Stanovisko Evropského hospodářského a sociálního výboru k návrhu nařízení Evropského parlamentu a Rady o perzistentních organických znečišťujících látkách (přepracované znění)

[COM(2018) 144 final – 2018/0070 (COD)]

(2018/C 367/18)

Zpravodaj:

Brian CURTIS

Žádost Rady o vypracování stanoviska Žádost Evropského parlamentu o vypracování stanoviska	13. 4. 2018 16. 4. 2018
Právní základ	Čl. 192 odst. 1 a článek 304 Smlouvy o fungování Evropské unie
Rozhodnutí předsednictva	19. 9. 2017 (v očekávání žádosti o vypracování stanoviska)
Odpovědná specializovaná sekce	Zemědělství, rozvoj venkova, životní prostředí
Přijato ve specializované sekci	26. 6. 2018
Přijato na plenárním zasedání	12. 7. 2018
Plenární zasedání č.	536
Výsledek hlasování (pro/proti/zdrželi se hlasování)	157/0/4

1. Závěry a doporučení

1.1.

Evropský hospodářský a sociální výbor (EHSV) vítá návrh Komise, jehož cílem je přepracovat znění nařízení o perzistentních organických znečišťujících látkách (POP), aby bylo zajištěno jednotné a účinné provádění závazků EU vyplývajících ze Stockholmské úmluvy.

1.2.

Výbor poukazuje na to, že používání většiny perzistentních organických znečišťujících látek a jejich uvádění na trh bylo v EU již ukončeno. Avšak vzhledem k mimořádně nebezpečnému vlivu těchto látek na člověka a životní prostředí je nezbytné zakázat jejich výrobu a omezit pro ně výjimky tak, aby platily pouze v případě zvláštního použití. Z tohoto důvodu EHSV vybízí Komisi, aby v souladu s přístupem předběžné opatrnosti a s Deklarací z Rio de Janeira o životním prostředí a rozvoji stanovila přísnější kontrolní opatření.

1.3.

1.4.

EHSV doporučuje používat akty v přenesené pravomoci v náležitých a omezených případech, aby byl zachován otevřený dialog se všemi zúčastněnými stranami, přičemž zvláštní důraz je třeba klást na povědomí veřejnosti a transparentnost.

1.5.

EHSV vybízí EU, aby se postavila do čela celosvětového boje proti perzistentním organickým znečišťujícím látkám. EU by se při své činnosti v této oblasti měla zaměřit na harmonizaci strategií a právních předpisů jednotlivých států ohledně sledování a kontroly těchto látek. Výbor se obzvláště domnívá, že by EU měla podporovat udržitelnost a dodržování ustanovení o POP v bilaterálních i multilaterálních obchodních dohodách.

1.6.

Výbor podporuje návrh na uspořádání rozsáhlé osvětové kampaně o perzistentních organických znečišťujících látkách na úrovni EU v rámci udržitelného rozvoje. EHSV se domnívá, že užitečným nástrojem pro podniky a spotřebitele by mohla být otevřená databáze POP.

1.7.

EHSV podotýká, že by pro všechny evropské pracovníky, jejichž práce s těmito látkami přímo nebo nepřímo souvisí, měly být povinné a dostupné školicí kurzy o POP. Zejména doporučuje, aby iniciativy v oblasti vzdělávání a školení byly harmonizovány a považovány za součást téže strategie v souladu s přístupem založeným na celoživotním učení.

2. Úvod

2.1.

Perzistentní organické znečišťující látky (POP) jsou organické sloučeniny odolné vůči zhoršování stavu životního prostředí na základě chemických, biologických a fotolytických procesů. Vzhledem ke své perzistenci se tyto látky bioakumulují s možnými nepříznivými dopady na lidské zdraví a životní prostředí. Řada těchto látek byla v minulosti nebo stále je používána jako pesticidy, rozpouštědla, léčivé přípravky a technické chemikálie. Některé z těchto látek se vyskytují přirozeně (např. sopky a různé biosyntetické dráhy), ale většina je uměle vytvořená za pomoci celkové syntézy.

2.2.

Mezinárodní společenství jednalo o účincích těchto látek na lidské zdraví a životní prostředí v roce 2001 na konferenci, z níž vzešla Stockholmská úmluva o perzistentních organických znečišťujících látkách (1). Stockholmská úmluva, kterou ratifikovalo 180 smluvních stran a jež je založena na zásadě předběžné opatrnosti, je globální smlouvou, jež představuje právní rámec pro ukončení výroby, používání, dovozu a vývozu perzistentních organických znečišťujících látek. EU se k této úmluvě, jejíž součástí je seznam 12 prvků (včetně DDT), připojila v roce 2005.

2.3.

Závazek Evropské unie spočívá v zavedení opatření, která omezí úniky těchto látek do životního prostředí, a sníží tak expozici lidí a volně žijících a planě rostoucích druhů. Pokud jde o předkládání návrhů nových látek, jež by měly být zahrnuty na seznam úmluvy, je Evropská unie velmi aktivní (2). Právním nástrojem k provedení závazku EU a jejích členů vyplývajícího z úmluvy je nařízení (ES) č. 850/2004 („nařízení o POP“).

2.4.

Druhá úmluva, Aarhuský protokol o perzistentních organických znečišťujících látkách (naposledy pozměněný v r. 2009), se týká dálkového přeshraničního přenosu látek znečišťujících ovzduší. Protokol zakazuje výrobu některých z nich přímo, u jiných stanovuje lhůtu na jejich eliminaci. Dnes je na seznamu protokolu 22 látek.

3. Shrnutí návrhu

3.1.

Cílem návrhu Komise je přepracovat znění nařízení o POP. Tato iniciativa nemění platný právní předpis z hlediska zásad (zásada předběžné opatrnosti) ani cílů (ochrana životního prostředí a lidského zdraví), nýbrž reaguje na nutnost zajistit plný soulad právních předpisů a zlepšit provádění.

3.2.

Návrh se zabývá zejména těmito problémy:

—

Uvést nařízení o POP, jež odkazuje na směrnici 67/548/EHS a směrnici 75/442/EHS, do souladu s nařízením (ES) č. 1907/2006, nařízením (ES) č. 1272/2008 a směrnicí 2008/98/ES. Nařízení o POP konkrétně odkazuje na regulativní výbor, který již neexistuje (3), a musí být uvedeno do souladu s Lisabonskou smlouvou (SFEU). V neposlední řadě by se mělo upřesnit, jaká pravidla jsou předmětem prováděcích aktů a jaké podmínky se vztahují na přijímání aktů v přenesené pravomoci.

—

Přenést úkoly z Komise na agenturu ECHA (4) s cílem vytvořit vhodnější podmínky pro poskytování správní, vědecké a technické podpory pro provádění. Rovněž se navrhuje podpořit prosazování nařízení o POP členskými státy tím, že fórum pro výměnu informací o prosazování zřízené nařízením Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1907/2006 (dále jen „REACH“) (5) získá koordinační úlohu.

—	Zahrnout některé technické změny operativních ustanovení, např. vysvětlit stávající definice a doplnit definice „výroby“, „použití“ a „meziproduktu na určitém místě v rámci uzavřeného systému“ s cílem zlepšit a zjednodušit stávající postupy.

3.3.

V návrhu je kladen zvláštní důraz na transparentnost a přístup veřejnosti k informacím. Měly by být podporovány a zprostředkovány veřejné vzdělávací programy zaměřené na POP, a to zejména u ohrožených skupin veřejnosti, a rovněž vzdělávání pracovníků, vědců, pedagogů a technických a vedoucích pracovníků. Veřejnost by navíc měla mít možnost podílet se na vypracovávání, provádění a aktualizaci prováděcích plánů na vnitrostátní úrovni.

4. Obecné připomínky

4.1.

EHSV vítá návrh Komise, jehož cílem je přepracovat znění nařízení o POP, aby bylo zajištěno jednotné a účinné provádění závazků EU vyplývajících ze Stockholmské úmluvy. Tato opatření mají zásadní význam pro vytvoření společného právního rámce, v němž lze přijímat opatření pro ukončení výroby, uvádění na trh a používání záměrně vyráběných perzistentních organických znečišťujících látek a každoroční kontroly jednotlivými státy a vypracování srovnávacích údajů EU.

4.2.

Výbor poukazuje na to, že používání většiny těchto látek a jejich uvádění na trh bylo v EU již ukončeno. Aby však byly úniky těchto látek co nejvíce omezeny, je nezbytné zakázat jejich výrobu a omezit pro ně výjimky tak, aby platily pouze tehdy, plní-li látka nezbytnou funkci při zvláštním použití. Z tohoto důvodu EHSV vybízí Komisi, aby v souladu s přístupem předběžné opatrnosti v rámci ochrany životního prostředí, který byl zaveden v Deklaraci z Rio de Janeira o životním prostředí a rozvoji (6), stanovila přísnější kontrolní opatření, než jsou opatření uvedená ve Stockholmské úmluvě.

4.3.

Výbor si je vědom toho, že důvodem rozhodnutí Komise vynechat formální konzultace se zúčastněnými stranami a členskými státy je obecná konsolidovaná dohoda se všemi veřejnými a soukromými zúčastněnými stranami o opatřeních, která je třeba přijmout k přepracování nařízení o POP. EHSV však doporučuje, aby Komise v následujících krocích provádění zaujala účinný a inkluzivní přístup.

4.4.

EHSV schvaluje návrh přenést úkoly z Komise na agenturu ECHA s cílem vytvořit vhodnější podmínky pro poskytování správní, vědecké a technické podpory pro provádění. Výbor však upozorňuje, že je nutné stanovit spolehlivou pracovní metodu s účastí Komise, agentury ECHA a členských států, která zajistí účinnou spolupráci a lepší výsledky. Jedním ze základních prvků tohoto nového pracovního rámce by měla být konzultace se zúčastněnými stranami.

4.5.

EHSV se domnívá, že některé aspekty přepracování jsou čistě technické povahy. V souladu se svými předchozími stanovisky (7) považuje Výbor POP za vážnou hrozbu pro životní prostředí a veřejné zdraví. Doporučuje proto používat akty v přenesené pravomoci v náležitých a omezených případech (kdy je to naprosto nezbytné), aby byl zachován otevřený dialog se všemi zúčastněnými stranami, přičemž zvláštní důraz je třeba klást na povědomí veřejnosti a transparentnost.

5. Konkrétní připomínky

5.1.

Výbor vyzývá Komisi, aby přesněji formulovala návrh, podle nějž by členské státy měly veřejnosti zajistit možnost podílet se na vypracovávání, provádění a aktualizaci vnitrostátních prováděcích plánů. EHSV se zejména domnívá, že způsoby zapojení by měly být jasné a společné pro všechny členské státy. Je přesvědčen, že spíše než jednotlivci by důležitou úlohu mohla hrát samotná organizovaná občanská společnost. Navíc není jasné, zda a jakým způsobem získají tyto iniciativy finanční podporu ze strany Komise a jak bude o této významné příležitosti informováno.

5.2.

Perzistentní organické znečišťující látky jsou hrozbou pro celý svět. Hlavním problémem na celosvětové úrovni je v současnosti harmonizace strategií a právních předpisů jednotlivých států ohledně sledování a kontroly těchto látek. EHSV proto schvaluje návrh Komise, aby EU ve vztahu ke třetím zemím vystupovala proaktivněji s cílem řešit problematiku emisí perzistentních organických znečišťujících látek.

5.3.

Výbor se nicméně domnívá, že „výměna informací“ (8) se třetími zeměmi, které nejsou smluvní stranou Stockholmské úmluvy, či „včasná technická pomoc na požádání a v rámci dostupných zdrojů“ (9) pro účely provádění této úmluvy jsou pro odstranění uvedených látek stále příliš vágní. Domnívá se zejména, že EU by měla podporovat udržitelnost a dodržování ustanovení o POP v bilaterálních i multilaterálních obchodních dohodách (10). Významným vztažným bodem by se v tomto ohledu mohly stát i mezinárodní pomocné orgány, jako např. Výbor pro plnění a dodržování, který byl zřízen na základě Minamatské úmluvy (11). EHSV pevně věří, že se EU v oblasti udržitelných inovací může ujmout vedoucí úlohy.

5.4.

Výbor podporuje návrh na uspořádání rozsáhlé osvětové kampaně o perzistentních organických znečišťujících látkách na úrovni EU. Současně by Evropa měla aktivněji podporovat vzdělávání o udržitelnosti a šíření informací o osvědčených postupech v oblasti udržitelnosti (12). EHSV obzvláště doporučuje, aby byla vytvořena otevřená databáze POP s cílem poskytnout podnikům a spotřebitelům užitečný nástroj.

5.5.

Výbor se domnívá, že by pro všechny evropské pracovníky, jejichž práce s těmito látkami přímo nebo nepřímo souvisí, měly být povinné a dostupné školicí kurzy o POP. EHSV by rád zdůraznil, že tyto aspekty jsou již součástí platných právních předpisů, ale jejich neurčité a nedostatečné provádění vede k tomu, že je třeba určit nové nástroje, které zajistí účinnější provádění. Zejména doporučuje, aby iniciativy v oblasti informování, vzdělávání a školení byly harmonizovány a považovány za součást téže strategie v souladu s přístupem založeným na celoživotním učení.

V Bruselu dne 12. července 2018.

předseda Evropského hospodářského a sociálního výboru

Luca JAHIER

(1) http://chm.pops.int/.

(2) V posledních letech bylo na původní seznam zapsáno dalších 16 prvků. http://chm.pops.int/TheConvention/ThePOPs/TheNewPOPs/tabid/2511/Default.aspx.

(3) Od 1. června 2015.

(4) Nařízení (ES) č. 1907/2006.

(5) Registrace, hodnocení, povolování a omezování chemických látek (REACH).

(6) Deklarace z Ria, 1992. Zásada č. 15: „Státy musejí za účelem ochrany životního prostředí přijímat podle svých schopností preventivní přístupy. Tam, kde hrozí vážná nebo nenapravitelná škoda, nesmí být nedostatek vědecké jistoty zneužit pro odklad účinných opatření, která by mohla zabránit poškození životního prostředí.“

(7) Stanovisko EHSV k perzistentním organickým znečišťujícím látkám (Úř. věst. C 32, 5.2.2004, s. 45).

(8) COM(2018) 144 final, 18. bod odůvodnění.

(9) COM(2018) 144 final, 21. bod odůvodnění.

(10) Stanovisko EHSV k tématu Přechod k udržitelnější budoucnosti Evropy (Úř. věst. C 81, 2.3.2018, s. 44).

(11) Minamatská úmluva o rtuti je globální smlouvou o ochraně lidského zdraví a životního prostředí před nepříznivými účinky rtuti. Její znění bylo dohodnuto v Ženevě (Švýcarsko) dne 19. ledna 2013 a přijato dne 10. října 2013 na diplomatické konferenci v Kumamotu (Japonsko), přičemž úmluva vstoupila v platnost dne 16. srpna 2017. Je vyjádřením inovativního a komplexního přístupu ke rtuti v průběhu celého jejího životního cyklu, od těžby po nakládání s odpady. http://www.mercuryction.org/. Článek 15.

(12) Stanovisko EHSV k tématu Rio+20: na cestě k zelené ekonomice a lepší správě (Úř. věst. C 376, 22.12.2011, s. 102), viz odstavec 4.13.