EVROPSKÁ KOMISE

V Bruselu dne 23.10.2017

COM(2017) 617 final

ZPRÁVA KOMISE EVROPSKÉMU PARLAMENTU, RADĚ, EVROPSKÉMU HOSPODÁŘSKÉMU A SOCIÁLNÍMU VÝBORU A VÝBORU REGIONŮ

Hodnocení programu Copernicus v polovině období (2014-2020)

{SWD(2017) 347 final}

Úvod

V této zprávě jsou uvedena hlavní zjištění z hodnocení programu Unie pro pozorování a monitorování Země, Copernicus, v polovině období, tedy tři roky po jeho zahájení. Zpráva vychází z externí studie 1 provedené jménem Komise na základě povinnosti stanovené v článku 32 nařízení Copernicus 2 . Hodnocení poskytuje cenné informace pro druhou polovinu provádění programu a pro definování přístupu k budoucím iniciativám Copernicus.

Komise k hodnocení přistoupila nejen za účelem posouzení přínosů a výsledků programu Copernicus, ale také proto, aby ověřila, nakolik postačující jsou jeho původní cíle a jak by mohl program lépe reagovat na nové výzvy a ambice s ohledem na to, že v posledních několika letech se dramaticky změnilo celkové politické, společenské, vědecké a hospodářské prostředí. Loni schválená Kosmická strategie 3 pro Evropu, v níž tvoří program Copernicus jeden z pilířů, již nastínila hlavní priority pro budoucnost kosmických aktivit EU a bude inspirací pro budoucí vývoj.

Hnací silou změny byl nepochybně vznik nové kosmické ekonomiky, ale po přehodnocení priorit a perspektiv volá hlavně nástup hyperpropojené informační společnosti a digitální ekonomika – data mění naše životy v mnoha oblastech. Kombinace velkého objemu dat z vesmíru s digitálními technologiemi a cloud computingem otevírá vzrušující nové podnikatelské příležitosti pro společnosti, které tato data využívají k vývoji inovačních výrobků, služeb a aplikací. Máme před sebou systém prakticky využitelných georeferenčních dat a informací, které se využívají jako vstup a materiál pro bezpočet aplikací. Geoprostorový průzkum 4 v rámci programu Copernicus je vlastně již určujícím faktorem společnosti 4.0. Cíle programu budou proto muset tyto společenské změny odrážet a poskytovat při současném zajištění již dosažených úspěchů základ pro vývoj v takových oblastech, jako je bezpečnost, a podporovat hospodářský růst.

Proto je tato hodnotící zpráva vypracována novým způsobem, kdy sleduje řetězec hodnot údajů z programu Copernicus: od sběru dat a jejich zpracování, přes distribuci dat a informací, až po dynamiku využití u uživatelů a na trhu. Tento nový přístup je odrazem měnící se reality programu Copernicus, který se za pouhých pár let stal jedním z největších poskytovatelů dat o pozorování Země na světě a motorem evropské digitální ekonomiky. Program Copernicus se z jednoduchého, byť jedinečného, nástroje na pozorování Země stává dynamickým systémem geoprostorového průzkumu.

Program Copernicus již prokázal svůj význam a přinesl Unii uznání na mezinárodní scéně díky úspěchu své infrastruktury pro poskytování dat, přesnosti distribuovaných dat na základě politiky bezplatných, úplných a otevřených dat, jakož i obrovskému potenciálu pro komerční využití. Opírají se o něj strategie a aplikace v oblasti změny klimatu a životního prostředí, námořní bezpečnosti, zemědělství, krizového řízení, územního plánování a infrastruktury. Státním orgánům pomáhá zachraňovat životy v krizových situacích, jako jsou zemětřesení, požáry lesů nebo povodně. Program podporuje mezinárodní spolupráci a přispívá ke globálním iniciativám, jako je Globální soustava systémů pozorování Země (GEOSS) a Výbor pro družice k pozorování Země (CEOS).

K této zprávě je přiložen pracovní dokument útvarů Komise obsahující podrobnější informace a odkazy na studii, z níž vychází. Studie samotná zahrnovala sérii konzultací se zúčastněnými subjekty, jejichž výsledky se promítly do konečné analýzy jednotlivých složek programu.

V souladu s očekáváním se hodnocení zabývalo pouze prvními třemi roky fungování programu Copernicus. I v takto krátkém časovém období byly v různé míře splněny všechny cíle stanovené v nařízení. Infrastruktura i služby jsou nastaveny uspokojivě, jak bylo plánováno. Zatím je brzy na hodnocení některých aspektů provádění týkajících se vytvoření tržních aplikací, nebo dokonce uživatelského využití, neboť závisí na poskytování nezpracovaných dat, která poprvé dorazila v rámci výchozího provozu několik měsíců po vypuštění družic Sentinel. Obrázek zdravého a dynamického programu doplňuje vynikající plnění přiděleného rozpočtu a uspokojivý pokrok v oblasti uživatelského využití. Složitá interakce mezi jednotlivými klastry programu (kosmické infrastruktury, nabídka služeb a přístup uživatelů) však zdůraznila nutnost zjednodušit postupy a modely řízení, aby se dosáhlo nejlepších výsledků z hlediska provádění průmyslové politiky.

Souvislosti

Copernicus je program Unie pro pozorování a monitorování Země, zahájený v roce 2014 jako nástupce předchozího kosmického programu GMES 5 . Jeho cíle zahrnují ochranu životního prostředí, civilní ochranu a civilní bezpečnost. Program usiluje o maximalizaci sociálně-ekonomických přínosů, zajišťuje nezávislý evropský přístup k vědomostem o životním prostředí a podporuje rozvoj konkurenceschopného evropského kosmického průmyslu a služeb. Má tři hlavní komponenty: kosmickou infrastrukturu (zahrnující družice a pozemní zařízení pro příjem a zpracování dat), služby pro generování tematických dat a informačních produktů a jejich distribuci a koordinovaný přístup k pozemním údajům. Většina úkolů z oblasti provozu, projektového řízení, koordinace a provádění kosmické složky byla delegována na Evropskou kosmickou agenturu (ESA) a z části na Evropskou organizaci pro využívání meteorologických družic (EUMETSAT), zatímco služby má na starosti GŘ Společné výzkumné středisko 6 a různí provozovatelé služeb, s nimiž byly uzavřeny smlouvy o delegování. Jedná se o Evropskou agenturu pro životní prostředí (EEA), Evropské středisko pro střednědobé předpovědi počasí (ECMWF), středisko Mercator Océan, Evropskou agenturu pro pohraniční a pobřežní stráž (FRONTEX), Evropskou agenturu pro námořní bezpečnost (EMSA) a Satelitní středisko Evropské unie. Program Copernicus zdědil po GMES skvělou součinnost s programem INSPIRE 7 , s nímž spolupracuje na základě provozních souvislostí hlavních služeb a platforem pro distribuci dat. Soulad mezi programem Copernicus a online službami INSPIRE a interoperabilita jsou nezbytné, aby byla zajištěna účinná a efektivní integrace se všemi ostatními zdroji geoprostorových dat.

Hlavní zjištění hodnocení

Výsledky provádění programu byly posuzovány podle pravidel pro hodnocení s použitím pěti kritérií, jimiž jsou účelnost, efektivnost, relevance, soudržnost (a s tím související doplňkovost a spolupráce) a přidaná hodnota EU. Hodnocení vychází z klíčových ukazatelů výkonu definovaných v nařízení a z jednotlivých smluv o delegování.

Získávání dat

Program Copernicus získává data z různých zdrojů: z družic, pozemních čidel a dalších misí. Kosmická data přenášená družicemi Sentinel (družice programu Copernicus) do pozemního segmentu doplňují data s geografickým rozměrem nepocházející z kosmu, včetně údajů o pozorování z pozemních, mořských nebo vzdušných čidel a referenčních a pomocných dat, která byla získána na základě licence či poskytnuta z různých zdrojů pro použití v programu Copernicus (zejména datové zdroje členských států nebo evropských a mezinárodních orgánů, jako je síť EUMETNET 8 ), tak zvaná in-situ data. Hodnocení potvrdilo, že kosmická složka, delegovaná na agenturu ESA a organizaci EUMETSAT, je nejpokročilejším prvkem programu z hlediska nasazení družic, objemu a kvality dat přenesených a zpracovaných pro další distribuci. Všechna data získaná družicemi jsou před zveřejněním kontrolována, kalibrována podle in-situ dat a validována, což zajišťuje homogenní úroveň kvality. Mnoho uživatelů považuje tento aspekt za klíčový přínos programu Copernicus.

Na konci prvního čtvrtletí 2017 bylo na oběžné dráze pět družic Sentinel, které fungovaly velmi dobře. Pouze u dvou z nich došlo k menšímu opoždění způsobenému dostupností nosných raket: obě družice (Sentinel -3A i Sentinel -2B) měly být podle plánu vyneseny ruskou raketou Rockot, která byla v době zajišťování nosných raket zvolena jako nejhospodárnější varianta. Harmonogram vypuštění ovlivnilo zhoršení politické situace a dopad na dodavatelský řetězec. Aby se zpoždění při vypouštění zmenšilo alespoň u jedné ze dvou družic (Sentinel 2B), bylo rozhodnuto o výměně za jinou nosnou raketu (Vega), což umožnilo úspěšné vypuštění dne 7. března 2017. Tato zpoždění lze však u kosmického programu tohoto rozsahu považovat za zanedbatelná a plán rozmístění byl v zásadě dodržen.

Jedním z nejúspěšnějších prvků provádění programu Copernicus je objem dat, jejich přesnost, spolehlivost a kvalita. Do konce prvního čtvrtletí 2017 družice Sentinel dosáhly a překročily očekávaný denní objem produkce dat 9 . Původní základní pozemní infrastruktura určená pro příjem dat a jejich zpracování k dalšímu šíření prostřednictvím datových distribučních uzlů byla integrována s dalšími lokálními stanicemi pro příjem dat z družic, zpracování dat, úložišti a archivy podporovanými členskými státy (tzv. „spolupracující segment“). Komise vytvořila v roce 2015 pracovní skupinu ad-hoc, která koordinuje iniciativy v oblasti distribuce dat a posiluje součinnost, aby nedocházelo k fragmentaci a duplikaci struktur a investic.

Program Copernicus využívá také tzv. přispěvatelské mise, tj. národní nebo mezinárodní kosmické mise, které mají pro program zásadní důležitost, aby se data z družic Sentinel doplnila o další údaje významné pro konečné uživatele a potřebné pro generování produktů pro služby. Například přístup k některým datům s velmi vysokým rozlišením je zajišťován přispěvatelskými misemi, neboť samotné družice Sentinel jej nedokáží poskytnout. Z historického pohledu umožnila data z přispěvatelských misí spustit služby programu Copernicus ještě před vypuštěním první družice Sentinel v dubnu 2014. K dnešnímu dni bylo podepsáno 10 licenčních dohod s poskytovateli dat z přispěvatelských misí 10 . Všechny datové sady jsou obsaženy v datovém skladu (DWH). Poslední statistiky z roku 2017 ukazují, že s rozšiřující se funkčností těchto služeb rychle roste poptávka po datech z přispěvatelských misí.

Copernicus vychází z potřeb uživatelů, a to na základě požadavků uživatelských skupin, které vyžadují konkrétní data, informace a produkty. Odráží se to ve struktuře správy a řízení programu včetně „uživatelského fóra“, v němž jsou zastoupeny všechny uživatelské skupiny, které zde mohou podporovat a řídit provádění programu. Po roce a půl od poslední aktualizace nyní Komise přezkoumává fungování datového skladu z hlediska požadavků na data, postupu sběru dat, spokojenosti uživatelů a nástrojů k monitorování datového skladu. Také v oblasti koordinace činností bylo do roku 2017 dosaženo několika milníků: u všech šesti služeb programu Copernicus byly revidovány a aktualizovány požadavky na in-situ data; byl vypracován seznam kritických nedostatků in-situ dat, včetně návrhů na jejich odstranění; byly uzavřeny smlouvy o přístupu k datům s vybranými evropskými sítěmi; do provozu byl uveden uzel Copernicus Reference Data Access (CORDA); s jednotlivými službami byl dohodnut plán na zapojení vybraných sítí na globální úrovni; byl vytvořen rejstřík účastníků, partnerství a dohod o přístupu k datům ze všech služeb. Smlouva s mezinárodními sítěmi partnerů, jako je síť EUMETNET, vytvořila jednotné rozhraní poskytující přístup k několika desítkám partnerů a z hlediska efektivnosti je považována za osvědčený postup.

Také z hlediska rozpočtu jsou zjištění pozitivní: podle sdělení průmyslových partnerů nepřekračují kosmické operace v rámci programu Copernicus plánované náklady a proces zadávání zakázek je velmi efektivní. Výdaje na kosmickou složku (největší část rozpočtu určeného na program) jsou v souladu s předpokládaným rozpočtem na období 2014–2016. Vzhledem ke komplexnímu charakteru programu a jeho nákladům, které by jeden členský stát mohl jen stěží nést, má program velmi vysokou přidanou hodnotu EU: Copernicus je se svými možnostmi, produkcí dat a systémem koordinace více než jen součtem příspěvků jednotlivých členských států k programu; je to skutečně evropská kapacita ve službách občanů, průmyslu i společnosti jako celku.

Zpracování dat a informací

Šest služeb programu Copernicus v centru toho, co lze definovat jako geoprostorový průzkumový systém, poskytuje včasné a spolehlivé informace rostoucí komunitě uživatelů v Evropě i na celém světě. Pro účely tohoto generování poznatků se získaná data zpracovávají a transformují do příslušných produktů, které jsou k dispozici konečným uživatelům a distribuují se prostřednictvím služeb. Na základě kosmických a in-situ pozorování a dat generují služby programu Copernicus včasné a spolehlivé produkty s geoinformacemi podle definovaných a schválených procesů, což v některých případech vyžaduje dost práce při přizpůsobování a modelování dat. Každá ze šesti služeb reaguje na konkrétní témata spojená s životním prostředím nebo bezpečností, která byla stanovena jako klíčová pro evropskou společnost. Služby jsou delegovány na příslušné provozovatele služeb (nebo pověřené subjekty), které je řídí v zastoupení Komise.

Při zahájení programu Copernicus byly díky datům z přispěvatelských misí poskytovaných v rámci programu GMES GIO 11 funkční dvě ze šesti základních služeb – služby monitorování území (CLMS) 12 a pro podporu krizového řízení (EMS) 13 . Služby monitorování atmosféry (CAMS) 14 a monitorování mořského prostředí (CMEMS) 15 byly v předoperační fázi, zatímco služba v oblasti změny klimatu (C3S) 16 a bezpečnostní služba byly teprve ve fázi návrhu nebo vývoje. O tři roky později jsou všechny služby v provozu s výjimkou specifických skupin produktů ze služeb v oblastech bezpečnosti a změny klimatu, které jsou stále ještě v předprovozní fázi. Podle plánovaného harmonogramu však byly uzavřeny všechny smlouvy o delegování s pověřenými subjekty. 

Některé produkty dodávané službami jsou zvláště důležité pro veřejný sektor a orgány s místní působností: službu monitorování území využívají například klienti provádějící územní plánování, zajišťující správu měst a dopravu. Produkty týkající se pozorování Země si nakupuje stále větší počet soukromých provozovatelů v oblasti monitorování a rozvoje měst, jako jsou energetické, teplárenské a vodárenské společnosti, realitní firmy, obchodní řetězce a dodavatelé stavebních materiálů. Typologie uživatelů pochopitelně závisí na dané službě: například mezi uživatele služby týkající se krizového řízení patří pouze subjekty a organizace na regionální, vnitrostátní, evropské a mezinárodní úrovni, které působí v oblasti krizového řízení.

Seznam politických priorit EU a Komise podporovaných službami a produkty programu Copernicus je dlouhý a zahrnuje změnu klimatu, migraci, environmentální politiku, zemědělství a bezpečnost potravin, námořní dohled, bezpečnost, dopravu a energetiku, rozvoj „inteligentních měst“, zvládání katastrof a omezování jejich následků.

Uživatelé obecně považují fungování služeb za dobré díky dobré dostupnosti, včasnosti a různorodosti portfolia produktů. Dokonce i služba týkající se změny klimatu, přestože je stále ještě v předprovozní fázi, má slibné vyhlídky, neboť počet uživatelů se mezi lety 2015 a 2016 zdvojnásobil, což lze jednoznačně přičíst vysoce inovačním prvním výsledkům. Jedním z příkladů vynikajícího výstupu služby je první zpráva o stavu oceánů, která vychází z produktů služby monitorování mořského prostředí, což je cenný nástroj pro činnost ředitelství, agentur, kongresů a mezinárodních organizací zabývajících se životním prostředím.

Zejména bezpečnostní služba získává stále větší význam vzhledem k informacím, které může nabídnout k řešení bezpečnostních problémů Evropy, zvláště v oblasti ostrahy hranic a dohledu nad mořským prostředím. Její data a produkty jsou plně integrované a pomáhají agenturám plnit stanovené úkoly v oblasti ochrany hranic a námořní bezpečnosti a podporují SZBP/SBOP EU 17 .

Vyvážená definice nových produktů v portfoliu produktů programu Copernicus byla shledána jako problém, ale Komise jej po dohodě s účastníky vyřešila zavedením zvláštního postupu pro definování nových produktů a procesu sběru uživatelských potřeb. Díky tomuto procesu může program Copernicus dynamicky reagovat na rychle se měnící prostředí.

Přístup k datům a jejich distribuce

Kosmická a in-situ data, jakož i informace z jednotlivých služeb a jejich produkty je třeba zpřístupnit uživatelům efektivně. Jednou ze slabých stránek zmíněných při konzultacích se zúčastněnými stranami, pokud jde o programovou složku distribuce dat, je fragmentace nabídky produktů a mechanismus šíření dat (prostřednictvím pověřených subjektů, webových portálů EU nebo agentury ESA), což mohlo být pro některé uživatelé matoucí a mohlo to být vnímáno jako dvojí práce. Proto je navrhováno dále pracovat na usnadnění přístupu k datům a věnovat zvláštní pozornost spolupracujícím pozemním segmentům a distribuci dat na vnitrostátní úrovni. Přenosy dat mezi předávacími místy Copernicus a uživateli jsou relativně pomalé, což negativně ovlivňuje jejich využitelnost ve velkém rozsahu. Uživatelé se potýkají také s čitelností metadat, zejména je-li k ukládání dat zapotřebí superpočítačů. Uživatelé by rovněž ocenili, kdyby měli v blízkosti dat prostředky k online zpracování, aby nebylo nutné stahovat velké objemy dat. Komise učinila opatření, aby na tyto požadavky uživatelů zareagovala. Posilují se tradiční distribuční cesty pro přístup k datům a informacím z programu Copernicus a po dohodě s agenturou ESA a organizací EUMETSAT se zavádí inovační služby přístupu k datům a informacím (DIAS), aby se uživatelé mohli k datům lépe dostat. Očekává se, že první služby DIAS zahájí provoz začátkem roku 2018. Vedle přístupu k platformám služeb Copernicus, které provozují různé pověřené subjekty, dnes hlavní přístupový kanál k datům z družic sestává ze 4 centrálních úložišť ESA s otevřeným přístupem:

1. Úložiště Copernicus s otevřeným přístupem (COAHub), dříve vědecké úložiště.

2. Datové úložiště služeb Copernicus (ServHub), dříve CopHub, které je otevřeno pouze pro služby programu Copernicus a orgány EU.

3. Spolupracující datové úložiště (ColHub), otevřené pro kosmickou složku GMES (GSC) a státy účastnící se programu Copernicus po uzavření smlouvy o spolupracujícím pozemním segmentu s agenturou ESA.

4. Úložiště pro mezinárodní přístup (IntHub), otevřené mezinárodním partnerům, kteří uzavřeli dohodu.

Velký objem stahovaných dat představuje problém z hlediska řízení provozu sítě v IKT infrastruktuře. Jako řešení bylo v květnu 2016 vytvořeno vyhrazené připojení na síť „GÉANT“ 18 : v současnosti jím prochází zhruba 66 % provozu v síti. V březnu 2017 prošla stávající infrastruktura modernizací, aby se kapacita pásma zdvojnásobila.

Co se týká bezpečnostních aspektů, v souladu s článkem 23 nařízení je realizována politika plného, otevřeného a bezplatného přístupu k údajům, a to včetně omezení uvedených v nařízení. Vzhledem ke stávajícímu rozlišení snímků a interním opatřením přijatým pověřenými subjekty proti kybernetickým hrozbám nebyly žádné konkrétní hrozby zjištěny.

Využití dat

Maximalizovat sociálně-ekonomické přínosy programu podporou vývoje inteligentních aplikací, jak to požaduje nařízení Copernicus, je náročný úkol, neboť data z programu Copernicus byla plánována, ale ještě nebyla k dispozici (kvůli postupnému vypouštění družic).

Politika bezplatných, úplných a otevřených dat přijatá v programu Copernicus vedla k neočekávanému zájmu: do konce března 2017 počet registrovaných uživatelů v hlavním distribučním uzlu (úložiště s otevřeným přístupem) vysoce překročil cíl stanovený na začátku programu i počet stažených produktů. Dostupnost dat a služeb programu Copernicus se v navazujícím evropském sektoru pozorování Země setkala se silným růstem (přes 10 % ročně v letech 2014 a 2015 19 v porovnání s průměrně 1,8 % v evropské ekonomice).

Evropská komise tento trend podpořila spuštěním řady iniciativ v oblasti uživatelského využití. Byly vytvořeny dvě evropské sítě, aby se podpořilo rozšiřování na regionální a lokální úrovni, a to Copernicus Relays a Copernicus Academy, které mají na starosti zvyšování informovanosti a fungují jako lokální asistenční služba. Byl vytvořen podpůrný úřad Copernicus, který poskytuje podporu všem uživatelům. Dále Komise spojila síly s agenturou ESA při organizaci každoroční soutěže Copernicus Masters zaměřené na stimulování inovací, zvyšování informovanosti a zviditelnění začínajících podniků, aby tak podnítila inovační využívání dat z programu Copernicus. „Startupový“ program Copernicus zahrnuje také roční koučinkový program Copernicus Accelerator zahájený v roce 2016, k němuž se brzy přidají hackathony Copernicus a Inkubační program Copernicus. Rovněž se konala řada informačních a vzdělávacích akcí a tematických pracovních setkání zaměřených na veřejné i soukromé uživatele. Významně byla posílena komunikace na internetu a v sociálních médiích. Současně Komise vytvořila program dovedností Copernicus vyznačující se partnerstvím v oblasti dovedností pro odvětví geoprostorových informací (prostřednictvím programu ERASMUS+) a spoluprací se dvěma znalostními a inovačními společenstvími, a to pro změnu klimatu a pro suroviny. Tyto aktivity doplňuje komunikace a činnosti zaměřené na uživatelské využití, které vykonávají pověřené subjekty programu Copernicus.

I přes značné úsilí Komise realizovat opatření v oblasti uživatelského využití je stále nutné rozšiřovat činnosti mezi uživatele, kteří nejsou odborníky na pozorování Země. Je třeba se zaměřit zejména na některé skupiny, jako je IT komunita, nebo na některá slibná odvětví (inteligentní města, pojišťovnictví a další). Rozšířilo by to uživatelskou základnu programu Copernicus, a znásobilo tak jeho společenský dopad. Aby se ještě zvýšil počet opatření v oblasti uživatelského využití, mohla by Komise zvážit také delegování některých úkolů na provozní agenturu. A konečně větší zapojení členských států a užší koordinace s opatřeními na úrovni EU by mohly dále urychlit uživatelské využití programu Copernicus. Komise se začala touto problematikou zabývat a brzy zahájí jednání s členskými státy o uzavření rámcové dohody o partnerství, aby mohly být činnosti v oblasti uživatelského využití financovány společně.

Závěry a další postup

Pouhé tři roky po vypuštění první družice Sentinel produkuje program Copernicus hmatatelné výsledky, které jednoznačně prokazují přidanou hodnotu tohoto Unijního podniku. Program je na dobré cestě a jeho původní cíle byly z velké části dosaženy. Dnes je program Copernicus jedním z největších poskytovatelů dat na světě. Obrovské množství dat, která generuje, ve spojení s pokrokem v oblasti informačních a komunikačních technologií vytváří nebývalé podnikatelské příležitosti v mnoha hospodářských odvětvích a ve všech členských státech EU. Uvolnění tohoto ekonomického potenciálu je jedním z hlavních úkolů, které dnes na program Copernicus čekají. Aktivovat energický ekosystém, který dokáže transformovat data a informace z programu Copernicus do inovačních produktů a služeb, zůstává jednoznačnou prioritou pro další fázi programu do roku 2020.

Když se na základě tohoto hodnocení podíváme do budoucna, bude pro další úspěch programu Copernicus naprosto nezbytné zachovat kontinuitu a udržitelnost služeb a dat z pozorování. Musí být zajištěna dlouhodobá stabilita programu a jeho politika bezplatných, úplných a otevřených dat, aby byl program pro podniky a uživatele předvídatelný a jistý z hlediska plánování. Program Copernicus vychází z potřeb uživatelů a tak by to mělo i zůstat. Jeho budoucí vývoj musí držet krok s měnícími se požadavky uživatelů a celkově s posuny v paradigmatu v odvětví pozorování Země. Komise by měla v souladu s kosmickou strategií přijatou v roce 2016 naplánovat dlouhodobou vizi programu, aby byl Copernicus pro všechny partnery viditelný a předvídatelný a mohli do něj investovat, těžit z něj a podporovat ho, zejména s ohledem na měnící se priority programu.

Služby programu Copernicus představují hlavní část jeho přidané hodnoty. Měly by se i nadále rozvíjet, zlepšovat a vyvíjet, a řešit tak nové výzvy a nové priority. Kosmická strategie pro Evropu určuje řadu prioritních oblastí, které je třeba rozšiřovat a rozvíjet, aby bylo možné řešit problematiku změny klimatu a udržitelného rozvoje, monitorovat emise CO2 a dalších skleníkových plynů, využití půdy a lesů nebo změny v Arktidě. Dále je třeba posilovat bezpečnostní dimenzi programu Copernicus, aby se zlepšila kapacita EU reagovat na vyvíjející se problematiku ochrany hranic a námořního dohledu a abychom zjistili, jak by Copernicus mohl řešit další bezpečnostní potřeby včetně obrany. V rámci přípravy na fázi programu po roce 2020 je třeba pečlivě analyzovat všechny možnosti a společně s členskými státy stanovit priority.

Program Copernicus je budován jako partnerství mezi EU, členskými státy, agenturou ESA a organizací EUMETSAT. Zásada partnerství pod koordinací Evropské komise by měla být zachována i nadále, aby tak představovala hnací sílu budoucího rozvoje programu, neboť jeho distribuované řízení se velmi osvědčilo. Pro období po roce 2020 by však Komise mohla prozkoumat i další možnosti zjednodušení a optimalizace a posoudit nutnost zapojení dalších aktérů, pokud by to přineslo jednoznačnou hodnotu a zvýšilo efektivnost programu.

Nové podnikatelské modely založené na partnerství v rámci veřejného sektoru, partnerství veřejného a soukromého sektoru nebo na nákupu služeb, maximalizující kapacitu členských států a schopnosti evropského průmyslu, by mohly podporovat pevnou a udržitelnou evropskou kapacitu pozorování Země, od níž lze zase očekávat stimulaci dalších investic.

Zásadní pro program Copernicus je mezinárodní spolupráce. Představuje nezbytný nástroj zdůrazňující závazky a vedoucí roli Evropy při řešení globálních změn, jako je změna klimatu, a uchopení příležitostí u produktů, jež lze uplatnit na světovém trhu. Budoucí vývoj musí tento aspekt ještě umocnit, aby se rozšířil rozsah a kvalita dat a služeb programu Copernicus, a to na základě vzájemně výhodných ujednání o výměně dat, a aby bylo možné zapojit klíčové mezinárodní partnery do budování pozitivní součinnosti a sdružování kapacit pro koordinované řešení globálních úkolů (např. monitorování emisí CO2). Úsilí je proto třeba zaměřit na konsolidaci programu Copernicus jako globálního standardu v oblasti geografických lokalizačních údajů.

Copernicus je pro Evropu velkou příležitostí. Nabízí obrovský potenciál pro inovace, růst a pracovní místa. S programem Copernicus má evropský průmysl jedinečnou příležitost stát se předním hráčem na globálním rychle rostoucím trhu. Proto budou následující roky zásadní pro konsolidaci dosažených úspěchů a přípravu budoucí adaptace na měnící se realitu programu.

(1)

PwC „Interim evaluation of Copernicus“ (Průběžné hodnocení programu Copernicus), ET-04-17-742-EN-N

(2)

NAŘÍZENÍ EVROPSKÉHO PARLAMENTU A RADY (EU) Č. 377/2014 ze dne 3. dubna 2014, kterým se zavádí program Copernicus a zrušuje nařízení (EU) č. 911/2010.

(3)

 SDĚLENÍ KOMISE EVROPSKÉMU PARLAMENTU, RADĚ, EVROPSKÉMU HOSPODÁŘSKÉMU A SOCIÁLNÍMU VÝBORU A VÝBORU REGIONŮ Kosmická strategie pro Evropu, COM (2016) 0705 final.

(4)

Geoprostorový průzkum znamená shromažďování informací o lidské činnosti na Zemi získaných využitím a analýzou obrazových a geoprostorových údajů, které popisují, hodnotí a vizuálně znázorňují fyzikální vlastnosti a geograficky určené činnosti na Zemi. Zahrnuje satelitní snímky, obrazový průzkum a geoprostorové informace.

(5)

Globální monitoring životního prostředí a bezpečnosti – nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 911/2010 ze dne 22. září 2010 o Evropském programu monitorování Země (GMES).

(6)

Generální ředitelství Společné výzkumné středisko, které poskytuje cennou technickou podporu a řešení pro činnosti programu Copernicus, včetně výzkumných a mezinárodních aspektů.

(7)

SMĚRNICE EVROPSKÉHO PARLAMENTU A RADY 2007/2/ES o zřízení Infrastruktury pro prostorové informace v Evropském společenství (INSPIRE).

(8)

Evropská síť meteorologických služeb.

(9)

V létě 2016 produkovaly družice Sentinel přibližně 12 TB dat denně.

(10)

Jsou to: Radarsat-2, COSMO-SkyMed, TerraSAR-X, Pléiades 1A a 1B, Deimos-1 a 2, Dubaisat-2, UK-DMC2, WorldView-2 a 3 a GeoEye-1, PROBA-V, GAF AG a EUSI.

(11)

Počáteční provozní činnosti programu GMES.

(12)

Služba monitorování území (CLMS) programu Copernicus poskytuje geografické informace o krajinném pokryvu a jeho změnách ve vztahu například ke stavu vegetace nebo koloběhu vody. Využití těchto informací je pak možné v širokém spektru aplikací, jako je územní plánování, lesní hospodářství, vodní hospodářství, zemědělství a potravinové zabezpečení. Ve druhém pololetí roku 2016 byly tyto produkty staženy více než 30 000krát.

(13)

Služba programu Copernicus v oblasti krizového řízení (CEMS) poskytuje informace pro reakce na mimořádné události při různých katastrofách. Mapová služba, poskytující referenční mapy, mapy informující o rozsahu katastrofy a postupu jejího šíření a mapy s hodnocením stupně, průběžně zlepšuje své fungování, zejména z hlediska včasnosti u složky rychlého mapování.

(14)

Služba monitorování atmosféry (CAMS) programu Copernicus poskytuje informace o složení atmosféry, jako jsou analýzy v reálném čase a denní nebo i častější předpovědi. Dále služba CAMS poskytuje produkty souvislé opakované analýzy, která se průběžně aktualizuje, a řadu doplňkových produktů.

(15)

Služba monitorování mořského prostředí (CMEMS) programu Copernicus poskytuje informace o stavu a dynamice fyzických oceánských a mořských ekosystémů pro globální oceánské a evropské regionální mořské oblasti. Tyto produkty se uplatní ve čtyřech hlavních druzích činností: 1) klima, sezónní předpověď a předpověď počasí, 2) mořské a pobřežní prostředí, 3) námořní bezpečnost a 4) mořské zdroje.

(16)

Služba programu Copernicus v oblasti změny klimatu (C3S) již dosáhla hmatatelných výsledků, přestože je stále ještě v předprovozní fázi: probíhá vývoj datové infrastruktury ke klimatu a již jsou vidět první slibné výsledky z hlediska obsahu. Využití produktů C3S v různých oblastech prokázala série pilotních aktivit. Pravidelně jsou již poskytovány první předprovozní produkty, jako jsou údaje o teplotě vzduchu na povrchu, mořském ledu, sezónní předpovědi nebo opakované analýzy. 

(17)

Společná zahraniční a bezpečnostní politika / společná bezpečnostní a obranná politika.

(18)

 GÉANT je celo evropská  datová  síť  pro  výzkumnou  a  vzdělávací  komunitu. Propojuje  národní sítě pro výzkum a vzdělávání  (NREN) v celé Evropě, a umožňuje tak spolupráci na nejrůznějších projektech, od biologických věd počínaje, přes pozorování Země, až po umění a kulturu. Projekt GÉANT kombinuje 50 000 km širokopásmové sítě s vysokou kapacitou s rozšiřujícím se spektrem služeb. Díky nim mohou výzkumní pracovníci spolupracovat bez ohledu na to, kde se nacházejí.

(19)

Zdroj: Průzkum stavu a zdraví evropských služeb v oblasti pozorování Země vypracovaný organizací EARSC pro agenturu ESA, 2015.