15.9.2017   

CS

Úřední věstník Evropské unie

C 306/20

1.

zdůrazňuje, že navzdory snahám o snížení míry nezaměstnanosti mladých lidí tento problém nejenže i nadále představuje velkou socioekonomickou výzvu, ale podrývá také spravedlnost, rovnost a solidaritu, o něž se opírá evropský projekt;

2.

vítá kroky, jež Evropská komise podnikla v návaznosti na vyjádření svého předsedy, který dal najevo obavy v souvislosti se složitou situací, v níž se momentálně nachází značná část mladých lidí, kteří byli těžce zasaženi krizí, a jejichž konkrétním výsledkem jsou iniciativy s názvem „Investice do evropské mládeže“ a „Evropský sbor solidarity“;

3.

vyzdvihuje význam zapojení místních a regionálních orgánů a dalších subjektů, včetně soukromého sektoru a subjektů třetího sektoru, pro provádění opatření, která mají zajistit začlenění mladých lidí na trh práce;

4.

vybízí instituce Evropské unie ke spolupráci se soukromým sektorem a subjekty třetího sektoru a kromě toho žádá, aby byl soukromý a třetí sektor zapojen do koncipování programů, jejichž cílem je zajistit lepší soulad mezi potřebami trhu a kvalifikacemi pracovníků;

5.

zdůrazňuje, že nezaměstnanost mladých lidí má důsledky na místní, celostátní a unijní úrovni a že všeobecné a odborné vzdělávání a mládež spadají do působnosti členských států a v souladu s článkem 6 SFEU musí Evropská unie podporovat, koordinovat nebo doplňovat činnosti jednotlivých zemí, neboť podpora zaměstnanosti je záležitostí společného zájmu. Úspěšnost příslušných opatření EU, která musejí být v souladu se zásadami subsidiarity a proporcionality, tudíž závisí na spolupráci s místními a regionálními orgány;

6.

znovu upozorňuje na to, že k hlavním cílům politiky EU v oblasti mládeže by mělo i nadále patřit zajištění rovných příležitostí, podpora sociálního začlenění mladých lidí a zvyšování jejich konkurenceschopnosti na trhu práce a současně podpora angažovanosti a vlastní odpovědnosti mladých lidí v jejich vzdělávací a profesní dráze, intenzivnější práce s mládeží, nediskriminace a mezikulturního porozumění. V tomto ohledu poukazuje na to, že důležitým faktorem pro zajištění rovných příležitostí je rovněž přístup k dopravním prostředkům a k informacím a že je nutné to zohlednit;

7.

vyslovuje se pro to, aby bylo integrovaným způsobem podněcováno aktivní partnerství na všech úrovních správy a samosprávy, které mají na starosti spolupráci s mladými lidmi a mládežnickými organizacemi;

8.

je rovněž přesvědčen o tom, že je nutné podniknout kroky s cílem poskytnout mladým lidem lepší start do profesního života, a to tím, že se bude investovat do jejich technických a behaviorálních znalostí a pracovních a komunikačních dovedností a zkušeností a pomůže se jim také se začleněním na trh práce tím, že začnou vykonávat samostatnou výdělečnou činnost nebo budou zaměstnáni na místo, které odpovídá jejich profilu. Je rovněž nutné investovat do modelu, který podpoří možnost rekvalifikace, jež by mladým lidem otevřela nové pracovní příležitosti;

9.

navrhuje, aby jedním z konkrétních opatření bylo koncipování a podpora workshopů pro mladé lidi, v jejichž rámci by se seznamovali s různými profesemi, a popřípadě by tak mohli objevit novou oblast pracovní činnosti, která je bude zajímat;

10.

domnívá se, že rozmanité formy investování do mladých lidí – v oblasti formálního i neformálního vzdělávání – jsou výchozím předpokladem pro vybudování spravedlivé, otevřené, inkluzivní a dobře fungující demokratické společnosti, která se vyznačuje sociální mobilitou, mezikulturní integrací a udržitelným rozvojem a růstem. Je rovněž přesvědčen o tom, že je důležité vytvořit pro naše mladé lidi příležitosti, které jim umožní získat náležitý přístup ke společným statkům, jež EU vytvořila, a aktivněji přispívat k solidárním projektům a k utváření budoucnosti Evropy;

11.

i když se situace mladých lidí na trhu práce v mnoha členských státech v uplynulých letech rozhodně zlepšila, vyvolává počet 4 milionů nezaměstnaných mladých lidí hluboké znepokojení, přičemž existují výrazné rozdíly nejen mezi jednotlivými členskými státy, ale i v rámci téhož státu. Výbor poukazuje na to, že ačkoli byla v posledních letech na evropské a vnitrostátní úrovni uskutečněna opatření a projekty za účelem profesní aktivace mladých lidí a zvýšení míry jejich zaměstnanosti, musejí členské státy a EU podnikat další kroky;

12.

za mimořádně znepokojivé pokládá to, že velká část mladých lidí absolvuje vzdělání, které neodpovídá výzvám současného trhu práce, že není dostatečně podporován rozvoj podnikatelských projektů, inovací a výzkumu a že vývoj vzdělávacích systémů v členských státech nedrží krok s rychlým tempem hospodářských a společenských změn. Mnoho mladých lidí tedy není při vstupu na trh schopno splnit očekávání společnosti a svá vlastní očekávání;

13.

za velmi alarmující je třeba označit výsledky průzkumů, podle nichž se více než polovina mladých lidí v Evropě považuje za osoby vyloučené ze společenského, hospodářského a politického života, ačkoli současně projevují výrazný zájem zapojit se ve své zemi do těchto sfér. Poukazuje rovněž na to, že mladí lidé současně dávají najevo stále větší nezájem o sociální problémy a o hospodářskou a politickou situaci;

14.

je potěšen tím, že si je Evropská komise vědoma nutnosti soustředit opatření v této oblasti na úrovni členských států. Výbor se ztotožňuje s názorem, že je především na členských státech a jejich regionálních a místních orgánech, aby hledaly vhodné metody a prostředky pro dosažení zamýšlených cílů. Komise by tudíž měla tato opatření v co největší míře podporovat a měla by náležitě a účinně koordinovat úsilí jednotlivých zemí s cílem znásobit pozitivní účinky těchto opatření v celé EU;

15.

v této souvislosti upozorňuje obzvláště na to, že při realizaci plánovaných opatření v jednotlivých zemích by měly hrát zásadní roli orgány samosprávy;

16.

tento názor pramení z toho, že právě tyto orgány jsou díky svému bezprostřednímu kontaktu s naléhavými sociálními problémy nejlépe obeznámeny s jejich specifickými místními, místní úroveň přesahujícími či regionálními příčinami. Zároveň mají k dispozici zavedené instituce, jež obecně vzato řádně fungují a již léta se zabývají výzvami v této oblasti. Soustředění úsilí a prostředků v těchto osvědčených institucích, kterým poskytly demokratickou legitimitu jejich místní komunity, představuje nejúčinnější způsob, jak co nejrychleji zintenzivnit plánovaná opatření;

17.

oceňuje rozsáhlá opatření, jež jsou prováděna v rámci Iniciativy na podporu zaměstnanosti mladých lidí, Evropského sociálního fondu a Evropského fondu pro regionální rozvoj. Očekává, že v rámci nadcházejícího přezkumu VFR bude i v období po roce 2020 věnována náležitá pozornost četným sociálním výzvám EU, včetně vzdělávání, zaměstnanosti mladých lidí a sociálního začlenění, a že bude položen zvláštní důraz na nejvíce znevýhodněné regiony, jak se stanoví v článku 174 SFEU;

18.

oceňuje rovněž činnost, kterou vyvíjí Evropská investiční banka ve prospěch mladých podnikatelů, a vyzdvihuje důležitost přístupu k finančním prostředkům a žádá, aby se v těchto opatřeních pokračovalo;

19.

připomíná, že podporuje systém záruk pro mladé lidi. S ohledem na některé výzvy, které vyvstaly na místní a regionální úrovni, vyzývá Radu, aby se vynasnažila o zavedení zjednodušených postupů pro placení stáží tak, aby tyto postupy neměly odrazující účinek;

20.

vyzývá Evropskou komisi, aby při přezkumu Evropské strategie pro mládež na období po roce 2018 zohlednila postoje místních a regionálních orgánů;

21.

mimoto zdůrazňuje, že by Evropská komise při své snaze zajistit vysoce kvalitní systémy odborného vzdělávání a přípravy, které budou mladým lidem usnadňovat vstup na trh práce, měla vzít v potaz také problém získávání znalostí a dovedností – především těch praktických – u mladých lidí prostřednictvím účasti v rámci neformálního a informálního vzdělávání. V tomto ohledu znovu vyzývá ke spolupráci na základě partnerství mezi orgány na celostátní, regionální a místní úrovni, podniky, zaměstnanci a jejich organizacemi a subjekty občanské společnosti, aby bylo možné více využívat znalostí a kvalifikací dosažených prostřednictvím neformálního a informálního učení (1). Je rovněž přesvědčen o tom, že je nutné zavést jednotné systémy validace, které umožní uznávat a formalizovat průřezové dovednosti nabyté v rámci neformálního vzdělávání, a snažit se zajistit, aby byla na trhu práce uznána hodnota těchto dovedností vedle kvalifikací získaných v rámci vzdělávání formálního;

22.

obzvláště vítá to, že si je Evropská komise vědoma významu programu ERASMUS+ jakožto jednoho z nejdůležitějších nástrojů pro rozvoj mezinárodní aktivity mladých lidí, jejich vzdělávání, osobní rozvoj a formování jejich povědomí o Evropě a globálním trhu. Vítá mezinárodní činnost všech klíčových subjektů, které tyto výměny podporují, mimo jiné škol a zařízení odborného vzdělávání. Zdůrazňuje, že je nutné tento program ještě více rozvinout, a to mimo jiné navýšením finančních prostředků, které jsou na tento program vyčleněny ve stávajícím rozpočtovém rámci. Zároveň ovšem poukazuje na to, že v zájmu zvýšení dopadu nástrojů mobility a vzdělávání (formálního a neformálního) v rámci programu ERASMUS+ by měla být rovněž posílena úloha vysokých škol a subjektů třetího sektoru coby institucí, které se na provádění tohoto programu přímo podílejí. Z tohoto důvodu Výbor doporučuje přijmout taková řešení, která vysokým školám a nevládním organizacím umožní vytvořit ještě účinnější nástroje pro rozvoj nástrojů mezinárodní mobility a mezinárodního vzdělávání;

23.

vítá záměr vytvořit Evropský sbor solidarity a vysoce oceňuje moderní způsob vyhledávání zájemců o činnosti nabízené v rámci Evropského sboru solidarity, který je založen na registraci na zvláštních internetových stránkách. Tento postup registrace by měl být doplněn o další nástroje, aby byla zajištěna a usnadněna účast všech mladých lidí, zejména těch, kteří se nacházejí v nejsložitější situaci. Tento způsob by měl sloužit k všeobecné propagaci myšlenky Evropského sboru solidarity a zejména významu hodnoty solidarity jakožto hlavního stmelujícího prvku evropského společenství. Současně však Výbor zdůrazňuje, že je nutné navrhnout řešení, která zajistí, že budou mít k tomuto sboru přístup všichni mladí lidé bez ohledu na svou socioekonomickou situaci a úroveň vzdělání. Mimoto je nezbytné nalézt řešení, díky nimž se do tohoto sboru budou moci zapojit i ti mladí lidé, kteří mají omezený přístup k internetu;

24.

vyzývá Evropskou komisi, aby neprodleně určila právní základ pro Evropský sbor solidarity a navrhla udržitelný způsob jeho financování po roce 2017 tak, aby se zamezilo nadměrnému zatížení stávajících programů financování, jako je například Erasmus+, a bylo možné splnit očekávání stále většího počtu mladých lidí, kteří se do tohoto sboru chtějí zapojit;

25.

poukazuje na to, že tato iniciativa nesmí způsobit přílišnou administrativní zátěž mladým lidem, kteří se jí chtějí účastnit, a že by do ní měly být zapojeny stávající mládežnické organizace v členských státech a existující instituce – především na místní, vyšší než místní a regionální úrovni –, které mají na starosti provádění politiky zaměřené na mládež a podporu mládežnických organizací;

26.

upozorňuje na to, že v zájmu podpory Evropského sboru solidarity je nutné zavést správní systém, který usnadní účast na dobrovolné činnosti jak účastníkům, tak organizacím občanské společnosti;

27.

zdůrazňuje, že obě složky Evropského sboru solidarity (dobrovolnická a profesní) by se měly vzájemně doplňovat, ale měly by být od sebe zřetelně oddělené, aby bylo možné zavést nezbytné mechanismy pro zamezení nehlášenému zaměstnávání. Zároveň je nutné, aby tento sbor nebyl využíván k nahrazování placených pracovních míst neplacenou dobrovolnou činností;

28.

upozorňuje na to, že v chartě Evropského sboru solidarity by měl být položen zvláštní důraz na praktický rozměr evropské solidarity, jenž spočívá v navazování trvalých vztahů mezi lidmi, kteří evropské společenství tvoří, a současném posilování vědomí evropské identity;

29.

je potěšen tím, že byl zdůrazněn přínos meziregionální a přeshraniční spolupráce, upozorňuje však na to, že se Evropský sbor solidarity musí zaměřit i na dobrovolnou činnost na místní úrovni. Velká část dobrovolné činnosti je vykonávána tam, kde mají dobrovolníci své bydliště. Soustředění se na tuto dobrovolnou činnost, která přináší prospěch místním komunitám, může pomoci posílit trh práce, předcházet sociálnímu vyloučení a zabraňovat odlivu obyvatelstva z venkovských oblastí do oblastí městských;

30.

podporuje cíl Evropského sboru solidarity, a sice pomáhat lidem v nouzi. Důležitým kritériem při posuzování kvality projektů by měly být potřeby a očekávání místních obyvatel;

31.

upozorňuje na to, že je nutné vypracovat společný rámec pro spolupráci mezi Evropským sborem solidarity, programem OSN pro dobrovolníky, mírovými sbory USA a dalšími organizacemi podobného charakteru;

32.

zdůrazňuje, že je nutné zavést takové formy činnosti Evropského sboru solidarity, aby bylo možné využít stávajícího potenciálu mládežnických organizací v Evropě a dobrovolné činnosti, již tyto organizace vykonávají. Smyslem Evropského sboru solidarity není přejímat nebo nahrazovat činnost těchto organizací, nýbrž ji doplňovat. Výbor poukazuje na to, že pro to, aby byl Evropský sbor solidarity úspěšný, bude naprosto nezbytné zapojit do spolupráce s ním mládežnické organizace, které působí v jednotlivých členských státech. Dále zdůrazňuje, že při přípravě strategie Evropského sboru solidarity je důležité uznat mimořádně důležitou úlohu zkušeností, které za několik desetiletí získaly evropské mládežnické organizace v oblasti řízení dobrovolnické činnosti a rozvoje komunit, a využít této znalostní základny;

33.

zdůrazňuje, že je nutné zavést nástroje pro monitorování a podporu účastnících se mladých lidí s cílem zaručit kvalitu činností, které Evropský sbor solidarity nabízí, a rovněž je nutné zajistit, aby byli mladí lidé na svou účast na různých činnostech v rámci sboru zaškoleni a připraveni. Mimoto by se přijímající organizace, které se podílejí na profesní složce, zejména co se týče stáží a učňovské přípravy, měly řídit zásadami a standardy, jež jsou uvedeny například v Evropské chartě kvality stáží a učňovské přípravy, aby bylo zaručeno, že budou tato pracovní místa kvalitní;

34.

stejně tak je třeba objasnit, jaký bude vztah mezi Evropským sborem solidarity a Evropskou dobrovolnou službou (EDS), s cílem zamezit překrývání se a zajistit kontinuitu a plynulost příležitostí podporovaných v rámci Evropské unie;

35.

poukazuje na to, že spolu s vytvořením Evropského sboru solidarity by měl být rovněž vypracován systém pro uznávání dovedností, jež byly při dobrovolné činnosti vykonávané v rámci tohoto sboru nabyty, a to jak ve veřejném a soukromém sektoru, tak i v institucích vysokoškolského vzdělávání. Tyto dovednosti spadají do neformálního vzdělávání, což momentálně není zohledněno v příslušném systému oficiálního uznávání kvalifikací;

36.

zdůrazňuje, že pokud budou mít mladí lidé možnost získat další dovednosti prostřednictvím práce a dobrovolné činnosti, bude to mít pozitivní vliv na veřejný i na soukromý sektor, poněvadž to zvýší zaměstnatelnost mladých lidí a vytvoří konkurenceschopnější zdroj nadaných lidí, z něhož budou moci zaměstnavatelé nabírat pracovníky. Z tohoto důvodu vyzývá ke spolupráci se soukromým sektorem s cílem prozkoumat, jak by se dalo dosáhnout toho, aby dovednosti lépe odpovídaly potřebám trhu práce.