29.6.2017 |
CS |
Úřední věstník Evropské unie |
C 205/46 |
Závěry Rady jako příspěvek k zastavení nárůstu nadváhy a obezity u dětí (1)
(2017/C 205/03)
RADA EVROPSKÉ UNIE
PŘIPOMÍNÁ:
1. |
článek 168 Smlouvy o fungování Evropské unie (SFEU) (2), který stanoví, že „při vymezení a provádění všech politik a činností Unie je zajištěn vysoký stupeň ochrany lidského zdraví“ a že „Unie podněcuje spolupráci mezi členskými státy v oblasti veřejného zdraví a případně podporuje jejich činnost“; |
2. |
skutečnost, že Rada Evropské unie od roku 2000 zdůrazňuje důležitost prosazování zdravého životního stylu, konkrétně prostřednictvím výživy a tělesné aktivity, a to zejména v: (3)
|
3. |
akční plán EU pro boj proti dětské obezitě 2014–2020 (12), který uznává příznivý vliv propagace zdravého způsobu života a prevence nemocí na občany a systémy zdravotnictví a že zdravé stravování (13) a tělesná aktivita významně snižují riziko chronických stavů a nepřenosných nemocí, a který vybízí členské státy k tomu, aby i nadále přisuzovaly prosazování zdravého stravování a tělesné aktivity nejvyšší prioritu, a přispívaly tak k lepšímu zdraví a kvalitě života občanů EU a k udržitelnosti systémů zdravotní péče, a evropský akční plán v oblasti potravin a výživy na období let 2015–2020 (14); |
4. |
globální akční plán Světové zdravotnické organizace (WHO) ze dne 27. května 2013 pro prevenci a kontrolu nepřenosných nemocí na období let 2013–2020 (15) a jeho devět dobrovolných globálních cílů; strategii tělesné aktivity pro evropský region WHO na období let 2016–2025 (16); zprávu komise WHO pro boj proti dětské obezitě z roku 2016 (17), v níž je rozpracován komplexní, integrovaný soubor doporučení pro řešení problematiky dětské obezity; |
5. |
rezoluci OSN ze dne 25. září 2015„Přeměna našeho světa: Agenda pro udržitelný rozvoj 2030“, podle níž boj proti nerovnostem vyžaduje zapojení mnoha zúčastněných stran a víceodvětvový přístup, přičemž je třeba zajistit, aby nikdo nezůstal opomenut (18); |
6. |
vídeňskou deklaraci ze dne 5. července 2013 o výživě a nepřenosných nemocech v kontextu programu Zdraví 2020 (19), v jejímž rámci se dohodlo přijetí opatření za účelem boje proti obezitě a prioritní řešení problematiky zdravého stravování dětí, především vytvořením zdravějšího prostředí z hlediska nabídky potravin a nápojů; |
7. |
technickou zprávu týkající se zadávání veřejných zakázek na zdravé potraviny ve školních zařízeních z roku 2017, kterou vypracovalo maltské předsednictví ve spolupráci s Evropskou komisí, WHO, Společným výzkumným střediskem a členy skupiny na vysoké úrovni pro výživu a tělesnou aktivitu (20); |
8. |
návrh zprávy týkající se hodnocení akčního plánu EU pro boj proti dětské obezitě v polovině období, kterou představila Evropská komise dne 22. února 2017 (21); |
UZNÁVÁ, ŽE:
1. |
zdraví představuje s ohledem na hospodářský a sociální rozvoj každé země hodnotu, příležitost i investici; |
2. |
značné rozšíření nadváhy a obezity u dětí v mnoha členských státech je z hlediska zdraví velkým problémem, což přispívá k prohlubování nerovností v této oblasti a nejzranitelnější skupinou, která je tím nejvíce zasažena, jsou právě děti. Zároveň je dětská obezita výrazným indikátorem obezity u dospělých s dobře známými zdravotními a hospodářskými důsledky, neboť více než 60 % dětí s nadváhou bude pravděpodobně trpět nadváhou i v dospělosti (22); |
3. |
nadváha a obezita v dětství je v krátkodobém i dlouhodobém horizontu spojena s vážnými zdravotními důsledky, mimo jiné včetně zvýšeného rizika diabetu 2. typu, astmatu, hypertenze a kardiovaskulárních chorob; a trpí-li člověk těmito chorobami, obezita výrazně snižuje účinnost jejich léčby; |
4. |
obezita ovlivňuje kvalitu života a je mimo jiné spojena s nízkým sebevědomím; |
5. |
příčiny dětské nadváhy a obezity jsou komplexní a ovlivněné mnoha faktory, přičemž většina z nich vyplývá z pobytu v prostředí, které k obezitě přispívá (23); |
6. |
nedostatečná tělesná aktivita a nevyvážená výživa vedou k nadváze, obezitě a výskytu různých chronických onemocnění. Oběma těmto oblastem by proto měla být věnována náležitá pozornost; |
7 |
nové experimentální důkazy ukazují na existenci epigenetických změn, které mohou být v některých případech faktorem přispívajícím k výskytu nadváhy nebo obezity; podle některých studií jsou s výskytem obezity v pozdějším dětském věku spojeny rizikové faktory, jako je vyšší hodnota indexu tělesné hmotnosti matky před těhotenstvím, prenatální expozice tabákovým výrobkům, nadměrný gestační váhový přírůstek matky a zrychlený váhový přírůstek nemluvněte během prvních 1 000 dní (24); |
8. |
obezita u evropských dětí úzce souvisí se socioekonomickým postavením jejich rodičů: rodiče náležející do nižších socioekonomických skupin jsou náchylnější k nadváze. U dětí obézních rodičů nebo rodičů s nižším socioekonomickým postavením je pravděpodobnost špatných stravovacích návyků nebo výskytu nadváhy vyšší. V některých členských státech je také pravděpodobnější, že děti z nižších socioekonomických skupin nebudou, zejména v případě předčasného porodu, kojeny (25); |
9. |
stávající politiky na podporu zdraví, prevenci nadváhy a obezity s cílem zastavit nárůst dětské obezity nebyly dostatečně účinné. Problematiku dětské obezity nedokáže vyřešit jediné opatření. Odvětvové politiky navíc také mohou výrazně ovlivňovat zdravé stravování a tělesnou aktivitu nežádoucím způsobem. Problematika obezity u dětí by proto měla být v jednotlivých členských státech i Evropské unii důležitou prioritou a je nutno ji řešit přednostně a prostřednictvím různých koordinovaných opatření v různých odvětvích; |
10. |
v této oblasti je třeba provádět další výzkum, aby bylo možné lépe pochopit příčiny dětské nadváhy a obezity, včetně epigenetických jevů, a zkoumat fakticky podložené přístupy ke zdravému stravování a zvýšené tělesné aktivitě v průběhu celého života. Kromě toho je zapotřebí dalšího výzkumu v oblasti veřejného zdraví s cílem poukázat na hospodářské důsledky a stimuly ve všech socioekonomických skupinách, aby bylo možné zajistit účinné politiky, intervence a programy prevence v oblasti veřejného zdraví; |
11. |
je doloženo, že dobře živené dítě je zdravější, a tedy přístup dětí ke zdravému stravování a tělesné aktivitě od útlého věku jim umožňuje vyrůstat a stát se zdravým dospělým. Zdravé děti mají lepší předpoklady k učení a rozvoji ve školách, což v pozdějším věku vede k lepším možnostem pro osobní rozvoj a vyšší produktivitě; |
12. |
podle WHO by měly děti a mládež ve věku 5–17 let každý den souhrnně věnovat alespoň 60 minut tělesné aktivitě střední až vysoké intenzity. Nejméně třikrát týdně by pak také měly být zařazeny aktivity vysoké intenzity a činnosti, které posilují svaly a kosti (26). Zohledněna by měla být dostupná vnitrostátní doporučení; |
13. |
meziodvětvový přístup založený na spolupráci by se měl promítat do činností ve všech oblastech státní správy a celé společnosti, aby se zajistilo zdravé prostředí k životu, včetně oblastí zdraví, vzdělávání, produkce potravin, zemědělství a rybolovu, obchodu a průmyslu, financí, sportu, kultury, komunikace, ochrany životního prostředí a územního plánování, dopravy, sociálních věcí a výzkumu; |
14. |
vzhledem k tomu, že ve většině evropských zemí tráví děti každý den téměř třetinu svého života ve vzdělávacích zařízeních, je důležité, aby se v tomto prostředí a v centrech dětské péče ve spolupráci s rodiči podporovalo zdravé stravování a tělesná aktivita. Ve vzdělávacích zařízeních by se mělo usilovat o vytvoření takového prostředí, které bude podporovat zdravý životní styl; |
15. |
školní stravování je dobrou příležitostí k podpoře zdravých stravovacích návyků a zdraví; za tímto účelem by se ve vzdělávacích zařízeních měla prosazovat koncepce „potravin pro zdraví“; |
16. |
vlády a veřejné orgány mají možnost prostřednictvím zadávání veřejných zakázek zvýšit poptávku po zdravých jídlech, a tedy zlepšit stravovací návyky, a mohou i ovlivnit trh a podporovat inovace směrem k poskytování nutričně vyváženějších potravin spravedlivým a transparentním způsobem; |
17. |
existují dostatečné důkazy odůvodňující přijetí účinnějších opatření pro uvádění potravin s vysokou energetickou hodnotou, vysokým obsahem nasycených tuků, transmastných kyselin, cukru a soli na trh. Ze zkušeností a důkazů vyplývá, že ke zvýšení účinnosti dobrovolných opatření může být nezbytné přijmout regulační opatření; |
18. |
výlučné kojení v prvních šesti měsících života je při zajišťování optimálního růstu, rozvoje a zdraví přínosem. Poté by měli kojenci dostávat z výživového hlediska přiměřenou a bezpečnou doplňkovou stravu k uspokojení svých proměňujících se nutričních požadavků, přičemž v kojení by se mělo pokračovat až do věku dvou let nebo déle. Kojení a zařazování bezpečných příkrmů by mělo probíhat v souladu s doporučeními WHO (27) nebo s vnitrostátními doporučeními, jsou-li k dispozici; |
VYZÝVÁ ČLENSKÉ STÁTY, ABY:
1. |
do svých vnitrostátních akčních plánů, strategií nebo činností v oblasti výživy a tělesné aktivity začlenily meziodvětvová opatření, jejichž cílem je bojovat proti obezitě u dětí, a nezaměřovaly se pouze na podporu zdraví a prevenci nemocí, ale také na děti a mladistvé, kteří již nadváhou či obezitou trpí; součástí těchto opatření by zejména měly být:
|
2. |
vypracovaly zvláštní výživová doporučení určená jak pro děti a mladistvé se zdravou váhou, tak i pro ty, kteří trpí nadváhou nebo obezitou. Je třeba, aby tato doporučení poskytovala rodičům, osobám pečujícím o děti a poskytovatelům potravin ve vzdělávacích zařízeních vodítko, mimo jiné pokud jde o vhodnou velikost porcí a informace, na jejichž základě lze určit z výživového hlediska kvalitní, cenově dostupnou a vhodnou nabídku potravin; |
3. |
vypracovaly pokyny na podporu každodenní tělesné aktivity, odpovídající konkrétní vnitrostátní situaci; |
4. |
zajistily, aby komunikační a poradenské činnosti podporované ze strany vnitrostátních orgánů veřejné správy v oblasti výživy, tělesné aktivity a zdraví byly při přípravě a provádění chráněny před neoprávněným obchodním vlivem; |
5. |
zintenzivnily společné úsilí při snižování celkového objemu a přesvědčivosti marketingové komunikace v oblasti potravin, která je zaměřena na děti a mladistvé a je v rozporu s podporou zdravého životního stylu; |
6. |
spolupracovaly s producenty potravin, maloobchodníky a stravovacími zařízeními na zlepšování potravin, v souladu s pokyny v odvětví zdravotnictví, a na šíření možností zdravého stravování, tak aby bylo vždy snadné rozhodnout se pro zdravou volbu; |
7. |
tam, kde je to vhodné, a ve spolupráci se zúčastněnými stranami, včetně nevládních organizací zaměřujících se na spotřebitele a děti, zavedly opatření nebo podporovaly vypracovávání kodexů chování. Cílem je zajistit, aby obchodní sdělení obracející se na děti a mladistvé nepropagovala potraviny s vysokou energetickou hodnotou, vysokým obsahem cukru, soli nebo nasycených a transmastných kyselin nebo potraviny, které jiným způsobem nevyhovují vnitrostátním nebo mezinárodním výživovým doporučením, a aby se stále zlepšovala konsistentnost úsilí tohoto odvětví o zkvalitňování potravinářských výrobků, uvádění na trh a propagace; |
8. |
ve vhodných případech zvážily legislativní opatření k podpoře tělesné aktivity, zdravého stravování a zajištění příznivého prostředí; |
9. |
zaujímaly takový přístup, který oblast zdraví zohledňuje ve všech politikách a přispívá k vytvoření podpůrného prostředí a infrastruktury pro zvýšení rutinní a rekreační pohybové aktivity a snazší volbu ze zdravější nabídky potravin; |
10. |
prováděly trvalé programy sledování zdravotního stavu v průběhu celého života, se zvláštní pozorností věnovanou výživě a tělesné aktivitě těhotných žen, dětí a mladistvých s cílem rozvíjet a nasměrovat cílená opatření. Tyto programy musí být schopny monitorovat různé ukazatele, jako jsou například sociální nerovnosti; |
11. |
zvážily analýzu hospodářských dopadů nadváhy a obezity u dospělých a dětí, zejména zdravotní a sociální náklady a zátěž pro veřejné rozpočty a rozpočty rodin v celém socioekonomickém gradientu; |
VYZÝVÁ ČLENSKÉ STÁTY A KOMISI, ABY:
1. |
řešení dětské nadváhy a obezity zařadily mezi priority Evropské unie a aby se tato priorita promítala napříč odvětvovými politikami a do pracovního programu Komise, při plném zohlednění pravomocí členských států; |
2. |
v příslušných případech společně se všemi zúčastněnými stranami, včetně nevládních organizací zaměřujících se na spotřebitele a děti a pod vedením orgánů v oblasti veřejného zdraví, připravovaly, posilovaly a přezkoumávaly iniciativy na místní, vnitrostátní a evropské úrovni. Tato opatření by měla být prováděna s cílem omezit marketing obracející se na děti a mladistvé zaměřený na potraviny s vysokou energetickou hodnotou, vysokým obsahem cukru, soli nebo nasycených a transmastných kyselin nebo na potraviny, které jiným způsobem nevyhovují vnitrostátním nebo mezinárodním výživovým doporučením, jakož i s cílem bojovat proti sedavému způsobu života, a to s využitím fakticky podložených nástrojů vzhledem k tomu, že je prokázána silná vazba mezi marketingem a trávením času u obrazovky na jedné straně a adipozitou u dětí a mladistvých na straně druhé; |
3. |
vzaly zejména na vědomí naléhavou potřebu reagovat na novou výzvu v podobě marketingu a reklamy, k nimž jsou využívány on-line platformy a sociální média a kdy jsou sdělení často lépe zacílena na jednotlivé děti a jejich monitorování je obtížnější; |
4. |
motivovaly k dobrovolnému označování potravin, v souladu se zásadami stanovenými v nařízení (EU) č. 1169/2011, a zejména v čl. 35 odst. 1, s cílem podporovat všechny spotřebitele, zejména ty, kteří pocházejí z nižších socioekonomických skupin, při výběru zdravých potravin, a aby podporovaly vzdělávací a informační kampaně, jejichž cílem je zlepšit u spotřebitelů porozumění informacím o potravinách, včetně označování výživové hodnoty; |
5. |
v rámci skupiny na vysoké úrovni pro výživu a tělesnou aktivitu určily vhodné mechanismy ke zlepšení stávajícího shromažďování údajů o zdravotních ukazatelích, jakož i údajů o intervencích a opatřeních, zejména těch, které se týkají chování, ochranných faktorů a rizikových faktorů, nadváhy, obezity a zdravotních důsledků, s cílem získat aktuální, spolehlivé a srovnatelné údaje; |
6. |
jako prioritní oblasti činnosti označily monitorování tělesné aktivity a kvality potravin z hlediska výživových hodnot ve vzdělávacích zařízeních pro děti, posuzování sociálních nerovností v souvislosti s obezitou a nadváhou u dětí a mladistvých, a jejich následného dopadu; |
7. |
podporovaly iniciativu WHO sledující výskyt obezity u dětí (Childhood Obesity Surveillance Initiative) (29) s cílem pravidelně posuzovat trendy v oblasti nadváhy a obezity u žáků základních škol a studii sledující zdravotní návyky u dětí školou povinných (Health Behaviour Study in School Children) (30) v případě mladistvých, s cílem pochopit šíření problému v této skupině obyvatelstva a umožnit srovnání jednotlivých zemí v rámci evropského regionu; |
8. |
nadále podporovaly a prováděly akční plán EU pro boj s dětskou obezitou 2014–2020 a to při plném zohlednění pravomocí členských států, a zvláště se při tom zaměřily na přeshraniční činnosti a účinky, jako je zlepšování potravinářských výrobků a marketing se zaměřením na děti; |
9. |
rozvíjely a vyhodnocovaly fakticky podložené programy a pokyny v oblasti podpory zdraví a prevence, diagnostiky a možností léčby zaměřené na děti a mladistvé, kteří jsou nadváhou a obezitou ohroženi nebo jimi trpí. Kromě toho, aby pro zdravotnické pracovníky zajišťovaly odbornou přípravu a pokyny v souladu s pokyny a doporučeními WHO; |
10. |
určily osvědčené postupy v členských státech, které vyhovují fakticky podloženým kritériím výběru, a šířily je se zohledněním institucionálního kontextu mezi členskými státy; |
VYZÝVÁ KOMISI, ABY:
1. |
nadále poskytovala podporu a prostředky pro výzkumné projekty a iniciativy zaměřené na sledování a řešení problému dětské nadváhy a obezity, včetně šíření příkladů osvědčených postupů a úspěšných případů vybraných na základě přísných kritérií; |
2. |
zajišťovala zaujetí účinného přístupu, který zohledňuje oblast zdraví ve všech politikách a napříč odvětvími a iniciativami a prosazuje hlediska zdraví, prevence a výživy; |
3. |
nadále zapojovala zúčastněné subjekty na úrovni EU, zejména v oblasti zlepšování výrobků, a využívala k tomu vhodné rámce pro hodnocení a vyvozování odpovědnosti, a pravidelně podávala zprávy o vývoji v této oblasti; |
4. |
podporovala vypracovávání kodexů chování EU v oblasti marketingové a obchodní komunikace týkající se potravin, zejména v souvislosti s dětmi a mladistvými, s odpovídajícím zapojením zúčastněných stran; |
5. |
podporovala spolupráci členských států, které jsou ochotny pokračovat ve vytváření a co nejširším provádění vhodných koordinovaných iniciativ, zejména v oblasti zlepšování potravinářských výrobků, ekonomických analýz důsledků obezity, uvádění potravin na trh a zadávání veřejných zakázek na potraviny. |
(1) Podle Úmluvy OSN o právech dítěte se dítětem rozumí „každá lidská bytost mladší osmnácti let, pokud podle právního řádu, jenž se na dítě vztahuje, není zletilosti dosaženo dříve“.
(2) Úř. věst. C 326, 26.10.2012, s. 47 (konsolidované znění).
(3) Další relevantní závěry nebo doporučení Rady: závěry Rady o obezitě přijaté dne 2. prosince 2002, závěry Rady o zdravém životním stylu: vzdělávání, poskytování informací a komunikace přijaté dne 2. prosince 2003, závěry Rady o podpoře zdraví prostřednictvím výživy a tělesné aktivity přijaté dne 31. května 2007, usnesení Rady a zástupců vlád členských států zasedajících v Radě o zdraví a dobrých životních podmínkách mladých lidí přijaté dne 20. listopadu 2008, závěry Rady o odstraňování rozdílů v oblasti zdraví v rámci EU prostřednictvím koordinovaných opatření na podporu zdravých životních návyků přijaté dne 2. prosince 2011 a doporučení Rady o podpoře zdraví upevňující tělesné aktivity ve všech odvětvích přijaté dne 26. listopadu 2013.
(4) Úř. věst. C 20, 23.1.2001, s. 1.
(5) Dokument 9181/05 SAN 67.
(6) Dokument 16167/06 SAN 261.
(7) Dokument 15612/07 SAN 227 DENLEG 118.
(8) Dokument 9947/10 SAN 120 SOC 355.
(9) Úř. věst. C 393, 19.12.2012, s. 22.
(10) Úř. věst. C 213, 8.7.2014, s. 1.
(11) Úř. věst. C 269, 23.7.2016, s. 21.
(12) http://ec.europa.eu/health//sites/health/files/nutrition_physical_activity/docs/childhoodobesity_actionplan_2014_2020_en.pdf
(13) Pojem „zdravé stravování“ významem odpovídá pojetí obsaženému v akčním plánu EU pro boj proti dětské obezitě 2014–2020 http://ec.europa.eu/health//sites/health/files/nutrition_physical_activity/docs/childhoodobesity_actionplan_2014_2020_en.pdf
a ve zprávě komise pro boj proti dětské obezitě zřízené v rámci WHO (Commission on Ending Childhood Obesity) http://apps.who.int/iris/bitstream/10665/204176/1/9789241510066_eng.pdf
(14) http://www.euro.who.int/__data/assets/pdf_file/0008/253727/64wd14e_FoodNutAP_140426.pdf
(15) http://www.who.int/nmh/events/ncd_action_plan/en/
(16) http://www.euro.who.int/__data/assets/pdf_file/0010/282961/65wd09e_PhysicalActivityStrategy_150474.pdf?ua=1
(17) http://apps.who.int/iris/bitstream/10665/204176/1/9789241510066_eng.pdf
(18) http://www.un.org/ga/search/view_doc.asp?symbol=A/RES/70/1&Lang=E
(19) http://www.euro.who.int/__data/assets/pdf_file/0003/234381/Vienna-Declaration-on-Nutrition-and-Noncommunicable-Diseases-in-the-Context-of-Health-2020-Eng.pdf?ua=1
(20) https://ec.europa.eu/jrc/sites/jrcsh/files/public-procurement-food-health-technical-report.pdf
(21) Studie o provádění akčního plánu EU pro boj proti dětské obezitě 2014–2020 https://www.eu2017.mt/Documents/Reports/mid-term%20evaluation%20APCO%20report%20Draft.pdf
(22) Statistické údaje WHO týkající se obezity:
http://www.euro.who.int/en/health-topics/noncommunicable-diseases/obesity/data-and-statistics
(23) Jedná se souhrnný vliv okolního prostředí, možností nebo životních podmínek podporující vznik obezity u jedinců nebo populací. Podle analýzy ANGELO (analytická matice prostředí souvisejících s obezitou) lze prostředí rozdělit z hlediska dvou dimenzí: z hlediska velikosti (mikrorovina nebo makrorovina) a z hlediska druhu (materiální, hospodářské, politické a sociokulturní); pokud jde o opatření související s obezitou (např. stravovací návyky, tělesná aktivita nebo váha) viz: Swinburn B, Egger G, Raza F. – Dissecting Obesogenic Environments: The Development and Application of a Framework for Identifying and Prioritizing Environmental Interventions for Obesity. Prev Med, 1999 12;29(6):563–570) (Rozdělení prostředí přispívajících k obezitě: vývoj a uplatnění rámce pro identifikaci a upřednostnění zásahů v rámci prostředí z hlediska obezity).
(24) Woo Baidal JA, Locks LM, Cheng ER, Blake-Lamb TL, Perkins ME, Taveras EM. Risk Factors for Childhood Obesity in the First 1,000 Days: a Systematic Review. AJPM. 2016;50(6):761–779 (Rizikové faktory dětské obezity během prvních 1 000 dní: systematické hodnocení).
(25) Viz Flacking, R., Hedberg Nyqvist, K, Ewald, U; Effects of socioeconomic status on breastfeeding duration in mothers of preterm and term infants. Eur J Public Health 2007; 17 (6): 579-584. doi: 10.1093/eurpub/ckm019 (Vliv socioekonomického postavení na délku kojení u matek předčasně narozených kojenců a kojenců narozených v termínu).
(26) Celosvětová doporučení ohledně tělesné aktivity v zájmu zdraví http://www.who.int/dietphysicalactivity/factsheet_recommendations/en/
(27) Toto doporučení vychází ze závěrů a doporučení odborné konzultace (Ženeva, 28.–30. března 2001), která završila systematické hodnocení optimální délky výlučného kojení (viz dokument A54/INF.DOC./4).
(28) Aktivní formou dopravy se označuje jakákoli forma dopravy využívající lidskou energii – chůze, jízda na kole, používání mechanického invalidního vozíku, jízda na in-line bruslích nebo skateboardu. Viz http://www.phac-aspc.gc.ca/hp-ps/hl-mvs/pa-ap/at-ta-eng.php
(29) http://www.euro.who.int/en/health-topics/disease-prevention/nutrition/activities/monitoring-and-surveillance/who-european-childhood-obesity-surveillance-initiative-cosi
(30) http://www.euro.who.int/en/health-topics/Life-stages/child-and-adolescent-health/health-behaviour-in-school-aged-children-hbsc