8.12.2017   

CS

Úřední věstník Evropské unie

C 421/2

Závěry Rady o rozvoji škol a vynikající výuce

(2017/C 421/03)

RADA EVROPSKÉ UNIE,

PŘIPOMÍNAJÍC politické souvislosti této problematiky, které jsou uvedeny v příloze těchto závěrů,

UZNÁVAJÍC, ŽE:

1.

jednou z hlavních priorit majících vliv na budoucí sociální pokrok a udržitelný růst Evropské unie je zajištění vysoce kvalitního, inkluzivního a spravedlivého školního vzdělávání pro všechny. Vzdělávání hraje rozhodující úlohu z hlediska perspektivy a životních příležitostí mladých lidí a vytváří základy pro seberealizaci účastníků vzdělávání v občanském a sociálním životě, na trhu práce a v osobním životě;

2.

je důležité, aby lidé v učení pokračovali v průběhu celého života, a byli tak schopni čelit výzvám rychle se měnícího světa. Školy, podporované komunitou v širším smyslu, mohou hrát zásadní úlohu v tom smyslu, že jednotlivcům pomohou osvojit si širokou paletu klíčových kompetencí (1), převzít odpovědnost za své celoživotní učení a profesní dráhu a stát se aktivními a odpovědnými občany,

VĚDOMA SI:

3.

toho, že je zapotřebí moderních přístupů k výuce, učení a řízení systémů školního vzdělávání, které budou vycházet z vědeckého pokroku v oblasti pedagogiky a pomohou školám reagovat na měnící se vzdělávací potřeby účastníků vzdělávání, společnosti a trhu práce i na potřeby vyplývající z digitálního a technologického rozvoje;

4.

výzev souvisejících s plněním referenční úrovně pro rok 2020 spočívající ve snížení podílu žáků se slabými výsledky v matematice a přírodních vědách (2), které vyžadují značné politické úsilí zaměřené na zlepšení schopnosti škol podporovat všechny účastníky vzdělávání, včetně osob se speciálními vzdělávacími potřebami a osob pocházejících ze znevýhodněného prostředí;

5.

skutečnosti, že navzdory značnému pokroku, jehož bylo v posledních deseti letech dosaženo, je třeba vynaložit další úsilí na plnění hlavního cíle strategie Evropa 2020 týkajícího se míry předčasných odchodů ze vzdělávání (3);

6.

potřeby prosazovat spravedlnost, rovnost a inkluzivnost ve školním vzdělávání a jeho prostřednictvím, neboť socioekonomické zázemí zůstává velmi významným faktorem ovlivňujícím studijní výsledky studentů;

7.

potřeby investovat do učitelů a vedoucích pracovníků škol jakožto významných faktorů ovlivňujících studijní výsledky a podporovat je v přijímání odpovědnosti a dosahování lepší rovnováhy mezi profesní autonomií a odpovědností;

8.

významu řádného řízení systémů školního vzdělávání a rovnováhy mezi autonomií a odpovědností školy jakožto zásadního faktoru v souvislosti se zlepšováním kvality, spravedlnosti a efektivnosti ve vzdělávání;

9.

významu předškolního vzdělávání a péče, které vytvářejí předpoklady pro dosahování lepších výsledků na všech dalších úrovních vzdělávání a pro účast na celoživotním učení, jakož i významu podpory učení všech dětí, jejich dobrých životních podmínek a rozvoje,

ZDŮRAZŇUJE, ŽE:

10.

charakteristickým znakem školního vzdělávání v Evropě je rozmanitost a že odpovědnost za uspořádání a rozvoj jednotlivých vzdělávacích systémů je plně v rukou členských států, což znamená, že se řešení společných problémů a provádění cílených reforem mohou lišit v závislosti na vnitrostátních, regionálních a místních podmínkách;

11.

evropská spolupráce v oblasti školního vzdělávání, zejména prostřednictvím programu Erasmus+, má z hlediska EU vysokou přidanou hodnotu a hraje důležitou úlohu při zajišťování kvalitního vzdělávání, navazování užších kontaktů mezi mladými Evropany, upevňování společné evropské identity a při podpoře politických reforem v oblasti vzdělávání,

VÍTÁ sdělení Komise nazvané Rozvoj škol a vynikající výuka poskytující výborný start do života (4), v němž jsou uvedeny tři oblasti, ve kterých je třeba přijmout opatření a ve kterých může pomoci podpora na evropské úrovni,

tudíž VYZÝVÁ ČLENSKÉ STÁTY, aby se s náležitým zohledněním zásady subsidiarity a v souladu s vnitrostátními podmínkami zaměřily na tyto prioritní oblasti činnosti:

12.

Zajištění vysoce kvalitního a inkluzivního vzdělávání (5) a přispívání k rozvoji talentu a potenciálu všech účastníků vzdělávání prostřednictvím:

a)

podpory škol, aby uplatňovaly celoškolní přístup k rozvoji vyučování a učení s cílem prosazovat inkluzivnější a angažovanější školní kulturu poskytující výraznější podporu, a to se zaměřením na dobré životní podmínky celé školní komunity a na nulovou toleranci šikany, násilí a diskriminace na jakémkoli základě;

b)

opatření, jimiž bude zajištěno získávání hlubokých znalostí konkrétních předmětů spolu s rozvojem úplného souboru klíčových kompetencí, především sociálních a občanských kompetencí, jakož i prostřednictvím prosazování společných hodnot (6);

c)

podpory motivace účastníků vzdělávání, jejich schopnosti se učit a přijímání odpovědnosti za vlastní učení, jakož i prostřednictvím prosazování možnosti účastníků vzdělávání vyjádřit se, demokratického dialogu a účasti na životě školy;

d)

obohacení učebního procesu za podpory účinného využívání digitálních technologií a podněcováním k činnostem, které propojují učení se zkušenostmi z reálného života, mimo jiné na základě projektového nebo problémového učení, zkušeností z praxe či zapojení do činnosti místních komunit;

e)

investic do včasné a cílené podpory pro účastníky se speciálními vzdělávacími potřebami, osoby pocházející ze znevýhodněného prostředí a zvláště ohrožené účastníky vzdělávání, a to při využití široké škály prostředků včetně zajištění lepšího přístupu do prostředí podporujícího začleňování a důrazu na přechody v rámci systému vzdělávání a na přechod ze školy na trh práce;

f)

investic do vysoce kvalitního předškolního vzdělávání a péče (7), přístupných a dostupných pro všechny děti.

13.

Posílení postavení učitelů a vedoucích pracovníků škol prostřednictvím:

a)

přechodu ke komplexní politice zaměřené na učitele, zahrnující všechny fáze jejich profesní dráhy a využívající digitalizace ve vzdělávání;

b)

zvýšení atraktivity těchto povolání zajištěním kvalitních pracovních podmínek a zintenzivněním podpory, zpětné vazby a poradenství, především pro začínající učitele a vedoucí pracovníky škol;

c)

nabídky kvalitního počátečního vzdělávání učitelů, v jehož rámci by měl být kladen mimořádný důraz na dobře připravenou odbornou praxi ve třídě, probíhající po celou dobu studia a případně vedenou proškolenými mentory;

d)

investic do jejich trvalého profesního rozvoje a růstu ve všech fázích jejich profesní dráhy a prostřednictvím posilování vedení v oblasti vzdělávání;

e)

podpory přípravy a profesního rozvoje pedagogů a mentorů připravujících učitele a rozšíření škály zkušeností nabízených v rámci vzdělávání a odborné přípravy učitelů;

f)

posílení cílené spolupráce, učebních sítí, on-line komunit a inovativních pedagogických postupů mezi učiteli a vedoucími pracovníky škol a prostřednictvím zapojení dalších příslušných zúčastněných stran.

14.

Posun k účinnějšímu, spravedlivějšímu a efektivnějšímu řízení prostřednictvím:

a)

nalezení vhodné rovnováhy mezi autonomií a odpovědností s cílem podpořit nepřetržité zlepšování a inovace na úrovni škol i na úrovni systému;

b)

dalšího rozvoje systémů zajišťování kvality včetně sebehodnocení a kvantitativního a kvalitativního hodnocení v souladu s vnitrostátními podmínkami a politikami, přičemž tyto systémy budou založeny na komplexním pojetí rozvoje škol, vypracovaném a sdíleném se zúčastněnými stranami;

c)

podpory fakticky podložených politik a vyváženého a vhodného využívání údajů, pocházejících mimo jiné z mezinárodních srovnávacích studií a Monitoru vzdělávání o odborné přípravy;

d)

úsilí směřujícího k zajištění dostatečných a efektivních výdajů na školní vzdělávání a optimální využívání zdrojů na všech úrovních a případně zahájení strukturálních reforem školního vzdělávání,

VYZÝVÁ KOMISI, aby opatření přijímaná členskými státy doplňovala a podporovala jejich spolupráci s cílem:

15.

rozšířit spolupráci mezi školami zpřístupněním partnerství mezi školami, platformy eTwinning a mobility studentů, pracovníků ve školství a pedagogů připravujících učitele – včetně praktických zkušeností v zahraničí pro začínající a budoucí učitele a vedoucí pracovníky škol – prostřednictvím programu Erasmus+;

16.

podněcovat, prostřednictvím výměny osvědčených postupů a vzájemného učení, rozvoj širokého souboru klíčových kompetencí u všech mladých lidí, a to včetně základních dovedností, digitálních kompetencí a kompetencí zaměřených na podporu osobního a sociálního rozvoje a aktivního občanství;

17.

posilovat připravenost škol na učení v digitální éře, například prosazováním sebehodnocení učitelů a rozvoje jejich digitálních dovedností prostřednictvím rámce digitálních kompetencí, zkoumáním potenciálu nástroje pro dobrovolné sebehodnocení digitální výkonnosti škol a dalším rozvíjením on-line komunit a zdrojů EU;

18.

podporovat výuku přírodních věd, technologií, inženýrství, (umění) a matematiky (STE(A)M) prosazováním osvědčených postupů, posilováním spolupráce škol s odvětvími vysokoškolského vzdělávání, výzkumu a podnikání na úrovni EU a účinným řešením genderových rozdílů a stereotypů;

19.

posílit činnost v oblasti vzájemného učení a vzájemného poskytování poradenství a výměnu zkušeností a osvědčených postupů, především v oblasti předškolního vzdělávání a péče, zajišťování kvality, rozvoje profesní dráhy a profesního rozvoje učitelů a vedoucích pracovníků škol a inkluzivního vzdělávání;

20.

prosazovat a podporovat začleňování ve vzdělávání, a to i prostřednictvím experimentování v oblasti politiky zaměřené na vyučování žáků pocházejících z různých jazykových a kulturních prostředí, a posilovat spolupráci členských států s Evropskou agenturou pro speciální a inkluzivní vzdělávání i s dalšími příslušnými agenturami a mezinárodními organizacemi;

21.

prosazovat a podporovat výzkum v oblasti vzdělávání a šířit jeho výsledky a rovněž dále rozvíjet součinnost s OECD v koordinaci s členskými státy s cílem předkládat společné srovnávací údaje a zprávy o školním vzdělávání, a to i prostřednictvím efektivnějšího společného sběru údajů prováděného sítí Eurydice a OECD;

22.

pomáhat členským státům, které dobrovolně požádají o pomoc při koncipování a provádění zásadních reforem školního vzdělávání, a to přijetím opatření pro technickou podporu na základě poptávky, s náležitým ohledem na zásadu subsidiarity. Podporu by mohly poskytovat útvary Komise včetně Útvaru na podporu strukturální reformy a nástrojů financování EU, jako jsou například evropské strukturální a investiční fondy a program Erasmus+,

DÁLE ZDŮRAZŇUJE, ŽE JE DŮLEŽITÉ:

23.

aby Komise tyto závěry plně zohlednila při přípravě návrhu budoucího strategického rámce spolupráce v oblasti vzdělávání a odborné přípravy a návrhu unijního programu Unie v oblasti vzdělávání a odborné přípravy na období po roce 2020.

(1)  V doporučení o klíčových schopnostech pro celoživotní učení z roku 2006 jsou klíčové kompetence definovány jako kombinace znalostí, dovedností a postojů.

(2)  V roce 2020 by podíl 15 letých žáků se slabými výsledky ve čtení, matematice a přírodních vědách, měl být nižší než 15 %.

(3)  Do roku 2020 by podíl osob předčasně odcházejících ze vzdělávání a odborné přípravy měl být nižší než 10 %.

(4)  Dokument 9842/17.

(5)  Jak je uvedeno v závěrech Rady a zástupců vlád členských států zasedajících v Radě o začlenění v rámci rozmanitosti v zájmu dosažení vysoce kvalitního vzdělávání pro všechny (únor 2017).

(6)  Jak je uvedeno v prohlášení o prosazování občanství a společných hodnot svobody, tolerance a nediskriminace v procesu vzdělávání.

(7)  Jak je uvedeno v závěrech Rady o systému předškolního vzdělávání a péče: nejlepší start do života pro všechny naše děti (19. a 20. května 2011).

PŘÍLOHA

Politické souvislosti

1.

Závěry Rady – Příprava mladých lidí na 21. století: agenda pro evropskou spolupráci v oblasti školství (21. listopadu 2008).

2.

Sdělení Komise Radě a Evropskému parlamentu – Zlepšování schopností pro 21. století: agenda pro evropskou spolupráci v oblasti školství (3. července 2008).

3.

Závěry Rady o strategickém rámci evropské spolupráce v oblasti vzdělávání a odborné přípravy („ET 2020“) (12. května 2009).

4.

Závěry Rady o systému předškolního vzdělávání a péče: nejlepší start do života pro všechny naše děti (19. a 20. května 2011).

5.

Závěry Rady o účinném vzdělávání učitelů (20. května 2014).

6.

Závěry Rady o účinném vedení v oblasti vzdělávání (25. a 26. listopadu 2013).

7.

Prohlášení o prosazování občanství a společných hodnot svobody, tolerance a nediskriminace v procesu vzdělávání (Paříž 17. března 2015).

8.

Závěry Rady o úloze předškolního a základního vzdělávání při podpoře kreativity, inovativnosti a digitálních kompetencí (18. a 19. května 2015).

9.

Společná zpráva Rady a Komise pro rok 2015 o provádění strategického rámce evropské spolupráce v oblasti vzdělávání a odborné přípravy (ET 2020) – Nové priority evropské spolupráce v oblasti vzdělávání a odborné přípravy (23. a 24. listopadu 2015).

10.

Závěry Rady o snižování míry předčasných odchodů ze vzdělávání a o podpoře úspěchu ve škole (23. a 24. listopadu 2015).

11.

Usnesení Rady a zástupců vlád členských států zasedajících v Radě o prosazování socioekonomického rozvoje a inkluzívnosti v EU prostřednictvím vzdělávání: přínos vzdělávání a odborné přípravy pro evropský semestr 2016 (24. února 2016).

12.

Sdělení Komise Evropskému parlamentu, Radě, Evropskému hospodářskému a sociálnímu výboru a Výboru regionů – Nová agenda dovedností pro Evropu: společně pracovat na posílení lidského kapitálu, zaměstnatelnosti a konkurenceschopnosti (10. června 2016).

13.

Monitor vzdělávání a odborné přípravy za rok 2016 (7. listopadu 2016).

14.

Sdělení Komise Evropskému parlamentu, Radě, Evropskému hospodářskému a sociálnímu výboru a Výboru regionů – Zlepšování a modernizace vzdělávání (7. prosince 2016).

15.

Závěry Rady a zástupců vlád členských států zasedajících v Radě o začlenění v rámci rozmanitosti v zájmu dosažení vysoce kvalitního vzdělávání pro všechny (17. února 2017).

16.

Sdělení Komise Evropskému parlamentu, Radě, Evropskému hospodářskému a sociálnímu výboru a Výboru regionů – Rozvoj škol a vynikající výuka poskytující výborný start do života (30. května 2017).