DŮVODOVÁ ZPRÁVA

1.SOUVISLOSTI NÁVRHU

•Odůvodnění a cíle návrhu

Řešení problémů vyhýbání se daňovým povinnostem a daňových úniků patří v Evropské unii (EU) mezi politické priority s cílem vytvořit hlubší a spravedlivější jednotný trh. Komise v této souvislosti předložila v posledních letech řadu iniciativ, aby podpořila spravedlivější daňový systém. Zvýšení transparentnosti je jeden z klíčových pilířů ve strategii Komise pro boj proti vyhýbání se daňovým povinnostem a daňovým únikům Zejména výměna informací mezi daňovými správami je velmi důležitá, aby získaly potřebné údaje pro efektivní vykonávání svých povinností.

Pro členské státy je čím dál tím těžší chránit své vnitrostátní základy daně před jejich erozí, jelikož struktury daňového plánování se stávají stále propracovanější a využívají výhodu ze zvýšeného pohybu kapitálu a osob v rámci vnitřního trhu. Náležité fungování trhu se tedy podkopává jeho narušováním a nedostatečnou spravedlností. Škodlivé struktury obvykle zahrnují systémy, které se rozvíjejí napříč různými soudními pravomocemi a zdanitelné zisky posouvají směrem k příznivým daňovým režimům, nebo způsobují snížení celkové daňové povinnosti daňového poplatníka. V důsledku toho členské státy často pociťují značné snížení svých daňových příjmů, což jim brání v uplatňování daňových politik příznivých pro růst.

Úniky informací z poslední doby, včetně aféry „Panama Papers“ (Panamské dokumenty), zdůraznily, jak někteří zprostředkovatelé patrně aktivně pomáhali svým klientům využívat agresivní daňové plánování, aby snížili daňové zatížení a zatajovali offshorové finanční prostředky. Ačkoli některé složité transakce a struktury společností mohou mít zcela legitimní účely, je rovněž zřejmé, že některé aktivity, včetně offshorových struktur, nemusí být legitimní a v některých případech mohou být dokonce protizákonné. Různé a složité struktury, které často zahrnují společnosti podléhající jurisdikci, jež má nízké daně, nebo není transparentní, se používají k tomu, aby vytvořili propast mezi skutečnými vlastníky a jejich majetkem s cílem zabezpečit nízké nebo žádné zdanění a/nebo praní výnosů z trestné činnosti. Někteří daňoví poplatníci využívají fiktivní společnosti registrované v daňových/utajených rájích a dosazují kandidáty do funkce ředitelů, aby skryli svůj majetek a příjem pocházející často z nezákonné činnosti, zatajením totožnosti opravdových vlastníků společností (skuteční vlastníci).

Kromě toho společný standard pro oznamování (CRS – Common Reporting Standard) informací o zahraničních účtech je v EU v platnosti prostřednictvím pravidel stanovených ve směrnici Rady (EU) 2014/107 ze dne 9. prosince 2014 1 a vztahuje se na informace týkající se zdaňovacího období od 1. ledna 2016. Je proto důležité, aby informace, které mohou uniknout z oblasti působnosti této směrnice, byly zachyceny uložením povinnosti zprostředkovatelům, aby hlásili potenciálně agresivní daňové plánování.

Navrhovaný právní předpis doplňuje ostatní pravidla a iniciativy, jako je čtvrtá směrnice o boji proti praní peněz 2 a její současná revize, která se staví proti současné nedostatečné transparentnosti nebo nejistotě, pokud jde o skutečné vlastnictví. Cílem je zvýšit transparentnost a přístup k správným informacím v počátečním stádiu, neboť to by mělo orgánům umožnit zvýšit rychlost a přesnost jejich hodnocení rizik a přijmout včasná a informovaná rozhodnutí o tom, jak ochránit své daňové příjmy. Když totiž daňové orgány dostávají informace o potenciálně agresivním daňovém plánování dřív, než je uplatněno, měly by být schopny sledovat tyto systémy a reagovat na daňová rizika, která přinášejí, přijetím příslušných opatření k jejich zmírnění. Za tímto účelem by měly být informace obdrženy v ideálním případě předem, t.j. dřív, než se tento systém zavede a/nebo použije. Orgánům by to umožnilo včas vyhodnotit riziko těchto systémů a v případě potřeby reagovat, aby se překlenuly mezery a zamezilo ztrátě příjmu z daní. Konečným cílem je navrhnout mechanismus, který by měl odrazující účinek; tj. mechanismus, který odradí zprostředkovatele od navrhování a marketingu takových systémů.

•Soulad s platnými předpisy v této oblasti politiky

EU byla několikrát vyzvána, aby se ujala vedení v této oblasti a dále zkoumala roli zprostředkovatelů. Zejména Evropský parlament požadoval přísnější opatření proti zprostředkovatelům, kteří pomáhají v strukturách daňových úniků 3 . Členské státy na neformální Radě ve složení pro hospodářské a finanční záležitosti (Rada ECOFIN) v dubnu 2016 4 vyzvaly Komisi, aby zvážila iniciativy v oblasti pravidel pro povinné zveřejňování informací, jež by vycházely z opatření č. 12 akčního plánu OECD /G20 v oblasti eroze základu daně a přesouvání zisku – BEPS (Base Erosion and Profit Shifting) 5 , s cílem zavést účinnější odrazující prvky pro zprostředkovatele, kteří napomáhají využívání struktur pro daňové úniky. V květnu 2016 předložila Rada závěry o vnější strategii a opatřeních proti zneužívání daňových úmluv 6 . V této souvislosti Rada ECOFIN vyzvala „Komisi, aby zvážila legislativní iniciativy v oblasti pravidel pro povinné zveřejňování informací, jež by vycházely z opatření č. 12 akčního plánu OECD, s cílem zavést účinnější odrazující prvky pro zprostředkovatele, kteří napomáhají využívání struktur pro daňové úniky nebo vyhýbání se daňovým povinnostem“ 7 .

S cílem zvýšit transparentnost se v opatření č. 12 OECD/G20 doporučuje, aby země zavedly systém pro povinné zveřejňování agresivního daňového plánování, ale nestanovuje se žádná minimální norma, která by se musela dodržovat. Závěrečná zpráva o opatření č. 12 byla uveřejněna jako součást souboru opatření BEPS v říjnu 2015. Opatření proti erozi základu daně a přesouvání zisku (BEPS) schválila skupina G20, a většina členských států EU se jako členské státy OECD zavázala, že je budou provádět. Kromě toho současný předseda skupiny G20, Německo, určil daňovou jistotu za jedno z hlavní témat jejich priorit 8 . Takže když se daňovým správám poskytnou včasné informace o vytváření a využívání potenciálně agresivního daňového plánování, poskytne jim to další nástroj k přijetí vhodných opatření proti některým mechanismům daňového plánování, což nakonec zvýší daňovou jistotu a je plně slučitelné s prioritami G20.

Ve sdělení o dalších opatřeních pro zvýšení transparentnosti a pro boj proti daňovým únikům a vyhýbání se daňovým povinnostem z července 2016 9 bylo shrnuto posouzení Komise týkající se prioritních oblastí opatření v nadcházejících měsících na úrovni EU a na mezinárodní úrovni. Zvýšená transparentnost zprostředkovatelů byla určena za jednu z oblastí pro budoucí opatření.

Navrhovaný právní předpis řeší rozsáhlou politickou prioritu pro transparentnost ve zdanění, která je nezbytným předpokladem pro účinný boj proti vyhýbání se daňovým povinnostem, daňovým únikům a agresivnímu daňovému plánování. Před několika roky dohodly členské státy EU řadu právních nástrojů v oblasti transparentnosti, v rámci kterých musí vnitrostátní daňové orgány úzce spolupracovat ve výměně informací. Směrnice Rady 2011/16/EU 10 nahradila směrnici 77/799/EHS 11 a znamenala začátek zvýšené správní spolupráce mezi daňovými orgány v EU. Vytvořila užitečné nástroje pro lepší spolupráci v těchto oblastech: výměna informací na žádost; spontánní výměna informací; automatická výměna informací o vyčerpávajícím seznamu otázek; účast na správních šetřeních; souběžné kontroly; a oznamování daňových rozhodnutí jiným daňovým orgánům.

Automatická výměna informací je klíčový prvek navrhovaného právního předpisu, neboť předpokládá, že informace, které zprostředkovatelé poskytnou daňovým orgánům, se budou potom automaticky vyměňovat s jinými daňovými orgány v EU. Jde o nejnovější z řady iniciativ EU, která stanoví požadavek na povinnou automatickou výměnu informací v daňových záležitostech:

·Směrnice Rady 2011/16/EU ze dne 15. února 2011 o správní spolupráci v oblasti daní (DAC): směrnice stanoví povinnou automatickou výměnu informací, jsou-li informace k dispozici, pokud jde o pět nefinančních kategorií příjmu a kapitálu, a to s účinností od 1. ledna 2015: 1. příjem ze zaměstnání, 2. odměny ředitelů, 3. produkty životního pojištění nezahrnuté do jiných směrnic, 4. důchody a 5. vlastnictví nemovitého majetku a příjem z něj,

·Směrnice Rady 2014/107/EU ze dne 16. prosince 2014 12 , pokud jde o automatickou výměnu informací o finančních účtech mezi členskými státy na základě společného standardu pro oznamování (CRS – Common Reporting Standard), v němž se nařizuje automatická výměna informací o finančních účtech nerezidentů.

·Směrnice Rady (EU) 2015/2376 ze dne 8. prosince 2015 13 , pokud jde o povinnou automatickou výměnu informací o předběžných daňových rozhodnutích s přeshraničním prvkem.

·Směrnice Rady (EU) ze dne 25. května 2016 14 , pokud jde o povinnou automatickou výměnu informací ohledně zpráv podle jednotlivých zemích mezi daňovými správami,

·Návrh Komise týkající se směrnice Evropského parlamentu a Rady 2016/0107 ze dne 12. dubna 2016 15 , pokud jde o zveřejňování informací o dani z příjmu ze strany některých podniků a poboček. V navrhovaných pravidlech se stanoví zveřejňování informací o dani z příjmu, což by poskytlo širší přístup veřejnosti k údajům nadnárodních podniků o daních podle jednotlivých zemí. Tento návrh se zatím ještě projednává v Parlamentu a Radě v souladu s řádným řízením,

·Dohody mezi členskými státy a třetími zeměmi 16 týkající se automatické výměny informací o finančních účtech na základě společného standardu pro oznamování (CRS) OECD.

Mělo by se vysvětlit, že existující daňové nástroje na úrovni EU neobsahují výslovná ustanovení požadující od členských států, aby si vyměňovaly informace v případě vyhýbání se daňovým povinnostem a/nebo struktur daňových úniků, na něž jsou upozorněny. Směrnice o správní spolupráci obsahuje obecnou povinnost vnitrostátních daňových orgánů za určitých okolnosti spontánně oznamovat informace ostatním daňovým orgánům v EU. Zahrnuje to ztrátu na daních v členském státě nebo úsporu na daních vyplývající z falešných převodů zisků v rámci skupin společností. Cílem současné iniciativy je zveřejněním informací ze strany zprostředkovatelů podchytit potenciální agresivní daňové plánování a podřídit ho povinné výměně informací.

•Soulad s jinými politikami Unie (případné budoucí iniciativy důležité pro oblast politiky)

Odrazující účinek navrhovaného zveřejňování potenciálně agresivního daňového plánování ex ante by se mohl zvýšit, pokud by se povinnost zveřejnit informace pro daňové orgány rozšířila na auditory, kteří se podílejí na schvalování účetních závěrek daňových poplatníků. Tito auditoři se během plnění svých odborných úkolů setkávají se značným množstvím údajů. Přitom mohou odhalit systémy, které by se mohly kvalifikovat jako postupy agresivního daňového plánování. Potenciální přínosy z odhalení těchto systémů pro orgány by samozřejmě byly doplňkem k povinnému zveřejňování podobných mechanismů ze strany zprostředkovatelů, tj. navrhovatelů, podporovatelů, poradců atd. Proto by se mohlo předpokládat, že se taková iniciativa bude v budoucnu vyvíjet prostřednictvím právních předpisů.

2.PRÁVNÍ ZÁKLAD, SUBSIDIARITA A PROPORCIONALITA

•Právní základ

Právním základem pro legislativní iniciativy v oblasti přímých daní je článek 115 Smlouvy o fungování Evropské unie (SFEU). Ačkoli v článku 115 není uveden výslovný odkaz na přímé daně, odvolává se na směrnice o sbližování vnitrostátních právních předpisů, jelikož přímo ovlivňují vytváření nebo fungování vnitřního trhu. Aby byla tato podmínka splněna, je potřebné, aby cílem navrhovaných právních předpisů EU v oblasti přímých daní bylo napravit existující nesrovnalosti ve fungování vnitřního trhu. V mnoha případech by to znamenalo, že opatření EU se budou zabývat výlučně přeshraničními situacemi.

Nedostatek transparentnosti usnadňuje činnosti některých zprostředkovatelů, kteří jsou zapojeni do podpory a prodeje systémů agresivního daňového plánování s přeshraničními aspekty. V důsledku toho členské státy trpí přesouváním zisku, který by se jinak vytvářel a byl by zdanitelný na jejich území, do jurisdikcí s nízkým zdaněním a často pociťují erozi svých základů daně. Kromě toho tato situace dává podnět k podmínkám nespravedlivé hospodářské soutěže v oblasti daní ve srovnání s podniky, které se odmítají angažovat v těchto nezákonných činnostech. Konečným výsledkem je narušení fungování vnitřního trhu. Z toho vyplývá, že takovou situaci lze řešit pouze jednotným přístupem zaměřeným na zlepšení fungování vnitřního trhu, jak je to stanoveno v článku 115 SFEU.

•Subsidiarita

Zkušenosti ukazují, že vnitrostátní předpisy proti agresivnímu daňovému plánování nemohou být úplně účinné. Je tomu tak z toho důvodu, že značný počet struktur, které spekulují s vyhýbáním se daním, mají přeshraniční dimenzi a také kapitál a osoby jsou současně čím dál tím více mobilní, zejména v rámci integrovaného trhu, jakým je vnitřní trh EU. Potřeba společného opatření na úrovni EU ke zlepšení současné situace se stala zřejmá a může účelně doplnit existující iniciativy v této oblasti, zejména v souvislosti se směrnicí o správní spolupráci. Platí to čím dál tím víc, neboť existující nástroje na vnitrostátní úrovni se ukázaly jako účinné pouze částečně ve zvyšující se transparentnosti.

V tomto ohledu potřebuje vnitřní trh odolný mechanismus k řešení těchto mezer v jednotné úpravě a k nápravě existujících narušení zajištěním, že daňové orgány dostanou včas příslušné informace o potenciálně agresivním daňovém plánování s přeshraničními důsledky.

S přihlédnutím k tomu, že cílem povinného zveřejňování informací je informovat daňové orgány o systémech s dimenzí překračující jednu jurisdikci, je nutné zahájit každou takovou iniciativu prostřednictvím opatření na úrovni EU, aby se zabezpečil jednotný přístup k identifikovanému problému. Nekoordinovaná opatření přijatá členskými státy na základě vlastní iniciativy by vytvořila množství různých pravidel o zveřejňování systémů ze strany zprostředkovatelů. V důsledku toho by bylo riziko, že nespravedlivá hospodářská soutěž v oblasti daní by mezi členskými státy přetrvávala dál.

I když je jenom jeden členský stát zapojen do opatření potenciálně agresivního daňového plánování nebo do řady opatření se třetími zeměmi, existuje přeshraniční prvek, který by mohl vytvořit riziko narušení fungování vnitřního trhu. Struktura vnitřního trhu je totiž založena na zásadě volného pohybu osob, zboží, služeb a kapitálu a je spojena s přínosy vyplývajícími ze směrnic o dani z příjmu právnických osob. Z toho vyplývá, že skutečná úroveň ochrany vnitřního trhu je celkově vymezena odkazem na nejslabší členský stát. Proto přeshraniční potenciálně agresivní plánování, do něhož je zapojen jeden členský stát, má ve skutečnosti dopady na všechny státy.

Ponechání rozhodnutí o tomto prvku na jednotlivých vnitrostátních iniciativách by znamenalo, že některý stát by se mohl rozhodnout jednat, zatímco ostatní ne. Je tomu tak zejména vzhledem k tomu, že opatření č. 12 BEPS není minimálním standardem a provádění v EU by se proto mohlo značně lišit. Třicet devět ze 131 zúčastněných stran ve veřejné konzultaci ovšem odpovědělo, že v případě, kdyby nebylo žádné opatření EU, nebyly by zavedeny nijaké požadavky na transparentnost, a 107 zúčastněných stran uvedlo, že je pravděpodobné, nebo velmi pravděpodobné, že by byly zavedeny odlišné požadavky na transparentnost. Ze všech těchto důvodů by zavedení požadavku prostřednictvím právních předpisů EU na podávání zpráv vyřešilo zjištěné problémy a přispělo k fungování vnitřního trhu.

A navíc by opatření ke zveřejňování informací na úrovni EU přineslo přidanou hodnotu ve srovnání s iniciativami jednotlivých členských států v této oblasti. Je tomu tak z toho důvodu, že zejména pokud by bylo zveřejňování potenciálně agresivního daňového plánování doprovázeno výměnou informací, umožnilo by daňovým správám získat úplný obraz o vlivu přeshraničních transakcí na celkový základ daně. EU je tedy v lepší situaci než jakýkoli jednotlivý členský stát, když se má zajistit efektivnost a úplnost systému výměny informací.

•Proporcionalita

Navrhovaná politická reakce je omezena na řešení potencionálně agresivního daňového plánování s přeshraničním prvkem. Vzhledem k tomu, že zjištěná narušení ve fungování vnitřního trhu se obvykle rozšiřují za hranice jednoho členského státu, omezení společných pravidel na přeshraniční situace v rámci EU představuje minimum potřebné pro efektivní řešení problémů. Navrhovaná pravidla tedy představují přiměřenou odpověď na identifikovaný problém, neboť nepřekračují to, co je nezbytné k dosažení cíle Smlouvy pro lepší fungování vnitřního trhu bez narušení.

•Volba nástroje

Právním základem tohoto návrhu je článek 115 SFEU, v němž se výslovně stanoví, že právní předpisy v této oblasti mohou být uzákoněny pouze v právní formě směrnice. Není proto přípustné použít žádný odlišný typ právního aktu EU, když jde o rozšíření závazných pravidel na přímé daně.

Kromě toho navržená směrnice tvoří pátou změnu směrnice o správní spolupráci od roku 2014; následuje proto po směrnicích Rady 2014/107/EU, 215/2376 (EU), 2016/881 (EU) a 2016/2258 (EU).

3.VÝSLEDKY NÁSLEDNÝCH HODNOCENÍ, KONZULTACE ZÚČASTNĚNÝCH STRAN A POSOUZENÍ DOPADU

•Hodnocení

Navrhovaným právním předpisem se mění směrnice o správní spolupráci, aby se stanovilo povinné zveřejňování potenciálně agresivního daňového plánování a rozšířil rozsah automatické výměny informací mezi daňovými orgány s cílem zahrnout takové systémy. Takže odůvodnění navrhovaných změn je spojeno s řešením nové problematiky, aby se podpořila úsilí členských států zakročit proti vyhýbání se daňovým povinnostem a daňovým únikům. Navrhované změny se nezabývají nápravou zjištěných nedostatků podkladového nástroje (tj. směrnice o správní spolupráci), ale namísto toho rozšiřují jeho rozsah na další problematiku, kde je potřeba opatření odůvodněna na základě zjištění z práce OECD na opatření č. 12 a z konzultací Komise se zúčastněnými stranami.

Směrnice o správní spolupráci dosud nebyla hodnocena. První zpráva v tomto ohledu má být předložena do 1. ledna 2018. Potom bude muset Komise každých 5 let předkládat zprávu Evropskému parlamentu a Radě o provádění směrnice o správní spolupráci. Za tímto účelem se členské státy zavázaly, že budou Komisi oznamovat potřebné informace pro hodnocení efektivnosti správní spolupráce a také statistické údaje.

Navrhovaný právní předpis byl zpracován tak, aby byl z hlediska nákladů co nejefektivnější. Předpokládaný rámec tedy po příslušných úpravách využije existující nástroj IT pro výměnu informací, který byl původně vytvořen s cílem vyhovět výměně informací o přeshraničních předběžných rozhodnutích (DAC 3).

•Konzultace zúčastněných stran

Dne 10. listopadu 2016 Evropská komise zahájila veřejnou konzultaci, aby shromáždila zpětnou vazbu o dalším postupu v opatření EU týkajícím se vytvoření odrazujících prostředků pro poradce a zprostředkovatele, kteří usnadňují systémy potenciálně agresivního daňového plánování.

Byla předložena řada případných možností a zúčastněné strany poskytly zpětnou vazbu celkem ve 131 odpovědích. Největší podíl odpovědí pocházel od obchodních/ podnikatelských sdružení/profesních sdružení s 27 % odpovědí a od soukromých občanů s 20 % odpovědí. Ze zeměpisného hlediska největší podíl odpovědí pocházel z Německa s 24 % z celkových odpovědí.

Čtyřicet šest ze všech respondentů odpovědělo, že jim bylo poskytnuto odborné poradenství v oblasti daní a ve více než polovině případů byl tento vklad obdržen od daňových poradců – což je největší profesní skupina (52 %). Kromě toho 30 respondentů odpovědělo, že poskytují daňové poradenství a polovina z nich uvedla, že udržovali kontakty s daňovými orgány.

•Členské státy

Zásada, z níž vychází navrhovaný právní předpis, je v souladu s trendy v mezinárodním zdaňování, jako jsou trendy vytvářené v souvislosti s projektem OECD/G20 proti BEPS. Většina členských států jsou členy Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj – OECD, která od roku 2013 do roku 2015 organizovala rozsáhlé veřejné konzultace se zúčastněnými stranami o jednotlivých opatřeních proti erozi základu daně a přesouvání zisku – BEPS. Takže členské státy, které jsou členy OECD, se zúčastnily obsáhlých a podrobných jednání o opatřeních proti BEPS v OECD a mělo by se mít za to, že se s nimi uskutečnily dostatečné konzultace o této iniciativě.

Dne 2..března 2017 uspořádalo GŘ TAXUD zasedání pracovní skupiny IV a členské státy měly možnost projednat zveřejňování potenciálně agresivních daňových režimů ze strany zprostředkovatelů následované automatickou výměnou informací mezi daňovými orgány.

Komise kromě toho organizovala účelově zaměřené diskuse se zástupci členských států, které už mají praktické zkušenosti s povinným zveřejňováním pravidel na vnitrostátní úrovni.

•Posouzení dopadu

Komise provedla posouzení dopadů relevantních alternativ politiky, k němuž Výbor pro kontrolu regulace vydal kladné stanovisko dne 24. května 2017 (SEC(2017) 307) 17 . Výbor pro kontrolu regulace vydal řadu doporučení na zlepšení, jež byla zohledněna v závěrečné zprávě o posouzení dopadů (SWD(2017) 236) 18 .

Různé možnosti politiky byly posouzeny na základě kritérií efektivnosti, účinnosti a soudržnosti ve srovnání se základním scénářem. Problém byl, jak navrhnout přiměřený systém zaměřený na nejagresivnější formy daňového plánování. Ve zprávě OECD o opatření č. 12 BEPS se uvádějí příklady přístupů daňových orgánů v řadě jurisdikcí po celém světě, včetně třech vnitrostátních režimů povinného zveřejňování informací, které existují v EU, a to v Irsku, Portugalsku a Spojeném království.

Ve veřejné konzultaci byl sestaven seznam možností politiky pro zúčastněné strany. Některé z těchto možností se týkaly typu příslušného právního nástroje navrhované iniciativy. Tj. zda právní předpisy nebo nezávazné předpisy („soft law“) ve formě doporučení nebo kodexu chování představují optimální řešení. Zúčastněné strany byly vyzvány, aby mezi možnostmi založenými na závazných pravidlech zvážily hlavně možnost dohodnout společný rámec pro zveřejňování informací pro daňové orgány nebo alternativně spojit zveřejňování s automatickou výměnou zveřejněných údajů mezi všemi daňovými orgány v EU.

Po konzultacích se zúčastněnými stranami bylo zřejmé, že všechny volby politiky, které jsou k dispozici a zahrnují závazná pravidla, by vedly k podobnému výsledku. Takže když existuje (povinné) zveřejňování údajů pro daňové orgány, umožňuje vždy určitou formu výměny informací. Jelikož spontánní výměna je součástí obecného rámce směrnice o správní spolupráci. Proto se výměna informací nachází v různých formách ve všech možnostech politiky, které zahrnují zveřejňování údajů.

Dále bylo posouzeno, že jediné skutečné srovnání mezi možnostmi politiky by bylo možné v praxi provést mezi kontextem, kde není povinnost zveřejňovat informace o potenciálně agresivním daňovém plánování (ve spojení s výměnou informací), a kontextem, kde taková povinnost není, tj. tzv. status quo. Kromě toho výhled od omezené výměny informací po spontánní výměnu by zřejmě nebyl v souladu s řadou iniciativ, které Komise v poslední době vyvíjela v oblasti transparentnosti. Rámec pro výměnu informací jak v pravidlech, v nichž se uplatňuje společný standard pro oznamování (CRS) v EU, tak i v předběžných přeshraničních rozhodnutích, zahrnuje automatickou výměnu informací.

Upřednostňovaná možnost

Upřednostňovaná možnost je požadavek na členské státy, aby i) stanovily výslovný závazek svých vnitrostátních daňových orgánů povinně zveřejňovat systémy potenciálně agresivního daňového plánování s přeshraničním prvkem; a ii) zabezpečit, aby si jejich vnitrostátní daňové orgány automaticky vyměňovaly tyto informace s daňovými orgány jiných členských států využitím mechanismu stanoveného ve směrnici o správní spolupráci.

Přínosy upřednostňované možnosti

Požadavek na podávání zpráv na základě režimu povinného zveřejňování informací zvýší tlak na zprostředkovatele, aby se vzdali navrhování, marketingu a uplatňování agresivního daňového plánování. Daňoví poplatníci by podobně méně inklinovali k vytváření nebo používání takových systémů, pokud by věděli, že by se o nich musely podávat zprávy na základě režimu povinného zveřejňování informací. V současné době mají daňové orgány omezené znalosti o zahraničních systémech daňového plánování a takové zveřejňování by jim poskytlo včasné informace, aby mohly rychle reagovat provozními opatřeními a legislativními a/nebo regulačními změnami. Kromě toho by se údaje mohly použít na účely hodnocení rizika a auditu. Tyto přínosy pomohou členským státům chránit jejich základy daně a zvýšit/vybírat příjem z daní. Režim povinného zveřejňování informací pomůže také vytvořit rovné podmínky pro podniky, protože větší společnosti pravděpodobněji použijí tyto systémy na účely vyhýbání se daňovým povinnostem v přeshraničním kontextu než malé a střední podniky. Z hlediska společnosti poskytne režim povinného zveřejňování informací spravedlivější daňové prostředí vzhledem k výše uvedeným přínosům.

Náklady upřednostňované možnosti

Náklady návrhu z hlediska vnitrostátního příjmu z daní závisí na způsobu, jakým členské přizpůsobí své právní předpisy a vyčlení zdroje na dodržování svých povinností zveřejňovat informace. Předpokládá se však, že existující systémy podávání zpráv a výměny informací, jako je centrální rejstřík pro předběžná daňová rozhodnutí, poskytnou rámec, který může vyhovovat automatické výměně informací o daňovém plánování, které se mají oznamovat, mezi vnitrostátními orgány.

Náklady zprostředkovatelů by měly být velmi omezené, jelikož informace, které se mají oznamovat, jsou pravděpodobně k dispozici v souhrnných výkazech podporujících systém pro daňové poplatníky. Od plátců daní by se pouze v omezených případech požadovalo, aby oni sami oznamovali tyto systémy, a pouze v omezených případech by jim vznikly náklady spojené s povinnostmi podávat zprávy.

Účelnost právních předpisů

Návrh byl zpracován tak, aby zprostředkovatelům, daňovým poplatníkům a orgánům veřejné správy snížil regulační zátěž na minimum. Navrhovaná politická reakce představuje přiměřenou odpověď na identifikovaný problém, neboť nepřekračuje to, co je nezbytné k dosažení cíle Smlouvy pro lepší fungování vnitřního trhu bez narušení. Společná pravidla se tak omezí na minimální nezbytný společný rámec pro zveřejňování potenciálně škodlivých systémů. Například:

i) pravidla přesně stanovují odpovědnost v oblasti podávání zpráv, aby se zamezilo jejich dvojímu podávání;

ii) společná pravidla jsou omezena na řešení systémů potencionálně agresivního daňového plánování s přeshraničním prvkem v rámci EU;

iii) neexistuje žádný požadavek na zveřejňování oznámených daňových režimů, pouze automatické výměny informací mezi členskými státy EU;

iv) ukládání sankcí za nedodržení vnitrostátních předpisů, kterými se provádí tato směrnice do vnitrostátních právních předpisů, zůstane pod svrchovanou kontrolou členských států.

Kromě toho harmonizovaný přístup dosahuje té míry, že se příslušné vnitrostátní orgány dozvědí o potenciálně agresivních opatřeních. Členské státy tedy rozhodnou, jakým způsobem budou stíhat případy nezákonných opatření.

Právní nástroj

Z hlediska legislativních možností byly posouzeny tři možnosti:

i.doporučení Komise (nezávazný nástroj), aby se členské státy povzbudily v zavádění režimu povinného zveřejňování informací a aby otázka byla postoupena Skupině pro kodex chování v oblasti zdanění právnických osob;

ii.kodex chování EU pro zprostředkovatele (nezávazný nástroj) pro určité regulované profese;

iii.směrnice EU (závazný nástroj) s cílem požádat členské státy, aby zavedly režim povinného zveřejňování informací.

Hodnocení různých možností vedlo k upřednostňované možnosti ve formě směrnice. Analýza ukazuje, že tato možnost má zřejmé výhody z hlediska efektivnosti, účinnosti a soudržnosti, neboť by řešila zjištěné problémy, přinejmenším náklady. Kromě toho možnost směrnice je i nadále výhodná ve srovnání s alternativou nepřijetí žádného opatření.

4.DOPADY NA ROZPOČET

Viz legislativní finanční výkaz

5.JINÉ PRVKY

•Prováděcí plány a monitorování, hodnocení a oznamování

Členské státy předávají Komisi roční hodnocení účinnosti automatické výměny informací a sdělují jí dosažené praktické výsledky. Členské státy rovněž poskytují příslušné informace a seznam statistických údajů, který stanoví Komise v souladu s postupem v čl. 26 odst. 2 (prováděcí opatření), pro hodnocení této směrnice. Každých pět let, které by se měly začít počítat od 1. ledna 2013, předloží Komise Evropskému parlamentu a Radě zprávu o uplatňování této směrnice. Výsledky tohoto návrhu (kterým se mění směrnice o správní spolupráci) budou zahrnuty do hodnotící zprávy pro Evropský parlament a Radu, která bude vydaná do 1. ledna 2023.

•Vysvětlující dokumenty (pro směrnice)

Nepoužije se

•Podrobné vysvětlení konkrétních ustanovení návrhu

Navrhovaný právní předpis pozůstává hlavně z těchto prvků:

·Zveřejňování informací pro daňové orgány spojené s automatickou výměnou informací

Navržená směrnice ukládá povinnost zprostředkovatelům zveřejňovat potenciálně agresivní daňové plánování pro daňové orgány, jsou-li zapojeni do takových systémů jako součást své profese ve formě jejich navrhování a podpory. Povinnost je omezena na přeshraniční situace, tj. situace buď ve více než jednom členském státě, nebo v členském státě a třetí zemi. Takže je to pouze za takových okolností, kdy z důvodu potenciálního vlivu na fungování vnitřního trhu lze spíše zdůvodnit potřebu uzákonit společný soubor pravidel, než ponechat otázku k řešení na vnitrostátní úrovni. Aby se zajistila maximální efektivnost navržených opatření vzhledem k přeshraniční dimenzi systémů, které se mají oznamovat, zveřejňované informace se vyměňují mezi vnitrostátními daňovými orgány automaticky. V pravidlech se prakticky navrhuje, aby se výměna informací uskutečňovala předložením zveřejněných systémů do centrálního rejstříku, do něhož mají všechny členské státy přístup.

Komise bude mít také omezený přístup k vyměňovaným informacím (tj. na úrovni, na které je oprávněná pro předběžná přeshraniční rozhodnutí) za účelem monitorování náležitého fungování směrnice.

·Kdo nese zatížení zveřejňování informací

Povinnost zveřejňovat informace se týká těch „osob“ (tj. fyzických nebo právnických osob bez právní subjektivity), které jsou určeny jako zprostředkovatelé.

Komunikace bez zprostředkovatele ve smyslu směrnice

Povinnost zveřejňovat informace nemusí být vykonatelná ve vztahu ke zprostředkovateli z důvodu ochrany důvěrnosti komunikace nebo jednoduše proto, že zprostředkovatel není v Unii přítomen. Může se také stát, že nebude existovat žádný zprostředkovatel, protože daňový poplatník sestavuje a vykonává systém vnitropodnikově. Za takových okolností daňové orgány neztratí možnost obdržet informace o systémech daní, které jsou potenciálně napojeny na agresivní struktury. Namísto toho se povinnost zveřejňovat informace potom přesune na daňové poplatníky, kteří používají tento systém.

·Jako zprostředkovatel nebo daňový poplatník se kvalifikuje více než jedna osoba

Obecně se stává, že zprostředkovatel se vyskytuje v několika státech formou kanceláří, firem apod. a zapojuje další místní nezávislé subjekty do poskytování daňového poradenství o určitých systémech. Za takových okolností pouze zprostředkovatel, který je odpovědný vůči daňovým poplatníkům za navrhování a uplatňování systémů, podává požadované informace daňovým orgánům.

Pokud se povinnost podávat informace přesunula na daňového poplatníka a více než jedna spřízněná strana má používat stejný přeshraniční daňový systém, který se má oznamovat, pouze daňový poplatník pověřený dohodnutím systémů se zprostředkovatelem nese hlavní odpovědnost za podávání informací.

·Termíny zveřejňování informací a automatická výměna informací

Jelikož zveřejňování informací má lepší šance na dosažení předpokládaného odrazujícího účinku, když se příslušné informace dostanou k daňovým orgánům včas, v navrhovaném právním předpisu se stanoví, že přeshraniční opatření, která se mají oznamovat, se mají zveřejnit dříve, než se systémy skutečně zavedou. Za tohoto předpokladu zprostředkovatelé zveřejňují opatření, která se mají oznamovat, do 5 dní počínaje dnem, kdy byla tato opatření zpřístupněna pro daňového poplatníka za účelem jejich uplatňování.

Je-li povinnost zveřejňování přesunuta na daňové poplatníky, neboť odpovědný zprostředkovatel chybí, termín pro zveřejnění se odloží o něco později; tj. do pěti dnů počínaje dnem, kdy se začalo provádět přeshraniční opatření nebo řada těchto opatření, která se mají oznamovat, nebo kdy byl učiněn první krok v jejich provádění.

Následná automatická výměna informací o těchto opatřeních se uskutečňuje každé čtvrtletí roku. Díky včasnému zveřejnění těchto informací daňové orgány nejvíce spojené se systémem obdrží dostatečný vklad, aby včas učinily opatření proti vyhýbání se daňovým povinnostem.

·Seznam charakteristických znaků namísto vymezení agresivního daňového plánování

Úsilí definovat pojem agresivního daňového plánování by bylo vystaveno riziku, že bude cvičením, které vyjde naprázdno. Je to proto, že struktury agresivního daňového plánování se vyvíjely celá léta, staly se mimořádně složitými a podléhají neustálým změnám a úpravám, aby reagovaly na ochranná protiopatření daňových orgánů. Z tohoto hlediska obsahuje navrhovaný právní předpis kompilaci aspektů a prvků transakcí, které představují jasný náznak vyhýbání se daňovým povinnostem nebo jejich zneužívání. Tyto aspekty a prvky se uvádějí jako „charakteristické znaky“ a stačí, že systém spadá do rozsahu jednoho z nich, aby se s ním zacházelo jako se systémem, který se má oznamovat daňovým orgánům.

·Automatická výměna informací prostřednictvím společné komunikační sítě EU (CCN)

Pokud jde o provozní aspekty povinné automatické výměny informací, navrhovaná směrnice se vztahuje na mechanismus zavedený směrnicí Rady (EU) 2015/2376, tj. společná komunikační síť (CCN). Bude sloužit jako společný rámec pro výměnu informací a za tímto účelem se bude její oblast působnosti rozšiřovat.

Informace o správní spolupráci v oblasti daní se budou zaznamenávat v bezpečném centrálním rejstříku. Členské státy budou také uplatňovat řadu praktických mechanismů, včetně opatření pro standardizaci oznamování všech požadovaných informací vytvořením standardního formuláře. Bude to zahrnovat specifikaci lingvistických požadavků na předpokládanou výměnu informací a tedy modernizaci sítě CNN.

·Účinné sankce za nedodržování předpisů na vnitrostátní úrovni

Navrhovaný právní předpis ponechává na členských státech, aby uložily sankce za porušení vnitrostátních pravidel, kterými se tato směrnice provádí do vnitrostátního právního řádu. Členské státy přijmou veškerá nezbytná opatření k zajištění, aby se společný rámec uplatňoval. Sankce musí být účinné, přiměřené a odrazující.

·Prováděcí opatření

Aby se zabezpečily jednotné podmínky pro provádění navržené směrnice, přesněji řečeno pro povinnou automatickou výměnu informací mezi daňovými orgány, jsou Komisi svěřeny prováděcí pravomoci v těchto otázkách:

i.přijmout standardní formulář s omezeným počtem komponentů, včetně jazykových režimů;

ii.přijmout nezbytná praktická opatření pro aktualizaci ústředního rejstříku pro správní spolupráci v oblasti daní.

Tyto pravomoci se vykonávají v souladu s nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 182/2011.

·Akty v přenesené pravomoci

V zájmu řešení potenciální potřeby aktualizace charakteristických znaků na základě informací získaných ze zveřejněných opatření, je Komisi svěřena pravomoc přijímat akty v souladu s článkem 290 Smlouvy o fungování Evropské unie.

2017/0138 (CNS)

Návrh

SMĚRNICE RADY,

kterou se mění směrnice 2011/16/EU, pokud jde o povinnou automatickou výměnu informací v oblasti daní ve vztahu k přeshraničním opatřením, která se mají oznamovat

RADA EVROPSKÉ UNIE,

s ohledem na Smlouvu o fungování Evropské unie, a zejména na články 113 a 115 této smlouvy,

s ohledem na návrh Evropské komise,

po postoupení návrhu legislativního aktu vnitrostátním parlamentům,

s ohledem na stanovisko Evropského parlamentu 19 ,

s ohledem na stanovisko Evropského hospodářského a sociálního výboru 20 ,

v souladu se zvláštním legislativním postupem,

vzhledem k těmto důvodům:

(1)Aby se vyhovělo novým iniciativám v oblasti transparentnosti daní na úrovni Unie, směrnice Rady 2011/16/EU 21 byla v průběhu minulého roku několikrát změněna. V této souvislosti směrnice Rady (EU) 2014/107 22 zavedla společný standard pro oznamování (CRS) informací o finančních účtech v rámci Unie. Standard, jenž byl zpracován v rámci globálního fóra OECD, stanoví automatickou výměnu informací o finančních účtech, které mají nedaňoví rezidenti, a vytváří rámec pro tuto výměnu na celém světě. Směrnice 2011/16/EU byla změněna směrnicí Rady (EU) 2015/2376 23 , která stanoví automatickou výměnu informací o předběžných daňových rozhodnutích s přeshraničním prvkem, a směrnicí Rady (EU) 2016/881 24 , která stanoví zveřejňování a povinnou automatickou výměnu informací mezi daňovými orgány týkající se podávání zpráv podle jednotlivých zemí o nadnárodních podnicích. Uvědomujíc si, jak by daňové orgány mohly použít informace proti praní peněz, ve směrnici Rady (EU) 2016/2258 25 byla členským státům uložena povinnost poskytnout daňovým orgánům přístup k postupům pro hloubkovou kontrolu klienta, které uplatňují finanční instituce podle směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2015/849 26 . I když byla směrnice 2011/16/EU několikrát změněna s cílem navýšit prostředky, které mohou daňové orgány použít na boj proti vyhýbání se daňovým povinnostem a daňovým únikům, ještě stále je potřebné posílit některé konkrétní aspekty transparentnosti existujícího daňového rámce.

(2)Pro členské státy je čím dál tím těžší chránit své vnitrostátní základy daně před erozí, jelikož struktury daňového plánování se vyvíjely, jsou mimořádně propracované a často využívají výhodu ze zvýšeného pohybu kapitálu i osob v rámci vnitřního trhu. Tyto struktury obvykle zahrnují systémy, které se rozvíjejí napříč různými soudními pravomocemi a zdanitelné zisky přesouvají do příznivějších daňových režimů, nebo mají vliv na snížení celkové daňové povinnosti daňového poplatníka. V důsledku toho členské státy často pociťují značné snížení svých daňových příjmů, což jim brání v uplatňování daňových politik příznivých pro růst. Proto je důležité, aby daňové orgány členských států dostaly komplexní a důležité informace o potenciálně agresivních daňových režimech. Tyto informace by daňovým orgánům umožnily, že by mohly pohotově reagovat proti škodlivým daňovým praktikám a překlenout mezery uzákoněním právních předpisů nebo provedením odpovídajícího hodnocení rizika a vykonáváním daňových auditů.

(3)Vzhledem k tomu, že většina opatření potenciálně agresivního daňového plánování se rozšiřuje napříč více než jednou jurisdikcí, zveřejňování informací o nich by přineslo další kladné výsledky, pokud by se tyto informace vyměňovaly také mezi členskými státy. Zejména automatická výměna informací mezi daňovými správami je důležitá, aby se těmto orgánům poskytly potřebné informace s cílem umožnit jim přijmout opatření, když zaznamenají agresivní daňové praktiky.

(4)Uznávajíc, jak by transparentní rámec pro rozvoj podnikatelské činnosti mohl přispět k tomu, aby se zakročilo proti vyhýbání se daňovým povinnostem a daňovým únikům na vnitřním trhu, byla Komise vyzvána, aby zahájila iniciativy o povinném zveřejňování potenciálně agresivního daňového plánování v souladu s opatřením č. 12 v oblasti eroze základu daně a přesouvání zisku (BEPS) OECD. V této souvislosti Evropský parlament požadoval přísnější opatření proti zprostředkovatelům, kteří napomáhají systémům, jež mohou vést k vyhýbání se daňovým povinnostem a daňovým únikům.

(5)Je třeba připomenout, jak někteří finanční zprostředkovatelé a jiní poskytovatelé daňového poradenství zřejmě aktivně pomáhali svým klientům v zatajování offshorových finančních prostředků. Kromě toho, i když je společný standard pro oznamování (CRS) zavedený směrnicí Rady (EU) 2014/107 27 významný krok vpřed ve vytváření transparentního daňového rámce v Unii, přinejmenším z hlediska informací o finančních účtech, může se ještě zdokonalit.

(6)Zveřejňování potenciálně agresivního daňového plánování s přeshraniční dimenzí může účinně přispět k úsilím zaměřeným na vytvoření prostředí spravedlivého zdaňování na vnitřním trhu. V tomto ohledu by povinnost zprostředkovatelů informovat daňové orgány o určitých přeshraničních opatřeních, které by mohly být potenciálně použity pro účely vyhýbání se daňovým povinnostem, představovala krok správným směrem. Aby se zpracovala komplexnější politika, bylo by rovněž důležité, aby si daňové orgány, jako druhý krok po zveřejnění informací, vyměňovaly informace se svými protějšky v jiných členských státech. Taková rozhodnutí by také zvýšila efektivnost CRS. Kromě toho by bylo důležité poskytnout Komisi přístup k dostatečnému množství informací, aby mohla monitorovat náležité fungování této směrnice. Takový přístup Komise k informacím nezbavuje členské státy povinnosti oznamovat jakoukoli státní podporu Komisi.

(7)Uznává se, že zveřejňování potenciálně agresivního přeshraničního daňového plánování by dávalo lepší šanci na dosažení předpokládaného odrazujícího účinku, kdyby se příslušné informace dostaly k daňovým orgánům včas, jinými slovy dříve, než se zveřejněné systémy skutečně uplatní. Pokud se povinnost zveřejňování informací přesune na daňové poplatníky, bylo by účelné uložit povinnost zveřejňovat toto potenciálně agresivní přeshraniční daňové plánování v poněkud dřívější fázi, neboť daňoví poplatníci nemusí být informováni o charakteru systémů v době jejich zavedení. Aby se pomohlo správním orgánům členských států, následná automatická výměna informací o těchto systémech by se mohla provádět každé čtvrtletí.

(8)V zájmu zajištění náležitého fungování vnitřního trhu a zabránění mezerám v navrhovaném rámci pravidel, měla by se povinnost zveřejňovat informace uložit všem subjektům, které jsou obvykle zapojeny do navrhování, marketingu, organizování nebo řízení provádění přeshraniční transakce nebo řady transakcí, které se mají oznamovat, a také těm, kteří poskytují pomoc nebo poradenství. Neměla by se ignorovat ani skutečnost, že v některých případech by povinnost zveřejňování informací nebyla vykonatelná ve vztahu ke zprostředkovateli z důvodu ochrany důvěrnosti komunikace nebo proto, že zprostředkovatel neexistuje, jelikož daňový poplatník například navrhuje a uplatňuje systém vnitropodnikově. Bylo by proto důležité, aby za takových okolností daňové orgány neztratily možnost obdržet informace o daňových režimech, které jsou potenciálně napojeny na agresivní daňové plánování. Proto by bylo nutné přesunout povinnost zveřejňování informací na daňového poplatníka, který v těchto případech má přínos z uvedeného mechanismu.

(9)Agresivní daňové plánování se vyvíjelo celá léta, stává se čím dál tím složitější a vždy podléhá neustálým změnám a úpravám jako reakce na ochranná protiopatření daňových orgánů. Když se tato skutečnost vezme v úvahu, spíše než vymezit pojem agresivního daňového plánování by bylo efektivnější usilovat o podchycení potenciálně agresivních daňových režimů sestavením seznamu aspektů a prvků transakcí, které představují zřejmý náznak vyhýbání se daňovým povinnostem nebo jejich zneužívání. Tyto náznaky se uvádějí jako „charakteristické znaky“.

(10)Vzhledem k tomu, že základní cíl těchto právních předpisů by se měl zaměřit na zajištění řádného fungování vnitřního trhu, bylo by důležité, aby se na úrovni Unie neregulovalo to, co překračuje rámec nezbytný pro dosažení těchto cílů. Právě proto by bylo potřebné omezit jakákoli společná pravidla na zveřejňování přeshraničních situací, tj. situací buď ve více než jednom členském státě, nebo v členském státě a třetí zemi. Za takových okolností lze z důvodu potenciálního vlivu na fungování vnitřního trhu spíše zdůvodnit potřebu uzákonit společný soubor pravidel, než ponechat otázku k řešení na vnitrostátní úrovni.

(11)S přihlédnutím k tomu, že zveřejněné režimy by měly mít přeshraniční dimenzi, bylo by důležité vyměňovat si příslušné informace s daňovými orgány v jiných členských státech, aby se zabezpečila maximální efektivnost směrnice v odrazování od praktik agresivního daňového plánování. Mechanismus pro výměnu informací v souvislosti s předběžnými přeshraničními rozhodnutími a předběžnými režimy převodních cen by se měl rovněž použít s cílem vyhovět povinné a automatické výměně zveřejněných informací mezi daňovými orgány v Unii o potenciálně agresivním přeshraničním daňovém plánování.

(12)Za účelem usnadnění automatické výměny informací a zvýšení efektivního využívání zdrojů by se výměna měla provádět prostřednictvím společné komunikační sítě (CCN), kterou vyvinula Unie. V této souvislosti by se informace o správní spolupráci v oblasti daní zaznamenávaly v bezpečném centrálním rejstříku. Členské státy by měly také uplatňovat řadu praktických systémů, včetně opatření pro standardizaci oznamování všech požadovaných informací vytvořením standardního formuláře. Mělo by to zahrnovat také specifikaci lingvistických požadavků na předpokládanou výměnu informací a tedy modernizaci sítě CNN.

(13)Aby se zlepšily vyhlídky na efektivnost této směrnice, členské státy by měly stanovit sankce za porušení vnitrostátních pravidel, kterými se provádí tato směrnice, a zabezpečit, aby se tyto sankce skutečně uplatňovaly v praxi, aby byly přiměřené a měly odrazující účinek.

(14)S cílem doplnit nebo změnit některé nepodstatné prvky této směrnice by měla být na Komisi přenesena pravomoc přijímat akty v souladu s článkem 290 Smlouvy o fungování EU v souvislosti s aktualizací charakteristických znaků, aby se do seznamu charakteristických znaků zahrnula opatření potenciálně agresivního daňového plánování nebo řada těchto opatření jako reakce na aktualizované informace o těchto opatřeních nebo řadě opatření získaných z jejich povinného zveřejňování.

(15)Aby se zajistily jednotné podmínky pro provádění této směrnice, a zejména pro automatickou výměnu informací mezi daňovými orgány, měly by být Komisi svěřeny prováděcí pravomoci přijmout standardní formulář s omezeným počtem komponentů, včetně jazykových režimů. Ze stejného důvodu by Komisi měly být svěřeny prováděcí pravomoci přijímat potřebná praktická opatření pro aktualizaci centrálního rejstříku, pokud jde o správní spolupráci v oblasti daní. Tyto pravomoci by se měly vykonávat v souladu s nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 182/2011 28 .

(16)Evropský inspektor ochrany údajů byl konzultován v souladu s čl. 28 odst. 2 nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 45/2001 29 . Každé zpracování osobních údajů uskutečněné v rámci této směrnice, musí být v souladu se směrnicí Evropského parlamentu a Rady 95/46/ES 30 a nařízením (ES) č. 45/2001.

(17)Tato směrnice respektuje základní práva a dodržuje zásady uznávané zejména Listinou základních práv Evropské unie.

(18)Jelikož cíle této směrnice, totiž zlepšení fungování vnitřního trhu odrazením od používání přeshraničního agresivního daňového plánování, nemůže být uspokojivě dosaženo na úrovni jednotlivých členských států jednajících nekoordinovaným způsobem, ale jej může být lépe dosaženo na úrovni Unie, neboť se cíleně zaměřuje na systémy, které se rozvíjely, aby potenciálně získaly výhodu z neúčinnosti trhu, jež má svůj původ v součinnosti rozdílných vnitrostátních pravidel, může Unie přijmout opatření v souladu se zásadou subsidiarity stanovenou v článku 5 Smlouvy o Evropské unii. V souladu se zásadou proporcionality stanovenou v uvedeném článku nepřekračuje tato směrnice rámec toho, co je nezbytné k dosažení tohoto cíle, zejména s přihlédnutím k tomu, že je omezena na opatření s přeshraniční dimenzí buď více než jednoho členského státu, nebo členského státu a třetí země.

(19)Směrnice 2011/16/EU by tudíž měla být odpovídajícím způsobem změněna,

PŘIJALA TUTO SMĚRNICI:

Článek 1

Směrnice 2011/16/EU se mění takto:

(1)Článek 3 se mění takto:

(a)bod 9 se mění takto:

i)písmeno a) se nahrazuje tímto:

„a)pro účely čl. 8 odst. 1 a článků 8a, 8aa a 8aaa systematické sdělování předem určených informací jinému členskému státu bez předchozí žádosti a v předem stanovených pravidelných intervalech. Pro účely čl. 8 odst. 1 se dostupnými informacemi rozumějí informace v daňových záznamech sdělujícího členského státu, jež lze získat postupy pro shromažďování a zpracovávání informací v daném členském státě;“

ii)písmeno c) se nahrazuje tímto:

„c)pro účely jiných ustanovení této směrnice než článků 8 odst. 1 a 3a a článků 8a, 8aa a 8aaa systematické sdělování předem určených informací podle písmen a) a b) tohoto bodu“.

(b)Vkládají se tyto body:

„18.„přeshraničním opatřením“ se rozumí opatření nebo řada opatření buď ve více než jednom členském státě, nebo v členském státě a třetí zemi, pokud je splněna nejméně jedna z těchto podmínek:

a)všichni účastníci opatření nebo řady opatření nejsou rezidenty pro daňové účely ve stejné jurisdikci;

b)jeden nebo více účastníků opatření nebo řady opatření jsou současně rezidenty pro daňové účely ve více než jedné jurisdikci;

c)jeden nebo více účastníků opatření nebo řady opatření vykonává podnikatelské činnosti prostřednictvím stálé provozovny, která se nachází v jiné jurisdikci, a opatření nebo řada opatření je součástí celkové podnikatelské činnosti této stálé provozovny;

d)jeden nebo více účastníků opatření nebo řady opatření vykonává činnosti v jiné jurisdikci prostřednictvím stálé provozovny, která nespadá do této jurisdikce, a opatření nebo řada opatření je součástí celkové podnikatelské činnosti této stálé provozovny;

e)toto opatření nebo řada opatření má daňový dopad nejméně na dvě jurisdikce.

19.„přeshraničním opatřením, které se má oznamovat“, se rozumí jakékoli přeshraniční opatření nebo řada opatření, která splňují nejméně jeden z charakteristických znaků uvedených v příloze IV.

20.„charakteristickým znakem“ se rozumí typický charakteristický znak nebo vlastnost opatření nebo řady opatření uvedený v příloze IV.

21.„zprostředkovatelem“ se rozumí každá osoba, která nese odpovědnost vůči daňovému poplatníkovi za navrhování, marketing, organizování nebo řízení uplatňování daňových aspektů přeshraničního opatření nebo řady takových opatření, která se mají oznamovat, během poskytování služeb týkajících se daní. „Zprostředkovatelem“ se rovněž rozumí každá taková osoba, která poskytuje přímo nebo prostřednictvím dalších osob, s nimiž je spřízněná, materiální podporu, pomoc nebo poradenství, pokud jde o navrhování, marketink, organizování nebo řízení daňových aspektů přeshraničního opatření, které se má oznamovat.

Aby osoba byla zprostředkovatelem, musí splňovat alespoň jednu z těchto doplňujících podmínek:

a)být zapsána do obchodního rejstříku členského státu a/nebo řídit se jeho právem;

b)být rezidentem pro daňové účely v členském státě;

c)být registrovaná v profesním sdružení týkajícím se právních, daňových nebo poradenských služeb nejméně v jednom členském státě;

d)být usazena nejméně v jednom členském státě, odkud vykonává svou profesi nebo poskytuje právní, daňové nebo poradenské služby.

22.„daňovým poplatníkem“ se rozumí každá osoba, která používá přeshraniční opatření nebo řadu takových opatření, která se mají oznamovat, za účelem potenciální optimalizace svého daňového postavení.

23.„přidruženým podnikem“ se rozumí daňový poplatník, který je spojený s jiným daňovým poplatníkem nejméně jedním z těchto způsobů:

a)daňový poplatník se účastní na řízení jiného daňového poplatníka tím, že je schopen uplatňovat významný vliv na něj;

b)daňový poplatník se účastní na kontrole jiného daňového poplatníka držením více než 20 % hlasovacích práv;

c)daňový poplatník se účastní na kapitálu jiného daňového poplatníka prostřednictvím vlastnického práva, které přímo nebo nepřímo překračuje 20 % kapitálu.

Pokud se tentýž daňový poplatník účastní na řízení, kontrole nebo kapitálů více než jednoho daňového poplatníka, všichni dotčení daňoví poplatníci se považují za přidružené podniky.

V případě nepřímých účastí se splnění požadavků podle písmen b) a c) určí vynásobením držených podílů na jednotlivých úrovních hierarchie. U daňového poplatníka, který drží více než 50 % hlasovacích práv, se má za to, že drží 100 %.

Fyzická osoba, její manžel nebo manželka a příbuzní v řadě přímé se považují za jediného daňového poplatníka.

(2)v oddílu II kapitoly II se vkládá nový článek, který zní:

„Článek 8aaa

Rozsah a podmínky povinné automatické výměny informací o přeshraničních opatřeních, která se mají oznamovat

1.Každý členský stát učiní potřebná opatření s cílem požádat zprostředkovatele, aby podávali informace příslušným daňovým orgánům o přeshraničním opatření nebo řadě takových opatření, která se mají oznamovat, do pěti pracovních dní počínaje dnem, kdy tato opatření byla dána k dispozici jednomu nebo více daňovým poplatníkům, aby je prováděl zprostředkovatel, v návaznosti na kontakt s daňovým poplatníkem nebo daňovými poplatníky, nebo pokud už byl učiněn první krok v řadě opatření.

2.Každý členský stát učiní nezbytná opatření, aby zprostředkovatelům bylo poskytnuto právo na zproštění povinností podávat informace o přeshraničním opatření nebo řadě takových opatření, která se mají oznamovat, když se na ně vztahuje ochrana důvěrnosti komunikace podle vnitrostátních právních předpisů daného členského státu. Za těchto okolností povinnost podávat informace o takových opatřeních nebo řadě opatření spadá do odpovědnosti daňového poplatníka a zprostředkovatelé informují daňové poplatníky o jejich odpovědnosti z důvodu ochrany důvěrnosti komunikace.

Zprostředkovatelé mohou mít právo na zproštění povinností podle prvního pododstavce pouze do té míry, že působí v rámci omezení příslušných vnitrostátních právních předpisů, které vymezují jejich profese.

Každý členský stát učiní potřebná opatření k zabezpečení, aby v případě, že neexistuje žádný zprostředkovatel ve smyslu čl. 3 odst. 21, povinnost podávat informace o přeshraničním opatření nebo řadě takových opatření, která se mají oznamovat, patřila do odpovědnosti daňového poplatníka. Daňový poplatník podává informace do pěti pracovních dnů počínaje dnem, kdy se začalo provádět přeshraniční opatření nebo řada opatření, která se mají oznamovat, nebo kdy byl učiněn první krok v řadě těchto opatření.

3.Každý členský stát přijme nezbytná opatření k zabezpečení, aby v případech, kdy je více než jeden zprostředkovatel zapojen do přeshraničního opatření nebo řady takových opatření, která se mají oznamovat, pouze zprostředkovatel, který má odpovědnost vůči daňovému poplatníkovi za navrhování a provádění opatření nebo řady opatření, podával informace v souladu s odstavcem 1.

Každý členský stát učiní potřebná opatření k zabezpečení, aby v případech, kdy povinnost podávat informace o přeshraničním opatření nebo řadě takových opatření, která se mají oznamovat, spadá do odpovědnosti daňového poplatníka a jedno opatření nebo řadu takových opatření používá více než jeden daňový poplatník, kteří jsou přidruženými podniky, pouze daňový poplatník pověřený dohodnutím opatření nebo řady opatření se zprostředkovatelem podává informace v souladu s odstavcem 1.

4.Každý členský stát učiní potřebná opatření s cílem požádat zprostředkovatele a daňové poplatníky, aby podávali informace o přeshraničních opatřeních, která se mají oznamovat, a která byla uskutečněna od [datum politické dohody] do 31. prosince 2018. Zprostředkovatelé a daňoví poplatníci případně podají informace o těchto přeshraničních opatřeních, která se mají oznamovat, do 31. března 2019.

5.Příslušné orgány členských států, kterým byly podány informace podle odstavce 1 tohoto článku, pomocí automatické výměny informací oznámí informace uvedené v odstavci 6 tohoto článku příslušným orgánům všech ostatních členských států v souladu s prováděcími opatřeními přijatými podle čl. 21 odst. 1.

6.Informace oznamované členskými státy podle odstavce 5 obsahují:

(a)identifikaci zprostředkovatelů a daňových poplatníků, včetně jejich jména, daňového sídla osoby povinné k dani a daňového identifikačního čísla daňového poplatníka (DIČ), případně osob, které jsou přidruženými podniky zprostředkovatele nebo daňového poplatníka;

(b)podrobné údaje o charakteristických znacích uvedených v příloze IV, na základě kterých se má oznamovat přeshraniční opatření nebo řada opatření;

(c)shrnutí obsahu přeshraničního opatření nebo řady takových opatření, která se mají oznamovat, včetně odkazu na jméno, pod nímž jsou obecně známa, pokud existuje, a popis příslušných podnikatelských činností nebo opatření v abstraktní rovině, aniž by to vedlo ke zveřejnění obchodního, průmyslového nebo profesního tajemství nebo obchodního postupu či informací, jejichž zveřejnění by bylo v rozporu s veřejnou politikou;

(d)datum, kdy má začít, nebo kdy začalo provádění přeshraničního opatření, které se má oznamovat, nebo kdy má být, nebo kdy byl učiněn první krok v řadě těchto opatření;

(e)podrobné údaje o vnitrostátních daňových předpisech, jejichž uplatňování případně vytváří daňovou výhodu;

(f)hodnota transakce nebo řady transakcí zahrnutých do přeshraničního opatření nebo řady takových opatření, která se mají oznamovat;

(g)identifikace jiných členských států, které jsou zapojeny do přeshraničního opatření nebo řady takových opatření, nebo jsou jimi pravděpodobně dotčeny;

(h)identifikace jakékoli osoby v jiných členských státech pravděpodobně dotčené přeshraničním opatřením nebo řadou takových opatření, která se mají oznamovat, existuje-li, s uvedením, se kterými členskými státy jsou dotčení zprostředkovatelé nebo daňoví poplatníci spojeni.

7.V zájmu usnadnění výměny informací uvedených v odstavci 5 tohoto článku Komise přijme praktická opatření potřebná k uplatňování tohoto článku, včetně opatření pro standardizaci oznamování informací uvedených v odstavci 6 tohoto článku jako součást postupu pro vytvoření standardního formuláře stanoveného v čl. 20 odst. 5.

8.Komise nemá přístup k informacím uvedeným v písmenech a), c) a h) odstavce 6.

9.Automatická výměna informací se uskuteční do jednoho měsíce od konce čtvrtletí, v němž byly informace podány. První informace se oznámí do konce prvního čtvrtletí 2019.“

(3)V článku 20 se odstavec 5 nahrazuje tímto:

„5.Komise příjme standardní formuláře, včetně jazykových režimů, v souladu s postupem uvedeným v čl. 26 odst. 2 v těchto případech:

a)pro automatickou výměnu informací o předběžných přeshraničních rozhodnutích a předběžných režimech převodních cen podle článku 8a do 1. ledna 2017;

b)pro automatickou výměnu informací o přeshraničních opatřeních podle článku 8aaa, která se mají oznamovat, do 1. ledna 2019.

Tyto standardní formuláře nepřekročí komponenty pro výměnu informací uvedené v čl. 8a odst. 6 a čl. 8aaa odst. 6 a jiné související oblasti, které jsou spojeny s těmito komponenty nezbytnými pro dosažení cílů článků 8a a 8aaa.

Jazykové režimy uvedené v prvním pododstavci tohoto odstavce nebrání členským státům ve sdělování informací podle článků 8a a 8aaa v kterémkoli z úředních jazyků Unie. Uvedené jazykové režimy však mohou stanovit, že klíčové prvky těchto informací se zasílají rovněž v jiném úředním jazyce Unie.“

(4)V článku 21 se odstavec 5 nahrazuje tímto:

„5.Komise do 31. prosince 2017 vytvoří bezpečný centrální rejstřík členských států pro správní spolupráci v oblasti daní a poskytne mu technickou a logistickou podporu, pokud se informace oznamované v rámci čl. 8a odst. 1 a 2 zaznamenávají, aby se splnila automatická výměna stanovená v uvedených odstavcích.

Komise do 31. prosince 2018 vytvoří bezpečný centrální rejstřík členských států pro správní spolupráci v oblasti daní a poskytne mu technickou a logistickou podporu, pokud se informace oznamované v rámci čl. 8aaa odst. 5, 6 a 7 zaznamenávají, aby se splnila automatická výměna stanovená v uvedených odstavcích.

Příslušné orgány všech členských států mají přístup k informacím zaznamenávaným v uvedeném rejstříku. Komise má k informacím zaznamenaným v tomto rejstříku rovněž přístup, avšak s omezeními stanovenými v článcích 8a odst. 8 a 8aaa odst. 8. Komise příjme praktická opatření v souladu s postupem uvedeným v čl. 26 odst. 2.

Dokud bude tento bezpečný centrální rejstřík v činnosti, automatická výměna informací stanovená v čl. 8a odst. 1 a 2 a čl. 8aaa odst. 5, 6 a 7 se uskutečňuje v souladu s odstavcem 1 tohoto článku a příslušnými praktickými opatřeními.“

(5)V článku 23 se odstavec 3 nahrazuje tímto:

„3. Členské státy předávají Komisi roční hodnocení účinnosti automatické výměny informací podle článků 8, 8a, 8aa a 8aaa a sdělují jí dosažené praktické výsledky. Komise prostřednictvím prováděcích aktů přijme formu a podmínky předávání tohoto ročního hodnocení. Tyto prováděcí akty budou přijaty v souladu s postupem uvedeným v čl. 26 odst. 2.“

(6)V kapitole V se vkládá nový článek, který zní:

„Článek 23aa

Změna přílohy IV

Komisi je svěřena pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci v souladu s článkem 26a za účelem změny přílohy IV, aby se do seznamu charakteristických znaků zahrnula opatření potenciálně agresivního daňového plánování nebo řada opatření jako reakce na aktualizované informace o nich získané z povinného zveřejňování těchto opatření.“

(7)Článek 25a se nahrazuje tímto:

„Článek 25a

Sankce

Členské státy stanoví sankce za porušení vnitrostátních předpisů přijatých na základě této směrnice a týkajících se článků 8aa a 8aaa a přijmou veškerá opatření nezbytná k jejich uplatňování. Stanovené sankce musí být účinné, přiměřené a odrazující.“

(8)V kapitole VII se vkládají tato články, které znějí:

„Článek 26 a

Výkon přenesené pravomoci

1.Komisi je svěřena pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci za podmínek stanovených v tomto článku.

2.Pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci uvedená v článku 23aa je svěřena Komisi na dobu neurčitou počínaje dnem vstupu této směrnice v platnost.

3.Rada může přenesení pravomoci uvedené v článku 23aa kdykoliv zrušit. Rozhodnutím o zrušení se ukončuje přenesení pravomocí v něm blíže určených. Rozhodnutí nabývá účinku prvním dnem po zveřejnění v Úředním věstníku Evropské unie nebo k pozdějšímu dni, který je v něm upřesněn. Nedotýká se účinnosti již platných aktů v přenesené pravomoci.

4.Přijetí aktu v přenesené pravomoci Komise neprodleně oznámí Radě.

5.Akt v přenesené pravomoci přijatý podle článku 23aa vstoupí v platnost, pouze pokud proti němu Rada nevysloví námitky ve lhůtě dvou měsíců ode dne, kdy jí byl tento akt oznámen, nebo pokud Rada před uplynutím této lhůty informuje Komisi o tom, že námitky nevysloví. Z podnětu Rady se tato lhůta prodlouží o dva měsíce.

Článek 26aa

Informování Evropského parlamentu

Komise informuje Evropský parlament o přijetí aktů v přenesené pravomoci, o námitkách k nim vyslovených a o zrušení přenesení pravomoci Radou.“

(9)Vkládá se příloha IV, jejíž znění je uvedeno v příloze k této směrnici.

Článek 2

1.Členské státy nejpozději do 31. prosince 2018 přijmou a zveřejní právní předpisy, nařízení a správní předpisy potřebné k dodržování této směrnice. Neprodleně oznámí Komisi znění uvedených předpisů.

Tyto předpisy budou uplatňovat od 1. ledna 2019.

Když členské státy přijmou tyto předpisy, musí obsahovat odkaz na tuto směrnici, nebo k ním musí být připojen odkaz na tuto směrnici při příležitosti jejich oficiálního zveřejnění. Členské státy určí formu takového odkazu.

2.Členské státy oznámí Komisi znění hlavních ustanovení vnitrostátních právních předpisů, které přijmou v oblasti, na niž se vztahuje tato směrnice.

Článek 3

Směrnice vstupuje v platnost dvacátým dnem po vyhlášení v Úředním věstníku Evropské unie.

Článek 4

Tato směrnice je určena členským státům.

V Bruselu dne

Za Radu

předseda

LEGISLATIVNÍ FINANČNÍ VÝKAZ

1.RÁMEC NÁVRHU/PODNĚTU

1.1.Název návrhu/podnětu

1.2.Příslušné oblasti politik podle členění ABM/ABB

1.3.Povaha návrhu/podnětu

1.4.Cíle

1.5.Odůvodnění návrhu/podnětu

1.6.Doba trvání akce a finanční dopad

1.7.Předpokládaný způsob řízení

2.SPRÁVNÍ OPATŘENÍ

2.1.Pravidla pro sledování a podávání zpráv

2.2.Systém řízení a kontroly

2.3.Opatření k zamezení podvodů a nesrovnalostí

3.ODHADOVANÝ FINANČNÍ DOPAD NÁVRHU/PODNĚTU

3.1.Okruhy víceletého finančního rámce a dotčené výdajové rozpočtové položky

3.2.Odhadovaný dopad na výdaje

3.2.1.Odhadovaný souhrnný dopad na výdaje

3.2.2.Odhadovaný dopad na operační prostředky

3.2.3.Odhadovaný dopad na prostředky správní povahy

3.2.4.Soulad se stávajícím víceletým finančním rámcem

3.2.5.Příspěvky třetích stran

3.3.Odhadovaný dopad na příjmy

LEGISLATIVNÍ FINANČNÍ VÝKAZ

1.RÁMEC NÁVRHU/PODNĚTU

1.1.Název návrhu/podnětu

Návrh směrnice Rady, kterou se mění směrnice 2011/16/EU, pokud jde o povinnou automatickou výměnu informací v oblasti daní ve vztahu k přeshraničním opatřením, která se mají oznamovat

1.2.Příslušné oblasti politik podle členění ABM/ABB 31

14,03

1.3.Povaha návrhu/podnětu

☒ Návrh/podnět se týká nové akce

◻ Návrh/podnět se týká nové akce následující po pilotním projektu/přípravné akci 32

◻ Návrh/podnět se týká prodloužení stávající akce

◻ Návrh/podnět se týká akce přesměrované na jinou akci

1.4.Cíle

1.4.1.Víceleté strategické cíle Komise sledované návrhem/podnětem

V pracovním programu Komise na rok 2017 se mezi prioritami uvádí „spravedlivější zdaňování společností“. Jeden z bodů, který spadá do rozsahu tohoto tématu, je „provádění mezinárodní dohody o erozi základu daně a přesouvání zisku – BEPS v právních předpisech EU (legislativní/nelegislativní), včetně posouzení dopadu“. Současný návrh na povinné zveřejňování informací o potenciálně agresivním daňovém plánování se z velké částí opírá o zjištění a údaje opatření č. 12 BEPS OECD o povinném zveřejňování údajů.

1.4.2.Specifické cíle a příslušné aktivity ABM/ABB

Specifický cíl

Cílem navrhovaného právního předpisu je zvýšit transparentnost a přístup k informacím v počátečním stádiu, neboť by to mělo orgánům umožnit zvýšit rychlost a přesnost jejich hodnocení rizik a přijmout včasná a fundovaná rozhodnutí o tom, jak ochránit své daňové příjmy. Když totiž daňové orgány dostávají informace o potenciálně agresivním daňovém plánování dříve, než je uplatněno, měly by být schopny sledovat tyto systémy a reagovat na daňová rizika, která přinášejí, přijetím příslušných opatření k jejich zmírnění. Za tímto účelem by měly být informace obdrženy v ideálním případě předem, t.j. dřív, než se tento systém zavede a/nebo použije. Orgánům by to umožnilo včas vyhodnotit riziko těchto systémů a v případě potřeby reagovat, aby se překlenuly mezery a zamezilo ztrátě příjmu z daní. Konečným cílem je navrhnout mechanismus, který by měl odrazující účinek; tj. mechanismus, který odradí zprostředkovatele od navrhování a marketingu takových systémů.

Dotčené činnosti ABM/ABB

ABB 3

1.4.3.Očekávané výsledky a dopady

Upřesněte účinky, které by návrh/podnět měl mít na příjemce/cílové skupiny.

Zaprvé, automatická výměna informací mezi členskými státy týkající se zveřejněných informacích o potenciálně agresivním daňovém plánování bude znamenat, že všechny členské státy budou schopny náležitě posoudit, zda určité opatření nebo řada opatření má na ně dopad (dokonce i neúmyslně) a rozhodnout, zda budou odpovídajícím způsobem reagovat.

Zadruhé, větší transparentnost potenciálně agresivních opatření by měla být silnějším podnětem k zajištění, aby se daňová soutěž stala spravedlivější. Kromě toho povinné zveřejňování a automatická výměna informací o potenciálně agresivním plánování by měla odrazovat zprostředkovatele a daňové poplatníky od toho, aby podporovali a případně se zapojovali do agresivního daňového plánování, jelikož daňové orgány více než jednoho členského státu budou teď mít informace, aby zjistily takové praktiky daňového plánování a reagovaly na ně.

1.4.4.Ukazatele výsledků a dopadů

Upřesněte ukazatele, podle kterých je možno uskutečňování návrhu/podnětu sledovat.

Návrh se bude řídit požadavky směrnice 2011/16/EU, která se mění, pokud jde o: i) roční poskytování statistických údajů o výměně informací členskými státy; a ii) předložení zprávy Komisí o těchto statistických údajích, včetně o efektivnosti automatické výměny informací.

1.5.Odůvodnění návrhu/podnětu

1.5.1.Potřeby, které mají být uspokojeny v krátkodobém nebo dlouhodobém horizontu

Směrnice 2011/16/EU o správní spolupráci bude změněna s cílem uložit hlavní povinnost zprostředkovatelům a jako nouzové řešení také daňovým poplatníkům zveřejňovat potenciálně agresivní přeshraniční daňové plánování pro své daňové orgány. Tyto orgány si potom budou vyměňovat uvedené informace s jinými členskými státy prostřednictvím systému povinné a automatické výměny informací. Orgány budou v této souvislosti požádány, aby zveřejněné informace předložily do centrálního rejstříku, k němuž budou mít všechny členské státy úplný přístup. Komisi bude poskytnut omezený přístup k rejstříku, aby se zajistilo, že bude dostatečně informována k tomu, aby monitorovala fungování rejstříku.

1.5.2.Přidaná hodnota ze zapojení EU

Zapojení EU do zveřejňování informací přinese přidanou hodnotu ve srovnání s iniciativami jednotlivých členských států v této oblasti. Je tomu tak z toho důvodu, že zejména pokud by bylo zveřejňování potenciálně agresivního přeshraničního daňového plánování doprovázeno výměnou informací, umožnilo by daňovým správám získat úplný obraz o vlivu přeshraničních transakcí na celkový základ daně. EU je tedy v lepší situaci než jakýkoli jednotlivý členský stát, když se má zajistit efektivnost a úplnost systému výměny informací.

1.5.3.Závěry vyvozené z podobných zkušeností v minulosti

Systémy pro povinné zveřejňování potenciálně agresivního plánování daňových režimů fungují v Irsku, Portugalsku a Spojeném království. Z údajů zveřejněných Spojeným královstvím vychází najevo, že vláda používala obdržené informace k tomu, aby každý rok zavedla řadu opatření proti vyhýbání se daňovým povinnostem. Od roku 2004 bylo uzákoněno 49 opatření, která zabránila vyhnout se daním ve výši 12 miliard GBP. Daňová a celní správa Jejího Veličenstva – HMRC (Her Majesty’s Revenue and Customs) konstatovala, že existuje značné množství docela zábavných důkazů, jak zveřejňování systémů vyhýbání se daňovým povinnostem – DOTAS (Disclosure of tax avoidance schemes) změnilo ekonomickou stránku vyhýbání se daňovým povinnostem.

1.5.4.Soulad a možná synergie s jinými příslušnými nástroji

Jelikož tento návrh je koncipován pro novelizaci směrnice o správní spolupráci 2011/16, budou postupy, režimy a nástroje informačních technologií, které již byly zřízeny, nebo které jsou vyvíjeny v souvislosti s uvedenou směrnicí, k dispozici pro použití pro účely tohoto návrhu.

1.6.Doba trvání akce a finanční dopad

◻ Časově omezený návrh/podnět

–◻ Návrh/podnět s platností od [DD/MM]RRRR do [DD/MM]RRRR

–◻ Finanční dopad od RRRR do RRRR

☒ Časově neomezený návrh/podnět

–Provádění s obdobím rozběhu v letech 2017 až 2021,

–poté plné fungování.

1.7.Předpokládaný způsob řízení 33

☒ Přímé řízení Komisí

–☒ prostřednictvím jejích útvarů, včetně jejích zaměstnanců v delegacích Unie;

–◻ prostřednictvím výkonných agentur

◻ Sdílené řízení s členskými státy

◻ Nepřímé řízení, při kterém jsou úkoly souvisejícími s plněním rozpočtu pověřeny:

–◻ třetí země nebo subjekty určené těmito zeměmi;

–◻ mezinárodní organizace a jejich agentury (upřesněte);

–◻ EIB a Evropský investiční fond;

–◻ subjekty uvedené v článcích 208 a 209 finančního nařízení;

–◻ veřejnoprávní subjekty;

–◻ soukromoprávní subjekty pověřené výkonem veřejné služby v rozsahu, v jakém poskytují dostatečné finanční záruky;

–◻ soukromoprávní subjekty členského státu pověřené uskutečňováním partnerství soukromého a veřejného sektoru a poskytující dostatečné finanční záruky;

–◻ osoby pověřené prováděním zvláštních činností v rámci společné zahraniční a bezpečnostní politiky podle hlavy V Smlouvy o EU a určené v příslušném základním právním aktu.

–Pokud vyberete více způsobů řízení, upřesněte je v části „Poznámky“.

Poznámky

Tento návrh je založen na existujícím rámci a systémech pro automatickou výměnu informací o předběžných přeshraničních rozhodnutích, které byly vytvořeny podle článku 21 Směrnice 2011/16/EU v souvislosti s předcházející změnou. Komise spolu s členskými státy zpracuje standardizované formuláře a formy pro výměnu informací prostřednictvím prováděcích opatření. Pokud jde o společnou komunikační síť – CCN, která umožní výměnu informací mezi členskými státy, je Komise odpovědná za rozvoj takové sítě a členské státy se zavážou, že vytvoří příslušnou vnitrostátní infrastrukturu, která umožní výměnu informací prostřednictvím sítě CCN.

2.SPRÁVNÍ OPATŘENÍ

2.1.Pravidla pro sledování a podávání zpráv

Upřesněte četnost a podmínky.

Členské státy se zavazují:

- předávat Komisi roční hodnocení účinnosti automatické výměny informací podle článků 8, 8a, 8aa (a navrženého článku 8aaa) a sdělovat jí dosažené praktické výsledky;

- poskytovat seznam statistických údajů, který stanoví Komise v souladu s postupem v čl. 26 odst. 2 (prováděcí opatření), pro hodnocení této směrnice.

V článku 27 směrnice o správní spolupráci se Komise zavázala, že každých pět let, které se začnou počítat od 1. ledna 2013, předloží zprávu o uplatňování směrnice o správní spolupráci. Výsledky tohoto návrhu (kterým se mění směrnice o správní spolupráci) budou zahrnuty do zprávy pro Evropský parlament a Radu, která bude vydaná do 1. ledna 2023.

2.2.Systém řízení a kontroly

2.2.1.Zjištěná rizika

Byla zjištěna tato potenciální rizika:

- Jelikož se struktura a charakteristické znaky systémů daňového plánování neustále vyvíjejí, což může vést k situaci, že některé charakteristické znaky budou v následujících letech zastaralé, ve směrnici se svěřuje Komisi pravomoc aktualizovat seznam charakteristických znaků s cílem zahrnout potenciálně agresivní přeshraniční daňové plánování na základě nových informací získaných z povinného zveřejňování takových opatření. Komise za tím účelem přijme akty v přenesené pravomoci v souladu s článkem 26a a změní přílohu.

- Členské státy se zavazují, že Komisi poskytnou statistické údaje, které se potom použijí pro hodnocení směrnice. Komise se zavazuje předkládat každých 5 let zprávu o těchto údajích.

- Členské státy se zavazují, zejména co se týče automatické výměny informací, předávat Komisi roční hodnocení o efektivnosti této výměny.

2.2.2.Informace týkající se vytvořeného vnitřního kontrolního systému

V zájmu monitorování náležitého uplatňování směrnice bude mít Komise omezený přístup k centrálnímu rejstříku, kam budou členské státy předkládat informace o systémech potenciálně agresivního přeshraničního daňového plánování.

Program Fiscalis (akční program ke zlepšení fungování systémů zdanění v Evropské unii) podpoří interní kontrolní systém v souladu s nařízením (EU) č. 1286/2013 ze dne 11. prosince 2013 poskytnutím finančních prostředků pro:

- společné akce (např. ve formě projektových skupin);

- vytváření evropských informačních systémů.

Hlavní prvky kontrolní strategie jsou:

Veřejné zakázky

Kontrolní postupy pro veřejné zakázky definované ve finančním nařízení: k zadání veřejné zakázky dochází po ověření, které zavedeným postupem provedou útvary Komise, přičemž se zohledňují smluvní závazky a řádné finanční i obecné řízení. Opatření proti podvodům (kontroly, zprávy atd.) budou obsažena ve všech smlouvách uzavřených mezi Komisí a příjemci. Základem každé konkrétní smlouvy jsou podrobné zadávací podmínky. Schvalovací proces se důsledně řídí metodikou TAXUD TEMPO: provádí se přezkum, případně úpravy předmětu plnění a nakonec se smlouva výslovně schválí (nebo zamítne). Nelze proplatit žádnou fakturu bez „dopisu o schválení“.

Technické ověřování pro veřejné zakázky

GŘ TAXUD vykonává kontroly předmětů plnění a dozor nad operacemi a službami, které poskytují dodavatelé. Také pravidelně provádí audity jakosti a bezpečnostní audity dodavatelů. Audity jakosti ověřují, jestli procesy dodavatelů splňují pravidla a postupy, které jsou definovány v plánech jakosti. Bezpečnostní audity se zaměřují na konkrétní procesy, postupy a nastavení.

Kromě výše uvedených kontrol provádí GŘ TAXUD také tradiční finanční kontroly:

Předběžné ověřování závazků

Veškeré závazky GŘ TAXUD ověřuje vedoucí útvaru lidských zdrojů a financí. Předběžně je tedy ověřeno 100 % přidělených částek. Tento postup poskytuje vysokou úroveň jistoty, co se týče zákonnosti a řádnosti transakcí.

Předběžné ověřování plateb

Předběžně je ověřeno 100 % plateb. Každý týden je náhodně vybrána minimálně jedna platba (ze všech kategorií výdajů), kterou předběžně ověří vedoucí útvaru lidských zdrojů a financí. Není stanoven žádný cíl, co se týče pokrytí, jelikož účelem tohoto ověřování je „náhodná“ kontrola plateb za účelem zjištění, jestli všechny platby byly připraveny v souladu s požadavky. Zbývající platby se denně zpracovávají v souladu s platnými pravidly.

Prohlášení dále pověřených schvalujících osob (AOSD)

Všechny dále pověřené schvalující osoby (AOSD) podepisují prohlášení, které se přikládá k výroční zprávě o činnosti za příslušný rok. Tato prohlášení se týkají operací prováděných v rámci programu. AOSD prohlašují, že operace související s plněním rozpočtu byly provedeny v souladu se zásadami řádného finančního řízení, že zavedené systémy řízení a kontroly poskytují uspokojivou záruku ohledně zákonnosti a řádnosti transakcí a že rizika související s těmito operacemi byla řádně identifikována, nahlášena a že byla realizována zmírňující opatření.

2.2.3.Odhad nákladů a přínosů kontrol a posouzení očekávané míry rizika výskytu chyb

Zavedené kontroly poskytují GŘ TAXUD dostatečnou záruku kvality a správnosti výdajů a snižují riziko nedodržování předpisů. Výše uvedená opatření kontrolní strategie snižují potenciální rizika na méně než vytyčená 2 % a vztahují se na všechny příjemce. Jakákoli další opatření pro snížení rizik by znamenala neúměrně vysoké náklady, a proto se neplánují.

Celkové náklady vzniklé při provádění výše uvedené kontrolní strategie – pro všechny výdaje v rámci programu Fiscalis 2020 – jsou omezeny na 1,6 % celkových zaplacených plateb. Očekává se, že toto procento zůstane stejné.

Kontrolní strategie programu snižuje riziko neshody s předpisy prakticky na nulu a je úměrná v souvislosti s riziky, která s sebou program nese.

2.3.Opatření k zamezení podvodů a nesrovnalostí

Upřesněte stávající či předpokládaná preventivní a ochranná opatření.

Evropský úřad pro boj proti podvodům (OLAF) může provádět vyšetřování, včetně kontrol a inspekcí na místě, v souladu s ustanoveními a postupy stanovenými v nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1073/1999 34 a v nařízení Rady (Euratom, ES) č. 2185/96 35 s cílem zjistit, zda v souvislosti s grantovou dohodou, rozhodnutím o grantu nebo smlouvou o financování na základě uvedeného nařízení nedošlo k podvodu, korupci nebo jinému protiprávnímu jednání ohrožujícímu finanční zájmy Unie.

3.ODHADOVANÝ FINANČNÍ DOPAD NÁVRHU/PODNĚTU

3.1.Okruhy víceletého finančního rámce a dotčené výdajové rozpočtové položky

·Stávající rozpočtové položky

V pořadí okruhů víceletého finančního rámce a rozpočtových položek.

Okruh víceletého finančního rámce

Rozpočtová položka

Druh
výdajů

Příspěvek

14.03.01

RP/NRP 36

ze zemí Evropského sdružení volného obchodu (ESVO) 37

z kandidátských zemí 38

z třetích zemí

ve smyslu čl. 21 odst. 2 písm. b) finančního nařízení

1A – Konkurenceschopnost pro růst a zaměstnanost

Zlepšení řádného fungování daňových systémů

·Nové požadované rozpočtové položky

V pořadí okruhů víceletého finančního rámce a rozpočtových položek.

Okruh víceletého finančního rámce

Rozpočtová položka

Druh
výdajů

Příspěvek

Číslo
[Okruh………………………………………]

RP/NRP

ze zemí Evropského sdružení volného obchodu (ESVO)

z kandidátských zemí

z třetích zemí

ve smyslu čl. 21 odst. 2 písm. b) finančního nařízení

[XX.RR.RR.RR]

ANO/NE

3.2.Odhadovaný dopad na výdaje

[Tento oddíl se vyplní pomocí tabulky rozpočtových údajů správní povahy (druhý dokument v příloze tohoto finančního výkazu) a pro účely konzultace mezi útvary se vloží do aplikace CISNET.]

3.2.1.Odhadovaný souhrnný dopad na výdaje

Milion EUR (zaokrouhleno na tři desetinná místa)

Okruh víceletého finančního
rámce

Konkurenceschopnost pro růst a zaměstnanost

GŘ: TAXUD			Rok N 39	Rok N+1	Rok N+2	Rok N+3	Rok N+4	Rok N+5	CELKEM
• Operační prostředky
Číslo rozpočtové položky 14.03.01	Závazky	(1)	0,060	0,260	0,060	0,050	0,050		0,480
	Platby	(2)		0,060	0,260	0,060	0,050	0,050	0,480
Číslo rozpočtové položky	Závazky	(1a)
	Platby	(2 a)
Prostředky správní povahy financované z rámce na zvláštní programy 40
Číslo rozpočtové položky		(3)
Prostředky pro GŘ TAXUD CELKEM	Závazky	=1+1a +3	0,060	0,260	0,060	0,050	0,050		0,480
	Platby	=2+2a +3		0,060	0,260	0,060	0,050	0,050	0,480

• Operační prostředky CELKEM	Závazky	(4)	0,060	0,260	0,060	0,050	0,050		0,480
	Platby	(5)	0,000	0,060	0,260	0,060	0,050	0,050	0,480
• Prostředky správní povahy financované z rámce na zvláštní programy CELKEM		(6)
Prostředky z OKRUHU 1A víceletého finančního rámce CELKEM	Závazky	=4+ 6	0,060	0,260	0,060	0,050	0,050		0,480
	Platby	=5+ 6	0,000	0,060	0,260	0,060	0,050	0,050	0,480

Má-li návrh/podnět dopad na více okruhů:

• Operační prostředky CELKEM	Závazky	(4)	0,060	0,260	0,060	0,050	0,050		0,480
	Platby	(5)	0,000	0,060	0,260	0,060	0,050	0,050	0,480
• Prostředky správní povahy financované z rámce na zvláštní programy CELKEM		(6)
Prostředky z OKRUHU 1 až 4 víceletého finančního rámce CELKEM (referenční částka)	Závazky	=4+ 6	0,060	0,260	0,060	0,050	0,050		0,480
	Platby	=5+ 6	0,000	0,060	0,260	0,060	0,050	0,050	0,480

Okruh víceletého finančního
rámce

„Správní výdaje celkem“

Milion EUR (zaokrouhleno na tři desetinná místa)

		Rok N	Rok N+1	Rok N+2	Rok N+3	Rok N+4	CELKEM
GŘ: TAXUD
• Lidské zdroje		0,069	0,069	0,028	0,014	0,014	0,194
• Jiné správní výdaje		0,004	0,004	0,002	0,001	0,001	0,012
GŘ TAXUD CELKEM	Prostředky	0,073	0,073	0,030	0,015	0,015	0,206

Prostředky
z OKRUHU 5
víceletého finančního rámce CELKEM

(Závazky celkem = platby celkem

0,073

0,073

0,030

0,015

0,015

0,206

Milion EUR (zaokrouhleno na tři desetinná místa)

		Rok N 41	Rok N+1	Rok N+2	Rok N+3	Rok N+4	Rok N+5	CELKEM
Prostředky z OKRUHU 1 až 5 víceletého finančního rámce CELKEM	Závazky	0,133	0,333	0,090	0,065	0,065		0,686
	Platby	0,073	0,133	0,290	0,075	0,065	0,050	0,686

3.2.2.Odhadovaný dopad na operační prostředky

–◻ Návrh/podnět nevyžaduje využití operačních prostředků

–☒ Návrh/podnět vyžaduje využití operačních prostředků, jak je to vysvětleno níže:

Prostředky na závazky v milionech EUR (zaokrouhleno na tři desetinná místa)

Uveďte cíle a výstupy ⇩			Rok N		Rok N+1		Rok N+2		Rok N+3			Rok N+4		CELKEM
	VÝSTUPY
	Druh 42	Průměrné náklady	Počet	Náklady	Počet	Náklady	Počet	Náklady	Počet	Náklady		Počet	Náklady	Počet celkem		Náklady celkem
SPECIFICKÝ CÍL č. 1 43 ...
Specifikace				0,060		0,060										0,120
Vývoj						0,140										0,140
Údržba								0,020		0,010			0,010			0,040
Podpora						0,020		0,020		0,020			0,020			0,080
Odborná příprava																–
ITSM (IT Service Management) – řízení služeb IT (infrastruktura, uspořádání akcí, licence atd.)						0,040		0,020		0,020			0,020			0,100
Mezisoučet pro specifický cíl č. 1				0,060		0,260		0,060		0,050			0,050			0,480
SPECIFICKÝ CÍL č. 2...
- Výstup
Mezisoučet pro specifický cíl č. 2
NÁKLADY CELKEM				0,060		0,260		0,060			0,050		0,050		0,480

3.2.3.Odhadovaný dopad na prostředky správní povahy

3.2.3.1.Shrnutí

–◻ Návrh/podnět nevyžaduje využití prostředků správní povahy

–☒ Návrh/podnět vyžaduje využití prostředků správní povahy, jak je vysvětleno níže:

Milion EUR (zaokrouhleno na tři desetinná místa)

Rok
N 44

Rok
N+1

Rok
N+2

Rok
N+3

Rok
N+4

CELKEM

OKRUH 5
víceletého finančního rámce CELKEM

Lidské zdroje

0,069

0,069

0,028

0,014

0,014

0,194

Jiné výdaje správní povahy

0,004

0,004

0,002

0,001

0,001

0,012

Mezisoučet OKRUH 5
víceletého finančního rámce CELKEM

0,073

0,073

0,030

0,015

0,015

0,206

Mimo OKRUH 5 45
víceletého finančního rámce CELKEM

Lidské zdroje

Jiné výdaje
správní povahy

Mezisoučet
mimo OKRUH 5
víceletého finančního rámce CELKEM

CELKEM

0,073

0,073

0,030

0,015

0,015

0,206

Potřebné prostředky na oblast lidských zdrojů a na ostatní výdaje správní povahy budou pokryty z prostředků GŘ, které jsou již vyčleněny na řízení akce a/nebo byly vnitřně přerozděleny v rámci GŘ, a případně doplněny z dodatečného přídělu, který lze řídícímu GŘ poskytnout v rámci ročního přidělování a s ohledem na rozpočtová omezení.

3.2.3.2.Odhadované potřeby v oblasti lidských zdrojů

–◻ Návrh/podnět nevyžaduje využití lidských zdrojů.

–☒ Návrh/podnět vyžaduje využití lidských zdrojů, jak je vysvětleno níže:

Odhad vyjádřete v přepočtu na plné pracovní úvazky

		Rok N	Rok N+1	Rok N+2	Rok N+3	Rok N+4
• Pracovní místa podle plánu pracovních míst (místa úředníků a dočasných zaměstnanců)
XX 01 01 01 (v ústředí a v zastoupení Komise)		0,5	0,5	0,2	0,1	0,1
XX 01 01 02 (při delegacích)
XX 01 05 01 (v nepřímém výzkumu)
XX 01 05 01 (v přímém výzkumu)
• Externí zaměstnanci (v přepočtu na plné pracovní úvazky: FTE) 46
XX 01 02 01 (SZ,MZ, VNO, ZAP z „celkového rámce"
XX 01 02 02 (SZ, MZ, VNO, ZAP a MOD při delegacích)
XX 01 04 rr 47	- v ústředí
	- při delegacích
XX 01 05 02 (SZ, VNO, ZAP – v nepřímém výzkumu)
10 01 05 02 (SZ, VNO, ZAP – v přímém výzkumu)
Jiné rozpočtové položky (upřesněte)
CELKEM		0,5	0,5	0,2	0,1	0,1

XX je oblast politiky nebo dotčená hlava rozpočtu.

Popis úkolů:

Úředníci a dočasní zaměstnanci

Příprava schůzí a korespondence s členskými státy; práce na formulářích, formátech IT a centrálním rejstříku;

Zadávání práce na systému IT externím dodavatelům

Externí pracovníci

Nepoužije se

3.2.4.Soulad se stávajícím víceletým finančním rámcem

–☒ Návrh/podnět je v souladu se současným víceletým finančním rámcem.

–◻ Návrh/podnět si vyžádá úpravu příslušného okruhu víceletého finančního rámce.

Upřesněte požadovanou úpravu, příslušné rozpočtové položky a odpovídající částky.

–◻ Návrh/podnět vyžaduje použití nástroje pružnosti nebo změnu víceletého finančního rámce.

Upřesněte požadovanou úpravu, příslušné rozpočtové položky a odpovídající částky.

3.2.5.Příspěvky třetích stran

–Návrh/podnět nepočítá se spolufinancováním od třetích stran

–Návrh/podnět počítá se spoufinancováním, jehož odhad je uveden níže:

Prostředky v milionech EUR (zaokrouhleno na tři desetinná místa)

	Rok N	Rok N+1	Rok N+2	Rok N+3	Vložit počet let podle trvání finančního dopadu (viz bod 1.6)	Celkem
Upřesněte spolufinancující subjekt
Spolufinancované prostředky CELKEM

3.3.Odhadovaný dopad na příjmy

–☒ Návrh/podnět nemá žádný finanční dopad na příjmy.

–◻ Návrh/podnět má tento finanční dopad:

–◻ na vlastní zdroje

–◻ na různé příjmy

Milion EUR (zaokrouhleno na tři desetinná místa)

Rozpočtová položka přijmu:	Prostředky, které jsou k dispozici na běžný finanční rok	Dopad návrhu/podnětu 48
		Rok N	Rok N+1	Rok N+2	Rok N+3	Vložit počet let podle trvání finančního dopadu (viz bod 1.6)
Článek ………….

U „účelově vázaných“ různých příjmů upřesněte dotčené výdajové rozpočtové položky.

Upřesněte způsob výpočtu dopadu na příjmy.

(1) Směrnice Rady (EU) 2014/107 ze dne 9. prosince 2014, kterou se mění směrnice 2011/16/EU, pokud jde o povinnou automatickou výměnu informací v oblasti daní (Úř. věst. L 359, 16.12.2015, s. 1–29).

(2) Směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2015/849 ze dne 20. května 2015 o předcházení využívání finančního systému k praní peněz nebo financování terorismu, o změně nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 648/2012 a o zrušení směrnice Evropského parlamentu a Rady 2005/60/ES a směrnice Komise 2006/70/ES (Úř. věst. L 141, 5.6.2015, s. 73).

(3)

Usnesení Evropského parlamentu ze dne 6. července 2016 o daňových rozhodnutích a jiných opatřeních podobných svojí povahou nebo účinkem ( 2016/2038(INI) ) http://www.europarl.europa.eu/sides/getDoc.do?pubRef=-//EP//TEXT+TA+P8-TA-2016- 0310+0+DOC+XML+V0//EN

(4) Neformální Rada ECOFIN ze dne 22. dubna 2016.

(5) Eroze základu daně a přesouvání zisku – BEPS OECD (2015). „ Veřejná diskuse k návrhu opatření č. 12 BEPS: Pravidla o povinném zveřejňování informací “. Viz také další vysvětlení hesla ve slovníku.

(6) Rada Evropské unie (2016), závěry týkající se „ Sdělení Komise o vnější strategii a doporučení v oblasti provádění opatření proti zneužívání daňových smluv – závěry Rady “, 25. 5. 2016 (závěry ECOFIN z května 2016).

(7) Závěry ECOFIN z května 2016, bod 12.

(8) Priority G20: https://www.g20.org/Webs/G20/EN/G20/Agenda/agenda_node.html

(9) Sdělení Evropské komise o dalších opatřeních pro zvýšení transparentnosti a pro boj proti daňovým únikům a vyhýbání se daňovým povinnostem, COM(2016) 451 final , 5.7.2016 (Sdělení o Panamských dokumentech).

(10) Směrnice Rady (EU) 2011/16 ze dne 15. února 2011 o správní spolupráci v oblasti daní (Úř. věst. L 64, 11.3.2011, s. 1).

(11) Směrnice Rady 77/799/EHS ze dne 19. prosince 1977 o vzájemné pomoci mezi příslušnými orgány členských států v oblasti přímých daní a daní z pojistného (Úř. věst. L 336, 27.12.1977, s. 15).

(12) Směrnice Rady (EU) 2014/107 ze dne 9. prosince 2014, kterou se mění směrnice 2011/16/EU, pokud jde o povinnou automatickou výměnu informací v oblasti daní (Úř. věst. L 359, 16.2.2014, s. 1).

(13) Směrnice Rady (EU) 2015/2376 ze dne 8. prosince 2015, kterou se mění směrnice 2011/16/EU, pokud jde o povinnou automatickou výměnu informací v oblasti daní (Úř. věst. L 332, 18.12.2015, s. 1).

(14) Směrnice Rady (EU) 2016/881 ze dne 25. května 2016, kterou se mění směrnice 2011/16/EU, pokud jde o povinnou automatickou výměnu informací v oblasti daní (Úř. věst. L 146, 3.6.2016, s. 8).

(15) Návrh Komise týkající se směrnice Evropského parlamentu a Rady 2016/0107 (COD) ze dne 12. dubna 2016, kterou se mění směrnice 2013/34/EU, pokud jde o zveřejňování informací o dani z příjmu ze strany některých podniků a poboček.

(16) Některé z těchto dohod, které se týkají určitých evropských třetích zemí, uzavřela Unie.

(17) http://ec.europa.eu/transparency/regdoc/?fuseaction=ia

(18) http://ec.europa.eu/transparency/regdoc/?fuseaction=ia

(19) Úř. věst. C , , p. .

(20) Úř. věst. C , , p. .

(21) Směrnice Rady (EU) 2011/16 ze dne 15. února 2011 o správní spolupráci v oblasti daní (Úř. věst. L 64, 11.3.2011, s. 1).

(22) Směrnice Rady (EU) 2014/107 ze dne 9. prosince 2014, kterou se mění směrnice 2011/16/EU, pokud jde o povinnou automatickou výměnu informací v oblasti daní (Úř. věst. L 359, 16.2.2014, s. 1).

(23) Směrnice Rady (EU) 2015/2376 ze dne 8. prosince 2015, kterou se mění směrnice 2011/16/EU, pokud jde o povinnou automatickou výměnu informací v oblasti daní (Úř. věst. L 332, 18.12.2015, s. 1).

(24) Směrnice Rady (EU) 2016/881 ze dne 25. května 2016, kterou se mění směrnice 2011/16/EU, pokud jde o povinnou automatickou výměnu informací v oblasti daní (Úř. věst. L 146, 3.6.2016, s. 8).

(25) Směrnice Rady (EU) 2016/2258 ze dne 6. prosince 2016, kterou se mění směrnice 2011/16/EU, pokud jde o přístup daňových orgánů k informacím pro boj proti praní peněz (Úř. věst L 342, 16.12.2016, s. 1).

(26) Směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2015/849 ze dne 20. května 2015 o předcházení využívání finančního systému k praní peněz nebo financování terorismu, o změně nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 648/2012 a o zrušení směrnice Evropského parlamentu a Rady 2005/60/ES a směrnice Komise 2006/70/ES (Úř. věst. L 141, 5.6.2015, s. 73).

(27) Směrnice Rady (EU) 2014/107 ze dne 9. prosince 2014, kterou se mění směrnice 2011/16/EU, pokud jde o povinnou automatickou výměnu informací v oblasti daní (Úř. věst. L 359, 16.2.2014, s. 1).

(28) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 182/2011 ze dne 16. února 2011, kterým se stanoví pravidla a obecné zásady způsobu, jakým členské státy kontrolují Komisi při výkonu prováděcích pravomocí (Úř. věst. L 55, 28.2.2011. s. 13).

(29) Nařízení Evropského parlamentu a Rady(ES) č. 45/2001 ze dne 18. prosince 2000 o ochraně fyzických osob v souvislosti se zpracováním osobních údajů orgány a institucemi Společenství a o volném pohybu těchto údajů (Úř. věst. L 8, 12.1.2001, s. 1).

(30) Směrnice Evropského parlamentu a Rady 95/46/ES ze dne 24. října 1995 o ochraně fyzických osob v souvislosti se zpracováním osobních údajů a o volném pohybu těchto údajů (Úř. věst. L 281, 23.11.1995, s. 31).

(31) ABM: řízení podle činností (Activity-Based Management) ABB: ABB: sestavování rozpočtu podle činností (Activity-Based Budgeting).

(32) ve smyslu čl.54 odst. 2 písm. b) finančního nařízení

(33) Podrobnosti o předpokládaném způsobu řízení a odkazy na finanční nařízení je na internetové stránce BudgWeb: http://www.cc.cec/budg/man/budgmanag/budgmanag_en.html

(34) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1073/1999 ze dne 25. května 1999 o vyšetřování prováděném Evropským úřadem pro boj proti podvodům (OLAF), Úř. věst. L 136, 31.5.1999, s.1.

(35) Nařízení Rady (Euratom, ES) č. 2185/96 ze dne 11. listopadu 1996 o kontrolách a inspekcích na místě prováděných Komisí za účelem ochrany finančních zájmů Evropských společenství proti podvodům a jiným nesrovnalostem, Úř. věst. L 292, 15.11.1996, s. 2.

(36) RP = rozlišené prostředky / NRP = nerozlišené prostředky.

(37) ESVO Evropské sdružení volného obchodu.

(38) Kandidátské země a případně potenciální kandidátské země západního Balkánu.

(39) Rokem N se rozumí rok, kdy se návrh/podnět začíná provádět.

(40) Technická a/nebo administrativní pomoc a výdaje na podporu provádění programů a/nebo akcí EU (dřívější rozpočtové položky „BA“), nepřímý výzkum, přímý výzkum.

(41) Rokem N se rozumí rok, kdy se návrh/podnět začíná provádět.

(42) Výstupy se rozumí produkty a služby, které mají být dodány (např.: počet financovaných studentských výměn, počet vybudovaných kilometrů silnic atd.).

(43) Jak je uvedeno v bodu 1.4.2. „Specifické cíle...“

(44) Rokem N se rozumí rok, kdy se návrh/podnět začíná provádět.

(45) Technická a/nebo administrativní pomoc a výdaje na podporu provádění programů a/nebo akcí EU (dřívější rozpočtové položky „BA“), nepřímý výzkum, přímý výzkum.

(46) SZ = smluvní zaměstnanec; MZ = místní zaměstnanec; VNO = vyslaný národní odborník; ZAP= zaměstnanec agentury práce; MOD = mladý odborník při delegaci.

(47) Dílčí strop na externí zaměstnance financované z operačních prostředků (bývalé položky „BA“).

(48) Pokud jde o tradiční vlastní zdroje (cla, dávky z cukru), je třeba uvést čisté částky, tj. hrubé částky po odečtení 25 % nákladů na výběr.

OKRUH 5 víceletého finančního rámce CELKEM
Lidské zdroje	0,069	0,069	0,028	0,014	0,014	0,194
Jiné výdaje správní povahy	0,004	0,004	0,002	0,001	0,001	0,012
Mezisoučet OKRUH 5 víceletého finančního rámce CELKEM	0,073	0,073	0,030	0,015	0,015	0,206

Mimo OKRUH 5 45
víceletého finančního rámce CELKEM

Lidské zdroje

Jiné výdaje
správní povahy

Mezisoučet
mimo OKRUH 5
víceletého finančního rámce CELKEM