Souhrnný přehled

Souhrn posouzení dopadů pravidel o povinném zveřejňování informací pro zprostředkovatele

A. Potřeba opatření

Proč? Jaký problém je třeba řešit?

Úniky informací z poslední doby zdůraznily, jak někteří zprostředkovatelé patrně aktivně pomáhali svým klientům využívat systémy agresivního daňového plánování, aby snížili daňové zatížení a zatajovali offshorové finanční prostředky.

Nedostatek transparentnosti usnadňuje činnosti některých zprostředkovatelů, kteří jsou zapojeni do podpory a prodeje systémů agresivního daňového plánování. V důsledku toho členské státy trpí přesouváním zisků, které by se jinak vytvářely a byly by zdanitelné na jejich území, do jurisdikcí s nízkým zdaněním a často pociťují erozi svých základů daně. Základní zjištěný problém spočívá v tom, že některé systémy daňového plánování navrhují a podporují zprostředkovatelé a využívají je daňoví poplatníci za účelem vyhýbání se daňovým povinnostem a daňových úniků.

Čeho by měla tato iniciativa dosáhnout?

Očekává se, že jakmile se iniciativa zavede, bude vnitrostátním daňovým správám poskytovat včasné informace o navrhování a využívání systémů potenciálně agresivního daňového plánování s přeshraničním prvkem. Předpokládá se, že orgány budou mít přínos z tohoto včasného zveřejňování informací, aby na samém počátku procesu neprodleně učinily opatření a zabránily uplatňování mechanismů, které by se hodnotily jako vyhýbání se daňovým povinnostem, např. změna daňových právních předpisů na vnitrostátní úrovni nebo zaměření určitého daňového auditu.

Jakou přidanou hodnotu mají opatření na úrovni EU? 

Zkušenosti ukazují, že vnitrostátní předpisy proti agresivnímu daňovému plánování nemohou být úplně účinné, protože se zaměřují na vnitrostátní dimenzi potenciálně nezákonných systémů. Takže mnoho struktur vymyšlených za účelem vyhýbání se daňovým povinnostem má přeshraniční dimenzi a zahrnuje přesouvání zdanitelného příjmu do jurisdikcí s nízkými daněmi. Kapitál a osoby jsou ovšem stále mobilnější, zejména v rámci integrovaného trhu, jakým je EU. EU je v lepší situaci než jakýkoli jednotlivý členský stát, když se má zajistit efektivnost a úplnost systému pro tuto výměnu informací.

B. Řešení

Jaké legislativní a nelegislativní možnosti politiky byly zvažovány? Je některá varianta upřednostňována? Proč?

Různé možnosti politiky byly posouzeny na základě kritérií efektivnosti, účinnosti a soudržnosti ve srovnání se základním scénářem. Upřednostňovanou možností je požadavek, aby členské státy i) stanovily pro své vnitrostátní daňové orgány výslovnou povinnost povinného zveřejňování systémů potenciálně agresivního daňového plánování s přeshraničním prvkem; a ii) zajistily, že si jejich vnitrostátní daňové orgány budou automaticky vyměňovat tyto informace s daňovými orgány jiných členských států s použitím mechanismu vytvořeného pro tento účel.

Kdo podporuje kterou variantu?

Iniciativu obecně podpořily členské státy, nevládní organizace a soukromé osoby. Skupiny zainteresovaných subjektů z řad podniků a zprostředkovatelé vyjádřili obavy kvůli nejasnosti budoucí iniciativy a možné administrativní zátěži.

C. Dopady upřednostňované varianty

Jaké má upřednostňovaná varianta výhody? (Pokud ano, v čem spočívají její hlavní výhody?)

Mohlo by se očekávat, že požadavek na podávání zpráv na základě režimu povinného zveřejňování informací odradí zprostředkovatele od zapojení se do agresivních daňových režimů. Daňoví poplatníci budou podobně méně inklinovat k vytváření nebo používání takových systémů, pokud budou vědět, že by se o nich musely podávat zprávy na základě režimu povinného zveřejňování informací. V současné době mají daňové orgány omezené znalosti o zahraničních systémech daňového plánování a takové údaje by jim mohly poskytnou včasné informace, aby byly schopny rychle reagovat provozními opatřeními a legislativními a/nebo regulačními změnami. Kromě toho by se tyto informace mohly použít pro účely hodnocení rizika a auditu.

Jak vysoké náklady jsou s upřednostňovanou variantou spojeny? (Pokud ano, jaké jsou její hlavní náklady?) 

Předpokládá se, že výměna informací mezi členskými státy by mohla relativně snadno vyhovovat existujícím systémům podávání zpráv a výměny informací podobně jako předběžná daňová rozhodnutí, která už existují na základě směrnice o správní spolupráci - DAC. Náklady zprostředkovatelů by byly omezeny, neboť informace oznamované vnitrostátním orgánům na základě uvedeného režimu by už měly být k dispozici v souhrnných přehledech, které předávají daňovým poplatníkům za účelem vysvětlení systému.

Jaký bude dopad na podniky, včetně malých a středních podniků a mikropodniků?

Iniciativa se dotkne všech společností a vytvoří rovné podmínky v rámci EU. Menší přímý dopad by měla mít na malé a střední podniky, jelikož jsou méně zapojeny do agresivního přeshraničního daňového plánování. Na rozdíl od toho je více pravděpodobné, že velké společnosti, které vykonávají přeshraniční činnost, budou předpokládanými pravidly dotčeny.

Očekává se výrazný dopad na vnitrostátní rozpočty a správní orgány? 

Ve střednědobém časovém horizontu by iniciativa celkově měla zvýšit příjem z daní/výběr daní tím, že členské státy zavedou opatření na boj proti vyhýbání se daňovým povinnostem a daňovým únikům ze strany svých rezidentů a na odrazování od používání systémů agresivního daňového plánování.

Očekávají se nějaké jiné významné dopady?

Jelikož se opatření zabývá rovněž mezinárodními doporučeními, která schválila skupina G20, provádění této iniciativy zajišťuje dodržování předpisů EU.

D. Následná opatření

Kdy bude tato politika přezkoumána?

Podle článku 27 směrnice o správní spolupráci – DAC Komise předkládá zprávu o fungování směrnice každých pět let. První zpráva v tomto ohledu má být předložena do 1. ledna 2018. Změna směrnice o správní spolupráci, která se v současné době navrhuje za účelem pravidel o povinném zveřejňování informací pro zprostředkovatele, bude vyhodnocena v rámci přezkumu, který bude dokončen do 1. ledna 2023.