V Bruselu dne 8.11.2017

COM(2017) 631 final

ZPRÁVA KOMISE EVROPSKÉMU PARLAMENTU, RADĚ, EVROPSKÉMU HOSPODÁŘSKÉMU A SOCIÁLNÍMU VÝBORU A VÝBORU REGIONŮ

podle článku 58 směrnice 2010/63/EU o ochraně zvířat používaných pro vědecké účely

{SWD(2017) 353 final}


ZPRÁVA KOMISE EVROPSKÉMU PARLAMENTU, RADĚ, EVROPSKÉMU HOSPODÁŘSKÉMU A SOCIÁLNÍMU VÝBORU A VÝBORU REGIONŮ

podle článku 58 směrnice 2010/63/EU o ochraně zvířat používaných pro vědecké účely

1. Úvod

V roce 2010 přijala EU směrnici 2010/63/EU o ochraně zvířat používaných pro vědecké účely (dále jen „směrnice“), která aktualizuje a nahrazuje právní předpisy z roku 1986. Veškerá použití živých zvířat pro účely výzkumu nebo vzdělávání, jakož i zkoušky musí být prováděny v souladu s touto směrnicí. Tato zpráva byla vypracována na základě článku 58 směrnice, který požaduje provedení přezkumu směrnice do 10. listopadu 2017.

1.1    Cíle a účel politiky

Směrnice má tři hlavní cíle:

·zajistit účinné fungování vnitřního trhu EU a posílit konkurenceschopnost a inovaci výzkumu v EU vytvořením rovných podmínek,

·zajistit vysoký standard životních podmínek zvířat používaných pro vědecké účely,

·zvýšit transparentnost ve vztahu k široké veřejnosti, pokud jde o výsledky výzkumných zařízení s ohledem na používání zvířat a zajištění dobrých životních podmínek zvířat.

Pro zlepšení životních podmínek zvířat je stěžejní účinné uplatňování „zásady 3 R“: nahrazení (replacement) a omezení (reduction) používání zvířat pro vědecké účely a šetrné zacházení (refinement) s nimi.

Směrnice stanoví požadavky týkající se:

·nahrazení a omezení používání zvířat k postupům a šetrného zacházení s těmito zvířaty při jejich chovu, umístění, péči o ně a používání,

·původu, chovu a označení zvířat,

·činnosti chovatelů, dodavatelů a uživatelů,

·hodnocení a schvalování projektů, při nichž jsou v rámci postupů používána zvířata.

1.2 Rozsah a načasování zprávy o přezkumu

Cílem tohoto přezkumu je posoudit, jak se daří dosahovat cílů směrnice a zda je směrnice vhodná pro daný účel nebo zda je třeba ji aktualizovat s ohledem na nejnovější vědecký a etický vývoj. Tento přezkum zohledňuje pokrok, ke kterému došlo ve vývoji alternativ bez použití zvířat – zejména alternativ nahrazujících subhumánní primáty. Zahrnuje závěry studie proveditelnosti týkající se pokroku, pokud jde o používání pouze subhumánních primátů, kteří jsou potomky zvířat chovaných v zajetí, jak požaduje článek 10.

Směrnice nabyla účinnosti dne 1. ledna 2013, nicméně poslední vnitrostátní právní předpisy byly přijaty až v roce 2015. Rovněž společné normy týkající se umístění zvířat a péče o ně vstoupily v platnost až v lednu 2017. V průběhu tohoto přezkumu Evropská komise stále prováděla kontroly souladu zahrnující řadu šetření a nevyřešených případů nesplnění povinností, které mohou případně vést ke změnám některých vnitrostátních právních předpisů.

Poskytnutí věcných informací o praktickém provádění směrnice členskými státy je stanoveno až na rok 2018. Statistické údaje členských států byly poprvé zveřejněny v roce 2015, avšak vývoj na úrovni EU, pokud jde o používání zvířat, bude znám nejdříve v roce 2019. Informace o zpětném posouzení projektů budou k dispozici od roku 2019. Hodnocení směrnice v rámci programu REFIT bude proto provedeno v celém rozsahu až po roce 2019, až budou k dispozici lepší informace a uplyne dostatečně dlouhá doba pro provádění směrnice, jež umožní posouzení případných změn, ke kterým došlo v oblasti používání zvířat a jejich životních podmínek.

Ze všech těchto důvodů je právními předpisy stanovená lhůta pro provedení tohoto přezkumu poměrně krátká. Tato zpráva proto může poskytnout pouze předběžný přehled o pokroku, problematických oblastech a osvědčených postupech.

Metodika konzultací, analýza výsledků a doporučení týkající se zlepšení provádění a uplatňování směrnice jsou obsaženy v průvodním pracovním dokumentu útvarů Komise 1 .

3. Hlavní zjištěné problémy

Rámec směrnice je obecně považován za pevný základ regulace, pokud jde o zvířata používaná pro vědecké účely.

Z předběžných údajů vyplývá, že dopad směrnice se mezi jednotlivými členskými státy liší. Je to ve velké míře ovlivněno vnitrostátními právními předpisy, které existovaly před provedením směrnice. V případě členských států, které již disponovaly propracovanými postupy hodnocení a schvalování projektů, provedení směrnice do vnitrostátních právních předpisů vyžadovalo poměrně málo úprav. Nicméně pro členské státy, které dříve nezavedly žádné požadavky nebo formální struktury pro hodnocení projektů, představovalo provádění směrnice náročnější úkol.

Z předběžných zjištění však vyplývá, že provádění směrnice přinese některé změny a výsledky, jak bylo plánováno. Zúčastněné subjekty kupříkladu považují zřízení orgánů pro dobré životní podmínky zvířat za účinný požadavek, který již pozitivně přispívá ke zlepšení postupů v oblasti používání zvířat a péče o zvířata. Další zmiňované pozitivní účinky zahrnují přísnější normy v oblasti péče, umístění a výzkumných praktik, zvýšení povědomí o zásadě 3 R, prosazování kultury péče, rostoucí míru uznání spojitosti mezi dobrými životními podmínkami zvířat a dobrou vědeckou praxí ve vědecké obci a větší transparentnost.

Mezi oblasti, které podle zúčastněných subjektů vyžadují další pozornost a v nichž je zapotřebí dosáhnout většího pokroku, patří efektivnost a konzistentnost postupů hodnocení a schvalování projektů, jakož i přístup k informacím o používání zvířat a kvalita a transparentnost těchto informací.

Následující oddíly popisují nejdůležitější zjištění s ohledem na tři hlavní cíle směrnice.

Oddíl 1 – Harmonizace právních předpisů v EU

Přibližně třetina respondentů z řad uživatelů vyjádřila názor, že směrnice zahájila harmonizaci některých důležitých aspektů, čímž vytvořila rovnější podmínky, zejména pokud jde o harmonizaci praxe v oblasti péče o zvířata a jejich umístění.

V některých členských státech však požadavky týkající se hodnocení a schvalování projektů vedly k obavám ohledně další byrokratické zátěže, nákladů a prodlení. Směrnice EU na rozdíl od nařízení neupřesňují provozní postupy. Existují obavy, že rozdíly ve strukturách a financování, zejména pokud jde o hodnocení a schvalování projektů, mohou bránit dosažení cílů harmonizace.

Hodnocení a schvalování projektů

Konzistentnost a účinnost procesu hodnocení a schvalování projektů a výstupy v členských státech a mezi jednotlivými členskými státy jsou stěžejní pro dosažení rovných podmínek pro vědeckou obec, jakož i pro dosažení kýžených přínosů v oblasti životních podmínek zvířat a v oblasti vědy. V mnoha členských státech podobné procesy existovaly již před provedením směrnice, takže nebyly zaznamenány žádné významné změny nebo zlepšení. Nicméně řada vědců ještě nepředložila žádost o schválení projektu v rámci nového systému a stále používá schválení vydaná na základě předchozích právních předpisů. Přechodná opatření pro stávající schválení jsou v platnosti do ledna 2018.

Členské státy vytvořily za účelem splnění požadavků směrnice různé struktury. V některých členských vyřizuje veškeré žádosti jeden národní orgán. V jiných byly zřízeny regionální výbory nebo výbory v rámci uživatelských zařízení, které jsou často propojené s orgány pro dobré životní podmínky zvířat.

Přes rozdíly ve strukturách přibližně polovina uživatelů považovala procesy hodnocení a schvalování projektů za efektivní a účelné. Některé zúčastněné subjekty vznesly obavy ohledně důsledků těchto rozdílných struktur, zejména pokud jde o zajištění nestrannosti a proporcionality. Někteří uživatelé vyjádřili pocity frustrace a zmatku v souvislosti s byrokracií a zdvojeními doprovázejícími žádosti o schválení projektu v některých členských státech.

Mezi otázky, jež byly nadneseny, dále patří:

·nejednotné přístupy mezi členskými státy k tomu, jak jsou děleny do kategorií a vyřizovány projekty různého rozsahu, povahy a složitosti,

·zpoždění ve sdělování rozhodnutí o schválení oproti lhůtě 40 nebo 55 dnů, a to i přesto, že se v některých členských státech za žádost o schválení projektu hradí finanční poplatky,

·další byrokratická zátěž související s požadavky na informace, které značně přesahují požadavky stanovené ve směrnici, pokud jde o posouzení újmy a přínosů,

·potřeba větší efektivnosti při řešení změn schválených projektů,

·nedostatečný pokrok, pokud jde o provádění a využívání vícenásobných generických projektů a zjednodušené správní řízení.

Pokyny EU 2 týkající se hodnocení projektů, které mají těmto procesům napomoci, byly náležitě distribuovány většinou členských států.

Jedním z hlavních úkolů výborů zřízených členskými státy je zajistit harmonizovaný přístup k hodnocení projektů. Méně než 25 % uživatelů vyjádřilo názor, že výbor členského státu dokázal efektivně prosazovat soudržný přístup, což částečně odráží skutečnost, že řada výborů dosud není dobře etablována.

Oblast působnosti směrnice

Oblast působnosti směrnice byla rozšířena tak, aby zahrnovala:

·nové živočišné druhy a formy života (např. hlavonožce, plody),

·používání zvířat v rámci základního výzkumu, vzdělávání a odborné přípravy,

·používání zvířat v rutinní produkci.

Řada členských států již začlenila některé nebo všechny tyto body do svých předchozích právních předpisů. Nebyly zmíněny žádné významné problémy týkající se oblasti působnosti, kromě několika případů další administrativní zátěže.

Vzdělávání a odborná příprava

Jedním z cílů směrnice je volný pohyb pracovníků v daném odvětví v rámci EU. Vzdělávání a odborná příprava nicméně zůstávají v pravomoci členských států. Podle názoru většiny uživatelů bylo zajišťování a udržování kvalifikace pracovníků řešeno úspěšně. Byly uváděny některé rozdíly v očekáváních členských států ohledně požadavků na odbornou přípravu; tudíž je někdy stále požadováno opakování odborné přípravy. Aby usnadnila harmonizovanější přístup, vypracovala Evropská komise rámcové pokyny EU 3 pro vzdělávání a odbornou přípravu a byla vytvořena celoevropská dobrovolná platforma pro vzdělávání a odbornou přípravu v oblasti vědy o laboratorních zvířatech.

Harmonizace norem týkajících se životních podmínek zvířat

Řada zúčastněných subjektů uvedla, že směrnice začíná harmonizovat normy v oblasti péče o zvířata a jejich umístění. Náklady na splnění nových norem, které byly v předběžném posouzení dopadů směrnice označeny za potenciální problém, zatím nevzbuzují přílišné obavy.

Jako opomenutí byly kvalifikovány nedostatečné normy pro hlavonožce a některé druhy ryb, včetně vhodných metod usmrcení (u hlavonožců).

Záměr článku 2 týkající se zajištění rovných podmínek byl některými zúčastněnými subjekty vnímán jako potenciální překážka zlepšování standardů životních podmínek zvířat. Směrnice nicméně umožňuje technické přizpůsobení pokroku prostřednictvím přenesených pravomocí, což zajistí, aby jakákoli identifikovaná zlepšení standardů životních podmínek zvířat, jsouli odůvodněná, byla přijata a uplatňována v celé EU.

Oddíl 2 – Dobré životní podmínky zvířat a zásada 3 R; uplatňování a rozvoj alternativních přístupů

Opatření ke zlepšení životních podmínek zvířat a používání zásady 3 R tvoří základ směrnice. Přínosy vysokých standardů životních podmínek pro zvířata a kvalitu vědy jsou všeobecně uznávány.

Existují již významné pozitivní ukazatele přínosů, zejména v podobě lepšího povědomí zařízení o potřebách zvířat z hlediska životních podmínek, přičemž stěžejní úlohu v tomto ohledu hrají orgány pro dobré životní podmínky zvířat. Přínosy byly hlášeny jak uživateli, tak jinými zúčastněnými subjekty. Více než polovina uživatelů vyjádřila názor, že životní podmínky zvířat se zlepšily díky uplatňování nových postupů umísťování zvířat a péče o ně, zahrnujících například úpravu prostředí a lépe vyškolené a kvalifikované pracovníky pečující o zvířata.

Odpovědnost za zajištění toho, aby byly používány alternativní postupy, nesou výzkumní pracovníci a pečující personál, kteří jsou podporováni orgány pro dobré životní podmínky zvířat, určeným veterinárním lékařem a osobami provádějícími hodnocení projektů. Téměř polovina uživatelů se shodla na tom, že hodnocení projektů přispělo ke zlepšení provádění zásady 3 R a životních podmínek zvířat. Názory mezi zúčastněnými subjekty však nebyly jednotné a lišily se v závislosti na tom, zda existovala opatření před přijetím směrnice.

Mezi klíčové prvky patří zajištění odpovídajícího vzdělávání a odborné přípravy, úloha a úkoly orgánů pro dobré životní podmínky zvířat a dostupné nástroje pro získání aktuálních a relevantních informací o zásadě 3 R. Důležitou úlohu, pokud jde o zachovávání standardů životních podmínek zvířat, hrají inspekce.

Zpráva o přezkumu zohlednila pokrok v oblasti alternativ zkoušek na zvířatech, jejím účelem však není hodnotit vývoj, validaci nebo zavádění alternativních přístupů. Tato zpráva hodnotí, zda jsou opatření obsažená ve směrnici vhodná pro daný účel. Vzhledem k rané fázi provádění požadavků směrnice týkajících se vývoje a validace alternativních přístupů bude pro jejich hodnocení zapotřebí více času.

Orgány pro dobré životní podmínky zvířat

Směrnice požaduje, aby každé zařízení mělo zřízen orgán pro dobré životní podmínky zvířat, přičemž hlavním cílem je usnadnit neustálé každodenní uplatňování zásady 3 R. Členské státy, uživatelé i organizace zúčastněných subjektů tento požadavek většinou vítaly. Interakce mezi vědci, pečujícím personálem a veterinárními lékaři jsou vnímány velmi pozitivně a orgány pro dobré životní podmínky zvířat jsou uznávány jako podporovatelé dobré kultury péče. Obzvláště důležitou hodnotu má začlenění určeného veterinárního lékaře a odborná způsobilost pro koncepci provedení pokusu.

V některých členských státech však uživatelé uvedli, že úloha orgánů pro dobré životní podmínky zvířat není jasná v případech, kdy se tyto orgány rovněž podílejí na předběžném hodnocení projektů. Vzhledem k tomu, že se úkoly pro orgány pro dobré životní podmínky a hodnocení projektu liší, je stěžejní zajistit znalost konkrétních požadavků a příslušnou způsobilost pro tyto samostatné procesy. V takových případech je zásadní, aby byla věnována pozornost všem klíčovým úkolům požadovaným směrnicí.

Výbory zřízené členskými státy

Výbory zřízené členskými státy by měly zajistit soudržný přístup k hodnocení projektů, podporovat osvědčené postupy zajišťující dobré životní podmínky zvířat a sdílet je s členskými státy a na úrovni EU. Celkově ještě nebyla očekávání splněna v případě některých výborů zřízených členskými státy, které zatím nejsou plně ustaveny. Některé výbory jsou však již aktivní, vypracovávají pokyny, vytvářejí sítě a sdílejí osvědčené postupy.

Odborná příprava a vzdělávání a požadavek na určení odpovědných osob

V členských státech, v nichž byl před přijetím směrnice nedostatek kvalitních formálních programů odborné přípravy a vzdělávání, byly díky splnění požadavků směrnice vykázány zásadní přínosy – včetně jmenování osoby, která formálně odpovídá za dohled nad odbornou přípravou a kvalifikaci. Tyto přínosy zahrnují lepší životní podmínky zvířat, lepší rozpoznání bolesti, strachu a utrpení a lepší porozumění chování a potřebám zvířat. Mezi členskými státy nicméně přetrvávají značné rozdíly, pokud jde o odbornou přípravu vyžadovanou před zahájením postupů s použitím zvířat.

Řada uživatelů stále neví, že existují pokyny EU týkající se odborné přípravy 4 a další pokyny vydané členskými státy nebo výbory zřízenými členskými státy, takže zde evidentně existuje prostor pro lepší komunikaci v této věci. Rovněž se vyskytují určité problémy s uznáváním a prováděním úlohy vymezené pro „osobu odpovědnou za poskytování informací o příslušných živočišných druzích“, zejména pokud jde o její roli při zajišťování přístupu k informacím týkajícím se zásady 3 R v dané vědecké oblasti. Přínosem by v tomto ohledu mohly být další pokyny týkající se této úlohy. Uživatelé uvítali požadavek na určeného veterinárního lékaře, který přispěl k lepším postupům v rámci chirurgických zákroků, anestezie, analgezie a eutanazie.

Inspekce prováděné členskými státy

Kvantitativní údaje o inspekcích budou k dispozici nejdříve koncem roku 2018. Z reakcí některých zúčastněných subjektů nicméně vyplývá, že revidované požadavky na inspekce pomáhají měnit přístup vědců a techniků, což vede k zajištění lepších životních podmínek zvířat a lepší informovanosti o zásadě 3 R. To zahrnuje zlepšení, co se týče experimentálních protokolů, lepší monitorování zvířat a posuzování závažnosti, zlepšení úpravy prostředí a monitorování zdraví.

Používání stávajících alternativ

Pojem „alternativy“ v kontextu směrnice zahrnuje jakékoli nástroje nebo strategie provádějící „zásadu 3 R“, které zajistí:

·získání požadovaných informací, aniž jsou použita živá zvířata,

·použití zvířat v menším počtu při získání stejné míry informací,

·zlepšení způsobu provádění postupů tak, aby působily menší bolest, strach nebo utrpení, nebo zlepšení životních podmínek zvířat.

Zvířata smějí být používána pouze tehdy, nejsouli k dosažení vědeckého cíle dostupné alternativy bez použití zvířat. V této fázi provádění směrnice je příliš brzy na posouzení jejího dopadu na prosazování a zavádění alternativ. Zúčastněné subjekty nicméně potvrdily určitý pozitivní vývoj:

·důležitý vliv orgánů pro dobré životní podmínky zvířat, hodnotitelů projektu a příslušných orgánů při zpochybňování nezbytnosti navrhovaného použití zvířat,

·význam inspekčních programů pro kontrolu souladu se zásadou 3 R a soustavného používání nových alternativ po celou dobu trvání projektu,

·formální zřízení Referenční laboratoře EU pro alternativy ke zkouškám na zvířatech (EURL ECVAM), která hraje významnou roli, pokud jde o koordinaci validace alternativních přístupů a rovněž vedení databází informací o alternativách.

Z reakcí nicméně vyplynulo, že existují čtyři klíčové problémy, které brání rychlejšímu zavádění alternativ: nedostatek znalostí, nedostatečná komunikace / šíření informací, přijatelnost a náklady. Organizace upozornily na nedostatky, pokud jde o odbornou přípravu zaměřenou na alternativy a o hledání alternativ. Některé orgány pro dobré životní podmínky zvířat dosud nevypracovaly vhodné informační strategie týkající se alternativ.

Uživatelé uvedli, že k provádění studií o některých aspektech biologie budou i nadále nezbytné pokusy in vivo a není pravděpodobné, že v blízké budoucnosti budou k dispozici alternativní metody. Mnoho zúčastněných subjektů se nicméně domnívalo, že existuje významný prostor pro nahrazení zvířat používaných pro vzdělávací účely, neboť v této oblasti je již k dispozici celá řada alternativ, které však nejsou vždy využívány. Užitečným krokem by bylo další oddělení vzdělávacích účelů v rámci statistik.

Vývoj a validace nových alternativ

Organizace pro dobré životní podmínky zvířat vyjádřily zklamání z pomalého pokroku, co se týče validace a přijetí nových, alternativních metod. Procesy validace a právního přijímání se liší mezi různými oblastmi regulace, které nejsou přímo upraveny touto směrnicí. Je nicméně zřejmé, že se do této oblasti více investuje a dochází k pokroku. Směrnice přispívá k dosahování těchto cílů tím, že stanoví povinnosti pro členské státy a Evropskou komisi.

Pokud jde o validaci, členské státy určily laboratoře pověřené prováděním validačních studií (Síť laboratoří Evropské unie pro validaci alternativních metod – EU-NETVAL). Některé členské státy jejich činnost financují, je však zapotřebí učinit více. Pokud jde o regulační aspekt, členské státy jmenovaly jediná kontaktní místa, která poskytují poradenství ohledně právní relevantnosti a vhodnosti nových alternativních přístupů navrhovaných pro validaci (Síť pro předběžné posouzení právní relevantnosti – PARERE) s cílem urychlit validaci a přijímání v regulační oblasti.

Řada členských států zintenzivnila své činnosti zaměřené na prosazování alternativ, např. navýšení financí v oblasti výzkumu, dobrovolný rozvoj středisek pro prosazování zásady 3 R, podporu vzdělávacích akcí a dalších opatření pro šíření informací. Polovina členských států předložila dobrovolné zprávy obsahující podrobný popis opatření přijatých za účelem vývoje, validace a podpory alternativních metod 5 .

Pravomoci EURL ECVAM byly rozšířeny tak, aby zahrnovaly základní i aplikovaný výzkum. Uživatelé vznesli požadavek, aby laboratoř EURL ECVAM nadále rozšiřovala své činnosti, které zahrnují především regulativní toxikologii, na další oblasti vědy. Zpráva EURL ECVAM 6 popisuje stávající struktury a pokrok v oblasti vývoje, validace, regulačního přijímání a prosazování alternativ.

Oddíl 3 – Zvýšení transparentnosti

Směrnice zavedla prvky, jejichž cílem je zvýšit transparentnost, zejména požadavky na netechnické shrnutí projektů, postup hodnocení projektů a statistické informace.

Většina členských států, uživatelů a zúčastněných subjektů z řad vědců vyjádřila názor, že požadavky na zveřejnění netechnických shrnutí projektů a revidovaných ročních statistických údajů přispěly ke zlepšení transparentnosti, ačkoli plný dopad směrnice se zatím neprojevil. Významná část organizací na ochranu zvířat však vyjádřila pochybnosti ohledně dosavadního dopadu směrnice na zvýšení transparentnosti. Tato situace částečně odráží skutečnost, že v době, kdy byl realizován přezkum, bylo provádění směrnice v rané fázi.

Netechnická shrnutí projektů

Netechnická shrnutí projektů musí uvádět informace o cílech a přínosech projektu, počtech a typech zvířat, která mají být použita, předpokládané újmě způsobené zvířatům v důsledku použitých postupů a souladu se zásadou 3 R. Většina členských států uvedla, že zveřejnění shrnutí přispívá ke zlepšení transparentnosti, ačkoli byly vyjádřeny určité pochybnosti sdruženími na ochranu zvířat, která upozornila na výrazné rozdíly v kvalitě a nedostatečnou rovnováhu, například příliš velký důraz na obecné, v některých případech nereálné přínosy, a nedostatečné informace o způsobené újmě.

Hodnocení projektů

Pouze několik členských států k dnešnímu dni zveřejnilo své postupy hodnocení projektů. Očekává se, že informace členských států budou k dispozici v době přijetí zprávy Komise o provádění v roce 2019.

Statistické informace

Členské státy poprvé zveřejnily statistické údaje o používání zvířat pro vědecké účely v roce 2015, nicméně pouze velmi malá část respektovala úroveň podrobnosti požadovanou prováděcím rozhodnutím Komise 2012/707/EU.

Je zatím příliš brzy na určení dopadu nových požadavků týkajících se podávání zpráv na zlepšení transparentnosti, je to však poprvé, kdy jsou poskytovány informace mimo jiné o genetickém stavu zvířat, skutečné závažnosti pociťované újmy a původu a druzích subhumánních primátů.

Oddíl 4 – Výsledky studie proveditelnosti týkající se pokroku při používání subhumánních primátů, kteří jsou potomky zvířat chovaných v zajetí

S cílem ukončit odchyt subhumánních primátů ve volné přírodě pro vědecké a chovné účely směrnice umožňuje po uplynutí odpovídajícího přechodného období použití pouze subhumánních primátů, kteří jsou potomky zvířat chovaných v zajetí (F2/F2+) nebo pocházejí ze soběstačných populací 7 . Pojem „soběstačná populace“ je třeba chápat tak, že jakmile je tato populace uzavřena, již není možné ji znovu otevřít. Ze záměrů zákonodárců rovněž implicitně vyplývá, že „jiné populace“, z nichž mohou zvířata pocházet, musí být rovněž považovány za soběstačné populace chované v zajetí a nemohou z nich být získána za účelem chovu žádná zvířata odchycená ve volné přírodě.

Stávající termín je v příloze II směrnice stanoven na listopad 2022 s výjimkou kosmanů, u nichž se požadovalo, aby byli F1/F2+ od ledna 2013. Článek 10 požaduje, aby byla vypracována studie proveditelnosti, v níž bude posouzena přiměřenost lhůt stanovených v příloze II, a aby byly případně navrženy změny. Klíčová zjištění a závěry studie proveditelnosti jsou uvedeny níže.

Většina živočišných druhů používaných v EU je již k dispozici jako F2/F2+.

Hlavním dotčeným živočišným druhem je makak jávský, u nějž celková dodávka zvířat F2/F2+ již nyní značně přesahuje aktuální a předpokládanou poptávku v EU. K dokončení přechodu je nicméně zapotřebí dalších pět let (2017–2022), mimo jiné pokud jde o zvířata, která nejsou nositeli viru Herpes B, pocházející od dodavatelů na Mauriciu, kteří zatím nejsou s to uspokojit poptávku vědecké obce dodáním zvířat F2/F2+.

S ohledem na aktuální a předpokládanou poptávku v EU po příslušných druzích zvířat a jejich dodávky ze zemí EU a z třetích zemí a s ohledem na dopady přechodu na vědu, životní podmínky a zdraví zvířat nepodporuje studie proveditelnosti změnu dat stanovených v příloze II směrnice.

Nicméně s cílem zajistit přesné podávání zpráv umožňující měření pokroku při dosahování cílů směrnice by prováděcí rozhodnutí Komise 2012/707/EU mělo být přizpůsobeno tak, aby byly každoročně získávány informace o získávání subhumánních primátů dodávaných rovněž ze soběstačných populací.

5. Závěry

Vzhledem k načasování tohoto přezkumu, který se uskutečnil v rané fázi provádění směrnice, je předčasné posuzovat u řady aspektů její účinnost s ohledem na stanovené politické cíle. Je nicméně zřejmé, že většina zúčastněných subjektů konzultovaných pro účely tohoto přezkumu se domnívá, že směrnice je relevantní a nezbytná pro vytvoření rovných podmínek v rámci EU a pro dosažení cílů a splnění norem v oblasti dobrých životních podmínek zvířat. V této fázi proto nejsou navrhovány žádné změny směrnice. Kromě toho – na základě závěrů zprávy výboru SCHEER 8 9 – není navrhován žádný harmonogram postupného ukončení používání subhumánních primátů, nicméně Evropská komise bude požadovat pravidelné aktualizace stanoviska SCHEER za účelem pečlivého monitorování pokroku.

Na základě článku 10 studie proveditelnosti neexistuje důvod pro prodloužení přechodného období stanoveného v příloze II pro používání subhumánních primátů, kteří jsou potomky zvířat chovaných v zajetí. Nicméně kategorie pro vykazování stanovené v prováděcím rozhodnutí Komise 2012/707/EU budou změněny tak, aby vyžadovaly mimo jiné systematické podávání zpráv o zdrojích používaných subhumánních primátů, včetně primátů získaných ze soběstačných populací.

Konečně jakmile budou k dispozici dostatečné vědecké důkazy, bude třeba pozměnit přílohu III o péči a umístění tak, aby zahrnovala normy pro hlavonožce a uváděla podrobnější údaje pro některé živočišné druhy. Příloha IV by měla být pozměněna tak, aby uváděla vhodné metody usmrcení pro hlavonožce a případně uvedla stávající metody do souladu s nejnovějšími vědeckými poznatky na základě výročních zpráv členských států.

(1)

SWD(2017) 353.

(2)

  http://ec.europa.eu/environment/chemicals/lab_animals/pdf/guidance/project_evaluation/cs.pdf  

(3)

  http://ec.europa.eu/environment/chemicals/lab_animals/pdf/guidance/education_training/cs.pdf  

(4)

  http://ec.europa.eu/environment/chemicals/lab_animals/pdf/guidance/education_training/cs.pdf  

(5)

  http://ec.europa.eu/environment/chemicals/lab_animals/3r/advance_en.htm

(6)

Příloha II pracovního dokumentu útvarů Komise SWD(2017) 353.

(7)

Podle článku 10 směrnice 2010/63/EU: „Pro účely tohoto článku se „soběstačnou populací" rozumí populace, ve které jsou chována zvířata pocházející pouze z této populace nebo z jiných populací, ne však pocházející z volné přírody, a ve které jsou zvířata chována způsobem, který zajišťuje, že jsou zvyklá na člověka.“

(8)

Vědecký výbor pro zdravotní, environmentální a vznikající rizika.

(9)

https://ec.europa.eu/health/sites/health/files/scientific_committees/scheer/docs/scheer_o_004.pdf