Stanovisko Evropského hospodářského a sociálního výboru k tématu Podniky sociální ekonomiky, hnací síla integrace migrantů

(stanovisko z vlastní iniciativy)

(2018/C 283/01)

Zpravodaj:

Giuseppe GUERINI

Rozhodnutí plenárního shromáždění	21. 1. 2016
Právní základ	čl. 29 odst. 2 jednacího řádu
	stanovisko z vlastní iniciativy
Odpovědná specializovaná sekce	Jednotný trh, výroba a spotřeba
Přijato ve specializované sekci	27. 4. 2018
Přijato na plenárním zasedání	23. 5. 2018
Plenární zasedání č.	535
Výsledek hlasování (pro/proti/zdrželi se hlasování)	186/1/2

1. Závěry a doporučení

1.1.

Nejnovější vývoj v oblasti migrace vystavil systém vstupu do Evropské unie zkoušce, neboť se jedná o skutečný „zátěžový test“ migračních, sociálních a bezpečnostních politik Unie a jejích členských států.

1.2.

EHSV považuje za nezbytné, aby evropské orgány a vlády členských států podporovaly koordinované politiky a bylo tak možné nabízet přehlednější, udržitelnější a účinnější způsoby, jak mohou lidé ze třetích zemí vstoupit do Evropy, usadit se zde a pracovat, stát se evropskými občany a získat mezinárodní ochranu. Výbor požaduje, aby se věnovala zvláštní pozornost migrantům, jimž může hrozit sociální vyloučení, jako např. nemocným lidem, osobám s psychickými problémy, osobám se zdravotním postižením nebo starším lidem.

1.3.

EHSV konstatoval, že se podnikům sociální ekonomiky podařilo definovat společné zásady své činnosti (1) – začleňování, subsidiarita, ochrana nejvíce znevýhodněných osob – a řeší výzvu, jak migrantům aktivně pomáhat, a mobilizují příslušné komunity a občany.

1.4.

Vzhledem k tomu, že podniky sociální ekonomiky obvykle bývají inkluzivní, musí být více uznávány. Proto EHSV požaduje, aby Evropská komise při určování orientace politik EU a při programování evropských fondů věnovala těmto typům podniků prioritní pozornost, zejména s ohledem na vytvoření evropského pilíře sociálních práv, jak bylo ostatně vyzdviženo nejen na konferenci o sociální ekonomice, která se konala 16. listopadu 2017, ale i na evropském summitu, který se konal dne 17. listopadu 2017 v Göteborgu.

1.5.

Podniky sociální ekonomiky vytvářejí kvalitní pracovní místa v odvětvích s vysokým podílem lidské práce, zejména s vysokým podílem mimoevropské pracovní síly. Participativní rozměr má v podnicích sociální ekonomiky význam při strukturování hospodářské činnosti z hlediska bezpečnosti a ochrany, neboť přispívá k odkrývání neformální ekonomiky a nehlášené práce.

1.6.

1.7.

Výbor se domnívá, že by podniky sociální ekonomiky vzhledem k tomu, že často působí v oblasti péče a ve sdílené ekonomice a oběhovém hospodářství, mohly podporovat kromě tvorby nových pracovních míst také podnikání migrantů a uprchlíků a jejich přístup k ekonomickým aktivitám. Evropská unie musí podniky sociální ekonomiky i nadále podporovat coby jednu z hnacích sil růstu a pracovního a sociálního začleňování migrantů. Výbor proto žádá evropské orgány, aby daly politikám zaměřeným na podniky sociální ekonomiky přednost, k čemuž ostatně vyzývá i ve svém příspěvku k pracovnímu programu Evropské komise na rok 2018 (2).

1.8.

S ohledem na důkazy o schopnosti podniků sociální ekonomiky podporovat pracovní a sociální začleňování migrantů vyzývá Výbor Unii, členské státy a mezinárodní společenství, aby vytvářely pobídky pro zaměstnávání, k nimž by měly přístup podniky sociální ekonomiky zabývající se pracovním začleňováním.

1.9.

Výbor s ohledem na zprávu o pokroku v provádění opatření, která byla předložena v listopadu 2017, potvrzuje, že Unie a členské státy musí zaujmout koordinovaný přístup (3). Zejména je zřejmé, že při neexistenci účinného systému vstupu migrantů bude pokračovat zneužívání žádostí o mezinárodní ochranu, jež jsme zaznamenali v posledních letech. Výbor důrazně upozorňuje, že případy zneužití systému mezinárodní ochrany nejsou důvodem k tomu, aby některé členské státy zaváděly omezení, pokud jde o možnost občanů třetích zemí zažádat na jejich území o poskytnutí azylu.

1.10.

Výbor vyzývá Komisi a Radu, aby zajistily lepší koordinaci se zeměmi původu a tranzitu migrantů, čímž by se zajistily vyhlídky na zlepšení životních podmínek, a to zejména pro lidi, kteří se stěhují z ekonomických důvodů nebo kvůli hladomoru či změně klimatu, přičemž by bylo žádoucí uplatňovat mnohem ostřejší evropskou zahraniční politiku vůči zemím, v nichž války, diktatura a pronásledování nutí lidi k útěku.

1.11.

Výbor zejména vyzývá Unii k tomu, aby k řešení jevu migrace přistoupila tak, že se zaměří na příčiny stěhování osob, jimiž jsou chudoba, konflikty, diskriminace a změna klimatu. Takový krok by nevyhnutelně vyžadoval opětovné úsilí Evropské unie v oblasti diplomacie a mezinárodní rozvojové spolupráce, mj. i v podobě skutečného „mimořádného investičního plánu pro rozvojovou spolupráci“.

2. Obecné připomínky

2.1.

Podniky sociální ekonomiky mají zásadní význam pro evropské hospodářství a evropskou společnost, představují bohatou rozmanitost Unie a přispívají k dosažení cílů strategie Evropa 2020 budováním inteligentnější, udržitelnější Evropy podporující začlenění (4).

2.2.

Podniky sociální ekonomiky významně přispívají k řešení změn, k nimž dochází ve společnosti. Podniky sociální ekonomiky se vyskytují v mnoha oblastech společnosti a vytvořily inovativní iniciativy, které reagují na rostoucí potřebu pomoci osobám, jež nejsou soběstačné, a péče o ně, zejména starším osobám a osobám se zdravotním postižením. V mnoha případech toho dosáhly zvýšením účasti žen na trhu práce, a to nejen jejich přímým zapojením do podniků sociální ekonomiky, ale také vytvářením nových služeb pro děti a rodiny (5). Podniky sociální ekonomiky zároveň podporují vytváření pracovních příležitostí pro znevýhodněné osoby, přičemž se soustředí v prvé řadě na osoby potenciálně vystavené riziku mimořádného sociálního vyloučení, jako jsou osoby se zdravotním postižením, osoby trpící psychickými problémy nebo osoby závislé na alkoholu a drogách. Podniky sociální ekonomiky prokázaly, že jsou klíčovými subjekty při podporování evropského sociálního modelu (6).

2.3.

Mezi výzvami, jimž EU v posledních letech musela čelit, má mimořádný význam řízení rostoucího přílivu migrantů, v rámci něhož překročily hranice kontinentu miliony lidí, aby unikly válkám, hladu, pronásledování a extrémním životním podmínkám způsobeným změnou klimatu. Tento jev vystavil systém vstupu do členských států, migrační a sociální politiky i politiku veřejné bezpečnosti zkoušce. Migrační politiky EU podstupují v jistém smyslu „zátěžový test“. Této příležitosti je třeba využít k pečlivé analýze reakcí a signálů systému, a podpořit tak cílené intervence a zvýšit účinnost a účelnost politik EU.

2.4.

Začleňování nově příchozích je dynamický proces, který se v průběhu času mění a vyvíjí společně s hospodářským, společenským a kulturním prostředím země, v níž se tito lidé usazují. Tento proces je zkouškou pro Unii, členské státy i evropskou společnost především proto, že do Unie mohou vstoupit, usadit se zde, žít a pracovat a získat mezinárodní ochranu neevropští občané.

2.5.

Podnikům sociální ekonomiky – v různých formách, v nichž působí v odlišných vnitrostátních podmínkách – se podařilo definovat společné zásady své činnosti (začleňování, subsidiarita, ochrana nejvíce znevýhodněných osob) a řeší výzvu, jak migrantům aktivně pomáhat.

2.6.

Mezi hlavními charakteristikami činnosti podniků sociální ekonomiky je třeba zdůraznit jejich schopnost mobilizovat a zapojit místní komunity a aktivovat sítě a partnerství zlepšující vztahy s ústředními a místními správami, a to s cílem zavést takové postupy pomoci a začleňování, které budou místní obyvatelé ochotněji akceptovat.

2.7.

Podniky sociální ekonomiky tudíž hrají zásadní roli a mají vliv na čtyři klíčové aspekty procesu začleňování migrantů: zdravotnictví a péče, bydlení, vzdělávání a odborná příprava (zejména doplnění povědomí o právech a povinnostech spojených s usazením v Evropské unii), práce a aktivní začlenění migrantů do přijímající společnosti. Podniky sociální ekonomiky a organizace občanské společnosti při tom vytvářejí místa, kde se evropští občané setkávají s nově příchozími, a podporují jejich vzájemný dialog, čímž pomáhají vymýtit předsudky a obavy.

3. Migrace v Evropě: přehled posledních let

3.1.

Klasifikace jevu migrace je obtížná, protože se neustále vyvíjí. Předpoklady pro situaci, kterou nyní zažíváme, vytvořily války, diktátorské režimy, změna klimatu, extrémní chudoba a deprivace.

3.2.

Podle OSN překročilo v roce 2015 hranice své země původu a hledalo politický azyl, práci a „pohostinnější“ ekonomické a klimatické podmínky více než 244 milionů lidí, tj. 3,3 % světové populace (7).

3.3.

Evropa během posledních let zaznamenala nárůst počtu lidí, kteří se do ní snaží dostat. V absolutních hodnotách údaje Eurostatu za rok 2015 ukazují, že do EU-28 přišlo 2,7 milionu přistěhovalců z třetích zemí, z toho 56 % mužů a 44 % žen.

3.4.

Tento mimořádný příliv je zejména výsledkem nestability způsobené válkami, a to jak v zemích, kde konflikty dosud probíhají, jako je Sýrie, tak v zemích, kde se proces poválečné stabilizace stále ještě potýká se závažnými obtížemi, jako je tomu v Iráku a Afghánistánu. Právě z těchto zemí přišlo v roce 2016 hledat útočiště v EU přibližně 54 % migrantů (8).

3.5.

Kromě toho dál hraje významnou roli migrace osob, které ve své domovské zemi žijí v těžkých ekonomických nebo environmentálních podmínkách. V mnoha případech se jedná o osoby pocházející z afrického kontinentu, jejichž příliv byl ovlivněn rostoucí nestabilitou zemí na jižním pobřeží Středozemního moře.

3.6.

V této souvislosti se projevily některé nedostatky a problémy systému pravidel stanovených Evropskou unií, jež jsou důkazem nedostatečné správy vnějších hranic Unie a nevyhovující regulace vstupů a odhalily nutnost přezkoumat zásady a metody řízení postupu členských států.

3.7.

Výbor se problematikou migračních politik (9) zabýval již několikrát a vítá iniciativu Evropské komise, která přijala Evropský program pro migraci. Komise se zejména ve své zprávě z listopadu 2017 vyslovila pro podporu větší koordinace mezi zeměmi EU a pro obnovení dialogu se zeměmi původu a tranzitu migrantů (10). Výbor doufá, že bude naplánován přezkum mechanismu kvót, vzhledem k tomu, že jeho uplatňování je obtížné.

3.8.

Proto je důležité tento systém pravidel, jenž migrantům umožňuje legálně vstupovat do Unie, přezkoumat, aby byli chráněni žadatelé o azyl a současně ti, kdo prchají před nepříznivými klimatickými a ekonomickými podmínkami, dostali příležitost nalézt v Evropě útočiště a přispívat k růstu Unie, přičemž musí být zaručena jejich práva. Takový krok by znamenal splnění doporučení OSN ohledně migrace, neboť je v zájmu každého, aby probíhala bezpečným a legálním způsobem, a to v regulované, nikoli nelegální podobě (11).

3.9.

Výbor vítá závěry neformálního summitu hlav států a předsedů vlád v Göteborgu ze dne 17. listopadu, který se zabýval otázkou utváření budoucnosti Evropy se zaměřením na spravedlivé pracovní podmínky a růst. Kromě toho upozorňuje na význam doprovodné akce na téma Úloha sociální ekonomiky v budoucnosti práce, jíž bylo zahájeno jednání v Göteborgu a která má vyzdvihnout přínos sociální ekonomiky k podpoře politik Unie.

3.10.

Podporuje rovněž dohodu mezi Radou a Evropským parlamentem, podle níž patří v rozpočtu Unie na rok 2018 mezi priority „stimulace hospodářského růstu a tvorby pracovních míst, posilování bezpečnosti a řešení výzev spojených s migrací“ (12).

3.11.

Výbor vyzývá evropské orgány, aby vyřešily zásadní otázky, které vyvstaly při uplatňování dublinského nařízení. Evropský parlament přijal dne 16. listopadu 2017 usnesení, v němž se navrhují hlavní směry činnosti, na které se má zaměřit přezkum tohoto nařízení, a které obsahuje významný poukaz na účast všech členských států na automatickém a stálém relokačním mechanismu.

4. Změnit problémy v příležitosti: podniky sociální ekonomiky jako hnací síla pomoci a začleňování

4.1.

Jedním z aspektů, který nově příchozím brání, aby se vydali na cestu k integraci a zapojili se do hospodářského a společenského života komunity, v níž se usadili, je jejich nejisté postavení a dlouhé zkoumání žádostí o azyl.

4.2.

Mnohaleté omezení pomoci nově příchozím pouze na humanitární pomoc bez přístupu ke vzdělání, odborné přípravě a výdělečným příležitostem brání rozvoji jejich lidského kapitálu a omezuje jejich schopnost pozitivně přispívat k ekonomice a společnosti země, která je přijala (13). V této souvislosti Výbor nedávno poukázal na rozhodující úlohu podniků sociální ekonomiky při předcházení radikalismu a prosazování společných hodnot, míru a nenásilí (14).

4.3.

Výbor doufá, že se diskuse bude zabývat potřebou přezkoumat účinnost stávajících mechanismů, které státním příslušníkům třetích zemí umožňují podat žádost o vstup a usadit se v EU za účelem zaměstnání.

4.4.

Stejně tak je důležité, aby Unie řešila jev migrace tím, že se zaměří na příčiny stěhování osob, jimiž jsou chudoba, konflikty, diskriminace a změna klimatu. Takový krok by nevyhnutelně vyžadoval opětovné úsilí Evropské unie v oblasti diplomacie a mezinárodní rozvojové spolupráce.

4.5.

Systém tzv. modrých karet je sice využíván v poněkud omezené míře, nicméně jeho revize může také reagovat na potřebu nových legálních možností vstupu do Evropské unie. Výbor již připomněl, že pro zajištění růstu a prosperity Unie je zapotřebí evropská strategie zaměřená na přilákání mimoevropských pracovních sil. Při tom je rovněž nutné zohlednit dopady migrace kvalifikovaných pracovníků v zemích jejich původu a pomoci těmto zemím s dalším rozvojem jejich vzdělávacích systémů (15). EHSV navrhuje zvážit rozšíření okruhu potenciálních držitelů tzv. modrých karet, přičemž by měli být zohledněni ti, kdo zamýšlejí založit podnik, a mělo by být propagováno sociální podnikání.

4.6.

V mnoha případech se mobilizovala občanská společnost, aby prosazovala legální a transparentní cesty, přičemž spolupracovala s institucemi na místní, vnitrostátní i mezinárodní úrovni a vyslala tak určité povzbudivé signály. Výrazným příkladem pilotní akce je projekt „Humanitární koridory“, který v Itálii organizují Komunita Sant’Egidio, Federace evangelických církví v Itálii, Tavola valdese a italská vláda. Tímto způsobem mohlo od února 2016 do dnešního dne požádat o mezinárodní ochranu a získat pomoc při vyřizování žádosti před cestou do některé země EU více než 1 000 osob (16).

4.7.

Tyto pilotní akce je žádoucí zohlednit při utváření budoucích přistěhovaleckých politik. Zejména by bylo vhodné zajistit větší koordinaci mezi mezinárodními institucemi, jednak kvůli jednotnému řízení forem vstupu, jednak proto, aby nedocházelo k diskriminaci mezi „vyvolenými“, kteří mohli využít humanitární koridory s dostatečnou ochranou i ve fázi následující po přijetí, a nespočtem těch, kdo byli vyloučeni a zůstávají oběťmi obchodníků s lidmi a nezákonných postupů.

4.8.

Úloha podniků sociální ekonomiky má rozhodující význam pro případné sociální a pracovní začlenění, neboť může využít potenciál migranta, který se ve většině případů rozhodl opustit zemi původu právě proto, že hledá lepší životní podmínky a pracovní příležitosti.

4.9.

V mnoha případech byla důležitá role migrantů v Unii uznána s přáním, aby byly například posíleny jejich tvořivé a inovační schopnosti. Dosažení tohoto cíle je předpokladem pro tvorbu nových pracovních míst, současně však zvyšuje internacionalizaci výrobních odvětví a podporuje vytváření vazeb – mimo jiné obchodních – se zeměmi původu migrantů (17). Posílení schopnosti evropské hospodářské a sociální struktury k začleňování migrantů má tudíž rozhodující význam i pro zvýšení účinnosti evropských politik zaměřených na malé a střední podniky, zejména pokud jde o schopnost obstát na stále globalizovanějších trzích, jak se uvádí v příslušném stanovisku EHSV (18).

4.10.

Podniky sociální ekonomiky sehrály při tomto uznání pozitivní hospodářské a společenské role migrantů v mnoha případech důležitou roli, neboť vytvářejí kvalitní pracovní místa jak v odvětvích s vysokým podílem lidské práce, tak v oblasti technologických inovací a digitalizace. Mezi nejdůležitější aktivity patří zajisté ty, které se týkají oblasti osobní péče, zajištění přístupu k sociálním službám a službám péče o děti a obecně oblasti péče o závislé osoby, jimž hrozí sociální vyloučení. V mnoha případech patří tato odvětví mezi odvětví s nejvyšším podílem pracovníků ze třetích zemí.

4.11.

V některých odvětvích, jako je asistenční péče, zemědělství, odvětví stavebnictví a pohostinství, však stále v mnoha případech funguje nelegální zaměstnávání, a právě proto je důležité podporovat podniky sociální ekonomiky, které prokázaly, že mohou v souladu s příslušnými evropskými politikami a v rámci boje proti zneužívání statusu osoby samostatně výdělečně činné plnit významnou funkci při začleňování a legalizaci pracovních smluv, a využít tak schopností migrantů a zaručit práva zaměstnanců v těchto oblastech (19).

4.12.

V oblasti domácí péče, kde převažují ženy, jež bývají zaměstnány jako pečovatelky přímo v domácnostech, jsou často vytvářeny podmínky bránící profesnímu růstu. Nedávná studie zabývající se určujícími faktory podnikání migrantek prokázala, že nedostatečné uznání jejich dovedností je jedním z prvků, které je vedou k zahájení vlastní podnikatelské činnosti (20). Pokud získají podniky sociální ekonomiky v těchto odvětvích podporu příslušných veřejných politik, mohou sehrát důležitou roli při legalizaci práce a rozšiřování příležitostí k osobnímu růstu migrantů.

4.13.

Mnoho podniků sociální ekonomiky, které se věnují profesnímu začleňování znevýhodněných osob, funguje v odvětvích, jež jsou součástí takzvaného oběhového hospodářství: sběr odpadů a diferencované nakládání s nimi, recyklace a opětovné použití materiálů, sociální zemědělství, údržba veřejných parků. Tato odvětví jsou významným zdrojem pracovních příležitostí a metodika firem zaměřených na profesní začleňování se jeví jako velmi účinná i při začleňování migrantů do trhu práce.

4.14.

Zaměstnávání migrantů umožňuje v mnoha případech zvrátit procesy sociálního vyloučení a kulturního ochuzování Unie a oživit tradiční povolání a řemesla v obtížných podmínkách generační obměny (21). Mnoho řemeslných a maloobchodních podniků totiž zakládají právě migranti.

4.15.

Mnoho organizací působících v oblasti sociální ekonomiky podpořilo v souvislosti s projekty přijímání migrantů dohody s ústředními orgány a místními správami za účelem odstranění systémových nedostatků a ve snaze podpořit rozmístění nově příchozích na území. V této souvislosti byla zavedena koncepce „decentralizovaného přijímání“ mající za cíl usnadnit spravedlivé mechanismy přijímání ze strany místních komunit (22).

4.16.

V těchto projektech byla prioritou aktivizace procesů začleňování migrantů, včetně jazykových kurzů, posuzování dovedností a kurzů odborné přípravy. Tímto způsobem lze podpořit mechanismy uznávání absolvovaných studijních programů nebo získaných odborných zkušeností, což je přínosné pro zvýšení pracovních příležitostí pro nově příchozí.

4.17.

Některé z těchto zkušeností s „decentralizovaným přijímáním“ přispívají k opětovnému osídlování odlehlých území, zejména v horských oblastech, kde přítomnost migrantů přispívá k zachování ekonomických aktivit a služeb (počínaje školami), čímž se snižuje riziko vylidňování těchto oblastí. K zaručení úspěchu musejí být tato opatření v každém případě podpořena politikami v oblasti zaměstnanosti a bydlení.

4.18.

Podniky sociální ekonomiky mohou v této souvislosti vytvářet s tradičními podnikateli sítě a umožnit tak migrantům vstupovat na trh práce prostřednictvím speciálně připravených školení a praxí (23).

4.19.

Největší pozornost získal při důkladném průzkumu role družstevních podniků ve vztahu k migrantům samozřejmě model, jejž družstva vytvořila právě za tímto účelem. Participativní rozměr má v podnicích sociální ekonomiky význam při strukturování hospodářské činnosti z hlediska bezpečnosti a ochrany, neboť přispívá k odkrývání neformální ekonomiky a nehlášené práce.

4.20.

Zvláštní analýza, kterou provedla Mezinárodní organizace práce, určila oblasti, v nichž činnost družstev pozitivně ovlivňuje začlenění migrantů a uprchlíků: umístění v zaměstnání, péče a pomoc, vzdělávání a odborná příprava, podpora každodenního života a samostatnosti, přístup na trh, přístup k financování, právní pomoc a poradenství a pomoc při zajištění základních potřeb (24).

4.21.

Během prvního a druhého Evropského dne podniků sociální ekonomiky, který Výbor uspořádal v letech 2016 a 2017, poukázaly předložené případové studie na problematiku migrantů (25), přičemž bylo vyzdviženo zavádění kurzů odborné přípravy a opatření v oblasti začleňování migrantů do trhu práce, a to zejména pro ženy.

4.22.

Význam podniků sociální ekonomiky při řešení výzev v oblasti migrace uznala také Evropská komise, která věnovala soutěž Evropské sociální inovace v roce 2016 nápadům týkajícím se přijímání a integrace uprchlíků (26). Výbor doufá, že Komise bude iniciativám v oblasti migrace věnovat pozornost i nadále a že se tyto iniciativy stanou prioritou při formulování politik EU.

4.23.

Vedle významné úlohy, kterou podniky sociální ekonomiky sehrávají v oblasti zaměstnání, vzdělávání a odborné přípravy a pomoci, se jich také mnoho angažuje v projektech, jež velkému množství migrantů, zejména uprchlíků a žadatelů o azyl, umožňují přístup k bydlení. Tento model správy nemovitostí podniky sociální ekonomiky dosáhl v zemích, jako je Itálie, významných ekonomických rozměrů: na projekty v oblasti začleňování byly dány k dispozici tisíce nemovitostí a tyto projekty tak často zároveň slouží k obnově okrajových čtvrtí nebo oblastí.

4.24.

V neposlední řadě hrají podniky sociální ekonomiky a občanská společnost jako celek rozhodující roli v přístupu k podpoře a ke zdravotním službám, neboť značně omezují problémy s přístupem k péči. Výbor vyzývá členské státy, aby migrantům zaručily plný přístup k systémům zdravotní péče a k sociálním službám bez ohledu na jejich postavení.

5. Další úvahy stálé studijní skupiny EHSV Podniky sociální ekonomiky

5.1.

Podniky sociální ekonomiky se často věnují činnosti v oblasti péče, správy kulturních a environmentálních statků a v oblasti sdílené ekonomiky a oběhového hospodářství a jsou vůči zásahům do těchto oblastí vnímavé. Tyto podniky mohou být cenným spojencem při prosazování politik týkajících se „ekologického přechodu“ evropského modelu rozvoje a mohou v těchto oblastech činnosti představovat mj. významný zdroj nových pracovních míst.

5.2.

Podniky sociální ekonomiky podporují podnikavost lidí a usnadňují jejich přístup k ekonomickým aktivitám bez ohledu na to, zda mají dostatečný počáteční kapitál pro zahájení podnikání. To platí zejména pro podniky družstevního typu, a proto by bylo užitečné a důležité, aby se mezi programy rozvojové spolupráce, které Evropská unie provádí v rozvojových zemích, zařadily i programy na podporu podniků sociální ekonomiky.

5.3.

Členské státy by s ohledem na důkazy o schopnosti podniků sociální ekonomiky podporovat pracovní a sociální začleňování migrantů měly být podněcovány k tomu, aby vytvářely pobídky pro zaměstnávání, k nimž by měly přístup podniky sociální ekonomiky působící v oblasti pracovního začleňování. Tyto pobídky by mohly být platné dva roky od uznání statutu osoby požívající mezinárodní ochrany.

5.4.

Je třeba vzít v úvahu, že v nadcházejících letech se počet migrantů, kteří opustí své země původu z důvodu závažných dopadů změny klimatu, jež způsobuje nárůst desertifikace, hladomory a ekologické katastrofy, bezpochyby zvýší. Vzhledem k tomuto jevu bude nutné přehodnotit umělé a diskriminační rozlišování mezi uprchlíky, žadateli o azyl a ekonomickými migranty, a to přinejmenším v případech, kdy tito migranti utíkají před hladomorem a ekologickými katastrofami.

5.5.

V neposlední řadě je proto nutné i nadále podporovat udržitelný rozvoj a ekologický přechod, které by mohly mít pozitivní důsledky také pro ekonomiku. Při tom je zároveň třeba využít přínosu, který mohou mít podniky sociální ekonomiky pro podporu růstu, začleňování a blahobytu, jak se zdůrazňuje v nedávných stanoviscích Výboru (27).

V Bruselu dne 23. května 2018.

předseda Evropského hospodářského a sociálního výboru

Luca JAHIER

(1) V souvislosti s úlohou podniků sociální ekonomiky viz též Úř. věst. C 117, 26.4.2000, s. 52.

(2) Příspěvek EHSV k pracovnímu programu Komise na rok 2018, zejména odstavec 2.4.6 a následující.

(3) Zpráva o pokroku evropského programu pro migraci.

(4) Úř. věst. C 318, 23.12.2009, s. 22.

(5) V mnoha případech tyto činnosti vykonávaly v rámci rodiny téměř výlučně ženy, čímž jim byla znemožněna účast na trhu práce.

(6) Úř. věst. C 24, 28.1.2012, s. 1.

(7) https://documents-dds-ny.un.org/doc/UNDOC/GEN/N17/002/18/PDF/N1700218.pdf?OpenElement.

(8) Údaje Eurostatu – Zpráva o mezinárodní ochraně, ANCI, Caritas Italiana, Cittalia, Nadace Migrantes a centrální služby SPRAR ve spolupráci s UNHCR, viz také http://ec.europa.eu/eurostat/web/asylum-and-managed-migration/data/main-tables.

(9) https://www.eesc.europa.eu/cs/policies/policy-areas/migration-and-asylum/opinions.

(10) Viz poznámka pod čarou č. 2.

(11) Zpráva zvláštního zástupce generálního tajemníka OSN pro otázky migrace,3. února 2017.

(12) http://www.consilium.europa.eu/cs/press/press-releases/2017/11/18/2018-eu-budget-agreement-reached/.

(13) UNHCR 2003, Framework for durable solutions for refugees and persons of concern, květen, Ženeva.

(14) Úř. věst. C 129, 11.4.2018, s. 11.

(15) Úř. věst. C 75, 10.3.2017, s. 75.

(16) http://archive.santegidio.org/pageID/11676/langID/en/Humanitarian-Corridors-for-refugees.html.

(17) Úř. věst. C 351, 15.11.2012, s. 16.

(18) Úř. věst. C 345, 13.10.2017, s. 15.

(19) Rozhodnutí Evropského parlamentu a Rady, kterým se zřizuje evropská platforma pro posílení spolupráce při předcházení nehlášené práci a odrazování od ní, COM(2014) 221 final; Úř. věst. C 161, 6.6.2013, s. 14; Úř. věst. C 125, 21.4.2017, s. 1.

(20) Corsi, M., De Angelis, M., Frigeri, D., pracovní dokument The determinants of entrepreneurship for migrants in Italy. Do Italian migrants become entrepreneurs by „opportunity“ or through „necessity“? Viz též ILO Cooperatives and the world of work n. 2 „Cooperating out of isolation: domestic workers“ cooperatives“.

(21) Úř. věst. C 351, 15.11.2012, s. 16.

(22) http://www.interno.gov.it/it/notizie/carta-buona-accoglienza-nuovo-modello-integrazione.

(23) Interní zprávy, konsorcium „Veneto Insieme“. Pro více informací http://venetoinsieme.it/.

(24) Literature review„Cooperatives and Refugees“, MOP, 2016 (nezveřejněno).

(25) Zejména projekt Okus Doma v roce 2016 a projekt Solidarity Salt v roce 2017 (viz též https://www.eesc.europa.eu/en/agenda/our-events/events/2nd-european-day-social-economy-enterprises).

(26) http://ec.europa.eu/growth/content/4-social-innovators-win-%E2%82%AC200000-2016-european-social-innovation-competition-0_cs, viz také: http://eusic-2016.challenges.org/how-is-europe-supporting-the-integration-of-refugees-and-migrants/.

(27) Stanovisko Zintenzivnění opatření nestátních subjektů v oblasti klimatu, Úř. věst. C 227, 28.6.2018, s. 35 a stanovisko Nové udržitelné hospodářské modely, Úř. věst. C 81, 2.3.2018, s. 57.