EVROPSKÁ KOMISE

V Bruselu dne 29.8.2017

COM(2017) 461 final

2017/0212(NLE)

Návrh

NAŘÍZENÍ RADY,

kterým se na rok 2018 stanoví rybolovná práva pro některé populace ryb a skupiny populací ryb v Baltském moři

DŮVODOVÁ ZPRÁVA

1.SOUVISLOSTI NÁVRHU

•Důvody a cíle návrhu

V souladu s nařízením (EU) č. 1380/2013 ze dne 11. prosince 2013 o společné rybářské politice má využívání živých biologických mořských zdrojů obnovit a zachovat populace lovených druhů nad úrovněmi, které jsou schopny poskytnout maximální udržitelný výnos. V této souvislosti je jedním z významných nástrojů každoroční stanovování rybolovných práv ve formě celkových přípustných odlovů (TAC) a kvót.

Nařízení (EU) 2016/1139 ze dne 6. července 2016, kterým se zavádí víceletý plán pro populace tresky obecné, sledě obecného a šprota obecného v Baltském moři a pro rybolov využívající tyto populace, dále upřesňuje hodnoty úmrtnosti způsobené rybolovem, vyjádřené jako rozmezí hodnot, které tento návrh používá k dosažení cílů společné rybářské politiky, zejména pak cíle spočívajícího v dosažení a zachování maximálního udržitelného výnosu.

Cílem tohoto návrhu je stanovit pro rok 2018 rybolovná práva členských států na komerčně nejvýznamnější populace ryb v Baltském moři. V zájmu zjednodušení a zpřehlednění každoročního rozhodování o TAC a kvótách se rybolovná práva v Baltském moři od roku 2006 stanovují v samostatném nařízení.

•Soulad s platnými předpisy v této oblasti politiky

•Soulad s ostatními politikami Unie

Navrhovaná opatření jsou v souladu s cíli a pravidly společné rybářské politiky a s politikou Unie v oblasti udržitelného rozvoje.

2.PRÁVNÍ ZÁKLAD, SUBSIDIARITA A PROPORCIONALITA

•Právní základ

Ustanovení čl. 43 odst. 3 Smlouvy o fungování Evropské unie (SFEU).

•Subsidiarita (v případě nevýlučné pravomoci)

Návrh spadá do výlučné pravomoci Unie podle čl. 3 odst. 1 písm. d) SFEU. Zásada subsidiarity se proto neuplatní.

•Proporcionalita

Návrh je v souladu se zásadou proporcionality z těchto důvodů:

Společná rybářská politika je společnou politikou. Podle čl. 43 odst. 3 SFEU musí Rada přijmout opatření ke stanovení a přidělení rybolovných práv.

Předmětné nařízení Rady přiděluje členským státům rybolovná práva. S ohledem na čl. 16 odst. 6 a 7 a článek 17 nařízení (EU) č. 1380/2013 mohou členské státy tato práva volně přidělit regionům či subjektům podle kritérií stanovených v uvedených článcích. Členské státy tak mají široký manévrovací prostor pro rozhodování o tom, jaký sociálně-ekonomický model si pro využívání přidělených rybolovných práv zvolí.

Návrh nemá pro členské státy nové finanční důsledky. Rada toto konkrétní nařízení přijímá každý rok a veřejné i soukromé nástroje k jeho provádění jsou již zavedeny.

•Volba nástroje

Navrhovaný nástroj: nařízení.

Tento návrh se týká řízení rybolovu na základě čl. 43 odst. 3 SFEU.

3.VÝSLEDKY HODNOCENÍ EX POST, KONZULTACÍ SE ZÚČASTNĚNÝMI STRANAMI A POSOUZENÍ DOPADŮ

•Konzultace se zúčastněnými stranami

Na základě sdělení Komise o konzultaci o rybolovných právech na rok 2018 v rámci společné rybářské politiky (COM(2017) 368 final) byl konzultován poradní sbor pro Baltské moře. Vědecký základ návrhu poskytla Mezinárodní rada pro průzkum moří (ICES). Předběžná stanoviska vyjádřená ke všem dotčeným populacím ryb byla zvážena a v návrhu co nejvíce zohledněna, aniž by došlo k rozporu se stávajícími politikami či ke zhoršení stavu ohrožených zdrojů.

Vědecká doporučení ohledně omezení odlovu a stavu populací byla v červnu 2017 rovněž projednána s členskými státy v rámci regionálního fóra BALTFISH.

•Sběr a využití výsledků odborných konzultací

Jako vědecká organizace byla konzultována rada ICES.

Tuto radu Unie každý rok žádá o vědecká doporučení ke stavu důležitých rybích populací. Vydávaná doporučení se týkají všech populací v Baltském moři a pro ty komerčně nejvýznamnější se navrhují TAC.

•Posouzení dopadů

Předkládaný návrh je součástí dlouhodobé koncepce spočívající v přizpůsobování míry rybolovu a v jejím udržování na dlouhodobě udržitelných úrovních. Tato koncepce povede ke stabilitě rybolovného tlaku, vyšším kvótám, a tudíž i lepším příjmům pro rybáře a jejich rodiny. Očekává se, že zvýšené vykládky budou příznivé pro rybářský průmysl, spotřebitele, zpracovatelský průmysl, maloobchod i ostatní přidružená odvětví spojená s obchodním a rekreačním rybolovem.

Díky rozhodnutím o rybolovných právech v Baltském moři přijímaným v posledních letech se již podařilo obnovit některé populace (biomasa u pelagických populací vzrostla mezi rokem 2012 a 2016 o 50 %) a znovu dosáhnout rovnováhy, pokud jde o rybolovnou kapacitu a rybolovná práva. Stále je však nutno pokročit v obnově populací žijících při dně, z nichž některé se i nadále nacházejí pod bezpečným limitem biomasy, a zajistit, aby se u všech populací dosahovalo maximálního udržitelného výnosu.

S ohledem na výše uvedené by návrh Komise snížil kvóty na sledě obecného ze západní části Baltského moře a z Botnického a Rižského zálivu, na populace tresky obecné z východní části Baltského moře a na populace platýse evropského v průměru o 32 %. V případě sledě obecného a šprota obecného ze střední části Baltského moře se navrhuje zvýšení o 25 % (u sledě) a o 0,5 % (u šprota). Množství rybolovných práv v Baltském moři na populace lososa obecného, vyjádřené v počtu kusů ryb, se zvýší ze 106 413 na 116 099 jedinců. To představuje nárůst o 9 % oproti roku 2017. U západní populace tresky obecné se navrhuje zachovat stávající kvótu.

Dopad předmětných návrhů na rok 2018 se proto bude značně lišit podle druhu rybolovu. Celkově vzato budou výsledkem tohoto návrhu Komise rybolovná práva v Baltském moři na úrovni přibližně 647 tisíců tun, což představuje snížení o 7 % oproti roku 2017.

•Účelnost právních předpisů a zjednodušení

Návrh zůstává flexibilní, co se týče uplatňování mechanismů výměny kvót, které už byly zavedeny v nařízeních, jež byla v souvislosti s rybolovnými právy v Baltském moři přijata v předchozích letech. Nestanoví žádné nové prvky či nové správní postupy pro orgány veřejné moci (na úrovni EU nebo na vnitrostátní úrovni), které by mohly zvýšit administrativní zátěž.

Jedná se o roční nařízení na rok 2018, a návrh proto neobsahuje ustanovení o revizi.

4.ROZPOČTOVÉ DŮSLEDKY

Návrh nemá žádné důsledky pro rozpočet EU.

5.OSTATNÍ PRVKY

•Plány provádění a monitorování, hodnocení a podávání zpráv

•Podrobné vysvětlení konkrétních ustanovení návrhu

Návrh stanoví na rok 2018 pro členské státy lovící v Baltském moři rybolovná práva k některým rybím populacím nebo skupinám rybích populací. Poprvé také stanoví druh, jehož lov se zakazuje. Zákaz se týká úhoře říčního.

Rybolovná práva

Dne 20. července 2016 vstoupil v platnost nový víceletý plán pro rybolov v Baltském moři 1 . Podle tohoto plánu se mají rybolovná práva stanovovat v souladu s jeho cíli a musejí odpovídat cílovým rozmezím úmrtnosti způsobené rybolovem, které jsou v něm uvedeny. V případech, kdy biomasa určité populace nedosahuje referenčních bodů stanovených v plánu, se rybolovná práva stanoví na úrovni, jež odpovídá úmrtnosti způsobené rybolovem úměrně snížené s přihlédnutím k poklesu biomasy dané populace.

Rybolovná práva se navrhují v souladu s čl. 16 odst. 1 (odkazujícím na zásadu relativní stability) a čl. 16 odst. 4 (odkazujícím na cíle společné rybářské politiky a pravidla stanovená ve víceletých plánech).

Tam, kde to bylo namístě, byla za účelem stanovení kvót EU na populace, které jsou sdíleny s Ruskou federací, příslušná množství daných populací odečtena od TAC doporučovaných radou ICES. Celkové přípustné odlovy a kvóty přidělené členským státům jsou uvedeny v příloze tohoto nařízení.

Všech pět pelagických populací (čtyři populace sledě obecného a jedna populace šprota obecného), západní populace tresky obecné, populace platýse evropského a populace lososa obecného z hlavní pánve v Baltském moři se mají v roce 2018 lovit na úrovních maximálního udržitelného výnosu. Rybolovná práva ke všem populacím, na něž se vztahuje víceletý plán pro Baltské moře, jsou stanovena v cílových rozmezích úmrtnosti způsobené rybolovem, jež jsou v souladu s dosažením maximálního udržitelného výnosu v roce 2018: navržené kvóty u tří populací sledě obecného v západní a střední části Baltského moře a v Rižském zálivu odpovídají hodnotám úmrtnosti způsobené rybolovem, jež spadají do obou částí rozmezí úmrtnosti způsobené rybolovem na úrovni maximálního udržitelného výnosu podle čl. 4 odst. 2 nařízení (EU) 2016/1139. U dvou populací, a sice západní populace sledě obecného a západní populace tresky obecné, odpovídají rybolovná práva rozmezí úmrtnosti způsobené rybolovem, jak je uvedeno v čl. 5 odst. 2 a 3 nařízení (EU) 2016/1139.

Celkové přípustné odlovy lososa obecného z Finského zálivu a tresky obecné z východní části Baltského moře odpovídají přístupu, který vyvinula rada ICES a který se použije u populací, o nichž jsou k dispozici jen omezené údaje.

Nařízení Rady (ES) č. 847/96 zavedlo dodatečné podmínky pro meziroční řízení celkových přípustných odlovů, včetně ustanovení o flexibilitě v článku 3 pro populace, na něž se vztahují preventivní TAC, a v článku 4 pro populace, na něž se vztahují analytické TAC. Podle článku 2 uvedeného nařízení Rada při stanovování TAC rozhodne, na jaké populace se články 3 a 4 nepoužijí, a to zejména na základě biologického stavu předmětných populací. Poměrně nedávno byl zaveden mechanismus flexibility pro všechny populace, na které se vztahuje povinnost vykládky podle čl. 15 odst. 9 nařízení (EU) č. 1380/2013. Aby se tedy zabránilo nadměrné flexibilitě, jež by podrývala zásadu rozumného a odpovědného využívání živých mořských biologických zdrojů a jež by bránila dosažení cílů společné rybářské politiky, mělo by se ujasnit, že články 3 a 4 nařízení (ES) č. 847/96 se použijí jen tehdy, když členské státy nevyužívají meziroční flexibilitu podle čl. 15 odst. 9 nařízení (EU) č. 1380/2013.

Úhoř říční

Životní cyklus úhoře říčního je složitý, neboť se jedná o dlouhověkou rybu s širokým rozptylem: aktuální fakta naznačují, že úhoři se třou v Sargasovém moři a jejich larvy se na oceánských proudech dostávají na evropský a severoafrický pevninský šelf, kde se mění ve sklovité úhoře a vplouvají do kontinentálních vod.

Během pevninské (brakické a/nebo sladkovodní) části jejich životního cyklu závisí faktory ovlivňující jejich úmrtnost na regionálních podmínkách. Nařízení Rady (ES) č. 1100/2007, kterým se stanoví opatření pro obnovu populace úhoře říčního, ukládá členským státům, na jejichž území se nacházejí významná stanoviště těchto ryb, povinnost zavést plány řízení stavu úhoře, jež budou schopny zajistit, že bude moci dostatečný počet dospělých úhořů opustit povodí řek a dosáhnout otevřených moří, aby mohlo docházet ke tření a populace se mohla obnovit. Vnitrostátní plány řízení stavu úhoře mohou (ale nemusí) pokrývat mořské vody.

Nedávno získané údaje však ukazují, že 57 % stříbrných úhořů, kteří dosáhnou otevřených moří, je odloveno v rámci komerčního a rekreačního rybolovu v Baltském moři. Na základě nařízení (ES) č. 1100/2007 musí členské státy, jež provozují rybolov úhoře ve vodách EU, snížit intenzitu rybolovu a/nebo omezit úlovky o 50 % oproti průměru z let 2004–2006, s výjimkou případů, kdy jejich plány řízení pokrývají i mořské vody. Žádný z členských států při Baltském moři tohoto cíle nedosahuje.

Ve vědeckých doporučeních se opakovaně uvádí, že: „[...] uplatňuje-li se v případě úhoře říčního přístup předběžné opatrnosti, všechny antropogenní vlivy (např. rekreační a komerční rybolov ve všech fázích, vodní elektrárny, přečerpávací stanice a znečištění), jež omezují vývoj a únik stříbrných úhořů, by měly být omezeny na nulu nebo by se měly nulové hodnotě co možná nejvíce blížit.“ 2  

S ohledem na stav populace, která je uvedena v příloze II úmluvy CITES, není 50% snížení intenzity rybolovu nebo odlovů předepsané v nařízení (ES) č. 1100/2007 v souladu s cíli společné rybářské politiky z roku 2013 sledujícími udržitelné využívání zdrojů. Vzhledem k doporučení rady ICES je důležité, aby ustal veškerý rybolov zaměřený na ryby ve tření, dokud se jednoznačně neprokáže, že se stav populace lepší. S ohledem na důrazná doporučení rady ICES je proto vhodné do doby, než budou přijata dlouhodobější řešení, zakázat pro rok 2018 veškerý rybolov úhoře říčního v Baltském moři.

2017/0212 (NLE)

Návrh

NAŘÍZENÍ RADY,

kterým se na rok 2018 stanoví rybolovná práva pro některé populace ryb a skupiny populací ryb v Baltském moři

RADA EVROPSKÉ UNIE,

s ohledem na Smlouvu o fungování Evropské unie, a zejména na čl. 43 odst. 3 této smlouvy,

s ohledem na návrh Evropské komise,

vzhledem k těmto důvodům:

(1) V čl. 43 odst. 3 Smlouvy se stanoví, že Rada přijme na návrh Komise opatření týkající se stanovení a přidělení rybolovných práv.

(2) Článek 6 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1380/2013 3 požaduje, aby byla přijata opatření pro zachování zdrojů s přihlédnutím k dostupnému vědeckému, technickému a ekonomickému poradenství, v příslušných případech včetně zpráv vypracovaných Vědeckotechnickým a hospodářským výborem pro rybářství (VTHVR) a jinými poradními orgány, jakož i k poradenství poskytnutému poradními sbory zřízenými pro příslušné zeměpisné oblasti nebo oblasti působnosti a ke společným doporučením členských států.

(3)Rada má přijmout opatření ke stanovení a přidělení rybolovných práv, případně včetně některých podmínek, jež jsou s nimi funkčně spojeny. Rybolovná práva by měla být rozdělena mezi jednotlivé členské státy způsobem, který každému členskému státu u každé populace ryb nebo druhu rybolovu zajistí relativní stabilitu rybolovných činností, přičemž je třeba náležitě zohlednit cíle společné rybářské politiky stanovené v nařízení (EU) č. 1380/2013.

(4) Podle článku 2 nařízení (EU) č. 1380/2013 je cílem společné rybářské politiky dosáhnout míry využití umožňující maximální udržitelný výnos pokud možno do roku 2015 a postupně a přírůstkově nejpozději do roku 2020.

(5) Měly by tedy být stanoveny celkové přípustné odlovy (TAC) v souladu s nařízením (EU) č. 1380/2013, a to na základě dostupných vědeckých doporučení a s ohledem na biologické a sociálně-ekonomické aspekty, přičemž je třeba zajistit spravedlivé zacházení se všemi odvětvími rybolovu a zohlednit názory vyjádřené během konzultací se zúčastněnými stranami.

(6) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/1139 4 zavádí víceletý plán pro populace tresky obecné, sledě obecného a šprota obecného v Baltském moři a pro rybolov využívající tyto populace (dále jen „plán“). Cílem plánu je zajistit, aby využívání živých biologických mořských zdrojů obnovilo a zachovávalo stavy lovených druhů nad úrovněmi, které mohou poskytnout maximální udržitelný výnos. Za tímto účelem se musí u dotčených populací co nejdříve a postupným, přírůstkovým způsobem do roku 2020 dosáhnout cílové úmrtnosti způsobené rybolovem, vyjádřené jako rozmezí hodnot. Omezení odlovů v případě populací tresky obecné, sledě obecného a šprota obecného v Baltském moři je na rok 2018 vhodné stanovit tak, aby se dosáhlo cílů plánu.

(7) V plánu se uvádí, že naznačuje-li vědecké poradenství, že je úroveň biomasy reprodukující se populace u jakékoli dotčené populace nižší než referenční bod pro biomasu reprodukující se populace, jak je stanoven v příloze II nařízení (EU) 2016/1139, mají být přijata veškerá vhodná nápravná opatření, která zajistí rychlý návrat dotčené populace nad úroveň, která může produkovat maximální udržitelný výnos. Mezinárodní rada pro průzkum moří (ICES) uvedla, že biomasa populace tresky obecné (Gadus morhua) a sledě obecného (Clupea harengus) v západní části Baltského moře je pod úrovní referenčních bodů pro zachování zdrojů, jak jsou stanoveny v příloze II zmíněného nařízení. Z tohoto důvodu je vhodné stanovit rybolovná práva na tresku obecnou a sledě obecného v západní části Baltského moře pod rozmezím úmrtnosti způsobené rybolovem, jak je uvedeno ve sloupci B přílohy I nařízení (EU) 2016/1139, na úrovni přihlížející k poklesu biomasy. Za tímto účelem je nutné zohlednit harmonogram pro dosažení cílů společné rybářské politiky obecně a cílů plánu zvláště s ohledem na očekávaný dopad přijatých nápravných opatření a potřebu zajistit přínosy v hospodářské a sociální oblasti a v oblasti zaměstnanosti, jak je stanoveno v článku 2 nařízení (EU) č. 1380/2013.

(8) Pokud jde o populaci tresky obecné v západní části Baltského moře, měla by být přijata další nápravná opatření. Zachováním zákazu rybolovu, který v současné době trvá osm týdnů, by zůstaly chráněny ryby ve tření. Z vědeckých doporučení vyplývá, že rekreační rybolov tresky obecné v západní části Baltského moře u této populace významně přispívá k celkové úmrtnosti způsobené rybolovem. Vzhledem k současnému stavu této populace je vhodné zachovat určitá aktuálně uplatňovaná opatření pro rekreační rybolov. Konkrétně by mělo platit denní omezení množství úlovků na rybáře, které by mělo být v období tření ještě zpřísněno. Tím není dotčena zásada relativní stability, jež se vztahuje na komerční rybolov.

(9) Co se týče populace tresky obecné (Gadus morhua) ve východní části Baltského moře, rada ICES nemohla vzhledem k biologickým změnám této populace stanovit biologické referenční body. Aby se napomohlo dosažení cílů plánu, je proto vhodné stanovit pro tresku obecnou ve východní části Baltského moře TAC v souladu s přístupem předběžné opatrnosti podle čl. 9 odst. 2 nařízení (EU) č. 1380/2013.

(10) Pokud jde o sledě obecného v Botnickém zálivu, rada ICES vyhodnotila jeho populaci na základě posledních údajů a nejnovějších informací a revidovala rozmezí úmrtnosti způsobené rybolovem odpovídající maximálnímu udržitelnému výnosu. Třebaže existuje rozpor mezi rozmezími úmrtnosti způsobené rybolovem, která jsou stanovena ve vědeckých doporučeních a v plánu (jenž také vycházel z nejlepších vědeckých doporučení dostupných v době jeho přijetí), je plán právně závazný a platný, a je tedy třeba se jím při stanovování rybolovných práv k této populaci řídit.

(11) V případě populace úhoře říčního doporučila rada ICES, že veškerá úmrtnost způsobená lidskou činností, včetně rekreačního a komerčního rybolovu, by měla být omezena na nulu nebo by se měla nulové hodnotě co možná nejvíce blížit. Toto doporučení je proto nutné provést, a to tak, že se rybolov tohoto druhu v Baltském moři zakáže.

(12) Na využívání rybolovných práv stanovených v tomto nařízení se vztahuje nařízení Rady (ES) č. 1224/2009 5 , a zejména jeho články 33 a 34 o zaznamenávání úlovků a intenzity rybolovu a o předávání údajů o vyčerpání rybolovných práv Komisi. V tomto nařízení by proto měly být přesně stanoveny kódy, které budou členské státy při předávání údajů Komisi používat v souvislosti s vykládkami populací, na něž se vztahuje toto nařízení.

(13) Nařízení Rady (ES) č. 847/96 6 (4) zavedlo dodatečné podmínky pro meziroční řízení TAC, včetně ustanovení o flexibilitě v článcích 3 a 4 v souvislosti s preventivními a analytickými TAC. Podle článku 2 uvedeného nařízení má Rada při stanovování TAC rozhodnout, na jaké populace se články 3 a 4 nepoužijí, a to zejména na základě biologického stavu daných populací. Poměrně nedávno byl ustanovením čl. 15 odst. 9 nařízení (EU) č. 1380/2013 u všech populací, na něž se vztahuje povinnost vykládky, zaveden mechanismus meziroční flexibility. Aby se tedy zabránilo nadměrné flexibilitě, jež by podrývala zásadu rozumného a odpovědného využívání živých mořských biologických zdrojů, bránila dosažení cílů společné rybářské politiky a zhoršovala biologický stav předmětných populací, mělo by se stanovit, že články 3 a 4 nařízení (ES) č. 847/96 se na analytické TAC použijí jen tehdy, když není využívána meziroční flexibilita podle čl. 15 odst. 9 nařízení (EU) č. 1380/2013.

(14) Aby se předešlo přerušení rybolovných činností a zajistila se obživa unijních rybářů, mělo by se toto nařízení použít od 1. ledna 2018. Z důvodu naléhavosti by mělo toto nařízení vstoupit v platnost ihned po svém vyhlášení,

PŘIJALA TOTO NAŘÍZENÍ:

KAPITOLA I

OBECNÁ USTANOVENÍ

Článek 1

Předmět

Toto nařízení stanoví rybolovná práva pro určité populace ryb a skupiny populací ryb v Baltském moři na rok 2018.

Článek 2

Oblast působnosti

1. Toto nařízení se vztahuje na rybářská plavidla Unie působící v Baltském moři.

2. Toto nařízení se vztahuje rovněž na rekreační rybolov, je-li v příslušných ustanoveních výslovně zmiňován.

Článek 3

Definice

Pro účely tohoto nařízení se použijí definice uvedené v článku 4 nařízení (EU) č. 1380/2013. Kromě toho se rozumí:

1)„ICES“ Mezinárodní rada pro průzkum moří;

2)„Baltským mořem“ oblasti ICES IIIb, IIIc a IIId;

3)„populací“ mořský biologický zdroj, který se vyskytuje v dané oblasti řízení;

4)„subdivizí“ subdivize ICES v Baltském moři podle definice v příloze I nařízení Rady (ES) č. 2187/2005 7 ;

5)„celkovým přípustným odlovem“ (TAC) množství ryb z každé populace, které může být uloveno během období jednoho roku;

6)„kvótou“ část TAC přidělená Unii, členskému státu nebo třetí zemi;

7)„rekreačním rybolovem“ nekomerční rybolovné činnosti využívající mořské biologické zdroje například pro rekreační, turistické nebo sportovní účely.

KAPITOLA II

RYBOLOVNÁ PRÁVA

Článek 4

Celkové přípustné odlovy a jejich rozdělení

Celkové přípustné odlovy (TAC), kvóty a případně podmínky, které jsou s nimi funkčně spjaty, jsou stanoveny v příloze.

Článek 5

Zvláštní ustanovení o rozdělení rybolovných práv

Rozdělením rybolovných práv mezi členské státy stanoveným v tomto nařízení nejsou dotčeny:

a)výměny prováděné podle čl. 16 odst. 8 nařízení (EU) č. 1380/2013;

b)odpočty a přerozdělení prováděné podle článku 37 nařízení (ES) č. 1224/2009;

c)dodatečné vykládky povolené podle článku 3 nařízení (ES) č. 847/96 nebo podle čl. 15 odst. 9 nařízení (EU) č. 1380/2013;

d)množství převáděná v souladu s článkem 4 nařízení (ES) č. 847/96 nebo čl. 15 odst. 9 nařízení (EU) č. 1380/2013;

e)odpočty prováděné podle článků 105 a 107 nařízení (ES) č. 1224/2009.

Článek 6

Podmínky pro vykládku úlovků a vedlejších úlovků

1. Na úlovky druhů, jež podléhají omezením odlovů a jež byly uloveny v rámci druhů rybolovu upřesněných v čl. 15 odst. 1 nařízení (EU) č. 1380/2013, se vztahuje povinnost vykládky stanovená v článku 15 uvedeného nařízení.

2. V příloze jsou uvedeny populace necílových druhů v bezpečných biologických mezích podle čl. 15 odst. 8 nařízení (EU) č. 1380/2013 pro účely odchylky od povinnosti započítávat úlovky do příslušné kvóty, jak je stanoveno v uvedeném článku.

Článek 7

Opatření pro rekreační rybolov tresky obecné v subdivizích 22–24

1. Při rekreačním rybolovu v subdivizích 22–24 si může jeden rybář v jeden den ponechat nejvýše pět kusů tresky obecné.

2. V období od 1. února 2018 do 31. března 2018 si odchylně od odstavce 1 může v subdivizích 22–24 jeden rybář v jeden den ponechat nejvýše tři kusy tresky obecné.

3. Odstavci 1 a 2 nejsou dotčena přísnější vnitrostátní opatření.

Článek 8

Zákazy

1. Rybářským plavidlům Unie se zakazuje lovit, uchovávat na palubě, překládat a vykládat úhoře říčního (Anguilla anguilla).

2. Zakazuje se rekreační lov úhoře říčního (Anguilla anguilla).

KAPITOLA III

ZÁVĚREČNÁ USTANOVENÍ

Článek 9

Předávání údajů

Zasílají-li členské státy podle článků 33 a 34 nařízení (ES) č. 1224/2009 Komisi údaje o množstvích odlovených nebo vyložených populací, použijí kódy populací stanovené v příloze tohoto nařízení.

Článek 10

Flexibilita

1. Není-li v příloze tohoto nařízení uvedeno jinak, na populace, na které se vztahují preventivní TAC, se použije článek 3 nařízení (ES) č. 847/96 a na populace, na které se vztahují analytické TAC, se použije čl. 3 odst. 2 a 3 a článek 4 uvedeného nařízení.

2. Ustanovení čl. 3 odst. 2 a 3 a článku 4 nařízení (ES) č. 847/96 se nepoužijí, pokud členský stát používá meziroční flexibilitu podle čl. 15 odst. 9 nařízení (EU) č. 1380/2013.

Článek 11

Vstup v platnost

Toto nařízení vstupuje v platnost prvním dnem po vyhlášení v Úředním věstníku Evropské unie.

Použije se ode dne 1. ledna 2018.

Toto nařízení je závazné v celém rozsahu a přímo použitelné ve všech členských státech.

V Bruselu dne

(1) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/1139 ze dne 6. července 2016, kterým se zavádí víceletý plán pro populace tresky obecné, sledě obecného a šprota obecného v Baltském moři a pro rybolov využívající tyto populace a kterým se mění nařízení Rady (ES) č. 2187/2005 a zrušuje nařízení Rady (ES) č. 1098/2007 (Úř. věst. L 191, 15.7.2016, s. 1).

(2) Doporučení rady ICES ohledně rybolovných práv, odlovů a intenzity rybolovu v severovýchodním Atlantiku. Doporučení ICES 2016, svazek 9, zveřejněno dne 28. října 2016.

(3) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1380/2013 ze dne 11. prosince 2013 o společné rybářské politice, o změně nařízení Rady (ES) č. 1954/2003 a (ES) č. 1224/2009 a o zrušení nařízení Rady (ES) č. 2371/2002 a (ES) č. 639/2004 a rozhodnutí Rady 2004/585/ES (Úř. věst. L 354, 28.12.2013, s. 22).

(4) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/1139 ze dne 6. července 2016, kterým se zavádí víceletý plán pro populace tresky obecné, sledě obecného a šprota obecného v Baltském moři a pro rybolov využívající tyto populace a kterým se mění nařízení Rady (ES) č. 2187/2005 a zrušuje nařízení Rady (ES) č. 1098/2007 (Úř. věst. L 191, 15.7.2016, s. 1).

(5) Nařízení Rady (ES) č. 1224/2009 ze dne 20. listopadu 2009 o zavedení kontrolního režimu Unie k zajištění dodržování pravidel společné rybářské politiky, o změně nařízení (ES) č. 847/96, (ES) č. 2371/2002, (ES) č. 811/2004, (ES) č. 768/2005, (ES) č. 2115/2005, (ES) č. 2166/2005, (ES) č. 388/2006, (ES) č. 509/2007, (ES) č. 676/2007, (ES) č. 1098/2007, (ES) č. 1300/2008 a (ES) č. 1342/2008 a o zrušení nařízení (EHS) č. 2847/93, (ES) č. 1627/94 a (ES) č. 1966/2006 ( Úř. věst. L 343, 22.12.2009, s. 1 ).

(6) Nařízení Rady (ES) č. 847/96 ze dne 6. května 1996, kterým se stanoví dodatečné podmínky pro meziroční řízení celkových přípustných odlovů a kvót (Úř. věst. L 115, 9.5.1996, s. 3).

(7) Nařízení Rady (ES) č. 2187/2005 ze dne 21. prosince 2005, kterým se stanoví technická opatření pro zachování rybolovných zdrojů ve vodách Baltského moře, Velkého a Malého Beltu a Øresundu ( Úř. věst. L 349, 31.12.2005, s. 1 ).

EVROPSKÁ KOMISE

V Bruselu dne 29.8.2017

COM(2017) 461 final

PŘÍLOHA

návrhu NAŘÍZENÍ RADY,

kterým se na rok 2018 stanoví rybolovná práva pro některé populace ryb a skupiny populací ryb v Baltském moři

TAC PLATNÉ PRO RYBÁŘSKÁ PLAVIDLA UNIE V OBLASTECH, KDE EXISTUJÍ TAC PRO JEDNOTLIVÉ DRUHY A OBLASTI

Níže uvedené tabulky stanoví TAC a kvóty podle populace (v tunách živé hmotnosti, není-li uvedeno jinak) a podmínky, které jsou s nimi funkčně spjaty.

Není-li uvedeno jinak, představují odkazy na rybolovné oblasti odkazy na oblasti ICES.

Populace ryb jsou uváděny v abecedním pořadí podle latinského názvu druhů.

Pro účely tohoto nařízení se použije tato srovnávací tabulka latinských a obecných názvů:

Vědecký název	Třímístný písmenný kód	Obecný název
Clupea harengus	HER	Sleď obecný
Gadus morhua	COD	Treska obecná
Pleuronectes platessa	PLE	Platýs evropský
Salmo salar	SAL	Losos obecný
Sprattus sprattus	SPR	Šprot obecný

Druh:	Sleď obecný		Oblast:	Subdivize 30–31
	Clupea harengus			(HER/30/31.)
Finsko	57896
Švédsko	12721
Unie	70617
TAC	70617		Analytický TAC

Druh:	Sleď obecný		Oblast:	Subdivize 22–24
	Clupea harengus			(HER/3BC+24)
Dánsko	1820
Německo	7166
Finsko	1
Polsko	1690
Švédsko	2310
Unie	12987
TAC	12987		Analytický TAC Nepoužijí se ustanovení čl. 3 odst. 2 a 3 nařízení (ES) č. 847/96. Nepoužije se článek 4 nařízení (ES) č. 847/96.

Druh:	Sleď obecný		Oblast:	Vody Unie subdivizí 25–27, 28.2, 29 a 32
	Clupea harengus			(HER/3D-R30)
Dánsko	5241
Německo	1390
Estonsko	26764
Finsko	52243
Lotyšsko	6605
Litva	6955
Polsko	59353
Švédsko	79678
Unie	238229
TAC	Nepoužije se		Analytický TAC Použije se čl. 6 odst. 2 tohoto nařízení.

Druh:	Sleď obecný		Oblast:	Subdivize 28.1
	Clupea harengus			(HER/03D.RG)
Estonsko	13392
Lotyšsko	15607
Unie	28999
TAC	28999		Analytický TAC Použije se čl. 6 odst. 2 tohoto nařízení.

Druh	Treska obecná		Oblast:	Vody Unie subdivizí 25–32
	Gadus morhua			(COD/3DX32.)
Dánsko	5117
Německo	2036
Estonsko	499
Finsko	392
Lotyšsko	1903
Litva	1253
Polsko	5891
Švédsko	5184
Unie	22275
TAC	Nepoužije se		Preventivní TAC Nepoužijí se ustanovení čl. 3 odst. 2 a 3 nařízení (ES) č. 847/96. Nepoužije se článek 4 nařízení (ES) č. 847/96.

Druh:	Treska obecná		Oblast:	Subdivize 22–24
	Gadus morhua			(COD/3BC+24)
Dánsko	2444(1)
Německo	1194(1)
Estonsko	54(1)
Finsko	48(1)
Lotyšsko	202(1)
Litva	131(1)
Polsko	654(1)
Švédsko	870(1)
Unie	5597(1)
TAC	5597(1)		Analytický TAC Nepoužijí se ustanovení čl. 3 odst. 2 a 3 nařízení (ES) č. 847/96. Nepoužije se článek 4 nařízení (ES) č. 847/96.
(1) Tato kvóta může být lovena od 1. do 31. ledna 2018 a od 1. dubna do 31. prosince 2018.

Druh:	Platýs evropský		Oblast:	Vody Unie subdivizí 22–32
	Pleuronectes platessa			(PLE/3BCD-C)
Dánsko	4493
Německo	499
Polsko	941
Švédsko	339
Unie	6272
TAC	6272		Analytický TAC

Druh:	Losos obecný		Oblast:	Vody Unie subdivizí 22–31
	Salmo salar			(SAL/3BCD-F)
Dánsko	21986	(1)
Německo	2446	(1)
Estonsko	2234	(1)
Finsko	27415	(1)
Lotyšsko	13984	(1)
Litva	1644	(1)
Polsko	6670	(1)
Švédsko	29717	(1)
Unie	106096	(1)
TAC	Nepoužije se		Analytický TAC Nepoužijí se ustanovení čl. 3 odst. 2 a 3 nařízení (ES) č. 847/96. Nepoužije se článek 4 nařízení (ES) č. 847/96.
__________
(1) Vyjádřeno v počtu kusů ryb.

Druh:	Losos obecný		Oblast:	Vody Unie subdivize 32
	Salmo salar			(SAL/3D32.)
Estonsko	1026	(1)
Finsko	8977	(1)
Unie	10003	(1)
TAC	Nepoužije se		Preventivní TAC
__________
(1) Vyjádřeno v počtu kusů ryb.

Druh:		Šprot obecný		Oblast:	Vody Unie subdivizí 22–32
		Sprattus sprattus			(SPR/3BCD-C)
Dánsko		25875
Německo		16393
Estonsko		30047
Finsko		13545
Lotyšsko		36289
Litva		13127
Polsko		77012
Švédsko		50022
Unie		262310
TAC	Nepoužije se			Analytický TAC Použije se čl. 6 odst. 2 tohoto nařízení.