Stanovisko Evropského hospodářského a sociálního výboru k sdělení Komise Evropskému parlamentu, Evropské radě, Radě, Evropskému hospodářskému a sociálnímu výboru, Výboru regionů a Evropské investiční bance Čistá planeta pro všechny

Evropská dlouhodobá strategická vize prosperující, moderní, konkurenceschopné a klimaticky neutrální ekonomiky

[COM(2018) 773 final]

(2019/C 282/09)

Zpravodaj: Pierre Jean COULON

Spoluzpravodaj: Stefan BACK

Žádost o vypracování stanoviska	Evropská komise, 17. 6. 2019
Právní základ	Článek 304 Smlouvy o fungování Evropské unie
Odpovědné sekce	Zemědělství, rozvoj venkova, životní prostředí Doprava, energetika, infrastruktura a informační společnost
Přijato na plenárním zasedání	20. 6. 2019
Plenární zasedání č.	544
Výsledek hlasování (pro/proti/zdrželi se hlasování)	152/1/1

1. Závěry a doporučení

1.1.

EHSV souhlasí s tím, že hrozící zvýšení průměrné globální teploty o 2o C krátce po roce 2060, které by přesáhlo maximální úroveň stanovenou v Pařížské dohodě, bude mít závažný negativní dopad na životní podmínky a hospodářství v Evropě. EHSV proto důrazně podporuje cíl učinit EU do roku 2050 klimaticky neutrální ekonomikou, a to způsobem, který bude sociálně spravedlivý a účinný. Tento přechod je možný a pro Evropu přínosný.

1.2.

Opatření v oblasti klimatu je tudíž nutné přijmout okamžitě. EHSV souhlasí s hlavními prioritami, jež jsou stanoveny ve sdělení Evropské komise. Vyzývá členské státy, aby podpořily cíl přeměnit EU do roku 2050 na klimaticky neutrální hospodářství. Dále vyzývá podniky, odborové svazy, nevládní organizace a národní hospodářské a sociální rady, aby tento cíl podpořily.

1.3.

EHSV vítá, že podle očekávání by provádění různých již schválených opatření mělo přinést kladné výsledky. Předpokládá se 45 % snížení emisí skleníkových plynů do roku 2030, což je více než 40 % závazek EU přijatý v rámci Pařížské dohody, a 60 % snížení do roku 2050.

1.4.

To však k dosažení kýžené klimaticky neutrální společnosti do roku 2050 nestačí. Podle EHSV odhadované výsledky, které by již schválená opatření měla do roku 2030 přinést, naznačují, že u veškerých nových opatření je třeba mít na zřeteli potřebu předvídatelnosti, aby bylo možné řádně plánovat a zamezilo se vzniku utopených aktiv. EHSV proto upozorňuje na to, že musí být vyslány jasné a včasné signály podnikům, zejména malým a středním podnikům.

1.5.

Ze stejných důvodů považuje EHSV za naléhavé urychleně vypracovat strategii pro období po roce 2030, aby byla společnost do roku 2050 klimaticky neutrální.

1.6.

EHSV zdůrazňuje, že přechod ke klimaticky neutrální společnosti musí být proveden prostřednictvím konkurenceschopného, sociálně spravedlivého a mnohostranného přístupu a že k dosažení úplného zapojení občanské společnosti, včetně všech občanů, podniků a organizací, a plného přijetí z jejich strany musí být zavedeny vhodné nástroje. To zahrnuje stanovení a uplatňování cen uhlíku a zohledňování jejich dopadů na podniky a občany.

1.7.

EHSV zdůrazňuje, že je důležité přijímat opatření na místní a regionální úrovni a plně zapojit místní a regionální orgány.

1.8.

EHSV vyzdvihuje význam oběhového hospodářství, biohospodářství, digitalizace a ekonomiky sdílení, neboť zásadním způsobem přispívají ke zvýšení účinnosti zdrojů a ke snížení emisí.

1.9.

EHSV připomíná klíčový význam mobility pro fungování vnitřního trhu EU, který je ve sdělení uznán, a považuje za důležité nalézt řešení, která by vedla k nižší uhlíkové stopě mobility (včetně letecké dopravy) a neomezovala zásadní úlohu mobility pro celé hospodářství a celou společnost EU, pro jednotlivce i podniky.

1.10.

EHSV souhlasí s tím, že je třeba vyrábět elektřinu ze všech dostupných a nových zdrojů s nulovými emisemi. Klíčem k zajištění bezpečnosti dodávek elektřiny, která je stále častěji vyráběna z obnovitelných zdrojů, je propojenost rozvodných sítí, skladování energie a odezva na straně poptávky.

1.11.

Důležitým předpokladem pro zajištění bezpečnosti plánování pro podniky, podporování výzkumu a vývoje a vytváření příznivých podmínek pro to, aby Evropa, resp. evropský průmysl a evropské podniky obecně mohly využívat výhod plynoucích z vedoucí pozice na trhu a zachovat si konkurenceschopnost, je včasné plánování a včasné vytyčení cílů. V této souvislosti EHSV vyzdvihuje vztahy se třetími zeměmi, neboť jsou důležité k zapojení většího počtu zemí do iniciativní strategie v oblasti klimatu i k zaručení rovných podmínek pro evropský průmysl a uplatňování vlivu při určování norem.

1.12.

Klíčem k provádění plánované strategie je financování. EHSV proto opakuje své doporučení poskytnout odpovídající množství rozpočtových prostředků na podporu výzkumu, vývoje a průmyslového využití.

1.13.

EHSV poukazuje na to, že zásadní význam má otázka financování. Nejedná se pouze o veřejné prostředky, a proto je důležité podporovat mechanismy, jejichž cílem je stimulace ekologických investic.

1.14.

EHSV poukazuje na to, že přechod ke klimaticky neutrálnímu hospodářství se neuskuteční bez rozsáhlého výzkumu a inovací. Vyžaduje všechny možné druhy inovací, a to i v oblasti nových vzorců chování, obchodních modelů, společenských norem, postupů, technik, marketingu a technologií.

1.15.

EHSV vyzdvihuje klíčovou úlohu bioenergie a zachycování a ukládání CO2 a přírodních propadů uhlíku, jako jsou lesy a mnoho zemědělských postupů, jež váží uhlík, např. travní porosty, pastviny, rašeliniště apod. Součástí řešení jsou udržitelné obhospodařování lesů a využívání potenciálu zemědělské půdy při ukládání CO2.

1.16.

EHSV poukazuje na to, že Evropa představuje přibližně 7 % světové populace a podílí se 20 % na celosvětovém HDP a 30 % na celosvětových vysoce kvalitních vědeckých publikacích. Jelikož přechod ke klimaticky neutrálnímu hospodářství musí být celosvětovým úsilím v oblasti boje proti změně klimatu, může EU podle EHSV dosáhnout největšího dopadu tím, že zbytku světa dokáže, že je tento přechod ke klimaticky neutrálnímu hospodářství proveditelný a pro společnost přínosný. Pokud by 100 evropských měst dosáhlo do roku 2030 klimatické neutrality, prokázalo by se tím, že přechod ke klimaticky neutrálnímu hospodářství je uskutečnitelný a že může zlepšit kvalitu života.

1.17.

EHSV se domnívá, že pro přechod ke klimaticky neutrálnímu hospodářství potřebuje Evropa sociální pakt, na němž se dohodnou EU, členské státy, regiony, města, sociální partneři a organizovaná občanská společnost, aby se zajistilo, že při transformaci nebude nikdo opomenut. Za tímto účelem je třeba náležitě koncipovat a financovat Evropský sociální fond a Evropský fond pro přizpůsobení se globalizaci. Přechod ke klimaticky neutrálnímu hospodářství je rovněž příležitostí k vymýcení energetické chudoby v Evropě a ke zlepšení kvality života, tvorbě pracovních míst a sociálnímu začleňování a zajistí rovný přístup k základním energetickým službám pro všechny Evropany.

1.18.

EHSV vyzývá Evropský parlament, aby zřídil nezávislý Výbor EU pro změnu klimatu, jehož úkolem by bylo provádět vědecky podložená posouzení a předkládat politická doporučení. EHSV vyzývá členské státy, které podobné výbory zatím nemají, aby je na vnitrostátní úrovni zřídily a zaručily, že tyto výbory budou podřízeny vnitrostátním parlamentům a národním hospodářským a sociálním radám, přičemž je třeba vzít v úvahu národní specifika.

1.19.

V neposlední řadě EHSV znovu zdůrazňuje, že je nutné zahájit efektivní dialog, který bude moci poskytnout účelné podklady pro strategii, již je třeba do roku 2020 vypracovat a předložit, a v konečném důsledku umožní i její úplné přijetí a podporu. EHSV proto navrhuje, aby byl zaveden stálý občanský dialog, který bude povinnou součástí přípravy všech významných politických rozhodnutí a všech příslušných legislativních iniciativ na úrovni EU, členských států a na nižší než celostátní úrovni. Podklady pro tento dialog a způsob jejich zohlednění musí být transparentní. Viditelnost dialogu by mělo zaručit to, že bude spadat do odpovědnosti jednoho z komisařů.

2. Obecné připomínky

2.1.

EHSV považuje změnu klimatu za vážnou společenskou hrozbu. Globální průměrné teploty by do období krátce po roce 2060 mohly vzrůst o 2o C, což výrazně přesahuje maximální úroveň stanovenou v Pařížské dohodě, a to bude mít závažný negativní dopad na celosvětové hospodářství a na životní podmínky na celém světě. Jak se zdůrazňuje ve zprávě Mezivládního panelu pro změnu klimatu (IPCC) z roku 2018 (1) a ve sdělení Komise Čistá planeta pro všechny (COM(2018) 773) (dále jen „sdělení“), musí panovat povědomí o nutnosti chránit planetu a Evropany před změnou klimatu.

2.2.

EHSV poukazuje na to, že ačkoli jsou s přechodem ke klimaticky neutrálnímu hospodářství spojeny určité náklady, vzniknou náklady i v případě, že nebudou přijata žádná opatření. Podle sdělení způsobily v roce 2017 katastrofy související s počasím hospodářské škody v rekordní výši 283 miliard EUR a roční škody způsobené říčními povodněmi by v Evropě mohly dosáhnout až 112 miliard EUR.

2.3.

EHSV důrazně podporuje cíl učinit EU do roku 2050 klimaticky neutrální ekonomikou (tj. dosažení nulových čistých emisí skleníkových plynů) prostřednictvím sociálně spravedlivého přechodu uskutečněného nákladově efektivním způsobem. Podle sdělení je tento přechod možný a přínosný. Kromě toho je v souladu s globálními závazky EU v rámci Pařížské dohody a s cíli OSN v oblasti udržitelného rozvoje.

2.4.

EHSV vítá skutečnost, že balíček Čistá energie pro všechny Evropany zvyšuje cíle EU v oblasti energetiky pro rok 2030 jak u obnovitelných zdrojů (z 27 % na 32 %), tak u energetické účinnosti (z 27 % na 32,5 %). Podle sdělení z toho plyne pokles emisí skleníkových plynů o 45 % do roku 2030, což je lepší než 40 % závazek EU přijatý v rámci Pařížské dohody, a předpokládaný pokles o 60 % do roku 2050. Ani tím se však do roku 2050 klimatické neutrality nedosáhne. EHSV tudíž souhlasí s tím, že je nezbytně nutná určitá představa transformace hospodářství a společnosti, a podporuje vizi, která je za tímto účelem ve sdělení nastíněna.

2.5.

EHSV zároveň vyzdvihuje význam předvídatelnosti, která zjednoduší plánování a zamezí vzniku utopených aktiv. EHSV oceňuje prohlášení uvedené ve sdělení, že se v současné době neplánují žádné nové politiky ani žádný přezkum cílů do roku 2030, a upozorňuje na to, že musí být vyslány jasné a včasné signály podnikům, zejména malým a středním podnikům.

2.6.

EHSV souhlasí s tím, že dosažení cíle klimatické neutrality vyžaduje strukturální změny ve všech oblastech společnosti. Dotknou se všech občanů, podniků a subjektů. Proto je nezbytně nutné, aby byla plně zapojena a mobilizována občanská společnost a aby jí byly poskytnuty přiměřené nástroje, jež budou mít vliv na opatření nezbytná k dosažení klimatické neutrality. EHSV rovněž připomíná, že zahrnutí přizpůsobení se změně klimatu do dlouhodobého plánování je klíčem k zajištění sociálního a hospodářského rozvoje.

2.7.

EHSV zdůrazňuje, že je naléhavě nutné, aby EU zvýšila úsilí a zaujala vedoucí postavení, a využila tak toho, že je první na trhu.

2.8.

EHSV bere na vědomí definici sedmi „strategických prvků“, které označují oblasti, v nichž by měla být přijata opatření a měl být vypracován podpůrný rámec.

2.9.

EHSV schvaluje přístup spočívající v poskytnutí portfolia 12 hlavních priorit, jimiž by se mělo řídit provádění cíle nulových emisí, a poukazuje zejména na prohlášení, že členské státy, podniky a občané si budou moci scénáře vybírat a upravovat je podle situace v jednotlivých státech s cílem dosáhnout ve všech hospodářských odvětvích rozsáhlých sociálních a hospodářských změn.

2.10.

EHSV zdůrazňuje zejména důležitost debat na celostátní úrovni, na nižší než celostátní úrovni a na úrovni zainteresovaných stran a občanů, které budou sloužit jako prostředek k demokratickému spoluvytváření různých opatření na podporu přechodu ke klimaticky neutrálnímu hospodářství, včetně změny vzorců chování. Tyto debaty také pomohou určit opatření, která mohou získat podporu veřejnosti a zapojit občanskou společnost a občany v souladu s národními specifiky.

2.11.

EHSV vyjadřuje politování nad tím, že není jasné, zda a do jaké míry budou mít členské státy možnost přizpůsobit prováděcí opatření své konkrétní situaci. Vyjasnění této záležitosti v průběhu plánovaných konzultací by bylo velmi užitečné. V tomto ohledu je určitým testem i provádění nařízení o správě energetické unie.

2.12.

EHSV upozorňuje na skutečnost, že většinu otázek zahrnutých do hlavních priorit řešila nebo právě řeší Komise a že EHSV tyto iniciativy podporuje a předložil návrhy, k nimž patří vytváření kontaktních fór a které vyzdvihují význam sociálních aspektů a správy věcí veřejných.

2.13.

EHSV tyto priority podporuje a zdůrazňuje, že je potřeba je vnímat jako balíček. EHSV poukazuje v prvé řadě na význam financování, úlohy občanů, prozumentů a spotřebitelů a sociálního aspektu a rovněž na to, že je důležité, aby nikdo nebyl opomenut. Aktivní zapojení občanů lze zajistit zejména tím, že budou mít možnost využívat ekonomických přínosů transformace. Mohla by tak být například aktivně podporována společná odpovědnost za decentralizovanou výrobu energie z obnovitelných zdrojů, např. v solárních či větrných elektrárnách. Je bezpodmínečně nutné zajistit přijetí veškeré zátěže vyplývající např. ze stanovení ceny uhlíku.

2.14.

EHSV znovu opakuje, že je důležité navázat a prohlubovat kontakty mezi veřejnou správou a nestátními subjekty, a odkazuje na své návrhy na vytvoření koalice politiků, veřejné správy a občanské společnosti (2).

3. Potřeba skutečné, zastřešující průmyslové politiky EU pro přechod ke klimaticky neutrálnímu hospodářství za podpory ambiciózního výzkumu a inovací, sociálního paktu a demokracie

3.1. Připomínky k 12 prioritám

3.1.1.

EHSV uznává zásadní význam energetické účinnosti a obnovitelných zdrojů energie pro plnou dekarbonizaci Evropy. To jsou již osvědčená řešení.

3.1.2.

Potenciál elektřiny coby motivačního faktoru k dekarbonizaci je značný v několika oblastech, mimo jiné v oblasti vytápění a chlazení (včetně tepelných čerpadel, ústředního vytápění a ústředního chlazení), e-paliv a elektromobility. EHSV konstatuje, že 55 % elektřiny v Evropské unii již pochází ze zdrojů s nulovými emisemi uhlíku (konkrétně 25 % z jaderné energie a 30 % z větrných, vodních, solárních a jiných obnovitelných zdrojů), a souhlasí se sdělením v tom, že vyrobená elektřina musí v co největší míře pocházet z čistých a klimaticky neutrálních zdrojů s nulovými emisemi.

3.1.3.

EHSV důrazně podporuje rozvoj decentralizované výroby energie z obnovitelných zdrojů, například prostřednictvím energetických družstev a prozumentů (3). Důležitou součástí budoucnosti bude rozvoj inteligentních a flexibilních digitalizovaných systémů řízení poptávky a nabídky v decentralizovaném energetickém systému založeném na obnovitelných zdrojích, v němž budou hrát významnou roli prozumenti. Pro plošné využívání obnovitelných zdrojů energie je rovněž klíčové skladování energie, a to z důvodu rozdílů v množství vyrobené energie v průběhu jediného dne i celého roku.

3.1.4.

EHSV podporuje rozvoj čisté mobility prostřednictvím alternativních druhů dopravy (včetně dopravy veřejné), alternativních pohonných systémů pro všechny druhy dopravy, včetně elektrifikace a udržitelného vodíku, plynu a biopaliv (mj. i pro těžká nákladní vozidla, lodě a letadla), a prostřednictvím větší účinnosti díky digitalizaci, elektrifikaci a systémům založeným na sdílení. To umožní lepší a účinnější systém dopravy s menší environmentální stopou. EHSV proto požaduje, aby byla vydána nová bílá kniha o dopravní politice, která by nahradila tu stávající. Poukazuje na omezené cíle v oblasti snižování emisí skleníkových plynů v odvětvích mimo systém pro obchodování s emisemi, včetně dopravy, které schválila Evropská rada v říjnu 2014 (4). Jako pobídka k větší účinnosti by měly být využívány daně a poplatky (včetně internalizace externích nákladů), měly by však být pro dotčené subjekty přijatelné a nezvyšovat obecnou míru zdanění.

3.1.5.

EHSV souhlasí s významem konkurenceschopného průmyslu a oběhového hospodářství EU coby důležitých prvků pro snižování emisí skleníkových plynů, včetně přechodu k alternativním palivům, a zachycování a využívání CO2. EHSV by uvítal, kdyby se ve sdělení jasně poukázalo na průmysl 4.0, digitalizaci a rozvoj ekonomiky sdílení, neboť jsou klíčem ke zlepšení energetické účinnosti a snížení emisí (5). EHSV zdůrazňuje, že oběhové hospodářství je klíčovým faktorem zmírňování změny klimatu a přechodu ke klimaticky neutrálnímu hospodářství. Strategie oběhového hospodářství, např. opatření ke snížení vstupu surových materiálů, zlepšení využívání stávajících aktiv a snížení produkce odpadu, se ukáží být významným přínosem ke zmírňování změny klimatu a vybudování klimaticky neutrálního hospodářství (6).

3.1.6.

Prosazování udržitelných potravinových systémů zmírní emise skleníkových plynů, mj. díky ochraně a vytváření více propadů uhlíku. EHSV připomíná svůj názor, že dopad potravinových systémů na životní prostředí lze snížit podporou stravování založeného na jednoduchých živinách a výroby a spotřeby sezónních potravin (7). Měly by se zkrátit potravinové distribuční řetězce a omezit obaly.

3.1.7.

Evropský průmysl prokázal, že je schopen vyvíjet alternativní zdroje čisté energie. Průmysl EU v klíčových odvětvích, jako jsou větrné turbíny, stále vede, ale v jiných odvětvích – jako je výroba solárních panelů, která se z Evropy přesunula do třetích zemí – svůj náskok ztratil, a to mj. v důsledku špatných politických rozhodnutí předchozích národních vlád. V Evropě se v současné době nachází pouze zhruba 1 % celosvětové výroby lithiových baterií. EHSV vítá iniciativy, jako je akční plán na podporu odvětví výroby baterií v EU a konkretizace plánů na vytvoření Evropské bateriové aliance, včetně vývoje nových technologií (8), aby se zabránilo opakování takových chyb v nově vznikajících odvětvích.

3.1.8.

EHSV upozorňuje na to, že je důležité, aby byly na mezinárodních fórech, na nichž by EU mohla převzít vedoucí úlohu, s níž je spojena i příslušná konkurenční výhoda, stanoveny normy.

3.1.9.

EHSV souhlasí s tím, že je důležité zapojit další velké i rozvíjející se ekonomiky a vytvářet pozitivní impulsy. V této souvislosti vyzdvihuje význam zaručení spravedlivé hospodářské soutěže a rovných podmínek ve vztahu k třetím zemím. Zachování konkurenceschopnosti musí být významným aspektem všech příslušných politických rozhodnutí.

3.1.10.

EHSV zdůrazňuje obrovskou potřebu investic a přeshraniční a meziodvětvové spolupráce při plánování, která je nutná k zavádění inteligentních sítí, včetně inteligentních měřičů a zařízení pro skladování energie, jež jsou základním předpokladem účinného provádění stávajících a budoucích plánů rozvoje sítě a řešení výkyvů ve výrobě energie z alternativních zdrojů.

3.1.11.

EHSV podotýká, že jako sedmý strategický prvek je uvedeno zachycování a ukládání CO2 a že přinejmenším v současné době je i nadále klíčem k možnosti dosáhnout do roku 2050 klimaticky neutrální společnosti, a to zejména prostřednictvím bioenergie a zachycování a ukládání CO2. EHSV upozorňuje na to, že Evropský účetní dvůr dospěl na základě provedené analýzy k tomu, že již existující financování EU, které má podpořit zachycování a ukládání CO2, jako je program NER 300, nepřineslo „žádný úspěšný projekt na zachycování a ukládání uhlíku“. Ohledně technologické proveditelnosti zachycování a ukládání CO2 tudíž panuje značná nejistota. Pokud jde o veřejnou podporu zachycování a ukládání CO2, existuje jen malá jistota.

3.1.12.

EHSV zdůrazňuje význam přírodních propadů uhlíku, jako jsou lesy a mnoho zemědělských postupů, jež váží uhlík, např. travní porosty, pastviny, rašeliniště apod. Udržitelné obhospodařování lesů spolu s využíváním výrobků ze dřeva, jež ukládají uhlík a nahrazují materiály a energii vyrobené z fosilních surovin, dlouhodobě přispívá ke zmírňování změny klimatu a zvyšuje schopnost lesů se této změně přizpůsobit. Je nezbytné, aby se využila schopnost zemědělské půdy vázat uhlík. Součástí řešení jsou udržitelné obhospodařování lesů a využívání potenciálu zemědělské půdy při ukládání CO2.

3.2. Rámcové podmínky – přehled

3.2.1.

EHSV souhlasí, že přístup k odpovídajícímu financování je nutný k tomu, aby byla zamýšlená transformace úspěšná. Je třeba přilákat dostatečné veřejné i soukromé investice. EHSV proto opakuje svůj požadavek, aby bylo 40 % Evropského fondu pro strategické investice a 40 % celkového rozpočtu EU vyčleněno na boj proti změně klimatu a aby byly všechny výdaje činěné z rozpočtů EU i členských států v souladu se zásadou šetrnosti vůči klimatu (9) (10). EHSV vyzdvihuje úzkou vazbu mezi financováním výzkumu a inovací a uváděním inovativních řešení na trh, jak se uvádí v odstavcích 3.3.5 a 3.3.6.

3.2.2.

Proto EHSV vítá akční plán Komise pro financování udržitelného růstu a následné legislativní návrhy. EHSV opakuje, že je důležité ukázat zelené financování v příznivém světle, ale že rovněž všechny typy označení nebo srovnávání musí zohledňovat odvětvová a místní specifika i velikost dotčených podniků (11).

3.2.3.

EHSV připomíná své konkrétní návrhy týkající se přesměrování finančních prostředků do udržitelných investic na základě „ekologických opatření“ (12) s využitím kvantitativního uvolňování Evropské centrální banky jakožto zdroje financování.

3.2.4.

EHSV upozorňuje na potřebu zajistit soubor nástrojů určený k usnadnění přístupu menších subjektů k finančním prostředkům, aby byly finance pro oblast klimatu dostupné subjektům na všech úrovních (13).

3.2.5.

A na závěr EHSV zdůrazňuje, že technologie vhodné pro oblast klimatu a pro transformaci energetiky se rychle a neustále vyvíjejí. Proto je nezbytné pravidelné přehodnocování způsobů a prostředků.

3.3. Výzkum a inovace

3.3.1.

EHSV poukazuje na to, že přechod ke klimaticky neutrálnímu hospodářství se neuskuteční bez rozsáhlého výzkumu a inovací, včetně sociálních inovací. Vyžaduje totiž všechny možné druhy inovací, včetně nových vzorců chování, obchodních modelů, společenských norem, postupů, technik, marketingu a technologií.

3.3.2.

EHSV poukazuje na to, že Evropa představuje přibližně 7 % světové populace, je odpovědná za 10 % celosvětových emisí skleníkových plynů a podílí se 20 % na celosvětovém HDP a 30 % na celosvětových vysoce kvalitních vědeckých publikacích. Jelikož přechod ke klimaticky neutrálnímu hospodářství musí být celosvětovým úsilím v oblasti boje proti změně klimatu, může EU podle EHSV dosáhnout největšího dopadu tím, že zbytku světa dokáže, že je tento přechod proveditelný a pro společnost přínosný.

3.3.3.

EHSV se domnívá, že Evropa dosahuje vynikajících výsledků v oblasti vědy, ale má problém je proměnit v cenné inovace. EU a členské státy by měly lépe podporovat výzkum a inovace v celém hodnotovém řetězci od základního výzkumu až po zavedení na trh a efektivněji zapojit společenské a humanitní vědy, aby bylo možné lépe pochopit to, čím se řídí koneční uživatelé, včetně malých a středních podniků a veřejnosti, při výběru energetických zdrojů.

3.3.4.

EHSV se domnívá, že EU má historickou příležitost, aby evropským podnikům, inovátorům, pracovníkům a investorům umožnila potvrdit celosvětové vedoucí postavení na rychle rostoucích světových trzích s čistou energií. EU by měla zvýšit své ambice ve všech oblastech čisté energie, od energetické účinnosti až po elektromobilitu, poskytnout evropským podnikům zdravý domácí trh, kde budou moci být bezpečně zaváděny inovace, a integrovanou průmyslovou strategii zaměřenou na vývoz čistých energetických řešení do zbývající části světa.

3.3.5.

EHSV tudíž žádá Evropskou komisi, Evropský parlament a Evropskou radu o zajištění toho, aby nadcházející víceletý finanční rámec řádně podporoval výzkum a inovace týkající se energetiky a klimatu a pokud možno i uvádění příslušných produktů na trh. Proto podporuje výzvu Evropského parlamentu k navýšení rozpočtu programu Horizont Evropa pro programové období 2021–2027 na 120 miliard EUR. Požaduje také synergie, které lze vytvořit mezi nástroji financování EU, jako je např. Horizont Evropa, Nástroj pro propojení Evropy, inovační fond, strukturální fondy, ITER, program Euratomu pro výzkum a odbornou přípravu, Erasmus a nástroje spravované Evropskou investiční bankou a Evropským investičním fondem.

3.3.6.

EHSV vítá návrh na zahájení „výzkumných a inovačních misí“ s cílem lépe nasměrovat výzkum a inovace k projektům týkajícím se společenských výzev, včetně přechodu ke klimaticky neutrálnímu hospodářství. V této souvislosti EHSV žádá Evropskou komisi a Radu, aby zřídily zvláštní misi, která zajistí, aby do roku 2030 v EU existovalo 100 klimaticky neutrálních měst. To evropským občanům ukáže, že přechod ke klimaticky neutrálnímu hospodářství je uskutečnitelný a že může zlepšit jejich kvalitu života. Bude to také příležitost ke konkrétní spolupráci s městy na celém světě, která začne městy v zemích Východního partnerství a Unie pro Středomoří, aby se mohly inspirovat evropskými zkušenostmi.

3.3.7.

EHSV vítá návrh na zřízení „Evropské rady pro inovace“. Na základě zkušeností s nástroji, které již existují, včetně Evropského inovačního a technologického institutu, by si EHSV přál, aby se Evropská rada pro inovace stala klíčovým nástrojem EU pro poskytování trpělivého a riziko tolerujícího kapitálu na ty inovace, které jsou zásadní pro přechod ke klimaticky neutrálnímu hospodářství. Mohla by vnitrostátním začínajícím podnikům pomoci stát se nejlepšími evropskými aktéry, než aby byly koupeny americkými a asijskými konkurenty.

3.3.8.

V této souvislosti EHSV poukazuje na zásadní úlohu regionálních a místních komunit při řešení klimatických problémů a při zvyšování přizpůsobivosti a odolnosti, a to způsoby, které přímo ovlivňují místní vyhlídky na rozsáhlou přeměnu. Mnohé komunity již samy přebírají iniciativu a účinně se podílejí na potřebných řešeních. ESHV zdůrazňuje význam ostrovů EU, včetně nejvzdálenějších regionů, jakožto potenciálních inovátorů pro opatření Evropské unie i celého světa v oblasti klimatické neutrality.

3.4. Společné vypracování sociálního paktu pro přechod ke klimaticky neutrálnímu hospodářství

3.4.1.

EHSV je přesvědčen, že by všechny instituce na evropské, vnitrostátní i nižší než celostátní úrovni měly navýšit podporu pro přechod ke klimaticky neutrálnímu hospodářství. Oprávněné obavy vyjádřené pracovníky těžebního průmyslu v mnoha zemích EU a nedávné společenské protesty ve Francii ještě více zdůraznily potřebu ukázat, že přechod k ekologicky udržitelnější společnosti by měl být rovněž přechodem k demokratičtější a sociálně spravedlivější společnosti.

3.4.2.

3.4.3.

EHSV se domnívá, že Evropská unie musí poskytnout řádné finanční prostředky na podporu pracovníků, jimž v důsledku přechodu ke klimaticky neutrálnímu hospodářství hrozí ztráta zaměstnání. Proto EHSV vyzývá Evropskou komisi, Parlament a Radu k zaručení řádného koncipování a financování Evropského sociálního fondu a Evropského fondu pro přizpůsobení se globalizaci, aby řešily výzvy spojené s přechodem ke klimaticky neutrálnímu hospodářství. Byl by to signál, že se Evropa snaží zajistit, aby nikdo nezůstal opomenut.

3.4.4.

EHSV se domnívá, že dovednosti pracovníků klimaticky neutrálního hospodářství se mohou výrazně lišit od současných dovedností mnoha pracovníků. Je důležité přizpůsobit programy v oblasti vzdělávání a odborné přípravy a zajistit tak, aby budoucí i současní pracovníci a školicí služby mohly přechod ke klimaticky neutrálnímu hospodářství zahrnout do své nabídky odborné přípravy. To usnadní rychlejší přizpůsobení evropské pracovní síly a pomůže evropským občanům rozvíjet nové talenty.

3.4.5.

EHSV považuje přechod ke klimaticky neutrálnímu hospodářství za příležitost k zajištění pracovních míst pro mladé Evropany, včetně nezaměstnaných mladých lidí. EHSV proto žádá Evropskou komisi, aby vytvořila „zelený program Erasmus Pro“, který bude vycházet z pilotního projektu Erasmus Pro, jakož i další projekty, jež mohou přilákat více mladých lidí do rozvíjejících se odvětví klimaticky neutrálního hospodářství (např. v oblasti udržitelného zemědělství, oběhového hospodářství, nakládání s odpady, energetické účinnosti, výroby energie z obnovitelných zdrojů) díky zlepšení obrazu a pracovních podmínek takových pracovních míst.

3.4.6.

EHSV považuje přechod ke klimaticky neutrálnímu hospodářství za příležitost k vymýcení energetické chudoby v Evropě a ke zlepšení kvality života, tvorbě pracovních míst a sociálnímu začleňování. EU by měla zajistit rovný přístup k základním energetickým službám pro všechny Evropany. Na základě zjištění evropského Střediska pro sledování energetické chudoby by měl být ve spolupráci se zúčastněnými stranami, včetně organizací spotřebitelů, vypracován evropský akční plán na vymýcení energetické chudoby, aby se zajistilo, že veřejná opatření budou stále více cílit na hlavní příčiny energetické chudoby. EHSV zdůrazňuje, že je třeba přejít od zmírňujících opatření k opatřením preventivním, jako jsou např. renovace, které přemění staré budovy na budovy s nulovou spotřebou energie. Sociální sazby a energetické šeky mohou představovat pouze dočasnou úlevu a měly by být postupně nahrazovány mechanismy, jako jsou dotace na přeměnu stávajících budov na budovy s nulovou spotřebou energie či dotace na nákup elektrických vozidel.

3.4.7.

EHSV vyzývá členské státy, aby více oceňovaly a podporovaly pocit spoluodpovědnosti občanů a komunit za všechny místní iniciativy potřebné k dosažení klimaticky neutrálního hospodářství, včetně iniciativ zaměřených na změnu vzorců chování a na místní výrobu energie z obnovitelných zdrojů. Mechanismy podpory a reformy trhu s energií by měly místním společenstvím umožnit, aby se aktivně podílela na výrobě energie a měla spravedlivý přístup na trh s energií. Měly by být aktivněji podporovány ty členské státy, které nemají institucionální kapacitu.

3.4.8.

EHSV vítá snahu Evropské komise snížit do roku 2030 o polovinu počet předčasných úmrtí způsobených znečištěním ovzduší (v roce 2015 bylo v Evropě takovýchto předčasných úmrtí 400 000). EHSV se domnívá, že by boj proti znečištění ovzduší měl pro EU a všechny její členské státy být politickou prioritu na vysoké úrovni. Měla by být posílena regulační opatření ke snižování emisí látek znečišťujících ovzduší vypouštěných vozidly a elektrárnami. Dále by Evropská komise měla zapojit organizace občanské společnosti, zejména sdružení na ochranu dětí a starších osob, jelikož právě těmto skupinám evropské populace nejvíce hrozí, že budou v důsledku znečištění ovzduší trpět a umírat.

3.4.9.

EHSV je pevně přesvědčen, že navržení sociálního paktu pro přechod ke klimaticky neutrálnímu hospodářství je rozhodujícím aspektem zajištění pozitivního zapojení občanů do konkrétních akcí ve prospěch tohoto přechodu.

3.5. Demokracie a správa věcí veřejných

3.5.1.

EHSV souhlasí s tím, že důležitá je úloha občanů a místních a regionálních orgánů i předpokládaná účast občanů na občanských dialozích. Vzhledem k mobilizaci obrovského počtu mladých lidí vyzývá EHSV Evropskou komisi a členské státy, aby zahájily dialog i s mladými občany.

3.5.2.

EHSV vítá názor Komise, že v zájmu čisté mobility musí být tento „vývoj podpořen změnami chování jednotlivců a společností“. EHSV je přesvědčen, že to platí pro všechna odvětví, jichž se přechod ke klimaticky neutrálnímu hospodářství týká, včetně odvětví energetiky, bydlení, zemědělství a potravin. EHSV zdůrazňuje, že zamýšlené rozsáhlé změny, včetně změn chování a životního stylu, budou vyžadovat přijetí ze strany dotčených osob.

3.5.3.

EHSV má za to, že stávající postupy dosud nejsou dostatečně vhodné k zajištění nezbytného přijetí ze strany občanů. EHSV zdůrazňuje, že cílem Evropské komise by mělo být nejen učinit transformaci energetiky „společensky přijatelnou“, ale rovněž zajistit její demokratickou a sociální podporu.

3.5.4.

EHSV vycházeje z nařízení o správě energetické unie navrhuje, aby byl zaveden stálý občanský dialog, který bude povinnou součástí přípravy všech významných politických rozhodnutí a právních předpisů EU souvisejících se změnou klimatu. Tento dialog by měl být založen na transparentnosti, odpovědnosti a blízkosti občanům. Ačkoli se jeví nezbytné uskutečnit dialog prostřednictvím internetu, musí jej doplňovat setkání a přímý kontakt s širokou veřejností. Dialog by měl být náležitě financován, personálně vybaven a spadat do působnosti jednoho z místopředsedů Evropské komise, který mu propůjčí tvář.

3.5.5.

EHSV se domnívá, že EU a členské státy musí dále demokratizovat tvorbu energetické politiky tím, že budou využívat nástroje, jako jsou poradní průzkumy veřejného mínění, a zajišťovat systematickou účast a zdroje, jež jsou nezbytné pro to, aby se organizovaná občanská společnost zapojila do navrhování a provádění vnitrostátních plánů v oblasti energetiky a klimatu.

3.5.6.

EHSV zdůrazňuje klíčovou úlohu, kterou zastávají regiony a místní orgány při naplňování politiky v oblasti klimatu a energetiky a při rozvíjení vzorců chování potřebných pro její účinné provádění. Poukazuje na iniciativy, které uskutečňuje Pakt starostů a primátorů, a vyzývá Komisi, aby schválila podobné iniciativy a zřídila stálý konzultační mechanismus na základě dialogu Talanoa (14). K tomu patří i evropský dialog o nestátních opatřeních v oblasti klimatu, který požadoval EHSV.

3.5.7.

EHSV opakuje svůj požadavek na vytvoření „Evropské energetické informační služby“ v rámci Evropské agentury pro životní prostředí, která by byla schopna zajistit otevřený přístup ke kvalitním údajům, vytvořit jediný vstupní bod pro všechny soubory dat potřebné k posouzení pokroku energetické unie, rozvíjet se zúčastněnými stranami předpoklady pro různé scénáře, poskytovat modely s otevřeným zdrojovým kódem, které umožní testování různých předpokladů, a kontrolovat soulad mezi různými odhady. Její práce by měla být volně přístupná všem subjektům s rozhodovací pravomocí, podnikům a široké veřejnosti.

3.5.8.

V Bruselu dne 20. června 2019.

Luca JAHIER

Předseda

Evropského hospodářského a sociálního výboru

(1) Zvláštní zpráva IPCC přijatá v říjnu 2018.

(2) Stanoviska EHSV Vytvoření koalice mezi občanskou společností a orgány na nižší než celostátní úrovni správy s cílem splnit závazky Pařížské dohody (Úř. věst. C 389, 21.10.2016, s. 20) a Zintenzivnění opatření nestátních subjektů v oblasti klimatu (Úř. věst. C 227, 28.6.2018, s. 35).

(3) Stanovisko EHSV k přezkumu směrnice o energii z obnovitelných zdrojů (Úř. věst. C 246, 28.7.2017, s. 55).

(4) Závěry zasedání Evropské rady ve dnech 23. a 24.října 2014, EUCO 169/14, body I 2.1, 2.2 a 2.10 až 2.13.

(5) Stanoviska EHSV Investice do inteligentního, inovativního a udržitelného průmyslu – Obnovená strategie průmyslové politiky EU ( Úř. věst. C 227, 28.6.2018, s. 70), Strategický vývoj průmyslové politiky do roku 2030 ( Úř. věst. C 62, 15.2.2019, s. 16) a Evropský program pro ekonomiku sdílení ( Úř. věst. C 75, 10.3.2017, s. 33).

(6) Zpráva sociálního podniku Circle Economy a společnosti Ecofys Circular Economy: A key lever in bridging the emissions gap to a 1.5 °C pathway (Oběhové hospodářství: klíčový faktor pro odstranění rozdílu v emisích s cílem omezení nárůstu teploty nejvýše na 1,5 °C).

(7) Stanovisko EHSV Příspěvek občanské společnosti k vypracování komplexní politiky EU v oblasti potravin (Úř. věst. C 129, 11.4.2018, s. 18).

(8) Tiskové prohlášení místopředsedy Komise Maroše Šefčoviče z dubna 2019 a společná tisková konference s Petrem Altmaierem a Brunem Le Mairem dne 2. května 2019.

(9) Stanovisko EHSV Evropský pakt o financování opatření v oblasti klimatu (Úř. věst. C 62, 15.2.2019, s. 8).

(10) Stanovisko EHSV Usnadnění přístupu nestátních subjektů k financování opatření v oblasti klimatu ( Úř. věst. C 110, 22.3.2019, s. 14).

(11) Stanovisko EHSV Akční plán: Financování udržitelného růstu (Úř. věst. C 62, 15.2.2019, s. 73) a stanovisko EHSV k udržitelnému financování, taxonomii a referenčním hodnotám (Úř. věst. C 62, 15.2.2019, s. 103).

(12) Stanovisko EHSV Evropský pakt o financování opatření v oblasti klimatu (Úř. věst. C 62, 15.2.2019, s. 8).

(13) Viz výše uvedená poznámka pod čarou 10.

(14) https://unfccc.int/topics/2018-talanoa-dialogue-platform.