(2a)

Má-li se zajistit, aby provozovatelé, vnitrostátní orgány a zúčastněné subjekty chápaly a dodržovaly stávající pravidla, je nutné tato pravidla zjednodušit. Měl by být dodržen proces konzultací s poradními sbory podle nařízení (EU) č. 1380/2013 a je třeba věnovat pozornost tomu, aby byly v plném rozsahu splněny všechny cíle související se zachováním zdrojů a udržitelností.

(2b)

Zjednodušení stávajících pravidel pro technická opatření by nemělo oslabit normy v oblasti zachování a udržitelnosti.

(3)

Je třeba vytvořit rámec pro nařízení o technických opatřeních. Tento rámec by měl stanovit obecná pravidla, která budou platit ve všech vodách Unie, a umožnit vytvoření technických opatření, která zohlední regionální zvláštnosti rybolovu prostřednictvím procesu regionalizace zavedené v rámci SRP.

(3)

Je třeba vytvořit rámec pro nařízení o technických opatřeních. Tento rámec by měl stanovit obecná pravidla, která budou platit ve všech vodách Unie, a umožnit vytvoření technických opatření, která zohlední regionální zvláštnosti rybolovu prostřednictvím procesu regionalizace zavedené v rámci SRP. Tento proces by měl umožnit účinně kombinovat společná pravidla a místní situaci a situaci v jednotlivých zónách. Tento proces by však neměl vést k přenesení SRP na vnitrostátní úroveň a je rovněž důležité, aby poradní sbory i nadále zajišťovaly, aby proces regionalizace probíhal v rámci přístupu Unie v souladu s bodem odůvodnění 14 nařízení (EU) č. 1380/2013.

(4)

Tento rámec by měl zahrnovat lov a vykládku rybolovných zdrojů, jakož i provoz lovných zařízení a interakci rybolovných činností s mořskými ekosystémy.

(4)

Tento rámec by měl zahrnovat lov a vykládku rybolovných zdrojů, jakož i provoz lovných zařízení a interakci rybolovných činností s mořskými ekosystémy a měl by rovněž zohledňovat socio-ekonomickou dynamiku .

(6)

Technická opatření by se v případě potřeby měla vztahovat na rekreační rybolov, který může mít významný dopad na populace ryb a druhy měkkýšů .

(6)

Rekreační rybolov může mít významný dopad na mořském prostředí, populace ryb a další druhy, a měla by se proto na něj vztahovat technická opatření .

(6a)

Ryby ulovené rekreačními rybáři (lov udicí) jsou vypouštěny s vysokou mírou přežití, pokud se na základě vědeckých důkazů neprokáže opak.

(6b)

Povinnost vykládky se podle nařízení (EU) č. 1380/2013 vztahuje na všechny úlovky druhů, na které se vztahují omezení odlovů. Nicméně jestliže jsou v rámci rekreačního rybolovu jedinci těchto druhů uloveni a okamžitě vypuštěni a vědecké důkazy prokazují vysokou míru jejich přežití, jako tomu může být v případě ryb ulovených rekreačními rybáři používajícími udici, mělo by být možné vyloučit dotčeny rybolov z povinnosti vykládky tím, že se budou uplatňovat postupy stanovené v tomto nařízení, obzvláště tím, že budou za tímto účelem přijata opatření v rámci víceletých plánů a plánů výmětů.

(7)

Technická opatření by měla přispívat k dosahování cílů SRP , kterými je provozování rybolovu na úrovni maximálního udržitelného výnosu, snižování nežádoucích úlovků a odstraňování výmětů, a rovněž přispívat k dosažení dobrého stavu prostředí, jak je uvedeno ve směrnici Evropského parlamentu a Rady 2008/56/ES  (18).

(7)

Technická opatření by měla přispívat k dosahování cílů SRP.

(7a)

Technická opatření musí být přiměřená sledovaným cílům. Před jejich přijetím je třeba zvážit jejich možný hospodářský a sociální dopad.

(7b)

Prosazování a provádění technických pravidel, operačních programů a případně vydávání povolení, omezení výstavby a provozu plavidel a některých zařízení by nemělo být na úkor plnění lepších norem v oblasti zdraví a bezpečnosti v případě plavidel provádějících rybolovné činnosti.

(7c)

Technická opatření přijatá podle tohoto nařízení by měla být v souladu se strategickým plánem pro biologickou rozmanitost na období 2011–2020, který byl přijat na základě Úmluvy OSN o biologické rozmanitosti, a měla by podpořit provádění strategie EU v oblasti biologické rozmanitosti do roku 2020, zejména cíl, kterým je zajištění udržitelného využívání rybolovných zdrojů a s ním souvisejících činností.

(8)

Technická opatření by měla konkrétně poskytovat ochranu nedospělých živočichů a oblastí, kde dochází k výtěru, pomocí používání selektivních lovných zařízení a opatření k zamezení úlovkům. Technická opatření by rovněž měla minimalizovat, a  pokud možno, úplně vyloučit dopady lovných zařízení na mořský ekosystém, zejména na citlivé druhy a stanoviště. Měla by také přispět k zavedení opatření týkajících se řízení pro účely splnění povinností vyplývajících ze směrnice Rady 92/43/EHS (19), ze směrnice Evropského parlamentu a Rady 2009/147/ES (20) a ze směrnice 2008/56/ES.

(8)

Technická opatření by měla konkrétně přispívat k ochraně nedospělých živočichů a oblastí, kde dochází k výtěru, pomocí používání selektivních lovných zařízení a opatření k zamezení úlovkům. Technická opatření by rovněž měla přispívat k minimalizaci a  případně k odstranění negativních dopadů lovných zařízení na mořský ekosystém, zejména na citlivé druhy a stanoviště. Je třeba poskytovat pobídky, aby se podpořilo používání zařízení a postupů, které mají malý dopad na životní prostředí. Technická opatření by měla také přispět k zavedení opatření týkajících se řízení pro účely splnění povinností vyplývajících ze směrnice Rady 92/43/EHS (19), ze směrnice Evropského parlamentu a Rady 2009/147/ES (20) a ze směrnice 2008/56/ES.

(8a)

Problematiku náhodného odlovu citlivých druhů je vzhledem k vysoké míře ochrany, kterou jim poskytují směrnice 92/43/EHS, 2009/147/ES a 2008/56/ES, k jejich značnému ohrožení a k povinnosti dosáhnout dobrého stavu životního prostředí do roku 2020 nutné řešit komplexně v rámci všech rybolovných oblastí a veškerého rybolovného zařízení.

(9)

Pro vyhodnocení účinnosti technických opatření by měly být stanoveny cíle týkající se úrovně nežádoucích úlovků, úrovně vedlejších úlovků citlivých druhů a  rozlohy stanovišť mořského dna nepříznivě ovlivněných rybolovem , které odrážejí cíle SRP a právních předpisů Unie v oblasti životního prostředí (zejména směrnice Rady 92/43/EHS a směrnice Evropského parlamentu a Rady 2000/60/ES (21)) a osvědčené mezinárodní postupy.

(9)

Pro vyhodnocení účinnosti technických opatření by měly být stanoveny ukazatele výkonnosti týkající se snižování úlovků ryb pod úrovní minimální referenční velikosti pro zachování zdrojů a náhodných úlovků citlivých druhů a  také snižování negativních environmentálních dopadů na mořská stanoviště , které odrážejí cíle SRP a právních předpisů Unie v oblasti životního prostředí (zejména směrnice Rady 92/43/EHS , směrnice 2009/147/ES a směrnice Evropského parlamentu a Rady 2000/60/ES (21)) a osvědčené mezinárodní postupy.

(9a)

Členské státy by měly v co největší míře využívat dostupných opatření v nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 508/2014  (1a) , aby podpořily rybáře při provádění technických opatření a zajistily, že budou zohledněny socio-ekonomické cíle SRP.

(11)

Některá destruktivní lovná zařízení nebo metody, které využívají výbušnin, jedů, omamných látek, elektrického proudu, pneumatických kladiv nebo jiných perkusních nástrojů, vlečná zařízení a drapáky ke sběru rudých korálů nebo jiných druhů korálů nebo korálovitých druhů a některé harpuny by měla být zakázány s výjimkou zvláštního případu pulzní elektrické vlečné sítě, která může být využívána za určitých, přesně stanovených podmínek .

(11)

Některá destruktivní lovná zařízení nebo metody, které využívají výbušnin, jedů, omamných látek, elektrického proudu, pneumatických kladiv nebo jiných perkusních nástrojů, vlečná zařízení a drapáky ke sběru rudých korálů nebo jiných druhů korálů nebo korálovitých druhů a některé harpuny by měla být zakázány s výjimkou zvláštního případu pulzní elektrické vlečné sítě, která může být využívána za určitých, přesně stanovených podmínek. V této souvislosti je nutné zajistit, aby byly k dispozici poznatky o dopadech inovativních rybářských zařízení, včetně kumulovaných účinků, a to ještě předtím, než bude povoleno použití takovéhoto zařízení v širokém rozsahu. Mimoto je třeba zavést systém monitorování, kontroly a hodnocení pro účely prosazování, výzkumu a také hodnocení. A konečně by stávající povolení měla být předmětem vědeckého přezkumu, a to předtím, než budou nastálo prohlášena za „nezakázaná“.

(11a)

Je třeba získat podrobné a kvantifikované údaje o dopadech inovativních rybářských zařízení, včetně jejich kumulativních účinků na mořské prostředí a druhy, a to ještě předtím, než bude v komerčním měřítku povoleno jejich obecné používání. Je třeba vytvořit účinný program pro monitorování a hodnocení.

(15)

U některých vzácných druhů ryb, jako jsou některé druhy žraloků a rejnoků , by i omezená rybolovná činnost mohla mít za následek závažné riziko pro jejich zachování. Na ochranu těchto druhů by proto měl být zaveden všeobecný zákaz jejich lovu.

(15)

U některých druhů ryb, které jsou vzácné nebo jejichž biologické charakteristiky výrazně zvyšují riziko jejich nadměrného odlovu , by i omezená rybolovná činnost mohla mít za následek závažné riziko pro jejich zachování. Na ochranu těchto druhů by proto měl být zaveden všeobecný zákaz jejich lovu.

(21)

S cílem pomoci odvětví rybolovu při provádění povinnosti vykládky by členské státy měly zavést opatření, jejichž účelem je usnadnit skladování a nacházet odbytiště pro mořské druhy, které nedosahují minimální referenční velikosti pro zachování zdrojů. Tato opatření by měla zahrnovat podporu investic do výstavby a úpravy míst vykládky a přístřešků nebo podporu investic s cílem přidat hodnotu produktům rybolovu.

(21)

S cílem pomoci odvětví rybolovu při provádění povinnosti vykládky a zajistit rovné podmínky jejím plným dodržováním by členské státy měly zavést opatření, jejichž účelem je usnadnit skladování a nacházet odbytiště pro mořské druhy, které nedosahují minimální referenční velikosti pro zachování zdrojů. Tato opatření by měla zahrnovat podporu investic do výstavby a úpravy míst vykládky a přístřešků nebo podporu investic s cílem přidat hodnotu produktům rybolovu.

(23)

V případech, že vědecké poradenství dokládá, že dochází ke značným nežádoucím úlovkům druhů, které nepodléhají omezení odlovu, a proto na ně nelze uplatnit ani povinnost vykládky, by členské státy měly provádět pilotní projekty s cílem prozkoumat způsoby, jak takové úlovky omezit a jak zavést vhodná technická opatření k dosažení tohoto cíle.

(23)

V případech, že vědecké poradenství dokládá, že dochází ke značným nežádoucím úlovkům druhů, by členské státy měly provádět pilotní projekty s cílem prozkoumat způsoby, jak takové úlovky omezit a jak zavést vhodná technická opatření k dosažení tohoto cíle.

(24)

Pokud nejsou na regionální úrovni zavedena žádná technická opatření, měly by se uplatnit definované základní normy. Tyto základní normy by měly být odvozeny ze stávajících technických opatření s přihlédnutím k poradenství VTHVR a ke stanoviskům zúčastněných stran. Měly by upravovat základní velikosti ok pro vlečná zařízení a pevné sítě, minimální referenční velikosti pro zachování zdrojů, uzavřené oblasti nebo oblasti s omezením rybolovu a opatření k ochraně přírody s cílem omezit vedlejší úlovky mořských savců a mořských ptáků v určitých oblastech a zahrnovat veškerá další aktuálně existující regionálně specifická opatření dosud potřebná pro zajištění toho, aby byly i nadále plněny cíle pro zachování druhů, dokud nebudou zavedena opatření v rámci regionalizace.

(24)

Pokud nejsou na regionální úrovni zavedena žádná technická opatření, měly by se uplatnit definované základní normy. Tyto základní normy by měly být odvozeny ze stávajících technických opatření s přihlédnutím k poradenství VTHVR a ke stanoviskům zúčastněných stran. Měly by upravovat základní velikosti ok pro vlečná zařízení a pevné sítě, minimální referenční velikosti pro zachování zdrojů, uzavřené oblasti nebo oblasti s omezením rybolovu a opatření k ochraně přírody s cílem minimalizovat a, pokud možno, odstranit vedlejší úlovky mořských savců a mořských ptáků v určitých oblastech a zahrnovat veškerá další aktuálně existující regionálně specifická opatření dosud potřebná pro zajištění toho, aby byly i nadále plněny cíle pro zachování druhů, dokud nebudou zavedena opatření v rámci regionalizace.

(25)

Členské státy ve spojení se zúčastněnými stranami mohou vypracovat společná doporučení pro vhodná technická opatření, která se odchylují od základních linií, v souladu s procesem regionalizace uvedeném v SRP.

(25)

Členské státy by v úzké spolupráci s příslušnými poradními sbory měly mít možnost na základě nejkvalitnějšího vědeckého poradenství vypracovat společná doporučení pro vhodná technická opatření, která se odchylují od základních linií, s cílem přizpůsobit technická opatření regionálním zvláštnostem rybolovu v souladu s procesem regionalizace uvedeném v SRP , a to i v případě, že neexistuje víceletý plán .

(26)

Tato regionální technická opatření by měla být přinejmenším rovnocenná základním normám z hlediska vzorců využívání zdrojů a ochrany citlivých druhů a stanovišť .

(26)

Regionalizace by měla být využita k zavedení opatření uzpůsobených daným podmínkám, která zohlední specifické rysy každé rybolovné oblasti, včetně ochrany jejích citlivých druhů a stanovišť. Tato regionální technická opatření by měla být udržitelná a měla by přinejmenším zaručit stejné vzorce využívání zdrojů a  úroveň ochrany jako základní normy . Přijímání jakýchkoli regionálních technických opatření by se mělo zakládat na nejlepším dostupném vědeckém poradenství.

(26a)

Rozhodnutí přijatá regionálními skupinami členských států v rámci regionalizace by měla splňovat stejné normy demokratického dohledu jako normy platné v dotčených členských státech.

(26b)

Regionalizace by měla být používána jako nástroj, který podpoří účast veškerých příslušných subjektů, včetně nevládních organizací, posílí pravomoci rybářů a zapojí je tak, aby mohli úzce spolupracovat s členskými státy, poradními sbory a odborníky při přípravě opatření uzpůsobených daným podmínkám, která budou zohledňovat zvláštnosti každé rybolovné oblasti a chránit jejich environmentální podmínky.

(27a)

V případě, že existuje zájem na přímém řízení týkající se jediného členského státu, je možno po konzultaci s příslušnými poradními sbory předložit návrhy individuálních technických opatření s cílem změnit platná opatření k ochraně.

(28)

Při vytváření společných doporučení pro zavádění alternativních rozměrově a druhově selektivních lovných zařízení k základním velikostem ok sítí ve víceletých plánech by regionální skupiny členských států měly zajistit, že taková zařízení umožní minimálně obdobné nebo lepší vzorce selektivity v porovnání se základními zařízeními.

(28)

Při vytváření společných doporučení pro zavádění alternativních rozměrově a druhově selektivních lovných zařízení k základním velikostem ok sítí by regionální skupiny členských států měly zajistit, že taková zařízení umožní minimálně obdobné nebo lepší vzorce selektivity v porovnání se základními zařízeními.

(29)

Při vytváření společných doporučení pro změnu nebo zavádění nových uzavřených oblastí nebo oblastí s omezením rybolovu na ochranu nedospělých živočichů a oblastí, kde dochází k výtěru, ve víceletých plánech, by regionální skupiny členských států měly ve svých společných doporučeních definovat specifikace, rozsah, trvání, omezení týkající se lovných zařízení a kontrolní a monitorovací opatření.

(29)

Při vytváření společných doporučení pro změnu nebo zavádění nových uzavřených oblastí nebo oblastí s omezením rybolovu na ochranu nedospělých živočichů a oblastí, kde dochází k výtěru, by regionální skupiny členských států měly ve svých společných doporučeních definovat specifikace, rozsah, trvání, omezení týkající se lovných zařízení a kontrolní a monitorovací opatření.

(30)

Při vytváření společných doporučení pro změnu nebo zavádění minimálních referenčních velikostí pro zachování zdrojů ve víceletých plánech by regionální skupiny členských států měly zajistit, aby cíle SRP nebyly ohroženy tím, že zajistí dodržování ochrany nedospělých jedinců mořských druhů a zároveň to, že na trhu nedojde ke vzniku žádných disproporcí a že nebude vytvořen žádný trh pro ryby pod úrovní minimální referenční velikosti pro zachování zdrojů.

(30)

Při vytváření společných doporučení pro změnu nebo zavádění minimálních referenčních velikostí pro zachování zdrojů by regionální skupiny členských států měly přispívat k dosažení cílů SRP tím, že zajistí plné dodržování ochrany nedospělých jedinců mořských druhů a zároveň to, že na trhu nedojde ke vzniku žádných disproporcí a že nebude vytvořen žádný trh pro ryby pod úrovní minimální referenční velikosti pro zachování zdrojů.

(31)

V rámci společných doporučení by měla být povolena možnost ukončení rybolovu v reálném čase ve spojení s ustanoveními týkajícími se opuštění oblasti jako doplňkového opatření k ochraně nedospělých živočichů a oblastí, kde dochází k výtěru. Podmínky pro zřizování a rušení takových oblastí, jakož i kontrolní a monitorovací opatření, by měly být definovány v příslušných společných doporučeních.

(31)

V rámci společných doporučení by měla být povolena možnost ukončení rybolovu v reálném čase ve spojení s ustanoveními týkajícími se opuštění oblasti jako doplňkového opatření k ochraně nedospělých živočichů a oblastí, kde dochází k výtěru , nebo citlivých druhů . Podmínky pro zřizování a rušení takových oblastí, jakož i kontrolní a monitorovací opatření, by měly být včetně případných výjimek definovány v příslušných společných doporučeních.

(32)

Na základě vědeckého posouzení dopadů inovativních zařízení, řádně vyhodnocených výborem VTHVR, by používání takovýchto zařízení nebo rozšíření o používání nových zařízení, jako je například pulzní elektrická vlečná síť, mohlo být zahrnuto jako jedna z možností do rámce společných doporučení regionálních skupin členských států. Využívání inovativních lovných zařízení by nemělo být povoleno v případě, že z vědeckého posouzení vyplyne, že jejich používání povede k negativním dopadům na citlivá přírodní stanoviště a necílové druhy.

(32)

Na základě vědeckého posouzení dopadů inovativních zařízení, řádně vyhodnocených výborem VTHVR, včetně případného negativního dopadu určitých zařízení, by používání takovýchto zařízení nebo rozšíření o používání inovativních zařízení mohlo být zahrnuto jako jedna z možností do rámce společných doporučení regionálních skupin členských států. Využívání inovativních lovných zařízení by nemělo být povoleno v případě, že z vědeckého posouzení vyplyne, že jejich používání povede k negativním přímým nebo kumulativním dopadům na mořská stanoviště, zejména citlivá přírodní stanoviště , nebo necílové druhy , nebo ohrozí dosažení dobrého environmentálního stavu mořských vod .

(32a)

Regionální skupiny by měly vypracovat další zmírňující opatření založená na typu lovného zařízení, a to s využitím vědeckých doporučení a osvědčených postupů, a v množných případech eliminovat vedlejší úlovky mořských ptáků a mořských savců, v souladu se směrnicí Rady 92/43/EHS a směrnicí Rady 79/409/EHS  (1a) a Dohodou o ochraně malých kytovců v Severním a Baltickém moři ze dne 17. března 1992 v pozměněném znění (ASCOBANS).

(33)

Regionální skupiny členských států by měly za účelem minimalizace vedlejších úlovků citlivých druhů a dopadů lovných zařízení na citlivá stanoviště vypracovat dodatečná zmírňující opatření ke snížení dopadů rybolovu na citlivé druhy a stanoviště. Pokud z vědeckých důkazů vyplývá, že dochází k vážnému ohrožení zachování těchto druhů a stanovišť, pak by měly členské státy zavést další omezení týkající se konstrukce a provozu určitých lovných zařízení, nebo dokonce zavést úplný zákaz jejich používání v daném regionu. Tato ustanovení by mohla být uplatněna zejména na využívání unášených tenatových sítí, které v některých oblastech vede k významným úlovkům kytovců a mořských ptáků.

(33)

Regionální skupiny členských států by měly za účelem minimalizace a, pokud možno, odstranění náhodných úlovků citlivých druhů a dopadů lovných zařízení na citlivá stanoviště vypracovat dodatečná zmírňující opatření ke snížení dopadů rybolovu na citlivé druhy a stanoviště. Pokud z vědeckých důkazů vyplývá, že dochází k vážnému ohrožení zachování těchto druhů a stanovišť, pak by měly členské státy zavést další omezení týkající se konstrukce a provozu určitých lovných zařízení, nebo dokonce zavést úplný zákaz jejich používání v daném regionu s cílem zajistit ochranu mořského prostředí, místních populací ryb a dotčených pobřežních komunit . Tato ustanovení by mohla být uplatněna zejména na využívání unášených tenatových sítí, které v některých oblastech vede k významným úlovkům kytovců a mořských ptáků.

(35)

V zájmu zachování stávajících podrobných doporučení schválených Komisí pro rybolov v severovýchodním Atlantiku (NEAFC) by pravomoc přijímat akty v souladu s článkem 290 Smlouvy o fungování Evropské unie měla být přenesena na Komisi, pokud jde o seznamy citlivých mořských ekosystémů a také o konkrétní technická opatření týkající se vymezených opatření na ochranu mníka modrého a okouníka mořského. Komise by měla být rovněž zmocněna k přijímání aktů v přenesené pravomoci, pokud jde o začlenění budoucích změn těch opatření přijatých NEAFC, jež jsou předmětem určitých výslovně vymezených nepodstatných prvků tohoto nařízení a jež se v souladu s touto úmluvou stávají pro Unii závazné, do práva Unie. Je obzvláště důležité, aby Komise v rámci přípravné činnosti vedla odpovídající konzultace, a to i na odborné úrovni,

(36)

S cílem nebránit vědeckému výzkumu, umělému obnovování populací a přesídlování ryb se ustanovení tohoto nařízení nevztahují na úkony, které mohou být nezbytné k výkonu takových činností.

(36)

S cílem nebránit vědeckému výzkumu, přímému obnovování populací a přesídlování ryb se ustanovení tohoto nařízení nevztahují na úkony, které mohou být nezbytné k výkonu takových činností.

(37)

Pokud dostupné vědecké poradenství uvádí, že je nezbytné provést okamžitý zásah na ochranu mořských druhů, Komise by měla být schopna přijmout v řádně odůvodněných případech okamžitě použitelné akty v přenesené pravomoci zavádějící technická opatření k odvrácení takovýchto hrozeb, a to dodatkem nebo odchylkou k tomuto nařízení, nebo technická opatření stanovená jiným způsobem v souladu s právními předpisy Unie. Tato opatření by měla být navržena takovým způsobem, aby řešila zejména neočekávané změny vzorců populací v důsledku vysokých nebo nízkých úrovní obnovování populací mladých jedinců, poskytovala ochranu rybám nebo měkkýšům ve tření v případě, že jsou populace na velmi nízké úrovni, nebo řešila jiné změny stavu zachování rybích populací, které mohou ohrozit stav populace. Mohla by zahrnovat omezení týkající se používání tažných nebo upevněných lovných zařízení nebo rybolovných činností v určitých oblastech nebo v určitých obdobích.

(37)

Pokud nejlepší dostupné vědecké poradenství uvádí, že je nezbytné provést okamžitý zásah na ochranu mořských druhů a stanovišť , Komise by měla být schopna přijmout v řádně odůvodněných případech okamžitě použitelné akty v přenesené pravomoci zavádějící technická opatření k odvrácení takovýchto hrozeb, a to dodatkem nebo odchylkou k tomuto nařízení, nebo technická opatření stanovená jiným způsobem v souladu s právními předpisy Unie. Tato opatření by měla být navržena takovým způsobem, aby řešila zejména neočekávané změny vzorců populací v důsledku vysokých nebo nízkých úrovní obnovování populací mladých jedinců nebo náhodných úlovků citlivých druhů , poskytovala ochranu rybám nebo měkkýšům ve tření v případě, že jsou populace na velmi nízké úrovni, nebo řešila jiné změny stavu zachování rybích populací nebo citlivých druhů , které mohou ohrozit stav populace ; měla by také řešit zhoršování stavu populací druhů a stanovišť v důsledku rybolovu a zajišťovat veškerá další nezbytná opatření v oblasti ochrany . Takováto opatření by mohla zahrnovat omezení týkající se používání tažných nebo upevněných lovných zařízení nebo rybolovných činností v určitých oblastech nebo v určitých obdobích.

(38)

Pravomoc přijímat akty v souladu s článkem 290 Smlouvy by měla být přenesena na Komisi s  cílem aktualizovat seznam ryb a měkkýšů, u nichž je zakázán cílený rybolov, aktualizovat seznam citlivých oblastí, kde by měl být rybolov omezen, přijmout technická opatření jako součást víceletých plánů a přijmout technická opatření jako součást dočasných plánů výmětů. Je obzvláště důležité, aby Komise v rámci přípravné činnosti vedla odpovídající konzultace, a  to i na odborné úrovni, Při přípravě a vypracování aktů v přenesené pravomoci by Komise měla zajistit, aby byly příslušné dokumenty předány současně, včas a vhodným způsobem Evropskému parlamentu a Radě.

(38)

Pravomoc přijímat akty v souladu s článkem 290 Smlouvy by měla být přenesena na Komisi , aby za účelem stanovení ukazatelů výkonnosti pro technická opatření v souvislosti s  úlovky ryb pod úrovní minimální referenční velikosti pro zachování zdrojů definovala klíčové oblasti rybolovu a úrovně těchto úlovků, které se na tyto klíčové oblasti rybolovu vztahují, a aby aktualizovala seznam ryb a měkkýšů, u nichž je zakázán cílený rybolov, aktualizovala seznam citlivých oblastí, kde by měl být rybolov omezen, přijala technická opatření jako součást víceletých plánů, nebo v případně mimo rámec těchto víceletých plánů, a přijala technická opatření jako součást dočasných plánů výmětů . Je obzvláště důležité, aby Komise v rámci svých přípravných prací prováděla náležité konzultace, a to i na odborné úrovni a na základě posouzení výboru VTHVR. Při přípravě a vypracování aktů v přenesené pravomoci by Komise měla zajistit, aby byly příslušné dokumenty předány současně, včas a vhodným způsobem Evropskému parlamentu a Radě.

(40)

Do konce roku 2020 a poté každý třetí rok by měla Komise podat Evropskému parlamentu a Radě zprávu o provádění tohoto nařízení na základě informací poskytnutých členskými státy a příslušnými poradními sbory a po hodnocení provedeném VTHVR. Tato zpráva by měla posoudit, do jaké míry technická opatření na regionální úrovni i na úrovni Unie přispěla k dosahování cílů a  záměrů tohoto nařízení. Na základě této zprávy by členské státy měly tam, kde na regionální úrovni existují důkazy, že nebyly splněny cíle a záměry , v rámci tohoto regionu předložit plán stanovující nápravná opatření, která mají být přijata s cílem zajistit splnění těchto cílů a  záměrů . Komise by na základě této zprávy také měla Evropskému parlamentu a Radě navrhnout veškeré nezbytné změny tohoto nařízení.

(40)

Do …[tři roky ode dne vstupu tohoto nařízení v platnost] a poté každý třetí rok by měla Komise podat Evropskému parlamentu a Radě zprávu o provádění tohoto nařízení na základě informací poskytnutých členskými státy a příslušnými poradními sbory a po hodnocení provedeném VTHVR. Tato zpráva by měla posoudit, do jaké míry technická opatření na regionální úrovni i na úrovni Unie přispěla k dosahování cílů a  úrovně ukazatelů účinnosti tohoto nařízení. Na základě této zprávy by členské státy měly tam, kde na regionální úrovni existují důkazy, že nebyly splněny cíle nebo že ukazatele účinnosti zůstávají na neuspokojivé úrovni , v rámci tohoto regionu předložit plán stanovující nápravná opatření, která mají být přijata s cílem zajistit splnění těchto cílů a  zlepšit úroveň dotčených ukazatelů účinnosti . Komise by na základě této zprávy také měla Evropskému parlamentu a Radě navrhnout veškeré nezbytné změny tohoto nařízení.

(42)

Nařízení Rady (ES) č. 1967/2006 (29), (ES) č. 1098/2007 (30), (ES) č. 1224/2009 (31) a nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č.  1343/2011  (32) a (EU) č. 1380/2013 (33) by měla být odpovídajícím způsobem změněna.

(42)

Nařízení Rady (ES) č. 1967/2006 (29), (ES) č. 1098/2007 (30), (ES) č. 1224/2009 (31) a nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1380/2013 (33) by měla být odpovídajícím způsobem změněna.

(43)

Za účelem doplnění nebo změny stávajících podrobných pravidel pro provádění doporučení schválených Generální komisí pro rybolov ve Středozemním moři (GFCM) by na Komisi měla být přenesena pravomoc přijímat akty v souladu s článkem 290 Smlouvy o fungování Evropské unie ve vztahu k technickým opatřením podle nařízení (EU) č. 1343/2011. Komise by měla být rovněž zmocněna k přijímání aktů v přenesené pravomoci, pokud jde o začlenění budoucích změn těchto opatření přijatých GFCM, jež jsou předmětem určitých výslovně vymezených nepodstatných prvků tohoto nařízení a jež se v souladu s ustanoveními dohody GFCM stávají pro Unii závaznými, do práva Unie. Nařízení (EU) č. 1343/2011 by mělo být odpovídajícím způsobem pozměněno. Je obzvláště důležité, aby Komise v rámci přípravné činnosti vedla odpovídající konzultace, a to i na odborné úrovni,

b)

provozu lovných zařízení a interakce rybolovných činností s mořskými ekosystémy .

b)

provozu lovných zařízení.

ba)

interakce těchto zařízení s mořskými ekosystémy.

a)

optimalizovat vzorce využívání zdrojů za účelem ochrany nedospělých živočichů a oblastí, kde dochází k výtěru mořských druhů;

a)

zajištění udržitelných vzorců využívání zdrojů za účelem ochrany nedospělých živočichů a oblastí, kde dochází k výtěru mořských druhů a poskytnutí odpovídajících záruk;

b)

zajistit, aby byly minimalizovány, a pokud možno , odstraněny vedlejší úlovky mořských druhů uvedených ve směrnicích 92/43/EHS a 2009/147/ES a dalších citlivých druhů v důsledku rybolovu tak, aby nepředstavovaly ohrožení stavu těchto druhů z hlediska ochrany ;

b)

zajištění toho, aby při rybolovu byly minimalizovány a pokud možno odstraněny náhodné úlovky citlivých mořských druhů, především druhů uvedených ve směrnicích 92/43/EHS a 2009/147/ES;

c)

zajistit , aby byly minimalizovány, a pokud možno, odstraněny ekologické dopady rybolovu na mořská stanoviště tak , aby nepředstavovaly ohrožení stavu těchto stanovišť z hlediska ochrany ;

c)

zajištění toho , aby byly minimalizovány, a pokud možno, odstraněny negativní ekologické dopady rybolovu na mořská stanoviště, a to i prostřednictvím vhodných pobídek ;

d)

přispívat k zavádění opatření pro řízení rybolovu pro účely plnění povinností podle směrnic 92/43/EHS, 2009/147/ES, 2008/56/ES a 2000/60/ES.

d)

zavedení opatření pro řízení rybolovu pro účely plnění povinností podle směrnic 92/43/EHS, 2009/147/ES, 2008/56/ES a 2000/60/ES;

da)

zajištění toho, aby byly splněny podmínky uvedené v deskriptorech 1, 3, 4 a 6 rozhodnutí Komise 2010/477/EU.

a)

zajištění , aby úlovky mořských druhů pod úrovní minimální referenční velikosti pro zachování zdrojů nebyly vyšší než 5 % objemových v souladu s čl. 2 odst. 2 a s článkem 15 nařízení (EU) č. 1380/2013 ;

a)

míra , v které jsou úlovky mořských druhů pod úrovní minimální referenční velikosti pro zachování zdrojů postupně snižovány na přesně stanovené úrovně pro klíčové rybolovné oblasti ;

b)

zajištění , aby vedlejší úlovky mořských savců, mořských plazů, mořských ptáků a jiných nekomerčně využívaných druhů nepřekračovaly úrovně stanovené v právních předpisech Unie a  v mezinárodních dohodách ;

b)

míra , v které jsou náhodné úlovky mořských savců, mořských plazů, mořských ptáků a jiných nekomerčně využívaných druhů postupně snižovány a  případně odstraněny ;

c)

zajištění , aby ekologické dopady rybolovných činností na stanoviště mořského dna nepřekračovaly úrovně potřebné k dosažení dobrého stavu prostředí pro jednotlivé typy stanovišť hodnocené v rámci směrnice 2008/56/ES v každé mořské oblasti či podoblasti v souvislosti jak s kvalitou stanoviště, tak s prostorovým rozsahem, u nichž je třeba požadované úrovně dosáhnout.

c)

míra , v které jsou negativní ekologické dopady rybolovných činností na mořská stanoviště včetně citlivých stanovišť mořského dna minimalizovány a udržovány na nižší úrovni, než je úroveň potřebná k dosažení dobrého stavu prostředí , zejména v případě jednotlivých typů stanovišť hodnocených v rámci směrnice 2008/56/ES v každé mořské oblasti či podoblasti v souvislosti jak s kvalitou stanoviště, tak s prostorovým rozsahem, u nichž je třeba požadované úrovně dosáhnout.

a)

klíčové rybolovné oblasti uvedené v tomto písmenu;

b)

úrovně stávajících úlovků mořských druhů pod úrovní minimální referenční velikosti pro zachování zdrojů pro jednotlivé klíčové rybolovné oblasti na základě údajů poskytnutých členskými státy pro referenční období let 2013–2015;

c)

přesně stanovené úrovně, na které mají být úlovky mořských druhů pod úrovní minimální referenční velikosti pro zachování zdrojů v jednotlivých klíčových rybolovných oblastí sníženy, aby se dosáhlo cíle, kterým je zajištění udržitelných vzorců využívání zdrojů a ochrana nedospělých živočichů.

a)

„Severním mořem“ se rozumí divize ICES (34) IIa, IIIa a IV;

a)

„Severním mořem“ se rozumí vody Unie v divizích ICES (34) IIa, IIIa a IV;

c)

„severozápadními vodami“ se rozumí podoblasti ICES  V  (vyjma Va a v  případě Vb pouze vody Unie) , VI a VII;

c)

„severozápadními vodami“ se rozumí vody EU v  podoblastech ICES  V, VI a VII;

g)

„nejvzdálenějšími regiony“ se rozumí vody v  oblasti nejvzdálenějších regionů uvedených v čl. 349 prvním pododstavci Smlouvy , rozdělené na tři mořské oblasti: západní Atlantik, východní Atlantik a Indický oceán ;

g)

„vodami Unie v Indickém oceánu a v  západním Atlantiku“ se rozumí vody okolo Guadeloupe, Francouzské Guyany, Martiniku , Mayotte, Réunionu, Svatého Martina pod svrchovaností nebo v jurisdikci některého členského státu ;

1)

„vzorcem využívání zdrojů“ se rozumí způsob rozložení rybolovného tlaku ve věkovém profilu populace;

1)

„vzorcem využívání zdrojů“ se rozumí způsob rozložení úmrtnosti způsobené rybolovem ve věkovém a velikostním profilu populace;

2)

„selektivitou“ se rozumí kvantitativní vyjádření uvedené jako pravděpodobnost, že ryby určité velikosti budou uloveny do ok určité velikosti (nebo na háček určité velikosti) ;

2)

„ selektivitou“ se rozumí pravděpodobnost, že určité druhy nebo ryby určité velikosti budou uloveny díky určitým charakteristikám zařízení ;

3)

4)

„cíleným rybolovem“ se rozumí rybolov určitého druhu nebo kombinace druhů, kde celkový úlovek tohoto druhu / těchto druhů tvoří více než 50 % ekonomické hodnoty úlovku ;

4)

„cíleným rybolovem“ se rozumí rybolovná činnost zaměřená na určité druhy nebo skupiny druhů, kde se přesné složení liší v závislosti na rybolovných oblastech a zvláštní pravidla upravující minimální technické parametry pro velikosti ok a selektivní zařízení se stanoví na regionální úrovni ;

5a)

5b)

7)

„citlivým druhem“ se rozumí druh, jehož stav z hlediska ochrany včetně jeho stanoviště, rozšíření, velikosti populace a stavu populace je nepříznivě ovlivněn tlaky vyplývající z lidské činnosti včetně rybolovných činností. Citlivé druhy zahrnují zejména druhy uvedené v přílohách II a IV směrnice 92/43/EHS, druhy, na něž se vztahuje směrnice 2009/147/ES, a druhy, jejichž ochrana je nezbytná k dosažení dobrého stavu prostředí podle směrnice 2008/56/ES;

7)

„citlivým druhem“ se rozumí druh, jehož stav z hlediska ochrany včetně jeho stanoviště, rozšíření, velikosti populace nebo stavu populace je nepříznivě ovlivněn tlaky vyplývající z lidské činnosti včetně rybolovných činností. Citlivé druhy zahrnují zejména druhy uvedené v přílohách II a IV směrnice 92/43/EHS, druhy, na něž se vztahuje směrnice 2009/147/ES, a druhy, jejichž ochrana je nezbytná k dosažení dobrého stavu prostředí podle směrnice 2008/56/ES;

8)

„malými pelagickými druhy“ se rozumí makrela obecná, sleď obecný, kranas, sardel obecná, sardinka obecná, treska modravá, stříbrnice evropská, šprot obecný, drsnatec obecný;

8)

„malými pelagickými druhy“ se rozumí mimo jiné makrela obecná, sleď obecný, kranas, sardel obecná, sardinka obecná, treska modravá, stříbrnice evropská, šprot obecný, drsnatec obecný , očnatec štíhlý a sardinka oblá a madeirská ;

9a)

10)

„poradními sbory“ se rozumí skupiny zúčastněných strany zřízené v rámci SRP s cílem podpořit vyvážené zastoupení všech zúčastněných stran a  přispět k dosažení cílů SRP ;

10)

„poradními sbory“ se rozumí skupiny zúčastněných strany zřízené podle článku 43 nařízení (EU) č. 1380/2013, které vyvíjejí svou činnost v souladu s článkem 44 a  45 a přílohou III tohoto nařízení ;

11)

„vlečnou sítí“ se rozumí rybolovné zařízení, které je aktivně taženo jedním nebo několika rybářskými plavidly a  sestává ze sítě s kuželovitě nebo pyramidovitě tvarovanou hlavní částí (hlavní částí vlečné sítě) uzavřené vzadu kapsou; „vlečným zařízením“ se rozumí jakékoli vlečné sítě, dánské nevody a obdobná zařízení, která mají kuželovitě nebo pyramidovitě tvarovanou hlavní část vzadu uzavřenou vakem (kapsou) nebo jsou tvořena dvěma dlouhými křídly, hlavní částí a vakem (kapsou) a jsou aktivně pohybována ve vodě ;

11)

„vlečnou sítí“ se rozumí rybolovné zařízení tvořené sítí , která je aktivně tažena jedním nebo několika rybářskými plavidly a  je vzadu uzavřena vakem (kapsou);

11a)

12)

„vlečnou sítí pro lov při dně“ se rozumí vlečné sítě navržené a sestavené pro práci na mořském dně nebo při něm;

13)

„párovou vlečnou sítí pro lov při dně“ se rozumí vlečná síť pro lov při dně vlečená současně dvěma čluny, z nichž každý vleče jednu stranu vlečné sítě. Horizontální rozevření vlečné sítě je udržováno vzdáleností mezi oběma čluny vlekoucími toto zařízení;

15)

„vlečnou sítí vlečenou za pomoci výložníku po boku lodi“ se rozumí lovné zařízení s vlečnou sítí vodorovně otevřenou pomocí ocelové nebo dřevěné trubice, výložník a síťovina opatřené spodními řetězy , řetězovými rohožemi nebo ujímacími řetězy, aktivně tažené po dně ;

15)

„vlečnou sítí vlečenou za pomoci výložníku po boku lodi“ se rozumí lovné zařízení s vlečnou sítí vodorovně otevřenou pomocí výložníku , křídla nebo obdobného zařízení ;

16)

„pulzní elektrickou vlečnou sítí“ se rozumí rybářská technika , která využívá k rybolovu elektrického pole. Zařízení pulzní vlečné sítě se skládá z několika elektrod, které jsou připojeny na zařízení ve směru vlečení a které vydávají krátké elektrické pulzy;

16)

„pulzní elektrickou vlečnou sítí“ se rozumí vlečná síť , která pro lov biologických mořských zdrojů využívá elektrické pulzy;

17a)

20)

„pevnými sítěmi“ se rozumí jakýkoli typ svislé nebo volně zavěšené či třístěnné tenatové sítě, která je buď ukotvena k mořskému dnu (tenatové sítě nebo pevné sítě), nebo se nechá unášet přílivem (unášené tenatové sítě), aby do nich ryby mohly vplout a zamotat se nebo uváznout v síťoví;

20)

„pevnými sítěmi“ se rozumí jakýkoli typ svislé nebo volně zavěšené či třístěnné tenatové sítě, která je ukotvena k mořskému dnu (tenatové sítě nebo pevné sítě), aby do ní ryby mohly vplout a zamotat se nebo uváznout v síťoví;

21)

„unášenou sítí“ se rozumí síť tvořená jednou nebo více stěnami síťoviny společně paralelně připevněnými na hlavní šňůře (hlavních šňůrách) , která je udržována na vodní hladině nebo v určité vzdálenosti pod ní pomocí plovoucích zařízení a která je unášena proudem buď samostatně, nebo s lodí, ke které může být připevněna. Unášená síť může být vybavena zařízeními ke stabilizaci sítě nebo k omezení jejího unášení proudem , jako je plovoucí kotva nebo kotva při dně upevněná na jednom konci sítě ;

21)

„unášenou sítí“ se rozumí síť, která je udržována na vodní hladině nebo v určité vzdálenosti pod ní pomocí plovoucích zařízení a která je unášena proudem buď samostatně, nebo s lodí, ke které může být připevněna. Unášená síť může být vybavena zařízeními ke stabilizaci sítě nebo k omezení jejího unášení proudem;

22)

„svislou tenatovou sítí pro lov při dně“ se rozumí síť tvořená jedním kusem síťoviny, udržovaná ve svislé poloze ve vodě plováky a závažími. Používá se pro chytání živých vodních zdrojů tím, že uvíznou v okách, a je upevněna, nebo je možné, aby byla upevněna, jakýmkoli způsobem k mořskému dnu;

22)

„tenatovou sítí“ se rozumí statická síť tvořená jedním kusem síťoviny, udržovaná ve svislé poloze ve vodě plováky a závažími.

23)

„volně zavěšenou tenatovou sítí pro lov při dně“ se rozumí jedna stěna síťoviny sestavená tak , že síťovina je zavěšena na lanech a vytváří větší průvěs sítě než svislá tenatová síť. U volně zavěšených tenatových sítí je hlavní lano při rybolovu zpravidla méně nadnášeno a síť se nenachází v takové výšce jako svislá tenatová síť pro lov při dně a je nebo může být upevněna jakýmkoli způsobem k mořskému dnu;

23)

„volně zavěšenou tenatovou sítí“ se rozumí pevná síť tvořená stěnou síťoviny, která je zavěšena na lanech a vytváří větší průvěs sítě než svislá tenatová síť.

24)

„třístěnnou tenatovou sítí pro lov při dně“ se rozumí síť tvořená dvěma nebo více vrstvami síťoviny, přičemž dvě vnější vrstvy mají velkou velikost ok a mezi ně je vložena síť s  jemnými drobnými oky , a která je upevněna, nebo je možné, aby byla upevněna, jakýmkoli způsobem k mořskému dnu ;

24)

„třístěnnou tenatovou sítí“ se rozumí pevná síť tvořená dvěma nebo více vrstvami síťoviny, přičemž dvě vnější vrstvy mají velkou velikost ok a mezi ně je vložena síť s drobnými oky;

26)

„dlouhou lovnou šňůrou“ se rozumí lovné zařízení skládající se z  hlavní šňůry, někdy značně dlouhé , na kterou se v pravidelných vzdálenostech připevňují návazce s háčky buď s návnadou, nebo bez návnady . Hlavní šňůra je ukotvena buď vodorovně na dně nebo v jeho blízkosti, svisle nebo může být unášena u hladiny;

26)

„dlouhou lovnou šňůrou“ se rozumí lovné zařízení skládající se z  hlavního lana proměnlivé délky , na které se připevňují vedlejší lanka s háčky ve vzdálenostech podle cílového druhu . Hlavní šňůra je ukotvena buď vodorovně na dně nebo v jeho blízkosti, svisle nebo může být unášena u hladiny;

27)

„krytými vršemi a koši“ se rozumějí pasti ve formě klecí nebo košíčků z různých materiálů určené pro lov korýšů nebo ryb, které jsou umístěny na dno buď jednotlivě, nebo v řadách, jsou spojeny lany (řady bójí) do bójí, které znázorňují jejich polohu na povrchu, a jsou opatřeny jedním nebo více otvory nebo vstupy;

27)

„krytými vršemi a koši“ se rozumějí pasti ve formě klecí nebo košíčků určené pro lov korýšů , mlžů nebo ryb, které jsou umístěny na dno nebo se nad ním vznášejí buď jednotlivě, nebo v řadách, jsou spojeny lany (řady bójí) do bójí, které znázorňují jejich polohu na povrchu, a jsou opatřeny jedním nebo více otvory nebo vstupy;

28)

„ruční šňůrou“ se rozumí rybářská technika, při níž se jediná lovná šňůra drží v rukou . Ke šňůře je připevněna jedna nebo více nástrah nebo háčků s návnadou;

28)

„ruční šňůrou“ se rozumí jediná lovná šňůra držená v rukou , k níž je připevněna jedna nebo více nástrah nebo háčků s návnadou;

(29)

„svatoondřejským křížem“ se rozumí zařízení provádějící nůžkovité pohyby za účelem sběru například mlžů nebo červených korálů z mořského dna;

(29)

„svatoondřejským křížem“ se rozumí zařízení , které může provádět nůžkovité pohyby za účelem sběru například mlžů nebo červených korálů z mořského dna;

(30)

„kapsou vlečné sítě“ se rozumí nejzazší část vlečné sítě mající buď válcovitý tvar, tj. stejný celkový obvod, nebo zužující se tvar. Skládá se z jedné nebo více stěn (dílů síťoviny) o stejné velikosti ok připojených k sobě navzájem po stranách v ose vlečení švem, k němuž může být připojeno postranní lano . Pro účely regulace to bude vnímáno jako posledních 50 ok sítě;

(30)

„kapsou vlečné sítě“ se rozumí nejzazší část vlečné sítě mající buď válcovitý tvar, tj. stejný celkový obvod, nebo zužující se tvar. Skládá se z jedné nebo více stěn (dílů síťoviny) připojených k sobě navzájem po stranách. Pro účely regulace to bude vnímáno jako posledních 50 ok sítě;

(31)

„velikostí ok“ se rozumí velikost ok jakékoli kapsy vlečné sítě vlečného zařízení měřená v souladu s postupem uvedeným v nařízení Komise (ES) č. 517/2008  (40);

(31)

„velikostí ok“ se rozumí:

a)

v případě uzlových sítí: největší vzdálenost mezi dvěma protilehlými uzly stejného oka sítě při plném natažení;

b)

v případě sítí bez uzlů: největší vzdálenost mezi dvěma protilehlými špičkami podél nejdelší osy stejného oka sítě při plném natažení;

(32)

„čtvercovými oky“ se rozumí tvar oka provedený síťováním s 45o odchylkou od směru N tak, že strany ok jsou rovnoběžné a svírají 90o úhel s osou vlečení ;

(32)

„čtvercovými oky“ se rozumí oka ve tvaru čtyřúhelníku složená ze dvou skupin rovnoběžných stran o stejné nominální délce, kdy je jedna skupina rovnoběžná a druhá svírá pravý úhel s  příčnou osou sítě ;

(33)

„kosočtvercovými oky“ se rozumí normální kosočtvercový tvar ok síťoviny;

(33)

„kosočtvercovými oky“ se rozumí čtyři vlákna stejné délky, kde dvě úhlopříčky oka jsou kolmé a jedna úhlopříčka je rovnoběžná s podélnou osou síťoviny;

(36)

(38)

„dobou ponoření“ se rozumí období od okamžiku prvního položení sítí do vody do okamžiku úplného vytažení sítí na palubu rybářského plavidla;

(38)

„dobou ponoření“ se rozumí období od okamžiku prvního položení zařízení do vody do okamžiku úplného vytažení zařízení na palubu rybářského plavidla;

(39)

„senzory na sledování zařízení“ se rozumí dálkové elektronické senzory, které lze umístit na vlečné sítě nebo na košelkový nevod s cílem sledovat klíčové parametry výkonnosti , jako je například vzdálenost mezi vlečnými chlopněmi nebo velikost úlovku;

(39)

„senzory na sledování zařízení“ se rozumí dálkové elektronické senzory, které jsou připevněny s cílem sledovat klíčové parametry, jako je například vzdálenost mezi vlečnými chlopněmi nebo objem úlovku;

39a)

(40)

„akustickým odpuzujícím zařízením“ se rozumí dálková zařízení používaná k  upozornění druhů, jako jsou například mořští savci, na přítomnost lovných zařízení a k jejich varování vysíláním akustických signálů ;

(40)

„akustickým odpuzujícím zařízením“ se rozumí dálková zařízení , která vysílají akustické signály k  odhánění druhů, jako jsou například mořští savci, od lovných zařízení;

(42)

„odlovem nejkvalitnější části populace“ se rozumí praktika výmětů levných ryb, na které se vztahují omezení odlovu, i když by mohly být zákonně vyloženy, s cílem maximalizovat celkovou ekonomickou nebo peněžní hodnotu ryb přivezených zpět do přístavu;

(42)

„odlovem nejkvalitnější části populace“ se rozumí praktika výmětů levných ryb, na které se vztahují omezení odlovu, i když by měly být zákonně vyloženy, s cílem maximalizovat celkovou ekonomickou nebo peněžní hodnotu ryb přivezených zpět do přístavu;

43a)

45a)

b)

elektrický proud s výjimkou využití pulzní elektrické vlečné sítě dle článku 24 a části E přílohy V ;

b)

elektrický proud;

g)

jakýkoli typ střeliva;

g)

jakýkoli typ střeliva s výjimkou střeliva používaného k usmrcení tuňáků v síťových klecích nebo ulovených za pomoci ručních a pneumatických harpun používaných při rekreačním rybolovu bez akvalungu, a to od úsvitu do soumraku ;

—

tuňák křídlatý (Thunnus alalunga),

a)

zvláštní odchylky stanovené v bodě 6 části C přílohy V, v bodech 6 a 9 části C přílohy VI a v bodě 4 části C přílohy VII se použijí v případech, kde se zaznamenaná hloubka pohybuje mezi 200 až 600 metry;

b)

použití svislých tenatových sítí pro lov při dně, volně unášených tenatových sítí a třístěnných tenatových sítí na místech, kde zaznamenaná hloubka přesahuje 200 metrů, se povoluje v rybolovné oblasti vymezené v čl. 5 písm. e).

a)

zajištění ochrany nedospělých jedinců mořských druhů podle čl. 15 odst. 11 a 12 nařízení (EU) č. 1380/2013;

a)

zajištění ochrany nedospělých jedinců mořských druhů , aby většina lovených ryb dosáhla věku výtěru před ulovením, a podle čl. 15 odst. 11 a 12 nařízení (EU) č. 1380/2013;

aa)

zákazu uvádění nedospělých jedinců mořských druhů podle čl. 12 odst. 5 písm. b) a čl. 15 odst. 11 nařízení (EU) č. 1380/2013 na trh k lidské spotřebě;

g)

v příloze XI pro nejvzdálenější regiony .

g)

v příloze XI pro vody Unie v Indickém oceánu a v západním Atlantiku .

a)

jsou zaměřena na dosažení cílů stanovených v článku 3 tohoto nařízení, zejména s přihlédnutím k ukazatelům výkonnosti stanoveným v článku 4;

b)

řídí se též zásadami řádné správy uvedenými v článku 3 nařízení (EU) č. 1380/2013;

c)

poskytují pobídky rybářským plavidlům, jež používají selektivní lovná zařízení nebo rybolovné postupy s menším dopadem na životní prostředí prostřednictvím přidělování rybolovných práv; a

d)

musí být přinejmenším rovnocenná opatřením uvedeným v odstavci 1, nebo v případě pravidel týkajících se velikosti ok sítí opatřením uplatnitelným v… [den před datem vstupu tohoto nařízení v platnost] z hlediska modelů využívání populací a úrovně ochrany citlivých druhů a stanovišť.

a)

mohou měnit nebo doplňovat opatření stanovená v přílohách V až XI;

b)

se mohou odchýlit od opatření stanovených v přílohách V až XI pro určitou oblast nebo období, pokud lze prokázat, že tato opatření nemají žádný přínos z hlediska zachování zdrojů v dané oblasti nebo období, nebo že stejných cílů lze dosáhnout i pomocí alternativních opatření.

a)

jsou zaměřena na dosažení cílů stanovených v článku 3 a záměrů stanovených v článku 4 tohoto nařízení;

b)

se řídí zásadami řádné správy uvedenými v článku 3 nařízení (EU) č. 1380/2013 a

c)

poskytují pobídky rybářským plavidlům, jež používají selektivní lovná zařízení nebo rybolovné postupy s menším dopadem na životní prostředí prostřednictvím přidělování rybolovných práv.

1.

Když členské státy předkládají společná doporučení v souladu s článkem 19 s cílem změnit nebo zavést minimální referenční velikosti pro zachování zdrojů uvedené v části A příloh V až X, dodržují cíl zajištění ochrany nedospělých jedinců mořských druhů.

1.

Když členské státy předkládají společná doporučení v souladu s článkem 18 s cílem změnit nebo zavést minimální referenční velikosti pro zachování zdrojů uvedené v části A příloh V až X, dodržují cíl zajištění ochrany nedospělých jedinců mořských druhů. Společná doporučení se musí zakládat na nejkvalitnějších dostupných vědeckých důkazech a musí zohledňovat základní biologické údaje, především velikost dospělých jedinců daného druhu. Společná doporučení nesmí ohrozit ustanovení v oblasti kontroly a vymáhání související s vykládkou produktů rybolovu a jejich uváděním na trh.

1a.

—

poskytnuty informace o účinnosti stávajících zmírňujících opatření a monitorovacích opatření;

da)

odchylky schválené podle čl. 15 odst. 4 nařízení (EU) č. 1380/2013.

a)

provedla do práva Unie některá technická opatření schválená Komisí pro rybolov v severovýchodním Atlantiku (NEAFC), včetně seznamů citlivých mořských ekosystémů, a konkrétní technická opatření týkající se lovu mníka modrého a okouníka mořského definovaná v doporučeních NEAFC 05:2013, 19:2014, 01:2015, 02:2015 a

b)

přijala jiná technická opatření, kterými se doplňují či mění některé nepodstatné prvky legislativních aktů, jimiž se provádějí doporučení NEAFC.

b)

jsou prodávány pro jiné účely než k přímé lidské spotřebě.

b)

v případě ryb, které se nacházejí pod minimální referenční velikostí pro zachování zdrojů, jsou prodávány pro jiné účely než k přímé lidské spotřebě.

ba)

poskytovaly ochranu citlivým druhům a stanovištím, pokud je prokázáno, že jejich zachování je závažným způsobem ohroženo.

a)

články 3, 8, 9, 10, 11, 12, 14, 15, 16 a 25 se zrušují;

a)

články 3, 8, 9, 10, 11, 12, čl. 13 odst. 3 druhý pododstavec a články 14, 15, 16 a 25 se zrušují;

a)

nejsou současně na palubě jednoho plavidla držena nebo používána vlečná zařízení o velikosti ok nižší než 80  mm nebo jeden či více košelkových nevodů nebo podobná lovná zařízení nebo

a)

nejsou současně na palubě jednoho plavidla držena nebo používána vlečná zařízení o velikosti ok nižší než 70  mm nebo jeden či více košelkových nevodů nebo podobná lovná zařízení; nebo

1)

2)

„Komisi by měla být rovněž svěřena pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci v souladu s článkem 27 s cílem provést do práva Unie jiná technická opatření stanovená GFCM, která se pro Unii stala závaznými, a doplňovat nebo měnit některé prvky legislativních aktů, které nejsou podstatné a které provádějí doporučení GFCM týkající se technických opatření.“

na)

síh špičatorypý (Coregonus oxyrinchus) v podoblasti ICES IVb (ve vodách Unie);

nb)

jeseter jadranský (Acipenser naccarii) a jeseter velký (Acipenser sturio) ve vodách Unie;

o)

samice langusty (Palinuridae spp.) a humra evropského (Homarus gammarus) kladoucí vajíčka ve všech vodách Unie s výjimkou případů, kdy se používají pro účely přímého doplňování populací nebo přesazování;

p)

datlovka vrtavá (Lithophaga lithophaga) a skulař vrtavý (Pholas dactylus) ve vodách Unie ve Středozemním moři.

p)

datlovka vrtavá (Lithophaga lithophaga) , kyjovka šupinatá (Pinna nobilis) a skulař vrtavý (Pholas dactylus) ve vodách Unie ve Středozemním moři;

pa)

ježovka (Centrostephanus longispinus).

5a.

5b.

5c.