18.7.2018   

CS

Úřední věstník Evropské unie

C 252/52

P8_TA(2017)0021

Kontrola rejstříku a složení expertních skupin Komise

Usnesení Evropského parlamentu ze dne 14. února 2017 ke kontrole rejstříku a složení expertních skupin Komise (2015/2319(INI))

(2018/C 252/06)

Evropský parlament,

—

s ohledem na rozhodnutí Komise ze dne 30. května 2016, kterým se zavádí horizontální pravidla pro ustavování a činnost expertních skupin Komise (C(2016)3301),

—

s ohledem na sdělení Komise k dokumentu s názvem Rámec pro expertní skupiny Komise: horizontální pravidla a veřejný rejstřík (C(2016)3300),

—

s ohledem na rámcovou dohodu o vztazích mezi Evropským parlamentem a Evropskou komisí (1),

—

s ohledem na své rozhodnutí ze dne 28. dubna 2016 o udělení absolutoria za plnění souhrnného rozpočtu Evropské unie na rozpočtový rok 2014, oddíl III – Komise a výkonné agentury (2),

—

s ohledem na článek 52 jednacího řádu,

—

s ohledem na zprávu Výboru pro rozpočtovou kontrolu a stanoviska Výboru pro právní záležitosti a Rozpočtového výboru (A8-0002/2017),

A.

vzhledem k tomu, že Parlament vyjádřil své výhrady týkající se fungování předešlého rámce pro expertní skupiny Komise z listopadu 2010 (3), který byl ustaven s cílem zavést významné operační inovace, které by zvýšily transparentnost interinstitucionální činnosti a její koordinaci;

B.

vzhledem k nedostatečné míře transparentnosti a nevyváženému složení několika expertních skupin a s ohledem na potřebu zajistit, aby bylo jejich složení vyvážené, pokud jde o odbornost a zastoupení názorů, schválil Rozpočtový výbor v letech 2011 a 2014 rozpočtové rezervy a zformuloval požadavky na jejich reformu, které ještě nebyly přijaty;

C.

vzhledem k tomu, že nedávná studie zadaná k vypracování Parlamentem poukázala na všeobecný nedostatek transparentnosti a nevyváženost ve složení několika expertních skupin (4);

D.

vzhledem k tomu, že vyvážené složení a transparentnost jsou základními předpoklady pro to, aby expertní skupiny odpovídajícím způsobem naplňovaly potřebu regulačních opatření a aby se zvýšila legitimita těchto expertních skupin a regulačních opatření v očích evropských občanů;

E.

vzhledem k tomu, že evropská veřejná ochránkyně práv v rámci svého strategického šetření (5) předložila doporučení týkající se složení expertních skupin Komise, a zejména přitom zdůraznila, že v rámci těchto skupin je nutné zajistit větší transparentnost;

F.

vzhledem k tomu, že se Komise v době před vydáním rozhodnutí setkala se zástupci Parlamentu a s evropskou veřejnou ochránkyní práv;

G.

vzhledem k tomu, že Komise předložila Parlamentu pracovní dokument útvarů Komise, v němž reaguje na doporučení obsažená v pracovním dokumentu zpravodaje Výboru pro rozpočtovou kontrolu;

H.

vzhledem k tomu, že i bez přihlédnutí k výše uvedené skutečnosti nepřináší bohužel ani pracovní dokument útvarů Komise, ani rozhodnutí Komise řešení ke všem výhradám, které Parlament vznesl;

1.

 vítá rozhodnutí Komise ze dne 30. května 2016, kterým se zavádí horizontální pravidla pro ustavování a činnost expertních skupin Komise, avšak vyjadřuje politování nad tím, že Komise neuspořádala řádnou veřejnou konzultaci navzdory tomu, že řada nevládních organizací projevila zájem se jí účastnit; znovu poukazuje na to, že je důležité oživit nejrůznější formy zapojení zástupců občanské společnosti a sociálních partnerů do klíčových oblastí, jako je transparentnost a fungování evropských orgánů a institucí;

2.

 poukazuje na to, že přijetím nových horizontálních pravidel bylo zdánlivě zohledněno mnoho připomínek dříve vznesených Parlamentem, a to zejména těch, jež se týkají potřeby veřejných výběrových řízení pro účely výběru členů expertních skupin a které se rovněž týkají přezkoumání rejstříku expertních skupin Komise a vytvoření účinného propojení mezi ním a rejstříkem transparentnosti Komise a Parlamentu a pravidel, která se vztahují k nutnosti předcházení střetu zájmů, zejména co se týká osobně jmenovaných odborníků;

3.

 zdůrazňuje, že při vytváření expertních skupin má mimořádný význam transparentnost a koordinace interinstitucionální činnosti, neboť pomáhá dosáhnout vhodné rovnováhy z hlediska odborných zkušeností a názorů a pomáhá zlepšit jejich fungování; vítá proto, že k výběru jejich členů nyní dochází v rámci veřejného postupu; v této souvislosti poukazuje na to, že je nutné, aby byly praktické zkušenosti expertů a jejich kvalifikace zřejmé; je toho názoru, že celý proces výběru by měl zajišťovat vysokou míru transparentnosti a měl by být řízen jasnějšími a přesnějšími kritérii se zvláštním důrazem na praktické zkušenosti a akademickou kvalifikaci kandidátů i na možný střet zájmů v případě expertů;

4.

 s potěšením konstatuje, že už bylo vytvořeno propojení mezi rejstříkem expertních skupin Komise a rejstříkem transparentnosti, což vede k vyšší transparentnosti;

5.

 považuje za politováníhodné, že pokus o uskutečnění veřejné konzultace na téma vytvoření nových pravidel nebyl úspěšný; vyzývá Komisi, aby se vůči občanům EU chovala transparentně a odpovědně;

6.

 připomíná, že nedostatečná transparentnost nepříznivě ovlivňuje důvěru občanů EU v její orgány a instituce; je přesvědčen, že účinná reforma systému expertních skupin Komise, která by se zakládala na jasných zásadách transparentnosti a vyrovnaném složení, zlepší dostupnost a spolehlivost údajů, což na druhé straně přispěje k nárůstu důvěry občanů v EU;

7.

 zdůrazňuje, že by se nová pravidla měla vztahovat na všechny expertní skupiny Komise, jež se neskládají výlučně ze zástupců členských států nebo které se neřídí rozhodnutím Komise 98/500/ES ze dne 20. května 1998 o zřízení výborů pro kolektivní vyjednávání k podpoře dialogu mezi sociálními partnery na evropské úrovni, a to bez ohledu na jejich název, přičemž sem budou zahrnuty i zvláštní skupiny, skupiny na vysoké úrovni či další „mimořádné“ skupiny a také oficiální a neoficiální skupiny; opakuje, že nová pravidla musí zajistit vyvážené zastoupení pomocí účasti zástupců všech zúčastněných stran;

8.

 zastává názor, že by Komise měla dosáhnout pokroku při zajišťování vyváženého složení expertních skupin; vyjadřuje však politování nad tím, že se s cílem dosáhnout maximální transparentnosti a vyváženosti zatím nijak nerozlišuje mezi zástupci ekonomických a jiných než ekonomických zájmů; v této souvislosti zdůrazňuje, že je třeba, aby Komise v rámci veřejného výběrového řízení jasně definovala vyvážené složení expertních skupin a aby prohlásila, které zájmy by podle ní měly být při jejich vytváření zastupovány; považuje proto za důležité zapojit Parlament a Hospodářský a sociální výbor, aby byla vypracována vyváženější definice tohoto rozlišení;

9.

 vyzývá Komisi, aby při ustavování nových expertních skupin nebo obměně složení stávajících skupin v rámci veřejného výběrového řízení jasně definovala vyvážené složení a prohlásila, které zájmy by podle ní měly být zastupovány a z jakého důvodu; dále by měla obhájit jakékoli potenciální odchylky od předem definovaného vyváženého složení v průběhu ustavování expertních skupin;

10.

 v této souvislosti a s ohledem na body 34 až 45 výše uvedeného stanoviska veřejné ochránkyně práv zdůrazňuje, že ačkoli Komise doposud formálně nedefinovala své pojetí „vyváženosti“, nemělo by toto pojetí být chápáno jako výsledek aritmetického výpočtu, ale spíše jako výsledek úsilí s cílem zajistit, aby členové expertní skupiny jako celek měli nezbytné odborné znalosti a široký rozhled, aby mohli plnit mandát této skupiny; domnívá se, že pojetí vyváženosti by proto mělo být chápáno jako vázané na specifický mandát každé jednotlivé expertní skupiny; domnívá se, že kritéria pro posouzení toho, zda je expertní skupina vyvážená, by měla zahrnovat úkoly skupiny, požadovanou technickou odbornost, zúčastněné strany, kterých by se mohla rozhodnutí skupiny nejpravděpodobněji dotýkat, organizaci skupin zúčastněných stran a odpovídající poměr hospodářských i jiných zájmů;

11.

 vyzývá Komisi, aby zjistila, zda je zapotřebí nového mechanismu pro podávání stížností pro případ, že zainteresované strany zpochybní definici vyrovnaného složení expertních skupin, nebo zda je stávající úprava dostatečná;

12.

 připomíná, že v minulosti nebylo vždy pro Komisi možné nalézt odpovídající odborníky, kteří by zastupovali malé a střední podniky, spotřebitele, odbory či další organizace zastupující obecný veřejný zájem, a že tato skutečnost byla často zapříčiněna výdaji s tím spojenými, ať už se jednalo o nutnost vzít si dovolenou, či například v případě malých a středních podniků o náhradu za čas strávený v expertních skupinách (dále jen „alternativní náklady“);

13.

 požaduje proto, aby Komise zjistila, jak by bylo možné usnadnit a podpořit účast nedostatečně zastoupených organizací nebo sociálních skupin v expertních skupinách, tak, že by mj. posoudila své předpisy upravující proplácení výdajů, včetně možností pokrýt veškeré „alternativní výdaje“ podobného druhu, a to za plného respektování zásady proporcionality;

14.

 žádá Komisi, aby posoudila možnost vytvoření systému příspěvků, jenž by nedostatečně zastoupené skupiny podpořil při získávání odborných zkušeností, které jsou nutné k jejich účinnému zapojení do práce expertních skupin;

15.

 vyzývá Komisi, aby umožnila evropským nevládním organizacím, aby byly zastoupeny v expertních skupinách představiteli vnitrostátních členských organizací, pokud tyto osoby dostanou od evropských organizací za tímto účelem jasný mandát;

16.

 vyzývá Komisi, aby zajistila i v případě, že se jí i navzdory zvláštním opatřením nepodaří nalézt odpovídající odborníky zastupující všechny relevantní zájmy, že dotyčná expertní skupina přijme veškerá odpovídající opatření, například vyvážený volební postup, s cílem zabezpečit, že budou závěrečné zprávy těchto skupin fakticky odrážet veškeré relevantní zájmy, a to vyváženým způsobem;

17.

 připomíná doporučení Evropského parlamentu i evropské veřejné ochránkyně práv Komisi, aby zpřístupnila programy jednání, podklady, zápisy ze zasedání a porady expertních skupin veřejnosti, a to za předpokladu, že jejich členové nerozhodnou kvalifikovanou většinou, že konkrétní schůze či její část musí probíhat neveřejně; dále vyjadřuje politování nad tím, že Komise udržuje systém, podle něhož zůstávají schůze neveřejné, pokud členové expertních skupin nerozhodnou prostou většinou, že by debata měla být veřejná;

18.

 zdůrazňuje, že uživatelé musejí mít přístup k řadě dokumentů (pořadům jednání, referenčním dokumentům, různým zprávám), aby bylo možné zajistit účinné monitorování ze strany zainteresovaných subjektů; dále se domnívá, že internetové stránky rejstříku expertních skupin by měly být samy o sobě či prostřednictvím odkazů na jiné relevantní internetové stránky jedním z nástrojů nebo mechanismů používaných k získávání neustále aktualizovaných informací o vývoji politiky, což zajistí vysokou míru transparentnosti;

19.

 vybízí Komisi, aby při konzultaci se zúčastněnými stranami, mimo jiné i s Parlamentem, vypracovala zvláštní pokyny, z nichž bude zřejmé, jak si vysvětluje ustanovení, podle něhož mají být zápisy z jednání expertních skupin smysluplné a úplné, a to zejména tehdy, nejsou-li tato jednání veřejná, a naléhá na Komisi, aby v této souvislosti a v souladu s doporučením evropské veřejné ochránkyně práv zajistila co nejvyšší možnou míru transparentnosti, včetně zveřejnění programu jednání, podkladů, záznamů hlasování a podrobného zápisu ze schůze, včetně nesouhlasných stanovisek;

20.

 připomíná, že kromě odborníků jmenovaných jako soukromé osoby se mohou také členové skupin z akademických kruhů, výzkumných ústavů, advokátních kanceláří a konzultantských společností nacházet ve střetu zájmů, a žádá Komisi, aby vysvětlila, jak chce zabránit střetu zájmů v případě těchto zvláštních kategorií odborníků;

21.

 vyzývá Komisi, aby se inspirovala existujícími pozitivními příklady a zajistila systematické uplatňování zdokonalených horizontálních pravidel prostřednictvím centrálního dohledu nad uplatňováním těchto pravidel a aby tuto záležitost nedelegovala na jednotlivá generální ředitelství;

22.

 vyzývá Komisi, aby věnovala dostatečné zdroje zejména na činnosti související s rejstříkem na základě rozvoje inovativních a zvláště účinných metod tak, aby byl aktualizován, neobsahoval žádné věcné chyby nebo omyly a umožňoval exportování údajů ve strojově čitelném formátu;

23.

 poznamenává, že Komise na konci roku 2016 uvedla, že nový rámec pro expertní skupiny Komise bude muset být prováděn všemi generálními ředitelstvími, a požaduje, aby Komise předložila Parlamentu zprávu o jeho provádění a hodnocení nejpozději do jednoho roku od vydání rozhodnutí, tj. do 1. června 2017; vyzývá Komisi, aby zajistila, aby první ústní prezentace zprávy, jakožto součást strukturovaného dialogu s Parlamentem, proběhla do šesti měsíců;

24.

 připomíná navíc, že Komise musí při přípravě a vypracovávání aktů v přenesené pravomoci a prováděcích aktů a při vytváření strategických pokynů zajistit, aby byly všechny dokumenty, včetně návrhů právních předpisů, doručovány Parlamentu a Radě ve stejnou dobu jako expertům členských států, jak bylo dohodnuto v rámci Interinstitucionální dohody ze dne 13. dubna 2016 o dokonalejší tvorbě právních předpisů;

25.

 pověřuje svého předsedu, aby předal toto usnesení Radě a Komisi.

(1)  Úř. věst. L 304, 20.11.2010, s. 47.

(2)  Úř. věst. L 246, 14.9.2016, s. 27.

(3)  C(2010)7649 ze dne 10. listopadu 2010.

(4)  Tematická sekce D – rozpočtové záležitosti: „Composition of the Commission’s expert groups and the status of the register of expert groups“ („Složení expertních skupin Komise a stav rejstříku expertních skupin“), 2015.

(5)  OI/6/2014/NF.