Směrnice 2006/1/ES o užívání vozidel najatých bez řidiče pro silniční přepravu zboží 1 stanoví minimální úroveň otevření trhu pro užívání vozidel najatých pro přepravu zboží na jednotném trhu. Cílem je přitom i) dosáhnout optimální alokace zdrojů tím, že se omezí plýtvání výrobními faktory (například kapitál investovaný do nedostatečně užívaných vozidel) a ii) zvýšit flexibilitu a produktivitu dotčených podniků. Všechny cíle souvisí s užíváním najatých vozidel.

Směrnice však zároveň umožňuje členským státům omezit užívání vozidel najatých pro přepravu zboží pro vlastní potřebu, jejichž maximální přípustná hmotnost přesahuje šest tun. Umožňuje rovněž omezení užívání vozidla, které bylo najato v jiném členském státě, než je členský stát, v němž je usazen podnik najímající vozidlo.

Tato omezení mají dopad na účinnost směrnice. Kromě toho vytvářejí zbytečnou zátěž pro podniky a množství různých pravidel, jež jsou pro podnikatele zavádějící. Omezení zátěže pro podniky a vyjasnění pravidel je klíčovým cílem Programu EU pro účelnost a účinnost právních předpisů (REFIT), jehož je tento návrh součástí.

Navrhuje se proto, aby byla odstraněna možnost omezení užívání najatých vozidel pro přepravu pro vlastní potřebu. Kromě toho užívání vozidla najatého v jiném členském státě musí být povoleno na dobu alespoň čtyř měsíců, aby mohly podniky reagovat na dočasný nebo sezónní prudký nárůst poptávky a/nebo nahradit vadná či poškozená vozidla. Umožnění členským státům omezit užívání vozidla najatého v jiném členském státě, než je členský stát, v němž je podnik najímající toto vozidlo usazen, na dobu čtyř měsíců, se zdá být nezbytné, aby se zabránilo možným nerovnostem vzhledem ke značným rozdílům existujícím v členských státech, pokud jde o zdaňování silničních vozidel.

Celkově návrh zajišťuje rovný přístup podnikatelů v dopravě v celé EU k trhu pro najatá vozidla. Zajišťuje rovněž jednotný regulační rámec v EU a umožňuje podnikatelům v dopravě provádět jejich dopravní činnost co nejúčinněji. Vzhledem k tomu, že najatá vozidla jsou obvykle modernější, bezpečnější a méně znečišťující, tento návrh snižuje negativní externality silniční dopravy.

Tento návrh je jedním z několika návrhů v oblasti silniční dopravy, které Komise zamýšlí přijmout v roce 2017 s cílem přizpůsobit legislativní rámec pro odvětví silniční dopravy v EU budoucímu vývoji.

Na vozidla najatá pro přepravu zboží se odkazuje v obou nařízeních (ES) č. 1071/2009 2 a (ES) č. 1072/2009 3 v souvislosti s podmínkami pro trvalé usazení podnikatele v dopravě (které je jedním z požadavků na přístup k povolání podnikatele v silniční dopravě) a v souvislosti s pravidly o licenci Společenství, jejíž ověřený opis musí být dán k dispozici držiteli licence pro každé najaté vozidlo. V tomto smyslu je doprava prováděná najatými vozidly relevantní pro přístup na trh mezinárodní silniční nákladní dopravy. Obě nařízení a směrnice tvoří právní rámec, v němž odvětví silniční přepravy zboží působí v EU. Prosazování ustanovení těchto tří právních aktů je úzce propojeno. Pokud jde zejména o prosazení navrhovaného (volitelného) časového omezení, kterým se užívání vozidla najatého v jiném členském státě, než je členský stát, v němž je podnik najímající toto vozidlo usazen, může omezit na čtyři měsíce, je relevantní pozměňující návrh vztahující se k nařízení (ES) č. 1071/2009. Podle tohoto návrhu by členské státy měly být povinny uvádět registrační značku každého vozidla daného k dispozici podnikateli v silniční dopravě ve svém vnitrostátním elektronickém rejstříku. Toto pravidlo by mělo významně napomoci při monitorování souladu s každým časovým omezením, jak je uvedeno výše.

Návrh je plně v souladu s prioritním cílem Komise, kterým je vytvoření hlubšího a spravedlivějšího vnitřního trhu. Vnitřní trh pro poskytování dopravních služeb využívajících vozidla najatá pro přepravu zboží a pro poskytování služeb v oblasti pronájmu a leasingu vozidel bude posílen. Je rovněž v souladu s cíli společné dopravní politiky popsanými v bílé knize z roku 2011 „Plán jednotného evropského dopravního prostoru – vytvoření konkurenceschopného dopravního systému účinně využívajícího zdroje“ 4 . Tento návrh rovněž omezuje regulační zátěž pro podnikatele a vyjasňuje právní rámec – oba tyto aspekty jsou cíli programu EU REFIT.

Právním základem směrnice je čl. 91 odst. 1 Smlouvy o fungování Evropské unie (SFEU).

Jak je uvedeno v oddílu 7.4 posouzení dopadů, návrh nepřekračuje rámec toho, co je nezbytné k řešení zjištěných problémů. Návrh pouze obsahuje některé cílené změny směrnice, které pomáhají zlepšit legislativní rámec, v němž odvětví silniční nákladní dopravy a odvětví pronájmu a leasingu vozidel v EU působí.

Vzhledem k tomu, že pozměňovaným aktem je směrnice, navrhovaný pozměňující akt by měl mít v zásadě stejnou formu.

Společně s tímto návrhem byl přijat pracovní dokument útvarů týkající se hodnocení ex post směrnice 2006/1/ES 6 . V letech 2015–2016 byla provedena externí studie. Závěrečná zpráva této studie je k dispozici na internetových stránkách Komise 7 .

Zúčastněné strany měly několik příležitostí k poskytnutí příspěvků během hodnocení ex post a v rámci posouzení dopadů. Vedle rozhovorů s vybranými zúčastněnými stranami (27 rozhovorů bylo provedeno na podzim roku 2015 pro hodnocení ex post a 33 ve druhé polovině roku 2016 pro posouzení dopadu) proběhla 12týdenní online veřejná konzultace (zahrnující jak hodnocení ex post, tak posouzení dopadů), která se uskutečnila v období od 11. srpna do 4. listopadu 2016 (bylo obdrženo 27 odpovědí) a 7týdenní konzultace malých a středních podniků, která se uskutečnila v období od 22. září do 11. listopadu 2016 prostřednictvím panelu malých a středních podniků sítě Enterprise Europe Network. Konzultace panelu malých a středních podniků sestávala ze dvou samostatných dotazníků, přičemž jeden se týkal užívání vozidel najatých pro přepravu zboží (156 odpovědí) a druhý používání najatých autobusů a autokarů (94 odpovědí).

V rámci konzultace byla získána řada údajů a cenných relevantních příspěvků od odborníků z praxe. Jedním z jejích výsledků bylo zjištění, že neexistence pravidel EU pro užívání najatých autobusů a autokarů ve skutečnosti nepředstavuje problém a že neexistuje žádný konkrétní segment trhu zabývající se najatými autobusy a autokary. Z tohoto důvodu byla zavržena jedna z původně zamýšlených možností politiky, která by rozšířila působnost směrnice na používání najatých autobusů a autokarů.

V rámci konzultace bylo rovněž získáno několik příspěvků, v nichž členské státy poskytují odůvodnění toho, že uplatňují omezení na používání najatých vozidel. Některé orgány veřejné moci a zástupci odborů se obávají většího konkurenčního tlaku v důsledku odstranění omezení týkajících se užívání najatých vozidel pro přepravu pro vlastní potřebu a větších obtíží při prosazování právních předpisů v oblasti silniční dopravy plynoucích z umožnění užívání vozidel najatých v jiném členském státě. Zatímco odůvodnění omezení týkajících se užívání vozidel najatých v jiném členském státě byla vzata v potaz, odůvodnění, pokud jde o omezení užívání vozidel najatých pro přepravu pro vlastní potřebu, nebyla přesvědčivá.

Komisi byl nápomocen externí dodavatel, který provedl studii o hodnocení ex post směrnice a podpůrnou studii pro posouzení dopadů.

Tato iniciativa je podpořena posouzením dopadů, které obdrželo kladné stanovisko s výhradami Výboru pro kontrolu regulace. Na výhrady bylo reagováno poskytnutím podrobnějších informací o rámci politiky, vysvětlením rozsahu zjištěných problémů a uvedením důvodu, proč je třeba se jimi zabývat nyní, zavržením původní možnosti politiky, která by rozšířila působnost směrnice na používání najatých autobusů a autokarů (neboť této možnosti neodpovídá žádný konkrétní případ), vysvětlením rizik souvisejících s nedosažením očekávaného výsledku upřednostňované možnosti (zejména s ohledem na možné pobídky daňového plánování nebo daňové optimalizace a možné obtíže pro členské státy při prosazování právních předpisů v oblasti silniční dopravy), pokusem o kvantifikaci snížení administrativních nákladů a poskytnutím více informací o konzultaci se zúčastněnými stranami.

Byly zkoumány tyto možnosti politiky:

Možnost 0: Vydání pokynů a doporučení.

Možnost 1: Cílené legislativní změny.

Možnost 1a: Umožnit používání vozidel najatých pro přepravu zboží pro vlastní potřebu v celé EU.

Možnost 1b: Umožnit používání vozidel pro přepravu zboží, která podnikatel usazený v jednom členském státě najal v jiném členském státě, na určitou dobu (tři až čtyři měsíce), například s cílem reagovat na dočasný nebo sezónní prudký nárůst poptávky.

Možnost 1c: Kombinace možnosti 1a a možnosti 1b.

Možnost 2: Stejná pravidla (nebo alespoň pravidla, která nejsou restriktivnější) pro používání najatých vozidel a pro používání vozidel vlastněných podniky.

Upřednostňovanou možností je možnost 1c, neboť se jedná o nejúčinnější možnost, která se zabývá všemi zjištěnými problémy, aniž překračuje rámec toho, co je při této činnosti nezbytné. Je lepší než možnost 2, která by neodstranila množství různých pravidel v EU týkajících se užívání najatých vozidel. Místo toho by rozdílná pravidla různých členských států zůstala zachována, pokud neznevýhodňují najatá vozidla oproti vozidlům vlastněným podnikateli (např. požadavky týkající se nové registrace vozidla zakoupeného/pronajatého v jiném členském státě).

V rámci upřednostňované možnosti by se provozní náklady dopravců EU mohly snížit o celkovou částku 158 milionů EUR v roce 2030. Provozní náklady podnikatele, který přejde z používání vlastních vozidel na vozidla najatá, by se měly snížit o zhruba 2 %. Mimoto se očekává, že ziskovost odvětví pronájmu/leasingu vozidel vzroste zhruba o 81 milionů EUR, takže celkový hospodářský přínos bude zhruba 240 milionů EUR v roce 2030. Tato možnost by kromě toho vedla k vytvoření téměř 5 000 dalších pracovních míst, 2 900 v odvětví pronájmu/leasingu vozidel a 1 700 v odvětví silniční přepravy zboží.

Tento návrh je součástí programu Komise REFIT. Jeho cílem je zjednodušit pravidla pro užívání najatých vozidel. Otevření trhu pro užívání vozidel najatých pro přepravu zboží pro vlastní potřebu odstraní veškerá omezení, což povede ke snížení nákladů na zajištění souladu pro podnikatele. Očekává se, že zavedení jednotného rámce pro užívání vozidel najatých v jiném členském státě (alespoň na dobu čtyř měsíců) zajistí právní jasnost a ušetří podnikatelům až 12,8 milionu EUR nákladů na zrušení registrace jejich vozidla a na novou registraci.

Návrh dodržuje základní práva a zásady uznávané zejména Listinou základních práv Evropské unie 8 .

Návrh nemá žádné důsledky pro rozpočet Unie.

Provádění této směrnice bude důkladně monitorováno. Komise předloží zprávu o provádění a účincích této směrnice nejpozději pět let po uplynutí lhůty pro její provedení. Očekává se, že tato směrnice další liberalizací užívání vozidel najatých pro přepravu zboží posílí trh pro najatá vozidla a povede k nižším nákladům a větší flexibilitě a ziskovosti pro podnikatele. Je třeba shromáždit relevantní informace od příslušných vnitrostátních orgánů, zástupců odvětví pronájmu a leasingu vozidel a prostřednictvím průzkumu mezi podnikateli v silniční dopravě. Očekává se rovněž, že užitečné informace budou získány prostřednictvím vnitrostátních elektronických rejstříků podniků silniční dopravy. Vzhledem k tomu, že podnikatelé v dopravě budou muset v budoucnosti uvádět registrační značku vozidel, jež mají k dispozici, mělo by být snadné získat z těchto rejstříků přehled o podílu vozidel v rámci vozového parku, která jsou registrována v zahraničí.

Hlavní prvky návrhu jsou tyto:

Změna článku 2 směrnice 2006/1/ES

Článek 2 stanoví rámec pravidel, která členské státy uplatňují na užívání vozidel najatých na svém vlastním území podniky usazenými na území jiného členského státu. V této souvislosti je omezení působnosti tohoto článku na „přepravu mezi členskými státy“ zastaralé, neboť najatá vozidla mohu být rovněž používána pro kabotážní činnosti v souladu s ustanoveními nařízení (ES) č. 1072/2009.

Stávající ustanovení umožňují členským státům omezit užívání vozidel najatých v jiném členském státě, než je stát, v němž je usazen podnik, který tato vozidla najímá. To vede k celé řadě různých pravidel v EU a k právní nejistotě, která brání podnikům v tom, aby využívaly potenciálně ekonomicky výhodnějších nájmů v sousedních státech. Je proto navrhováno, aby bylo podnikům umožněno používat vozidla najatá kdekoli v EU v celé EU.

Vzhledem k tomu, že daňové sazby uplatňované na vozidla se v EU stále značně liší, a s cílem zabránit daňovým nerovnostem mohou členské státy omezit dobu užívání vozidla na svých územích, najatého v jiném členském státě, než je stát, v němž je usazen podnik, který jej najímá, přičemž však minimální doba nesmí být kratší než čtyři měsíce. Tato 4měsíční minimální lhůta má zajistit, aby vozidla najatá (a registrovaná) v jiném členském státě mohla být použita s cílem reagovat zejména na krátkodobý, sezónní nebo dočasný prudký nárůst poptávky a/nebo nahradit vadná či poškozená vozidla.

Změna článku 3 směrnice 2006/1/ES

Článek 3 stanoví rámec pravidel, která členské státy uplatňují na užívání vozidel najatých podniky usazenými na jejich území. Stávající ustanovení se vztahují na najatá vozidla registrovaná nebo zákonně uvedená do provozu v daném členském státě, „a to pokud jsou splněny podmínky uvedené v článku 2“. Vzhledem k tomu, že změněný článek 2 umožňuje užívání najatých vozidel registrovaných nebo zákonně uvedených do provozu v jakémkoli členském státě, odstavec 1 se mění s cílem odstranit tento nesoulad. Mělo by být možné používat vozidlo, které bylo registrováno nebo uvedeno do provozu v souladu s právními předpisy v jiném členském státě, než je stát, v němž je usazen podnik, který jej najímá, nejen pro účely přepravy v jakémkoli jiném členském státě (v souladu s pozměněným článkem 2), ale rovněž pro účely přepravy v členském státě, v němž je usazen podnik, který vozidlo najímá.

Odstavec 2 se ruší, neboť členské státy by již neměly mít možnost omezovat užívání vozidel najatých pro přepravu zboží pro vlastní potřebu. Podnikům v celé EU by mělo být umožněno užívat vozidla najatá pro přepravu zboží pro vlastní potřebu a využívat souvisejících výhod. Neměly by být omezeny na používání vozidel, která vlastní, nebo na externí zajištění přepravy podnikem poskytujícím takové služby pro cizí potřebu. Vozidla vlastněná podniky, které je používají pro přepravu pro vlastní potřebu, jsou často nedostatečně využívána a jsou v průměru starší, méně bezpečná a více znečišťující než najatá vozidla.

Nový článek 5a ve směrnici 2006/1/ES

Tato směrnice představuje krok vpřed v rámci otevírání trhu pro užívání najatých vozidel pro silniční přepravu zboží. Tím, že umožňuje užívání vozidla najatého v jiném členském státě, než je stát, v němž je usazen podnik, který vozidlo najímá, po minimální dobu čtyř měsíců, a tím, že odstraňuje omezení týkající se užívání vozidel najatých pro přepravu zboží pro vlastní potřebu, směrnice otevírá nové možnosti jak pro podniky najímající vozidla, tak pro podniky působící v oblasti pronájmu/leasingu vozidel v celé EU.

Provádění a účinky této nové směrnice a její dopad na podnikatele v dopravě provádějící přepravu zboží pro vlastní nebo cizí potřebu a na odvětví pronájmu/leasingu vozidel by měly být posouzeny ve zprávě, kterou předloží Komise. Toto posouzení by mělo být provedeno, jakmile budou k dispozici dostatečné důkazy, což by mělo být pět let po ukončení lhůty pro provedení (šest a půl roku po vstupu nové směrnice v platnost). Na základě této zprávy Komise posoudí, zda je třeba přijmout další opatření.