2000/60/ES  (1a) a touto směrnicí.

(2d)

Požadavky stanovené v této směrnici by měly odrážet vnitrostátní situaci a podmínky dodavatelů vody v členských státech.

(3)

Z oblasti působnosti této směrnice je třeba vyjmout přírodní minerální vody a vody používané pro léčebné účely, protože na uvedené druhy vod se v daném pořadí vztahují směrnice Evropského parlamentu a Rady 2009/54/ES (68) a směrnice Evropského parlamentu a Rady 2001/83/ES (69). Směrnice 2009/54/ES však upravuje jak přírodní minerální vody, tak pramenité vody, ovšem z oblasti působnosti této směrnice by měla být vyňata pouze kategorie přírodních minerálních vod. Podle čl. 9 odst. 4 třetího pododstavce směrnice 2009/54/ES by pramenité vody měly této směrnici vyhovovat. U vody určené k lidské spotřebě stáčené do lahví nebo kontejnerů určených k prodeji nebo využívané při výrobě, přípravě nebo zpracování potravin by voda měla být v souladu s ustanoveními této směrnice až po místo dodržování hodnot (tj. kohoutek) a dále už by měla být považována za potravinu podle čl. 2 druhého pododstavce nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 178/2002 (70).

(3)

Z oblasti působnosti této směrnice je třeba vyjmout přírodní minerální vody a vody používané pro léčebné účely, protože na uvedené druhy vod se v daném pořadí vztahují směrnice Evropského parlamentu a Rady 2009/54/ES (68) a směrnice Evropského parlamentu a Rady 2001/83/ES (69). Směrnice 2009/54/ES však upravuje jak přírodní minerální vody, tak pramenité vody, ovšem z oblasti působnosti této směrnice by měla být vyňata pouze kategorie přírodních minerálních vod. Podle čl. 9 odst. 4 třetího pododstavce směrnice 2009/54/ES by pramenité vody měly této směrnici vyhovovat. Tato povinnost by se tedy neměla vztahovat na mikrobiologické ukazatele uvedené v části A přílohy I této směrnice. U vody určené k lidské spotřebě , z veřejného zásobování vodou nebo soukromých studní, stáčené do lahví nebo kontejnerů určených k prodeji nebo využívané při komerční výrobě, přípravě nebo zpracování potravin by voda měla být v souladu s ustanoveními této směrnice v zásadě nadále až po místo dodržování hodnot, a dále už by měla být považována za potravinu podle čl. 2 druhého pododstavce nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 178/2002 (70). Pokud jsou splněny příslušné požadavky v oblasti bezpečnosti potravin, měly by mít příslušné orgány ve členských státech oprávnění schválit opětovné použití vody v potravinářském zpracovatelském průmyslu.

(4)

V návaznosti na uzavření evropské občanské iniciativy týkající se práva na vodu („Right2Water“) (71) byla zahájena celounijní veřejná konzultace a bylo provedeno hodnocení směrnice 98/83/ES v rámci Programu pro účelnost a účinnost právních předpisů (REFIT) (72). Z uvedených činností bylo zřejmé, že je nutné některá ustanovení směrnice 98/83/ES aktualizovat. Prostor pro zlepšení byl určen ve čtyřech oblastech; konkrétně jde o seznam kvalitativních hodnot ukazatelů, omezené spoléhání se na přístup založený na posouzení rizik, nepřesná ustanovení o informacích pro spotřebitele a rozdíly mezi systémy schvalování materiálů, které jsou v kontaktu s vodou určenou k lidské spotřebě. Krom toho v evropské občanské iniciativě týkající se práva na vodu byla jako samostatný problém určena skutečnost, že část obyvatelstva, zvláště marginalizované skupiny, nemá přístup k vodě určené k lidské spotřebě, což je též jedním ze závazků v rámci cíle udržitelného rozvoje č. 6 podle agendy OSN pro období do roku 2030. Posledním určeným problémem je obecná nedostatečná informovanost o únicích vody, které jsou způsobeny nedostatečnými investicemi do údržby a obnovy vodohospodářské infrastruktury, jak je také uvedeno ve zvláštní zprávě Evropského účetního dvora o vodohospodářské infrastruktuře (73).

(4)

V návaznosti na uzavření evropské občanské iniciativy týkající se práva na vodu („Right2Water“) (71) , která požadovala, aby Unie zvýšila své úsilí o zajištění univerzálního přístupu k vodě, byla zahájena celounijní veřejná konzultace a bylo provedeno hodnocení směrnice 98/83/ES v rámci Programu pro účelnost a účinnost právních předpisů (REFIT) (72). Z uvedených činností bylo zřejmé, že je nutné některá ustanovení směrnice 98/83/ES aktualizovat. Prostor pro zlepšení byl určen ve čtyřech oblastech; konkrétně jde o seznam kvalitativních hodnot ukazatelů, nedůsledné uplatňování přístupu založeného na posouzení rizik, nepřesná ustanovení o informacích pro spotřebitele a rozdíly mezi systémy schvalování materiálů, které jsou v kontaktu s vodou určenou k lidské spotřebě , a důsledky, které to má pro lidské zdraví . Krom toho v evropské občanské iniciativě týkající se práva na vodu byla jako samostatný problém určena skutečnost, že část obyvatelstva, a to mezi ohroženými a marginalizovanými skupinami , má jen omezený nebo vůbec nemá přístup k  cenově dostupné vodě určené k lidské spotřebě, což je též jedním ze závazků v rámci cíle udržitelného rozvoje č. 6 podle agendy OSN pro období do roku 2030. V této souvislosti Evropský parlament uznal právo na přístup k vodě určené k lidské spotřebě pro všechny v Unii. Posledním určeným problémem je obecná nedostatečná informovanost o únicích vody, které jsou způsobeny nedostatečnými investicemi do údržby a obnovy vodohospodářské infrastruktury, jak je také uvedeno ve zvláštní zprávě Evropského účetního dvora o vodohospodářské infrastruktuře (73) , a také někdy nedostatečnou znalostí systémů pro dodávku vody .

(4a)

V zájmu dodržení ambiciózních cílů stanovených v cíli udržitelného rozvoje OSN č. 6 by měly být členské státy povinny zavést akční plány zaměřené na zajištění univerzálního a rovného přístupu k bezpečné a dostupné pitné vodě pro všechny do roku 2030.

(4b)

Evropský parlament přijal dne 8. září 2015 usnesení o opatřeních navazujících na evropskou občanskou iniciativu týkající se práva na vodu („Right2Water“).

(5a)

Voda určená k lidské spotřebě hraje zásadní úlohu z hlediska dlouhodobé snahy Unie o posílení ochrany lidského zdraví a životního prostředí proti chemickým látkám nazývaným endokrinní disruptory. Regulace endokrinních disruptorů v této směrnici je slibným krokem v souladu s aktualizovanou strategii EU v oblasti endokrinních disruptorů, kterou je Komise povinna bez dalšího prodlení předložit.

(6a)

Nejsou-li vědecké poznatky dostatečné pro určení toho, zda existuje či neexistuje riziko pro lidské zdraví nebo pro určení přípustné hodnoty látky přítomné ve vodě určené k lidské spotřebě, je třeba v souladu se zásadou předběžné opatrnosti tuto látku sledovat do doby, než budou známy jasnější vědecké údaje. Proto by členské státy měly takovéto nově se objevující ukazatele monitorovat.

(6b)

Indikační ukazatele nemají přímý vliv na veřejné zdraví. Jsou však důležitým prostředkem ke zjištění, jak zařízení pro výrobu a distribuci vody fungují, a pro hodnocení jakosti vody. Mohou pomoci odhalit nedostatky v úpravě vody a hrají rovněž důležitou úlohu z hlediska zvyšování a zachovávání důvěry spotřebitelů v jakost vody. Proto by měly být členskými státy monitorovány.

(7)

Je-li to nezbytné pro ochranu lidského zdraví na jejich území, členské státy by měly mít povinnost stanovit hodnoty doplňujících ukazatelů neuvedených v příloze I.

(7)

Je-li to nezbytné pro řádné uplatňování zásady předběžné opatrnosti a pro ochranu lidského zdraví na jejich území, členské státy by měly mít povinnost stanovit hodnoty doplňujících ukazatelů neuvedených v příloze I.

(8)

Preventivní plánování bezpečnosti a prvky založené na posouzení rizik byly ve směrnici 98/83/ES zohledněny pouze v omezeném rozsahu. První prvky přístupu založeného na posouzení rizik zavedla již v roce 2015 směrnice (EU) 2015/1787, která směrnici 98/83/ES pozměnila v tom smyslu, že členským státům umožnila odchýlit se od jimi stanovených monitorovacích programů, pokud je prováděno důvěryhodné posuzování rizik, které se může opírat o Obecné zásady jakosti pitné vody vydané WHO (76). Tyto obecné zásady, stanovující tzv. přístup založený na plánu pro zajištění bezpečnosti vody, spolu s normou EN 15975-2, která se týká se zabezpečení dodávky pitné vody, jsou mezinárodně uznávanými zásadami, z nichž vycházejí výroba, distribuce, monitorování a rozbor ukazatelů pro vodu určenou k lidské spotřebě. Uvedené zásady by v této směrnici měly být zachovány. Aby se zajistilo, že se uvedené zásady neomezují na monitorovací aspekty, aby se čas i zdroje zaměřily na závažná rizika a na nákladově efektivní opatření a aby se rozbory ani úsilí nesoustředily na nerelevantní otázky, je vhodné zavést úplný přístup založený na posouzení rizik v rámci celého řetězce zásobování, tedy od oblasti odběru vody po její rozvod do kohoutku. Uvedený přístup by se měl skládat ze tří částí: za prvé, posouzení členským státem ohledně nebezpečnosti v souvislosti s oblastí odběru („posouzení nebezpečnosti“) v souladu se zásadami WHO a příručkou k plánu pro zajištění bezpečného zásobování vodou (77); za druhé, možnost pro dodavatele vody přizpůsobit monitorování hlavním rizikům („posouzení rizik dodávky“); za třetí, posouzení členským státem ohledně možných rizik vyplývajících z domovních rozvodů (např. pokud jde o bakterie rodu Legionella nebo olovo) („posouzení rizik v domovních rozvodech“). Tato posouzení rizik by měla být pravidelně přezkoumávána, mimo jiné v reakci na hrozby extrémních povětrnostních jevů souvisejících s klimatem, známé změny lidské činnosti v oblasti odběru nebo v reakci na incidenty ve spojitosti se zdroji. Přístup založený na posouzení rizik zaručuje stálou výměnu informací mezi příslušnými orgány a dodavateli vody.

(8)

Preventivní plánování bezpečnosti a prvky založené na posouzení rizik byly ve směrnici 98/83/ES zohledněny pouze v omezeném rozsahu. První prvky přístupu založeného na posouzení rizik zavedla již v roce 2015 směrnice (EU) 2015/1787, která směrnici 98/83/ES pozměnila v tom smyslu, že členským státům umožnila odchýlit se od jimi stanovených monitorovacích programů, pokud je prováděno důvěryhodné posuzování rizik, které se může opírat o Obecné zásady jakosti pitné vody vydané WHO (76). Tyto obecné zásady, stanovující tzv. přístup založený na plánu pro zajištění bezpečnosti vody, spolu s normou EN 15975-2, která se týká se zabezpečení dodávky pitné vody, jsou mezinárodně uznávanými zásadami, z nichž vycházejí výroba, distribuce, monitorování a rozbor ukazatelů pro vodu určenou k lidské spotřebě. Uvedené zásady by v této směrnici měly být zachovány. Aby se zajistilo, že se uvedené zásady neomezují na monitorovací aspekty, aby se čas i zdroje zaměřily na závažná rizika a na nákladově efektivní opatření a aby se rozbory ani úsilí nesoustředily na nerelevantní otázky, je vhodné zavést úplný přístup založený na posouzení rizik v rámci celého řetězce zásobování, tedy od oblasti odběru vody po její rozvod do kohoutku. Uvedený přístup by měl vycházet ze získaných znalostí a opatření provedených v souladu se směrnicí 2000/60/ES a měl by lépe zohledňovat dopad změny klimatu na zdroje vody. Přístup založený na posouzení rizik by se měl skládat ze tří částí: za prvé, posouzení členským státem ohledně nebezpečnosti v souvislosti s oblastí odběru („posouzení nebezpečnosti“) v souladu se zásadami WHO a příručkou k plánu pro zajištění bezpečného zásobování vodou (77); za druhé, možnost pro dodavatele vody přizpůsobit monitorování hlavním rizikům („posouzení rizik dodávky“); za třetí, posouzení členským státem ohledně možných rizik vyplývajících z domovních rozvodných systémů (např. pokud jde o bakterie rodu Legionella nebo olovo) , se zvláštním zaměřením na prioritní prostory („posouzení rizik v domovních rozvodech“). Tato posouzení rizik by měla být pravidelně přezkoumávána, mimo jiné v reakci na hrozby extrémních povětrnostních jevů souvisejících s klimatem, známé změny lidské činnosti v oblasti odběru nebo v reakci na incidenty ve spojitosti se zdroji. Přístup založený na posouzení rizik zaručuje stálou výměnu informací mezi příslušnými orgány, dodavateli vody a dalšími zúčastněnými stranami, včetně subjektů odpovědných za zdroj znečištění nebo riziko znečištění . Uplatňování na základě posouzení rizik by výjimečně mělo být přizpůsobeno specifickým omezením u námořních plavidel využívaných k odsolování vody a přepravě cestujících. Pokud se námořní plavidla plující pod evropskou vlajkou pohybují v mezinárodních vodách, podléhají ve skutečnosti mezinárodnímu právnímu rámci. Doprava a výroba vody určené k lidské spotřebě na palubě podléhají zvláštním omezením, což znamená, že by měla být ustanovení této směrnice odpovídajícím způsobem upravena.

(8a)

Neefektivní používání zdrojů vody, zejména úniky v infrastruktuře pro zásobování vodou, vede k nadměrnému využívání vzácných zdrojů vody určené k lidské spotřebě. To členským státům vážně brání v dosahování cílů stanovených podle směrnice 2000/60/ES.

(9)

Posouzení nebezpečnosti by se mělo zaměřit na snižování stupně úpravy požadovaného pro produkci vody určené k lidské spotřebě, například omezením tlaků vedoucích ke znečištění vodních útvarů používaných pro odběr vody určené k lidské spotřebě. Za tímto účelem by měly členské státy určit nebezpečí, jakož i možné zdroje znečištění spojené s těmito vodními útvary a provádět monitorování znečišťujících látek, které určí jako relevantní, například z důvodu zjištěných nebezpečí (např. mikroplasty, dusičnany, pesticidy nebo léčivé přípravky určené podle směrnice Evropského parlamentu a Rady 2000/60/ES (78)), kvůli přirozené přítomnosti daných látek v oblasti odběru (např. arsen) nebo kvůli informacím od dodavatelů vody (např. náhlé zvýšení určitého ukazatele v surové vodě). Uvedené ukazatele by se měly používat jako markery, na jejichž základě příslušné orgány podniknou za spolupráce s dodavateli vody a zúčastněnými stranami opatření ke snížení tlaku na vodní útvary, například v podobě prevence nebo zmírňujících opatření (v případě nutnosti i včetně výzkumu za účelem porozumění dopadům na zdraví), na ochranu uvedených vodních útvarů a k řešení problematiky zdroje znečištění.

(9)

Posouzení nebezpečnosti by mělo zaujmout ucelený přístup k posouzení rizik, založený na výslovném cíli snižování stupně úpravy požadovaného pro produkci vody určené k lidské spotřebě, například snížením tlaků vedoucích ke znečištění – nebo riziku znečištění – vodních útvarů používaných pro odběr vody určené k lidské spotřebě. Za tímto účelem by měly členské státy určit nebezpečí, jakož i možné zdroje znečištění spojené s těmito vodními útvary a provádět monitorování znečišťujících látek, které určí jako relevantní, například z důvodu zjištěných nebezpečí (např. mikroplasty, dusičnany, pesticidy nebo léčivé přípravky určené podle směrnice Evropského parlamentu a Rady 2000/60/ES (78)), kvůli přirozené přítomnosti daných látek v oblasti odběru (např. arsen) nebo kvůli informacím od dodavatelů vody (např. náhlé zvýšení určitého ukazatele v surové vodě). V souladu se směrnicí 2000/60/ES by se uvedené ukazatele měly používat jako markery, na jejichž základě příslušné orgány podniknou za spolupráce se všemi zúčastněnými stranami, včetně těch, které odpovídají za zdroje nebo potenciální zdroje znečištění, opatření ke snížení tlaku na vodní útvary, například v podobě prevence nebo zmírňujících opatření (v případě nutnosti i včetně výzkumu za účelem porozumění dopadům na zdraví), na ochranu uvedených vodních útvarů a k řešení problematiky zdroje nebo rizika znečištění. Pokud členský stát v rámci posouzení rizik zjistí, že daný ukazatel není v dané oblasti odběru přítomen, například proto, že se daná látka v podzemních ani povrchových vodách nikdy nevyskytuje, měl by příslušný členský stát následně informovat příslušné dodavatele vody a měl mít možnost jim povolit snížit četnost sledování daného ukazatele nebo tento ukazatel vypustit ze seznamu ukazatelů, které se mají kontrolovat, aniž se provede posouzení rizik dodávek .

(11)

Stanovené hodnoty ukazatelů použité k posouzení jakosti vody určené k lidské spotřebě mají být dodrženy v místě, kde je voda určená k lidské spotřebě dosažitelná příslušnému uživateli. Jakost vody určené k lidské spotřebě může být nicméně ovlivněna domovním rozvodem. WHO konstatuje, že ze všech vodních patogenů způsobují v Unii největší zátěž pro zdraví bakterie rodu Legionella. Jsou přenášeny systémy dodávajícími teplou vodu, a to inhalací (například při sprchování). Zjevně tedy souvisejí s domovním rozvodem. Jelikož jednostranné uložení povinnosti monitorovat tento patogen ve všech soukromých a veřejných prostorech by vedlo k neúměrně vysokým nákladům, je k řešení této problematiky tudíž vhodnější realizovat posouzení rizik v domovních rozvodech. Při posouzení rizik v domovních rozvodech by se navíc měla zvážit i potenciální rizika vyplývající z výrobků a materiálů, které jsou v kontaktu s vodou určenou k lidské spotřebě. Součástí posouzení rizik v domovních rozvodech by proto mělo být mimo jiné i zaměření na monitorování prioritních prostor, posouzení rizik vyplývajících z domovních rozvodů a souvisejících výrobků a materiálů, jakož i ověření vlastností stavebních výrobků , které jsou v kontaktu s vodou určenou k lidské spotřebě, na základě prohlášení o vlastnostech podle nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 305/2011  (79). Společně s prohlášením o vlastnostech se rovněž poskytnou informace uvedené v článcích 31 a 33 nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1907/2006 (80). Na základě tohoto posouzení by členské státy měly přijmout veškerá nezbytná opatření k zajištění mimo jiné toho, aby byla v souladu s pokyny WHO (81) zavedena vhodná kontrolní a řídící opatření (např. v případě ohnisek nákaz) a aby migrace ze stavebních výrobků neohrožovala lidské zdraví. Nicméně aniž je dotčeno nařízení (EU) č. 305/2011, pokud by tato opatření znamenala omezení volného pohybu výrobků a materiálů v Unii, musí být uvedená omezení řádně odůvodněná a přiměřená a neměla by představovat prostředek svévolné diskriminace nebo skryté omezení obchodu mezi členskými státy.

(11)

Stanovené hodnoty ukazatelů použité k posouzení jakosti vody určené k lidské spotřebě mají být dodrženy v místě, kde je voda určená k lidské spotřebě dosažitelná příslušnému uživateli. Jakost vody určené k lidské spotřebě může být nicméně ovlivněna domovním rozvodním systémem. WHO konstatuje, že ze všech vodních patogenů způsobují v Unii největší zátěž pro zdraví bakterie rodu Legionella , zejména bakterie druhu Legionella pneumophila, která má na svědomí většinu případů tzv. legionářské nemoci v Unii . Jsou přenášeny systémy dodávajícími teplou vodu, a to inhalací (například při sprchování). Zjevně tedy souvisejí s domovním rozvodním systémem. Jelikož jednostranné uložení povinnosti monitorovat tento patogen ve všech soukromých a veřejných prostorách by vedlo k neúměrně vysokým nákladům a bylo by v rozporu se zásadou subsidiarity, je k řešení této problematiky tudíž vhodnější realizovat posouzení rizik v domovních rozvodech , zejména v prioritních prostorách . Při posouzení rizik v domovních rozvodných systémech by se navíc měla zvážit i potenciální rizika vyplývající z výrobků a materiálů, které jsou v kontaktu s vodou určenou k lidské spotřebě. Součástí posouzení rizik v domovních rozvodech by proto mělo být mimo jiné i zaměření na monitorování prioritních prostor, posouzení rizik vyplývajících z domovních rozvodů a souvisejících výrobků a materiálů, které jsou v kontaktu s vodou určenou k lidské spotřebě. Společně s prohlášením o vlastnostech se rovněž poskytnou informace uvedené v článcích 31 a 33 nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1907/2006 (80). Na základě tohoto posouzení by členské státy měly přijmout veškerá nezbytná opatření k zajištění mimo jiné toho, aby byla v souladu s pokyny WHO (81) zavedena vhodná kontrolní a řídící opatření (např. v případě ohnisek nákaz) a aby migrace látek a materiálů, které jsou v kontaktu s vodou určenou k lidské spotřebě , neohrožovala lidské zdraví.

(12)

V rámci ustanovení směrnice 98/83/ES o zajištění jakosti úpravy vody, zařízení a materiálů se nepodařilo vyřešit překážky vnitřního trhu, pokud jde o volný oběh stavebních výrobků, které jsou v kontaktu s vodou určenou k lidské spotřebě. Dosud platí schvalování výrobků na vnitrostátní úrovni, přičemž požadavky se mezi jednotlivými státy liší. Z toho důvodu je pro výrobce obtížné a nákladné uvádět své výrobky na trh v celé Unii. Technické překážky lze účinně odstranit pouze zavedením harmonizovaných technických specifikací stavebních výrobků, které jsou v kontaktu s vodou určenou k lidské spotřebě, podle nařízení (EU) č. 305/2011. Uvedené nařízení umožňuje vypracovat evropské normy, jimiž se harmonizují metody posuzování stavebních výrobků, které jsou v kontaktu s vodou určenou k lidské spotřebě , jakož i stanovit mezní úrovně a třídy na základě úrovně vlastností základních charakteristik . Za tímto účelem byla do pracovního programu normalizace na rok 2017 začleněna žádost o normalizaci, v níž se výslovně požadovala normalizační činnost týkající se hygieny a bezpečnosti výrobků a materiálů, které jsou v kontaktu s vodou určenou k lidské spotřebě, podle nařízení (EU) č. 305/2011, přičemž norma má být vydána do roku 2018  (82). Zveřejnění této harmonizované normy v Úředním věstníku Evropské unie zajistí racionální rozhodování, pokud jde o uvádění nebo dodávání na trh bezpečných stavebních výrobků, které jsou v kontaktu s vodou určenou k lidské spotřebě. V důsledku této skutečnosti by měla být ustanovení týkající se zařízení a materiálů, které jsou v kontaktu s vodou určenou k lidské spotřebě, zrušena, zčásti nahrazena ustanoveními týkajícími se posouzení rizik v domovních rozvodech a doplněna příslušnými harmonizovanými normami podle nařízení (EU) č. 305/2011 .

(12)

V rámci ustanovení směrnice 98/83/ES o zajištění jakosti úpravy vody, zařízení a materiálů se nepodařilo vyřešit překážky vnitřního trhu, pokud jde o volný oběh stavebních výrobků, které jsou v kontaktu s vodou určenou k lidské spotřebě , nebo poskytnout dostatečnou ochranu, pokud jde o lidské zdraví . Dosud platí schvalování výrobků na vnitrostátní úrovni, přičemž požadavky se mezi jednotlivými státy liší. Z toho důvodu je pro výrobce obtížné a nákladné uvádět své výrobky na trh v celé Unii. Tato situace je důsledkem neexistence minimálních evropských hygienických norem pro všechny výrobky a materiály , které jsou v kontaktu s vodou určenou k lidské spotřebě , což je zásadní pro úplné a celkové provádění vzájemného uznávání mezi členskými státy . Technické překážky lze odstranit a souladu všech výrobků a materiálů, které jsou v kontaktu s vodou určenou k lidské spotřebě, na úrovni Unie tedy lze dosáhnout pouze zavedením minimálních požadavků na jakost na úrovni Unie . V důsledku této skutečnosti by měla být posílena ustanovení prostřednictvím postupu harmonizace takových výrobků a materiálů. Tato činnost by se měla inspirovat zkušenostmi a pokrokem několika členských států, které utvořily koalici a již několik let pracují na sbližování právních předpisů.

(13)

Každý členský stát by měl zajistit, aby byly stanoveny monitorovací programy pro kontrolu, zda voda určená k lidské spotřebě splňuje požadavky této směrnice. Většinu monitorování prováděného pro účely této směrnice uskutečňují dodavatelé vody. Dodavatelům vody je třeba poskytnout určitou flexibilitu, pokud jde o ukazatele, které monitorují pro účely posouzení rizik dodávky. Není-li některý ukazatel zjištěn, dodavatelé vody by měli být schopni snížit četnost monitorování nebo zcela upustit od monitorování uvedeného ukazatele. Posouzení rizik dodávky by se mělo vztahovat na většinu ukazatelů. Nicméně základní seznam ukazatelů by se s určitou minimální četností měl monitorovat vždy. Tato směrnice zejména stanoví ustanovení o četnosti monitorování pro účely kontroly souladu a jen malý počet ustanovení o sledování pro provozní účely. Pro zajištění řádného fungování úpravy vody může být dle uvážení dodavatelů vody nezbytné dodatečné monitorování pro provozní účely. V tomto ohledu se dodavatelé vody mohou odkazovat na obecné zásady WHO a příručku k plánu pro zajištění bezpečnosti vody.

(13)

Každý členský stát by měl zajistit, aby byly stanoveny monitorovací programy pro kontrolu, zda voda určená k lidské spotřebě splňuje požadavky této směrnice. Většinu monitorování prováděného pro účely této směrnice uskutečňují dodavatelé vody , ale tam, kde je to nezbytné, by členské státy měly vyjasnit, kterým příslušným orgánům přísluší povinnosti vyplývající z provedení této směrnice . Dodavatelům vody je třeba poskytnout určitou flexibilitu, pokud jde o ukazatele, které monitorují pro účely posouzení rizik dodávky. Není-li některý ukazatel zjištěn, dodavatelé vody by měli být schopni snížit četnost monitorování nebo zcela upustit od monitorování uvedeného ukazatele. Posouzení rizik dodávky by se mělo vztahovat na většinu ukazatelů. Nicméně základní seznam ukazatelů by se s určitou minimální četností měl monitorovat vždy. Tato směrnice zejména stanoví ustanovení o četnosti monitorování pro účely kontroly souladu a jen malý počet ustanovení o sledování pro provozní účely. Pro zajištění řádného fungování úpravy vody může být dle uvážení dodavatelů vody nezbytné dodatečné monitorování pro provozní účely. V tomto ohledu se dodavatelé vody mohou odkazovat na obecné zásady WHO a příručku k plánu pro zajištění bezpečnosti vody.

(14)

Přístup založený na posouzení rizik by měli postupně uplatňovat všichni dodavatelé vody, včetně malých dodavatelů vody, neboť hodnocení směrnice 98/83/ES ukázalo nedostatky v jejím provádění ze strany uvedených dodavatelů, jež byly někdy dány náklady na plnění zbytečných monitorovacích operací. Při uplatňování přístupu založeného na posouzení rizik by se měly zohlednit bezpečnostní otázky.

(14)

Přístup založený na posouzení rizik by měli uplatňovat všichni dodavatelé vody, včetně velmi malých, malých a středních dodavatelů vody, neboť hodnocení směrnice 98/83/ES ukázalo nedostatky v jejím provádění ze strany uvedených dodavatelů, jež byly někdy dány náklady na plnění zbytečných monitorovacích operací ; při uplatňování tohoto postup je třeba umožnit výjimky pro velmi malé dodavatele . Při uplatňování přístupu založeného na posouzení rizik by se měly zohlednit bezpečnostní otázky a zásada „znečišťovatel platí“. U menších dodavatelů by měl k monitorování přispívat příslušný orgán formou poskytnutí expertní podpory.

(14a)

V zájmu dosažení maximální ochrany veřejného zdraví zajistí členské státy transparentní a vyvážené rozložení povinností souvisejících s uplatněním přístupu založeného na rizicích v souladu se svým vnitrostátním institucionálním a právním rámcem.

(15)

V případě nesplnění norem stanovených touto směrnicí by dotyčný členský stát měl bezprostředně vyšetřit příčiny jejich neplnění a zajistit co nejrychlejší provedení nápravných opatření k obnovení jakosti vody. V případech, kdy zásobování vodou určenou k lidské spotřebě představuje možné ohrožení lidského zdraví, by mělo být zásobování takovou vodou zakázáno nebo její používání omezeno. Kromě toho je třeba jasně uvést , že nesplnění minimálních požadavků na hodnoty týkající se mikrobiologických a chemických ukazatelů by mělo být členskými státy automaticky pokládáno za možné ohrožení lidského zdraví. V případech, kdy budou taková nápravná opatření nezbytná pro obnovení jakosti vody určené k lidské spotřebě, by měla být v souladu s čl. 191 odst. 2 Smlouvy dána přednost krokům, které zajistí nápravu u zdroje.

(15)

V případě nesplnění norem stanovených touto směrnicí by dotyčný členský stát měl bezprostředně vyšetřit příčiny jejich neplnění a zajistit co nejrychlejší provedení nápravných opatření k obnovení jakosti vody. V případech, kdy zásobování vodou určenou k lidské spotřebě představuje možné ohrožení lidského zdraví, by mělo být zásobování takovou vodou zakázáno nebo její používání omezeno a občané, kteří by mohli být postiženi, by měli být řádně informováni . Kromě toho by měly členské státy v případě nesplnění minimálních požadavků na hodnoty týkající se mikrobiologických a chemických ukazatelů zjistit, zda překročení těchto hodnot představuje možné ohrožení lidského zdraví. Členské státy by proto měly zohledňovat zejména míru překročení minimálních požadavků a také typ dotčeného ukazatele.  V případech, kdy budou taková nápravná opatření nezbytná pro obnovení jakosti vody určené k lidské spotřebě, by měla být v souladu s čl. 191 odst. 2 Smlouvy dána přednost krokům, které zajistí nápravu u zdroje.

(15a)

Je důležité zabránit případnému ohrožení lidského zdraví znečištěnou vodou. Proto by dodávání takové vody by mělo být zakázáno nebo její užívání omezeno.

(16)

Členské státy by již neměly mít právo povolit odchylky z působnosti této směrnice. Odchylky měly původně členským státům umožnit, aby měly až devět let na vyřešení nedodržování některé hodnoty ukazatelů. Tento postup se ukázal být zatěžující jak pro členské státy , tak pro Komisi . Navíc to v některých případech vedlo ke zpožďování přijímaných nápravných opatření, neboť umožnění odchylek bylo považováno za přechodné období. Ustanovení o odchylkách by proto mělo být zrušeno. Dojde-li k překročení hodnoty ukazatelů, měla by se kvůli ochraně zdraví ustanovení o nápravných opatřeních použít bezprostředně, aniž by existovala možnost udělit odchylku od hodnoty ukazatelů. Odchylky udělené členskými státy podle článku 9 směrnice 98/83/ES a použitelné k datu vstupu této směrnice v platnost by však měly nadále platit až do skončení platnosti dané odchylky, ale neměly by být obnoveny .

(16)

Členské státy by již neměly mít právo povolit odchylky z působnosti této směrnice. Odchylky měly původně členským státům umožnit, aby měly až devět let na vyřešení nedodržování některé hodnoty ukazatelů. Tento postup se ukázal být pro členské státy užitečný vzhledem k úrovni ambic této směrnice . Je však třeba konstatovat, že v  některých případech tento postup vedl ke zpožďování přijímaných nápravných opatření, neboť umožnění odchylek bylo někdy považováno za přechodné období. Vzhledem k tomu, ze je na jedné straně třeba posílit ukazatele jakosti v této směrnici a na straně druhé jsou stále častěji odhalovány nově se objevující znečišťující látky, které vyžadují intenzivnější posouzení, monitorování a řízení, je i nadále nutné zachovat postup pro odchylky, který odpovídá těmto okolnostem, a to za předpokladu, že nepředstavují potenciální ohrožení lidského zdraví a že zásobování vodou určenou k lidské spotřebě nelze v dané oblasti žádnými přiměřenými způsoby zajistit jinak. Ustanovení ve směrnici 98/83/ES o odchylkách by proto mělo být změněno, aby se zajistilo rychlejší a účinnější uvedení do souladu požadavků této směrnice členskými státy. Odchylky udělené členskými státy podle článku 9 směrnice 98/83/ES a použitelné k datu vstupu této směrnice v platnost by měly nadále platit podle podmínek stanovených ustanoveními platnými v okamžiku povolení odchylky .

(17)

Komise ve své odpovědi na evropskou občanskou iniciativu „Right2Water“ v roce 2014 (83) vyzvala členské státy, aby zajistily pro všechny občany přístup k minimálním dodávkám vody v souladu s doporučeními WHO. Rovněž se zavázala k tomu, že bude pokračovat „[v úsilí o] zlepšení přístupu všech obyvatel k nezávadné pitné vodě […] v rámci politik v oblasti životního prostředí“ (84). To je v souladu s šestým cílem udržitelného rozvoje a souvisejícím cílem „dosáhnout všeobecného a spravedlivého přístupu k nezávadné a cenově dostupné pitné vodě pro všechny“. Pojem spravedlivého přístupu zahrnuje širokou škálu aspektů, jako je dostupnost (například ze zeměpisných důvodů, kvůli chybějící infrastruktuře nebo zvláštní situaci určitých částí obyvatelstva), jakost, přijatelnost nebo finanční dostupnost. V souvislosti s cenovou dostupností je třeba připomenout, že při stanovování sazeb za vodu v souladu se zásadou návratnosti nákladů stanovenou ve směrnici 2000/60/ES mohou členské státy přihlédnout k rozdílným hospodářským a sociálním podmínkám obyvatelstva, a mohou tedy přijímat sociální sazby nebo přijmout opatření na ochranu sociálně a ekonomicky znevýhodněných obyvatel. Tato směrnice se zabývá především aspekty přístupu k vodě souvisejícími s jakostí a dostupností. K řešení těchto aspektů v rámci odpovědi na uvedenou evropskou občanskou iniciativu a za účelem přispívání k provádění zásady z bodu 20 evropského pilíře sociálních práv (85), v níž se uvádí, že „každý má právo na přístup ke kvalitním základním službám, včetně vody“, by měly mít členské státy povinnost zabývat se otázkou přístupu k vodě na vnitrostátní úrovni, přičemž by měly mít určitý prostor pro uvážení, pokud jde o přesný typ opatření, která mají být provedena. To lze uskutečnit prostřednictvím opatření, jejichž cílem je mimo jiné zlepšení přístupu k vodě určené k lidské spotřebě pro všechny, například pomocí volně přístupných pítek ve městech a propagací jejího užívání, s tím, že se bude podporovat bezplatné poskytování vody určené k lidské spotřebě ve veřejných budovách a restauracích.

(17)

Komise ve své odpovědi na evropskou občanskou iniciativu „Right2Water“ v roce 2014 (83) vyzvala členské státy, aby zajistily pro všechny občany přístup k minimálním dodávkám vody v souladu s doporučeními WHO. Rovněž se zavázala k tomu, že bude pokračovat „[v úsilí o] zlepšení přístupu všech obyvatel k nezávadné pitné vodě […] v rámci politik v oblasti životního prostředí“ (84). To je v souladu s články 1 a 2 Listiny základních práv Evropské unie. Rovněž je to v souladu s šestým cílem udržitelného rozvoje a souvisejícím cílem „dosáhnout všeobecného a spravedlivého přístupu k nezávadné a cenově dostupné pitné vodě pro všechny“. Pojem spravedlivého přístupu zahrnuje širokou škálu aspektů, jako je dostupnost (například ze zeměpisných důvodů, kvůli chybějící infrastruktuře nebo zvláštní situaci určitých částí obyvatelstva), jakost, přijatelnost nebo finanční dostupnost. V souvislosti s cenovou dostupností je třeba připomenout, že aniž by byl dotčen čl. 9 odst. 4 směrnice 2000/60/ES , při stanovování sazeb za vodu v souladu se zásadou návratnosti nákladů stanovenou ve výše uvedená směrnici mohou členské státy přihlédnout k rozdílným hospodářským a sociálním podmínkám obyvatelstva, a mohou tedy přijímat sociální sazby nebo přijmout opatření na ochranu sociálně a ekonomicky znevýhodněných obyvatel. Tato směrnice se zabývá především aspekty přístupu k vodě souvisejícími s jakostí a dostupností. K řešení těchto aspektů v rámci odpovědi na uvedenou evropskou občanskou iniciativu a za účelem přispívání k provádění zásady z bodu 20 evropského pilíře sociálních práv (85), v níž se uvádí, že „každý má právo na přístup ke kvalitním základním službám, včetně vody“, by měly mít členské státy povinnost zabývat se otázkou cenově dostupného přístupu k vodě na vnitrostátní úrovni, přičemž by měly mít určitý prostor pro uvážení, pokud jde o přesný typ opatření, která mají být provedena. To lze uskutečnit prostřednictvím opatření, jejichž cílem je mimo jiné zlepšení přístupu k vodě určené k lidské spotřebě pro všechny, například pomocí zabránění posilování nároků na jakost vody neopodstatněných důvody veřejného zdraví, které by zvyšovaly cenu vody pro občany , volně přístupných pítek ve městech a propagací jejího užívání, s tím, že se bude podporovat bezplatné poskytování vody určené k lidské spotřebě ve veřejných budovách, v restauracích, v nákupních a rekreačních střediscích a také v prostorách, kde dochází k tranzitu a k velkému pohybu osob, jako jsou vlaková nádraží a letiště . Členské státy by měly mít možnost stanovit správnou kombinaci takových nástrojů s ohledem na svou konkrétní vnitrostátní situaci.

(18)

Evropský parlament ve svém usnesení o opatřeních navazujících na evropskou občanskou iniciativu týkající se práva na vodu („Right2Water“ (86)) požadoval, „že by členské státy měly věnovat zvláštní pozornost potřebám zranitelných skupin ve společnosti“ (87). Zvláštní situace menšin, jako jsou Romové , Sintové, Travelleři, Kalé, Gens du voyage, ať žijí usazeně, či nikoli – zejména chybějící přístup k pitné vodě – byla uznána i ve zprávě Komise o uplatňování rámce EU pro vnitrostátní strategie integrace Romů (88) a v doporučení Rady o účinných opatřeních v oblasti integrace Romů v členských státech (89). S ohledem na tento obecný kontext je vhodné, aby členské státy věnovaly zvláštní pozornost zranitelným a marginalizovaným skupinám přijetím nezbytných opatření, aby bylo zajištěno, že tyto skupiny mají přístup k vodě. Aniž je dotčeno právo členských států vymezit uvedené skupiny, měli by do nich být přinejmenším zahrnuti uprchlíci, kočovná společenství, osoby bez domova a menšinové kultury, jako jsou Romové, Sintové, Travelleři, Kalé, Gens du voyage atd. , ať žijí usazeně, či nikoli. Tato opatření pro zajištění přístupu k vodě, jež jsou na uvážení členských států, by mohla například zahrnovat poskytování alternativních systémů zásobování (samostatná zařízení pro úpravu vody), dodávky vody ze zásobníků (kamionů a cisteren) a zajištění nezbytné infrastruktury táborů.

(18)

Evropský parlament ve svém usnesení o opatřeních navazujících na evropskou občanskou iniciativu týkající se práva na vodu („Right2Water“ (86)) požadoval, „že by členské státy měly věnovat zvláštní pozornost potřebám zranitelných skupin ve společnosti“ (87). Zvláštní situace menšin, jako jsou Romové a Travelleři, ať žijí usazeně, či nikoli – zejména chybějící přístup k pitné vodě a hygieně – byla uznána i ve zprávě Komise o uplatňování rámce EU pro vnitrostátní strategie integrace Romů88  (88) a v doporučení Rady o účinných opatřeních v oblasti integrace Romů v členských státech (89). S ohledem na tento obecný kontext je vhodné, aby členské státy věnovaly zvláštní pozornost zranitelným a marginalizovaným skupinám přijetím nezbytných opatření, aby bylo zajištěno, že tyto skupiny mají přístup k vodě. Se zřetelem k zásadě návratnosti nákladů stanovené v článku 9 směrnice 2000/60/ES by členské státy měly zlepšit přístup k vodě pro zranitelné a marginalizované skupiny, aniž by ohrozily zásobování vysoce kvalitní vodou cenově dostupnou pro všechny . Aniž je dotčeno právo členských států vymezit uvedené skupiny, měli by do nich být přinejmenším zahrnuti uprchlíci, kočovná společenství, osoby bez domova a menšinové kultury, jako jsou Romové a Travelleři, ať žijí usazeně, či nikoli. Tato opatření pro zajištění přístupu k vodě, jež jsou na uvážení členských států, by mohla například zahrnovat poskytování alternativních systémů zásobování (samostatná zařízení pro úpravu vody), dodávky vody ze zásobníků (kamionů a cisteren) a zajištění nezbytné infrastruktury táborů. Budou-li za plnění těchto povinností odpovědné místní orgány veřejné moci, měly by členské státy zajistit, aby měly k dispozici finanční prostředky a technické a materiálové kapacity a měly by je odpovídajícím způsobem podporovat, například poskytnutím expertní podpory. Především by dodávky vody zranitelným a marginalizovaným skupinám neměly místním orgánům způsobovat nepřiměřené náklady.

(19)

V 7. akčním programu pro životní prostředí na období do roku 2020 „Spokojený život v mezích naší planety“ (90) se požaduje, aby veřejnost měla přístup k jasným informacím o životním prostředí na vnitrostátní úrovni. Ve směrnici 98/83/ES byl k informacím stanoven pouze pasivní přístup, což znamená, že členské státy měly pouze povinnost zajistit, aby informace byly dostupné. Uvedená ustanovení by tedy měla být nahrazena, aby se zajistilo, že jsou snadno přístupné aktuální informace, například na internetových stránkách , jejichž hypertextový odkaz by měl být aktivně distribuován . Aktuální informace by měly zahrnovat nejen výsledky monitorovacích programů, ale také další informace, které mohou být veřejnosti užitečné, např. informace o ukazatelích (železo, tvrdost vody, minerály atd.), které často ovlivňují vnímání vody z kohoutku u spotřebitelů . Za tímto účelem by indikační ukazatele ze směrnice 98/83/ES, jež neposkytovaly informace týkající se zdraví, měly být nahrazeny informacemi online o uvedených ukazatelích. U velmi velkých dodavatelů vody by měly být též k dispozici online i další informace, mj. o  energetické účinnosti, řízení, správě, struktuře nákladů a použité úpravě. Předpokládá se, že lepší informovanost spotřebitelů a větší transparentnost přispěje ke zvýšení důvěry občanů ve vodu, která jim je dodávána. To by mělo následně vést ke zvýšenému používání vody z kohoutku, což přispěje ke snížení plastového odpadu a emisí skleníkových plynů a bude to mít pozitivní dopad na zmírnění změny klimatu a životní prostředí jako celek.

(19)

V 7. akčním programu pro životní prostředí na období do roku 2020 „Spokojený život v mezích naší planety“ (90) se požaduje, aby veřejnost měla přístup k jasným informacím o životním prostředí na vnitrostátní úrovni. Ve směrnici 98/83/ES byl k informacím stanoven pouze pasivní přístup, což znamená, že členské státy měly pouze povinnost zajistit, aby informace byly dostupné. Uvedená ustanovení by tedy měla být nahrazena, aby se zajistilo, že jsou aktuální, komplexní a pro spotřebitele podstatné informace snadno přístupné , například jako brožurka, na internetových stránkách nebo formou inteligentní aplikace . Aktuální informace by měly zahrnovat nejen výsledky monitorovacích programů, ale také další informace, které mohou být veřejnosti užitečné, např. výsledky kroků přijatých k monitorování dodavatelů vody, pokud jde o ukazatele jakosti vody a informace o indikačních ukazatelích uvedených na seznamu v příloze I části Ba . U velmi velkých dodavatelů vody by měly být též k dispozici online i další informace, mj. o řízení, struktuře sazeb a použité úpravě. Účelem lepší seznámenosti spotřebitelů s příslušnými informacemi a větší transparentnosti by mělo být zvýšit důvěru občanů ve vodu, která jim je dodávána, a také ve vodohospodářské služby, a měly by vést ke zvýšenému používání vody z kohoutku jako pitné vody, což by mohlo přispět ke snížení používání plastů a emisí skleníkových plynů a bude to mít pozitivní dopad na zmírnění změny klimatu a životní prostředí jako celek.

(20)

Ze stejných důvodů a s cílem zvyšovat povědomí o dopadech spotřeby vody by spotřebitelé měli rovněž získávat informace (například na faktuře nebo prostřednictvím inteligentních aplikací) o spotřebovaném objemu, struktuře nákladů sazby účtované dodavatelem vody, včetně variabilních a fixních nákladů , jakož i informace o ceně za litr vody určené k lidské spotřebě, což umožní srovnávání s cenou balené vody.

(20)

Ze stejných důvodů a s cílem zvyšovat povědomí o dopadech spotřeby vody by spotřebitelé měli rovněž dostávat informace snadno přístupným způsobem, například na faktuře nebo prostřednictvím inteligentní aplikace , o  ročním spotřebovaném objemu, jeho vývoji, srovnání se spotřebou průměrné domácnosti, pokud má dodavatel vody takovéto informace k dispozici , struktuře sazby účtované dodavatelem vody, včetně jejích variabilních a fixních částí , jakož i informace o ceně za litr vody určené k lidské spotřebě, což umožní srovnávání s cenou balené vody.

(21)

Zásady , které je třeba vzít v úvahu při stanovování sazeb za vodu, a sice návratnost nákladů za vodohospodářské služby a zásada „znečišťovatel platí“, jsou stanoveny ve směrnici 2000/60/ES . Nicméně finanční udržitelnost poskytování vodohospodářských služeb není vždy zaručena a někdy vede k nedostatečným investicím na údržbu vodohospodářské infrastruktury. Díky dokonalejším technikám monitorování jsou čím dál zjevnější míry úniku, jež jsou dány především nedostatečnými investicemi; na úrovni Unie by mělo být podporováno omezování ztrát vody s cílem zlepšit účinnost vodohospodářské infrastruktury. V souladu se zásadou subsidiarity by tato otázka měla být řešena zvýšením transparentnosti a informováním spotřebitelů o mírách úniku a energetické účinnosti .

(21)

Základní zásady , které je třeba vzít v úvahu při stanovování sazeb za vodu, aniž je dotčen čl. 9 odst. 4 směrnice 2000/60/ES, a sice návratnost nákladů za vodohospodářské služby a zásada „znečišťovatel platí“, jsou stanoveny ve výše uvedené směrnici. Nicméně finanční udržitelnost poskytování vodohospodářských služeb není vždy zaručena a někdy vede k nedostatečným investicím na údržbu vodohospodářské infrastruktury. Díky dokonalejším technikám monitorování jsou čím dál zjevnější míry úniku, jež jsou dány především nedostatečnými investicemi; na úrovni Unie by mělo být podporováno omezování ztrát vody s cílem zlepšit účinnost vodohospodářské infrastruktury. V souladu se zásadou subsidiarity , s cílem zvýšit informovanost o této otázce, by informace, které se jí týkají, měly být sdíleny transparentnějším způsobem se zákazníky .

(25)

Podle bodu 22 interinstitucionální dohody o zdokonalení tvorby právních předpisů by měla Komise provést hodnocení této směrnice do určité doby od data stanoveného pro její provedení ve vnitrostátním právu. Uvedené hodnocení by mělo vycházet ze zkušeností a údajů získaných při provádění směrnice, z  relevantních vědeckých, analytických, epidemiologických údajů a z případných dostupných doporučení WHO.

(25)

Podle bodu 22 interinstitucionální dohody o zdokonalení tvorby právních předpisů by měla Komise provést hodnocení této směrnice do určité doby od data stanoveného pro její provedení ve vnitrostátním právu. Uvedené hodnocení by mělo vycházet ze zkušeností a údajů získaných při provádění směrnice, z dostupných doporučení WHO a rovněž z příslušných vědeckých, analytických a epidemiologických údajů .

(28)

Za účelem přizpůsobení této směrnice vědeckému a technickému pokroku nebo k upřesnění požadavků na monitorování pro účely posouzení nebezpečnosti a rizik v domovních rozvodech by měla být na Komisi přenesena pravomoc přijímat akty v souladu s článkem 290 Smlouvy, pokud jde o změny příloh I až IV této směrnice. Je obzvláště důležité, aby Komise v rámci přípravné činnosti vedla odpovídající konzultace, a to i na odborné úrovni, a aby tyto konzultace probíhaly v souladu se zásadami stanovenými v interinstitucionální dohodě o zdokonalení tvorby právních předpisů ze dne 13. dubna 2016. Pro zajištění rovné účasti na vypracovávání aktů v přenesené pravomoci obdrží Evropský parlament a Rada veškeré dokumenty současně s odborníky z členských států a jejich odborníci mají automaticky přístup na setkání skupin odborníků Komise, jež se věnují přípravě aktů v přenesené pravomoci. Navíc pravomoc podle části C poznámky 10 přílohy I směrnice 98/83/ES, která se týká stanovení četnosti monitorování a monitorovacích metod pro radioaktivní látky, je již zastaralá vzhledem k přijetí směrnice Rady 2013/51/Euratom (96), a proto by měla být zrušena. Pravomoc podle části A druhého pododstavce přílohy III směrnice 98/83/ES týkající se změn uvedené směrnice již není potřebná a měla by být zrušena.

(28)

Za účelem přizpůsobení této směrnice vědeckému a technickému pokroku nebo k upřesnění požadavků na monitorování pro účely posouzení nebezpečnosti a rizik v domovních rozvodech by měla být na Komisi přenesena pravomoc přijímat akty v souladu s článkem 290 Smlouvy, pokud jde o změny příloh I až IV této směrnice , a přijímat nezbytná opatření v rámci změn stanovených v článku 10a . Je obzvláště důležité, aby Komise v rámci přípravné činnosti vedla odpovídající konzultace, a to i na odborné úrovni, a aby tyto konzultace probíhaly v souladu se zásadami stanovenými v interinstitucionální dohodě o zdokonalení tvorby právních předpisů ze dne 13. dubna 2016. Pro zajištění rovné účasti na vypracovávání aktů v přenesené pravomoci obdrží Evropský parlament a Rada veškeré dokumenty současně s odborníky z členských států a jejich odborníci mají automaticky přístup na setkání skupin odborníků Komise, jež se věnují přípravě aktů v přenesené pravomoci. Navíc pravomoc podle části C poznámky 10 přílohy I směrnice 98/83/ES, která se týká stanovení četnosti monitorování a monitorovacích metod pro radioaktivní látky, je již zastaralá vzhledem k přijetí směrnice Rady 2013/51/Euratom (96), a proto by měla být zrušena. Pravomoc podle části A druhého pododstavce přílohy III směrnice 98/83/ES týkající se změn uvedené směrnice již není potřebná a měla by být zrušena.

1.

„vodou určenou k lidské spotřebě“ veškerá voda, v původním stavu nebo po úpravě, určená k pití, vaření, přípravě či výrobě potravin nebo k jiným účelům v domácnosti, ve veřejných i soukromých prostorách, bez ohledu na její původ, či zda je dodávána z rozvodné sítě, dodávána ze zásobníků cisteren, nebo , v případě pramenitých vod, stáčena do lahví;

1.

„vodou určenou k lidské spotřebě“ veškerá voda, v původním stavu nebo po úpravě, určená k pití, vaření, přípravě či výrobě potravin nebo jiným potravinářským účelům nebo k jiným účelům v domácnosti, ve veřejných i soukromých prostorách, včetně potravinářských podniků, bez ohledu na její původ, či zda je dodávána z rozvodné sítě, dodávána ze zásobníků cisteren, nebo stáčena do lahví nebo kontejnerů ;

2.

„domovním rozvodným systémem“ potrubí, armatury a spotřebiče instalované mezi kohoutky, kde se voda běžně odebírá k lidské spotřebě ve veřejných i soukromých prostorech, a rozvodnou sítí, avšak pouze v případě, že za ně podle vnitrostátního práva neodpovídají dodavatelé odpovědní za zásobování vodou;

3.

„dodavatelem vody“ subjekt, který denně dodá v průměru přinejmenším 10 m3 vody určené k lidské spotřebě;

3.

„dodavatelem vody“ právní subjekt, který denně dodá v průměru přinejmenším 10 m3 vody určené k lidské spotřebě;

3a.

4.

„malým dodavatelem vody“ subjekt, který denně dodá méně než 500 m3 nebo zásobuje méně než 5 000 osob;

4.

„malým dodavatelem vody“ subjekt, který denně dodá méně než 500 m3 nebo zásobuje méně než 2 500 osob;

4a.

5.

„velkým dodavatelem vody“ subjekt, který denně dodá přinejmenším 500  m3 nebo zásobuje alespoň 5 000 osob;

5.

„velkým dodavatelem vody“ subjekt, který denně dodá přinejmenším 5 000  m3 nebo zásobuje alespoň 25 000 osob;

6.

„velmi velkým dodavatelem vody“ subjekt, který denně dodá přinejmenším 5 000  m3 nebo zásobuje alespoň 50 000 osob;

6.

„velmi velkým dodavatelem vody“ subjekt, který denně dodá přinejmenším 20 000  m3 nebo zásobuje alespoň 100 000 osob;

7.

„prioritními prostory“ velké prostory s vysokým počtem uživatelů potenciálně vystavených rizikům v souvislosti s vodou, jako jsou nemocnice, zdravotnická zařízení, budovy s ubytovací kapacitou, nápravná zařízení a kempy, dle určení členských států;

7.

„prioritními prostorami“ velké neobytné prostory s vysokým počtem osob, zejména zranitelných osob , potenciálně vystavených rizikům v souvislosti s vodou, jako jsou nemocnice, zdravotnická zařízení, domovy důchodců, školy, univerzity a jiná vzdělávací zařízení, jesle a mateřské školy, sportovní, rekreační a volnočasová zařízení a výstavní prostory, budovy s ubytovací kapacitou, nápravná zařízení a kempy, dle určení členských států;

8a.

c)

členské státy přijaly veškerá další nezbytná opatření k zajištění souladu s požadavky stanovenými v článcích 5 až 12 této směrnice.

c)

členské státy přijaly veškerá další nezbytná opatření k zajištění souladu s požadavky stanovenými:

c)

pramenité vody v místě stáčení vody do lahví.

c)

vody určené k lidské spotřebě stáčené do lahví nebo kontejnerů v místě stáčení vody do lahví nebo kontejnerů;

ca)

vody používané v potravinářském podniku, kam je voda dodávána dodavatelem vody, v místě dodání do potravinářského podniku.

1a.

a)

posouzení nebezpečnosti vodních útvarů používaných k odběru vody určené k lidské spotřebě, v souladu s článkem 8;

a)

posouzení nebezpečnosti vodních útvarů nebo částí vodních útvarů používaných k odběru vody určené k lidské spotřebě, které provádějí členské státy v  souladu s článkem 8;

b)

posouzení rizik dodávky provedeného dodavateli za účelem monitorování jakosti dodávané vody, v souladu s článkem 9 a částí C přílohy II;

b)

posouzení rizik dodávky provedeného dodavateli u každého systému zásobování vodou za účelem zabezpečení a monitorování jakosti dodávané vody, v souladu s článkem 9 a částí C přílohy II;

a)

určení a georeferenční údaje ke všem místům odběru u vodních útvarů, na které se vztahuje posouzení nebezpečnosti;

a)

určení a georeferenční údaje ke všem místům odběru u vodních útvarů nebo částí vodních útvarů , na které se vztahuje posouzení nebezpečnosti. Vzhledem k tomu, že údaje uvedené v tomto písmenu jsou potenciálně citlivé povahy, zejména v souvislosti s ochranou veřejného zdraví, členské státy zajistí, aby byly tyto údaje chráněny a sdělovány výlučně příslušným orgánům;

b)

mapování ochranných pásem, jež byla zřízena v souladu s čl. 7 odst. 3 směrnice 2000/60/ES , jakož i chráněných oblastí uvedených v článku 6 dané směrnice ;

b)

mapování ochranných pásem, jež byla zřízena v souladu s čl. 7 odst. 3 směrnice 2000/60/ES;

c)

určení nebezpečí i možných zdrojů znečištění ovlivňujících vodní útvary, na které se vztahuje posouzení nebezpečnosti. K tomuto účelu mohou členské státy využívat přezkoumání důsledků lidské činnosti zpracované podle článku 5 směrnice 2000/60/ES a informace o významných vlivech shromážděných podle bodu 1.4 přílohy II uvedené směrnice;

c)

určení nebezpečí i možných zdrojů znečištění ovlivňujících vodní útvary, na které se vztahuje posouzení nebezpečnosti. Tento výzkum a určení možných zdrojů znečištění se pravidelně aktualizuje, aby bylo možné odhalit nové látky s vlivem na mikroplasty, zejména pokud jde o sloučeniny PFAS. K tomuto účelu mohou členské státy využívat přezkoumání důsledků lidské činnosti zpracované podle článku 5 směrnice 2000/60/ES a informace o významných vlivech shromážděných podle bodu 1.4 přílohy II uvedené směrnice;

d)

pravidelná monitorování u vodních útvarů, na které se vztahuje posouzení nebezpečnosti relevantních znečišťujících látek vybraných z těchto seznamů:

d)

pravidelná monitorování u vodních útvarů nebo částí vodních útvarů , na které se vztahuje posouzení nebezpečnosti znečišťujících látek , které jsou relevantní pro dodávky vody a jsou vybrány z těchto seznamů:

iv)

dalších relevantních znečišťujících látek, jako například mikroplastů, nebo znečišťujících látek specifických pro povodí sestavených členskými státy na základě přezkoumání důsledků lidské činnosti podle článku 5 směrnice 2000/60/ES a informací o významných vlivech shromážděných podle bodu 1.4 přílohy II uvedené směrnice.

iv)

ukazatelů výlučně pro účely monitorování v části Ca přílohy I nebo dalších relevantních znečišťujících látek, jako například mikroplastů za předpokladu, že je zavedena metodika měření mikroplastů uvedená v čl. 11 odst. 5 písm. b) , nebo znečišťujících látek specifických pro povodí sestavených členskými státy na základě přezkoumání důsledků lidské činnosti podle článku 5 směrnice 2000/60/ES a informací o významných vlivech shromážděných podle bodu 1.4 přílohy II uvedené směrnice.

a)

na dodavatelích vody požadovat provedení dodatečného monitorování nebo úpravy určitých ukazatelů;

b)

umožnit dodavatelům vody snížit četnost monitorování určitých ukazatelů, aniž by byli povinni provést posouzení rizik dodávky, nejedná-li se o základní ukazatele ve smyslu bodu 1 části B přílohy II, a za předpokladu, že není pravděpodobné, že by nějaký faktor, jejž lze rozumně předvídat, způsobil zhoršení jakosti vody.

a)

preventivní opatření ke snížení požadovaného stupně úpravy a na ochranu jakosti vody, včetně opatření uvedených v čl. 11 odst. 3 písm. d) směrnice 2000/60/ES;

aa)

zajistí, aby znečišťovatelé ve spolupráci s dodavateli vody a dalšími příslušnými subjekty přijali preventivní opatření k zabránění úpravě nebo ke snížení požadovaného stupně úpravy a na ochranu jakosti vody, včetně opatření uvedených v čl. 11 odst. 3 písm. d) směrnice 2000/60/ES, jakož i dodatečná opatření, která považují za nezbytná na základě monitorování prováděného podle odst. 1 písm. d) tohoto článku;

b)

zmírňující opatření, jež jsou považována za nezbytná na základě monitorování prováděného podle odst. 1 písm. d), jež mají určit a řešit zdroj znečištění.

b)

zmírňující opatření, jež jsou považována za nezbytná na základě monitorování prováděného podle odst. 1 písm. d), jež mají určit a řešit zdroj znečištění a zabránit veškeré dodatečné úpravě, pokud jsou preventivní opatření považována za neproveditelná nebo nedostatečně účinná pro včasné řešení zdroje znečištění;

ba)

pokud se opatření uvedená v písm. aa) a b) nepovažují za dostatečná pro přiměřenou ochranu lidského zdraví, požadují, aby dodavatelé vody provedli dodatečné monitorování určitých ukazatelů v místě odběru nebo úpravy, pokud je to naprosto nezbytné, aby se zabránilo zdravotním rizikům.

a)

umožnit dodavatelům vody snížit četnost monitorování určitých ukazatelů nebo počet monitorovaných ukazatelů, aniž by byli povinni provést posouzení rizik dodávky, za předpokladu, že se nejedná o základní ukazatele ve smyslu bodu 1 části B přílohy II a že není pravděpodobné, že by nějaký faktor, jejž lze rozumně předvídat, způsobil zhoršení jakosti vody;

b)

v případech, kdy je dodavateli vody dovoleno snížit četnost monitorování podle písm. a), nadále pravidelně monitorovat uvedené ukazatele u vodního útvaru, na který se vztahuje posouzení nebezpečnosti.

a)

posouzení potenciálních rizik spojených s domácími rozvody, jakož i souvisejícími výrobky a materiály, jakož i určení, zda mají uvedená rizika vliv na jakost vody v místě, kde vytéká z kohoutku a je běžně používána k lidské spotřebě , zejména je-li voda dodávána veřejnosti v prioritních prostorech ;

a)

posouzení potenciálních rizik spojených s domovními rozvodnými systémy, jakož i souvisejícími výrobky a materiály, jakož i určení, zda mají uvedená rizika vliv na jakost vody v místě, kde vytéká z kohoutku a je běžně používána k lidské spotřebě;

b)

pravidelného monitorování ukazatelů uvedených v části C přílohy I v  prostorách , v nichž se možné ohrožení lidského zdraví považuje za nejvyšší. Příslušné ukazatele a prostory pro monitorování se vyberou na základě posouzení provedeného podle písmene a) .

b)

pravidelného monitorování ukazatelů uvedených v části C přílohy I v  prioritních prostorech , u nichž byla během posouzení provedeného podle písmene a) zjištěna zvláštní rizika pro jakost vody .

c)

ověření, zda vlastnosti stavebních výrobků, které jsou v kontaktu s vodou určenou k lidské spotřebě, jsou přiměřené, pokud jde o  základní charakteristiky v souvislosti se základními požadavky na stavby uvedenými v bodě 3 písm. e) přílohy I nařízení (EU) č. 305/2011 .

c)

ověření, zda vlastnosti výrobků a materiálů , které jsou v kontaktu s vodou určenou k lidské spotřebě, jsou přiměřené, pokud jde o  ochranu lidského zdraví .

ca)

ověření, zda použité materiály jsou vhodné ke kontaktu s vodou určenou k lidské spotřebě a zda jsou splněny požadavky uvedené v článku 11.

a)

přijmou patřičná opatření k omezení nebo zamezení nebezpečí nedodržení hodnot ukazatelů stanovených v části C přílohy I;

b)

přijmou veškerá opatření potřebná k zajištění toho, aby migrace látek nebo chemických látek ze stavebních výrobků používaných při úpravě nebo distribuci vody určené k lidské spotřebě přímo, či nepřímo neohrožovala lidské zdraví;

c)

přijmou ve spolupráci s dodavateli vody další opatření, jako například patřičné metody úpravy, kterými se povaha nebo vlastnosti vody ještě před její dodávkou změní tak, aby se omezilo nebo odstranilo riziko, že dodaná voda nesplňuje hodnoty ukazatelů;

d)

řádně poskytují spotřebitelům informace a poradenství o podmínkách spotřeby a využití vody a o možných opatřeních s cílem zabránit opětovnému vzniku rizika;

e)

pořádají školení pro instalatéry a další odborníky, kteří se zabývají domovními rozvody a montáží stavebních výrobků;

f)

v případě baktérií rodu Legionella zajistí zavedení účinných kontrolních a řídících opatření s cílem předcházet případným ohniskům nákazy nebo je řešit.

a)

vybízejí vlastníky veřejných a soukromých prostor k provádění posouzení rizik souvisejících s domovními rozvody;

b)

informují spotřebitele a vlastníky veřejných a soukromých prostor o opatřeních ke zmírnění nebo odstranění rizika nedodržování norem jakosti vody určené k lidské spotřebě v důsledku domovního rozvodného systému;

c)

řádně poskytují spotřebitelům informace a poradenství o podmínkách spotřeby a využití vody a o možných opatřeních s cílem zabránit opětovnému vzniku rizika;

d)

podporují školení pro instalatéry a další odborníky, kteří se zabývají domovními rozvodnými systémy a montáží stavebních výrobků a materiálů, které jsou v kontaktu s vodou; a

e)

v případě bakterií rodu Legionella, a zejména druhu Legionella pneumophila, zajistí zavedení účinných a přiměřených kontrolních a řídicích opatření s cílem předcházet případným ohniskům nákazy nebo je řešit.

a)

nesnižovaly přímo či nepřímo ochranu lidského zdraví ve smyslu této směrnice;

b)

neměly vliv na pach či chuť vody určené k lidské spotřebě;

c)

nebyly přítomny ve vodě určené k lidské spotřebě v koncentraci vyšší, než je úroveň potřebná pro dosažení cíle, k němuž jsou využívány; a

d)

nepodporovaly rozvoj mikroorganismů.

a)

nová oblast zásobovaná vodou;

b)

nový zdroj znečištění zjištěný v oblasti zásobované vodou nebo nově vyhledávané nebo zjištěné ukazatele.

a)

důvody pro odchylku;

b)

příslušný ukazatel, relevantní výsledky monitorování předchozího období a nejvýše přípustnou hodnotu podle povolené odchylky;

c)

zeměpisnou oblast, množství vody dodávané za den, velikost dotčené populace, a zda budou nebo nebudou ovlivněny významné potravinářské podniky;

d)

vhodný plán monitorování se zvýšenou četností monitorování podle potřeby;

e)

souhrn plánu nezbytných nápravných opatření, včetně časového rozvrhu prací, odhadu nákladů a ustanovení o přezkumu; a

f)

požadovanou dobu trvání odchylky.

a)

určení osob bez přístupu k vodě určené k lidské spotřebě a  důvodů , proč tento přístup nemají (např. příslušnost ke zranitelné a marginalizované skupině) , posouzení možností , jak přístup pro tyto osoby zlepšit, jakož i informování daných osob o možnostech připojení k rozvodné síti nebo o alternativních způsobech přístupu k této vodě;

a)

určení osob bez přístupu nebo s omezeným přístupem k vodě určené k lidské spotřebě , včetně zranitelných a marginalizovaných skupin, a důvodů, proč tento přístup nemají, posouzení možností, jak přístup pro tyto osoby zlepšit , a přijetí opatření pro toto zlepšení , jakož i informování daných osob o možnostech připojení k rozvodné síti nebo o alternativních způsobech přístupu k této vodě;

aa)

zajištění veřejných dodávek vody určené k lidské spotřebě;

b)

instalace a údržba venkovních zařízení i zařízení v budovách pro volný přístup k vodě určené k lidské spotřebě ve veřejných prostorách;

b)

instalace a údržba venkovních zařízení i zařízení v budovách , včetně doplňovacích míst, která umožňují volný přístup k vodě určené k lidské spotřebě ve veřejných prostorách , zejména na frekventovaných místech; tato zařízení se naistalují, je-li to technicky možné, způsobem, který je přiměřený potřebnosti takových opatření, a s ohledem na zvláštní místní podmínky, jako je podnebí a zeměpisné charakteristiky;

c)

propagace vody určené k lidské spotřebě těmito způsoby:

c)

propagace vody určené k lidské spotřebě těmito způsoby:

a)

informace o struktuře nákladů sazby účtované za metr krychlový vody určené k lidské spotřebě, včetně fixních a variabilních nákladů představujících přinejmenším náklady, jež souvisejí s těmito prvky :

a)

pokud jsou náklady pokryty ze systému sazeb, informace o sazbě účtované za metr krychlový vody určené k lidské spotřebě, včetně rozložení fixních a variabilních nákladů:

i)

opatřeními přijatými dodavateli vody za účelem posouzení nebezpečnosti podle čl. 8 odst. 5;

ii)

úpravou a rozvodem vody určené k lidské spotřebě;

iii)

odváděním a čištěním odpadních vod;

iv)

opatřeními přijatými podle článku 13, pokud tato opatření přijali dodavatelé vody;

aa)

informace o jakosti vody určené k lidské spotřebě, včetně indikačních ukazatelů;

b)

cenu dodávané vody určené k lidské spotřebě za litr a  za metr krychlový ;

b)

pokud jsou náklady kryty prostřednictvím systému sazeb, cenu dodávané vody určené k lidské spotřebě za metr krychlový a fakturovanou cenu za litr ; pokud nejsou náklady kryty prostřednictvím systému sazeb, celkové roční náklady vodárenského systému pro zajištění souladu s touto směrnicí, spolu s kontextuálními a relevantními informacemi o tom, jak je voda určená k lidské spotřebě dodávána do dané oblasti;

ba)

úpravou a rozvodem vody určené k lidské spotřebě;

c)

objem vody spotřebovaný domácností, buď alespoň jednou za rok, nebo za zúčtovací období spolu s ročními trendy spotřeby;

c)

objem vody spotřebovaný domácností, buď alespoň jednou za rok, nebo za zúčtovací období spolu s ročními trendy spotřeby domácností, pokud je to technicky proveditelné a pouze pokud jsou tyto informace k dispozici dodavateli vody ;

d)

srovnání roční spotřeby vody domácností s průměrnou spotřebou domácnosti v  téže kategorii ;

d)

srovnání roční spotřeby vody domácností s průměrnou spotřebou domácnosti , pokud se použije v  souladu s písmenem c) ;

d)

vytvoří a následně každoročně aktualizují soubor dat obsahující informace o incidentech spojených s pitnou vodou, které bez ohledu na případné nedodržení hodnot ukazatelů představovaly možné ohrožení lidského zdraví, trvaly déle než 10 po sobě následujících dnů a postihly minimálně 1 000 lidí, včetně příčin uvedených incidentů a nápravných opatření přijatých podle článku 12.

d)

vytvoří a následně každoročně aktualizují soubor dat obsahující informace o incidentech spojených s pitnou vodou, které bez ohledu na případné nedodržení hodnot ukazatelů představovaly možné riziko pro lidské zdraví, trvaly déle než 10 po sobě následujících dnů a postihly minimálně 1 000 lidí, včetně příčin uvedených incidentů a nápravných opatření přijatých podle článku 12.

b)

ustanovení týkající se přístupu k vodě stanovená v článku 13;

b)

ustanovení týkající se přístupu k vodě stanovená v článku 13 a podíl obyvatelstva bez přístupu k vodě ;

c)

ustanovení týkající informací, které se mají poskytovat veřejnosti podle článku 14 a přílohy IV.

c)

ustanovení týkající informací, které se mají poskytovat veřejnosti podle článku 14 a přílohy IV , včetně uživatelsky vstřícného přehledu na úrovni Unie s informacemi uvedenými v příloze IV bodu 7 .

organické insekticidy,

organické herbicidy,

organické fungicidy,

organické nematocidy,

organické akaricidy,

organické algicidy,

organické rodenticidy,

organické slimicidy,

příbuzné přípravky (mj. regulátory růstu) a jejich příslušné metabolity, jak jsou definovány v čl. 3 bodě 32 nařízení (ES) č. 1107/2009 (2).

organické insekticidy,

organické herbicidy,

organické fungicidy,

organické nematocidy,

organické akaricidy,

organické algicidy,

organické rodenticidy,

organické slimicidy,

příbuzné přípravky (mj. regulátory růstu) a jejich příslušné metabolity, jak jsou definovány v čl. 3 bodě 32 nařízení (ES) č. 1107/2009 (3).

2a.

a)

seznam látek, které jsou přípustné pro použití při výrobě materiálů, včetně – avšak nikoli výlučně – organických materiálů, elastomerů, silikonů, kovů, cementu, iontových měničů a složených materiálů, jakož i z nich vyrobených produktů;

b)

zvláštní požadavky na použití látek v materiálech a z nich vyrobených produktech;

c)

zvláštní omezení pro migraci některých látek ve vodě určené k lidské spotřebě;

d)

hygienická pravidla týkající se dalších vlastností, která jsou požadovaná pro soulad s předpisy;