Stanovisko Evropského hospodářského a sociálního výboru k tématu Jednotný digitální trh – tendence a příležitosti pro malé a střední podniky

(stanovisko z vlastní iniciativy)

(2020/C 429/01)

Zpravodaj:

Pedro ALMEIDA FREIRE

Rozhodnutí plenárního shromáždění	30. 3. 2017
Právní základ	čl. 32 odst. 2 jednacího řádu
	stanovisko z vlastní iniciativy
Odpovědná sekce	Jednotný trh, výroba a spotřeba
Přijato v sekci	4. 9. 2020
Přijato na plenárním zasedání	18. 9. 2020
Plenární zasedání č.	554
Výsledek hlasování (pro/proti/zdrželi se hlasování)	220/0/0

1. Závěry a doporučení

1.1

EHSV věnuje zvláštní pozornost dopadu digitálních technologií na evropské malé a střední podniky. Pilířem hospodářství EU je totiž 25 milionů malých a středních podniků. Zaměstnávají přibližně 100 milionů osob, představují více než polovinu evropského HDP a plní klíčovou úlohu při vytváření hodnoty ve všech odvětvích hospodářství.

1.2

EHSV na základě slyšení provedených v několika vybraných zemích v souvislosti s indexem DESI 2019 (v Belgii, Německu, Portugalsku a Rumunsku) konstatoval, že řada evropských malých a středních podniků, zejména mikropodniků a malých podniků (které tvoří 93 % evropských podniků), je se zaváděním digitálních řešení pozadu. Ty, které je zavedly, uvedly, že se při tom setkaly s řadou překážek.

1.3

EHSV doporučuje, aby se vynaložilo veškeré úsilí k odstranění největší překážky, a sice chybějícího optimálního pokrytí území vysokorychlostní sítí.

1.4

Konstatuje, že pro malé a střední podniky je velice důležitá a dokonce naléhavě nutná odborná příprava v oblasti digitálních technologií týkající se např. kybernetické bezpečnosti, umělé inteligence nebo technologie blockchain. EHSV v tomto ohledu doporučuje, aby byly v rámci školního vzdělávání poskytovány povinné kurzy digitálních technologií a aby malé a střední podniky mohly využívat odborné přípravy zaměřené na tyto nástroje. Kromě toho je třeba ve větší míře podporovat a propagovat uzpůsobené a finančně dostupné další vzdělávání určené osobám samostatně výdělečně činným, manažerům malých a středních podniků a jejich zaměstnancům.

1.5

EHSV požaduje vhodnou vnitrostátní daňovou koordinaci, protože v polovině dotazovaných zemí způsobuje její absence nepoměrně vyšší náklady pro malé a střední podniky než pro velké společnosti a brání přeshraničním činnostem. Zajištění spravedlivé hospodářské soutěže mezi malými a středními podniky a velkými společnostmi má totiž zásadní význam pro řádné fungování vnitřního trhu.

1.6

EHSV si přeje, aby byly odstraněny legislativní rozdíly, přebujelé právní předpisy, normy a označování. Jedná se o zásadní překážky digitálního a přeshraničního rozšiřování malých a středních podniků, protože způsobují náklady na dodržování předpisů, mzdové náklady a náklady na externí odborníky, což brání jejich růstu.

1.7

EHSV má za to, že přístup malých a středních podniků k financování je prioritou v zájmu podpory investic těchto podniků do přizpůsobení se digitální transformaci společnosti, obchodu, spotřebitelských modelů a internacionalizace obchodu. Konstatuje, že evropské malé a střední podniky a centra pro digitální inovace financovaná Evropskou unií v dostatečné míře neznají a nevyužívají síť „Entreprise Europe Network“ (EEN). Tento systém by bylo možné zefektivnit posílením dialogu a spolupráce mezi EEN a organizacemi malých a středních podniků.

2. Dopad digitálních technologií na malé a střední podniky

2.1

Pří zveřejnění indexu digitální ekonomiky a společnosti pro rok 2020 dne 11. června 2020 prohlásila místopředsedkyně Evropské komise Margrethe Vestager, že „koronavirová krize poukázala na to, jak je pro občany a podniky důležité být propojeni a moci komunikovat online“ (1).

2.2

Evropský komisař pro vnitřní trh Thierry Breton poznamenal, že „zveřejněné údaje (DESI) (2) ukazují, že průmysl využívá digitální řešení víc než kdy dříve. Musíme zajistit, aby tomu bylo stejně i v případě malých a středních podniků a aby se nejmodernější digitální technologie rozšířily do celé ekonomiky“.

2.3

EHSV věnuje rovněž zvláštní pozornost dopadu digitálních technologií na malé a střední podniky. Pilířem hospodářství EU je totiž 25 milionů malých a středních podniků. Zaměstnávají přibližně 100 milionů osob, představují více než polovinu evropského HDP a plní klíčovou úlohu při vytváření hodnoty ve všech odvětvích hospodářství (3).

2.4

Malé a střední podniky jsou těsně spjaty s hospodářskou a sociální strukturou Evropy a jsou velmi různorodé, pokud jde o jejich ekonomický model, velikost, stáří a profil podnikatele, a opírají se o velmi rozmanitou základnu talentů, žen i mužů. Patří mezi ně svobodná povolání (třebaže svobodná povolání, která jsou regulována a pro něž platí zvláštní pravidla vztahující se na dané odvětví činnosti, například ve farmaceutickém průmyslu a v oblasti justice, jako taková v definici malých a středních podniků zahrnuta nejsou), mikropodniky, průmyslové společnosti střední velikosti, podniky tradiční řemeslné výroby i technologicky vyspělé začínající podniky.

2.5

EHSV si je vědom vlivu digitálních technologií na malé a střední podniky a souhlasí s analýzou Komise, přičemž se domnívá, že všechny tři pilíře, na nichž je založena orientace strategie Komise pro udržitelnou a digitální Evropu zaměřená na malé a střední podniky (4) (posílení kapacity a podpora přechodu k udržitelnosti a digitalizaci, snížení regulační zátěže, zlepšení přístupu na trh a k financování), jsou skutečně prioritními oblastmi. EHSV zdůrazňuje, že je třeba poskytnout malým a středním podnikům okamžitě finanční pomoc, poněvadž byly vážně zasaženy hospodářskými dopady pandemie COVID-19 a v důsledku toho jejich zaměstnancům ve větší míře hrozí ztráta zaměstnání.

V této souvislosti vyjadřuje EHSV politování nad tím, že v plánu na podporu oživení Evropy, jehož účelem je napravit hospodářské a sociální škody způsobené pandemií COVID-19 a který byl přijat na mimořádném zasedání Evropské rady ve dnech 17. až 21. července 2020, byly vyčleněny prostředky ve výši pouhých 750 miliard EUR a že 27 členských států snížilo své ambice, zejména v digitální oblasti, aby s plánem souhlasily i tzv. šetrné státy. Tato skutečnost totiž ovlivní finanční podporu digitalizace malých a středních podniků.

2.6

EHSV poukazuje na to, že pilíře strategie Komise pro udržitelnou a digitální Evropu zaměřené na malé a střední podniky jsou v souladu s očekáváními vyjádřenými zástupci malých a středních podniků během slyšení, která EHSV provedl ve čtyřech zemích vybraných na základě indexu DESI 2019 (v Belgii, Německu, Portugalsku a Rumunsku) s cílem posoudit dopad digitálních technologií na malé a střední podniky, než zasáhla koronavirová krize a opatření omezující volný pohyb osob. V důsledku toho EHSV nemohl uspořádat slyšení v Estonsku a Irsku, které byly vybrány vzhledem k jejich pořadí na předních místech žebříčku indexu DESI 2019.

3. Obecné připomínky

3.1

Digitalizace je faktorem růstu malých a středních podniků (řemeslníků, obchodníků, svobodných povolání, poskytovatelů služeb apod.). Internet má vliv na více než polovinu maloobchodního prodeje v Evropě, ať jde o internetové nákupy, nebo o nákupy v kamenném obchodě na základě internetového vyhledávání (tzv. ROPO – „Research Online Purchase Offline“ (vyhledej online, nakup offline)) (5).

3.2

Rozvoj internetových stránek, sociálních sítí, digitální marketing nebo software pro řízení vztahů se zákazníky (CRM) podporují rozvoj digitalizovaných malých a středních podniků. K optimalizaci procesů v podnicích rovněž přispívají softwarové sady a programy analýzy dat. EHSV v tomto ohledu konstatuje, že vzdělávací programy by měly uživatelům, včetně manažerů malých a středních podniků, umožnit, aby se tyto nástroje naučili používat.

3.3

Digitalizace může také způsobovat změny a radikální převraty. Přelomové a převratné inovace transformují díky digitálním výzvám trh. Takový průlom změní trh, otevře jej většímu počtu subjektů a umožní novým aktérům pro sebe získat („odklonit“) obrat v tradičních hodnotových řetězcích.

3.4

Například důvěrný a blízký vztah mezi malým a středním podnikem a jeho klienty může vyvolat dojem, že činnost tohoto podniku je chráněna před průnikem digitalizace. Nicméně praxe ukazuje, že takovýto blízký vztah s klientem není v žádném případě zárukou. Ve skutečnosti jsou zákazníci připraveni přejít k jiným nabídkám, pokud se ukáže, že jsou praktičtější a výhodnější (6).

3.5

V digitální ekonomice nemá právní ochrana spotřebitelů žádný dopad na jejich chování. Nabídka digitálního prostředí pro spotřebitele, který je zvyklý na nehmotnou, dostupnou a snadno použitelnou službu, jež zahrnuje právní ochranu jeho zájmů, ale je méně pohodlná, nebude mít na jeho chování žádný dopad (7).

3.6

Pozitivní až rétorický diskurz o přelomové digitalizaci se týká častěji velkých podniků s dostatečnými prostředky pro investování do výzkumu a inovací a marketingu. Tento diskurz však opomíjí, že přelomová digitalizace může například ovlivnit mj. některá svobodná povolání, která jsou ze své podstaty velmi roztříštěná a často nemají rozpočet na výzkum a inovace. Mohou se vybavit pouze digitálními řešeními dostupnými na trhu a ne si je vyvíjet sama, a jsou proto v souvislosti s digitalizací své činnosti zranitelnější.

3.7

Digitální prostor malé a střední podniky rovněž připravuje o některé iluze. Poskytování služeb omezeného rozsahu v omezeném geografickém prostoru, kde je i přesto potenciál pro rozvoj, může vyvolat iluzi, že se nacházejí mimo dosah změn způsobených digitálním věkem. Realita však ukazuje opak. Například odvětví ubytovacích služeb se zdá jako nepřemístitelná nabídka. Přesto však rezervační platformy byly schopny zabrat významnou část dotčené hodnoty pro sebe, a to až do té míry, že zástupci odvětví ubytovacích a stravovacích služeb tvrdí, že měli tento vývoj předvídat a vytvořit vlastní platformu, aby mohli spravovat rezervace a nebyli do takové míry závislí na externích subjektech (8).

3.8

Digitální přelom navíc způsobuje přerozdělování práce. Uveďme několik příkladů ze svobodných povolání: v účetnictví si zadávání účetních údajů, které je značně manuální úkon, čím dál častěji dělají klienti sami, což snižuje objem práce vykonávané profesionálními účetními a také jejich marže, a nesmíme zapomenout, že se objevuje i konkurence, která nabízí online účetnictví.

3.9

Například v notářském povolání není riziko přerozdělování práce tak markantní, ale přesto může část notářské práce vykonávat někdo jiný. Existují totiž začínající podniky, které nabízejí sestavení právoplatné závěti za 70 EUR (9).

3.10

Přerozdělování práce se dotýká i lékařského odvětví. Internetové stránky nabízejí objednání k lékaři po internetu nebo poskytování telemedicíny pro obsloužení špatně pokrytých oblastí.

3.11

Stává se rovněž, že platformy pro obchodní spolupráci nejsou informovány o povinnostech, které je třeba dodržovat při uplatňování evropského a vnitrostátního práva, jako je například povinnost registrace společností, požadavky v souvislosti s povinným pojištěním, se zdravím a bezpečností, ochranou pracovníků, spotřebitelů atd.

3.12

S ohledem na tyto ekonomické, sociální a společenské otřesy se tedy zdá, že otázka digitalizace by měla být stálým tématem sociálního dialogu.

3.13

Malé a střední podniky představují heterogenní kategorii hospodářských subjektů, od pekařů po lékárníky přes svobodná povolání, a to znamená, že politika týkající se budování kapacit a podpory digitalizace malých a středních podniků musí být inkluzivní a těmito subjekty snadno použitelná, aniž by to způsobilo nepřiměřené dodatečné náklady nebo zpomalení jejich hlavní činnosti z důvodu přizpůsobení předpisům.

3.14

Potřeby malých a středních podniků však nesouvisejí pouze s inteligentními a inkluzivními právními předpisy, ale týkají se i rozvoje dovedností a dalšího vzdělávání a jsou založeny na nové vizi podnikání. Digitální transformace malých a středních podniků ovlivňuje také organizaci podniků a podnikovou kulturu. Pro mnoho manažerů malých a středních podniků však digitální transformace není strategií jejich podnikání. Digitální transformace není jen otázkou digitálních nástrojů a procesů, ale je to i nový způsob vytváření hodnoty přizpůsobením obchodního modelu digitálnímu kontextu a jeho zavedení záleží na vedení podniku.

3.15

Malé a střední podniky také čelí mnoha překážkám, pokud jde o přístup k financování, finančně dostupné odborné přípravě a podpoře internacionalizace. Síť „Entreprise Europe Network“, která se zabývá inovacemi a internacionalizací podniků a poskytuje malým a středním podnikům informační a poradenské služby v oblasti evropského práva a doprovodné služby, není v praxi moc známá. K podpoře digitalizace malých a středních podniků prostřednictvím odborné přípravy a financování a také k rozvíjení kultury digitálního podnikání přispívají centra pro digitální inovace financovaná Evropskou unií (například evropská centra pro digitální inovace řízená institutem Innoviris v Bruselu (10)). Tento systém by však bylo možné zefektivnit posílením dialogu, zkoumání potřeb malých a středních podniků a spolupráce mezi EEN a organizacemi těchto podniků.

4. Konkrétní připomínky

4.1

Toto stanovisko částečně vychází ze závěrů slyšení uspořádaných v období mezi červencem 2019 a prvním čtvrtletím 2020 mimo jiné se sociálními partnery, federacemi malých a středních podniků, sdruženími spotřebitelů a orgány veřejné moci ve čtyřech členských státech: Německu, Belgii, Portugalsku a Rumunsku. Estonsko a Irsko, které byly také vybrány, se slyšení nemohly zúčastnit kvůli koronavirové krizi.

4.2

EHSV poukazuje na to, že účelem slyšení provedených ve výše uvedených zemích bylo podpořit a obohatit o praktické zkušenosti opatření a politiky na evropské úrovni týkající se zavádění digitálních technologií v malých a středních podnicích.

4.3

Aby bylo možné posoudit dopad digitálních technologií na malé a střední podniky, vybral EHSV z pěti ukazatelů indexu DESI (11):

—

integraci digitálních technologií do obchodního rozměru, což zahrnuje tři ukazatele, které EHSV považoval za důležité: procentuální podíl malých a středních podniků obchodujících na internetu, obrat malých a středních podniků získaný z internetového obchodu a procentuální podíl malých a středních podniků obchodujících na internetu (elektronický obchod) a přeshraničně.

4.4

Mezi zeměmi, které v souvislosti se dvěma výše uvedenými ukazateli indexu DESI 2019 EHSV vybral, jsou Irsko a Estonsko v čele elektronického obchodu a začleňování digitálních technologií do obchodního rozměru. Poté následuje Belgie, která se také nachází nad průměrem.

4.5

Německo dosáhlo průměru a Portugalsko bylo podprůměrné. Rumunsko se zařadilo na nejnižší příčky.

4.6

Z většiny slyšení (Belgie, Německo a Portugalsko) vyplývá. že pokrytí vysokorychlostní sítí je nestejnorodé: městské oblasti jsou dobře pokryté, zatímco venkovské a nejvzdálenější oblasti dobře pokryté nejsou a síť 4G dokonce není v některých částech země dostupná (Portugalsko). Příprava digitální budoucnosti Evropy a jejích malých a středních podniků však předpokládá rozvoj digitálních řešení ve velkém měřítku a interoperabilitu klíčových digitálních infrastruktur. EHSV konstatuje, že konektivita je základním pilířem digitální transformace malých a středních podniků.

4.7

Všichni dotázaní poukázali v rámci slyšení na potřebu odborné přípravy v oblasti digitálních technologií. Vzdělávání a odborná příprava v oblasti digitálních technologií jsou kriticky nedostačující a brání malým a středním podnikům v nabírání kvalifikovaných pracovníků v této oblasti (Portugalsko, Rumunsko). Odborná příprava zaměstnanců malých a středních podniků v oblasti digitálních technologií tak, aby byli kvalifikovaní a drželi krok s obory, jako je kybernetická bezpečnost, umělá inteligence nebo technologie blockchain, jsou zásadní, ba dokonce naléhavě nutné (Belgie). Současná situace se totiž vyznačuje povrchní znalostí digitálních nástrojů, která nebude dlouho stačit (Německo).

Digitální dovednosti potřebují pracovníci také k tomu, aby si mohli udržet práci a uspět na trhu práce, který je čím dál více digitální a rychle se rozvíjí (Německo). Digitalizace může v některých vysoce automatizovaných odvětvích vyvolávat obavy ze ztráty zaměstnání (Německo).

4.8

Malé a střední podniky nejsou dostatečně vybavené ani vyškolené pro řízení rizik způsobených zlovolnou kybernetickou činností (Belgie, Německo). Některé tradiční malé a střední podniky tak pochybují o tom, zda je vhodné rozvíjet online činnost (Portugalsko). Ty, které se pro digitalizaci rozhodly, se setkávají s potížemi při využívání rozsáhlých databází údajů, jež mají k dispozici větší podniky, a zdráhají se používat pokročilé nástroje a aplikace založené například na umělé inteligenci, což je staví do nevýhodné konkurenční pozice vůči velkým podnikům (Německo). Malé a střední podniky ve všech odvětvích zároveň velmi často čelí kybernetickým hrozbám a musí využívat externí odborníky, což znamená dodatečné náklady.

4.9

V polovině zkoumaných zemí (Belgie, Portugalsko) způsobuje chybějící vhodná vnitrostátní daňová koordinace malým a středním podnikům úměrně vyšší náklady než velkým společnostem a brání přeshraničním činnostem.

4.10

Rozdíly v právních předpisech, přebujelé právní předpisy, normy a označování rovněž brání zavádění digitalizace a přeshraničních aktivit malých a středních podniků (Belgie, Portugalsko), protože s sebou nesou náklady na dodržování předpisů, mzdové výdaje, a to až do té míry, že některé malé a střední podniky uvažují o přesídlení (Belgie). Například z důvodu vstupu obecného nařízení o ochraně osobních údajů v platnost musely malé a střední podniky mobilizovat zaměstnance, aby vytvořili vnitřní postupy pro správu osobních údajů, informování zákazníků atd. Někdy musely podniky využívat externí konzultanty, což je odvedlo od jejich priority obchodního rozvoje, způsobilo to náklady a zpomalilo jejich hlavní činnost (Belgie).

4.11

Digitálnímu rozvoji malých a středních podniků může bránit také nečinnost vnitrostátního normotvůrce: odborná příprava a vzdělávání v oblasti digitálních technologií a podpora malých a středních podniků při zavádění digitálních technologií nejsou považovány za strategické priority (Rumunsko).

4.12

Účastníci slyšení ve všech zemích považují vzhledem k hospodářským, sociálním a společenským rizikům spojeným s digitální revolucí za zásadní, aby byli do tvorby právních předpisů, které se jich týkají, a do sociálního dialogu zapojeni sociální partneři a zástupci malých a středních podniků.

V Bruselu dne 18. září 2020.

předseda Evropského hospodářského a sociálního výboru

Luca JAHIER

(1) Tisková zpráva Evropské komise, 11. června 2020, Brusel.

(2) Index digitální ekonomiky a společnosti (DESI).

(3) COM(2020) 103 final.

(4) Viz poznámka pod čarou č. 3.

(5) Forrester, European Cross-Channel Retail Sales Forecast, 2015 to 2020.

https://www.forrester.com/report/European+CrossChannel+Retail+Sales+Forecast+2015+To+2020/-/E-RES115375.

(6) Důkazem této nestálosti mohou být půjčovny DVD, oslabené rozmachem VOD a stahováním. Příchod takových aktérů, jako je Amazon, který nabízí za stejnou cenu spolehlivou a rychlou dodávku domů z katalogové nabídky, způsobil, že mnoho spotřebitelů upřednostňuje internetové nakupování, a to přesto, že ve svém volném čase se nadále procházejí po knihkupectvích.

(7) Le numérique déroutant (Přelomová digitalizace). Studie BPI France Le Lab, 19. února 2015.

(8) Výše uvedená studie BPI France Le Lab.

(9) https://testamento.fr/fr/.

(10) Program Digitální Evropa na období 2021–2027.

(11) Konektivita, lidský kapitál, využívání internetu, integrace digitálních technologií, digitální veřejné služby.