1. Úvod

Účelem Evropského fondu pro přizpůsobení se globalizaci (dále jen „EFG“) je poskytovat podporu pracovníkům propuštěným v důsledku významných změn ve struktuře světového obchodu způsobených globalizací a negativními účinky celosvětové hospodářské a finanční krize na zaměstnanost.

Evropský fond pro přizpůsobení se globalizaci, který byl zřízen nařízením (ES) č. 1927/2006 1 , byl navržen tak, aby sladil celkové dlouhodobé přínosy otevřeného trhu pro růst a zaměstnanost s krátkodobými negativními účinky, které může globalizace mít především na zaměstnanost nejzranitelnějších pracovníků a pracovníků s nejnižší úrovní dovedností.

V reakci na celosvětovou hospodářskou a finanční krizi byla pravidla, kterými se EFG řídí, upravena nejprve v roce 2009 nařízením (ES) č. 546/2009 2 a od ledna 2014 nařízením (EU) č. 1309/2013 3 . Nařízením (EU) č. 1309/2013 bylo pro žádosti o pomoc z EFG opětovně zavedeno kritérium finanční a hospodářské krize. Další významnou změnou je zařazení nových kategorií příjemců pomoci, jako jsou dočasní a agenturní zaměstnanci, osoby samostatně výdělečně činné a – do konce roku 2017 – mladí lidé, kteří nejsou zaměstnaní ani se neúčastní vzdělávání nebo odborné přípravy (tzv. NEET) 4 .

EFG spolufinancuje aktivní opatření politiky na trhu práce přijatá členskými státy za účelem pomoci propuštěným pracovníkům najít si novou práci. Doplňuje vnitrostátní opatření na trzích práce v situaci, kdy procesy náhlého hromadného propouštění vyvíjejí mimořádný tlak na veřejné služby zaměstnanosti, a může proto poskytnout osobnější a cílenější přístup k nejzranitelnějším propuštěným pracovníkům.

Článek 19 nařízení (EU) č. 1309/2013 požaduje po Komisi, aby každé dva roky předložila Evropskému parlamentu a Radě kvantitativní a kvalitativní zprávu o činnosti EFG v uplynulých dvou letech. Zprávy se musí zaměřit především na výsledky, kterých EFG dosáhl, a musí obsahovat zejména konkrétní informace o:

·podaných žádostech,

·přijatých rozhodnutích,

·financovaných akcích, včetně jejich doplňkovosti s akcemi financovanými jinými unijními nástroji, především Evropským sociálním fondem (ESF),

·ukončení poskytování finančních příspěvků.

Zprávy by dále měly zahrnovat žádosti zamítnuté z důvodu nedostatečných prostředků nebo nezpůsobilosti a spíše než probíhající případy přezkoumat akce, jež byly ukončeny v referenčním období. V každém oddílu zprávy se proto zkoumají různé případy.

2. Přehled činností EFG v letech 2015 a 2016

V letech 2015 a 2016 obdržela Komise 20 žádostí o příspěvek z EFG (12 v roce 2015, 8 v roce 2016) 5 . Rozpočtový orgán rozhodl o uvolnění prostředků z EFG v 17 případech a tři žádosti stáhly samy členské státy 6 . V souvislosti s těmito 17 žádostmi členské státy požadovaly od EFG celkovou částku ve výši 51 171 249 EUR (35 400 623 EUR v roce 2015, 15 770 626 EUR v roce 2016). Podrobné informace o obdržených žádostech jsou uvedeny v oddílu 3.1 a tabulkách 1 a 2.

Rozpočtový orgán přijal 25 rozhodnutí o uvolnění prostředků z EFG (včetně deseti žádostí obdržených před 1. lednem 2015) v celkové výši 70 392 546 EUR 7 z rozpočtu EFG pro roky 2015 a 2016. Podrobné informace o přidělených příspěvcích v letech 2015 a 2016 jsou uvedeny v oddílu 3.2 a tabulkách 3 a 4.

Komise obdržela 26 závěrečných zpráv o provádění příspěvků z EFG v letech 2015 a 2016. Výsledky jsou popsány v oddílu 3.4 a tabulce 5. V letech 2015 a 2016 bylo ukončeno 34 případů pomoci z EFG. Podrobné informace o ukončených případech jsou uvedeny v tabulce 3 přílohy.

Technická pomoc poskytnutá z podnětu Komise (článek 11 nařízení (EU) č. 1309/2013) je popsána v oddílech 3.6.2, 3.7 a tabulkách 6 a 6.1.

Výsledky hodnocení EFG v polovině období 2014–2020 budou zveřejněny pravděpodobně v polovině roku 2017 (viz oddíl 3.7.4).

Ve svém návrhu nařízení Evropského parlamentu a Rady, kterým se stanoví finanční pravidla pro souhrnný rozpočet Unie a kterým se mění nařízení (ES) č. 2012/2002, nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1296/2013, (EU) č. 1301/2013, (EU) č. 1303/2013, (EU) č. 1304/2013, (EU) č. 1305/2013, (EU) č. 1306/2013, (EU) č. 1307/2013, (EU) č. 1308/2013, (EU) č. 1309/2013, (EU) č. 1316/2013, (EU) č. 223/2014, (EU) č. 283/2014 a (EU) č. 652/2014 a rozhodnutí Evropského parlamentu a Rady č. 541/2014/EU 8 , Komise zahrnula změny nařízení (EU) č.1309/2013 týkající se prodloužení platnosti výjimky pro mladé lidi, kteří nejsou zaměstnaní ani se neúčastní vzdělávání nebo odborné přípravy (tzv. NEET) (v současnosti v platnosti do 31. prosince 2017), a interních postupů s cílem urychlit proces rozhodování. Tyto změny se v současné době projednávají v rámci přezkumu víceletého finančního rámce (MFF).

3. Analýza činností EFG v letech 2015 a 2016

3.1 Obdržené žádosti

V letech 2015 a 2016 přijala Komise 20 žádostí od následujících 11 členských států: Belgie, Estonsko, Finsko, Francie, Německo, Řecko, Irsko, Itálie, Nizozemsko, Španělsko a Švédsko. Estonsko žádalo o financování z EFG poprvé, ostatních 10 členských států již o financování z EFG žádalo dříve. Podrobnosti o těchto žádostech jsou uvedeny v tabulce 1.

Informace v oddílech 3.1.1 až 3.1.6 neberou v úvahu údaje, které se týkají stažených žádostí.

3.1.1 Obdržené žádosti podle intervenčního kritéria

Na žádosti z let 2015 a 2016 se vztahuje nařízení (EU) č. 1309/2013, které stanoví dvě kritéria pro intervenci:

1.Významné změny ve struktuře světového obchodu způsobené globalizací.

Třináct žádostí bylo podáno podle kritéria účinku na obchod, přičemž tři z nich byly odůvodněny výjimečnými okolnostmi.

2.Hospodářská a finanční krize.

Čtyři žádosti byly podány kvůli dopadům celosvětové hospodářské a finanční krize.

3.1.2 Obdržené žádosti podle odvětví

17 obdržených a přijatých žádostí se týkalo propouštění ve 12 různých odvětvích. Nejvyšší počet obdržených žádostí se týkal automobilového průmyslu (čtyři žádosti), dále odvětví počítačového programování, odvětví maloobchodu a odvětví počítačů a elektronických a optických přístrojů a zařízení (dvě žádosti v každém odvětví). Byla podána první žádost v souvislosti s propuštěním v odvětví výroby koksu a rafinovaných ropných produktů.

Graf 1: Počet žádostí podle odvětví (NACE Rev. 2) v letech 2015–2016*

* EGF/2016/003 EE/Případ ropy a chemikálií se vztahuje ke dvěma různým odvětvím (19 a 20, a byl tedy do grafu výše započítán dvakrát.

Tabulka 1: Obdržené žádosti v letech 2015 a 2016 podle členských států

3.1.3 Obdržené žádosti podle požadované částky

Za období 2015–2016 požádalo o pomoc z EFG ve výši 51 171 249 EUR jedenáct členských států. Nejvyšší částku (11 994 000 EUR na čtyři žádosti) požadovalo Finsko následované Belgií (9 188 149 EUR na tři žádosti) a Německem (6 958 623 EUR na jednu žádost). Požadované příspěvky z EFG se pohybovaly od 442 293 EUR do 6 958 623 EUR, průměrná částka činila 3 010 073 EUR na žádost a 4 651 932 EUR na členský stát.

Každý členský stát, který požádal o podporu z EFG, musí navrhnout koordinovaný balíček opatření, která nejlépe vyhovují profilům cílových příjemců pomoci, a rozhodnout, o jakou částku bude žádat. Nařízení (EU) č. 1309/2013 stanoví maximální výši spolufinancování ze strany Komise na úrovni 60 %.

Graf 2: Celkové částky požadované z EFG podle členských států (2015–2016)

Celková částka, o kterou z EFG požádalo 11 členských států: 51 171 249 €

Průměrná částka požadovaná v letech 2015–2016 z EFG na členský stát: 4 651 932 €

3.1.4 Obdržené žádosti podle počtu cílových příjemců pomoci

Celkový počet cílových příjemců pomoci 9 z EFG činil 19 354. Počet cílových příjemců pomoci se pohyboval v rozsahu od 184 do 4 500 na jednu žádost, přičemž šest žádostí se týkalo více než 1 000 příjemců pomoci a tři žádosti méně než 500 příjemců pomoci. V průměru se každá ze 17 žádostí podaných v letech 2015 a 2016 týkala 1 138 příjemců pomoci.

Z 19 354 cílových příjemců pomoci se v 18 303 případech jednalo o propuštěné pracovníky a v 1 051 případech o NEET. Pomoc z EFG pro nejvyšší počet pracovníků požadovala Belgie (5 400) následovaná Finskem (3 962) a Německem (2 692). Průměrný počet cílových pracovníků na jeden členský stát činil 1 664. Čtyři žádosti, jejichž cílovými příjemci byli také NEET, podaly Belgie (2 žádosti pro celkem 400 NEET), Řecko (543 NEET) a Irsko (108 NEET).

Graf 3 zobrazuje rozdělení cílových pracovníků podle členských států.

Graf 3: Počet cílových pracovníků podle členských států ( 2015–2016)

Celkový počet cílových pracovníků v členských státech (2015–2016): 18 303

Průměrný počet cílových pracovníků na členský stát (2015 – 2016): 1 664

Ve většině obdržených žádostí představuje celkový počet pracovníků, na které se zaměřila opatření navržená pro spolufinancování z EFG, v průměru 78 % celkového počtu propuštěných osob. To proto, že členský stát může rozhodnout a zaměření pomoci z EFG pouze na specifické skupiny lidí, jakou jsou např. nejzranitelnější pracovníci, ti, kteří čelí výjimečným obtížím při setrvání na trhu práce a/nebo ti, kteří pomoc potřebují nejvíce. Standardní podpora, která je propuštěným pracovníkům v členských státech dostupná, může být v některých případech dostatečná pro rychlé opětovné začlenění do zaměstnání nebo si pracovníci mohou zvolit předčasný odchod do důchodu.

3.1.5 Obdržené žádosti podle počtu cílových pracovníků v jednotlivých odvětvích

17 žádostí přijatých během hodnoceného období se vztahovalo ke 12 různým odvětvím. Nejvyšší počet pracovníků, na které se zaměřovala pomoc, byl v odvětví motorových vozidel, přívěsů a návěsů (7 942) následovaný odvětvím počítačového programování, poradenství a příbuzných činností (2 641) a odvětvím pozemní a potrubní dopravy (2 132).

Graf 4: Počet cílových pracovníků podle odvětví (NACE Rev. 2) v letech 2015 – 2016*

* * EGF/2016/003 EE/Případ ropy a chemikálií se vztahuje ke dvěma různým odvětvím (19 a 20), a proto 800 cílových pracovníků v tomto případě bylo uvedeno dvakrát.

3.1.6 Obdržené žádosti podle částky požadované na jednoho příjemce pomoci

Každý členský stát, který požádá o podporu z EFG, musí připravit koordinovaný balíček opatření, která nejlépe vyhovují profilům cílových pracovníků, a rozhodnout o výši požadované pomoci. Nařízení o EFG celkovou požadovanou částku neomezuje. Částka požadovaná na jednoho cílového příjemce pomoci se proto může lišit v závislosti na závažnosti propouštění, situaci na dotčeném trhu práce, individuální situaci cílových příjemců pomoci, opatřeních, která již poskytl příslušný členský stát, a v závislosti na nákladech na poskytování služeb v příslušném členském státě nebo regionu.

To vysvětluje, proč se částky podpory z EFG na jednoho příjemce pomoci v letech 2015 a 2016 pohybovaly v rozmezí od 1 393 EUR do 7 689 EUR (viz tabulka 1). V průměru každý členský stát, který požádal o pomoc z EFG v letech 2015 a 2016, požadoval částku 2 644 EUR na cílového příjemce pomoci. O nejvyšší částku na příjemce pomoci požádala Itálie (7 689 EUR) následovaná Řeckem (5 880 EUR) a Švédskem (4 311 EUR).

Graf 5: Nejvyšší částka požadovaná z EFG na jednoho příjemce pomoci a podle členských států v letech 2015 – 2016

Průměrná částka požadovaná z EFG na jednoho příjemce pomoci 11 členskými státy v letech 2015–2016: 2 644 €

3.2 Poskytnuté příspěvky

V letech 2015 a 2016 přijal rozpočtový orgán 25 rozhodnutí (včetně 10 žádostí přijatých před 1. lednem 2015) o uvolnění prostředků z EFG. Viz tabulky 3 a 4 pro přehled poskytnutých příspěvků a profilů dotčených pracovníků 10 . Rozpočtový orgán přijal 16 rozhodnutí v roce 2015 a 9 rozhodnutí v roce 2016. U většiny poskytnutých příspěvků (22) činila míra spolufinancování 60 %. Ve třech případech, na které se vztahovalo nařízení (ES) č. 1927/2006, činila míra spolufinancování 50 %. 11

25 poskytnutých příspěvků bylo určeno 25 353 příjemcům pomoci (1 251 z nich byli NEET) v 11 členských státech. Celkem byla z EFG poskytnuta částka ve výši 70 392 546 EUR 12 (v průměru 2 776 EUR na jednoho cílového příjemce pomoci).

3.2.1 Akce financované s pomocí EFG

Podle článku 7 nařízení (EU) č. 1309/2013 lze finanční příspěvek z EFG poskytnout na aktivní opatření na trhu práce, která jsou součástí koordinovaného balíčku individualizovaných služeb, jež mají usnadnit opětovné profesní začlenění cílových příjemců pomoci, zejména pak znevýhodněných, starších a mladých nezaměstnaných osob, do zaměstnání nebo zahájení samostatné výdělečné činnosti. Opatření schválená pro 25 příspěvků poskytnutých z EFG v letech 2015 a 2016 byla určena na opětovné začlenění 25 353 příjemců pomoci na trh práce. Jednalo se především o tato opatření:

·intenzivní individualizovaná pomoc při hledání zaměstnání a řízení případu,

·různé druhy odborné přípravy, programy vyššího vzdělávání, jazyková výuka, opatření pro zvyšování odbornosti a rekvalifikace,

·různé dočasné finanční pobídky/příspěvky po dobu trvání aktivních opatření politiky na trhu práce,

·podpůrná opatření až do doby, kdy se pracovníci skutečně vrátili do zaměstnání,

·mentorství v průběhu počáteční fáze v novém zaměstnání,

·další typy aktivit, jako podpora podnikání / zakládání podniků a

·jednorázové zaměstnání / pobídky k zaměstnávání.

Při přípravě balíčků podpory braly členské státy v úvahu situaci, zkušenosti a úroveň vzdělání jednotlivých příjemců pomoci, jejich schopnost mobility a stávající nebo očekávané pracovní příležitosti v příslušném regionu.

3.2.2 Doplňkovost s akcemi financovanými z Evropského sociálního fondu (ESF)

EFG je navržen tak, aby zvyšoval zaměstnatelnost a zajišťoval rychlé začlenění cílových příjemců pomoci do zaměstnání prostřednictvím aktivních opatření politiky na trhu práce, čímž doplňuje ESF, který je hlavním nástrojem EU pro podporu zaměstnání. Doplňkovost těchto dvou fondů obecně spočívá v jejich schopnosti řešit zmíněné otázky ve dvou různých časových perspektivách: EFG obecně poskytuje podporu propuštěným pracovníkům nebo osobám samostatně výdělečně činným v reakci na konkrétní propouštění velkého rozsahu, ke kterému došlo v krátkém období, zatímco ESF podporuje strategické, dlouhodobé cíle (např. zvyšování lidského kapitálu, řízení změn) prostřednictvím víceletých programů, jejichž prostředky nelze obvykle použít na řešení krizových situací způsobených hromadným propouštěním. Opatření EFG a ESF se někdy používají ke vzájemnému doplnění, aby bylo možné poskytnout jak krátkodobá tak dlouhodobá řešení. Rozhodujícím kritériem je potenciál dostupných nástrojů pomoci cílovým příjemcům a je na členských státech, aby zvolily a naprogramovaly takové nástroje a akce, které budou nejvhodnější pro dosažení sledovaných cílů.

EFG dává možnost zajistit inteznivní personalizovaná opatření, která jsou uzpůsobená potřebám jednotlivých propuštěných pracovníků, zatímco pomoc z ESF je obvykle obecnější a cílená na širší vrstvy obyvatelstva (jak pracující, tak i bez práce). ESF se dále více zaměřuje na podporu poptávky i nabídky, pokud jde o pracovní sílu (dovednosti, potřeby a ambice příjemců), která je poskytována integrovaným způsobem, zatímco EFG se tradičně orientuje spíše na stranu nabídky.

Obsah „koordinovaného balíčku individualizovaných služeb“, který se má spolufinancovat z EFG a který se pro každý případ skládá z konkrétních individualizovaných služeb a potřebám jednotlivců přizpůsobené pomoci, by měl být v rovnováze s ostatními opatřeními a měl by je doplňovat. Opatření spolufinancovaná z EFG mohou do velké míry přesahovat rámec standardních postupů a opatření. Praxe ukázala, že EFG umožňuje členským státům nabízet cílovým příjemcům pomoci lepší, potřebám jednotlivců přizpůsobenou a hlubší pomoc, než k jaké by bez EFG jinak měli přístup (např. sekundární a terciární vzdělání). EFG umožňuje členským státům věnovat zvláštní pozornost zranitelným lidem, jako jsou lidé s nižší úrovní dovedností nebo lidé z přistěhovaleckého prostředí, a poskytovat podporu s lepším poměrem počtu příjemců pomoci na jednoho poradce a/nebo po delší dobu, než by bylo možné bez podpory z EFG. To zvyšuje šanci příjemců pomoci na zlepšení jejich situace. Výjimka platná do konce roku 2017 a stanovená v nařízení (EU) č. 1309/2013 o EFG umožňuje členským státům rozšířit pomoc na NEET v regionech s vysokou nezaměstnaností mladých. Cílem je podpora provádění systému záruk pro mladé lidi, který Rada schválila v dubnu 2013 13 .

Podle čl. 9 odst. 5 nařízení (EU) č. 1309/2013 musí všechny členské státy zavést mechanismy, které zamezí vzniku rizika dvojího financování z finančních nástrojů EU.

Ve většině členských států je řídicí orgán ESF odpovědný také za provádění pomoci z EFG, což umožňuje zabránit efektu přesunu. Díky tomu lze také usilovat o doplňkovost mezi různými zásahy. Zvláštní zopdovědnost mají členské státy: musí zajistit, aby to, co je financováno operačními programy ESF, a opatření zahrnutá do případů EFG nevedly k přesunům. Ani informace, které členské státy poskytují v závěrečných zprávách (o synergiích mezi různými fondy při provádění), ani výsledky hodnocení v polovině období (založené na omezeném počtu případů s ukončeným prováděním) nejsou důkazem existence problému ohledně doplňkovosti mezi ESF a EFG. Na úrovni jednotlivých případů EFG běžně staví na stávajících vnitrostátních opatřeních nebo opatřeních z ESF, doplňuje je nebo nabízí jiná, dodatečná opatření.

V souladu se zásadou subsidiarity je směs opatření EFG koncipovaných na úrovni členských států ve značné míře doplňková s hlavními ustanoveními ESF na podporu přechodu zpět do zaměstnání. Rozhodnutí, zda požádat o financování z ESF nebo EFG se přijímá na úrovni členských států za podmínky, že operační program ESF dohodnutý s Komisí je s touto podporou z ESF slučitelný. Úkolem členského státu je pak co nejlépe s ohledem na místní podmínky, které v danou dobu převládají, řídit doplňkovost mezi ESF a EFG.

Zdá se však, že nejsou důkazy o tom, že by existoval integrovaný přístup k využívání prostředků EU na úrovni případů. Důvodem je zřejmě dlouhodobé programování evropských strukturálních a investičních fondů. Skutečnost, že EFG působí mimo víceletý rámec nevyhnutelně ovlivňuje časovou linii postupů a v některých případech se již naplánovaná opatření ESF poprvé uplatní v případech restrukturalizace.

Ze závěrů hodnocení v polovině období vyplývá, že EFG měl podstatnou evropskou přidanou hodnotu tím, že dokázal podpořit prouštěné pracovníky personalizovaným způsobem díky pružným ustanovením, a poradenským přístupem, který zohledňuje „člověka jako celek“.

3.3 Zamítnuté nebo stažené žádosti

Z 20 žádostí obdržených v letech 2015 a 2016 Komise žádnou nezamítla a tři žádosti členské státy stáhly. Žádost EGF/2015/008 EL/Supermarket Larissa byla stažena z technických důvodů a znovu podána v listopadu 2015 v upravené formě (EGF/2015/011 EL/Supermarket Larissa). Žádosti EGF/2016/006 FI/Helsinki-Uusimaa Education a EGF/2016/007 NL/Gelderland-Overijssel Social Work byly staženy z důvodu neexistující vazby mezi propouštěním a globalizací nebo celosvětovou finanční a hospodářskou krizí. Žádosti nebyly opětovně podány.

Tabulka 2: Stažené žádosti v letech 2015 a 2016

Tabulka 3: Podrobné informace o poskytnutých příspěvcích v letech 2015 a 2016

(Datum podpisu rozpočtovým orgánem v letech 2015 a 2016)

Tabulka 4: Příspěvky poskytnuté z EFG v letech 2015 a 2016

Profily cílových pracovníků (bez NEET)

3.4 Výsledky, kterých EFG dosáhl

Hlavními zdroji informací o výsledcích, kterých EFG dosáhl, jsou závěrečné zprávy podané členskými státy. Ty jsou doplněny o informace, které členské státy sdílí s Komisí prostřednictvím přímých kontaktů, během setkání a konferencí a při auditní činnosti.

V letech 2015 a 2016 Komise obdržela 26 závěrečných zpráv 14 týkajících se případů spolufinancovaných z EFG a provedených 12 členskými státy do poloviny roku 2016 15 .

Hlavní výsledky a údaje, které členské státy v letech 2015 a 2016 uvedly, jsou shrnuty v tomto oddílu a v tabulce 5.

Komise celkem obdržela závěrečné zprávy pro 121 příspěvků z EFG (od roku 2008, kdy se zpřístupnily výsledky pro první případ podpory z EFG, do prosince 2016), které představují 82 % z celkového počtu žádostí (147) obdržených do konce roku 2016.

Na základě informací obsažených v závěrečných zprávách členských států dospěla Komise k závěru, že pokud jde o snahu členských států pomoci cílovým příjemcům nalézt nové zaměstnání, představuje pomoc z EFG přidanou hodnotu. EFG členským státům umožňuje poskytovat kvalitnější opatření pro lépe zaměřené příjemce pomoci a po delší období, než by bylo možné bez financování z EFG.

3.4.1 Shrnutí výsledků oznámených v letech 2015 a 2016

Z 26 závěrečných zpráv obdržených v letech 2015 a 2016 a předložených 12 členskými státy vyplývá, že na konci prováděcího období 9 072 pracovníků, čili 47 % z 19 434 příjemců pomoci z EFG, našlo do konce prováděcího období EFG novou práci (7 601 jako zaměstnanci a 1 471 jako osoby samostatně výdělečně činné).

Přibližně 3 % osob se stále vzdělávalo nebo odborně připravovalo, 48 % bylo nezaměstnaných nebo z různých důvodů neaktivních a u 2 % příjemců pomoci nebyly informace ohledně zaměstnanosti k dispozici.

Je třeba upozornit na skutečnost, že příjemci pomoci podporovaní opatřeními spolufinancovanými z EFG jsou většinou také pracovníky, kteří na trhu práce čelí největším obtížím. Výsledky v oblasti opětovného začlenění do práce jsou ovlivněny absorpční kapacitou místních a regionálních trhů práce zasažených celosvětovou hospodářskou a finanční krizí. Míra opětovného začlenění zaznamenaná na konci příslušných období provádění poskytuje pouze nástin situace týkající se zaměstnanosti příjemců pomoci v době, kdy byly údaje shromážděny. Neposkytuje žádné informace o typu nebo kvalitě nalezených zaměstnání, které se mohou v krátkém období významně měnit. Podle informací obdržených od několika členských států má míra opětovného začlenění tendenci se zvyšovat během měsíců, které následují po ukončení opatření, a dále se zvyšovat ve střednědobém horizontu. Většina podpory spolufinancované z EFG má dodatečný pozitivní účinek v dlouhodobé perspektivě.

3.4.2 Kvalitativní hodnocení závěrečných zpráv podaných v letech 2015 a 2016

Balíčky podpory poskytnuté cílovým příjemcům pomoci 12 členskými státy zahrnují širokou škálu individualizovaného vyhledávání zaměstnání a opatření týkajících se outplacementu a rekvalifikace. Nejvyšší částky byly vynaloženy ve 3 kategoriích:

·Příspěvky při hledání zaměstnání 16 : 48,8 milionů EUR (41 % celkové výše individualizovaných služeb pro 26 oznámených případů)

·Individuální řízení případů: 24,2 milionů EUR (20 % celkové výše individualizovaných služeb pro 26 oznámených případů)

·Odborná příprava a rekvalifikace: 23,3 milionů EUR (19 % celkové výše individualizovaných služeb pro 26 oznámených případů)

Programy kvalifikace a odborné přípravy byly přizpůsobeny potřebám a přáním jednotlivých cílových příjemců pomoci, přičemž zohledňovaly požadavky místních a regionálních trhů práce a budoucí potenciál nadějných odvětví.

Během let 2015-2017 provedla Komise hodnocení EFG v polovině období, aby vyhodnotila, jak a do jaké míry plní EFG stanovené cíle. Protože hodnotící zpráva nebyla ještě zveřejněna, je výsledky třeba považovat za předběžné.

Hodnocení zahrnuje všech 29 případů pomoci z EFG, pro které byly obdrženy žádosti v letech 2014 a 2015 17 . Hodnocení nezahrnuje žádné případy předložené v předchozím programovém období.

Zjištění v rámci hodnocení EFG (jak ex-post za období 2007–2013, tak hodnocení v polovině období 2014–2020) ukazují, že podpora poskytovaná prostřednictvím EFG pomáhá příjemcům pomoci (propuštěným pracovníkům NEET) udržet si sebedůvěru, a to nejen poskytováním intenzivního poradenství, ale zejména díky individuálně navrženým opatřením v oblasti odborné přípravy. EFG také často příjemcům pomoci umožňuje se těchto opatření účastnit tak, že nabízí pomoc, jako je např. příspěvek na mobilitu, nebo že podporuje poskytování péče o děti.

Ačkoli důkazy získané v průběhu hodnocení ukazují, že se míra opětovného zaměstnání příjemců pomoci z EFG v porovnání s předchozím obdobím financování zlepšila (z 49 % na 56 %), je třeba brát tyto výsledky s rezervou, protože období provádění je nyní dvojnásobně dlouhé než předtím. Navíc důkazy naznačují, že míry opětovného začlenění jsou velmi závislé na konkrétním případu, závisí např. na konkrétní hospodářské situaci v příslušné oblasti. Je tedy nejen obtížné porovnat míru opětovného začlenění v jednotlivých případech, ale také najít vhodná kritéria pro porovnání obdobných opatření.

Výjimka pro NEET se použila ve dvou případech (EGF/2014/001 EL/Nutriart a EGF/2014/006 IE/Andersen Ireland), pro které byly závěrečné zprávy obdrženy v průběhu let 2015 a 2016. Z důkazů vyplývá, že mladí lidé, kterým byla pomoc určena, ji do velké míry skutečně využili, přičemž se jednalo se o pomoc, kterou by jinak nedostali. Ovšem subjekty, které pomoc z EFG provádějí, měly často pochybnosti, zda EFG představuje správný mechanizmus pro poskytování této pomoci. To naznačuje, že by mohlo být pro NEET přínosnější, kdyby se jakákoliv poskytovaná pomoc nevázala na případy propouštění související s EFG v příslušném regionu, ale na jakýkoli typ významné restrukturalizační události.

Pro podporu úspěchu EFG je klíčová institucionální kapacita a zkušenost členských států s poskytováním pomoci při restrukturalizačních událostech. Mají-li členské státy malou nebo žádnou zkušenost, mohou z EFG významně těžit tehdy, pokud zavedly a přezkoušely mechanismy pro poskytování pomoci. Dalším klíčovým faktorem úspěchu je míra, do jaké jsou příjemci pomoci nebo jejich zástupci od samotného počátku zapojeni do navrhování a provádění pomoci z EFG.

3.5 Přezkum víceletého finančního rámce (MFF) – nařízení (EU) č. 1309/2013

Nařízení (EU) č. 1309/2013 opětovně zavádí kritérium krize, aby žádosti o pomoc z EFG mohly být odůvodněny stávající nebo budoucí hospodářskou a finanční krizí. Dále rozšiřuje dosah EFG tím, že opravňuje žádat o podporu i pro pracovníky se smlouvou na dobu určitou a osoby samostatně výdělečně činné. Na podporu provádění záruk pro mladé lidi obsahuje nařízení (EU) č. 1309/2013 výjimku, platnou do konce roku 2017, která umožňuje zahrnutí mladých lidí, kteří nejsou zaměstnaní ani se neúčastní vzdělávání nebo odborné přípravy (tzv. NEET) v regionech, jež jsou způsobilé pro provádění Iniciativy na podporu zaměstnanosti mladých lidí (YEI).

I když EFG není součástí víceletého finančního rámce (MFF), vztahuje se na něj nařízení Evropského parlamentu a Rady, kterým se stanoví finanční pravidla pro souhrnný rozpočet Unie a kterým se mění nařízení (ES) č. 2012/2002, nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1296/2013, (EU) č. 1301/2013, (EU) č. 1303/2013, (EU) č. 1304/2013, (EU) č. 1305/2013, (EU) č. 1306/2013, (EU) č. 1307/2013, (EU) č. 1308/2013, (EU) č. 1309/2013, (EU) č. 1316/2013, (EU) č. 223/2014, (EU) č. 283/2014 a (EU) č. 652/2014 a rozhodnutí Evropského parlamentu a Rady č. 541/2014/EU 18 .

V nařízení o EFG Komise navrhla prodloužení platnosti výjimky pro NEET a dále určité změny, které usnadní rozpočtový postup týkající se mobilizace EFG.

Tabulka 5: Závěrečné zprávy obdržené v letech 2015 a 2016

(*) Status pracovníků na trhu práce uvedený v této tabulce odráží situaci na konci období provádění; v některých případech však uvedené údaje ilustrují situaci o několik měsíců později.

(**) „Neaktivní“ může znamenat, že lidé již nejsou k dispozici pro trh práce z různých osobních důvodů, jako je např. odchod do důchodu.

3.6 Finanční plnění

3.6.1 Finanční prostředky poskytnuté z EFG

V letech 2015 a 2016 schválil rozpočtový orgán 25 příspěvků z EFG v celkové výši 70 392 546 EUR 19 (viz tabulka 2), z nichž 42 754 375 EUR bylo uvolněno v roce 2015 a 27 638 171 EUR v roce 2016.

Pro roky 2014 až 2020 stanoví článek 12 nařízení Rady (EU, Euratom) č. 1311/2013 ze dne 2. prosince 2013, kterým se stanoví víceletý finanční rámec na období 2014–2020 20 , maximální roční finanční strop a umožňuje využití EFG do maximální roční částky 150 milionů EUR (při cenách z roku 2011). To znamená, že v roce 2015 bylo z rezervy EFG vyhrazeno na závazky 162 365 000 EUR a v roce 2016 165 612 000 EUR 21 . Prostředky na závazky týkající se poskytnutých příspěvků v obou letech byly převedeny z rezervy EFG do rozpočtové položky EFG poté, co uvolnění prostředků přijal rozpočtový orgán.

Co se týče prostředků na platby, byla do rozpočtové položky EFG v letech 2015 a 2016 připsána celková částka 105 923 969 EUR. V roce 2015 představovaly platby předběžného financování 22 celkem 78 285 798 EUR 23 a v roce 2016 se pro schválené uvolnění prostředků z EFG vyplatila částka 27 638 171 EUR. Část těchto prostředků pochází z částek získaných zpět v důsledku nevyčerpání prostředků, které ve fázi ukončování oznámily členské státy.

3.6.2 Výdaje na technickou pomoc

Podle čl. 11 odst. 1 nařízení (EU) č. 1309/2013 lze z podnětu Komise až 0,5 % z roční maximální částky EFG (811 825 EUR v roce 2015 a 828 060 EUR v roce 2016) použít na technickou pomoc, na činnosti jako je příprava, sledování, šíření informací a vytváření vědomostní základny, administrativní a technická podpora a audit, kontrola a hodnocení nezbytné k provádění nařízení EFG.

Na základě návrhů Komise pro roky 2015 a 2016 uvolnil rozpočtový orgán na technickou pomoc částky 630 000 EUR a 380 000 EUR.

Tabulka 6: Výdaje na technickou pomoc 2015

Tabulka 6.1: Výdaje na technickou pomoc 2016

3.6.3 Oznámené nesrovnalosti

V letech 2015 a 2016 nebyly Komisi oznámeny žádné nesrovnalosti ani podle nařízení (EC) č. 1927/2006 ani podle nařízení (EU) č.1309/2013.

3.6.4 Ukončení poskytování finančních příspěvků z EFG

Postupy pro ukončení poskytování finančních příspěvků z EFG jsou stanoveny v článku 18 nařízení (EU) č. 1309/2013. V letech 2015 a 2016 bylo ukončeno 34 případů prováděných mezi roky 2009 a 2015. Podrobné informace o těchto případech jsou uvedeny v tabulce 3 přílohy.

Poskytování pomoci z EFG je ukončeno tehdy, jakmile je Komisi odeslána závěrečná zpráva se všemi požadovanými informacemi, jsou splaceny všechny nesplacené úhrady a členský stát ani Komise již nemusí činit žádné další kroky, kromě povinnosti uchovat všechny podpůrné dokumenty po dobu tří let (čl. 21 odst. 5 nařízení (EU) č.1309/2013), aby byly k dispozici Komisi a Účetnímu dvoru.

Průměrná míra plnění rozpočtu v ukončených případech dosahovala 57,6 %, s rozdíly od 9 % do 100 % čerpání rozpočtu. Celková výše nevyčerpaných prostředků navrácených Komisi pro zmíněných 34 případů činila 60 573 926 EUR (42,4 % příspěvků poskytnutých z EFG pro zmíněných 34 případů). Komise dále poskytuje členským státům pokyny za účelem zlepšení míry plnění.

Existují různé důvody, proč členské státy nevyužily poskytnutých částek v plném rozsahu. Ačkoli se členským státům opakovaně doporučuje, aby pro koordinovaný balíček individualizovaných služeb připravovaly realistické odhady rozpočtu, může se stát, že neplánují přesně a informovaně. Do počátečních výpočtů byla zahrnuta příliš vysoká bezpečnostní rezerva, která se později ukázala jako zbytečná. Ve fázi plánování došlo k nadhodnocení počtu pracovníků, kteří se budou chtít účastnit přijatých opatření. Někteří pracovníci zvolili levnější místo dražších opatření nebo krátkodobá opatření místo dlouhodobých, nebo si našli novou práci dříve, než se původně odhadovalo. Dalšími důvody pro nízká čerpání byla opožděná zahájení opatření a neschopnost plně využít dostupnou flexibilitu přerozdělení prostředků mezi rozpočtovými položkami při provádění balíčku individualizovaných služeb.

Předpokládá se, že plánování rozpočtu pro opatření a odhadování účasti pracovníků na období 24 měsíců se díky zkušenostem zlepší. Komise také vidí zlepšení v načasování toho, kdy financování z EFG dorazí do postižené oblasti, v kapacitách různých koordinačních a prováděcích struktur a v kvalitě komunikace mezi národní a regionální/místní úrovní. Členské státy lépe využívají možnost přezkoumat své rozpočty a přerozdělit výdaje mezi různá opatření a/nebo prováděcí výdaje. Komise nyní také vyzývá členské státy, aby přezkoumaly rozpočet ve fázi podání žádosti. Orgány EU se intenzivně snaží urychlit rozhodovací postupy a výplaty prostředků z EFG, aby bylo možné optimálně využít čas a poskytnuté finanční prostředky. Nařízení (EU) č.1309/2013 stanoví přísné lhůty pro posouzení žádostí o pomoc z EFG a rozpočtové postupy, aby byly finanční prostředky k dispozici dříve. V rámci limitu finančního příspěvku mohou členské státy připravit nový rozpočet, a pokud Komise souhlasí, mohou v průběhu provádění zavést nová vyhovující opatření.

3.7 Činnosti technické pomoci, které Komise provádí

3.7.1 Informace a propagace: internetové stránky

Podle čl. 12 odst. 2 nařízení (EU) č.1309/2013 se po Komisi požaduje, aby zřídila a udržovala internetové stránky přístupné ve všech jazycích orgánů Unie, s cílem poskytovat informace o EFG a pokyny k podávání žádostí, jakož i aktuální informace o přijatých a zamítnutých žádostech a o úloze rozpočtového orgánu.

V letech 2015 a 2016 byly internetové stránky Komise o EFG 24 pravidelně aktualizovány a nabízely relevantní informace.

3.7.2 Setkání s národními orgány a zainteresovanými stranami EFG

V březnu a říjnu 2015 a březnu a říjnu 2016 se konalo 15., 16., 17. a 18. setkání expertní skupiny kontaktních osob Evropského fondu pro přizpůsobení se globalizaci, které jsou korespondenty členských států pro EFG. Část každého setkání byla věnována probíhajícím a plánovaným žádostem o pomoc z EFG, společného systému správy sdílených fondů (SFC2014), hodnocení EFG v polovině období 2014–2020, právním záležitostem a záležitostem, jež se týkají auditu, a dalším bodům programu.

V letech 2015 a 2016 byly zorganizovány tři semináře k vytváření sítí. Tématy seminářů bylo mimo jiné využívání technické pomoci pro EFG, proces hodnocení EFG v polovině období 2014–2020 a role národních orgánů v příslušném procesu a motivační strategie pro propuštěné pracovníky. Semináře byly navíc doplněny projektovými návštěvami, které poskytly příležitosti vzájemné výměny zkušeností a setkání s příjemci pomoci. Všech tří seminářů se zúčastnili zástupci členských států, zainteresované strany a prováděcí orgány EFG.

3.7.3 Vytváření vědomostní základny

V roce 2014 hledala Komise způsob, jak dále zjednodušit postupy zahrnutím EFG do IT komunikačního systému Komise a členských států, konkrétně do společného systému správy sdílených fondů (SFC2014). Od dubna 2015 členské státy tento systém používají pro podávání žádostí online prostřednictvím řízeného postupu podávání žádostí. Výsledkem by mělo být, že podávané žádosti budou správnější a kompletnější, protože platforma poskytuje členským státům příležitost sdílet údaje s Komisí ještě před oficiálním podáním žádosti. To zjednodušuje sběr a zpracování údajů a zrychluje podávání zpráv o výsledcích EFG. Vylepšený postup přispěl ke zkrácení doby, která uběhne od okamžiku, kdy členský stát podá žádost, do okamžiku, kdy návrh Komise přijme Evropský parlament a Rada.

Od srpna 2016 začal v SFC2014 fungovat i modul pro závěrečné zprávy EFG a členské státy již prostřednictvím SFC2014 začaly podávat závěrečné zprávy pro programové období 2014– 2020. Další možnosti v SFC2014 zahrnují vývoj modulu pro podávání zpráv (Infoview), možnost pro stažení žádosti a možnost pro Komisi vytvořit návrh rozhodnutí Evropského parlamentu a Rady a prováděcího rozhodnutí Komise (co se týká údajů v něm obsažených) přímo z SFC2014.

3.7.4 Hodnocení EFG v polovině období 2014–2020

V souladu s článkem 20 nařízení (EU) č.1309/2013 musí Komise z vlastního podnětu do 30. června 2017 provést hodnocení EFG v polovině období. V roce 2015 Komise v nabídkovém řízení v rámci rámcové smlouvy vybrala externího poskytovatele služeb. Dodavatel měl za úkol vypracovat v průběhu roku 2016 hodnotící studii a předložit zprávu obsahující odpovědi na hodnotící otázky ve formě zjištění, závěrů a doporučení. Ke zprávě měly být rovněž připojeny přílohy obsahující informace o jednotlivých případech (případové zprávy).

Zpráva vychází z kombinace kvalitativních a kvantitativních informací a za účelem formulace závěru se opírá o různé zdroje informací.

Konečná verze této zprávy byla Komisí přijata v prosinci 2016.

Konečné výsledky procesu hodnocení budou zveřejněny ve formě pracovního dokumentu útvarů Komise (SWD), který vychází ze zprávy předložené externími poradci.

Nařízení (EU) č.1309/2013 stanoví hodnocení účinnosti a dlouhodobé udržitelnosti EFG. Ke zvýšení účinnosti, soudržnosti, relevance a k zabezpečení přidané hodnoty příslušného zásahu na úrovni EU přispěly také pokyny pro zlepšování právní úpravy přijaté v roce 2015. Průběžné hodnocení EFG v polovině období bylo od samého počátku navrženo tak, aby zahrnovalo všechny výše uvedené aspekty, a plně proto splňuje požadavky pokynů pro zlepšování právní úpravy. Během tohoto procesu byly široce konzultovány zúčastněné strany, a to prostřednictvím otevřené veřejné konzultace na internetu, cílených konzultací a seminářů pro vytváření sítí.

4. Souhrnné údaje od roku 2007 do roku 2016

Každým rokem je k dispozici stále více údajů, díky kterým lze identifikovat trendy týkající se žádostí a získat přehled o směřování činností fondu. Údaje v následujících grafech a tabulkách 1 a 2 přílohy se vztahují ke 147 25 žádostem podaným členskými státy od roku 2007 do roku 2016.

Do této chvíle bylo celkem požádáno o 592 894 194 EUR pro opatření ve prospěch 140 545 cílových příjemců pomoci 26 .

Graf 6: Počet žádostí obdržených v letech 2007–2016 27

Nařízení (ES) č. 546/2009, které zahrnulo kritérium krize, mělo významný dopad na počet žádostí, které Komise obdržela: od roku 2009 (kdy příslušná změna nabyla účinnosti) do 31. prosince 2011 došlo k významnému zvýšení počtu žádostí.

Od roku 2007 do roku 2016 Komise obdržela 77 žádostí spojených s krizí a 70 žádostí spojených s obchodem. Počet žádostí obdržených v jednotlivých letech je proměnlivý, v průměru jde přibližně o 15 žádostí za rok.

Jak ilustruje tabulka 2 přílohy, nejvyšší počet žádostí (21) podalo Španělsko, dále Nizozemsko (17), Itálie (13) a Belgie (12). Ke konci roku 2016 o podporu z EFG nezažádalo ještě sedm 28 členských států: Kypr, Chorvatsko, Maďarsko, Lucembursko, Lotyšsko, Slovensko a Spojené království.

Graf 7: Částky, o které členské státy požádaly z EFG v letech 2007–2016

Celková částka, o kterou z EFG 29 požádaly členské státy: 592 894 194 €

Průměrná částka požadovaná z EFG na členský stát: 29 644 710 €

Od roku 2007 do roku 2016 požádalo o podporu z EFG v celkové výši 592 894 194 EUR 20 členských států. O nejvyšší částku spolufinancování z EFG požádala Francie (89 760 859 EUR na 8 žádostí) následovaná Irskem (67 720 204 EUR na 10 žádostí), Dánskem (63 680 782 EUR na 10 žádostí) a Itálií (60 537 811 EUR na 13 žádostí).

Podrobné informace o žádostech za určitý rok a určitý členský stát jsou uvedeny v tabulce 2 přílohy.

Graf 8: Počet cílových pracovníků v členských státech v letech 2007–2016

Celkový počet cílových pracovníků v členských státech: 137 601

Průměrný počet cílových pracovníků na členský stát: 6 880

Žádosti přijaté v letech 2007 až 2016 (mimo stažené a zamítnuté žádosti) od 20 členských států se týkaly 137 601 pracovníků. V průběhu uplynulých 10 let požádala o podporu pro nejvyšší počet pracovníků Francie (17 586) následovaná Německem (14 517), Španělskem (14 468) a Belgií (14 162).

Devět žádostí podaných třemi členskými státy v období 2014–2016 se týkalo 2 944 NEET. O podporu pro NEET požádaly tyto členské státy: Belgie (2 žádosti pro 400 NEET), Řecko (4 žádosti pro 2 098 NEET) a Irsko (3 žádosti pro 446 NEET).

Podrobné informace o žádostech za rok a podle členských států jsou uvedeny v tabulce 2 přílohy.

Graf 9: Počet žádostí podle odvětví (NACE Rev. 2) v letech 2007–2016*

* EGF/2016/003 EE/Případ ropy a chemikálií se vztahuje ke dvěma různým odvětvím (19 a 20), a byl tedy započítán dvakrát.

Celkový počet odvětví: 34

Od roku 2007 do roku 2016 Komise obdržela 147 žádostí o pomoc z EFG, které se vztahovaly k široké škále odvětví (34). Nejvyšší počet obdržených žádostí se týkal odvětví motorových vozidel, přívěsů a návěsů (23 žádostí), následován odvětvím počítačů, elektronických a optických přístrojů a zařízení (16 žádostí) a odvětvím strojů a zařízení (14 žádostí).

Podrobné informace o obdržených žádostech podle odvětví jsou uvedeny v tabulce 1 přílohy.

Graf 10: Počet cílových pracovníků podle odvětví (NACE Rev. 2) v letech 2007–2016*

* EGF/2016/003 EE/Případ ropy a chemikálií se vztahuje ke dvěma různým odvětvím (19 a 20). 800 cílových pracovníků je tedy uvedeno dvakrát.

Celkový počet cílových pracovníků ve 34 odvětvích: 137 601

Od roku 2007 do roku 2016 Komise obdržela žádosti o pomoc z EFG podané 20 členskými státy pro 137 601 propuštěných pracovníků ve 34 různých odvětvích. Nejvyšší počet cílových pracovníků byl v odvětví motorových vozidel, přívěsů a návěsů (33 202) následovaný odvětvím počítačů, elektronických a optických přístrojů a zařízení (19 488) a textilním průmyslem (12 008).

Graf 11: Průměrná částka požadovaná z EFG členskými státy na jednoho příjemce pomoci (2007–2016)

Průměrná částka požadovaná z EFG členskými státy na jednoho příjemce pomoci: 4 229 €

Každý z 20 členských států, který požádal o pomoc z EFG v letech 2007 až 2016, požádal v průměru o částku 4 219 EUR na jednoho cílového příjemce pomoci. Částka požadovaná na jednoho cílového příjemce pomoci se může lišit v závislosti na závažnosti propouštění, situaci na dotčeném trhu práce, individuální situaci jednotlivých cílových příjemců pomoci, opatřeních, která již poskytl příslušný členský stát, a v závislosti na nákladech na poskytování služeb v příslušném členském státě nebo regionu. O nejvyšší částku na jednoho příjemce pomoci požádalo Rakousko (14 343 EUR) následované Dánskem (10 215 EUR).

(1)

Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1927/2006 ze dne 20. prosince 2006 o zřízení Evropského fondu pro přizpůsobení se globalizaci.

(2)

Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 546/2009 ze dne 18. června 2009, kterým se mění nařízení (ES) č. 1927/2006 o zřízení Evropského fondu pro přizpůsobení se globalizaci, zavedlo přechodnou odchylku, která rozšiřuje působnost EFG na světovou finanční a hospodářskou krizi a zvýšilo spolufinancování z EFG na 65 % celkových nákladů, což bylo použitelné na všechny žádosti doručené od 1. května 2009 do 31. prosince 2011.

(3)

Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1309/2013 ze dne 17. prosince 2013 o Evropském fondu pro přizpůsobení se globalizaci (2014–2020) a o zrušení nařízení (ES) č. 1927/2006.

(4)

Komise navrhla prodloužení této výjimky do konce programového období 2014–2020 a o tomto návrhu se diskutuje v rámci přezkumu víceletého finančního rámce.

(5)

Žádosti obdržené od 1. ledna 2015 do 31. prosince 2016.

(6)

Podrobné informace o stažených žádostech jsou uvedeny v oddílu 3.3.

(7)

Tato částka nezahrnuje rozhodnutí o technické pomoci.

(8)

COM(2016) 605 final.

(9)

Termín „příjemce pomoci“ v této zprávě odkazuje na cílové pracovníky a mladé lidi, kteří nejsou zaměstnaní ani se neúčastní vzdělávání nebo odborné přípravy (tzv. NEET).

(10)

Tabulka 2 uvádí podrobné informace o poskytnutých příspěvcích v letech 2015 a 2016, zatímco tabulka 1 uvádí podrobné informace o žádostech obdržených v letech 2015 a 2016. Případy v každé z tabulek se mohou lišit.

(11)

V těchto třech případech (EGF/2013/007 BE/Hainaut Steel, EGF/2013/009 PL/Zachem a EGF/2013/011 a BE/Saint-Gobain Sekurit) byly žádosti podány před rokem 2014, a proto se na ně stále vztahovalo staré nařízení (ES) č. 1927/2006.

(12)

Tato částka nezahrnuje rozhodnutí o technické pomoci.

(13)

Doporučení Rady ze dne 22. dubna 2013 o zavedení záruk pro mladé lidi (Úř. věst. C 120, 26.4.2013). Počet mladých lidí, kteří nejsou zaměstnaní ani se neúčastní vzdělávání nebo odborné přípravy (tzv. NEET), podpořených z EFG nesmí překročit počet cílových příjemců pomoci.

(14)

Výsledky případu EGF/2012/006 FI/Nokia Salo byly prezentovány v předchozí dvouleté zprávě, neboť závěrečná zpráva byla podána v roce 2014, ač lhůta pro podání byla stanovena na rok 2015.

(15)

Závěrečné zprávy je třeba předložit 6 měsíců po ukončení provádění.

(16)

Se vstupem nařízení (EU) č. 1309/2013 v platnost byly příspěvky sníženy na nejvýše 35 % nákladů celkem.

(17)

Je třeba vzít na vědomí, že se jedná o jiné případy, než jsou ty, které jsou předmětem této dvouleté zprávy. Zatímco aktuální zpráva pokrývá činnosti EFG v letech 2015 a 2016 a zahrnuje případy pomoci z EFG podané ještě podle nařízení (ES) č. 1927/2006, hodnocení v polovině období zahrnuje všechny případy podané podle nařízení (EU) č. 1309/2013.

(18)

COM(2016) 605 final.

(19)

Tato částka nezahrnuje rozhodnutí o technické pomoci.

(20)

Úř. věst. L 347, 20.12.2013.

(21)

Tyto částky se vztahují na schválený rozpočet.

(22)

Příspěvek z EFG se členskému státu vyplácí ve formě jedné splátky jako 100% předběžné financování do 15 dnů poté, co rozpočtový orgán schválil uvolnění prostředků z EFG.

(23)

Včetně čtyř rozhodnutí uvolněných v roce 2014 a vyplacených v roce 2015.

(24)

http://ec.europa.eu/egf – dostupné ve všech 23 jazycích EU, včetně irštiny.

(25)

Respektive 166, pokud se započítá i 19 stažených nebo zamítnutých žádostí. Stažené a zamítnuté žádosti se v těchto statistikách nepromítají.

(26)

Počet cílových příjemců pomoci odhadovaný členskými státy.

(27)

V letech 2007, 2008, 2012 a 2013 byl jediným způsobilým kritériem dopad na obchod.

(28)

Bulharsko podalo žádost EGF/2009/022 Kremikovtsi AD Basic metals, ale byla zamítnuta.

(29)

Bulharsko požádalo o částku ve výši 1 082 337 EUR, která nebyla nikdy poskytnuta, neboť žádost byla zamítnuta. Částka požadovaná Bulharskem proto není součástí této celkové částky.