22.12.2017   

CS

Úřední věstník Evropské unie

C 441/3

1.

PŘIPOMÍNÁ článek 168 Smlouvy o fungování Evropské unie (SFEU), v němž se stanoví, že by měl být při vymezení a provádění všech politik a činností Unie zajištěn vysoký stupeň ochrany lidského zdraví, a rovněž se v něm stanoví, že činnost Unie by měla doplňovat politiku členských států a uznávat odpovědnost členských států za stanovení jejich zdravotní politiky a za organizaci zdravotnictví a poskytování zdravotní péče.

2.

PŘIPOMÍNÁ zásady vnitřního trhu stanovené ve Smlouvě o Evropské unii a SFEU.

3.

PŘIPOMÍNÁ různé iniciativy přijaté Radou v souvislosti se škodami spojenými s alkoholem způsobenými jeho nadměrnou konzumací, a zejména nejnovější závěry Rady o strategii EU pro snižování škod spojených s požíváním alkoholu, přijaté dne 7. prosince 2015 (1)  (2).

4.

PŘIPOMÍNÁ usnesení Evropského parlamentu ze dne 29. dubna 2015 o strategii týkající se alkoholu (3), v němž Evropský parlament vyzývá Komisi, aby vypracovala novou strategii týkající se alkoholu (2016–2022), a v němž „zdůrazňuje, že je zapotřebí, aby byl na etiketách co nejdříve jasně uveden alespoň obsah kalorií v alkoholických nápojích“ a „vyzývá Komisi, aby vyhodnotila a v případě potřeby reformovala úlohu a fungování Evropského fóra pro otázky alkoholu a zdraví“ (4) a posílila interakci s Výborem pro vnitrostátní politiku a opatření týkající se alkoholu (CNAPA) (5) na úrovni EU.

5.

PŘIPOMÍNÁ sdělení Komise nazvané Strategie EU na podporu členských států při zmírňování škodlivých účinků alkoholu (2007–2012) (6), zejména pokud jde přeshraniční aspekty, jakými jsou například požadavky na označování nebo reklama, jimž by prospěla přidaná hodnota opatření na úrovni EU, a VÍTÁ závazky Komise tato opatření dále prosazovat a podporovat, zejména v rámci Výboru pro vnitrostátní politiku a opatření týkající se alkoholu (CNAPA) a Evropského fóra pro otázky alkoholu a zdraví (EAHF).

6.

PŘIPOMÍNÁ zprávu, kterou předložila Komise Evropskému parlamentu a Radě dne 13. března 2017, o povinném uvádění seznamu složek a výživových údajů na etiketách alkoholických nápojů (7).

7.

PŘIPOMÍNÁ stanovisko Výboru regionů ze dne 9. února 2017 nazvané Potřeba vypracovat strategii EU týkající se alkoholu a cesta k jejímu přijetí (8), v němž Výbor regionů požaduje, aby byla vypracována nová strategie EU týkající se alkoholu, podporuje požadavek Rady a Evropského parlamentu na silné politické vedení v této otázce a zdůrazňuje konkrétní oblasti, v nichž je třeba přijmout opatření, jako například snížení vystavení dětí a mladých lidí marketingu a reklamě na alkohol, zlepšení označování alkoholu na úrovni EU a zvýšení bezpečnosti silničního provozu.

8.

PŘIPOMÍNÁ Evropskou chartu o životním prostředí a zdraví (9), která v rámci zásad veřejné politiky uznává, že zdraví jednotlivců a komunit by mělo mít rozhodně přednost před hospodářskými a obchodními hledisky.

9.

PŘIPOMÍNÁ globální strategii pro omezování nadměrné konzumace alkoholu (10), kterou dne 21. května 2010 potvrdilo Světové zdravotnické shromáždění Světové zdravotnické organizace (WHO), jakož i evropský akční plán WHO pro omezení nadměrné konzumace alkoholu na období let 2012–2020 (11), který dne 15. září 2011 potvrdilo všech 53 členských států evropského regionu WHO. V obou dokumentech se zdůrazňuje, že je nutné přijmout komplexní přístup a vhodným způsobem zapojit odvětví, jako je rozvoj, doprava, spravedlnost, sociální zabezpečení, fiskální politika, obchod, zemědělství, spotřebitelská politika, vzdělávání a zaměstnanost, jakož i občanskou společnost a hospodářské subjekty (12).

10.

PŘIPOMÍNÁ globální akční plán pro prevenci a kontrolu nepřenosných nemocí na období let 2013–2020 (13), který v květnu roku 2013 potvrdilo Světové zdravotnické shromáždění a v němž je stanoven cíl dosažení relativního omezení nadměrné konzumace alkoholu nejméně o 10 % do roku 2025.

11.

PŘIPOMÍNÁ cíle udržitelného rozvoje, které přijalo v září roku 2015 Valné shromáždění Organizace spojených národů a mezi jejichž dílčími cíli je posílení prevence a léčby závislosti na návykových látkách, včetně nadměrné konzumace alkoholu (14).

12.

VÍTÁ pokrok, jehož členské státy dosáhly díky provádění opatření stanovených v jejich rozsáhlých národních strategiích a akčních plánech zaměřených na omezení nadměrné konzumace alkoholu.

13.

SE ZNEPOKOJENÍM KONSTATUJE, že Evropa je v celosvětovém měřítku stále regionem s nejvyšší spotřebou alkoholu. Průměrná úroveň spotřeby je téměř dvakrát vyšší než světový průměr (15). Škody způsobené alkoholem jsou tedy rovněž největší na světě, ať již v podobě četných zdravotních potíží, o nichž je známo, že k nim alkohol přispívá (16), anebo v důsledku škod způsobených mimo jiné společnosti v důsledku trestné činnosti, násilí, změny pracovní schopnosti nebo újmy způsobené dětem a rodinám (17).

14.

KONSTATUJE, že omezení nadměrné konzumace alkoholu přispívá k udržitelnému rozvoji evropského hospodářství i k dobrým životním podmínkám obyvatel. Omezení nadměrné konzumace alkoholu přináší hospodářský a finanční prospěch všem členským státům a jejich občanům, například tím, že přispívá k udržitelnosti systémů sociálního zabezpečení v souladu se strategií Evropa 2020 (18).

15.

ZDŮRAZŇUJE, že nadměrná konzumace alkoholu rovněž významnou měrou přispívá k nerovnostem v oblasti zdraví v jednotlivých členských státech i mezi nimi (19).

16.

ZDŮRAZŇUJE, že omezení škod souvisejících s alkoholem vyžaduje opatření v celé řadě oblastí politiky a zahrnuje řadu odvětví společnosti na místní, regionální, celostátní, evropské a mezinárodní úrovni, aby z toho mohly mít všechny členské státy a jejich občané prospěch na lidské, sociální, hospodářské i finanční úrovni.

17.

KONSTATUJE, že podle vědeckého stanoviska vědecké skupiny Evropského fóra pro otázky alkoholu a zdraví (20) a nedávných studií (21) má marketing alkoholických nápojů dopad na chování spotřebitelů, zejména dětí a mladých lidí, kteří jsou více vystaveni reklamám prostřednictvím nových on-line komunikačních prostředků a je u nich větší pravděpodobnost, že budou pozitivně vnímat značky sponzorující sportovní činnosti.

18.

BERE NA VĚDOMÍ, že Komise ve své zprávě o povinném uvádění seznamu složek a výživových údajů na etiketách alkoholických nápojů (22) dospěla k názoru, že není důvod, proč by u alkoholických nápojů měly tyto informace chybět, a vyzvala výrobní odvětví, aby do jednoho roku předložilo samoregulační návrh pro celé odvětví alkoholických nápojů.

19.

KONSTATUJE, že ačkoli nařízení (EU) č. 1169/2011 alkoholické nápoje z povinného uvádění informací o složkách a výživových hodnotách vyjímá, několik členských států si ponechalo nebo přijalo vnitrostátní opatření, jimiž se ukládají požadavky na označování nebo zdravotní varování, a někteří výrobci alkoholu tyto informace poskytují spotřebitelům dobrovolně.

20.

SE ZNEPOKOJENÍM KONSTATUJE, že ačkoli cena alkoholu je jedním z nejdůležitějších faktorů ovlivňujících celkovou spotřebu alkoholu a jedním z nejvlivnějších nástrojů, které země mohou využít k prevenci nadměrné konzumace alkoholu (23), cíle některých členských států v oblasti zdraví mohou být ohroženy příliš velkým množstvím alkoholu přepravovaného, údajně pro osobní spotřebu, z jedné země do druhé.

21.

SE ZNEPOKOJENÍM KONSTATUJE, že na spotřebu alkoholu má vliv fyzická dostupnost alkoholu a snadný přístup k němu a že v této souvislosti představuje pro členské státy při řešení tohoto problému novou výzvu vývoj v oblasti on-line prodeje, zejména pokud jde o dostupnost alkoholických nápojů pro nezletilé.

22.

SE ZNEPOKOJENÍM KONSTATUJE, že účinnost předpisů a plánů členských států zaměřených na zavedení opatření na ochranu veřejného zdraví a předcházení nadměrné konzumaci alkoholu může oslabit přeshraniční reklama, včetně reklamy na internetu, a přeshraniční prodej, včetně prodeje on-line. Mnohostrannou spoluprací zahrnující různé oblasti politiky se proto maximalizují přínosy vnitrostátních opatření týkajících se zdravotních problémů souvisejících s alkoholem

23.

KONSTATUJE, že srovnatelné údaje o spotřebě alkoholu a škodách získávané na základě společné metodiky jsou cenným přínosem pro rozvoj opatření politiky týkajících se alkoholu v rámci EU, jakož i pro hodnocení dopadu těchto opatření, a v této souvislosti VÍTÁ již vykonanou práci v rámci společné akce pro snižování škod souvisejících s alkoholem (24).

24.

nadále posilovaly provádění globálního akčního plánu pro prevenci a kontrolu nepřenosných nemocí na období let 2013–2020 za účelem dosažení cíle, jímž je 10 % relativní omezení nadměrné konzumace alkoholu do roku 2025.

25.

nadále začleňovaly cíl snižovat škody související s alkoholem do všech příslušných vnitrostátních politik, jako jsou politiky, které by mohly mít dopad na ceny alkoholických nápojů, jakož i politiky, jejichž cílem je upravit marketing a způsoby prodeje alkoholu, jak je doporučeno v závěrech Rady o otázkách zdraví ve všech politikách (25).

26.

přezkoumaly možnost přijetí opatření zaměřených na snížení nadměrné konzumace alkoholu na vnitrostátní úrovni a v rámci dvoustranné a mnohostranné spolupráce, a to při respektování bezproblémového fungování vnitřního trhu, jako jsou například opatření, jejichž cílem je ochrana dětí a mladých lidí před vystavením přeshraniční reklamě v rámci jednotného trhu, zvýšení účinnosti informací poskytovaných prostřednictvím označování alkoholických nápojů a předcházení nezákonným činnostem, které souvisí s přeshraniční přepravou alkoholu.

27.

pozorně sledovaly dodržování vnitrostátních opatření a opatření na úrovni EU zaměřených na předcházení nadměrné konzumaci alkoholu, jako je minimální věk pro nákup alkoholu a podmínky platné pro přeshraniční přepravu alkoholických nápojů.

28.

přezkoumaly možné způsoby, mimo jiné prostřednictvím dvoustranných a mnohostranných ujednání, jak zamezit tomu, aby přeshraniční otázky měly negativní dopad na účinnost vnitrostátních opatření zaměřených na řešení problematiky nadměrné konzumace alkoholu.

29.

pokračovaly ve shromažďování a sdílení informací na úrovni EU o vnitrostátních opatřeních přijatých v rámci politiky týkající se alkoholu, jakož i o prosazování vnitrostátních opatření v souvislosti s konzumací alkoholu.

30.

dále rozvíjely spolupráci a sdílení osvědčených postupů s cílem snížit nadměrnou konzumaci alkoholu v rámci EU všude tam, kde je to možné, zejména prostřednictvím lepšího dohledu nad činnostmi, jež mohou oslabit účinnost vnitrostátních politik týkajících se alkoholu v jiných členských státech, jako jsou například přeshraniční zasílání reklamních sdělení a přeshraniční nákupy alkoholických nápojů.

31.

podporovaly vypracování studií a vědecký výzkum se zaměřením na stanovení nejúčinnějších opatření a iniciativ pro boj proti nadměrné konzumaci alkoholu a sdílely výsledky těchto činností s cílem mimo jiné optimalizovat dopady poskytovaných informací o alkoholických nápojích, například prostřednictvím označování.

32.

v návaznosti na činnost WHO vypracovaly v rámci společné akce EU týkající se nadměrné konzumace alkoholu a ve spolupráci s příslušnými agenturami EU a dalšími subjekty (26) společnou metodiku pro shromažďování a analýzu příslušných údajů za účelem sledování a hodnocení dopadu vnitrostátních meziodvětvových opatření a meziodvětvových opatření na úrovni EU zaměřených na snižování nadměrné konzumace alkoholu, včetně statistických údajů o přeshraničních nákupech a údajů pro hodnocení objemu, obsahu a dopadu marketingu alkoholu v nových médiích, zejména jeho dopadu na děti a mladé lidi.

33.

přijala strategii zaměřenou na snižování škod spojených s požíváním alkoholu, jak je uvedeno v bodu 21 závěrů Rady o strategii EU pro snižování škod spojených s požíváním alkoholu (27), která by měla zohlednit vědecké, technologické, ekonomické a sociální aspekty nadměrné konzumace alkoholu a vývoj v různých oblastech politiky s dopadem na škody související s alkoholem, k němuž došlo od roku 2012.

34.

nadále začleňovala do všech příslušných politik EU cíle usilující o snižování škod souvisejících s alkoholem v souladu s doporučeními uvedenými v závěrech Rady o zdraví ve všech politikách.

35.

při plném respektování zásad subsidiarity a proporcionality, jakož i místních a regionálních společenských a kulturních tradic pokračovala v podpoře politik členských států zaměřených na prevenci s cílem snížit konzumaci alkoholu, zabránit zneužívání alkoholu a řešit škody, které způsobuje.

36.

přezkoumala všechny možnosti, jak pokračovat ve financování iniciativ všech zúčastněných stran v rámci třetího akčního programu v oblasti veřejného zdraví (28), zejména v rámci Výboru pro vnitrostátní politiku a opatření týkající se alkoholu (CNAPA). Zahájila a prováděla novou společnou akci týkající se nadměrné konzumace alkoholu v návaznosti na činnost zahájenou v rámci společné akce pro snižování škod souvisejících s alkoholem (JARARHA), která byla ukončena v roce 2016, a to v souladu s programem v oblasti zdraví.

37.

nadále monitorovala vývoj nových médií a posuzovala přiměřenost stávajících opatření zaměřených na snížení vystavení, zejména dětí a mládeže, reklamě na alkohol přenášené prostřednictvím digitálních sdělovacích prostředků, včetně sociálních médií.

38.

zohlednila v rámci posouzení samoregulačních návrhů na poskytování informací týkajících se složek a výživových údajů alkoholických nápojů, které mají být předloženy výrobním odvětvím do března 2018 (29), potřeby spotřebitelů, pokud jde o informace, aby mohli činit informovaná rozhodnutí, možné přínosy navrhovaných opatření za účelem prevence nadměrné konzumace alkoholu a závislostního chování, potřebu zajistit bezproblémové fungování jednotného trhu a pozitivní nebo negativní dopad navrhovaných opatření na všechna odvětví.

bude-li samoregulační přístup považován za nedostatečný, neprodleně zahájila posouzení dopadů s cílem předložit Evropskému parlamentu a Radě do konce roku 2019 vhodná opatření s cílem zajistit poskytování příslušných informací týkajících se složek a výživových údajů pro celé odvětví alkoholických nápojů.

Zajistila transparentnost hodnocení a následných opatření tím, že zveřejní ve snadno přístupné a detailní podobě jejich důvody, jakož i veškeré příslušné informace.

39.

nadále každé dva roky podávala Radě zprávu o výsledcích své práce a pokroku, jehož bylo dosaženo v oblasti snižování škod souvisejících s alkoholem (30), a kromě toho vedla veřejně přístupný elektronický jednotný rejstřík všech iniciativ a činností prováděných Komisí v oblasti jednotlivých politik, které by mohly mít vliv na problematiku nadměrné konzumace alkoholu.