—

s ohledem na návrh rozhodnutí Rady (COM(2016)0109),

—

s ohledem na Úmluvu Rady Evropy o prevenci a potírání násilí na ženách a domácího násilí, která byla připravena k podpisu dne 11. května 2011 v Istanbulu (dále jen „Istanbulská úmluva“),

—

s ohledem na článek 2 a čl. 3 odst. 3 druhý pododstavec Smlouvy o Evropské unii (SEU),

—

s ohledem na Smlouvu o fungování Evropské unie (SFEU), a zejména na její články 8, 19, 157, 216 a čl. 218 odst. 6 druhý pododstavec písm. a),

—

s ohledem na články 21, 23, 24, 25 a 26 Listiny základních práv Evropské unie,

—

s ohledem na Pekingskou deklaraci a akční platformu, které byly přijaty na čtvrté světové konferenci o ženách dne 15. září 1995, a na následující výsledné dokumenty přijaté na zvláštních zasedáních OSN Peking + 5 (2000), Peking + 10 (2005), Peking + 15 (2010) a Peking + 20 (2015),

—

s ohledem na ustanovení právních nástrojů OSN v oblasti lidských práv, zejména těch, které se týkají práv žen, jako je např. Charta OSN, Všeobecná deklarace lidských práv, Mezinárodní pakt o občanských a politických právech a Mezinárodní pakt o hospodářských, sociálních a kulturních právech, Úmluva o potlačování a zrušení obchodu s lidmi a využívání prostituce druhých osob, Úmluva o odstranění všech forem diskriminace žen a její opční protokol, Úmluva proti mučení a jinému krutému, nelidskému či ponižujícímu zacházení nebo trestání, Úmluva o právním postavení uprchlíků z roku 1951 a zásada jejich nenavracení zakotvená v této úmluvě a Úmluva Organizace spojených národů o právech dítěte,

—

s ohledem na Úmluvu OSN o právech osob se zdravotním postižením, jíž je EU smluvní stranou, mj. na závěrečné připomínky Výboru OSN pro práva osob se zdravotním postižením určené EU, kterými Unii vyzývá, aby přistoupila k Istanbulské úmluvě s cílem ochránit ženy a dívky s postižením před násilím,

—

s ohledem na zprávu Evropského parlamentu o provádění Úmluvy OSN o právech osob se zdravotním postižením, která EU vyzývá, aby se stala smluvní stranou Istanbulské úmluvy, což bude představovat další krok v boji proti násilí páchanému na ženách a dívkách se zdravotním postižením,

—

s ohledem na obecnou připomínku Výboru OSN pro práva osob se zdravotním postižením ze dne 26. srpna 2016 týkající se článku 6 („Ženy a dívky se zdravotním postižením“) Úmluvy OSN o právech osob se zdravotním postižením,

—

s ohledem na své usnesení ze dne 9. června 2015 o strategii EU pro rovnost žen a mužů pro období po roce 2015 (1),

—

s ohledem na své usnesení ze dne 26. listopadu 2009 o odstranění násilí páchaného na ženách (2), na své usnesení ze dne 5. dubna 2011 o prioritách a základních rysech nového rámce politiky EU pro boj proti násilí páchanému na ženách (3) a na své usnesení ze dne 6. února 2013 o 57. zasedání Komise OSN pro postavení žen: odstraňování a prevence všech forem násilí páchaného na ženách a dívkách (4),

—

s ohledem na své usnesení ze dne 25. února 2014 obsahující doporučení Komisi o boji proti násilí páchanému na ženách (5) a na posuzování evropské přidané hodnoty,

—

s ohledem na své usnesení ze dne 24. listopadu 2016 o přistoupení EU k Istanbulské úmluvě o prevenci a potírání násilí vůči ženám (6),

—

s ohledem na Evropský pakt pro rovnost žen a mužů (2011–2020), který přijala Rada Evropské unie v březnu 2011,

—

s ohledem na hlavní směry EU týkající se násilí páchaného na ženách a boje proti všem formám diskriminace žen,

—

s ohledem na pracovní dokument útvarů Komise ze dne 3. prosince 2015 s názvem „Strategický závazek ohledně rovnosti žen a mužů v letech 2016–2019“ (SWD(2015)0278),

—

s ohledem na své usnesení ze dne 9. září 2015 o posílení postavení dívek v EU prostřednictvím vzdělávání (7),

—

s ohledem na prohlášení týmu složeného ze tří předsednictví EU (Nizozemsko, Slovensko, Malta) ze dne 7. prosince 2015 o rovnosti žen a mužů,

—

s ohledem na směrnici 2012/29/EU ze dne 25. října 2012, kterou se zavádí minimální pravidla pro práva, podporu a ochranu obětí trestného činu a kterou se nahrazuje rámcové rozhodnutí Rady 2001/220/SVV (8),

—

s ohledem na směrnici 2011/99/EU ze dne 13. prosince 2011 o evropském ochranném příkazu (9) a na nařízení (EU) č. 606/2013 ze dne 12. června 2013 o vzájemném uznávání ochranných opatření v občanských věcech (10),

—

s ohledem na směrnici 2011/36/EU ze dne 5. dubna 2011 o prevenci obchodování s lidmi, boji proti němu a ochraně obětí, kterou se nahrazuje rámcové rozhodnutí Rady 2002/629/SVV (11) a na směrnici 2011/93/EU ze dne 13. prosince 2011 o boji proti pohlavnímu zneužívání a pohlavnímu vykořisťování dětí a proti dětské pornografii, kterou se nahrazuje rámcové rozhodnutí Rady 2004/68/SVV (12),

—

s ohledem na směrnici Rady 2006/54/ES o zavedení zásady rovných příležitostí a rovného zacházení pro muže a ženy v oblasti zaměstnání a povolání a na směrnici Rady 2004/113/ES, kterou se zavádí zásada rovného zacházení s muži a ženami v přístupu ke zboží a službám a jejich poskytování, které upravují definici obtěžování a sexuálního obtěžování a odsuzují je,

—

s ohledem na plán Komise pro možné přistoupení EU k Istanbulské úmluvě z října 2015,

—

s ohledem na třetí čtvrtletní zprávu o činnosti komisaře pro lidská práva Rady Evropy, kterou dne 16. listopadu 2016 zveřejnil v souvislosti s definicí genderově podmíněného násilí uvedenou v Istanbulské úmluvě,

—

s ohledem na společné prohlášení předsednictví, Evropské komise a Evropského parlamentu, které bylo přijato na Maltě dne 3. února 2017 a jež vyzývá k urychlenému přistoupení EU k Istanbulské úmluvě o potírání násilí na ženách,

—

s ohledem na své usnesení ze dne 14. března 2017 o rovnosti žen a mužů v Evropské unii v letech 2014–2015 (13) a na usnesení ze dne 10. března 2015 o pokroku v oblasti rovnosti žen a mužů v Evropské unii v roce 2013 (14),

—

s ohledem na studii tematického sekce Občanská práva a ústavní záležitosti z roku 2016 s názvem „Znalosti a know-how: Úloha sebeobrany při prevenci násilí páchaného na ženách“ (Knowledge and Know-How: The Role of Self-Defence in the Prevention of Violence against Women), a to především v souvislosti s přínosem nácviku sebeobrany k uplatňování článku 12 Istanbulské úmluvy,

—

s ohledem na čl. 99 odst. 5 jednacího řádu,

—

s ohledem na společná jednání Výboru pro občanské svobody, spravedlnost a vnitřní věci a Výboru pro práva žen a rovnost pohlaví podle článku 55 jednacího řádu,

—

s ohledem na předběžnou zprávu Výboru pro občanské svobody, spravedlnost a vnitřní věci a Výboru pro práva žen a rovnost pohlaví a na stanovisko Výboru pro právní záležitosti (A8-0266/2017),

A.

vzhledem k tomu, že rovnost žen a mužů je základní hodnotou EU; vzhledem k tomu, že právo na rovné zacházení a nediskriminaci je základní právo, které je zakotveno ve Smlouvách a v Listině základních práv a mělo by být plně respektováno, prosazováno a uplatňováno v legislativě, v praxi, v judikatuře i v každodenním životě; vzhledem k tomu, že podle indexu rovnosti žen a mužů zatím žádná země nedosáhla úplné rovnosti mezi ženami a muži; vzhledem k tomu, že násilí na základě pohlaví je příčinou i následkem nerovností mezi ženami a muži;

B.

vzhledem k tomu, že v EU stále ještě přetrvávají moderní podoby otroctví a obchodování s lidmi;

C.

vzhledem k tomu, že členské státy musejí uznat, že pokud dojde k násilí, společnost selhala ve svém prvořadém úkolu chránit a zbývají jí pouze reaktivní opatření, jako je odškodnění obětí a stíhání pachatelů trestných činů;

D.

vzhledem k tomu, že EU musí přijmout ve spolupráci s členskými státy všechna nezbytná opatření, díky nimž bude prosazováno a chráněno právo žen na život prostý fyzického i psychického násilí jak ve veřejné, tak i v soukromé oblasti;

E.

vzhledem k tomu, že genderově podmíněné násilí by nemělo být bráno na lehkou váhu nebo být vnímáno jako záležitost, kterou lze odložit a vyřešit později, protože se jen v EU dotýká přes 250 milionů žen a dívek a má obrovský dopad na společnost, zvyšuje strach a polarizaci společnosti a přispívá ke stresu a duševním chorobám, jelikož ohrožuje bezpečí poloviny populace; vzhledem k tomu, že podle odhadu Evropského institutu pro rovnost žen a mužů (EIGE) dosahují náklady společnosti v důsledku sexuálního násilí v EU ročně 226 miliard EUR;

F.

vzhledem k tomu, že násilí páchané na ženách (15) a genderově podmíněné násilí, a to jak fyzické, tak i psychické, je v EU široce rozšířené a je nutné jej chápat jako extrémní formu diskriminace a porušování lidských práv, které se dotýká žen ze všech vrstev společnosti bez ohledu na věk, vzdělání, příjem, společenské postavení a zemi původu nebo bydliště a představuje hlavní překážku dosažení rovnosti mezi ženami a muži jak z ekonomického, tak i z politického hlediska; vzhledem k tomu, že jsou zapotřebí další opatření, která by povzbudila ženy, jež se staly obětí násilí, k tomu, aby svoji zkušenost oznámily a vyhledaly pomoc, a zajistila pro ně vhodnou pomoc odpovídající jejich potřebám, včetně odpovídajících informací o jejich právech, a také přístup ke spravedlnosti, který by zajistil stíhání pachatelů;

G.

vzhledem k tomu, že se ve zprávě Agentury Evropské unie pro základní práva s názvem „Násilí na ženách: celounijní průzkum“ (Violence against women: an EU-wide survey) z března roku 2014 uvádí, že jedna třetina všech žen v Evropě zakusila alespoň jednou v dospělosti fyzické nebo sexuální akty násilí, 20 % zažilo obtěžování na internetu, jedna žena z dvaceti byla znásilněna a více než jedna z deseti žen zažila sexuální násilí s použitím síly;

H.

vzhledem k tomu, že jedna z deseti žen se již stala terčem sexuálního obtěžování nebo pronásledování prostřednictvím nových technologií a 75 % žen na vyšších rozhodovacích pozicích musí snášet sexuální obtěžování; vzhledem k tomu, že to ukazuje, že žádná žena ani dívka bez ohledu na věk a postavení není před sexuálním násilím v bezpečí;

I.

vzhledem k tomu, že je nutné přijmout opatření k řešení nově se objevujícího fenoménu genderově podmíněného násilí online, včetně šikany, obtěžování a zastrašování, a to především vůči mladým ženám a dívkám a LGBTI osobám;

J.

vzhledem k tomu, že občané a rezidenti nejsou v EU proti násilí na základě pohlaví chráněni stejně, a to kvůli chybějící evropské strategii, včetně neexistujícího legislativního aktu, a odlišné politice a právní úpravě v jednotlivých členských státech, pokud jde mimo jiné o definici trestných činů a působnost právních předpisů, a jsou i nadále vystaveni tomuto násilí; vzhledem k tomu, že v EU existují také rozdíly, pokud jde o informace, možnost využívat chráněné ubytování, o podpůrné služby a práva;

K.

vzhledem k tomu, že násilí páchané na ženách souvisí s nerovnoměrným rozdělením moci mezi ženami a muži, se sexismem a genderovými stereotypy, které vedly k dominanci mužů nad ženami a znemožnily ženám jejich plný rozvoj;

L.

vhledem k tomu, že násilí na ženách přispívá k přetrvávání nerovností na základě pohlaví, protože brání přístupu obětí k zaměstnání, což má negativní dopad na jejich finanční nezávislost a ekonomiku obecně;

M.

vzhledem k tomu, že důležitým faktorem, proč ženy neoznamují sexuální násilí, je ekonomická závislost na jeho pachateli;

N.

vzhledem k tomu, že extrémní chudoba zvyšuje riziko násilí a dalších forem vykořisťování, což brání ženám, aby se plně zapojily do všech oblastí života, a stojí v cestě dosažení rovnosti žen a mužů;

O.

vzhledem k tomu, že s cílem zvýšit viditelnost žen na vedoucích pozicích a tím bojovat proti vnímání žen jako objektu a kultuře genderově podmíněného násilí je třeba vyvinout větší úsilí pro usnadnění a podporu zapojení žen do politické, ekonomické a sociální sféry;

P.

vzhledem k tomu, že v Istanbulské úmluvě je stanoveno, že veškerá její ustanovení, a zvláště opatření na ochranu práv obětí, musejí být zajištěna „bez jakékoliv diskriminace, zejména diskriminace na základě pohlaví, genderu, rasy, barvy pleti, jazyka, vyznání, politického nebo jiného smýšlení, národnostního nebo sociálního původu, příslušnosti k národnostní menšině, majetku, narození, sexuální orientace, genderové identity, věku, zdravotního stavu, zdravotního postižení, rodinného stavu, postavení migranta nebo uprchlíka či jiného postavení“;

Q.

vzhledem k tomu, že u žen se zdravotním postižením je 1,5 až 10krát vyšší pravděpodobnost, že se stanou terčem genderově podmíněného násilí, a kvůli jejich závislému postavení je pro ně ještě obtížnější násilí oznámit; vzhledem k tomu, že ženy a dívky se zdravotním postižením netvoří jednolitou skupinu, nýbrž skupinu, která zahrnuje ženy v různém postavení a různých situacích a ženy s různými druhy zdravotního postižení, jako jsou například tělesné, psychosociální, intelektuální nebo smyslové poruchy, s nimiž se mohou, ale nemusejí pojit funkční omezení; vzhledem k tomu, že podle Úmluvy OSN o právech osob se zdravotním postižením je nutné, aby smluvní státy přijaly opatření, která by zajistila, aby ženy se zdravotním postižením mohly plně a rovnocenně uplatňovat všechna lidská práva a základní svobody;

R.

vzhledem k tomu, že některé skupiny žen a dívek, například migrantky, uprchlice a žadatelky o azyl, ženy a dívky se zdravotním postižením, LGBTI ženy a Romky, jsou ohroženy vícenásobnou diskriminací, a jsou tedy ještě více ohroženy násilím, a to z důvodů vyvolaných sexismem, který se pojí s rasismem, xenofobií, homofobií, transfobií a intersexfobií a také z důvodu diskriminace na základě věku, zdravotního postižení, etnické příslušnosti nebo náboženství; vzhledem k tomu, že ženy v Evropě čelí prolínajícím se a vícečetným formám diskriminace, které jim brání v přístupu ke spravedlnosti a službám na jejich podporu a ochranu a v uplatňování jejich základních práv; vzhledem k tomu, že ženám by se mělo při uplatňování ochranných opatření dostat specializovaných podpůrných služeb;

S.

vzhledem k tomu, že násilí páchané na ženách se příliš často považuje za soukromou záležitost a příliš snadno toleruje; vzhledem k tomu, že se ve skutečnosti jedná o systémové porušování základních práv a závažný trestný čin, který musí být jako takový potrestán; vzhledem k tomu, že beztrestnost pachatelů musí skončit, aby se zajistilo, že pachatelé budou stíháni a že se ženám a dívkám, které se staly obětí násilí, dostane odpovídající podpory a uznání ze strany soudního systému, aby se přerušil začarovaný kruh traumatu, mlčení a samoty obklopující ženy a dívky, které se staly obětí násilí, a to nehledě na jejich zeměpisný původ nebo společenskou třídu;

T.

vzhledem k tomu, že mezi členskými státy existují významné kulturní rozdíly, pokud jde o pravděpodobnost, že ženy oznámí znásilnění nebo sexuální napadení, a že oficiální statistiky tuto tendenci odrážejí více než skutečný počet znásilnění nebo sexuálních útoků spáchaných v určitém státě;

U.

vzhledem k tomu, že nejvíce vražd žen spáchají jejich manželé, bývalí manželé, partneři nebo bývalí partneři, kteří nedokážou přijmout konec manželství nebo vztahu;

V.

vzhledem k tomu, že pachatelem genderově podmíněného násilí je často oběti známá osoba a oběť je mnohdy v pozici závislosti, což zvyšuje její strach z oznámení násilí;

W.

vzhledem k tomu, že jednou z příčin všech podob násilí páchaného na ženách jsou genderové stereotypy a sexismus, včetně nenávistných sexistických projevů, které se objevují po celém světě, mimo internet i na něm, a to ve veřejném i soukromém životě;

X.

vzhledem k tomu, že fyzické, sexuální či psychické násilí a zneužívání má na oběti vážný dopad a může vyústit v tělesnou, sexuální, emocionální nebo psychickou újmu nebo ekonomickou ztrátu; vzhledem k tomu, že zároveň dopadá na jejich rodiny a příbuzné a na společnost jako celek; vzhledem k tomu, že aby byly děti považovány za oběť, nemusejí být přímo násilím zasaženy, jelikož přihlížení domácímu násilí je také traumatizující;

Y.

vzhledem k tomu, že v článku 3 Istanbulské úmluvy se „genderově podmíněné násilí“ jasně definuje jako „násilí, jež je zaměřeno na ženu proto, že je žena, nebo které postihuje ženy ve vyšší míře“ a „gender“ je definován jako „sociálně ustanovená role, chování, jednání a vlastnosti, které příslušná společnost pokládá za odpovídající pro ženy a muže“;

Z.

vzhledem k tomu, že aby došlo ke snížení odhadovaného počtu neoznámených případů, musejí mít členské státy k dispozici dostatek institucí, aby se ženy cítily bezpečně a byly schopny genderově podmíněné násilí oznamovat;

AA.

vzhledem k tomu, že ke značnému omezení násilí na ženách a genderově podmíněného násilí a jeho důsledků může vést pouze soubor politických nástrojů kombinující legislativní a nelegislativní opatření, jako jsou infrastrukturní, právní, soudní, kulturní, vzdělávací, sociální a zdravotnické iniciativy a opatření na usnadnění přístupu obětí k bydlení a zaměstnání, včetně útulků pro oběti násilí, a také rovná účast žen ve všech oblastech společenského života; vzhledem k tomu, že na předcházení všem podobám násilí a boji s nimi se velmi významně podílí občanská společnost, a zejména organizace zastupující ženy, a že jejich práce by měla být uznávána, povzbuzována a podporována, aby ji mohly provádět co nejlépe;

AB.

vzhledem k tomu, že vzdělání a odborná příprava dívek a žen je významnou evropskou hodnotou, základním lidským právem a klíčovým prvkem při posilování postavení dívek a žen v sociální, kulturní i odborné oblasti a také při plném uplatňování všech ostatních sociálních, kulturních a politických práv, a tedy i při prevenci násilí páchaného na ženách a dívkách;

AC.

vzhledem k tomu, že pouze státy mohou poskytnout bezplatné povinné všeobecné vzdělání, které je základním předpokladem pro zajištění rovných příležitostí pro všechna pohlaví;

AD.

vzhledem k tomu, že Istanbulská úmluva poukazuje na to, že za účelem přerušení kontinuity genderově podmíněného násilí je nutné dosáhnout změn ve smýšlení společnosti a v přístupu k dané problematice; vzhledem k tomu, že v této souvislosti je proto nutné zajistit osvětu na téma rovnosti žen a mužů, nestereotypních genderových rolí a úcty k osobní integritě, a to na všech úrovních a ve všech věkových kategoriích; vzhledem k tomu, že nácvik sebeobrany byl označen za účinný nástroj k omezení viktimizace a jejího negativního dopadu, k boji s genderovými stereotypy a k posílení postavení žen a dívek;

AE.

vzhledem k tomu, že okamžité přistoupení všech členských států k Istanbulské úmluvě by významným způsobem přispělo k vypracování integrované politiky a k podpoře mezinárodní spolupráce v boji proti všem formám násilí na ženách;

AF.

vzhledem k tomu, že Evropská unie musí v rámci celosvětového úsilí o plnění cílů udržitelného rozvoje, včetně boje proti využívání sexuálního násilí jako válečné zbraně, zapracovat na pokroku v boji za odstranění genderově podmíněného násilí v zemích sousedství a po celém světě;

AG.

vzhledem k tomu, že Istanbulská úmluva je smíšenou dohodou, která umožňuje přistoupení EU paralelně s přistoupením členských států;

AH.

vzhledem k tomu, že Istanbulskou úmluvu podepsaly všechny členské státy, ale jen čtrnáct ji ratifikovalo; vzhledem k tomu, že přistoupení EU k této úmluvě nezbavuje členské státy povinnosti ratifikovat úmluvu na vnitrostátní úrovni;

AI.

vzhledem k tomu, že ratifikace Istanbulské úmluvy vyžaduje její řádné vymáhání, účinné provádění a přidělení přiměřených finančních a lidských zdrojů;

1.

2.

3.

4.

5.

6.

7.

8.

9.

10.

11.

12.

13.

14.

15.

16.

17.