Stanovisko Evropského hospodářského a sociálního výboru k a) Návrhu směrnice Evropského parlamentu a Rady, kterou se mění směrnice (EU) 2017/1132, pokud jde o využívání digitálních nástrojů a postupů v právu obchodních společností

[COM(2018) 239 final – 2018/0113 (COD)]

a k b) Návrhu směrnice Evropského parlamentu a Rady, kterou se mění směrnice (EU) 2017/1132, pokud jde o přeshraniční přeměny, fúze a rozdělení

[COM(2018) 241 final – 2018/0114 (COD)]

(2019/C 62/04)

Zpravodaj:	Dimitris DIMITRIADIS
Spoluzpravodaj:	Norbert KLUGE

Konzultace

a)	Evropský parlament, 28. 5. 2018

a)	Rada, 30. 5. 2018

b)	Evropský parlament, 28. 5.2018

b)	Rada, 29. 5. 2018

Právní základ

a)	čl. 50 odst. 1 a čl. 50 odst. 2 písm. b), c), f) a g) SFEU

b)	čl. 50 odst. 1 a 2 SFEU

Odpovědná specializovaná sekce

Jednotný trh, výroba a spotřeba

Přijato ve specializované sekci

2. 10. 2018

Přijato na plenárním zasedání

17. 10. 2018

Plenární zasedání č.

538

Výsledek hlasování

(pro/proti/zdrželi se hlasování)

190/2/1

1. Závěry a doporučení

1.1.

Evropský hospodářský a sociální výbor (EHSV) vítá návrhy Komise jakožto komplexní přístup, jehož cílem je vyvažovat a chránit oprávněné zájmy a potřeby všech zainteresovaných stran, malých a středních podniků, menšinových společníků, věřitelů a zaměstnanců.

1.2.

Současně je nutné, aby byl cíl jednotného trhu bez vnitřních hranic pro společnosti uveden do souladu s jinými cíli evropské integrace, jako je sociální ochrana, které jsou zakotveny v čl. 3 odst. 3 SEU, v článcích 9 a 151 SFEU a v evropském pilíři sociálních práv. EHSV je toho názoru, že nedávno předložený legislativní návrh týkající se mobility společností představuje vhodnou příležitost k tomu, aby byla zahájena další diskuse o požadavcích a účinnosti evropského práva obchodních společností v digitální éře. Tím by měly být vyslechnuty postoje všech zainteresovaných stran, například zaměstnanců a celé společnosti. Jedná se o žádoucí krok na cestě k vytvoření udržitelných společností, díky nimž EU získá konkurenční výhodu.

1.3.

EHSV podporuje návrhy, které zlepšují mezinárodní konkurenceschopnost malých a středních podniků, snižují náklady, harmonizují a zjednodušují postupy zápisu do rejstříku, ukládání změn a přeměn společností. Považuje za účelné, aby Komise členským státům poskytla vodítka k tomu, jak směrnice provést ve vnitrostátním právu.

1.4.

EHSV je proti mezerám, které umožňují společnostem typu poštovní schránka zneužívat právní předpisy za účelem podvodů, daňových úniků, praní peněz, snížení pracovněprávních norem nebo sociálního zabezpečení a nárůstu nekalé hospodářské soutěže. Naléhavě žádá dotčené orgány, aby odhalovaly a trestaly podvodné praktiky. EHSV podporuje návrh omezit možnost zápisu do rejstříku pouze na ten členský stát, na který má společnost skutečnou vazbu.

1.5.

EHSV podporuje transparentnost, bezpečnost a právní jistotu. Zdůrazňuje význam účinného ověřování totožnosti, které musí být při zakládání společnosti povinné a v každém případě by mělo proběhnout před jejich zápisem do rejstříku. Členské státy by měly v plném rozsahu dodržovat právní předpisy EU nebo uplatňovat rovnocenné normy v zájmu účinného ověřování totožnosti a spolehlivých informací za účelem zahrnutí komplexních norem pro skutečné vlastnictví.

1.6.

EHSV je přesvědčen, že předkládání naskenovaných kopií pasů, průkazů totožnosti nebo plných mocí by nemělo být přijatelné a že naruší právní jistotu. Formuláře plné moci by měly být veřejnými listinami a před uložením údajů by měly být řádně zkontrolovány. Právnické osoby zapsané ve vnitrostátních rejstřících by měly využívat online nástroje pro zápis a ukládání, pokud jsou zastupovány právním zástupcem, který je fyzickou osobou, a nikoli holdingovou společností.

1.7.

EHSV vítá zásadu „pouze jednou“, podle které se malé a střední podniky vyhnou vícenásobnému zápisu do rejstříku a vícenásobným úředním vyhlášením, přičemž vnitrostátní rejstříky budou ručit za spolehlivost a důvěryhodnost listin a údajů, které zveřejňují.

1.8.

EHSV zdůrazňuje význam faktoru nákladů pro mikropodniky a malé a střední podniky, které nemají kapacitu ani potřebné nástroje ke zvládání výzev digitální společnosti. Snadný zápis do rejstříku a přeshraniční mobilita jim pomůže plně využívat výhod jednotného digitálního trhu a zmírnit svou administrativní zátěž. EHSV podporuje iniciativu, podle které by listiny a údaje vydané obchodními rejstříky měly být rovnocenné „úředně ověřeným kopiím“. Skutečné administrativní náklady na zápis do obchodního rejstříku by však měly být transparentní, přiměřené a neměly by mít vliv na přístup.

1.9.

EHSV je přesvědčen, že k obchodním rejstříkům by měl být bezplatný a snadný přeshraniční přístup, aby bylo možné potvrzovat informace o společnostech, např. za účelem zbavení způsobilosti osob k členství ve statutárním orgánu, umožnit kontrolu informací o společnostech a omezit přeshraniční podvody.

1.10.

EHSV oceňuje, že v návrhu Komise je výslovně uznána úloha, kterou v mnoha členských státech zastává notář při zaručování právní jistoty, poskytování právního poradenství a zabraňování podvodům a zneužívání v čím dál více digitalizovaném hospodářském prostředí. EHSV se konkrétně domnívá, že předcházení podvodům a zneužívání nebrání hospodářské činnosti, ale je naopak předpokladem pro spravedlivý a transparentní jednotný trh EU, na kterém budou mít mikropodniky rovné příležitosti a budou moci soutěžit o zákazníky ve spravedlivém a vstřícném prostředí tím, že budou nabízet nejlepší produkty a služby ku prospěchu všech účastníků trhu.

1.11.

EHSV podporuje návrh Komise usnadnit přeshraniční mobilitu společností tím, že se stanoví jasné podmínky prostřednictvím sekundárních právních předpisů. Jak ale ve své judikatuře zdůraznil Soudní dvůr Evropské unie, je třeba vyjasnit, že záměr společnosti využít výhodnějších právních předpisů sám o sobě nepředstavuje zneužití svobody usazování. Mobilita společností napomůže zaměstnanosti v celé EU. Měly by se však vzít v úvahu také negativní dopady přeměn, rozdělení či fúzí na místní a regionální trhy práce.

1.12.

EHSV doporučuje Komisi, aby věnovala pozornost rozdílům mezi směrnicí 2005/56/ES o přeshraničních fúzích a navrhovanými postupy pro přeshraniční přeměny a rozdělení, s ohledem na možný dopad na jejich efektivitu a atraktivitu.

1.13.

EHSV je přesvědčen, že nový postup pro přemísťování sídel společností (přeshraniční přeměna) nastolí právní jistotu prostřednictvím kontroly ex ante v členském státě původu a v členském státě určení, ve kterém by se měl omezit pouze na přehodnocení jeho požadavků na podřízení přeměněné společnosti jeho vnitrostátnímu právnímu řádu. Má rovněž za to, že by bylo účelné obecné ustanovení proti zneužívání práva usazování.

1.14.

EHSV podporuje návrh Komise v tom, že zohledňuje skutečnosti, že přeměny, fúze a rozdělení mohou být využívány podvodným způsobem. Nicméně není jasné, co znamená pojem „umělá konstrukce“. Proto EHSV navrhuje, aby byla v zájmu objasnění slovního spojení „umělá konstrukce“ stanovena kritéria či ukazatele pro určení podvodných praktik či neoprávněných daňových zvýhodnění, která omezují právní jistotu, spravedlivou hospodářskou soutěž a sociální ochranu.

1.15.

EHSV vítá osvobození malých podniků a mikropodniků od hodnocení nezávislým znalcem, neboť náklady spojené s vypracováním zprávy nezávislého znalce by pro tyto podniky představovaly přílišnou zátěž. Domnívá se, že by se takovéto zprávy měly týkat pouze velkých společností, které zamýšlejí provádět přeshraniční přeměny, rozdělení či fúze.

1.16.

EHSV vítá záměr Komise chránit existující práva zaměstnanců na účast. Uvítal by však posílení úlohy evropských rad zaměstnanců v případě přeměn velkých společností podle směrnice 2009/38/ES.

1.17.

EHSV vítá zavedení harmonizovaných pravidel pro ochranu menšinových společníků a věřitelů, která ve směrnici 2005/56/ES neexistovala.

1.18.

EHSV zdůrazňuje, že je nutné, aby všechny digitální nástroje a postupy byly pro účely těchto návrhů přístupné v plném rozsahu, zejména lidem se zrakovým postižením.

2. Návrhy Komise

2.1.

Komise předkládá komplexní soubor opatření (1) , (2) pro spravedlivá, zmocňující a moderní ustanovení práva obchodních společností v EU.

2.2.

Právo obchodních společností EU (3) v současné době zahrnuje určité prvky digitalizace jako povinnost členských států zpřístupnit online údaje o kapitálových společnostech. Tyto požadavky jsou však omezené a chybí jim přesnost, což vede k velmi rozdílnému provádění na vnitrostátní úrovni.

2.3.

Cílem návrhu (4) je zajistit více digitálních řešení pro společnosti na jednotném trhu a rovnější příležitosti pro společnosti v EU a zároveň zajistit, aby členské státy měly potřebnou flexibilitu k přizpůsobení vnitrostátních systémů a k zachování svých právních tradic. Členské státy by měly umožnit a prosazovat nenarušené využívání digitálních nástrojů a postupů v právu obchodních společností, tak aby mohly přenést své nynější systémy kontrol ex ante do digitálního věku.

2.4.

Obecným cílem tohoto návrhu je zajistit bezproblémové fungování jednotného trhu po celou dobu trvání životního cyklu společnosti při jednání s orgány správy ohledně zápisu společností a poboček do rejstříku a ukládání údajů, a to na celém území EU.

2.5.

Svoboda usazování hraje zásadní roli v rozvoji jednotného trhu, neboť právnickým osobám umožňuje stabilně vykonávat hospodářské činnosti v jiných členských státech. V praxi je využívání této svobody pro společnosti i nadále obtížné, zejména pro malé a střední podniky, jak se uznává i ve strategii pro jednotný trh z roku 2015 (5). Avšak právní nejistota, částečná nepřiměřenost a také nedostatek pravidel upravujících některé přeshraniční operace společností znamená, že neexistuje jasný rámec pro zajištění účinné ochrany těchto zainteresovaných stran.

2.6.

Přeshraniční přeměna poskytuje účinné řešení pro společnosti, které se mohou přemístit do jiného členského státu, aniž by ztratily svou právní subjektivitu, nebo musely znovu sjednávat své obchodní smlouvy. Soudní dvůr Evropské unie měl za to, že svoboda usazování obsažená v článku 49 SFEU znamená právo společností usazených v členském státě přemístit své sídlo do jiného členského státu prostřednictvím přeshraniční přeměny, aniž by ztratily svou právní subjektivitu (6). V posledním rozsudku ve věci Polbud (7) Soudní dvůr Evropské unie potvrdil právo společností provádět přeshraniční přeměny na základě svobody usazování.

2.7.

Podle rozsudků Soudního dvora Evropské unie (8) jsou hlavní cíle harmonizovaných pravidel pro přeshraniční přeměny (9) dvojí:

—	umožnit společnostem, zejména mikropodnikům a malým podnikům, uskutečnit přeshraniční přeměnu řádným, efektivním a účinným způsobem;

—	vhodně a přiměřeně chránit nejvíce postižené zainteresované strany, jako jsou zaměstnanci, věřitelé a společníci.

2.8.

Návrh poskytuje rovněž harmonizovaná pravidla pro ochranu věřitelů a společníků. Společnost by musela zajistit předpokládanou ochranu věřitelů a společníků v projektu přeshraniční přeměny. Pravidla rovněž doplňují nedávné iniciativy zaměřené na posílení pravidel pro vysílání pracovníků a boj proti daňovým únikům a podvodům, ale i návrh Komise na zřízení Evropského orgánu pro pracovní záležitosti.

3. Obecné připomínky

3.1.

Směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2017/1132 (10) kodifikuje stávající směrnice o právu obchodních společností EU. Tato směrnice vstoupila v platnost dne 20. července 2017 a Evropská komise po necelém roce předložila nové návrhy na modernizaci práva obchodních společností EU.

3.2.

EHSV vítá tyto iniciativy Evropské komise i společnou dohodu mezi evropskými orgány a členskými státy ohledně toho, že digitalizace je nezbytná, aby byla splněna strategie pro jednotný digitální trh z roku 2015 (11) a akční plán pro elektronickou veřejnou správu (eGovernment) z roku 2016 (12).

3.3.

Návrhy Evropské komise na změnu směrnice (EU) 2017/1132 činí nezbytné kroky k postavení evropských společností na roveň s jinými průmyslovými státy se silnou digitální tradicí, jako jsou USA, Kanada a Austrálie. Společnosti musí pracovat v určitém právním a správním prostředí, jež je přizpůsobeno ke zvládání nových hospodářských a sociálních výzev globalizovaného a digitálního světa, a současně také sledovat další oprávněné veřejné zájmy, jako je ochrana zaměstnanců, věřitelů a menšinových společníků, a poskytnout orgánům veškerá nutná ochranná opatření pro boj proti podvodům či zneužívání – např. přenos fiskálních údajů v rámci správní spolupráce (13) – a pro zaručení spolehlivosti a důvěryhodnosti listin a údajů obsažených ve vnitrostátních rejstřících.

3.4.

Je však třeba učinit určité úpravy, aby se zmírnila administrativní zátěž a snížily náklady na provádění navrhovaných iniciativ pro mikropodniky nebo malé a střední podniky.

3.5. Návrh směrnice Evropského parlamentu a Rady, kterou se mění směrnice (EU) 2017/1132, pokud jde o využívání digitálních nástrojů a postupů v právu obchodních společností – COM (2018) 239 final.

3.5.1.

EHSV vítá tento legislativní návrh (14), který má zajistit bezproblémové fungování jednotného trhu EU po celou dobu trvání životního cyklu společnosti při jednání s orgány správy ohledně zápisu společností a poboček do rejstříku a ukládání údajů.

3.5.2.

EHSV se domnívá, že digitalizace práva obchodních společností je nástroj pro spravedlivé, transparentní a účinné postupy. Není však samoúčelná, nýbrž musí sloužit zájmům podniků, a to zejména mikropodniků. Proto by legislativní návrh týkající se využívání digitálních nástrojů a postupů v právu obchodních společností měl uplatnit výše uvedené klíčové prvky moderních ustanovení práva obchodních společností v EU v digitálním věku, konkrétně právní jistotu a předcházení zneužívání, spolehlivé informace za účelem zahrnutí komplexních norem pro skutečné vlastnictví, preventivní kontroly a transparentní podnikové struktury prostřednictvím spolehlivých obchodních rejstříků. Pouze za těchto podmínek může být potenciál digitalizace využit v plné míře a mikropodniky mohou využívat „rovných podmínek v digitální oblasti“ pro nastartování růstu a vytváření pracovních míst v EU.

3.5.3.

EHSV vítá, že Evropská komise uznala existenci překážek, které způsobují zbytečnou administrativní zátěž a náklady pro podnikatele, kteří chtějí založit nový podnik nebo rozšířit své podnikání zapsáním svých poboček do rejstříku, a navrhla jejich odstranění. Překážky, které je třeba odstranit, jsou následující:

a)	Online zápis společností nebo poboček vnitrostátní právo umožňuje, zakazuje či ukládá, což vytváří různorodé situace, které jsou pro malé a střední podniky složité (15).

b)	Vícenásobné zveřejňování údajů o společnostech a zařazování účetních závěrek poboček do vnitrostátních věstníků v mnohých členských státech, v nichž se pobočky nacházejí.

c)	Různé podmínky, podle kterých je třetím stranám (investorům, občanům, ostatním společnostem) umožněn přístup k údajům o společnostech ve vnitrostátních rejstřících (co se týče otázky, které údaje se poskytují bezplatně a které za úplatu).

3.5.4.

EHSV se domnívá, že prosazování digitalizace je velmi důležité z následujících důvodů:

a)	Postupy zápisu online jsou obecně levnější, rychlejší a účinnější než postupy, kdy se žádosti podávají osobně a v tištěné formě (16).

Iniciativa je plně v souladu se stávajícími digitálními prvky práva obchodních společností EU a bude z těchto prvků vycházet, zejména ze systému propojení obchodních rejstříků (BRIS), jenž je založen na právních povinnostech stanovených směrnicí 2012/17/EU (17) a prováděcím nařízením Komise (EU) 2015/884 (18).

c)	Stávající návrh doplní návrh nařízení Komise, kterým se zřizuje jednotná digitální brána a který zahrnuje obecnou online registraci podnikatelské činnosti s výjimkou založení kapitálových společností. Tento návrh představuje „lex specialis“ ve vztahu k jednotné digitální bráně (19).

3.5.5.

Obavy z podvodů či zneužívání, zejména pokud jde o společnosti typu poštovní schránka, by z různých důvodů neměly bránit podporování návrhu. Tyto obavy musí vyřešit členské státy úpravou podmínek pro zakládání společností, včetně povinné soudní, notářské nebo správní kontroly stanov společnosti (20). Evropská unie již přijala řadu opatření, aby zamezila vyhýbání se daňovým povinnostem právnických osob, například povinné zveřejňování režimů daňového plánování ze strany zprostředkovatelů, přenos fiskálních údajů v rámci správní spolupráci (21) a také povinné uznávání elektronických prostředků identifikace občanů Unie v souladu s nařízením eIDAS vydaných v jiném členském státě.

3.5.6.

EHSV podporuje ustanovení, které členským státům jakožto poslední záruka zabránění podvodům umožňuje, aby vyžadovaly fyzickou přítomnost příslušných osob před příslušným orgánem, ale pouze tehdy, je-li odůvodněna naléhavými důvody veřejného zájmu. EHSV je přesvědčen, že by tento digitální postup neměly využívat holdingové společnosti ani zástupci s plnou mocí, za nimiž by se mohla skrývat skutečná zainteresovaná strana, a varuje před „zneužitím totožnosti“.

3.5.7.

EHSV oceňuje, že v návrhu Evropské komise je výslovně uznána úloha, kterou v mnoha členských státech zastává notář při zaručování právní jistoty, poskytování právního poradenství a zabraňování podvodům a zneužívání v čím dál více digitalizovaném hospodářském prostředí. EHSV se konkrétně domnívá, že předcházení podvodům a zneužívání nebrání hospodářské činnosti, ale je naopak předpokladem pro spravedlivý a transparentní jednotný trh EU, na kterém budou mít mikropodniky rovné příležitosti a budou moci soutěžit o zákazníky ve spravedlivém a vstřícném prostředí tím, že budou nabízet nejlepší produkty a služby ku prospěchu všech účastníků trhu.

Aby byla zaručena právní jistota a zamezilo se podvodům, měly by mít členské státy možnost zajistit provádění preventivních kontrol příslušnými orgány a/nebo notáři, a to po celou dobu trvání životního cyklu společnosti, mj. i v případě používání šablon, a za předpokladu, že postup bude možné provést online. Předkládání dokumentů online a automatická výměna výpisů z obchodního rejstříku neovlivní požadavky kladené v členském státě zápisu vnitrostátním právem, co se týče podoby a přesnosti předkládaných dokumentů.

3.5.8.

EHSV proto vítá návrh Evropské komise usnadnit digitalizaci v právu obchodních společností prostřednictvím zásady „pouze jednou“, která bude spočívat ve vzájemné důvěře mezi členskými státy, které na zakládání společností i nadále kladou své vlastní vnitrostátní požadavky.

3.6. Návrh směrnice Evropského parlamentu a Rady, kterou se mění směrnice (EU) 2017/1132, pokud jde o přeshraniční přeměny, fúze a rozdělení – COM(2018) 241 final

3.6.1.

Cílem tohoto návrhu je stanovit jasná pravidla a přizpůsobit právo obchodních společností přeshraniční mobilitě společností v EU. Tento návrh nastoluje vyvážený vztah mezi zvláštními pravidly a postupy pro přeshraniční působení společností, jejichž cílem je využít potenciál jednotného trhu, na jedné straně a ochranou všech zainteresovaných stran, jichž se působení společností týká (tj. zaměstnanců, věřitelů a menšinových společníků), před zneužíváním na straně druhé.

3.6.2.

EHSV podporuje přeshraniční přeměny v rámci EU (22) a skutečnost, že Komise ve svém návrhu zmiňuje rozsudek Soudního dvora EU z roku 2017 ve věci Polbud (23). Soudní dvůr ve věci Polbud rozhodl, že vnitrostátní pravidlo, které nařizuje povinnou likvidaci společnosti jako nezbytnou podmínku pro její přeshraniční přemístění, je neodůvodněné, představuje neúměrné omezení, a je tedy se svobodou usazování neslučitelné. Obecná povinnost provést likvidaci, ukládaná státem, vede k založení obecné domněnky o zneužití. Taková právní úprava je proto nepřiměřená. Přemístění statutárního sídla takové společnosti, aniž by došlo k přemístění sídla skutečného, spadá do oblasti svobody usazování, kterou chrání právo EU. Proto Soudní dvůr Evropské unie opětovně potvrdil právo společností přemístit pouze své statutární sídlo, nikoli však sídlo skutečné, z jednoho členského státu do jiného, i když společnost vykonává podstatnou část své hospodářské činnosti, nebo dokonce celou hospodářskou činnost, v prvním členském státě. Záměr společnosti Polbud využít výhodnějších právních předpisů sám o sobě nepředstavuje zneužití svobody usazování.

3.6.3.

EHSV v zásadě podporuje zavedení postupu, který tyto přeměny umožňuje, i stanovení hmotněprávních podmínek, které mají zamezit právní nejistotě, která plyne z různorodých vnitrostátních pravidel a má negativní vliv na společnosti, zainteresované strany a členské státy. Vnitrostátní právní předpisy, pokud existují, jsou často neslučitelné, nebo se obtížně spojují jeden s druhým. Kromě toho více než polovina členských států neumožňuje přeshraniční přeměny. Má to negativní dopad zejména na malé a střední podniky, neboť ty mají často nedostatek finančních prostředků pro provedení přeshraničních postupů pomocí nákladných a komplikovaných alternativních metod.

3.6.4.

Na začátku postupu vydá příslušný orgán výchozího členského státu během jednoho měsíce osvědčení předcházející přeměně, nebo v případě pochybností orgán během dalšího jednoho měsíce provede hloubkové posouzení. Postup končí tím, že cílový členský stát s ohledem na všechny podstatné skutečnosti a informace přeměněnou společnost zapíše do rejstříku, pokud tato společnost bude splňovat právní předpisy tohoto státu týkající se zápisu do rejstříku a ochrany zaměstnanců. Komunikace mezi příslušnými orgány se bude uskutečňovat prostřednictvím systému propojení obchodních rejstříků (BRIS). Účast zaměstnanců je zajištěna tím, že zaměstnanci mají právo na to, aby je společnost včas informovala a konzultovala. Ochranu pracovníků může rovněž potvrdit orgán cílového členského státu. Důležitou úlohu plní evropské rady zaměstnanců.

3.6.5.

EHSV by chtěl vyjádřit výhrady, zda zdlouhavý a nákladný postup splňuje kritéria týkající se uplatňování práva usazování v jiném členském státě a zda je slučitelný s rozsudkem Soudního dvora EU ve věci C-106/16 Polbud. Je třeba zdůraznit, že Soudní dvůr podal výklad článku 54 Smlouvy o fungování Evropské unie a uplatnil obecnou zásadu proporcionality. Právo společnosti na přeshraniční přeměnu tudíž vychází ze samotné Smlouvy a členské státy (a orgány EU) musí dbát na to, aby ji neporušovaly. Proto EHSV podporuje postup pro přemísťování sídel společností (přeshraniční přeměna) ve výchozím členském státě, avšak doporučuje, aby se postup v cílovém členském státě (čl. 86 písm. p)) omezil pouze na kontrolu ex ante jeho požadavků na podřízení přeměněné společnosti jeho vnitrostátnímu právnímu řádu (24). Mělo by však existovat obecné ustanovení proti zneužívání práva usazování společností. Tím nebude nový postup působit zbytečnou zátěž nad rámec svých vytyčených cílů a zároveň poskytne cílovému členskému státu pravomoc regulovat zneužívání i po přeměně.

3.6.6.

Navíc je nutné vyjasnit pojem „umělá konstrukce“ společnosti v členském státě vytvořená s cílem získat neoprávněné daňové zvýhodnění. Tento pojem zavedl především Soudní dvůr Evropské unie, objevuje se v bodech odůvodnění a v čl. 86 písm. c) bod 3. Jedná se o klíčovou koncepci, která umožňuje nebo zakazuje usazení společnosti v jiném členském státě. Je třeba stanovit jasná kritéria nebo ukazatele, aby se nebránilo skutečné hospodářské činnosti založené na rozumných ekonomických rozhodnutích, jak konstatoval Soudní dvůr Evropské unie ve věci Polbud.

3.6.7.

Přeshraniční fúze (25): Návrh vychází z pozitivních zkušeností se směrnicí 2005/56/ES (26) o přeshraničních fúzích, která se zabývá pouze kapitálovými společnostmi, a řeší její nedostatky. Proto se v návrhu zavádějí harmonizovaná hmotněprávní pravidla o ochraně věřitelů a společníků, zatímco směrnice 2005/56/ES stanovila pouze procesní pravidla, např. povinnost informovat společníky, a hmotněprávní ochranu ponechala členským státům. V návrhu se nyní požaduje, aby bylo v projektu fúze vymezeno následující:

—	ochranná opatření pro věřitele: návrh zavádí předpoklad, že nedochází k poškození věřitelů, jestliže jim má platit ručitel nebo společnost vzniklá fúzí, což potvrdí nezávislé znalecké posouzení jejich situace;

—	právo společníků, kteří nehlasovali nebo nemají hlasovací práva, na vystoupení ze společnosti, jejich právo na obdržení adekvátní náhrady a právo napadnout navrhovaný výměnný poměr podílů (akcií) u vnitrostátních soudů.

3.6.8.

EHSV rovněž souhlasí s dalšími body návrhu Komise:

a)	harmonizovaná pravidla o podrobném a úplném informování zaměstnanců o důsledcích přeshraničních fúzí. Ve směrnici 2005/56/ES byla stanovena pouze účast zaměstnanců v dozorčím orgánu a zohlednění jejich situace ve zprávě vedení;

b)	harmonizovaná pravidla o urychleném postupu v případě méně složitých fúzí nebo upuštění od vypracování zprávy nezávislého znalce se souhlasem všech společníků, nebo v průběhu fúze po dohodě mateřské společnosti s dceřinou společností;

c)	propojení obchodních rejstříků za účelem výměny informací – využívání digitálních nástrojů.

3.6.9.

Přeshraniční rozdělení (27): Podléhají odlišným či neslučitelným vnitrostátním právním předpisům pouze ve 13 členských státech, aniž by je EU jakkoli harmonizovala, přestože jsou důležité pro růst. Za účelem předcházení zneužívání a ochrany zainteresovaných stran je třeba zavést právní rámec EU pro akciové společnosti, který bude podobný rámci pro přeshraniční přeměny. Je třeba vytvořit dvoufázový postup. V první fázi budou vyhotoveny podmínky rozdělení společně se dvěma podrobně vysvětlujícími zprávami o důsledcích rozdělení pro věřitele a zaměstnance. Pro střední a velké podniky je navíc nutná zpráva nezávislého znalce. Toto je pouze první krok a EHSV se domnívá, že by návrh měl zahrnovat také přeshraniční rozdělení sloučením jmění již existujících společností, nikoli pouze případ, kdy vzniknou nové společnosti.

3.6.10.

V současné době se vnitrostátní pravidla mezi jednotlivými členskými státy do velké míry liší a někdy vyžadují nepřiměřené správní postupy, které musí Komise omezit v novém návrhu, aby podniky nebyly odrazovány od hledání nových možností. Ačkoli EHSV nová pravidla a postupy podporuje, je třeba je pečlivě prověřit, aby nezpůsobovaly mimořádnou administrativní zátěž a náklady, které by byly nad rámec cílů, jimž slouží v oblasti ochrany zaměstnanců, věřitelů a společníků.

3.6.11.

EHSV vítá, že čl. 86 písm. g) návrhu osvobozuje malé podniky a mikropodniky od přezkoumání nezávislým znalcem, neboť náklady spojené s vypracováním zprávy nezávislého znalce by pro mikropodniky a malé a střední podniky představovaly přílišnou zátěž.

3.6.12.

EHSV zdůrazňuje, že nezávislí znalci hrají úlohu při odhalování podvodů pouze ve velkých podnicích během přezkoumání a shromažďování podnikových dokladů v písemné zprávě, za předpokladu, že jsou splněny určité požadavky, např. ohledně efektivní struktury vnitřních kontrol a standardních provozních postupů s cílem předcházet potenciálním střetům zájmů a zmírňovat je a zaručit nezávislost zpráv, co se týče zainteresovaných stran.

3.6.13.

EHSV důrazně podporuje návrh Evropské komise, který poprvé stanoví postup pro přeshraniční přeměnu a doplňuje již stanovené postupy pro přeshraniční fúze a rozdělení tím, že zvyšuje ochranu zainteresovaných stran. Výsledné rozdíly mezi postupy přeshraničních fúzí na jedné straně a přeshraničních přeměn a rozdělení na straně druhé však mohou ovlivnit relativní atraktivitu těchto přeměn a rozdělení. EHSV navrhuje, aby Komise tyto aspekty prozkoumala.

3.6.14.

EHSV vítá záměr Komise chránit stávající práva zaměstnanců na účast. EHSV je přesvědčen, že ve společnosti, která vznikne přeshraniční přeměnou, musí i nadále platit přinejmenším stejná úroveň všech podmínek zapojení zaměstnanců, jako je úroveň stanovená v právních předpisech výchozího členského státu, v souladu s postupy a standardními pravidly uvedenými ve směrnici 2001/86/ES (28).

3.6.15.

EHSV zdůrazňuje významnou úlohu evropských rad zaměstnanců zřízených ve velkých podnicích, jež měly být přeměněny, a požaduje jejich větší zapojení v souladu se směrnicí 2009/38/ES (29).

3.7.

Obecně EHSV zdůrazňuje, že je nutné, aby všechny digitální nástroje a postupy byly pro účely těchto návrhů plně přístupné lidem se zdravotním postižením, zejména zrakově postiženým.

V Bruselu dne 17. října 2018.

předseda Evropského hospodářského a sociálního výboru

Luca JAHIER

(1) COM(2018) 239 final.

(2) COM(2018) 241 final.

(3) Směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2017/1132 ze dne 14. června 2017 o některých aspektech práva obchodních společností (Úř. věst. L 169, 30.6.2017, s. 46).

(4) COM(2018) 239 final.

(5) COM(2015) 550 final.

(6) Cartesio, věc C-210/06, EU:C:2008:723, body 109 až 112; VALE, věc C-378/10, EU:C:2012:440, bod 32.

(7) Polbud – Wykonawstwo, věc C-106/16, ECLI:EU:C:2017:804.

(8) Viz poznámky pod čarou 6 a 7.

(9) COM(2018) 241 final.

(10) Úř. věst. L 169, 30.6.2017, s. 46.

(11) COM(2015) 192 final.

(12) COM(2016) 179 final.

(13) Směrnice Rady 2011/16/EU ze dne 15. února 2011 o správní spolupráci v oblasti daní a o zrušení směrnice 77/799/EHS (Úř. věst. L 64, 11.3.2011, s. 1).

(14) COM(2018) 239 final.

(15) COM(2018) 241, s. 3.

(16) COM(2018) 241, s. 5.

(17) Úř. věst. L 156, 16.6.2012, s. 1.

(18) Úř. věst. L 144, 10.6.2015, s. 1.

(19) COM(2017) 256 final.

(20) Článek 10 kodifikované směrnice o právu obchodních společností (EU) 2017/1132.

(21) Směrnice Rady 2011/16/EU ze dne 15. února 2011 o správní spolupráci v oblasti daní a o zrušení směrnice 77/799/EHS (Úř. věst. L 64, 11.3.2011, s. 1).

(22) Postup, kdy se společnost vytvořená a zapsaná do rejstříku v souladu s právními předpisy jednoho členského státu přemění na jinou společnost vytvořenou a zapsanou do rejstříku v souladu s právními předpisy jiného členského státu, aniž by byla zrušena či zanikla s likvidací.

(23) Věc C-106/16, ECLI:EU:C:2017:804. Polbud byla společnost založená v Polsku, která se rozhodla přemístit své statutární sídlo do Lucemburska, aniž by došlo k přemístění jejího skutečného sídla. Do polského obchodního rejstříku byl zapsán vstup do likvidace a byl jmenován likvidátor. V roce 2013 bylo statutární sídlo společnosti Polbud přemístěno do Lucemburska. Společnost Polbud se přejmenovala na „Consoil Geotechnik Sàrl“ a stala se společností podle lucemburského práva. Poté společnost Polbud podala u rejstříkového soudu návrh na výmaz z polského obchodního rejstříku. Rejstříkový soud tento návrh na výmaz zamítl. Společnost Polbud podala proti tomuto rozhodnutí žalobu. Polský Nejvyšší soud, k němuž bylo podáno odvolání, nejprve položil Soudnímu dvoru otázku, zda se svoboda usazování vztahuje pouze na přemístění statutárního sídla společnosti založené podle práva jednoho členského státu na území jiného členského státu, kde se tato společnost přemění na společnost podle práva tohoto jiného členského státu, aniž došlo k přemístění skutečného sídla uvedené společnosti. Viz rovněž https://curia.europa.eu/jcms/upload/docs/application/pdf/2017-10/cp170112en.pdf.

(24) Rozsudky Soudního dvora ve věci C-378/10, Vale Epitesi, EU:C:2012:440, odst. 31, a ve věci Polbud C-106/16, ECLI:EU:C:2017:804, odst. 33, 35 a 44.

(25) Operace, kterou dvě nebo více společností ze dvou nebo více členských států převádějí své jmění na již existující (nástupnickou) nebo novou společnost.

(26) Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2005/56/ES ze dne 26. října 2005 o přeshraničních fúzích kapitálových společností. Nyní je součástí kodifikační směrnice z roku 2017.

(27) Postup, při němž se společnost rozdělí a převede celé své jmění nebo jeho část na stávající nebo nově vznikající společnost či několik společností v jiném členském státě.

(28) Směrnice Rady 2001/86/ES ze dne 8. října 2001, kterou se doplňuje statut evropské společnosti s ohledem na zapojení zaměstnanců (Úř. věst. L 294, 10.11.2001, s. 22 – zvláštní vydání v českém jazyce: Kapitola 06 Svazek 004 s. 272).

(29) Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2009/38/ES ze dne 6. května 2009 o zřízení evropské rady zaměstnanců nebo vytvoření postupu pro informování zaměstnanců a projednání se zaměstnanci v podnicích působících na úrovni Společenství a skupinách podniků působících na úrovni Společenství (přepracované znění), (Úř. věst. L 122, 16.5.2009, s. 28).