DŮVODOVÁ ZPRÁVA

1.Předmět návrhu

Tento návrh se týká rozhodnutí o postoji, který má být zaujat jménem Unie na dvacátém řádném zasedání smluvních stran Barcelonské úmluvy v souvislosti se změnami přílohy II Protokolu o zvláště chráněných oblastech a biologické rozmanitosti ve Středomoří.

2.Souvislosti návrhu

2.1.Barcelonská úmluva a protokoly

Barcelonská úmluva o ochraně mořského prostředí a pobřežní oblasti Středomoří (dále jen „Barcelonská úmluva“) má zajistit udržitelné hospodaření s přírodními zdroji v moři i na pevnině a ochranu mořského prostředí a pobřežních oblastí prostřednictvím prevence, snižování a odstranění znečištění. Barcelonská úmluva vstoupila v platnost dne 9. července 2004.

Barcelonskou úmluvu doplňuje sedm protokolů, které řeší konkrétní aspekty ochrany životního prostředí ve Středomoří, včetně Protokolu o zvláště chráněných oblastech a biologické rozmanitosti ve Středomoří (jenž byl přijat v roce 1995 a nahrazuje související protokol z roku 1982) a jeho příloh.

Evropská unie je smluvní stranou Barcelonské úmluvy 1 a jejích protokolů 2 . Stranami Barcelonské úmluvy a jejích protokolů jsou rovněž Itálie, Řecko, Španělsko, Francie, Slovinsko, Malta, Kypr a Chorvatsko, spolu s 13 středomořskými zeměmi, které nejsou členy EU.

2.2.Dvacáté řádné zasedání smluvních stran

Dvacáté řádné zasedání smluvních stran Barcelonské úmluvy proběhne ve dnech 17. až 20. prosince 2017 v Tiraně v Albánii.

Smluvní strany budou na zasedání požádány, aby mimo jiné rozhodly o aktu s právními účinky, konkrétně o návrhu na změnu přílohy II (Seznam ohrožených druhů) Protokolu o zvláště chráněných oblastech a biologické rozmanitosti ve Středomoří (dále jen „protokol“).

Na přijetí jakékoli změny příloh protokolu se uplatní postup upravený v článku 23 Barcelonské úmluvy. Tyto změny se přijímají tříčtvrtinovou většinou hlasů smluvních stran protokolu. V souladu s článkem 25 Barcelonské úmluvy „Evropské hospodářské společenství […] uplatňuje své hlasovací právo v záležitostech spadajících do jeho pravomoci počtem hlasů, který se rovná počtu jeho členských států, které jsou smluvními stranami této úmluvy a jednoho nebo více protokolů; Evropské hospodářské společenství […] neuplatní své právo hlasovat v případech, kdy je uplatní příslušné členské státy, a naopak“.

2.3.Zamýšlené změny přílohy II protokolu

Smluvní strany Barcelonské úmluvy mají na svém dvacátém řádném zasedání konaném ve dnech 17.–20. prosince 2017 přijmout změny přílohy II protokolu (dále jen „zamýšlený akt“).

Účelem zamýšleného aktu je:

– doplnit na seznam druhů uvedený v příloze II protokolu čtyři nové druhy korálnatců (Anthozoa) (třída mořských bezobratlých včetně korálů), konkrétně Isidella elongata, Dendrophyllia cornigera, Dendrophyllia ramea a Desmophyllum dianthus,

– aktualizovat označení řady druhů mořských a pobřežních ptáků v souvislosti s taxonomickými změnami, k nimž došlo od posledních změn příloh protokolu.

Zamýšlený akt se pro smluvní strany stane závazným v souladu s článkem 29 Barcelonské úmluvy, který stanoví, že „jakýkoli protokol k této úmluvě je závazný […] pro všechny smluvní strany daného protokolu“, a článkem 23, který stanoví, že „přílohy této úmluvy nebo jakéhokoli z jejích protokolů tvoří nedílnou součást úmluvy nebo případně takového protokolu“.

3.Postoj, který má být zaujat jménem Unie

Protokol stanoví seznam ohrožených druhů a seznam druhů, jejichž využívání je regulováno (článek 12). Tyto dva seznamy představují přílohu II, resp. přílohu III protokolu. Smluvní strany mají povinnost přijmout společná opatření, aby zajistily ochranu a zachování rostlinných a živočišných druhů uvedených v těchto přílohách.

Zamýšlený akt zaprvé navrhuje aktualizovat označení řady druhů mořských a pobřežních ptáků v souvislosti s taxonomickými změnami, k nimž došlo od posledních změn příloh protokolu. Nejedná se o podstatné nebo materiální změny, ale o pouhou aktualizaci názvů druhů, jež jsou na seznamu již uvedeny.

Zamýšlený akt zadruhé navrhuje doplnit na seznam druhů v příloze II protokolu čtyři nové druhy korálnatců (Anthozoa) (Isidella elongata, Dendrophyllia cornigera, Dendrophyllia ramea a Desmophyllum dianthus).

Tento druhý návrh byl projednán v příslušném odborném orgánu v rámci úmluvy, a to na 13. zasedání kontaktních míst pro účely protokolu, na němž byla EU zastoupena.

Uvedené čtyři druhy korálů se nacházejí v typu stanovišť v zájmu Společenství označeném jako „útesy“, jejichž ochrana vyžaduje klasifikaci jako zvláště chráněná území 3 podle přílohy I směrnice o ochraně přírodních stanovišť 4 . Interpretační příručka stanovišť Evropské unie 5 uvádí mezi druhy tvořícími útesy ve Středozemním moři zejména společenstvo Dendrophyllia ramea, společenstvo Dendrophyllia cornigera, facie Isidella elongata a společenstva bílých korálů, jako například Lophelia pertusa a Madrepora oculata (k nimž lze zjevně přiřadit druhy Desmophyllum dianthus). Tyto čtyři druhy jsou zapsány jako ohrožené na Červeném seznamu ohrožených druhů pro Středozemní moře 6 (druh Dendrophyllia ramea je v současné době klasifikován jako zranitelný, druhy Dendrophyllia cornigera a Desmophyllum dianthus jsou ohrožené a druh Isidella elongate je kriticky ohrožený a je považován za téměř endemický). Tři z dotčených druhů (D. ramea, D. cornigera a D. dianthus ) patří do skupiny útesotvorných korálů uvedených v dodatku II k Úmluvě o mezinárodním obchodu ohroženými druhy volně žijících živočichů a planě rostoucích rostlin, a tudíž i v příloze B nařízení Rady (ES) č. 338/97 7 (nařízení o obchodu s volně žijícími živočichy). Čtyři druhy korálnatců Anthozoa jsou ve Středozemním moři vystaveny četným antropogenním vlivům, mezi které patří používání vlečných sítí pro lov při dně, rybolov při dně za použití dlouhé lovné šňůry, vstup znečišťujících látek, vrtná činnost, globální oteplování nebo okyselování oceánů. Jejich schopnost obnovy může být velmi nízká, neboť tyto druhy se vyznačují poměrně pomalým růstem, nízkou schopností šíření a relativně dlouhým životním cyklem. I když jsou vědecké informace týkající se populace těchto čtyř druhů omezené, dostupné záznamy nebo kvalitativní pozorování poukazují na alarmující zhoršení stanovišť a/nebo pokles populace.

Podporou těchto návrhů Unie zajistí soudržnost svých vnitřních a vnějších opatření.

Unie se zavázala k mezinárodní spolupráci k ochraně biologické rozmanitosti v souladu s čl. 191 odst. 1 SFEU, v souladu s článkem 5 Úmluvy OSN o biologické rozmanitosti (CBD) a v rámci rozhodnutí přijatých na desátém, dvanáctém a třináctém zasedání konference smluvních stran úmluvy CBD v Nagoji v roce 2010 8 , v Pchjongčchangu v roce 2014 9 a v Mexiku v roce 2016. V tomto směru se na druhy, jejichž doplnění se navrhuje, vztahuje zejména rozhodnutí XIII/11 10 třinácté konference smluvních stran Úmluvy CBD podporující provádění dobrovolného pracovního plánu specificky zaměřeného na biologickou rozmanitost v oblastech s chladnou vodou, jehož cílem je mimo jiné zachování a posilování odolnosti ekosystémů v oblastech s chladnou vodou.

Tento návrh je rovněž v souladu s obavou vyjádřenou na konferenci Organizace spojených národů o udržitelném rozvoji v roce 2012, „pokud jde o významnou zranitelnost korálových útesů a mangrovových porostů vystavených různým negativním vlivům, včetně změny klimatu, acidifikace oceánů, nadměrného rybolovu, destruktivních metod rybolovu a znečištění“, a závazkem „na podporu mezinárodní spolupráce s cílem zachovat korálové útesy a mangrovové ekosystémy a realizovat jejich sociální, ekonomické a environmentální přínosy, jakož i usnadnění technické spolupráce a dobrovolné sdílení informací,“ jenž byl přijat na téže konferenci.

Tento návrh rovněž přispívá k dosažení cíle v oblasti udržitelného rozvoje 14.2, a to „do roku 2020 udržitelně řídit a chránit mořské a pobřežní ekosystémy, aby nedocházelo k závažným nepříznivým dopadům, a posílit rovněž odolnost těchto ekosystémů a přijmout opatření k jejich obnově, aby oceány byly zdravé a produktivní“.

S ohledem na výše uvedené skutečnosti by Unie měla podpořit návrh na změnu přílohy II protokolu.

4.Právní základ

4.1.Procesněprávní základ

4.1.1.Zásady

Ustanovení čl. 218 odst. 9 Smlouvy o fungování Evropské unie (SFEU) zavádí rozhodnutí, kterým se stanoví „postoje, které mají být jménem Unie zaujaty v orgánu zřízeném dohodou, má-li tento orgán přijímat akty s právními účinky, s výjimkou aktů, které doplňují nebo pozměňují institucionální rámec dohody“.

Výraz „akty s právními účinky“ zahrnuje akty s právními účinky na základě pravidel mezinárodního práva, kterým se řídí dotyčný orgán. Zahrnuje rovněž nástroje, které podle mezinárodního práva nemají závazný účinek, ale „mohou rozhodujícím způsobem ovlivňovat obsah právního předpisu přijatého zákonodárcem EU“ 11 .

4.1.2.Uplatnění v tomto konkrétním případě

Akt, který má zasedání smluvních stran Barcelonské úmluvy přijmout, představuje akt s právními účinky. Zamýšlený akt bude závazným podle mezinárodního práva v souladu s články 23 a 29 Barcelonské úmluvy. Procesněprávním základem navrhovaného rozhodnutí je proto čl. 218 odst. 9 SFEU.

4.2.Hmotněprávní základ

4.2.1.Zásady

Hmotněprávní základ rozhodnutí podle čl. 218 odst. 9 SFEU závisí především na cíli a obsahu zamýšleného aktu, k němuž se zaujímá postoj jménem Unie.

4.2.2.Uplatnění v tomto konkrétním případě

Hlavní cíl a obsah zamýšleného aktu se týká životního prostředí. Hmotněprávním základem navrhovaného rozhodnutí je proto čl. 192 odst. 1 SFEU.

4.3.Závěr

Právním základem navrhovaného rozhodnutí by měl být čl. 192 odst. 1 ve spojení s čl. 218 odst. 9 SFEU.

2017/0263 (NLE)

Návrh

ROZHODNUTÍ RADY

o postoji, který má být zaujat jménem Evropské unie na dvacátém řádném zasedání smluvních stran Úmluvy o ochraně mořského prostředí a pobřežní oblasti Středomoří v souvislosti s návrhem na změnu přílohy II Protokolu o zvláště chráněných oblastech a biologické rozmanitosti ve Středomoří

RADA EVROPSKÉ UNIE,

s ohledem na Smlouvu o fungování Evropské unie, a zejména na čl. 192 odst. 1 ve spojení s čl. 218 odst. 9 této smlouvy,

s ohledem na návrh Evropské komise,

vzhledem k těmto důvodům:

(1)Úmluva o ochraně mořského prostředí a pobřežní oblasti Středomoří (dále jen „Barcelonská úmluva“) byla Společenstvím uzavřena v souladu s rozhodnutím Rady 1999/802/ES 12 a vstoupila v platnost dne 9. července 2004.

(2)Unie je rovněž smluvní stranou Protokolu o zvláště chráněných oblastech a biologické rozmanitosti ve Středomoří (dále jen „protokol“), který byl Společenstvím uzavřen v souladu s rozhodnutím Rady 1999/800/ES 13 a vstoupil v platnost dne 12. prosince 1999.

(3)Podle článku 18 Barcelonské úmluvy je jedním z úkolů zasedání smluvních stran přijímat, přezkoumávat a případně měnit přílohy Úmluvy nebo jejích protokolů.

(4)Dvacáté řádné zasedání smluvních stran Barcelonské úmluvy je naplánováno na 17. až 20. prosince 2017. Mezi body, které budou na zasedání projednávány, je přijetí změn přílohy II protokolu.

(5)Účelem těchto změn je doplnit na seznam druhů uvedený v příloze II protokolu čtyři nové druhy korálnatců (Anthozoa) (Isidella elongata, Dendrophyllia cornigera, Dendrophyllia ramea a Desmophyllum dianthus) a aktualizovat označení řady druhů mořských a pobřežních ptáků v souvislosti s některými taxonomickými změnami, k nimž došlo od posledních změn příloh protokolu.

(6)Je vhodné stanovit postoj, který má být zaujat jménem Unie na dvacátém řádném zasedání smluvních stran Barcelonské úmluvy, neboť změny přílohy II protokolu budou pro Unii závazné.

(7)Čtyři druhy korálnatců (Anthozoa), jejichž doplnění do přílohy II protokolu se navrhuje, se vyskytují na přírodních stanovištích v zájmu Společenství, jejichž ochrana vyžaduje vyhlášení zvláštních oblasti ochrany podle přílohy I směrnice Rady 92/43/EHS 14 . Tři z těchto druhů jsou rovněž uvedeny v dodatku II k Úmluvě o mezinárodním obchodu ohroženými druhy volně žijících živočichů a planě rostoucích rostlin, který v rámci Unie provádí příloha B nařízení Rady (ES) č. 338/97 15 . Je obecně známo, že všechny druhy, jejichž doplnění se navrhuje, jsou ve Středozemním moři ohroženy, a potřebují proto posílenou ochranu před lidskou činností, kterou protokol poskytuje.

(8)Vzhledem k tomu, že návrh rozhodnutí, které má být přijato na dvacátém řádném zasedání Barcelonské úmluvy, mění přílohu II protokolu, je vhodné jej po jeho přijetí zveřejnit v Úředním věstníku Evropské unie.

(9)Unie bude na dvacátém řádném zasedání smluvních stran Barcelonské úmluvy zastoupena Komisí podle čl. 17 odst. 1 Smlouvy o Evropské unii (SEU). Členské státy podporují postoj Unie v souladu s čl. 4 odst. 3 SEU,

PŘIJALA TOTO ROZHODNUTÍ:

Článek 1

Postoj, který má být zaujat jménem Evropské unie na dvacátém řádném zasedání smluvních stran Úmluvy o ochraně mořského prostředí a pobřežní oblasti Středomoří („Barcelonská úmluva“), podpoří návrh rozhodnutí o změně přílohy II Protokolu o zvláště chráněných oblastech a biologické rozmanitosti ve Středomoří („protokol“) takto:

1)doplnění těchto druhů:

–Dendrophyllia cornigera,

–Dendrophyllia ramea,

–Desmophyllum dianthus,

–Isidella elongata;

2)změny provedené v označení druhů mořských a pobřežních ptáků v souvislosti s taxonomickými změnami uvedenými v příloze.

Článek 2

Rozhodnutí uvedené v článku 1 se po přijetí zveřejní v Úředním věstníku Evropské unie.

Článek 3

Toto rozhodnutí je určeno Komisi a členským státům.

V Bruselu dne

Za Radu

předseda/předsedkyně

(1) Rozhodnutí Rady 77/58/EHS ze dne 25. července 1977, kterým se uzavírá Úmluva o ochraně Středozemního moře před znečišťováním a Protokol o zamezení znečišťování Středozemního moře odpady shazovanými z plavidel a letadel (Úř. věst. L 240, 19.9.1977, s. 1) a rozhodnutí Rady 1999/802/ES ze dne 22. října 1999 o přijetí změn Úmluvy o ochraně Středozemního moře před znečišťováním a Protokolu o zamezení znečišťování odpady shazovanými z plavidel a letadel (Barcelonská úmluva) (Úř. věst. L 322, 14.12.1999, s. 32).

(2) Rozhodnutí Rady 1999/800/ES ze dne 22. října 1999 o uzavření Protokolu o zvláště chráněných oblastech a biologické rozmanitosti ve Středomoří a o přijetí příloh uvedeného protokolu (Barcelonská úmluva) (Úř. věst. L 322, 14.12.1999, s. 1).

(3) Zvláštní oblastí ochrany se podle čl. 1 písm. l) směrnice o ochraně přírodních stanovišť rozumí lokalita významná pro Společenství a vyhlášená členskými státy prostřednictvím právního, správního a/nebo smluvního aktu, u které jsou pro přírodní stanoviště a/nebo populace druhů, pro něž je lokalita určena, uplatněna ochranná opatření nezbytná k jejich zachování nebo obnově ve stavu z hlediska jejich ochrany příznivém.

(4) Směrnice Rady 92/43/EHS ze dne 21. května 1992 o ochraně přírodních stanovišť, volně žijících živočichů a planě rostoucích rostlin (Úř. věst. L 206, 22.7.1992, s. 7).

(5) Interpretační příručka stanovišť Evropské unie – EUR28, schválená Výborem pro ochranu přírodních stanovišť dne 4. října 1999 (verze EUR15) a naposledy pozměněná v dubnu April 2013 http://ec.europa.eu/environment/nature/legislation/habitatsdirective/docs/Int_Manual_EU28.pdf .

(6) http://www.iucnredlist.org/initiatives/mediterranean

(7) Nařízení Rady (ES) č. 338/97 ze dne 9. prosince 1996 o ochraně druhů volně žijících živočichů a planě rostoucích rostlin regulováním obchodu s nimi (Úř. věst. L 61, 3.3.1997, s. 1).

(8) Rozh. X/2, Strategický pán pro biologickou rozmanitost 2011–2020 a aičijské cíle v oblasti biologické rozmanitosti, včetně „aičijského cíle v oblasti biologické rozmanitosti“ č. 10, podle něhož se mají „minimalizovat do roku 2015 různé antropogenní dopady na korálové útesy a jiné ohrožené ekosystémy, na něž negativně působí změna klimatu nebo acidifikace oceánů, aby byla zachována jejich celistvost a fungování“.

(9) Rozh. XII/23, příloha Prioritní opatření k dosažení aičijského cíle v oblasti biologické rozmanitosti č. 10 pro korálové útesy a úzce související ekosystémy.

(10) Rozh. XIII/11, Dobrovolný specifický pracovní program týkající se biologické rozmanitosti v oblastech s chladnou vodou spadajících do oblasti působnosti úmluvy.

(11) Rozsudek Soudního dvora, Německo v. Rada (OIV), C-399/12, ECLI:EU:C:2014:2258, body 61–64.

(12) Rozhodnutí Rady 1999/802/ES ze dne 22. října 1999 o přijetí změn Úmluvy o ochraně Středozemního moře před znečišťováním a Protokolu o zamezení znečišťování odpady shazovanými z plavidel a letadel (Barcelonská úmluva) (Úř. věst. L 322, 14.12.1999, s. 32).

(13) Rozhodnutí Rady 1999/800/ES ze dne 22. října 1999 o uzavření Protokolu o zvláště chráněných oblastech a biologické rozmanitosti ve Středomoří a o přijetí příloh uvedeného protokolu (Barcelonská úmluva) (Úř. věst. L 322, 14.12.1999, s. 1).

(14) Směrnice Rady 92/43/EHS ze dne 21. května 1992 o ochraně přírodních stanovišť, volně žijících živočichů a planě rostoucích rostlin (Úř. věst. L 206, 22.7.1992, s. 7).

(15) Nařízení Rady (ES) č. 338/97 ze dne 9. prosince 1996 o ochraně druhů volně žijících živočichů a planě rostoucích rostlin regulováním obchodu s nimi (Úř. věst. L 61, 3.3.1997, s. 1).