|
Souhrnný přehled (max. 2 strany)
|
|
Posouzení dopadu pro návrh nařízení Evropského parlamentu a Rady, kterým se mění nařízení (ES) č. 561/2006 o dobách řízení, přestávkách v řízení a dobách odpočinku pro řidiče, a pro návrh směrnice Evropského parlamentu a Rady, kterou se mění směrnice 2006/22/ES, pokud jde o požadavky na kontrolu, a stanoví specifická pravidla pro vysílání řidičů v odvětví silniční dopravy s ohledem na směrnici 96/71/ES a směrnici 2014/67/EU.
|
|
A. Potřeba opatření
|
|
V čem spočívá problém a proč se jedná o problém na úrovni EU?
|
|
Hlavní zjištěné problémy jsou:
·nepřiměřené pracovní a sociální podmínky pro řidiče,
·narušení hospodářské soutěže mezi podnikateli v dopravě.
Důvodem jsou:
onedostatky ve stávajících právních předpisech v sociální oblasti v silniční dopravě (doba řízení, práce a odpočinku řidičů),
oneúčinné provádění ustanovení o vysílání pracovníků v silniční dopravě.
Rovněž jsou spojeny s problémy na trhu týkajícími se společností typu poštovní schránka a nelegální kabotáže, kterou se zabývá jiné posouzení dopadu
. Očekává se, že bez zásahu EU budou tyto problémy přetrvávat a umocňovat se.
|
|
Čeho by mělo být dosaženo?
|
|
Obecnými cíli zásahu je:
·zajistit přiměřené pracovní podmínky a sociální ochranu řidičů,
·zamezit narušení hospodářské soutěže,
·přispět k bezpečnosti silničního provozu.
Konkrétními cíli je:
oobjasnit a upravit předpisy EU v sociální oblasti, které se týkají silniční dopravy (včetně vysílání pracovníků),
ozajistit jednotný výklad a uplatňování těchto předpisů,
ousnadnit rentabilní a důsledné přeshraniční prosazování právních předpisů v sociální oblasti,
ozlepšit spolupráci mezi členskými státy.
Zastřešujícím cílem je zavést rovnováhu mezi zajištěním ochrany práv pracovníků a svobody podnikatelů v silniční dopravě v poskytování přeshraničních služeb.
|
|
Jakou přidanou hodnotu budou mít tato opatření na úrovni EU (subsidiarita)?
|
|
Nedostatky předpisů se pravděpodobně bez zásahu ze strany EU nevyřeší. Dosavadní úsilí vynaložené členskými státy a Komisí s cílem zajistit jednotný výklad a důsledné prosazování předpisů se jeví jako neúspěšné. Opatření na úrovni EU s cílem zajistit řešení v celounijním rozsahu a zabránit šíření odchylných vnitrostátních opatření je proto odůvodněné. Přidaná hodnota na úrovni EU spočívá v poskytnutí jasných a vyvážených předpisů, jejich jednotném provádění, uplatňování a prosazování, čehož není možné dosáhnout na úrovni členských států.
|
|
B. Řešení
|
|
Jaké jsou varianty řešení, jak cílů dosáhnout? Je některá varianta upřednostňována? Pokud ne, uveďte proč.
|
|
Balíček opatření č. 1: Objasnění právního rámce a zlepšení spolupráce –opatření objasňující nejednoznačnost bez závažných změn předpisů a zlepšující spolupráci mezi kontrolními orgány bez značných dopadů na náklady.
Balíček opatření č. 2: Zpřísnění prosazování a úprava povinností – kromě opatření v balíčku č. 1 zahrnuje opatření upravující některé předpisy a zlepšující prosazování předpisů, s nimiž se mohou pojit regulační náklady.
Balíček opatření č. 3: Cílené přezkumy právních předpisů v sociální oblasti – významné změny současných ustanovení a zavedení výjimek z působnosti právních předpisů pro konkrétní činnosti.
Z hlediska lepšího prosazování předpisů a objasnění právního rámce EU je upřednostňovanou variantou balíček opatření č. 2.
Balíček opatření č. 4 je horizontální a stanoví odvětvová pravidla vysílání pracovníků v dopravě – obsahuje opatření spočívající v mírnějších administrativních a kontrolních požadavcích a čtyři varianty odpovídající 4 prahovým hodnotám: 3 dny za měsíc (balíček opatření č. 4a), 5 dnů (balíček opatření č. 4b), 7 dnů (balíček opatření č. 4c) a 9 dnů (balíček opatření č. 4d) celkové souhrnné doby trvání činnosti v hostitelských zemích. Pod těmito prahovými hodnotami by se směrnice o vysílání pracovníků na řidiče nevztahovala v plném rozsahu. Administrativní zátěž se bez ohledu na prahovou hodnotu významně snižuje. Náklady podnikatelů na dodržování předpisů jsou nižní u vyšších prahových hodnot. Z pohledu pracovníků mají pozitivnější účinky, spočívající v lepších sociálních a pracovních podmínkách řidičů a větší atraktivitě pracovních míst, nižší časové prahové hodnoty. Vzhledem k rozdílným dopadům jednotlivých variant a obtížnosti jejich srovnání je volba konečné varianty politickým rozhodnutím.
|
|
Jaké jsou názory jednotlivých zúčastněných stran? Kdo podporuje kterou variantu?
|
|
Balíček opatření č. 1 je pro všechny skupiny zúčastněných stran nejméně upřednostňovanou variantou. Balíček opatření č. 2 ve velké míře podporují podnikatelé a řidiči, protože umožňuje účinnější organizaci dopravy, příznivější a lépe upravené požadavky na pracovní dobu a dobu odpočinku a účinnější a jednotnější prosazování. Názory odborových svazů a vnitrostátních orgánů se různí. Balíček opatření č. 3 upřednostňují zástupci autobusové a autokarové dopravy (zejména ve velkých zemích EU-15). Odbory podporují pouze jedno opatření z balíčku č. 3 (zákaz odměny na základě výkonu) a ostatní opatření zamítají. Balíček opatření č. 4 upřednostňují odvětvové organizace a většina členských států, protože nabízí jasná a přiměřená řešení uplatňování ustanovení o vysílání pracovníků. Odborové svazy a tři členské státy mají námitky proti řešení časových prahů, kterými se spouští úplné uplatňování směrnice o vysílání pracovníků.
|
|
C. Dopady upřednostňované varianty
|
|
Jaké jsou výhody upřednostňované varianty?
|
|
– Zlepšení podmínek pro práci a odpočinek řidičů v důsledku vhodnějších a pružnějších předpisů, jasno v příslušných platových sazbách a jiných podmínkách sociální ochrany při práci v zahraničí, lepší podmínky pro odpočinek, zkrácení doby mimo domov.
– Zlepšení možností podnikatelů účinněji organizovat práci řidičů.
– Úspory administrativních nákladů pro podnikatele ve výši přibližně 785 milionů EUR/rok,
– Vyšší platy řidičů provádějících přepravu v členských státech s vyššími platovými sazbami,
– Právní jistota a důslednost v prosazování.
|
|
Jaké jsou náklady na upřednostňovanou variantu (je-li některá upřednostňována, jinak uveďte náklady na hlavní varianty)?
|
|
– Mírné krátkodobé zvýšení nákladů orgánů na prosazování bude z dlouhodobějšího pohledu kompenzováno účinnějším prosazováním.
– Mírné krátkodobé zvýšení nákladů na dodržování předpisů a administrativních nákladů pro podnikatele v důsledku povinnosti zajistit ubytování pro běžný týdenní odpočinek, možné potřeby zaměstnat nové řidiče, uplatňování vyšších mezd hostitelských členských států.
|
|
Jaký bude dopad na malé a střední podniky a na konkurenceschopnost?
|
|
U většiny opatření se neočekávají zvláštní dopady na malé a střední podniky. Povinnost zajistit ubytování pro řidiče a změny výpočtu týdenní doby řízení však mohou ovlivnit více mikrospolečnosti, které jsou méně pružné v organizování dopravy, aby se vyhnuly zvyšování nákladů. Na druhou stranu bude očekávané snížení administrativních nákladů a nákladů na dodržování předpisů v souvislosti s ustanoveními o vysílání pracovníků významnější pro malé podniky, zejména ty ze států EU-13.
|
|
Očekávají se významné dopady na vnitrostátní rozpočty a správní orgány?
|
|
Ne, pouze mírné krátkodobé zvýšení nákladů na prosazování předpisů kompenzované z dlouhodobějšího pohledu úsporami v důsledku účinnějších kontrol.
|
|
Očekávají se jiné významné dopady?
|
|
Žádné dopady na životní prostředí ani významné dopady na celkovou úroveň pracovních míst na úrovni EU. Synergie s iniciativou o přístupu na trh silniční nákladní dopravy: 1) účinnější prosazování předpisů, 2) účinnější boj proti praktikám v oblasti nelegálního zaměstnávání.
|
|
Proporcionalita?
|
|
Upřednostňované opatření nepřesahuje to, co je nutné k řešení původního problému a ke splnění cílů iniciativy. Iniciativa nabízí přiměřené a vyvážené řešení propojených problémů v sociální oblasti a problémů v oblasti hospodářské soutěže.
|
|
D. Návazná opatření
|
|
Kdy bude tato politika přezkoumána?
|
|
Hodnocení ex post bude provedeno v souladu s běžným politickým cyklem (za 5–7 let).
|