(1)

Zmírňování poptávky po energii představuje jeden z pěti rozměrů strategie energetické unie přijaté dne 25. února 2015. Zlepšení energetické účinnosti prospěje životnímu prostředí, sníží emise skleníkových plynů, zvýší energetickou bezpečnost tím, že sníží závislost na dovozu energie ze zemí mimo Unii, sníží náklady na energie pro domácnosti a podniky, pomůže zmírnit energetickou chudobu a povede ke zvýšení zaměstnanosti a hospodářské aktivity v celé ekonomice. To je v souladu se závazky Unie přijatými v rámci energetické unie a globální agendy týkající se změny klimatu přijaté Pařížskou dohodou z prosince 2015 stranami Rámcové úmluvy OSN o změně klimatu.

(1)

Snižování poptávky po energii představuje jeden z pěti rozměrů strategie energetické unie přijaté dne 25. února 2015. Zlepšení energetické účinnosti v celém energetickém řetězci, včetně výroby, přenosu a distribuce energie a spotřeby u konečného zákazníka, prospěje životnímu prostředí , zlepší kvalitu ovzduší a veřejné zdraví , sníží emise skleníkových plynů, zvýší energetickou bezpečnost tím, že sníží závislost na dovozu energie ze zemí mimo Unii, sníží náklady na energie pro domácnosti a podniky, pomůže zmírnit energetickou chudobu a povede ke zvýšení konkurenceschopnosti, zaměstnanosti a hospodářské aktivity v celé ekonomice , což v konečném důsledku zlepší kvalitu života občanů . To je v souladu se závazky Unie přijatými v rámci energetické unie a globální agendy týkající se změny klimatu přijaté na konferenci smluvních stran Rámcové úmluvy OSN o změně klimatu (COP21) v Paříži v prosinci 2015 („Pařížská dohoda“), v níž se stanoví, že celosvětový nárůst průměrné teploty by měl být výrazně nižší než 2 oC oproti hodnotám před průmyslovou revolucí a že by mělo být usilováno o omezení teplotního nárůstu na 1,5  oC .

(2)

Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2012/27/EU (9) představuje prvek pokroku směrem k energetické unii, v jejímž rámci by energetická účinnost měla být považována za samostatný zdroj energie. Zásada „energetická účinnost v první řadě“ by měla být zohledněna při stanovování nových pravidel pro stranu nabídky a jiné oblasti politiky. Komise by měla zajistit, aby energetická účinnost a  reakce na straně poptávky mohly soutěžit za rovných podmínek s výrobní kapacitou . Při přijímání rozhodnutí o plánování nebo financování, které se týkají energetických systémů, se musí vždy zohlednit energetická účinnost. Zvyšování energetické účinnosti musí být realizováno pokaždé, když je nákladově efektivnější než rovnocenná řešení na straně nabídky. To by mělo pomoci využívat četných výhod energetické účinnosti pro evropskou společnost , zejména pro občany a  podniky .

(2)

Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2012/27/EU (9) představuje prvek pokroku směrem k energetické unii, v jejímž rámci by energetická účinnost měla být považována za samostatný zdroj energie. Zásada „energetická účinnost v první řadě“ by měla být zohledněna při stanovování nových pravidel pro stranu nabídky a jiné oblasti politiky. Komise by měla dávat přednost zvyšování energetické účinnosti a  reakci na straně poptávky před zvyšováním výrobní kapacity . Při přijímání rozhodnutí o plánování a financování, které se týkají energetických systémů, se musí vždy zohlednit energetická účinnost. Pokaždé, když je to nákladově efektivnější než rovnocenná řešení na straně nabídky , je nutné realizovat investice vedoucí ke zlepšení konečné energetické účinnosti . To by mělo pomoci využívat četných výhod spojených se zvyšováním energetické účinnosti ve všech fázích energetického řetězce, a tím zvýšit blahobyt evropské společnosti. Aby bylo možné plně využít potenciálu těchto výhod a úspěšně realizovat zamýšlená politická opatření, měla by Komise a členské státy spolupracovat jak s místními a regionálními orgány, tak i s obcemi , podniky a občany v celé Unii s cílem zajistit, aby bylo zvýšení energetické účinnosti v důsledku technologických a  hospodářských změn a změn chování spojeno s rychlejším hospodářským růstem .

(2a)

V případě všech forem primární energie (neobnovitelné i obnovitelné) by se mělo přihlížet k nutnosti dalších energetických vstupů, jež jsou nutné k získání příslušné energie, vybudování a provozování zařízení na výrobu energie a na jejich likvidaci a také k odstranění souvisejících rizik pro životní prostředí.

(2b)

Opatření členských států by měla být podpořena vhodně koncipovanými a účinnými finančními nástroji Unie, jako jsou evropské strukturální a investiční fondy, Evropský fond pro strategické investice a Evropská investiční banka, jež by měly podporovat investice do energetické účinnosti ve všech fázích energetického řetězce a uplatňovat komplexní analýzu nákladů a přínosů za využití modelu diferencované diskontní sazby. Finanční podpora by se měla zaměřovat na nákladově efektivní způsoby zvyšování energetické účinnosti, které by vedly ke snížení spotřeby energie. Dosažení ambiciózního cíle v oblasti energetické účinnosti vyžaduje odstranění překážek, jako je například nedávné vysvětlení Eurostatu, jak uvádět smlouvy o energetické náročnosti v národních účtech, aby bylo snadnější investovat do opatření v oblasti energetické účinnosti.

(3)

Evropská rada v říjnu 2014 stanovila cíl energetické účinnosti pro rok 2030 na úrovni 27 %, který bude přezkoumán do roku 2020, přičemž je třeba mít na paměti 30 % cíl na úrovni Unie. V prosinci 2015 Evropský parlament vyzval Komisi, aby rovněž posoudila životaschopnost 40 % cíle energetické účinnosti ve stejném časovém rámci. Je proto vhodné přezkoumat a následně změnit směrnici s cílem přizpůsobit ji perspektivě roku 2030.

(3)

Evropská rada v říjnu 2014 podpořila cíl energetické účinnosti pro rok 2030 na úrovni 27 %, který bude přezkoumán do roku 2020, přičemž je třeba mít na paměti 30 % cíl na úrovni Unie. V prosinci 2015 Evropský parlament vyzval Komisi, aby rovněž posoudila životaschopnost 40 % cíle energetické účinnosti ve stejném časovém rámci. Je proto vhodné přezkoumat a následně změnit směrnici s cílem přizpůsobit ji perspektivě roku 2030.

(4)

Na úrovni členských států se v horizontu roku 2030 závazné cíle nestanovují. Měla by být jasně stanovena potřeba, aby Unie dosáhla svých cílů v oblasti energetické účinnosti v roce 2020 a 2030 vyjádřených ve spotřebě primární energie a konečné spotřebě energie, a to ve formě závazného 30 % cíle. Toto objasnění na úrovni Unie by nemělo omezovat členské státy, neboť je zachována jejich možnost stanovovat své vnitrostátní příspěvky na základě spotřeby primární energie nebo konečné spotřeby energie, úspor primární energie nebo úspor v konečné spotřebě energie nebo energetické náročnosti. Členské státy by měly stanovit své vnitrostátní orientační příspěvky k energetické účinnosti při zohlednění skutečnosti, že spotřeba energie v Unii v roce 2030 nesmí být vyšší než 1 321 Mtoe primární energie a 987 Mtoe konečné spotřeby energie. To znamená, že spotřeba primární energie v Unii by oproti úrovním z roku 2005 měla být snížena o 23 % a konečná spotřeba energie o 17 %. Je nezbytné pravidelné hodnocení pokroku směrem k dosažení cíle Unie do roku 2030, které je stanoveno v legislativním návrhu o správě energetické unie.

(4)

Na úrovni členských států se v horizontu roku 2030 závazné cíle nestanovují. Cíle Unie vyjádřené ve spotřebě primární energie a konečné spotřebě energie, které je třeba dosáhnout v oblasti energetické účinnosti v roce 2020 a 2030 , by měly být stanoveny ve formě orientačního 30 % cíle. Toto objasnění na úrovni Unie by nemělo omezovat členské státy, neboť i nadále mohou stanovovat své vnitrostátní příspěvky na základě spotřeby primární energie nebo konečné spotřeby energie, úspor primární energie nebo úspor v konečné spotřebě energie nebo energetické náročnosti. Členské státy by měly stanovit své vnitrostátní orientační příspěvky k energetické účinnosti při zohlednění skutečnosti, že spotřeba energie v Unii v roce 2030 nesmí být vyšší než 1 321  Mtoe primární energie a 987 Mtoe konečné spotřeby energie. To znamená, že spotřeba primární energie v Unii by oproti úrovním z roku 2005 měla být snížena o 23 % a konečná spotřeba energie o 17 %. Je nezbytné pravidelné hodnocení pokroku směrem k dosažení cíle Unie do roku 2030, které je stanoveno v legislativním návrhu o správě energetické unie.

(4a)

Při stanovování cílů členských států v oblasti energetické účinnosti by se měla uplatnit zásada rovnosti mezi nimi. Energie je základní komoditou, a minimální úrovně spotřeby energie jsou proto nevyhnutelné, k čemuž je nutné při stanovování cílů členských států řádně přihlédnout. Obecně je nutné zemím, jejichž energetická spotřeba na hlavu nedosahuje průměru Unie, poskytnout větší flexibilitu při stanovování jejich cílů.

(4b)

Okamžitou účinnost fungování energetických systémů ovlivňují možnosti plynulých a flexibilních dodávek energie vyráběné z různých zdrojů, které se vyznačují různou dobou setrvačnosti a náběhu, do sítě. Zvýšení této účinnosti umožní lepší využití obnovitelných zdrojů energie, např. větrné energie ve spojení s plynovými turbínami, s cílem zamezit přetížení sítí spravovaných tradičními velkými elektrárnami se značnou tepelnou setrvačností.

(4c)

Komise a členské státy musí zajistit, aby snižování spotřeby energie bylo výsledkem vyšší energetické účinnosti, nikoli důsledkem makroekonomických okolností.

(4d)

Členské státy by měly zjistit nákladově efektivní potenciál energetické účinnosti na základě samostatného výpočtu pro každé odvětví provedeného zdola nahoru, neboť tento potenciál závisí na skladbě energetických zdrojů, struktuře hospodářství a rychlosti ekonomického rozvoje.

(5)

Povinnost členských států přijímat dlouhodobé strategie za účelem uvolnění investic do renovace jejich vnitrostátního fondu budov a tyto strategie oznamovat Komisi by měla být ze směrnice 2012/27/EU vypuštěna a vložena do směrnice Evropského parlamentu a Rady 2010/31/EU (10), do níž se k dlouhodobým plánům na budovy s téměř nulovou spotřebou energie a dekarbonizaci budov hodí.

(5)

Povinnost členských států přijímat dlouhodobé strategie za účelem usnadnění renovace jejich vnitrostátního fondu budov a tyto strategie oznamovat Komisi by měla být ze směrnice 2012/27/EU vypuštěna a vložena do směrnice Evropského parlamentu a Rady 2010/31/EU (10), do níž se k dlouhodobým plánům na budovy s téměř nulovou spotřebou energie a dekarbonizaci budov hodí.

(6)

S ohledem na rámec politiky v oblasti klimatu a energetiky do roku 2030 by měla být povinnost úspor energie prodloužena na období po roce 2020. Prodloužení závazkového období na období po roce 2020 by přineslo větší stabilitu pro investory, a tím podpořilo dlouhodobé investice a dlouhodobá opatření v oblasti energetické účinnosti, jako je např. renovace budov.

(6)

S ohledem na rámec politiky v oblasti klimatu a energetiky do roku 2030 by měla být povinnost úspor energie prodloužena na období po roce 2020. Prodloužení závazkového období na období po roce 2020 by přineslo větší stabilitu pro investory, a tím podpořilo dlouhodobé investice a dlouhodobá opatření v oblasti energetické účinnosti, jako je např. důkladná renovace budov s dlouhodobým cílem dosažení fondu tvořeného budovami s téměř nulovou spotřebou energie. Při vytváření růstu a pracovních míst v daném místě mají zásadní význam povinnosti v oblasti úspor energie, které by měly být zachovány, aby bylo zajištěno, že Unie bude moci dosáhnout svých energetických a klimatických cílů na základě vytváření nových možností a snížit závislost spotřeby energie na růstu. Při posuzování toho, za jakých podmínek je možné získat soukromé investice do projektů energetické účinnosti, a při sestavování nových příjmových modelů v oblasti energetické účinnosti, je důležitá spolupráce se soukromým sektorem.

(6a)

Zlepšení energetické účinnosti rovněž příznivě ovlivní kvalitu ovzduší, protože vyšším počtem energeticky účinných budov se sníží poptávka po topných palivech, zejména také po pevných topných palivech. Opatření v oblasti energetické účinnosti tudíž přispívají ke zlepšení kvality vnitřního i vnějšího ovzduší a pomáhají dosahovat nákladově efektivním způsobem cílů politiky Unie v oblasti kvality ovzduší, zejména cílů stanovených ve směrnici Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/2284 (tzv. směrnice o kvalitě ovzduší)  (1a) . Snížení poptávky po energii v budovách je tudíž třeba považovat za prvek politiky zkvalitňování ovzduší obecně, a zejména v členských státech, v nichž je dosahování unijních limitů pro znečišťující látky v ovzduší obtížné a v nichž by mohla energetická účinnost napomoci dosažení těchto cílů.

(7)

Vyžaduje se, aby členské státy dosahovaly kumulativního cíle v oblasti úspor energie u konečných uživatelů po celé závazkové období, což odpovídá „novým“ úsporám ve výši 1,5  % objemu ročního prodeje energie . Tento požadavek by mohl být splněn pomocí nových politických opatření, která budou přijata během nového závazkového období od 1. ledna 2021 do 31. prosince 2030, nebo pomocí nových individuálních opatření v  důsledku politických opatření přijatých během přechozího období nebo po něm, avšak vzhledem k němuž jsou jednotlivá opatření , která přinášejí úspory energie během nového období, skutečně zaváděna .

(7)

Vyžaduje se, aby členské státy dosahovaly kumulativního cíle v oblasti úspor energie u konečných uživatelů po celé závazkové období, což odpovídá „novým“ úsporám ve výši alespoň 1,5  %. Tento požadavek by mohl být splněn energetickými úsporami pramenícími z politických opatření, bude-li možné prokázat, že tato opatření vedou k individuálním akcím, jež přinesou ověřitelné energetické úspory po roce 2020. Úspory v  každém období by měly kumulativně vycházet z objemu úspor , kterého se má dosáhnout v předchozím období, respektive obdobích .

(9)

Nové úspory by měly překračovat rámec běžné činnosti, tak aby úspory, k nimž by došlo v každém případě, nemohly být uplatněny. Za účelem výpočtu dopadu zavedených opatření se mohou započítat pouze čisté úspory měřené jako změna spotřeby energie, kterou lze přímo připsat danému opatření v oblasti energetické účinnosti. Za účelem výpočtu čistých úspor by členské státy měly vytvořit výchozí scénář, jakým způsobem by se situace vyvíjela při neexistenci dané politiky. Politická intervence by měla být hodnocena podle tohoto stanoveného výchozího scénáře. Členské státy by měly vzít v úvahu, že ve stejném časovém rámci mohou být provedeny jiné polické intervence, které mohou mít rovněž dopad na úspory energie, takže ne všechny změny pozorované od zavedení hodnocené politické intervence mohou být přičteny pouze danému politickému opatření. Opatření povinné, zúčastněné nebo pověřené strany by měla skutečně přispívat k dosažení uplatňovaných úspor, aby bylo zajištěno splnění požadavku významnosti.

(9)

Nové energetické úspory by měly překračovat rámec běžné činnosti, tak aby úspory, k nimž by došlo v každém případě, nemohly být uplatněny. Za účelem výpočtu dopadu zavedených opatření se mohou započítat pouze čisté úspory měřené jako změna spotřeby energie, kterou lze přímo připsat danému opatření v oblasti energetické účinnosti. Za účelem výpočtu čistých úspor by členské státy měly vytvořit výchozí scénář, jakým způsobem by se situace vyvíjela při neexistenci dané politiky. Politická intervence by měla být hodnocena podle tohoto stanoveného výchozího scénáře. Členské státy by měly vzít v úvahu, že ve stejném časovém rámci mohou být provedeny jiné polické intervence, které mohou mít rovněž dopad na úspory energie, takže ne všechny změny pozorované od zavedení hodnocené politické intervence mohou být přičteny pouze danému politickému opatření. Opatření povinné, zúčastněné nebo pověřené strany by měla skutečně přispívat k dosažení uplatňovaných úspor, aby bylo zajištěno splnění požadavku významnosti.

(9a)

Do výpočtu úspor je třeba zahrnout všechny kroky energetického řetězce s cílem zvýšit potenciál úspor energie při přenosu a distribuci elektřiny.

(10)

Úspory energie vyplývající z provádění právních předpisů Unie nemohou být uplatněny, pokud dané opatření nepřesahuje minimální požadavky vyžadované danými právními předpisy Unie, ať již stanovením ambicióznějších požadavků v oblasti energetické účinnosti na vnitrostátní úrovni nebo vyšší mírou provádění opatření. Za účelem uznání, že renovace budov je zásadním a dlouhodobým prvkem při zvyšování úspor energie, je nezbytné objasnit, že všechny úspory energie pocházející z opatření podporujících renovaci stávajících budov mohou být uplatněny pouze tehdy, pokud doplňují vývoj, ke kterému by došlo bez existence politického opatření, a pokud členský stát prokáže, že povinná, zúčastněná nebo pověřená strana skutečně přispěla k dosažení úspor uplatňovaných z daného opatření.

(10)

Úspory energie vyplývající z provádění právních předpisů Unie nemohou být uplatněny, pokud dané opatření nepřesahuje minimální požadavky vyžadované danými právními předpisy Unie, ať již stanovením ambicióznějších požadavků v oblasti energetické účinnosti na vnitrostátní úrovni nebo vyšší mírou provádění opatření. Budovy představují značný potenciál pro další zvyšování energetické účinnosti a renovace budov je při zvyšování energetických úspor zásadním a dlouhodobým prvkem , který nabízí úspory z rozsahu. Proto je nezbytné objasnit, že všechny úspory energie pocházející z opatření podporujících renovaci stávajících budov mohou být uplatněny pouze tehdy, pokud doplňují vývoj, ke kterému by došlo bez existence politického opatření, a pokud členský stát prokáže, že povinná, zúčastněná nebo pověřená strana skutečně přispěla k dosažení úspor uplatňovaných z daného opatření.

(10a)

K úsporám energie může výrazně přispět účinné hospodaření s vodou. Vodohospodářství a odvětví odpadních vod využívá 3,5  % veškeré elektrické energie v Unii  (1a) . Navíc se očekává, že poptávka po vodě vzroste do roku 2040 o 25 %, především v městských oblastech. Zároveň dochází ke značným únikům vody, které představují 24 % celkové spotřeby vody v Unii, což vede ke ztrátám energie a vody. Všechna opatření zaměřená na účinné hospodaření s vodou a snižování spotřeby vody tak mohou výrazně přispět k dosažení cíle energetické účinnosti Unie  (1b) .

(10b)

Tento přezkum zahrnuje ustanovení, která energetickou účinnost zařazují mezi infrastrukturní priority, uznávají, že splňuje definici infrastruktury používanou MMF a dalšími ekonomickými institucemi, a při rozhodování o budoucích investicích do evropské energetické infrastruktury ji považují za klíčový prvek a prioritní faktor  (1a) .

(10c)

Energetika je se 44 % podílem na spotřebě největším spotřebitelem vody v Unii  (1a) . Využívání inteligentních technologií a postupů účinného hospodaření s vodou může vést ke značným úsporám energie a zároveň zvýšit konkurenceschopnost podniků.

(10d)

Vodohospodářství a odvětví odpadních vod může rovněž přispět k výrobě obnovitelné energie a ke snížení dodávek fosilních paliv. Například získávání energie z kalu získaného čištěním odpadních vod umožňuje výrobu energie přímo na místě.

(12)

Ze zlepšení energetické účinnosti budov by měli mít prospěch zejména spotřebitelé zasažení energetickou chudobou. Členské státy již mohou vyžadovat po povinných stranách, aby do opatření na úsporu energie zahrnuly sociální cíle, ve vztahu k energetické chudobě , a tato možnost by nyní měla být rozšířena o alternativní opatření a přeměněna na povinnost, přičemž by členským státům měla být ponechána plná flexibilita, pokud jde o velikost, oblast působnosti a obsah takových opatření. V souladu s článkem 9 Smlouvy o fungování Evropské unie by politiky EU v oblasti energetické účinnosti měly být inklusivní, a tím by i měly zajišťovat dostupnost opatření na úsporu energie pro energeticky chudé spotřebitele .

(12)

Ze zlepšení energetické účinnosti budov by měli mít prospěch všichni spotřebitelé, a zejména domácnosti s nízkými příjmy, včetně spotřebitelů, kteří se potýkají s energetickou chudobou. Každý členský stát může definovat, co se rozumí energetickou chudobou a co se rozumí domácností s nízkými příjmy, podle své konkrétní vnitrostátní situace. Členské státy již mohou vyžadovat po povinných stranách, aby do opatření na úsporu energie zahrnuly sociální cíle ve vztahu k energetické chudobě. Tato možnost by nyní měla být rozšířena o alternativní opatření a přeměněna na povinnost, přičemž by členským státům měla být ponechána plná flexibilita, pokud jde o velikost, oblast působnosti a obsah takových opatření. V souladu s článkem 9 Smlouvy o fungování Evropské unie by politiky EU v oblasti energetické účinnosti měly být inkluzivní, a tím by měly zajišťovat dostupnost opatření na úsporu energie pro spotřebitele s nízkými příjmy čelícími energetické chudobě.

(12a)

Důležitým nástrojem zlepšení účinného využívání energie je reakce na denní a noční poptávku po elektrické energii, neboť významným způsobem zlepšuje možnosti úspor energie u zákazníků tím, že jim umožňuje přijímat rozhodnutí na základě informací ukazujících na možnost optimalizovat spotřebu energie v hodinách, kdy je poptávka po energii vysoká, včetně hodin špičkové poptávky, tak, aby bylo možné lépe využívat přenosových sítí a výrobních kapacit.

(12b)

Nižších poplatků za energii by mělo být dosaženo tím, že spotřebitelům bude poskytnuta pomoc při snižování spotřeby energie prostřednictvím snížení energetických potřeb budov, zlepšení účinnosti spotřebičů a dostupnosti nízkoenergetických dopravních prostředků využívaných společně s veřejnou dopravou a cyklistikou. Zlepšení obvodových plášťů stavby a snižování energetických potřeb a spotřeby energie je základním prostředkem ke zlepšování zdravotních podmínek nízkopříjmových segmentů populace.

(12c)

Je zásadní zvyšovat u všech občanů Unie povědomí a poskytovat jim přesné informace o výhodách vyšší energetické účinnosti a jejím případném uplatňování. Vyšší energetická účinnost má rovněž zásadní význam pro geopolitické postavení a zabezpečení Unie tím, že se sníží její závislost na dovozu paliv z třetích zemí.

(12d)

Přibližně 50 milionů domácností v Unii je zasaženo energetickou chudobou. Opatření v oblasti energetické účinnosti proto musí být těžištěm veškerých nákladově efektivních strategií na řešení energetické chudoby a znevýhodněného postavení spotřebitelů, přičemž tato opatření doplňují politiky sociálního zabezpečení na úrovni členských států. V zájmu zajištění toho, aby opatření v oblasti energetické účinnosti udržitelným způsobem snižovala energetickou chudobu nájemců, je nutné zohledňovat nákladovou efektivitu takových opatření a jejich cenovou dostupnost pro vlastníky a nájemce a zaručit odpovídající finanční podporu těchto opatření na úrovni členských států. V souladu s cíli Pařížské dohody bude muset být fond budov v Unii v dlouhodobém výhledu tvořen budovami s téměř nulovou spotřebou energie. Současná míra renovace budov je nedostatečná, přičemž obzvláště obtížné je dosáhnout renovace v případě budov obývaných občany s nízkými příjmy čelícími energetické chudobě. Obzvláště důležitá jsou proto ustanovení tohoto nařízení, která upravují povinnosti týkající se energetických úspor, systémy povinného zajišťování energetické účinnosti a alternativní opatření politiky.

(12e)

Náklady a výhody všech přijatých opatření v oblasti energetické účinnosti, včetně doby návratnosti, by měly být pro spotřebitele plně transparentní.

(13)

Energie vyrobená technologiemi obnovitelných zdrojů energie na budovách nebo uvnitř budov snižuje množství dodávané fosilní energie. Snížení spotřeby energie a využívání energie z obnovitelných zdrojů v odvětví stavebnictví jsou významnými opatřeními ke snížení energetické závislosti Unie a emisí skleníkových plynů, a to zejména s ohledem na ambiciózní cíle v oblasti klimatu a energetiky stanovené pro rok 2030, jakož i na globální závazek přijatý na konferenci smluvních stran Rámcové úmluvy OSN o změně klimatu (COP21), která se konala v  Paříži v prosinci 2015. Členské státy by proto měly být schopny zohlednit určité množství energie z obnovitelných zdrojů vyrobené na budovách nebo uvnitř budov pro vlastní potřebu za účelem splnění svých požadavků v oblasti energetické účinnosti. Členským státům by mělo být umožněno pro tento účel používat metody výpočtu stanovené ve směrnici 2010/31/EU.

(13)

Energie vyrobená technologiemi obnovitelných zdrojů energie na budovách nebo uvnitř budov snižuje množství dodávané fosilní energie. Snížení spotřeby energie a využívání energie z obnovitelných zdrojů v odvětví stavebnictví jsou významnými opatřeními ke snížení energetické závislosti Unie a emisí skleníkových plynů, a to zejména s ohledem na ambiciózní cíle v oblasti klimatu a energetiky stanovené pro rok 2030, jakož i na globální závazek přijatý v  Pařížské dohodě .

(13a)

Energetickou bilanci podniků a hospodářských odvětví členských států lze zlepšit uplatňováním zásad oběhového hospodářství, prostřednictvím správného využití průmyslových odpadů jako druhotných surovin, pod podmínkou, že jejich energetický potenciál bude vyšší než potenciál alternativních primárních surovin.

(13b)

Členské státy by měly využít nové obchodní modely a technologie a pokusit se podporovat a usnadňovat uplatňování opatření v oblasti energetické účinnosti, mimo jiné prostřednictvím inovativních energetických služeb pro velké i malé zákazníky.

(13c)

Členské státy by měly prokázat vysokou míru pružnosti při vytváření a provádění alternativních opatření pro stanovení svých vnitrostátních priorit pro energetickou účinnost, včetně energeticky účinných výrobků i energeticky účinných technologických výrobních postupů; podporovány by měly být činnosti zaměřující se na cíle související s účinným využíváním přírodních zdrojů či s potřebou zavedení oběhového hospodářství.

(14)

Jako součást opatření uvedených ve sdělení Komise o nové politice pro spotřebitele energie v souvislosti s energetickou unií a strategií pro vytápění a chlazení musí být posílena minimální práva spotřebitelů na jasné a včasné informace o jejich spotřebě energie. Články 9 až 11 a příloha VII směrnice 2012/27/EU by měly být změněny, aby poskytovaly častou a rozšířenou zpětnou vazbu o spotřebě energie. Mělo by být rovněž objasněno, že práva týkající se vyúčtování a informací o  vyúčtování se vztahují na spotřebitele vytápění, chlazení a teplé vody dodávaných z centrálního zdroje, i když nemají přímý, individuální smluvní vztah s dodavatelem energie. Proto by se pro účely těchto ustanovení pod pojmem „konečný uživatel“ měli rozumět koneční zákazníci nakupující vytápění, chlazení nebo teplou vodu pro vlastní potřebu, jakož i uživatelé v jednotlivých jednotkách budov s více bytovými jednotkami nebo víceúčelových budov, kde jsou tyto jednotky zásobovány z centrálního zdroje. Pojem „dílčí měření“ by měl odkazovat na měření spotřeby v jednotlivých jednotkách takových budov. Od 1. ledna 2020 musí být nově instalované měřiče tepla a indikátory pro rozdělování nákladů na vytápění dálkově odečitatelné za účelem zajištění nákladově efektivního, častého poskytování informací o spotřebě. Nový článek 9a se má tedy použít pouze na vytápění, chlazení a teplou vodu dodávané z centrálního zdroje.

(14)

Jako součást opatření uvedených ve sdělení Komise o nové politice pro spotřebitele energie v souvislosti s energetickou unií a strategií pro vytápění a chlazení musí být posílena minimální práva spotřebitelů na přesné, spolehlivé, jasné a včasné informace o jejich spotřebě energie. Zatímco by mělo být nadále vyžadováno individuální měření, pokud je technicky proveditelné a nákladově efektivní z hlediska přiměřenosti ve vztahu k potenciálním úsporám energie, články 9 až 11 a příloha VII směrnice 2012/27/EU by měly být změněny, aby poskytovaly častou a rozšířenou zpětnou vazbu o spotřebě energie , při zohlednění dostupnosti a možností měřících zařízení, s cílem optimalizovat spotřebu energie. Členské státy by rovněž měly vzít v úvahu, že úspěšné využívání nových technologií pro měření spotřeby energie vyžaduje vyšší investice do vzdělávání a dovedností uživatelů i dodavatelů energie . Mělo by být rovněž objasněno, že práva týkající se vyúčtování a informací o  vyúčtování či o spotřebě se vztahují na spotřebitele vytápění, chlazení a teplé vody dodávaných z centrálního zdroje, i když nemají přímý, individuální smluvní vztah s dodavatelem energie. Proto by pro účely těchto ustanovení měl pojem „konečný uživatel“ kromě konečných zákazníků nakupujících vytápění, chlazení či teplou vodu pro vlastní potřebu, zahrnovat také uživatele jednotlivých jednotek budov s více bytovými jednotkami nebo víceúčelových budov, pokud jsou tyto jednotky zásobovány z centrálního zdroje , kteří nemají přímou nebo individuální smlouvu s dodavatelem energie . Pojem „dílčí měření“ by měl odkazovat na měření spotřeby v jednotlivých jednotkách takových budov. Od 1. ledna 2020 musí být nově instalované měřiče tepla a indikátory pro rozdělování nákladů na vytápění dálkově odečitatelné za účelem zajištění nákladově efektivního, častého poskytování informací o spotřebě. Nový článek 9a se má tedy použít pouze na vytápění, chlazení a teplou vodu dodávané z centrálního zdroje.

(14a)

Důležitým prostředkem pro informování zákazníků jsou informace o vyúčtování a roční přehledy. Součástí údajů o spotřebě a nákladech mohou být i další informace, které spotřebitelům pomohou srovnat stávající smlouvu s dalšími nabídkami a využít mechanismus pro podávání stížností a urovnávání sporů. Nicméně vzhledem k tomu, že spory související s vyúčtováním jsou velmi častým zdrojem stížností spotřebitelů, což přispívá k trvale nízkým mírám spokojenosti spotřebitelů a jejich zapojení do odvětví energie, je třeba zajistit, aby informace o vyúčtování byly jednodušší, jasnější a snadněji pochopitelné a aby byly vytvořeny samostatné nástroje, jako jsou informace o vyúčtování, informační nástroje a roční přehledy, které by spotřebitelům poskytovaly všechny potřebné informace, a umožňovaly jim tak regulovat svou spotřebu energie, srovnávat nabídky a přecházet k jiným dodavatelům.

(15b)

Zvýšení energetické účinnosti je přímým důsledkem následujících etap procesů výroby a přeměny energie: účinné přeměny primární energie na koncovou energii, jejího účinného přenosu ke konečným zákazníkům v podobě elektrické energie, tepla nebo paliv a jejího úsporného užívání konečnými uživateli; úspory na spotřebitelském trhu by neměly být považovány za jediný cíl této účinnosti, protože mohou být důsledkem nepříznivého vývoje cen energie.

(16)

Výchozí koeficient pro úspory udávané v kWh elektřiny by měl být přezkoumán tak, aby odrážel změny ve faktoru primární energie pro elektřinu, a  to s ohledem na technický pokrok a rostoucí podíl obnovitelných zdrojů energie v odvětví výroby elektřiny . Výpočty faktoru primární energie pro elektřinu jsou založeny na ročních průměrných hodnotách. Pro výrobu jaderné elektrické energie a tepla se používá metoda započtení fyzikálního obsahu energie a pro výrobu elektrické energie a tepla z fosilních paliv a biomasy se používá metoda technické účinnosti konverze. V případě energie z obnovitelných zdrojů nezaložených na spalování se používá metoda přímého ekvivalentu založená na přístupu celkové primární energie. K výpočtu podílu primární energie pro elektřinu v zařízeních pro kombinovanou výrobu tepla a elektřiny se používá metoda uvedená v příloze II směrnice 2012/27/EU. Spíše než marginální postavení na trhu se používá průměrné postavení na trhu. Předpokládá se, že účinnosti přeměny pro energie z obnovitelných zdrojů nezaložených na spalování dosahují 100 %, pro geotermální elektrárny 10 % a pro jaderné elektrárny 33 %. Celková účinnost pro zařízení pro kombinovanou výrobu tepla a elektřiny se vypočítá na základě nejnovějších údajů Eurostatu. Pokud jde o hranice systému, faktor primární energie je pro všechny zdroje energie 1. Výpočty jsou založeny na nejnovější verzi referenčního scénáře modelu PRIMES. Hodnota faktoru primární energie je založena na výhledech pro rok 2020. Analýza zahrnuje členské státy EU a  Norsko. Soubor údajů pro Norsko vychází z údajů sítě ENTSO pro elektřinu .

(16)

S přísným omezením na cíle této směrnice a s ohledem na technický pokrok a rostoucí podíl obnovitelných zdrojů energie v odvětví výroby elektřiny by koeficient pro úspory udávané v  kWh elektřiny měl být důkladně analyzován a případně upraven tak, aby odrážel změny ve faktoru primární energie pro elektřinu, při zohlednění skladby zdrojů energie příslušného členského státu , přičemž bude použita srovnatelná a  transparentní metodika .

(16a)

Vzhledem k tomu, že v závěrech Rady ze dne 10. června 2011 o plánu energetické účinnosti se zdůrazňuje, že na budovy připadá 40 % spotřeby primární energie Unie, což představuje 50 % konečné spotřeby energie, a aby byl umožněn hospodářský růst a růst zaměstnanosti v odvětvích vyžadujících zvláštní kvalifikaci, tj. v odvětví stavebnictví a produkce stavebních výrobků, a v oborech, jako jsou architektura, urbanismus a poradenství v oblasti technologií pro vytápění a chlazení, měly by členské státy přijmout dlouhodobou strategii pro tato odvětví na období po roce 2020.

(16b)

Faktor primární energie (PEF) by měl být nástrojem ke snižování spotřeby fosilních paliv a závislosti na nich a ke zvyšování energetické účinnosti, jakož i k využívání obnovitelných zdrojů energie. V tomto ohledu by výchozí koeficient pro úspory v kWh elektřiny měl být upraven, pokud se na základě technologického, hospodářského nebo sociálního vývoje ukáže, že je třeba používat nižší výchozí koeficient. Komise by měla posoudit nutnost úpravy výchozího koeficientu PEF a případně předložit legislativní návrh do roku 2024.

(17)

Aby byla zajištěna možnost budoucích aktualizací příloh směrnice a harmonizovaných referenčních hodnot účinnosti uvedených v čl. 14 odst. 10, je nezbytné prodloužit přenesení pravomoci poskytnuté Komisi.

(18)

Za účelem posouzení účinnosti směrnice 2012/27/EU by měl být zaveden požadavek na celkovou revizi směrnice a předložení zprávy Evropskému parlamentu a Radě do 28. února 2024.

(18)

Za účelem posouzení účinnosti směrnice 2012/27/EU by měl být zaveden požadavek na celkovou revizi směrnice a předložení zprávy Evropskému parlamentu a Radě do 28. února 2024. Toto datum bude následovat po globálním hodnocení Rámcové úmluvy OSN o změně klimatu, které se uskuteční v roce 2023, aby byla umožněna případná harmonizace zavádění tohoto procesu, při současném zohlednění vývoje v oblasti hospodářství a inovací.

(19a)

Členské státy, jejichž HDP na hlavu je nižší než průměrný HDP v Unii, by měly mít možnost zvýšit svou spotřebu primární energie pod podmínkou, že její přeměna na konečnou energii, její další přenos a distribuce a užitečné úspory na spotřebitelském trhu budou zohledňovat výrazné zvýšení energetické účinnosti ve všech fázích technologického procesu toku uvolněné primární energie.

(19b)

Ústřední roli při vytváření, navrhování, provádění a hodnocení opatření stanovených v této směrnice by měly hrát místní a regionální orgány, aby se mohly řádně zabývat specifickými rysy svého klimatu, kultury a společnosti;

a)

skutečnost, že v roce 2020 nesmí být spotřeba primární energie v Unii vyšší než 1 483 Mtoe nebo konečná spotřeba energie vyšší než 1 086 Mtoe;

a)

skutečnost, že v roce 2020 nesmí být spotřeba primární energie v Unii vyšší než 1 483 Mtoe nebo konečná spotřeba energie vyšší než 1 086 Mtoe;

b)

opatření stanovená touto směrnicí;

b)

opatření stanovená touto směrnicí;

c)

opatření přijatá k dosažení vnitrostátních cílů úspory energie přijatých podle čl. 4 odst. 1 směrnice 2006/32/ES a

c)

opatření přijatá k dosažení vnitrostátních cílů úspory energie přijatých podle čl. 4 odst. 1 směrnice 2006/32/ES a

d)

další opatření na podporu energetické účinnosti v členských státech a na úrovni Unie.

d)

další opatření na podporu energetické účinnosti v členských státech a na úrovni Unie.

a)

nevyužité nákladově efektivní možnosti úspor energie;

a)

nevyužité nákladově efektivní možnosti úspor energie;

b)

vývoj a prognóza HDP;

b)

vývoj a prognóza HDP;

c)

změny v oblasti dovozu a vývozu energie;

c)

změny v oblasti dovozu a vývozu energie;

d)

rozvoj všech obnovitelných zdrojů energie, jaderná energie, zachycování a ukládání CO2 a

d)

rozvoj všech obnovitelných zdrojů energie, jaderná energie, zachycování a ukládání CO2 a

e)

včasná opatření.

e)

včasná opatření.

a)

sečte vnitrostátní orientační cíle energetické účinnosti oznámené členskými státy;

a)

sečte vnitrostátní orientační cíle energetické účinnosti oznámené členskými státy;

b)

posoudí, zda lze součet těchto cílů považovat za spolehlivý ukazatel toho, že Unie jako celek směřuje ke splnění cíle, přičemž zohlední hodnocení v první výroční zprávě v souladu s čl. 24 odst. 1 a hodnocení vnitrostátních akčních plánů energetické účinnosti v souladu s čl. 24 odst. 2;

b)

posoudí, zda lze součet těchto cílů považovat za spolehlivý ukazatel toho, že Unie jako celek směřuje ke splnění cíle, přičemž zohlední hodnocení v první výroční zprávě v souladu s čl. 24 odst. 1 a hodnocení vnitrostátních akčních plánů energetické účinnosti v souladu s čl. 24 odst. 2;

c)

zohlední doplňující analýzu vyplývající z:

c)

zohlední doplňující analýzu vyplývající z:

d)

porovná výsledky podle písmen a) až c) s objemem spotřeby energie, který by byl zapotřebí, aby bylo v roce 2020 dosaženo spotřeby primární energie nejvýše 1 483 Mtoe nebo konečné spotřeby energie nejvýše 1 086 Mtoe.

d)

porovná výsledky podle písmen a) až c) s objemem spotřeby energie, který by byl zapotřebí, aby bylo v roce 2020 dosaženo spotřeby primární energie nejvýše 1 483 Mtoe /nebo konečné spotřeby energie nejvýše 1 086 Mtoe.

a)

novým každoročním úsporám od 1. ledna 2014 do 31. prosince 2020 ve výši 1,5  % objemu ročního prodeje energie konečným zákazníkům, který se vypočte na základě průměrného prodeje během tří posledních let před 1. lednem 2013;

a)

novým každoročním úsporám od 1. ledna 2014 do 31. prosince 2020 ve výši 1,5  % objemu ročního prodeje energie konečným zákazníkům, který se vypočte na základě průměrného prodeje během tří posledních let před 1. lednem 2013;

b)

novým každoročním úsporám od 1. ledna 2021 do 31. prosince 2030 ve výši 1,5  % objemu ročního prodeje energie konečným zákazníkům, který se vypočte na základě průměrného prodeje během tří posledních let před 1. lednem 2019.

b)

novým každoročním úsporám od 1. ledna 2021 do 31. prosince 2030 ve výši alespoň 1,5  % objemu ročního prodeje energie konečným zákazníkům, který se vypočte na základě průměrného prodeje během tří posledních let před 1. lednem 2019.

a)

provést výpočet požadovaný v odst. 1 písm. a) pomocí těchto hodnot: 1 % v letech 2014 a 2015; 1,25  % v letech 2016 a 2017; 1,5  % v letech 2018, 2019 a 2020;

a)

provést výpočet požadovaný v odst. 1 písm. a) pomocí těchto hodnot: 1 % v letech 2014 a 2015; 1,25  % v letech 2016 a 2017; 1,5  % v letech 2018, 2019 a 2020;

b)

z výpočtu zcela nebo částečně vyjmout objem prodeje energie využívané při průmyslových činnostech uvedených v příloze I směrnice 2003/87/ES;

b)

z výpočtu zcela nebo částečně vyjmout objem prodeje energie využívané při průmyslových činnostech uvedených v příloze I směrnice 2003/87/ES;

c)

umožnit, aby do objemu úspor energie požadovaných v  odstavci 1 byly započteny úspory energie dosažené v odvětvích přeměny, distribuce a přenosu či přepravy energie, včetně infrastruktury pro účinné dálkové vytápění a chlazení, v důsledku provedení požadavků stanovených v čl. 14 odst. 4 a odst. 5 písm. b) a čl. 15 odst. 1 až 6 a 9;

c)

umožnit, aby do objemu úspor energie požadovaných v  odst. 1 písm. a) a b) byly započteny úspory energie dosažené v odvětvích přeměny, distribuce a přenosu či přepravy energie, včetně infrastruktury pro účinné dálkové vytápění a chlazení, v důsledku provedení požadavků stanovených v čl. 14 odst. 4 a odst. 5 písm. b) a čl. 15 odst. 1 až 6 a 9 a

d)

započítat do objemu úspor energie požadovaných v  odstavci 1 úspory energie v důsledku individuálních opatření nově zavedených od 31. prosince 2008, jejichž dopad bude pokračovat i v roce 2020 a  v následujících letech a lze jej změřit a ověřit, a

d)

započítat do objemu úspor energie požadovaných v  odst. 1 písm. a) úspory energie v důsledku individuálních opatření nově zavedených od 31. prosince 2008, jejichž dopad bude pokračovat i v roce 2020 a lze jej změřit a ověřit.

e)

vyjmout z výpočtu požadavku na úspory energie uvedeného v odstavci 1 ověřitelné množství energie vyrobené na budovách nebo uvnitř budov pro vlastní potřebu v důsledku politických opatření podporujících nové instalace technologií výroby energie z obnovitelných zdrojů.

a)

pro výpočet objemu úspor energie požadovaných pro období uvedené v odst. 1 písm. b) mohou členské státy využít ustanovení odst. 2 písm. b), c), d) a e)

a)

pro výpočet objemu úspor energie požadovaných pro období uvedené v odst. 1 písm. b) mohou členské státy využít ustanovení odst. 2 písm. b), c), d) a e)

b)

pro výpočet objemu úspor energie požadovaných pro období uvedené v odst. 1 písm. b) mohou členské státy využít ustanovení odst. 2 písm. b), c), d) a e) za předpokladu, že individuální opatření ve smyslu písmena d) budou i nadále mít ověřitelný a měřitelný dopad po 31. prosinci 2020.

b)

pro výpočet objemu úspor energie požadovaných pro období uvedené v odst. 1 písm. b) mohou členské státy využít ustanovení odst. 2 písm. b), c), d) a e) za předpokladu, že individuální opatření ve smyslu písmena d) budou i nadále mít ověřitelný a měřitelný dopad po 31. prosinci 2020.

b)

mohou povolit povinným stranám, aby započetly do svého povinného plnění certifikované úspory energie dosažené poskytovateli energetických služeb nebo jinými třetími stranami, včetně případů, kdy povinné strany podporují opatření prováděná jinými státem schválenými subjekty nebo orgány veřejné správy, která mohou nebo nemusí zahrnovat formální partnerství a mohou být kombinována s jinými zdroji financí. V případě takového povolení členské státy zajistí, aby byl zaveden schvalovací postup, který bude jasný, transparentní a otevřený všem účastníkům trhu a jehož cílem bude minimalizace nákladů spojených s certifikací;

b)

mohou povolit povinným stranám, aby započetly do svého povinného plnění certifikované úspory energie dosažené poskytovateli energetických služeb nebo jinými třetími stranami, včetně případů, kdy povinné strany podporují opatření prováděná jinými státem schválenými subjekty nebo orgány veřejné správy, která mohou nebo nemusí zahrnovat formální partnerství a mohou být kombinována s jinými zdroji financí. V případě takového povolení členské státy zajistí, aby byl zaveden akreditovaný schvalovací postup, který bude jasný, transparentní , participativní a otevřený všem účastníkům trhu a jehož cílem bude minimalizace nákladů spojených s certifikací;

ca)

umožní, aby se do objemu úspor energie požadovaných podle odstavce 1 započítávaly další úspory získané díky udržitelným technologiím v městských systémech dálkového vytápění a chlazení (čímž se taktéž sníží znečišťující látky a pevné částice);

cb)

podpoří přijetí opatření, která využijí potenciál vytápění a chlazení k energetickým úsporám, popřípadě poskytnou další odměny za zásahy, jimiž se zmírňuje znečištění;

cc)

vytvoří nástroje k osvědčování energetických úspor zjištěných v rámci energetických auditů nebo rovnocenných systémů hospodaření s energií podle článku 8, aby se do objemu úspor energie podle odstavce 1 mohly započítávat i ony úspory;

cd)

mohou povolit povinným stranám, aby do svého povinného plnění započetly úspory energie konečných zákazníků dosažené v účinné vytápěcí a chladící infrastruktuře;

cf)

posoudí a přijme opatření na minimalizaci dopadu přímých a nepřímých nákladů takových systémů na konkurenceschopnost průmyslových odvětví náročných na energii, která čelí mezinárodní konkurenci.

4a)

d)

odstavec 3 se zrušuje;

d)

odstavec 3 se nahrazuje tímto:

a)

užitkové teplé vody;

a)

užitkové teplé vody;

b)

tepla vyzařovaného ze zařízení v budově a k vytápění společných prostor (v případě, že schodiště a chodby jsou vybaveny radiátory);

b)

tepla vyzařovaného ze zařízení v budově a k vytápění společných prostor (v případě, že schodiště a chodby jsou vybaveny radiátory);

c)

k vytápění nebo chlazení bytů.

c)

k vytápění nebo chlazení bytů.

a)

vyžadují, aby poskytovateli energetických služeb určenému konečným zákazníkem byly zpřístupněny údaje o vyúčtování konečného zákazníka za energii a o jeho historické spotřebě, pokud jsou dostupné;

a)

vyžadují, aby poskytovateli energetických služeb určenému konečným zákazníkem byly na žádost konečného zákazníka zpřístupněny údaje konečného zákazníka o vyúčtování za energii a o jeho historické spotřebě nebo odečty indikátorů pro rozdělování nákladů na vytápění , pokud jsou dostupné;

b)

zajistí, aby všichni konečným zákazníkům byla nabízena možnost poskytování informací o vyúčtování a  vyúčtování elektronickou formou a aby tito zákazníci na požádání obdrželi jasné a srozumitelné vysvětlení způsobu, jakým bylo jejich vyúčtování vypracováno, především v případech, kdy vyúčtování není založeno na skutečné spotřebě ;

b)

zajistí, aby konečným zákazníkům byla nabízena možnost elektronické formy informací o vyúčtování a  elektronického vyúčtování;

c)

zajistí, aby všichni koneční zákazníci spolu s vyúčtováním obdrželi odpovídající informace o aktuální spotřebě v souladu s bodem 3 přílohy VII ;

c)

zajistí, aby všichni koneční zákazníci spolu s vyúčtováním obdrželi jasné a pochopitelné informace o aktuální spotřebě v souladu s bodem 3 přílohy VIIa ;

d)

mohou stanovit, že na žádost konečného zákazníka nebude poskytování informací o vyúčtování považováno za žádost o platbu. V těchto případech členské státy zajistí, aby byla nabízena flexibilní ujednání pro skutečné platby.;

d)

mohou stanovit, že na žádost konečného zákazníka nebude poskytování informací o vyúčtování považováno za žádost o platbu. V těchto případech členské státy zajistí, aby byla nabízena flexibilní ujednání pro skutečné platby.;

da)

podporují kybernetickou bezpečnost a zajistí ochranu soukromí a údajů konečných spotřebitelů v souladu s příslušným právem Unie.

-a)

„ Komise po konzultacích s příslušnými zúčastněnými stranami stanoví společnou metodiku, aby podněcovala provozovatele sítí ke snižování ztrát, k provádění programu nákladově/energeticky efektivních investicí do infrastruktury a k náležitému podávání zpráv o energetické účinnosti a flexibilitě sítě. Komise do … [12 měsíců po vstupu této směrnice v platnost] přijme v souladu s článkem 23 akt v přenesené pravomoci, jímž tuto směrnici doplní tak, že přesně vymezí tuto metodiku.

11a)

(12a)

(12b)

(13a)

a)

v příloze IV se poznámka pod čarou 3 nahrazuje tímto: „3) Použije se pro výpočet úspor energie vyjádřených v primární energii s využitím přístupu zdola nahoru založeného na konečné spotřebě energie. Pro úspory udané v kWh elektřiny mohou členské státy použít standardní koeficient 2,0 . Členské státy mohou v odůvodněných případech použít jiný koeficient.“;

a)

v příloze IV se poznámka pod čarou 3 nahrazuje tímto: „3) Použije se pouze pro účely této směrnice a pro výpočet úspor energie vyjádřených v primární energii s využitím přístupu zdola nahoru založeného na konečné spotřebě energie. Pro úspory udané v kWh elektřiny použijí členské státy koeficient stanovený transparentní metodou srovnatelnou napříč členskými státy, na základě vnitrostátních okolností příslušného členského státu, jež mají vliv na spotřebu primární energie . Tyto okolnosti musí být řádně odůvodněné, měřitelné a ověřitelné a musí se zakládat na objektivních a nediskriminačních kritériích. Pro úspory udané v kWh elektřiny mohou členské státy použít standardní koeficient 2,3 nebo mohou v odůvodněných případech použít jiný koeficient.“ Členské státy přitom zohledňují svou skladbu zdrojů energie zahrnutou v jejich integrovaných vnitrostátních plánech v oblasti energetiky a klimatu oznamovaných Komisi v souladu s článkem 3 nařízení (EU) č. XX/20XX [správa energické unie]. Standardní koeficient je na základě skutečně zaznamenaných údajů každých pět let revidován.

a)

musí se prokázat, že se jedná o úspory nad rámec úspor, kterých by bylo dosaženo i bez činnosti povinných, zúčastněných nebo pověřených stran anebo prováděcích orgánů. Za účelem určení toho, jaké úspory mohou být uplatněny jako dodatečné, členské státy určí výchozí úroveň, která popisuje, jak by se spotřeba energie vyvíjela v případě neexistence daného politického opatření. Výchozí úroveň zohledňuje alespoň tyto faktory: trendy spotřeby energie, změny v chování spotřebitelů, technologický pokrok a změny způsobené dalšími opatřeními prováděnými na vnitrostátní úrovni a na úrovni EU;

a)

musí se prokázat, že se jedná o úspory nad rámec úspor, kterých by bylo dosaženo i bez činnosti povinných, zúčastněných nebo pověřených stran anebo prováděcích orgánů. Za účelem určení toho, jaké úspory mohou být uplatněny jako dodatečné, členské státy určí výchozí úroveň, která popisuje, jak by se spotřeba energie vyvíjela v případě neexistence daného politického opatření a nového individuálního opatření, k němuž toto opatření vede . Výchozí úroveň zohledňuje alespoň tyto faktory: trendy spotřeby energie, změny v chování spotřebitelů, technologický pokrok a změny způsobené dalšími opatřeními prováděnými na vnitrostátní úrovni a na úrovni Unie;

b)

úspory plynoucí ze zavedení povinných právních předpisů Unie se považují za úspory, kterých by bylo dosaženo i bez činnosti povinných, zúčastněných nebo pověřených stran anebo prováděcích orgánů, a které tedy nelze uplatnit podle čl. 7 odst. 1, s výjimkou úspor týkajících se renovace stávajících budov za předpokladu, že je zajištěno kritérium významnosti uvedené v části 3 písm. h);

b)

úspory plynoucí ze zavedení povinných právních předpisů Unie se považují za úspory, kterých by bylo dosaženo i bez činnosti povinných, zúčastněných nebo pověřených stran anebo prováděcích orgánů, a které tedy nelze uplatnit podle čl. 7 odst. 1, s výjimkou úspor týkajících se opatření na podporu renovace stávajících budov za předpokladu, že je zajištěno kritérium významnosti uvedené v části 3 písm. h);

h)

při výpočtu úspor energie se přihlíží k životnímu cyklu opatření. To lze učinit součtem úspor, jichž bude jednotlivými individuálními opatřeními dosaženo mezi dnem jejich provedení a 31. prosincem 2020 nebo 31. prosincem 2030. Alternativně mohou členské státy přijmout jinou metodu, u níž se předpokládá dosažení alespoň stejného celkového objemu úspor. Při použití jiných metod členské státy zajistí, aby celkový objem úspor energie vypočtený pomocí těchto jiných metod nebyl vyšší než objem úspor energie, který by byl výsledkem výpočtu provedeného součtem úspor, jichž bude dosaženo jednotlivými individuálními opatřeními mezi dnem jejich provedení a 31. prosincem 2020 nebo 31. prosincem 2030. Členské státy ve svém integrovaném vnitrostátním plánu v oblasti energetiky a změny klimatu v rámci správy energetické unie podrobně popíší, jaké jiné metody použily a jakým způsobem zajistily splnění tohoto závazného požadavku na výpočet.

h)

při výpočtu úspor energie se přihlíží k životnímu cyklu opatření a k míře, jíž úspory v čase klesají . Výpočet se provede součtem úspor, jichž bude jednotlivými individuálními opatřeními dosaženo mezi dnem jejich provedení a 31. prosincem 2020 nebo 31. prosincem 2030. Alternativně mohou členské státy přijmout jinou metodu, u níž se předpokládá dosažení alespoň stejného celkového objemu úspor. Při použití jiných metod členské státy zajistí, aby celkový objem úspor energie vypočtený pomocí těchto jiných metod nebyl vyšší než objem úspor energie, který by byl výsledkem výpočtu provedeného součtem úspor, jichž bude dosaženo jednotlivými individuálními opatřeními mezi dnem jejich provedení a 31. prosincem 2020 nebo 31. prosincem 2030. Členské státy ve svém integrovaném vnitrostátním plánu v oblasti energetiky a změny klimatu v rámci nařízení o správě energetické unie podrobně popíší, jaké jiné metody použily a jakým způsobem zajistily splnění tohoto závazného požadavku na výpočet.

d)

objem úspor energie, které jsou vyžadovány nebo kterých má být dosaženo prostřednictvím politického opatření, se vyjadřuje jako konečná spotřeba energie nebo spotřeba primární energie a za použití převodních koeficientů stanovených v příloze IV;

d)

objem úspor energie, které jsou vyžadovány nebo kterých má být dosaženo prostřednictvím politického opatření, se vyjadřuje jako konečná spotřeba energie a spotřeba primární energie a za použití převodních koeficientů stanovených v příloze IV;

1.

Vyúčtování na základě skutečné spotřeby

1.

Vyúčtování na základě skutečné spotřeby nebo odečtů indikátorů pro rozdělování nákladů na vytápění

2.

Minimální četnost informací o vyúčtování nebo spotřebě

2.

Minimální četnost informací o vyúčtování nebo spotřebě

3.

Minimální informace obsažené ve vyúčtování na základě skutečné spotřeby

3.

Minimální informace obsažené ve vyúčtování

a)

aktuální skutečné ceny a skutečnou spotřebu energie;

a)

aktuální skutečné ceny a skutečnou spotřebu energie nebo celkové náklady na vytápění a odečty indikátorů pro rozdělování nákladů na vytápění ;

b)

informace týkající se použité skladby zdrojů energie, včetně konečných uživatelů napojených na dálkové vytápění nebo chlazení;

b)

informace týkající se skutečně použité skladby zdrojů energie a souvisejícího množství emisí skleníkových plynů , včetně konečných uživatelů napojených na dálkové vytápění nebo chlazení , a vysvětlení použití různých daní, poplatků a sazeb.

c)

srovnání aktuální spotřeby energie konečných uživatelů se spotřebou za stejné období předchozího roku, v grafické podobě, opravené o klimatický korekční faktor pro vytápění a chlazení;

c)

srovnání aktuální spotřeby energie konečných uživatelů se spotřebou za stejné období předchozího roku, v grafické podobě, opravené o klimatický korekční faktor pro vytápění a chlazení;

d)

kontaktní údaje na organizace konečných zákazníků, energetické agentury nebo podobné subjekty, včetně adres internetových stránek, u nichž jsou dostupné informace o opatřeních ke zvýšení energetické účinnosti, srovnávací profily konečných uživatelů a objektivní technické údaje o spotřebičích energie.

d)

kontaktní údaje na organizace konečných zákazníků, energetické agentury nebo podobné subjekty, včetně adres internetových stránek, u nichž jsou dostupné informace o opatřeních ke zvýšení energetické účinnosti, srovnávací profily konečných uživatelů a objektivní technické údaje o spotřebičích energie.

da)

informace o příslušných postupech pro podávání stížností, mediačních službách nebo alternativních mechanismech řešení sporů;

db)

srovnání s průměrným normalizovaným nebo vzorovým konečným uživatelem stejné uživatelské kategorie.

2a.

g)

Ekonomická analýza: soupis účinků

„g)

Ekonomická analýza: soupis účinků

i)

Přínosy

i)

Přínosy

ii)

Náklady

ii)

Náklady

2b)

„a)

vypracovat a zveřejnit svá standardní pravidla pro hrazení a sdílení nákladů na technické úpravy, jako je připojení k elektrické síti a  posílení sítě , zlepšení provozu sítě a pravidla pro nediskriminační uplatňování kodexů sítě, které jsou nutné pro začlenění nových výrobců dodávajících do propojené distribuční soustavy elektřinu z vysoce účinné kombinované výroby tepla a  elektřiny ;“

„a)

vypracovat a zveřejnit svá standardní pravidla pro hrazení a sdílení nákladů na technické úpravy, jako je připojení k elektrické síti , posílení stávajících sítí a  výstavba nových sítí , zlepšení provozu sítě a pravidla pro nediskriminační uplatňování kodexů sítě, které jsou nutné pro začlenění nových výrobců dodávajících do propojené distribuční soustavy elektřinu z vysoce účinné kombinované výroby tepla a  elektřiny a jiných distribuovaných zdrojů ;“