Stanovisko Evropského hospodářského a sociálního výboru k návrhu směrnice Evropského parlamentu a Rady o nekalých obchodních praktikách mezi podniky v potravinovém řetězci

[COM(2018) 173 final]

(2018/C 440/28)

Zpravodaj:

Peter SCHMIDT

Konzultace	Rada Evropské unie, 30. 4. 2018 Evropský parlament, 2. 5. 2018
Právní základ	čl. 43 odst. 2 a článek 304 Smlouvy o fungování Evropské unie
Rozhodnutí předsednictva	22. 5. 2018
Odpovědná specializovaná sekce	Zemědělství, rozvoj venkova, životní prostředí
Přijato ve specializované sekci	5. 9. 2018
Přijato na plenárním zasedání	19. 9. 2018
Plenární zasedání č.	537
Výsledek hlasování (pro/proti/zdrželi se hlasování)	172/1/3

1. Závěry a doporučení

1.1

Příčinou nekalých obchodních praktik v potravinovém řetězci je nerovnováha sil mezi subjekty v celém řetězci, přičemž tyto praktiky mají negativní hospodářské, sociální a environmentální dopady. EHSV vítá návrh Komise na omezení výskytu těchto praktik jako nezbytný první krok k ochraně slabších subjektů, zejména zemědělců, pracovníků a některých subjektů, a ke zlepšení správy v potravinovém řetězci. Způsobem, jak lze tyto praktiky účinně omezovat na úrovni EU, je regulační přístup a legislativní rámec s účinnými a spolehlivými mechanismy prosazování.

1.2

EHSV však lituje toho, že Komise zavedla pouze minimální společný standard ochrany v celé EU tím, že zakázala pouze určitý počet nekalých obchodních praktik. Je nezbytné zakázat všechny zneužívající praktiky.

1.3

Co se týče omezení ochrany před nekalými obchodními praktikami pouze na dodavatelské malé a střední podniky, pokud jde o jejich prodeje kupujícím, kteří nejsou malými a středními podniky, domnívá se EHSV, že to k účinnému řešení problému nerovnováhy sil nepostačuje a že to nebude mít žádný významný vliv. Ochrana by měla být rozšířena na všechny subjekty – velké i malé, v rámci EU i mimo ni. Dokonce i když jsou obětí nekalých obchodních praktik velké subjekty, přenáší se ekonomický dopad často na nejslabší subjekty řetězce.

1.4

Pokud jde o prosazování, EHSV vítá návrh Komise na vytvoření celounijní harmonizované sítě donucovacích orgánů. Mechanismy prosazování by však také měly být posíleny, například vytvořením zvláštního řízení před veřejným ochráncem práv, skupinovými žalobami a prosazováním práva orgány, s cílem chránit anonymitu stěžovatelů. Tyto mechanismy by měla doplňovat možnost zavést sankce. V zájmu snadnějšího procesu vyřizování stížností by mělo být povinné uzavírat písemné smlouvy, jež by v jednáních zajistily větší spravedlnost.

1.5

Kromě boje proti nekalým obchodním praktikám doporučuje EHSV Komisi, aby prosazovala a podporovala takové obchodní modely, které hrají roli při zajištění udržitelnosti dodavatelského řetězce (např. jeho zkracování, zvyšování transparentnosti atd.), jeho vyvažování a zlepšování účinnosti, aby se posílila rovnováha sil.

1.6

V neposlední řadě EHSV opakuje, že podpora spravedlivějších obchodních praktik by měla být součástí komplexní politiky EU v oblasti potravin, která zajistí větší hospodářskou, sociální a environmentální udržitelnost potravinového řetězce za účelem naplňování cílů OSN v oblasti udržitelného rozvoje.

2. Úvod

2.1

Nekalé obchodní praktiky jsou definovány jako „postupy mezi podniky, které se odchylují od zásad poctivého obchodního styku, jsou v rozporu s dobrou vírou a poctivým jednáním a jsou jednostranně zavedeny jedním obchodním partnerem vůči druhému“ (1). Potravinový řetězec je k nekalým obchodním praktikám obzvláště náchylný, a to z důvodu nerovnováhy mezi malými a velkými subjekty. Tyto praktiky se objevují ve všech fázích dodavatelského řetězce, přičemž nekalé obchodní praktiky z jedné úrovně řetězce mohou mít dopad na jiné části řetězce v závislosti na tržní síle dotčených subjektů (2).

2.2

EHSV ve svém stanovisku „Spravedlivější zemědělsko-potravinový řetězec“ přijatém v říjnu 2016 (3) podrobně vysvětlil, že koncentrace vyjednávací síly vede ke zneužívání dominantního postavení a způsobuje, že se slabší subjekty stávají stále zranitelnějšími, pokud jde o nekalé obchodní praktiky. Tím se ekonomické riziko přenáší z trhu na předchozí fáze dodavatelského řetězce, což má mimořádně negativní dopad na spotřebitele a některé subjekty, např. na zemědělce, pracovníky a malé a střední podniky. Problematiku nekalých obchodních praktik uznaly všechny zúčastněné strany v potravinovém řetězci, přičemž podle zprávy se s takovými praktikami setkala většina subjektů (4).

2.3

Zejména je třeba zdůraznit dopad na spotřebitele. Tlaky na cenu nutí zpracovatele potravin, aby vyráběli co nejlevněji, což může ovlivnit kvalitu i bezpečnost potravin dostupných pro spotřebitele. Kvůli snížení nákladů společnosti v některých případech používají levnější suroviny, které ovlivňují kvalitu a hodnotu potravin. V řadě produktů se například používají tuky obsahující trans-mastné kyseliny, které nahrazují zdravější oleje a tuky z Evropy (5).

2.4

Tlak na nejslabší subjekty v potravinovém řetězci se zvyšuje. Podíl hrubé přidané hodnoty maloobchodníků podle aktuálních údajů Eurostatu stále roste. Vyplývá to z vyšší koncentrace maloobchodního a zpracovatelského sektoru v potravinovém řetězci kvůli nesprávnému výkladu kartelového práva. Je proto nezbytné zkvalitnit fungování potravinového řetězce, aby byl v celém dodavatelském řetězci zajištěn spravedlivý podíl z příjmů. Hodnotu maloobchodníků však nelze s ohledem na jejich úlohu v zásobování produkty každodenní spotřeby podceňovat.

2.5

Boj proti nekalým obchodním praktikám je jedním z hlavních faktorů, pokud jde o to, jak zajistit lepší fungování potravinového řetězce a snížit volatilitu cen na trzích a posílit úlohu organizací producentů. V červnu 2016 vyzval Evropský parlament ve svém usnesení (6) Komisi, aby navrhla právní rámec pro boj s nekalými obchodními praktikami, což v říjnu 2016 zopakoval EHSV a v listopadu 2016 i pracovní skupina pro zemědělské trhy.

2.6

Ve 20 členských státech již existují různé legislativní podněty k řešení nekalých obchodních praktik. Tyto podněty spolu se stávající iniciativou dodavatelského řetězce (Supply Chain Initiative – SCI) zvýšily povědomí o nevyváženosti sil v potravinovém řetězci. Velmi málo stávajících vnitrostátních nebo dobrovolných přístupů však dosud dokázalo nekalé obchodní praktiky odstranit. Komise se rozhodla předložit v dubnu 2018 konkrétní legislativní návrh, v němž uznává, že nepřehledný soubor pravidel týkajících se nekalých obchodních praktik v členských státech nebo neexistence takových pravidel mohou narušit cíl Smlouvy, jímž je zajištění odpovídající životní úrovně zemědělského obyvatelstva (7).

3. Návrh Komise

3.1

V navrhované směrnici se Komise snaží omezit výskyt nekalých obchodních praktik v potravinovém řetězci zavedením minimálního společného standardu ochrany v celé EU, jenž spočívá v seznamu konkrétních zakázaných praktik, a sice opožděných plateb za potravinářské produkty rychle podléhající zkáze, zrušení objednávky na poslední chvíli, jednostranných či retroaktivních změn smluvních podmínek a nucení dodavatele zaplatit za odpadní produkty. Ostatní praktiky budou povoleny pouze v případě, že se na nich obě strany předem srozumitelně a jednoznačně dohodnou – jedná se o situace, kdy kupující vrací neprodané potravinářské produkty dodavateli, kupující účtuje dodavateli platbu jakožto podmínku pro uzavření či zachování smlouvy o dodávkách potravinářských produktů nebo kdy dodavatel platí za propagaci potravinářských produktů prodávaných kupujícím nebo za jejich uvádění na trh.

3.2

Ochrana před nekalými obchodními praktikami se vztahuje pouze na prodej potravinářských výrobků dodavatelem, který je malým nebo středním podnikem, kupujícímu, který není malým ani středním podnikem (8).

3.3

Kromě toho se v návrhu Komise stanoví, že členské státy musí určit veřejný orgán, který bude mít na starosti prosazování nových pravidel. Jestliže se prokáže jejich porušení, bude tento orgán oprávněn uložit přiměřenou a odrazující sankci. Tento donucovací orgán bude moci zahájit šetření z vlastního podnětu nebo na základě stížnosti. V takovém případě bude moci stěžovatel požádat o zachování důvěrnosti a anonymity, aby tak bylo ochráněno jeho postavení vůči danému obchodnímu partnerovi. Komise zřídí mechanismus koordinace mezi donucovacími orgány a usnadní jeho fungování, což umožní výměnu osvědčených postupů.

4. Obecné připomínky

4.1

EHSV vítá návrh Komise jako rozhodující první krok k zahájení legislativního procesu, jehož cílem je regulovat nekalé obchodní praktiky v celé EU, což Výbor důrazně doporučuje ve svém stanovisku z roku 2016. Je to nezbytný vývoj, co se týče toho, jak ochránit slabší subjekty v potravinovém řetězci, konkrétně zemědělce a pracovníky, a jak zajistit větší stabilitu jejich příjmů. Návrh zejména přispívá k posílení jejich nedostatečné vyjednávací síly, a tím ke zlepšení správy potravinového řetězce.

4.2

Komise ve svém dokumentu uznává, že je nepravděpodobné, že by se celounijní iniciativa dodavatelského řetězce vyvinula v ucelený správní rámec, který by legislativní opatření, včetně těch donucovacích, učinil nadbytečnými (9). V této souvislosti EHSV opakuje, že tato iniciativa a ostatní vnitrostátní dobrovolné režimy mohou být skutečně užitečné pouze jako programy, které efektivní a pevné právní mechanismy prosazování na úrovni členských států doplňují, ale nenahrazují (10).

4.3

EHSV také vítá podporu celounijní harmonizované sítě donucovacích orgánů, kterou doporučil ve svém předchozím stanovisku. Zajištění účinné spolupráce donucovacích orgánů má zásadní význam pro odstranění nadnárodních nekalých obchodních praktik, které by jinak možná nebyly řešeny.

4.4

EHSV však lituje toho, že Komise přijala přístup založený na minimální harmonizaci, který nepostačuje k odstranění všech zneužívajících praktik, jež se v potravinovém řetězci vyskytují. Výbor zejména velmi lituje, že zneužívající praktiky mohou provádět pouze kupující a že tento rámec zakazuje pouze omezený počet nekalých obchodních praktik, jak je podrobněji uvedeno v kapitole 5.

4.5

Rovněž zpochybňuje návrh Komise na omezení ochrany před těmito praktikami pouze na dodavatelské malé a střední podniky, pokud jde o jejich prodeje kupujícím, kteří nejsou malými a středními podniky. Aby byla ochrana před nekalými obchodními praktikami účinná a úspěšná, měla by být použitelná na všechny subjekty v dodavatelském řetězci bez ohledu na jejich velikost, aby měla vliv na všechny obchodní vztahy. EHSV však uznává, že malé a střední podniky jsou zranitelné. Návrh také neřeší problematiku nerovné vyjednávací síly a hospodářské závislosti, která nemusí být nutně shodná s hospodářským rozměrem subjektů.

4.6

Oblast působnosti návrhu není dostatečně rozsáhlá a měla by zahrnovat také zemědělské nepotravinářské výrobky, jako jsou zahradnické produkty a krmivo.

4.7

Boj proti nekalým obchodním praktikám je (spolu se snižováním volatility trhu a posilováním úlohy organizací producentů) zásadní součástí zajištění větší hospodářské, sociální a environmentální udržitelnosti potravinového řetězce. EHSV opakuje, že podpora spravedlivějších obchodních praktik by měla být součástí komplexní politiky EU v oblasti potravin s cílem naplňovat cíle OSN v oblasti udržitelného rozvoje. Zejména by tato komplexní politika měla výrobcům zajistit spravedlivé ceny, aby bylo zemědělství i nadále životaschopné (11).

4.8

Ačkoli to překračuje rámec působnosti návrhu Komise, EHSV opět zdůrazňuje, že je třeba podporovat větší ocenění potravin ze strany společnosti jako celku, a rád by ve spolupráci s příslušnými organizacemi podpořil zahájení celoevropské informační a osvětové kampaně o „hodnotě potravin“ (12) a omezení plýtvání potravinami.

5. Konkrétní připomínky

Seznam zakázaných nekalých obchodních praktik

5.1

Nekalé obchodní praktiky lze široce vymezit jako postupy, které se výrazně odchylují od zásad poctivého obchodního styku a jsou v rozporu s dobrou vírou a poctivým jednáním (13). Jsou zde zahrnuty i veškeré postupy, při nichž dochází k neodůvodněnému nebo nepřiměřenému přenosu rizika na smluvní stranu.

5.2

Komise zakázala pouze určitý počet nekalých obchodních praktik. EHSV opakuje, že je zapotřebí zakázat všechny nekalé praktiky, například (ale nikoliv výlučně) následující, jak již doporučil ve svém předchozím stanovisku:

—	nepoctivé přenesení obchodního rizika,

—	nejasné nebo nekonkrétní smluvní podmínky,

—	jednostranné a retroaktivní změny smluvních podmínek, včetně ceny,

—	nižší kvalita výrobků nebo informace pro spotřebitele bez jakéhokoli oznámení kupujícím či bez konzultace nebo dohody s nimi,

—	příspěvky na náklady na propagaci a uvádění výrobků na trh,

—	prodlení při úhradě plateb,

—	poplatky za zařazení zboží do nabídky nebo věrnostní poplatky,

—	poplatky za vystavení zboží v regálu,

—	nároky ohledně odpadového nebo neprodaného zboží,

—	využití specifikací ohledně vzhledu k odmítnutí zásilky potravin nebo ke snížení zaplacené ceny,

—	tlak na snižování cen,

—	zpoplatnění fiktivní služby,

—	zrušení objednávky či snížení předpokládaného objemu na poslední chvíli,

—	výhrůžky vyřazením zboží z nabídky,

—	paušální poplatky, které společnosti požadují od dodavatelů za to, že je ponechají na seznamu dodavatelů („pay-to-stay“).

Členské státy by měly mít možnost rozšířit seznam v souladu s konkrétními okolnostmi ve své zemi.

5.3

EHSV požaduje účinný zákaz maloobchodního prodeje potravin za cenu nižší než pořizovací cena (14). Zejména doporučuje, aby dodavatelům, např. zemědělcům, byla placena spravedlivá cena, která jim umožňuje získat příjem, jenž dostačuje na investice, inovace a udržitelnou produkci.

5.4

Všechny nekalé obchodní praktiky výslovně zakázané v návrhu Komise se týkají situací, kdy byla dříve uzavřena smlouva. Častější jsou však případy, kdy je na subjekty vyvíjen tlak před uzavřením smlouvy. Je proto třeba příklady rozšířit i o situaci, kdy podnik (s tržní silou) od jiného podniku vyžaduje, aby mu bez objektivního důvodu poskytl výhody (viz čl. 19 odst. 2 bod 5 německého zákona o omezeních hospodářské soutěže (GWB)). Ukázalo se, že toto ustanovení německého antimonopolního zákona je vhodným prostředkem k boji proti zneužívání kupní síly. Rozhodnutí německého Spolkového soudního dvora ve věci „Hochzeitsrabatte“ (svatební slevy) působivě znázorňuje tuto situaci v kontextu vztahu mezi silným německým maloobchodníkem v oblasti potravin a jeho dodavateli (15).

Definice malých a středních podniků

5.5

Omezení ochrany před nekalými obchodními praktikami pouze na dodavatelské malé a střední podniky nepostačuje pro účinné vyřešení problému nerovnováhy v celém potravinovém řetězci. EHSV zdůrazňuje „dominový efekt“, který může vzniknout v situaci, kdy se obětí takových praktik stanou velké subjekty. Nekalé obchodní praktiky mají jednoznačně negativní dopad bez ohledu na to, kdo je za ně zodpovědný. Ekonomický dopad se nevyhnutelně přenáší na nejslabší subjekty potravinového řetězce, tj. zemědělce, pracovníky, některé subjekty a také na spotřebitele.

5.6

Dalším důvodem k rozšíření ochrany je skutečnost, že především významné subjekty mohou diskriminovat malé a střední podniky a vyloučit je z dodavatelského řetězce kvůli riziku případných stížností. EHSV v této souvislosti znovu uznává, že malé a střední podniky jsou zranitelné.

Prosazování předpisů

5.7

V zájmu účinného prosazování právních předpisů je nezbytné rozlišovat mezi soukromoprávním prosazováním (v návrhu Komise dosud nestanovené) a prosazováním předpisů orgány. Již na počátku je třeba zdůraznit, že je nutné dostatečně zohlednit právo dotčené strany na anonymitu, neboť mnoho podniků by se zdráhalo podniknout právní kroky proti zneužívání z obavy před odvetnými opatřeními, jako je vyřazení ze seznamu („faktor strachu“).

5.7.1

Soukromoprávní prosazování

V souvislosti se soukromoprávním prosazováním by dotčená strana měla mít přístup k příkazům ke zdržení se protiprávního jednání a zákazům vyloučení a k žádostem o náhradu škody. Kvůli „faktoru strachu“ jsou ale tyto prostředky nápravy spíše nedůležité. Všechna dotčená sdružení by navíc měla mít možnost požádat o příkazy ke zdržení se protiprávního jednání a o zákazy vyloučení. V případě, že by nekalá obchodní praktika byla zaměřena na několik podniků (např. subjekt v oblasti potravin od všech svých dodavatelů nebo kupujících požaduje, aby se podíleli na případných dodatečných nákladech), by tak byla zajištěna zvláštní ochrana anonymity dotčené strany.

Dotčená strana nebo sdružení by měly mít možnost uplatnit své nároky buď u soudu, nebo u veřejného ochránce práv. Výhoda řízení před veřejným ochráncem práv spočívá v tom, že spor by byl neveřejný. Je třeba vytvořit zvláštní řízení před veřejným ochráncem práv, který by rovněž měl mít zvláštní rozhodovací pravomoci. Dobrovolná řízení by v mnoha případech nebyla účinná nebo by nezajistila skutečnou nápravu.

EHSV kromě toho vybízí subjekty, aby rozvíjely iniciativy na podporu kulturní výměny a za účelem zlepšení spravedlnosti v dodavatelském řetězci.

5.7.2

Prosazování předpisů orgány

Kvůli „faktoru strachu“ je prosazování předpisů orgány v této oblasti obzvláště významné, což vyžaduje regulaci. Orgány, jako například Komise a vnitrostátní orgány pro hospodářskou soutěž, by proto měly mít rozsáhlé pravomoci v oblasti šetření a prosazování. V tomto případě by jako příklad mohla posloužit pravidla hospodářské soutěže stanovená v nařízení Rady (ES) č. 1/2003 o provádění pravidel hospodářské soutěže stanovených v článcích 81 (nyní 101) a 82 (nyní 102) Smlouvy. (Článek 6 návrhu směrnice je v porovnání mnohem slabší.) Článek 17 nařízení zejména stanoví šetření v odvětvích hospodářství a typech dohod. Pokud by orgány měly pravomoc vybírat odvody ze zisků, mohlo by to mít další odrazující účinek.

Alternativní potravinové řetězce

5.8

EHSV opakuje, že je třeba podporovat alternativní obchodní modely, které hrají úlohu ve zkracování dodavatelských řetězců mezi výrobci potravin a konečnými spotřebiteli (včetně digitálních platforem), a že je třeba posilovat úlohu a postavení družstev a organizací producentů, aby byla obnovena rovnováha sil (16). Toto téma by mělo být předmětem budoucího stanoviska EHSV.

V Bruselu dne 19. září 2018.

předseda Evropského hospodářského a sociálního výboru

Luca JAHIER

(1) Evropská komise, 2014.

(2) Zpráva pracovní skupiny pro zemědělské trhy, listopad 2016: https://ec.europa.eu/agriculture/sites/agriculture/files/agri-markets-task-force/improving-markets-outcomes_en.pdf.

(3) Úř. věst. C 34, 2.2.2017, s. 130.

(4) Sdělení Evropské komise, 15. července 2014, Boj proti nekalým obchodním praktikám mezi podniky v rámci potravinového řetězce.

(5) Úř. věst. C 34, 2.2.2017, s. 130.

(6) Usnesení EP ze dne 7. června 2016 o nekalých obchodních praktikách v potravinářském dodavatelském řetězci (2015/2065(INI)).

(7) COM(2018) 173 final.

(8) Definice malých a středních podniků podle nařízení (EU) č. 1308/2013.

(9) COM(2018) 173 final.

(10) Úř. věst. C 34, 2.2.2017, s. 130.

(11) Úř. věst. C 129, 11.4.2018, s. 18.

(12) Úř. věst. C 34, 2.2.2017, s. 130.

(13) COM(2014) 472 final.

(14) Úř. věst. C 34, 2.2.2017, s. 130.

(15) Viz Bundesgerichtshof (BGH), 23.1.2018, KVR 3/17, Wirtschaft und Wettbewerb (WuW) 2018, 209 – Hochzeitsrabatte.

(16) Úř. věst. C 34, 2.2.2017, s. 130.