a)

míra fyzické aktivity obyvatelstva klesá (1), přičemž je zejména na pováženou, že se dostatečné fyzické aktivity nedostává dětem a mladistvým, kteří ji potřebují pro svůj vývoj (2);

b)

sedavý životní styl vedoucí k obezitě představuje spolu se zdravotními problémy souvisejícími s delší střední délkou života rostoucí zátěž pro systém zdravotní péče, hospodářství i společnost (3)  (4);

c)

v některých členských státech EU narůstá nezaměstnanost, a to zejména mezi mladými lidmi (5);

d)

evropská společnost čelí výzvám, které jsou pro ni zkouškou soudržnosti a inkluzivity a které obnášejí potřebu věnovat pozornost skupinám, které jsou vystaveny riziku marginalizace: migranti a uprchlíci (6), senioři, osoby se zdravotním postižením a sociálně zranitelní mladí lidé (7);

e)

zvýšená mobilita má dopad na sociální oblasti, jako jsou trh práce, kulturní soudržnost, sociální služby a životní prostředí, a

f)

narůstají etické problémy v oblasti sportu.

a)

jakožto oblast zahrnující činnosti s pozitivním dopadem na životní podmínky, zdraví a kvalitu života lidí každého věku;

b)

jakožto sociální fenomén, který lidi spojuje, vytváří soudržnost ve společnosti na místní, vnitrostátní i mezinárodní úrovni, zvyšuje občanskou aktivitu, podporuje fair play a prosazuje společné hodnoty (9) mezi všemi lidmi bez ohledu na jejich vyznání, státní příslušnost, sociální status či kulturní zázemí;

c)

neboť obohacují volný čas o činnosti, jež podporují osobní rozvoj a usnadňují osvojování sociálních i dalších základních dovedností všech účastníků, a rozvíjejí lidský kapitál;

d)

neboť dávají podněty k účasti na dobrovolných činnostech, což přispívá k sociálnímu zapojení;

e)

neboť se v souvislosti s nimi vyvíjejí technologie, materiály a poznatky potřebné pro výkon, od nositelné elektroniky, oděvů a výživy až po techniky cvičení, a to ve prospěch různých skupin obyvatelstva včetně seniorů a osob se zdravotním postižením, díky efektivitě, bezpečnosti a rehabilitaci při práci i ve volném čase;

f)

neboť prosazují rozvoj měst ve prospěch kulturních a sociálních potřeb občanů, jakož i povědomí o životním prostředí;

g)

na základě svého výrazného a vzrůstajícího hospodářského dopadu (10);

a)

jedná se o ženy a muže vykazující kompetence v oblasti sportovní trenérské činnosti získané formálním, neformálním i informálním učením;

b)

poskytují vedení a pokyny výkonnostním sportovcům i rekreačním účastníkům sportovní činnosti;

c)

činí tak v rámci pracovního poměru i na dobrovolném základě.

a)

ovlivňovat první zkušenosti jednotlivce se sportem a fyzickou aktivitou, jelikož mohou podporovat rozvoj návyků, které se sportem souvisejí, a účastnit se tvorby sociálních a hospodářských přínosů, jež z kultury sportu plynou;

b)

zastávat stále významnější úlohu v osobním rozvoji účastníků sportovní činnosti, zejména mladých sportovců, neboť pro ně mohou působit jako pozitivní vzory, mohou jim poskytovat motivaci a podněcovat v nich sebedůvěru a mohou ovlivňovat jejich hodnoty, vzorce chování a sociální dovednosti;

c)

hrát jedinečnou roli v prosazování sociálního začleňování a rovnosti žen a mužů, neboť mohou učit respektu ke společným hodnotám (12) a odlišnostem a prosazovat fyzickou aktivitu ve všech sociálních skupinách;

d)

hájit a rozvíjet bezúhonnost sportu a pravidla fair play a zároveň být prvními, kdo je schopen náležitým způsobem zasáhnout, pokud se vyskytnou problémy, např. pokud jde o manipulace s výsledky zápasů, doping, násilí, zneužívání mladistvých atd.;

e)

řídit služby pro volný čas spojené se sportem a fyzickou aktivitou a účastnit se sportovních inovací zahrnujících výrobky, služby i tréninkové metody;

f)

utvářet sportovní zážitky pro další důležité zúčastněné strany, jako jsou rodinní příslušníci sportovců, diváci a fanoušci i další zúčastněné sociální subjekty, neboť dopad činnosti trenérů přesahuje odvětví sportu a zasahuje do dalších klíčových oblastí;

a)

uznání rostoucího významu trenérů ze strany společnosti;

b)

posilování povědomí trenérů o důležitosti jejich role, o souvisejících příležitostech a úkolech, jakož i motivace k dalšímu rozvoji této role;

c)

rozšíření příležitostí k celoživotnímu učení a vzdělávání trenérů, aby byli v příslušných případech schopni reagovat na sociální změny, především v souvislosti se zdravotní péčí, s povinnou péčí a v oblasti ekonomiky a sociálního začleňování;

d)

prosazování rovnosti žen a mužů a rozmanitosti v trenérské činnosti, případným zvýšením počtu profesionálních i dobrovolných trenérek a osob s rozmanitým sociálním zázemím a etnickým původem v různých sportovních disciplínách a na všech úrovních;

e)

podpora rozvoje dvojí kariéry sportovců a propagace trenérské činnosti jakožto profese u mladých lidí;

f)

případná podpora uznávání trenérské činnosti jakožto profese v členských státech EU, založená na prosazování standardů trenérských kvalifikací a transparentnosti kvalifikací uplatňovaných členskými státy a sportovními organizacemi, a to jejich začleněním do národních rámců kvalifikací, na něž odkazuje evropský rámec kvalifikací;

g)

uznání úlohy dobrovolných trenérů a jejich patřičná podpora;

h)

rozvoj odborné přípravy trenérů a zahrnutí mezinárodního a meziodvětvového rozměru do vzdělávání trenérů tak, aby zahrnovalo osvědčené zkušenosti a užitečné pracovní metody v oblasti práce s mládeží, jako např. neformální a informální učení prostřednictvím sportu, jakož i v oblasti práce s osobami se zvláštními potřebami a podnikání;

a)

napomáhaly prosazování širší úlohy trenérů, pokud jde o případné řešení sociálních výzev, jimž čelí společnost jako celek;

b)

podporovaly vzdělávací programy a propagační kampaně s cílem navýšit počty kompetentních trenérů a umožnit jim zlepšit přístup na trh práce i jejich postavení na něm;

c)

navzájem sdílely osvědčené postupy, pokud jde o odbornou přípravu trenérů;

d)

usnadňovaly spolupráci mezi vzdělávacími institucemi, organizacemi mládeže, sportovními svazy a zastřešujícími sportovními organizacemi, pokud jde o vzdělávání a odbornou přípravu trenérů;

e)

podporovaly rozvoj dříve získaných znalostí a celoživotního učení pro trenéry, což zahrnuje příležitosti formálního, neformálního i informálního učení napříč různými úrovněmi trenérské činnosti;

f)

uznávaly a podporovaly činnosti zastřešujících trenérských organizací a sítí;

g)

v rámci vzdělávacího systému v oblasti sportu prosazovaly přístup založený na výsledcích vzdělávání vycházející na jedné straně z cílů vnitrostátních rámců kvalifikací i evropského rámce kvalifikací, na druhé straně pak případně ze zahrnutí trenérských kvalifikací do vnitrostátních rámců kvalifikací s odkazy na evropský rámec kvalifikací;

a)

usnadňovala výměnu osvědčených postupů a pokynů v oblasti vzdělávání trenérů a tvorby příslušných kvalifikací mezi členskými státy EU a sportovními organizacemi;

b)

zvážila, zda nezařadit vypracování základních požadavků na dovednosti a kompetence trenérů do činnosti své Odborné skupiny pro rozvoj dovedností a lidských zdrojů;

c)

i nadále prosazovala srovnatelnost trenérských kvalifikací uplatňovaných členskými státy a sportovními organizacemi v kontextu evropského rámce kvalifikací;

d)

provedla výzkum zaměřený na kontext úlohy trenérů se zvláštním důrazem na výzvy a překážky, pokud jde o vzdělávání, mobilitu a trh práce, a vyhodnotila vliv sportovního tréninku na hlavní společenské výzvy v rámci sportu i mimo něj;

e)

využila možností Evropského sociálního fondu, programu Erasmus+ a Evropského týdnu sportu ke zdůraznění a propagaci přínosů trenérské činnosti a aby vybízela k mobilitě trenérů;

a)

podle potřeby vyvíjely v úzké spolupráci se vzdělávacími institucemi obsah odborné přípravy trenérů, jenž bude aktuální a bude odpovídat probíhajícímu vývoji ve společnosti, včetně znalostí souvisejících se sociálními dovednostmi, s bojem proti dopingu, dvojí kariérou sportovců, prací s mládeží, se zdravotní péčí, s podnikatelským duchem, povinnou péčí, rovností žen a mužů atd.;

b)

spolupracovaly s trenéry na vývoji bezpečných a efektivních služeb pro volný čas, díky nimž sport zůstane i v kontextu nových počítačových způsobů trávení volného času atraktivní a konkurenceschopný;

c)

zvýšily přístupnost trenérského povolání prostřednictvím odborné přípravy a pobídek k vypracování trenérských kvalifikací, mj. rovněž využitím možností dnešních informačních a komunikačních technologií;

d)

zvyšovaly diverzitu trenérské činnosti, mimo jiné posilovaly její přístupnost pro ženy, mladé lidi a osoby se zdravotním postižením;

e)

pomáhaly motivovat k tomu, aby osoby pracující jako trenéři měly nezbytnou odbornou přípravu;

f)

propagovaly celoživotní učení trenérů, mj. prostřednictvím uznávání kompetencí, a prosazovaly výměny názorů, dovedností a poznatků na místní, regionální, vnitrostátní i mezinárodní úrovni;

g)

využívaly k podpoře procesu celoživotního učení trenérů Evropského sociálního fondu a programu Erasmus+;

h)

podporovaly mobilitu trenérů v zájmu získávání a osvojování kulturních poznatků, meziodvětvových vědomostí, jazykových dovedností a dalších relevantních nových dovedností;

i)

spolupracovaly s různými zaměstnavateli a studovaly jejich potřeby, pokud jde o rozvoj sportovních činností, do nichž by mohli být zapojeni sportovní trenéři, a propagovaly tak větší zastoupení žen a mladých lidí.