15.12.2017   

CS

Úřední věstník Evropské unie

C 434/23

Zpravodaj:

Mário SOARES

Spoluzpravodaj:

Josep PUXEU ROCAMORA

1.1

Region Latinské Ameriky a Karibiku, který je v dnešní době sdružen ve Společenství latinskoamerických a karibských států (CELAC), je oblastí, která již po staletí sdílí s Evropou stejné zásady a hodnoty, jež zajišťují společný pohled na svět. Vytvoření posíleného bloku EU-CELAC se společnou strategií vůči globálním výzvám tak bude mít mocnější a účinnější hlas mezi ostatními národy.

1.2

Evropa a její členské státy jsou nejvýznamnějším investorem v Latinské Americe a Karibiku a největším spolupracovníkem této oblasti; existují politická, hospodářská, společenská, kulturní a historická pouta vybudovaná během staletí, která se odrážejí také v pořádání summitů hlav států a předsedů vlád každé dva roky, v parlamentním shromáždění, různých typech dohod a především v široké společenské síti.

1.3

Nové globální výzvy vyžadují posílení tohoto bloku a zejména definici nové strategie, která přesáhne formální přístup a velká prohlášení a prosadí se jako výrazný a rozhodný hlas na mezinárodní scéně. V novém geopolitickém prostředí posiluje latinskoamerický region své prioritní strategické postavení v rámci vnější politiky EU.

1.4

EHSV s uspokojením zdůrazňuje, že Výbor pro zahraniční věci Evropského parlamentu projednává usnesení na stejné téma, v němž uznává, že CELAC je pro EU hlavním partnerem a že prioritami vnější činnosti EU s tímto společenstvím musí být posílení politického dialogu a spolupráce v oblasti migrace, změny klimatu, energie z obnovitelných zdrojů, boje proti organizované trestné činnosti a prohloubení politických, kulturních a socioekonomických vztahů.

1.4.1

EHSV doufá, že příští summit hlav států EU-CELAC pořádaný ve dnech 26. a 27. října bude odpovídat výzvám, kterým v současnosti čelí svět a planeta, a vymezí strategii pro posílení strategických, politických, hospodářských, společenských a kulturních pout mezi oběma regiony.

1.4.2

Vybízí k pokročení směrem ke globální rámcové dohodě mezi Evropskou unií a společenstvím CELAC, do které budou zahrnuty zásady činnosti v oblasti politického dialogu, spolupráce a udržitelného rozvoje. Ta by mohla být základem geopolitické intervence světového dosahu a posílila by hlas našich regionů v mezinárodním prostředí.

1.4.3

Vyzývá všechny vedoucí politické představitele EU a Latinské Ameriky a Karibiku, aby uznali a ocenili účast občanské společnosti. Proto je důležité, aby

1.4.4

Potvrzuje, že prioritními cíli občanské společnosti jsou mimo jiné upevnění demokracie, udržitelný lidský rozvoj, sociální spravedlnost a soudržnost, ochrana přírodních zdrojů a životního prostředí, plná platnost lidských práv a pracovněprávních předpisů, budoucnost důstojné práce a boj proti nerovnosti.

1.4.5

Považuje za součást svého úkolu aktivní účast na celém procesu budování světa, v němž bude možné, navzdory rozdílům a díky dialogu, žít v míru. Světa, ve kterém budou všechny země a všechny národy moci nalézt cestu, jak se rozvíjet a vytvořit na základě své kultury demokratickou společnost žijící v blahobytu a podporující začlenění. EHSV žádá, aby měl v tomto procesu své místo.

2.1

Svět v současnosti čelí různým výzvám, jejichž řešení je velmi složité: zrychlení změny klimatu, znásobení ozbrojených konfliktů a následný útěk tisíců uprchlíků, návrat nacionalismu a jednostranné vize řešení konfliktů, a dokonce návrat jaderné hrozby.

2.2

Obchod se globálně rozvíjí tak, že i když by z politického hlediska mohl vést k větší rovnováze mezi různými částmi světa, stále zachovává a někdy zvyšuje rozdíly mezi bohatými a chudými, a to i v rámci téhož regionu nebo země.

2.3

V mnoha částech světa je ohroženo dodržování lidských práv a mezinárodních norem, norem OSN a MOP a nadále dochází k porušování práv žen, dětí nebo etnických, náboženských či kulturních menšin; přetrvává rovněž absence dodržování základních svobod, což ohrožuje bezpečnost a kvalitu života obyvatelstva.

2.4

Dohoda o změně klimatu podepsaná v Paříži, která měla rozsáhlou podporu dokonce i v zemích, jako jsou Spojené státy americké a Čína, jež tradičně odmítají závazky v tomto smyslu, je dnes ohrožena, neboť nová americká administrativa oznámila, že od ní hodlá odstoupit, což pozastavuje plán Clean Power – právní předpisy uplatňované od roku 2015 za účelem snížení emisí energetického odvětví a zvýšení výroby energie z obnovitelných zdrojů.

2.5

Po období, kdy se zdálo, že svět začal nacházet rovnováhu, nechala finanční krize, jež propukla v roce 2007, i v rozvinutých zemích pocítit sociální důsledky ztráty kontroly nad trhy. Konflikty se nedaří omezit, naopak se prohlubují a zvýrazňují se odlišné zájmy mezi zeměmi a regiony.

2.6

V Evropě je opětovné vyvstání zřetelných rozdílů, které ovlivňují spolupráci mezi EU a Ruskem nebo mezi EU a Tureckem (zemí, jež stále vyjednává o svém přistoupení k Evropské unii), důkazem toho, že tato nejistá rovnováha byla narušena nebo je vážně ohrožena.

2.7

Zvolení nové americké administrativy, zejména její nejasný a zjevně méně přátelský postoj k EU, ještě zvýší složitost mezinárodního prostředí. Přerušení jednání o Transatlantickém obchodním a investičním partnerství, varování vyslovené v OSN ohledně toho, že její činnost nebude vždy přizpůsobena kritériím platným v této organizaci, pokud jde o přijímání rozhodnutí, odmítnutí ratifikovat transpacifické partnerství, snahy změnit migrační politiky a zpochybnění obvyklých postupů mezi spojeneckými zeměmi vytvářejí nejistotu a přispívají k nestabilitě mezinárodního prostředí.

2.8

Tuto a další hrozby a výzvy je možné vyřešit pouze globálně za pomoci dojednaných a proveditelných závazků, které ale budou současně povinné, aby tak přinesly skutečná řešení, jež budou komplexnější a budou muset být vícestranná.

3.1

EHSV se domnívá, že má-li Evropa v současném složitém mezinárodním prostředí nadále hrát vedoucí úlohu, potřebuje partnery – spojence, kteří budou moci sdílet nejen rozvoj a obchod, ale také se zásadně shodnou na hodnotách a zásadách. To může a musí být přidanou hodnotou Evropské unie.

3.2

Až dosud měla Evropa strategii vůči Latinské Americe a Karibiku definovanou a založenou mimo jiné na těchto prvcích:

3.3

Politickým vyjádřením této strategie jsou summit hlav států a předsedů vlád Evropy a Latinské Ameriky a Karibiku a později se společenstvím CELAC a s Evropsko-latinskoamerickým parlamentním shromážděním (EuroLat), parlamentním orgánem biregionálního strategického partnerství.

3.4

Na globální úrovni přijala Evropa významný závazek v podobě cílů udržitelného rozvoje Organizace spojených národů, cílů Agendy pro udržitelný rozvoj 2030 a cílů Pařížské dohody. EU přijala za vlastní

3.5

V tomto smyslu by měl pevný blok EU-CELAC větší váhu na mezinárodním poli a byl by zásadní pro ochranu těchto hodnot, které sdílí EU i CELAC jako celek, a z toho důvodu se zdá, že je načase si položit otázku, zda je tato strategie, která nepochybně dosáhla cenných výsledků, dostatečná ve vztahu ke globálním výzvám, kterým oba regiony čelí.

3.6

EHSV se domnívá, že je nezbytná vážná meziregionální debata, která otevřeně ukáže nejen doposud dosažené úspěchy, ale také přetrvávající nedostatky nebo omezení, a která vyvodí poučení z dosavadní činnosti, bude reagovat na výzvy současnosti a na závaznost sdílených hodnot a zásad, a vytvoří tak vztah založený na nové a širší spolupráci a legitimitě s ohledem na budoucnost.

4.1

Vzhledem k situaci ve světě se otevírá nová příležitost pro vytvoření pevnějších a účinnějších vazeb mezi Latinskou Amerikou a Karibikem a Evropou, kterou by bylo zajímavé využít v budoucí dohodě EU-Mercosur (2). Tato dohoda je pro EU významnou výzvou, neboť v případě jejího schválení bude celý latinskoamerický region s výjimkou Bolívie a Venezuely politicky a hospodářsky úzce spojen s Unií. Nové projednání dohody s Mexikem má velký význam rovněž pro tuto zemi a pro Evropu je zároveň možností rozšířit svou přítomnost s ohledem na předvídatelný pokles obchodu mezi Mexikem a Spojenými státy americkými.

4.2

Vztah mezi EU a Latinskou Amerikou a Karibikem musí ukázat, že je užitečný pro všechny, to znamená jak pro evropské, tak pro latinskoamerické a karibské státy, a především pro jejich obyvatelstvo.

4.3

Klíčem pro vzájemné působení politického, sociálního, environmentálního a hospodářského rozměru rozvoje jsou produktivní investice v obou regionech. EU a její členské státy jsou nadále hlavním investorem v tomto regionu. Země Latinské Ameriky a Karibiku jsou druhým nejvýznamnějším obchodním partnerem EU a CELAC spolu s Evropskou unií tvoří třetinu členů Organizace spojených národů a přibližně 25 % světového HDP.

4.4

Hlubší svazek mezi Latinskou Amerikou a Evropskou unií by umožnil zrychlit hospodářský růst, pokročit se strukturální změnou směrem k odvětvím vyžadujícím značné znalosti, snížit chudobu, zvýšit sociální začlenění a chránit životní prostředí.

To vše za současného

4.5

To by podpořilo hospodářský a sociální blahobyt obou regionů, což by mělo bezpochyby dopad na tvorbu pracovních míst například prostřednictvím

4.6

EU a CELAC čelí výzvám, ale mají také příležitosti k pozitivnímu rozvoji, které souvisejí s tématy klíčovými pro oba regiony, jimž by zásadně prospěla společná akce, mimo jiné

4.7

EHSV se domnívá, že účelem vztahu mezi veřejnými opatřeními a soukromým sektorem musí být podpora hospodářského rozvoje, lepší spolupráce podniků a finanční investice za účelem růstu; zdůrazňuje, že je nutné bojovat s neformální ekonomikou, zaostalostí a nízkou konkurenceschopností malých a středních podniků; vyzývá k usnadnění a zlepšení biregionální mobility pomocí zlepšení vzájemné soudržnosti pracovního práva a podpory koordinace systémů sociálního zabezpečení.

4.8

EHSV považuje za zásadní překonat dílčí pohledy na vztah mezi oběma regiony a vidět hospodářství, lidská práva a udržitelný rozvoj jako nedělitelný celek. Pokud chceme dosáhnout pokroku v oblasti akčního plánu a společného programu, které umožní řešit nejdůležitější výzvy našeho světa, jako je chudoba, změna klimatu a ozbrojené konflikty, jsou spolupráce a vzájemná podpora klíčové.

5.1

Hodnota, přítomnost a aktivní účast organizovaných občanských společností obou regionů, skutečnost, že si vyměňují zkušenosti, sdílí projekty, aktivně se účastní činností, o nichž je rozhodnuto, musí být respektovány, uznány a přijaty jako základní prvky nového paradigmatu strategického vztahu.

5.2

EHSV se domnívá, že před občanskou společností obou regionů stojí příležitost a velká výzva, neboť tento biregionální vztah vyžaduje obnovený rozměr, který nepoškodí a nebude ignorovat to, čeho bylo dosaženo, a bude pokračovat političtějším a strategičtějším směrem.

5.3.1

Ačkoli je v posledních letech přítomnost občanské společnosti stále více uznávána jako zásadní pro posílení biregionální strategie, ve skutečnosti se nadále setkává s omezeními, která oslabují účinnější a účelnější účast, zejména proto, že

5.4.1

Překonání těchto omezení vyžaduje akční plán a program, který

5.5

EHSV zdůrazňuje, že mají-li mít všechny typy jednání mezi EU a Latinskou Amerikou a Karibikem úspěch, je zásadní formalizovat strukturovaný dialog s organizovanou občanskou společností, který zajistí její skutečnou účast na každé z etap jednání a během uplatňování a hodnocení výsledků. V tomto smyslu EHSV velmi pozitivně hodnotí zahájení činnosti smíšeného poradního výboru EU-Chile, k jehož zřízení přispěl spolu s organizacemi chilské občanské společnosti.

5.6

EHSV uvádí, že prioritními cíli vztahů mezi evropskou a latinskoamerickou občanskou společností jsou upevnění demokracie, udržitelný lidský rozvoj, sociální spravedlnost a soudržnost, ochrana přírodních zdrojů a životního prostředí, naprostá závaznost lidských práv a respekt vůči důstojné práci.

5.7

Jako zásadní problém při sledování vztahů mezi EU a Latinskou Amerikou a Karibikem a jedna z největších překážek pro vhodnou přípravu návrhů ze strany občanské společnosti byl mnohokrát uveden chybějící strukturovaný a rozsáhlý přístup k informacím ze strany organizované evropské, latinskoamerické a karibské občanské společnosti. EHSV potvrzuje, že přístup k informacím musí být jednou z prioritních os vztahů mezi oběma regiony, a proto je nezbytné stanovit jasná pravidla a postupy týkající se přístupu k informacím a jejich šíření.

5.8

Pokud strany dohod skutečně oceňují účast občanské společnosti, musí tedy od počátku počítat s nezbytnými a dostatečnými materiálními zdroji pro všechny mechanismy účasti stanovené v dohodách, tak aby tyto mechanismy mohly plnit úkoly, jež jim přísluší.

5.9

EHSV vítá přeměnu Nadace EU-CELAC na mezinárodní organizaci, která může být významným prvkem pro posílení biregionálního partnerství pomocí nového impulzu, a opakuje svůj návrh určený hlavám států EU a CELAC, jenž byl předložen v prohlášení ze Santiaga de Chile z roku 2012, aby pracovní program nadace zahrnoval silný prvek skutečné a účinné spolupráce s institucemi zastupujícími organizace organizované občanské společnosti z obou kontinentů.

5.10

EHSV vybízí k tomu, aby politiky a akce, o nichž bude rozhodnuto, směřovaly ke zlepšení soudržnosti a pozitivních dopadů vztahu mezi oběma regiony s cílem zaručit jejich kvalitu a vhodnost a zajistit, aby je zapojené občanské společnosti přijaly za vlastní.

6.1

Ve dnech 26. a 27. října 2017 se bude v Salvadoru konat summit hlav států a předsedů vlád Evropské unie a Společenství latinskoamerických a karibských států (EU-CELAC). V souvislosti s ochlazením vztahů mezi USA a Latinskou Amerikou se EHSV domnívá, že tento summit by se měl věnovat posílení strategických, politických, hospodářských, společenských a kulturních pout mezi EU a Latinskou Amerikou a Karibikem.

6.2

EHSV vyzývá odpovědné politiky obou regionů, aby prováděli stále účinnější opatření a efektivněji se zapojovali, aby podpořili obranu planety, bojovali se změnou klimatu, chránili biologickou rozmanitost a udržitelný rozvoj, podpořili blahobyt občanů, přispěli k vymýcení chudoby, zajistili sociální a územní soudržnost, podpořili kvalitní vzdělávání a zdravotní péči pro všechny, rovnost pohlaví a kulturu národů, bránili mír, ocenili úlohu světových organizací a podpořili multilateralismus.

6.3

Považuje za součást svého úkolu aktivní účast na celém procesu budování světa, v němž bude možné navzdory rozdílům a díky dialogu žít v míru. Světa, ve kterém budou všechny země a všechny národy moci nalézt cestu, jak se rozvíjet a vytvořit na základě své kultury demokratickou společnost žijící v blahobytu a podporující začlenění. EHSV žádá, aby měl v tomto procesu své místo.

6.4

EHSV vyzývá všechny vedoucí politické představitele EU a Latinské Ameriky a Karibiku, aby uznali a ocenili účast občanské společnosti s cílem zapojit do procesu rozhodování co nejvyšší počet obyvatel. Aniž by EHSV chtěl někoho vyloučit, domnívá se, že strukturovanou a účinnější účast umožňuje účast institucionální a institucionalizovaná.

6.5

Prioritou politiky v oblasti spolupráce mezi Evropskou unií a Latinskou Amerikou a Karibikem se musí stát podpora důstojné práce; v tomto smyslu je třeba přijmout konkrétní závazky týkající se dodržování a plnění základních úmluv MOP a naplánovat mechanismy ověřování tohoto plnění za účasti společnosti a odborových svazů na všech politikách a jednáních mezi EU a Latinskou Amerikou a Karibikem.

6.6

EHSV si je v současném geopolitickém rámci vědom toho, že dohody o přidružení, obchodní dohody, dohody o politickém dialogu a strategická partnerství jsou nadále významným nástrojem, v dnešní době ale již nejsou jediným možným nástrojem. Dnes se ukazuje jako zásadní, aby si ti, kteří sdílejí hodnoty a kulturní, historické a politické vize, uvědomili, že je nezbytné vytvořit strategický blok, jenž bude schopen ovlivnit mezinárodní scénu. Dohody musí být důsledkem tohoto uvědomění, nikoli jeho nástrojem.

6.7

EHSV vybízí k pokročení směrem ke globální rámcové dohodě mezi Evropskou unií a společenstvím CELAC, do které by byly zahrnuty zásady jednání v oblasti politického dialogu, spolupráce a udržitelného hospodářského rozvoje. To by mohlo být základem pro geopolitickou intervenci světového dosahu, v jejímž rámci by se vymezila metoda intervence, pokud by byly ohroženy zásady a hodnoty, jež jsou nám společné.

6.8

EHSV si je vědom toho, že zásadní význam má uznání účasti organizované občanské společnosti coby aktéra, který přispívá k vytvoření globálního uvědomění, jež usnadní, podpoří a upřednostní globální řešení ve prospěch míru, udržitelného rozvoje, spravedlivého obchodu a blahobytu všech národů a regionů.