Stanovisko Evropského hospodářského a sociálního výboru k návrhu nařízení Evropského parlamentu a Rady, kterým se zavádí program Evropský sbor solidarity a zrušuje [nařízení o Evropském sboru solidarity] a nařízení (EU) č. 375/2014

[COM(2018) 440 final – 2018/0230 (COD)]

(2019/C 62/33)

Zpravodaj:

Michael McLOUGHLIN

Konzultace	Evropský parlament, 2. 7. 2018 Rada Evropské unie, 10. 7. 2018
Právní základ	čl. 165 odst. 4, čl. 166 odst. 4, čl. 214 odst. 5 a článek 294 SFEU

Odpovědná specializovaná sekce	Zaměstnanost, sociální věci, občanství
Přijato ve specializované sekci	26. 9. 2018
Přijato na plenárním zasedání	17. 10. 2018
Plenární zasedání č.	538
Výsledek hlasování (pro/proti/zdrželi se hlasování)	184/1/3…

1. Závěry a doporučení

1.1.

EHSV vítá záměr zavést nový Evropský sbor solidarity, na který bude vyčleněno více prostředků a do něhož by se dle plánu mělo zapojit více mladých lidí.

1.2.

Výbor oceňuje to, že byl pro tento sbor stanoven nový a úplný právní rámec, že mu byl vyhrazen zvláštní rozpočet a že byl spojen s iniciativou Humanitární dobrovolníci EU (1).

1.3.

Je zapotřebí nové komplexní politiky EU pro dobrovolnické činnosti, která se zaměří na všechny důležité otázky a zapojí členské státy nad rámec koncepce Evropského sboru solidarity.

1.4.

Výbor vítá rozdělení rozpočtu, které upřednostňuje dobrovolnickou složku, a žádá, aby na tento aspekt byl důraz kladen i nadále.

1.5.

V budoucnu EU musí vytvořit dva nezávislé programy podpory, jeden pro mladé lidi a druhý pro dobrovolnické činnosti, ačkoliv je třeba mít na vědomí, že bude docházet k určitému překrývání.

1.6.

Je třeba věnovat pozornost tomu, aby se zajistilo, že priority zahraniční politiky EU, především v jejích tvrdších podobách, nebudou ovlivňovat Evropský sbor solidarity po spojení s iniciativou Humanitární dobrovolníci EU.

1.7.

Je třeba vypracovávat včas solidní statistiky, jež budou pomáhat při hodnocení a rozhodování o Evropském sboru solidarity a budou se týkat i toho, jaký měla činnost v rámci tohoto sboru dopad na jednotlivé komunity. Tyto statistiky by měly být zveřejňovány, i kdyby byly nepříznivé.

1.8.

Složka týkající se zaměstnání musí být podrobena přísné regulaci a pravidelnému přezkumu, aby se zajistilo, že závazky, které s ní souvisejí, jsou plněny.

1.9.

V souladu s přístupem spočívajícím v celoživotním učení je třeba se u Evropského sboru solidarity vyhnout jakémukoli omezení věku, protože jeho cílem je podporovat dobrovolnické činnosti.

1.10.

Výbor připomíná svůj postoj, že Evropský sbor solidarity by měl být omezen na neziskový sektor, a tuto hodnotu je třeba zachovat bez ohledu na to, kdo projekt realizuje.

1.11.

Je třeba usnadnit sdílení osvědčených postupů týkajících se dobrovolnické činnosti, na což by měl být kladen přednostní důraz a do čehož by měly být zapojeny členské státy EU, aby byly shromážděny veškeré relevantní informace a podpořil se další rozvoj politiky v této oblasti.

1.12.

Národní agentury by měly získat větší podporu, aby se mohly zabývat složkou týkající se zaměstnání a otázkami trhu práce.

1.13.

V rámci monitorování Evropského sboru solidarity je třeba využívat hlavní dokumenty týkající se zajištění spravedlivého zacházení s lidmi během stáží a jiných opatření popsaných v tomto stanovisku a informovat o nich.

1.14.

Při regulaci a dohledu nad Evropským sborem solidarity by měly hrát ústřední roli hlavní platformy občanské společnosti činné v této oblasti (Evropské fórum mládeže a Evropské středisko pro dobrovolnické činnosti).

1.15.

Výbor oceňuje zjednodušení a zefektivnění programu.

1.16.

EU musí prokázat, že je ochotna investovat do jiných forem a druhů dobrovolnické činnosti nad rámec Evropského sboru solidarity.

2. Souvislosti

2.1.

Evropská komise navrhuje vyčlenit na Evropský sbor solidarity v období od 1. ledna 2021 do 31. prosince 2027 celkový rozpočet ve výši 1,26 miliardy EUR v běžných cenách. To by umožnilo, aby se tohoto programu v letech 2021 až 2027 zúčastnilo asi 350 000 mladých lidí. Toto číslo nezahrnuje 100 000 účastníků, které Komise plánuje podpořit do konce roku 2020.

2.2.

Jelikož existuje potenciál dále rozvíjet solidaritu s oběťmi krizí a katastrof v zemích mimo EU, stanoví tento návrh rozšíření působnosti Evropského sboru solidarity tak, aby zahrnovala podporu operací humanitární pomoci v zemích mimo EU, včetně zemí sousedících s nejvzdálenějšími regiony EU.

2.3.

Evropský sbor solidarity má za cíl posílit zapojení mladých lidí a organizací do dostupných a vysoce kvalitních solidárních činností. Je prostředkem, jak posílit soudržnost, solidaritu a demokracii v Evropě i v zahraničí a řešit společenské a humanitární výzvy na místě, a to se zvláštním zaměřením na podporu sociálního začleňování.

2.4.

Evropský sbor solidarity umožní účastníkům posílit a prokázat své dovednosti a usnadní jejich zapojení do trhu práce.

2.5.

Program nabídne činnosti, které lze provozovat v jiné zemi, než je země bydliště účastníka (přeshraniční činnosti a dobrovolnickou činnost na podporu humanitární pomoci), i činnosti, které lze provozovat v zemi bydliště účastníka (vnitrostátní umístění). Program bude prováděn v rámci těchto dvou složek činnosti:

—	Složka 1: účast mladých lidí na solidárních činnostech řešících společenské výzvy – činnosti přispějí zejména k posílení soudržnosti, solidarity a demokracie v EU i v zahraničí a budou reagovat na společenské výzvy se zvláštní snahou podpořit sociální začlenění.

—

Složka 2: účast mladých lidí na solidárních činnostech zaměřených na humanitární pomoc (Evropského dobrovolnického sboru humanitární pomoci) – tyto činnosti přispějí zvláště k poskytování humanitární pomoci založené na potřebách, zaměřené na záchranu života, předcházení lidskému utrpení a jeho zmírňování a zachování lidské důstojnosti a na budování kapacit a zvyšování odolnosti zranitelných nebo katastrofami zasažených komunit.

2.6.

O financování z prostředků pro Evropský sbor solidarity mohou požádat každý veřejný či soukromý subjekt se sídlem v zúčastněné zemi, jakož i mezinárodní organizace. Zúčastněná organizace musí obdržet značku kvality jako předpoklad pro získání finančních prostředků nebo pro realizaci veškerých vlastními prostředky financovaných opatření v rámci Evropského sboru solidarity.

2.7.

Zvláštní pozornost bude věnována tomu, aby činnosti podporované Evropským sborem solidarity byly dostupné všem mladým lidem, a zejména těm nejvíce znevýhodněným. Zavedou se zvláštní opatření pro prosazování společenského začlenění a pro zapojení znevýhodněných mladých lidí a také pro to, aby byla brána v potaz omezení daná odlehlostí řady venkovských oblastí a nejvzdálenějších regionů Evropské unie a zámořských zemí a území.

3. Obecné připomínky

3.1.

Výbor vítá záměr zavést nový Evropský sbor solidarity, na který bude vyčleněno více prostředků a do něhož by se dle plánu mělo zapojit více mladých lidí. Je přesvědčen o tom, že je ještě třeba vyřešit některé otázky, a řadu z nich vyzdvihl ve svém předchozím stanovisku (2) k tomuto tématu. Jsou zde rovněž některé další okolnosti a potenciální problémy v souvislosti se spojením s iniciativou Humanitární dobrovolníci EU, které obnáší rozšíření složky týkající se dobrovolnické činnosti na země sousedství, země usilující o přistoupení k Unii a nejvzdálenější regiony Evropské unie.

3.2.

Toto stanovisko se soustřeďuje především na to, co je v tomto nejaktuálnějším návrhu nového. V tomto sdělení byl totiž pro Evropský sbor solidarity stanoven nový a úplný právní rámec, byl mu vyhrazen zvláštní rozpočet a sbor byl spojen s iniciativou Humanitární dobrovolníci EU. Evropský sbor solidarity se stává podle návrhů jedním subjektem, na rozdíl od dosavadního souhrnu osmi různých subjektů, což je vítané.

3.3.

Ve svém předchozím stanovisku k Evropskému sboru solidarity (3) Výbor vznesl několik požadavků, které dle jeho názoru platí i nadále. U řady z nich nebyla přijata žádná opatření, některé je proto třeba zopakovat a jiné vyžadují zavedení systémů a struktur, které ochrání před účinky, jichž se Výbor tehdy obával. Některé z těchto požadavků se týkají:

—	zajištění kontroly kvality pro účastníky vstupující do Evropského sboru solidarity,

—	zajištění kontroly kvality pro projekty a lidi v místních komunitách,

—	úlohy on-line zdrojů při podpoře dobrovolníků,

—	otázky nových finančních prostředků,

—	úlohy jiných než neziskových organizací,

—	definice dobrovolnické činnosti,

—	úlohy mládežnických organizací,

—	potřeby podpořit účastníky při přípravě na účast v Evropském sboru solidarity.

—	podpory a návazných opatření, jež pomohou zajistit, aby se zvýšila pravděpodobnost toho, že práce pro Evropský sbor solidarity povede k celoživotní dobrovolnické činnosti a k dalším činnostem znamenajícím vyjádření solidarity.

3.4.

Je pro nás důležité, aby byly příslušné platformy organizací občanské společnosti jako Evropské fórum mládeže a Evropské středisko pro dobrovolnické činnosti formálně zapojeny do práce monitorovacího orgánu Evropského sboru solidarity, tak aby se zajistilo, že budou při řízení programu zohledňovány postoje občanské společnosti i zpětná vazba z praxe a od uživatelů programu.

3.5.

Je důležité posoudit otázku spojení s iniciativou Humanitární dobrovolníci EU. Jedná se o velmi odlišný druh činnosti. I když lze patrně vznést řadu argumentů, co se týče zjednodušení a zefektivnění procesu, jsou zde různé specifické otázky v oblasti rozvoje v souvislosti s kulturou, pravomocemi a druhem projektu. V návrhu byla tato výzva uznána. Je důležité neuspěchat řešení těchto otázek jen proto, že je to přínosné z administrativního hlediska.

3.6.

Iniciativa Humanitární dobrovolníci EU je poměrně malý program, který však není určen pouze mladým lidem, což bylo v návrhu zjevně opomenuto. Jak bylo zjištěno v rámci externího hodnocení iniciativy Humanitární dobrovolníci EU, vyznačuje se tato iniciativa evropskou normou pro řízení dobrovolnické činnosti, a tyto zkušenosti nebo systémy by se při začlenění do Evropského sboru solidarity neměly vytratit.

3.7.

Je třeba analyzovat údaje z portálu Evropského sboru solidarity (4), aby bylo možné začít zkoumat dopad již v rané fázi jeho činnosti. Stěžejní význam budou mít systémy hodnocení a poskytování zpětné vazby. Kromě toho je třeba zajistit pro účastníky i další subjekty formální systémy dodržování právních předpisů, jako je přístup k evropskému veřejnému ochránci práv.

3.8. Podpora dobrovolnické činnosti

3.8.1.

Podpora dobrovolnické činnosti může mít mnoho podob a za řadu z nich budou i nadále odpovídat členské státy. Komise upozorňuje na to, že Evropský sbor solidarity je pouze jedním z programů a aspektů. Začal však být považován za hlavní opatření, s nímž je spojen značný politický kapitál. Tím by se mohla omezit možnost uplatňovat při podpoře dobrovolnické činnosti specifičtější přístup.

3.8.2.

Přirozeně panuje obava, že Evropský sbor solidarity může odlákat lidi od jiných forem dobrovolnické činnosti. Ačkoliv EHSV vždy vítá podporu organizací občanské společnosti, může se rovněž stát, že dobrovolníci dají přednost organizaci občanské společnosti před orgánem veřejné moci či případně individuální dobrovolnické činnosti, nebo se raději zapojí do nadnárodní dobrovolnické činnosti než do činnosti místní.

3.8.3.

Dobrovolnická činnost je velmi rozmanitý pojem. Může být výrazně časově omezená nebo může být poměrně dlouhodobá. Může být vykonávána s různou mírou altruismu a nadšení a zejména s vynaložením různého množství času. Dobrovolnická činnost je nepochybně veřejný statek a současně může sloužit klíčovým sociálním a hospodářským zájmům, pokud jde o omezování tlaku na stát a zajištění provedení zásadních úkolů často ve velmi lokálním pojetí. Dobrovolnickou činnost tedy musí podporovat i jednotlivé státy, stejně jako to činí EU. Evropský sbor solidarity je sice pouze jedním z programů, jeho zaměření na dobrovolnickou činnost vykonávanou fakticky na plný úvazek v nadnárodním kontextu tento přístup zdůrazňuje. Je tedy možné, že se jiným druhům dobrovolnické činnosti nedostane téže míry pozornosti, a to ani při nejlepší vůli.

3.8.4.

Veřejná podpora dobrovolnické činnosti musí být rozmanitá, musí zahrnovat svět práce, flexibilní ujednání v oblasti sociálního zabezpečení, osvědčení, přístup veřejných orgánů v oblasti zdraví a vzdělávání, případně otázku náhrady, odbornou přípravu a spoustu dalšího. Je mimořádně důležité, aby EU dala najevo, že všechny tyto otázky jsou brány v potaz, a ačkoliv nemusí mít pravomoci ve všech oblastech, musí postupovat opatrně při upřednostňování jedné formy před druhou v rámci financování, které poskytuje. Je nezbytná široce koncipovaná a komplexní politika v oblasti dobrovolnictví, nikoliv jen jeden program, i když je vítaný nebo dobře financovaný.

3.8.5.

I s novými návrhy a po určitém počátečním zaběhnutí mohou přetrvávat určité obecné otázky týkající se účelu Evropského sboru solidarity a jeho cílů. Na nejvyšší úrovni je třeba stanovit, zda je Evropský sbor solidarity program pro dobrovolnickou činnost, nebo programem na podporu osobnostního rozvoje mladých lidí. Spojení obou cílů může přinést obtíže.

3.8.6.

Možná by bylo lepší oddělit logické opodstatnění a účel podpory dobrovolnické činnosti, která může mít mnoho podob, a programů pro mládež, které mohou být podporovány v rámci strategie pro mladé lidi. Jejich směšování nebo překrývání by mělo být otázkou koncepce a zásad, nikoliv historie a dostupného financování. V podstatě by pro příště patrně bylo vhodnější mít samostatné programy na podporu mladých lidí a pro dobrovolnické činnosti, i když se budou do určité míry překrývat. Tento přístup by mohl být zvolen, kdybychom například začínali „od nuly“.

3.8.7.

Pro Evropský sbor solidarity byl vytyčen velký počet cílů. Musíme se soustavně ptát, jaký je účel programu a zda se jedná o nejlepší způsob, jak tento účel naplnit. Obecně vzato je EHSV nadále přesvědčen, že by Evropský sbor solidarity měl být určen výlučně neziskovým organizacím. Může se vztahovat i na partnerství se ziskovými organizacemi, ale činnosti by jednoznačně měly být realizovány prostřednictvím neziskové organizace a případně by měly být v tomto smyslu upraveny právně vymahatelnou smlouvou.

3.9. Složka týkající se zaměstnání

3.9.1.

Složce Evropského sboru solidarity týkající se zaměstnání se dostává značné pozornosti. EHSV zastává názor, že je třeba velice přísné právní úpravy a zcela jistě by ji měly nabízet pouze neziskové organizace. Zdá se, že obnáší spoustu práce a úsilí, aby byla vytvořena pouze pro velmi malý počet míst, a je třeba ji neustále posuzovat. Ani při nejlepší vůli se nedá očekávat, že národní agentury (tytéž jako pro program Erasmus+) budou mít dostatečné znalosti v oblasti pracovněprávních otázek a otázek týkajících se trhu práce.

3.9.2.

Má-li složka týkající se zaměstnanosti i nadále existovat, musí být v souladu s nejpřísnějšími normami v dané oblasti. Zůstává zde v platnosti celá řada norem a externích dokumentů týkajících se dobrovolnické činnosti, práce a mladých lidí a EHSV je i nadále podporuje a upozorňuje na ně Komisi, výkonnou agenturu a národní agentury. Jde o:

a)	Politický program pro dobrovolnictví v Evropě (PAVE) (5)

b)	Evropskou listinu práv a povinností dobrovolníků, kterou vypracovalo Evropské fórum mládeže (6)

c)	Evropskou chartu kvality stáží a učňovské přípravy, kterou vypracovalo Evropské fórum mládeže (7)

d)	rozhodnutí předsednictva Evropského parlamentu o neplacených stážích (8)

3.10. Program pro mládež?

3.10.1.

Je pochopitelné, že se klade velký důraz na zkušenosti, blaho a osobnostní růst mladých účastníků, a EHSV tento přístup plně podporuje. Je také třeba klást stejně velký důraz na kvalitu zásahů a na to, zda dosahují svých cílů a zda splňují příslušná očekávání a normy v daných oblastech. Nelze hledat kompromis mezi kvalitou projektů a kvalitou výsledků pro účastníka. Oba aspekty jsou stejně důležité.

3.10.2.

Ačkoliv je v tomto okamžiku dobrovolnická činnost pro mladé lidi jedním ze specifických cílů a priorit, může být rovněž v souvislosti s celoživotním učením načase začít diskutovat o tom, zda by mělo být stanoveno věkové omezení pro Evropský sbor solidarity a související činnosti. Řada lidí v celé společnosti může něco nabídnout a také se může něčemu přiučit a stejně důležitá je solidarita mezi generacemi.

4. Konkrétní připomínky

4.1.

Není jasné, zda jsou údaje o dosavadním pokroku dostatečné k tomu, aby bylo možné přijímat další rozhodnutí o konsolidaci nebo spojení s novými oblastmi. Evropská dobrovolná služba (EDS) (9) měla jasné odůvodnění jakožto program pro mládež. EHSV si není jist, zda bylo před navržením Evropského sboru solidarity provedeno dostatečné posouzení dopadů EDS. Ačkoliv byla velká část činnosti EDS převedena pod Evropský sbor solidarity, mohou panovat obavy, že tento proces byl zapříčiněn výší dostupných finančních prostředků, a nikoliv vizí pro dobrovolnickou činnost. Mimoto není jasné, do jaké míry byli mladí lidé zapojeni do rozhodování o této změně.

4.2.

Spojení unijních programů humanitární pomoci a programů dobrovolné služby musí být podloženo jasným a výslovným opodstatněním. V některých vnějších politikách EU se stále více klade důraz na bezpečnost a vliv na to měla i uprchlická krize. Může to rovněž přispět ke změně podstaty Evropského sboru solidarity, pokud bude využíván v rámci vnější činnosti EU. Mimoto byl při tomto spojení zaveden pro humanitární rozměr věkový limit, který dříve stanoven nebyl.

4.3.

Cíle nové strategie EU pro mládež (10) týkající se vyšší míry účasti na dobrovolnických činnostech v členských státech kromě účasti v Evropském sboru solidarity by mohly být v návrhu vyjádřeny pregnantněji. Zdá se, že strategie EU pro mládež na období 2019–2027 má ambicióznější cíle, pokud jde o to, povzbudit členské státy k posílení politik a strategií v oblasti dobrovolnické činnosti s cílem pobídnout více mladých lidí k aktivitě. Bylo by důležité, aby byly rovněž vyčleněny zvláštní finanční prostředky na to, aby byl členským státům poskytnut prostor pro sdílení osvědčených postupů týkajících se politik a strategií v oblasti dobrovolnické činnosti, například na znovuzřízení expertní skupiny pro mobilitu mladých dobrovolníků. EHSV zejména doufá, že nástroj pro uznávání výsledků učení v rámci Evropského sboru solidarity bude moci být využíván ve všech formách účasti na dobrovolnické činnosti nad rámec programu Evropského sboru solidarity. Právní základ návrhu to nevylučuje, ale bylo by užitečné stanovit v tomto ohledu širší cíl.

4.4.

Nový návrh slibuje zjednodušení postupů, což je vítané. Bylo by užitečné poskytnout zúčastněným stranám podrobnější informace na toto téma. Místní solidární projekty jsou nejvítanější novinkou a je třeba jim přikládat přednostní význam.

4.5.

Některé propagační materiály týkající se Evropského sboru solidarity se velmi zaměřují na příležitosti pro jednotlivce a jejich rozvoj. Ačkoliv tento aspekt musí být součástí nabídky, je samozřejmě mimořádně důležité, aby byl stejnou měrou zdůrazňován a propagován konečný produkt a výsledek dobrovolnické činnosti. V kombinaci s iniciativou DiscoverEU (11) je možné, že budeme muset dbát na to, aby nevznikl dojem, že podpora EU je přednostně určena pro mladé lidi beroucí si rok volna a pro bohatší mladé lidi.

4.6.

V rámci nastavení rozpočtu programu důrazně podporujeme orientační přidělení 90 % finančních prostředků na dobrovolnické činnosti a možnost rozsáhlejšího poskytování odborného vedení znevýhodněným osobám. Mělo by být zachováno rozdělení rozpočtu do jednotlivých složek, s výjimkou případů, kdy nedostatek poptávky vede k přesunům mezi rozpočtovými položkami ze strany národních agentur. Obecně vzato by přidělování prostředků mělo být založeno na poptávce účastnících se organizacích.

4.7.

Bude zapotřebí zajistit národním agenturám dostatečné zdroje, zejména za účelem překonání výzev, které jsou spojeny s další realizací pracovního aspektu Evropského sboru solidarity, a za účelem spolupráce těchto agentur s agenturami trhu práce a dalšími příslušnými vnitrostátními programy.

4.8.

Evropská dobrovolná služba (EDS) měla silný rámec pro formální a informální odbornou přípravu. Byla vyvinuta koncepce programu Erasmus pro pracovníky v oblasti kultury, jež by mohla být cenná i pro Evropský sbor solidarity. Mimořádně důležitou oblastí je neformální učení. Je třeba prozkoumat přístup programu PISA, podle kterého mohou studenti získávat kredity za praktickou činnost typu Erasmus.

4.9.

V souvislosti s Evropským sborem solidarity je zamýšleno monitorování, ale pouze co se týče sdílení znalostí. Je zapotřebí usilovat o dlouhodobější zapojení účastníků do solidárních činností, včetně (nejběžnějšího) dobrovolnictví na částečný úvazek ve volném čase a nad rámec dobrovolnické činnosti, již nabízí Evropský sbor solidarity.

4.10.

Je důležité analyzovat dosavadní využívání složky týkající se zaměstnání a v reakci na to podniknout příslušné kroky. Některá měření účinnosti v hodnocení ex ante se zaměřovala více na výstup než na výsledek a toto je třeba v budoucích hodnoceních napravit.

V Bruselu dne 17. října 2018.

předseda Evropského hospodářského a sociálního výboru

Luca JAHIER

(1) https://webgate.ec.europa.eu/echo/eu-aid-volunteers_en/.

(2) Úř. věst. C 81, 2.3.2018, s. 160.

(3) Úř. věst. C 81, 2.3.2018, s. 160.

(4) https://europa.eu/youth/solidarity_cs.

(5) http://www.kansalaisareena.fi/EYV2011Alliance_PAVE_copyfriendly.pdf.

(6) https://www.youthforum.org/charter-rights-and-responsibilities-volunteers.

(7) https://www.youthforum.org/european-quality-charter-internships-and-apprenticeships.

(8) https://www.socialistsanddemocrats.eu/newsroom/unpaid-internships-european-parliament-and-elsewhere-must-be-banned-say-sds.

(9) https://europeanvoluntaryservice.org/.

(10) https://ec.europa.eu/youth/policy/youth-strategy_en.

(11) https://europa.eu/youth/discovereu_cs.