ZPRÁVA KOMISE EVROPSKÉMU PARLAMENTU A RADĚ

Třetí výroční zpráva o provádění obchodní dohody mezi EU a Kolumbií a Peru

1.Úvod

Rok 2016 byl čtvrtým rokem provádění obchodní dohody mezi Evropskou unií a jejími členskými státy na jedné straně a Kolumbií a Peru na straně druhé 1 (dále jen „dohoda“). Dohoda s Peru se prozatímně uplatňuje od března 2013 a s Kolumbií od srpna 2013 2 .

První změnou dohody byl protokol o přistoupení Chorvatska k EU. Poté, co Peru dne 6. dubna 2017 dokončilo ratifikační postup, vstoupil protokol s Peru dne 1. května 2017 v platnost.

Podruhé byla dohoda změněna protokolem o přistoupení Ekvádoru, který se prozatímně uplatňuje ode dne 1. ledna 2017. Ratifikační postup v Kolumbii a Peru a také v členských státech EU dosud probíhá 3 .

V souladu s článkem 13 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 19/2013 ze dne 15. ledna 2013, kterým se provádí dvoustranná ochranná doložka a mechanismus stabilizace pro banány Obchodní dohody mezi Evropskou unií a jejími členskými státy na jedné straně a Kolumbií a Peru na straně druhé 4 (dále jen „nařízení“), musí Komise Evropskému parlamentu a Radě předkládat výroční zprávu o uplatňování, provádění a plnění závazků dohody a uvedeného nařízení. Tato zpráva je reakcí na uvedený požadavek.

2.Metodika použitá při analýze

Analýza dvoustranných obchodních toků je založena na porovnání údajů z Eurostatu za čtvrtý rok provádění dohody (kalendářní rok 2016) s údaji za kalendářní rok bezprostředně předcházející dohodě (2012). Pokud jde o obchod službami a investiční toky a stavy, vychází analýza z ročních údajů do roku 2015.

Obecně je třeba brát v potaz, že příčiny fluktuace obchodních toků odrážejí řadu faktorů a nelze je přičítat pouze existenci dohody či tomu, nakolik se pokročilo v jejím provádění.

3.Vývoj obchodu (meziročně a od začátku prozatímního uplatňování)

3.1 Obchod zbožím

Kolumbie

EU je po USA druhým největším obchodním partnerem Kolumbie. Po růstu, k němuž došlo v letech 2012 až 2014, se obchod mezi EU a Kolumbií v posledních dvou letech omezil. Je to převážně důsledkem zpomalení zahraniční poptávky v Kolumbii a poklesu mezinárodních cen komodit, který měl vliv na kolumbijský vývoz nerostných produktů. Dvoustranný obchod byl v roce 2016 o 23,5 % nižší než v roce 2012, avšak celkově kolumbijský obchod s ostatními zeměmi poklesl v tomtéž období přibližně o 36 %.

V roce 2016 činil dvoustranný obchod 10,8 miliardy EUR, ve srovnání s 14,2 miliardy EUR v roce 2012. Tato situace vedla k mírnému obchodnímu přebytku na straně EU, a to poprvé za deset let.

Vývoz z EU do Kolumbie se zvýšil z 5,5 miliardy EUR v roce 2012 na 6,5 miliardy EUR v roce 2015, avšak v roce 2016 o 15 % poklesl na 5,4 miliardy EUR. Odpovídá to vývoji nižšího dovozu do Kolumbie ze zbytku světa.

Dovoz do EU z Kolumbie činil v roce 2016 5,4 miliardy EUR, tudíž se snížil z 6,7 miliardy EUR v roce 2015 a 8,6 miliardy EUR v roce 2012 (pokles o 37,5 %). Za stejné období se však celkový vývoz z Kolumbie snížil o 48 %.

Tabulka 1: Dvoustranný obchod zbožím mezi EU a Kolumbií v letech 2012–2016 (v milionech EUR)

Zdroj: Eurostat

Dopady v konkrétních odvětvích

Pokud jde o vývoz z EU do Kolumbie, v roce 2016 byly nejvýznamnějšími kategoriemi:

·stroje a mechanická zařízení (HS84), 16,1 % vývozu EU, pokles o 24,6 % ve srovnání s rokem 2012, zejména v důsledku nižší poptávky po investicích,

·farmaceutické výrobky (HS30), 13 % vývozu, zvýšení o 12,5 %,

·vozidla a jejich části a součásti (HS87), 8,5 % vývozu z EU, zvýšení o 2,1 %,

·lékařské (a jiné) nástroje (HS90) a plasty a výrobky z plastů (HS39), u obou zvýšení o 11 %,

·celkový vývoz zemědělských produktů z EU (HS01 až 24) se od roku 2012 zvýšil o 82 %, což je trend pozorovaný u většiny kategorií produktů, z velké míry vyvolaný pokrokem v provádění kapitoly o sanitárních a fytosanitárních opatřeních.

Pokud jde o dovoz z Kolumbie do EU, hlavními kategoriemi jsou:

·nerosty (HS27), 51,3 % dovozu do EU oproti 68,5 % v roce 2012,

·ovoce (HS08), 18 %, což je téměř dvojnásobek oproti 9,6 % v roce 2012 (mimo banánů zaznamenalo výrazný nárůst i jiné tropické ovoce),

·káva (HS09), zvýšení o 44,9 %, nyní činí 10,9 % dovozu do EU,

·celkový dovoz zemědělských produktů do EU (HS01 až 24) se od roku 2012 zvýšil o 32,9 %.

Peru

EU je po Číně a USA třetím největším obchodním partnerem Peru. V roce 2016 došlo v dvoustranném obchodu k mírnému poklesu, zejména v důsledku snížení vnější poptávky a poklesu celosvětových cen surovin. Celkový obchod Peru s ostatními zeměmi se mezi lety 2012 a 2016 snížil o 18 %, s EU jen o 11 %.

V roce 2016 činil dvoustranný obchod 8,7 miliardy EUR, tudíž se od roku 2012 snížil o 11 %, přičemž EU snížila ve srovnání s rokem 2012 svůj obchodní deficit.

Dovoz do EU z Peru se od roku 2012 snížil o 4 %, přičemž celkový vývoz z Peru poklesl o 14 %.

Vývoz z EU do Peru se v tomtéž období o 4 % zvýšil, zatímco v celkovém dovozu z Peru došlo k poklesu o 22 %.

Tabulka 2: Dvoustranný obchod zbožím mezi EU a Peru v letech 2012–2016 (v milionech EUR)

Zdroj: Eurostat

Dopady v konkrétních odvětvích

Pokud jde o vývoz z EU do Peru, v roce 2016 byly nejvýznamnějšími kategoriemi:

·stroje a mechanická zařízení (HS84), 27 % vývozu oproti 34 % v roce 2012,

·elektrická zařízení (HS85), 9 % vývozu, což znamená 15% pokles od roku 2012,

·motorová vozidla (HS87), 8 % vývozu, u osobních automobilů došlo ke zvýšení o 17 % a u nákladních automobilů o 9 %,

·farmaceutické výrobky (HS30), 5 % vývozu z EU (76% zvýšení od roku 2012),

·zemědělské produkty (HS01 až 24), zvýšení od roku 2012 o 73 %, zejména lihoviny (o 60 %), potravinové přípravky pro dětskou výživu (o 277 %) a zeleninové přípravky (o 156 %).

Pokud jde o dovoz z Peru do EU, hlavními kategoriemi jsou:

·rudy kovů, strusky a popílky (HS26), 24 % celkového dovozu do EU, avšak od roku 2012 snížení o 40 %,

·nerostná paliva a minerální oleje (HS27), 7 % dovozu do EU, což znamená 48% pokles od roku 2012,

·ovoce (HS08), nyní 18 % dovozu do EU, zvýšení o 120 % (hlavními produkty jsou mimo banánů avokádo, stolní hroznové víno, mango a borůvky),

·káva (HS09), se 7 % nyní třetí největší kategorie dovozu do EU, avšak od roku 2012 došlo k 32% poklesu, zejména v důsledku škodlivých organismů,

·ryby a měkkýši (HS03), 5 % dovozu s 30% zvýšením,

·zelenina (HS07), 4 % dovozu (z toho 77 % tvoří chřest), zvýšení o 22 %,

·u kakaa došlo ke zvýšení o 226 %, nyní činí 5 % dovozu do EU.

3.2 Obchod službami a investice

3.2.1 Obchod službami

Tabulka 3: Dvoustranný obchod službami mezi EU a Kolumbií v letech 2010–2015 (v milionech EUR)

	2010	2011	2012	2013	2014	2015
Dovoz do EU28	987	1 355	1 447	1 434	1 615	1 496
Vývoz z EU28	1 953	2 636	2 857	2 576	2 485	2 866
Bilance	967	1 281	1 410	1 141	870	1 370
Obchod celkem	2 940	3 992	4 304	4 010	4 100	4 362
Zdroj: Eurostat

Dvoustranný obchod službami s Kolumbií byl v roce 2015 nadále stabilní a činil 4,3 miliardy EUR. Podle kolumbijských statistik se v roce 2016 EU na celkovém kolumbijském obchodu službami podílela 16,2 %.

Tabulka 4: Dvoustranný obchod službami mezi EU a Peru v letech 2010–2015 (v milionech EUR)

	2010	2011	2012	2013	2014	2015
Dovoz do EU28	898	849	855	831	879	803
Vývoz z EU28	1 067	1 094	1 503	1 704	1 472	1 667
Bilance	169	245	648	873	593	864
Obchod celkem	1 964	1 943	2 358	2 535	2 351	2 469
Zdroj: Eurostat

Dvoustranný obchod službami s Peru se v roce 2015 ve srovnání s rokem 2012 o 5 % zvýšil. Vývoz z EU se zvýšil o 11 %, zatímco vývoz z Peru se za uvedené období o 6 % snížil. Podle peruánských statistik se v roce 2015 EU na celkovém obchodu službami v Peru podílela téměř 30 %.

3.2.2 Investice

Tabulka 5: Investiční toky a stavy mezi EU a Kolumbií v letech 2013–2015 (v milionech EUR)

	do EU			z EU
	2013	2014	2015	2013	2014	2015
Stavy	4 788	4 248	4 418	17 528	16 258	18 163
Toky	1 365	-192	371	-278	183	1 458
Zdroj: Eurostat

EU je největší zahraniční investor v Kolumbii. Objem přímých zahraničních investic EU v Kolumbii se mezi lety 2013 a 2015 zvýšil o 4 % a v roce 2015 dosáhl celkem 18,2 miliardy EUR. Objem přímých zahraničních investic Kolumbie v EU se od roku 2013 o 8 % snížil a v roce 2015 dosáhl celkem 4,4 miliardy EUR.

Tabulka 6: Investiční toky a stavy mezi EU a Peru v letech 2013–2015 (v milionech EUR)

	do EU			z EU
	2013	2014	2015	2013	2014	2015
Stavy	243	245	1 536	9 135	9 512	10 465
Toky	129	264	672	4	618	1 473
Zdroj: Eurostat

EU je největší zahraniční investor v Peru. Objem přímých zahraničních investic EU v Peru se mezi lety 2013 a 2015 zvýšil o 15 % a v roce 2015 dosáhl celkem 10,4 miliardy EUR. Objem přímých zahraničních investic Peru v EU se v roce 2015 zvýšil o 1,5 miliardy EUR, což je v porovnání s rokem 2013 zvýšení o 533 %.

3.3 Míra využívání preferencí

Využívání celních preferencí lze odhadnout stanovením podílu obchodního toku, k němuž došlo v rámci dohody.

Podle statistik EU probíhá 95 % vývozu jak z Kolumbie, tak z Peru do EU v rámci dohody.

Podle statistik z Kolumbie činila v roce 2016 míra využívání preferencí ze strany EU v Kolumbii 70,6 % (v roce 2014 to bylo 55,7 %, což ukazuje, že vývozci z EU využívají dohody lépe). Statistiky o míře využívání preferencí ze strany EU v Peru nebylo možné získat.

3.4 Dopad na malé a střední podniky

Podle údajů od kolumbijských úřadů vyváželo v roce 2016 do EU 2 002 společností, přičemž v roce 2012 to bylo 1 656 společností. Ze společností, které do EU vyvezly alespoň 10 000 USD, je 314 malých a středních podniků 5 a 634 mikropodniků 6 . Malé a střední podniky jsou silně zastoupeny ve vývozu jiných než nerostných produktů, který od roku 2012 vzrostl o 35 %. Mikropodniky zvýšily svůj vývoz do EU od roku 2012 o 81 %.

Podle peruánské rady na podporu vývozu a cestovního ruchu vyvezlo zboží do EU od vstupu dohody v platnost 2 269 nových společností, z čehož 857 působilo v zemědělství a 458 v textilním průmyslu. Nově vyvážející společnosti jsou především malé a střední podniky (95,3 %) působící v rychle rostoucích odvětvích vývozu produktů, jako je ovoce, zelenina, potravinové přípravky a produkty rybolovu.

4.Činnosti prováděcích subjektů

Třetí zasedání výboru pro obchod podle obchodní dohody mezi EU a Kolumbií a Peru se uskutečnilo dne 9. prosince 2016 v Bruselu (Belgie), přičemž všech osm podvýborů se sešlo před tímto zasedáním. Hlavní závěry těchto zasedání jsou tyto:

a) Podvýbor pro cla, usnadňování obchodu a pravidla původu (28.–29. listopadu 2016 – videokonference)

Strany projednaly ustanovení definující přímou dopravu a jeho případnou změnu tak, aby bylo možné rozdělit zásilky produktů, jež jsou v tranzitu ve třetí zemi. Nebylo dosaženo žádné dohody a věc se bude dále projednávat.

EU vznesla otázku celního nadhodnocování v Peru v souvislosti s dovozem jiker pstruha. Peru vysvětlilo, že tento problém byl vyřešen a že celní hodnota vychází z převodní hodnoty u dovozců, kteří mají nárok na vrácení celního přeplatku.

Kolumbie a Peru vznesly otázku ohledně prokazování původu a řady žádostí o ověření ze Španělska.

b) Podvýbor pro veřejné zakázky (2. prosince 2016 – videokonference)

EU vyjádřila obavu ohledně Peru, že technické specifikace mohou odkazovat na normy tak, aby vznikaly překážky pro hospodářské subjekty z EU v přístupu na trh s veřejnými zakázkami.

Pokud jde o Kolumbii, vznesla EU otázku ohledně přístupu na trh na jiné než centrální úrovni, zejména u decentralizovaných (obecních) subjektů odpovědných za infrastrukturu. Strany se dohodly, že budou v diskusi pokračovat a budou hledat řešení.

c) Podvýbor pro technické překážky obchodu (5. prosince 2016 – pro Peru videokonference)

EU vznesla na Kolumbii dotaz ohledně provádění národního podsystému jakosti. Jednalo se zejména o změny v regulačních postupech, jež mají vliv na vývoj technických předpisů. Strany jednaly o iniciativách usnadňujících obchod týkajících se posuzování shody, jejichž cílem je zlepšit uznávání osvědčování prováděného na území druhé strany. Kolumbie předložila návrh na uznávání takového osvědčování.

Na Peru se EU obrátila s obavou ohledně uznávání statusu členských států s „přísným zdravotním dohledem“, pokud jde o vývoz léčivých přípravků a zdravotnických prostředků, a trvala na tom, aby se se všemi členskými státy zacházelo stejně.

d) Podvýbor pro sanitární a fytosanitární opatření (6.–7. prosince 2016)

Strany uznaly pokrok v provádění ustanovení o sanitárních a fytosanitárních opatřeních, zejména stanovení harmonizovaných dovozních podmínek a osvědčování mléčných a masných výrobků. Peru a Kolumbie schválily provádění zásady regionalizace a zrušení požadavku, že „zvířata musí být narozena, chována a poražena ve stejném členském státě“. Peru a Kolumbie projevily zájem o spolupráci s EU v oblasti antimikrobiální rezistence. Pokud jde o dobré životní podmínky zvířat, Kolumbie a Peru potvrdily zájem o spolupráci a výměnu informací o činnostech v této oblasti. Strany se dohodly na pracovním programu ke zlepšení podmínek obchodu.

e) Podvýbor pro zemědělství (7. prosince 2016)

Strany projednaly obchodní toky a využití kvót, stabilizační mechanismus pro banány a program EU na podporu mlékárenského průmyslu Kolumbie a možnosti další spolupráce v otázkách zemědělství.

Pokud jde o lihoviny, které jsou předmětem probíhajícího sporu ve WTO, Kolumbie informovala, že byl přijat nový zákon o lihovinách. EU vznesla obavy ohledně diskriminačního rozdílu ve zdanění destilátu Pisco a dovážených lihovin v Peru a také ohledně právních předpisů týkajících se analýzy těžkých kovů, jež se nemusí provádět u uvedeného nápoje, avšak je povinná pro obdobné dovážené zboží.

f) Podvýbor pro obchod a udržitelný rozvoj (7.–8. prosince 2016)

Strany uspořádaly několik zasedání institucí odpovědných za monitoring provádění ustanovení o obchodu a udržitelném rozvoji dohody (viz část 5 níže).

g) Podvýbor pro duševní vlastnictví (8. prosince 2016)

Diskuse ohledně zeměpisných označení (ZO) se týkaly přetrvávajících problémů při registraci ZO, problémů souvisejících s prosazováním a úvah o zjednodušených postupech aktualizace seznamů ZO. Peru a Kolumbie oznámily, že hodlají přidat nová chráněná ZO.

Pokud jde o jiné otázky práv duševního vlastnictví, EU upozornila na problém s farmaceutickými patenty: v Kolumbii se jedná o roli Ministerstva zdravotnictví při posuzování patentů a v Peru o zákonnou ochranu údajů (např. údajů z klinických zkoušek). EU vznesla otázky ohledně autorských práv a souvisejících práv: v Kolumbii jde o prosazování „práva na sdělování díla veřejnosti“ ve veřejné dopravě, v Peru o problémy s kolektivními správci, pokud jde o transparentnost, distribuci příjmů a dohled.

EU vyjádřila obavy ohledně prosazování, a to na základě podnětů zúčastněných stran. Peru oznámilo, že došlo k pozitivnímu vývoji, např. byly zrychleny postupy, jsou přijímána předběžná opatření a dochází k posilování soudů pro věci duševního vlastnictví. Kolumbie představila svou novou strategii v oblasti prosazování v prioritních oblastech, která je právě podrobována přezkumu provádění po prvním roce.

h) Podvýbor pro přístup na trh (8. prosince 2016)

Strany si vyměnily názory na obchodní toky, včetně využití preferencí a celních kvót.

Pokud jde o přístup na kolumbijský trh, EU zdůraznila obavy, jež vyvolává politika vrakování nákladních vozidel. Kolumbie uvedla, že bude přijato prováděcí nařízení k vyhlášce č. 1517, jež má zlepšit přístup na trh do doby, než bude dotčená politika na konci roku 2018 zrušena. EU rovněž upozornila na uplatňování prahové hodnoty vyplaceně loď ve výši 30 000 USD, nad níž se uplatňuje vyšší daň z prodeje osobních automobilů, a povinnost uzákoněnou v 11 kolumbijských departementech připevňovat na dovážené pivo pruhové kolky.

Pokud jde o Peru, EU vyjádřila obavy ohledně provádění jeho systému navracení cla.

Výbor pro obchod (9. prosince 2016)

Výbor pro obchod vzal na vědomí práci podvýborů. EU zopakovala některé své vážnější obavy, konkrétně: přímá doprava a rozdělování zásilek v Kolumbii a Peru, přístup EU na trh veřejných zakázek na jiné než centrální úrovni v Kolumbii, pokračující diskriminace dovážených lihovin v Peru, nedostatečné prosazování ZO v Peru (Oporto a Feta), povinnost připevňovat v některých kolumbijských departementech na dovážené pivo pruhové kolky. Peru vzneslo obavy ohledně nařízení (EU) 2015/2283 o nových potravinách.

EU poskytla aktuální informace o ratifikaci dohody členskými státy. Kolumbie a Peru informovaly o procesu ratifikace protokolu o přistoupení Chorvatska. Strany vítají probíhající ratifikační proces protokolu o přistoupení Ekvádoru a jeho prozatímní provádění ode dne 1. ledna 2017.

5.Provádění ustanovení o obchodu a udržitelném rozvoji

5.1Podvýbor pro obchod a udržitelný rozvoj

Třetí zasedání Podvýboru pro obchod a udržitelný rozvoj (dále jen „podvýbor“) se konalo v Bruselu ve dnech 7. a 8. prosince 2016.

5.1.1Provádění ustanovení souvisejících s prací

EU informovala o ratifikaci úmluv MOP členskými státy, zejména protokolu o nucené práci z roku 2014 a Úmluvy MOP o pracovnících v cizí domácnosti a Úmluvy o práci v odvětví rybolovu. Upozornila na evropskou platformu pro nehlášenou práci, která je nástrojem řešení problému neformální ekonomiky, a na probíhající přezkum předpisů EU v oblasti zdraví a bezpečnosti. EU vyslovila obavy, které ohledně otázek souvisejících s prací vyjádřil systém dohledu MOP a znovu vyzvala Kolumbii a Peru k tomu, aby řešily zjištěné nedostatky a zvýšily účinnost provádění mezinárodních pracovních norem.

Kolumbie popsala reformy, jež mají zajistit svobodu sdružování pracovníků a pokrok při omezování beztrestnosti a snižování úrovně násilí, a také ratifikaci Úmluvy MOP o pracovnících v cizí domácnosti. Kolumbie rovněž informovala o práci na provádění doporučení týkajících se politiky v oblasti zaměstnanosti v souvislosti s procesem přistoupení k Organizaci pro hospodářskou spolupráci a rozvoj (OECD). Kolumbie zdůraznila své pozitivní zkušenosti se sociálním dialogem a s mechanismy řešení pracovních sporů. Zmínila problémy, jež s sebou přinesl mírový proces, ohledně důstojné práce a neformální práce ve venkovských oblastech. Poskytla aktuální informace o opatřeních, jež mají posílit inspekci práce a bojovat proti využívání subdodavatelů a praktikám neformální práce.

Peru uvedlo priority nové vlády: formalizace práce; sociální dialog; předcházení dětské a nucené práci a její odstranění; inspekce práce. Informovalo o tom, že nedávno ratifikovalo Úmluvu MOP o ochraně mateřství, a o mechanismech zapojení sociálních partnerů prostřednictvím Národní rady práce a podpory zaměstnanosti.

5.1.2Provádění ustanovení souvisejících s životním prostředím

EU zdůraznila pokrok, k němuž došlo v rámci vícestranných dohod v oblasti životního prostředí, a kroky, jimiž se provádí závazky přijaté v Pařížské dohodě. V souvislosti s konferencí smluvních stran Úmluvy o mezinárodním obchodu ohroženými druhy volně žijících živočichů a planě rostoucích rostlin (CITES) vyzvala EU Kolumbii, aby prováděla své závazky týkající se spolehlivých kontrolních mechanismů obchodu s kůžemi krokodýlů a kajmanů uvedených na seznamu CITES. Kolumbie uvedla, že EU dodá další informace ohledně opatření, jež přijala v zájmu řešení této situace. EU představila balíček týkající se oběhového hospodářství a vyjádřila zájem o související obchodní schůzky v Kolumbii.

Peru zdůraznilo své strategické osy „Perú Limpio“ a „Perú Natural“ a priority nové vlády: udržitelné využití biologické rozmanitosti, zejména lesů; přizpůsobení se změně klimatu a její zmírnění; účinné nakládání s pevným odpadem; jednotný management pobřežních zón; předcházení znečištění a kontrola ekologické účinnosti. Zdůraznilo potřebu vhodného institucionálního rámce a práce napříč odvětvími a na různých úrovních státní správy.

5.2Vnitrostátní konzultace a zasedání podvýboru s občanskou společností

Vnitrostátní konzultace

Od vzniku mechanismu EU pro konzultace s občanskou společností (dále jen „interní poradní skupina“) proběhlo pět jeho zasedání; tři jeho členové jsou zástupci Evropského hospodářského a sociálního výboru, který zajišťuje rovněž sekretariát.

Zástupci kolumbijské občanské společnosti se několikrát sešli na delegaci EU v Bogotě, z toho jednou s předsedou interní poradní skupiny EU, a diskutovali o možnosti zřídit podskupinu/podskupiny mechanismů konzultace, jež by sledovaly provádění dohody.

Zasedání podvýboru s občanskou společností

Dne 8. prosince 2016 se konalo otevřené setkání podvýboru s občanskou společností, jehož se zúčastnilo kolem 60 osob. Bylo přenášeno živě po internetu. Strany informovaly občanskou společnost o diskusích vedených v podvýboru v ústní i psané zprávě a poté byl vyhrazen prostor pro otázky a odpovědi a pro diskusi. Zástupci občanské společnosti z EU, Kolumbie a Peru předložili společné stanovisko, v němž se zabývají problémy souvisejícími s pracovní oblastí, životním prostředím a lidskými právy a přístupem drobných výrobců a malých a středních podniků na trh a předkládají doporučení ohledně zapojení občanské společnosti.

5.3Další práce a jiné činnosti

Všechny strany se dohodly, že budou ve větším kontaktu, aby rozvíjely činnosti, jimiž se provádí ustanovení o obchodu a udržitelném rozvoji. Kromě otázek týkajících se práce a životního prostředí jednaly strany o možné spolupráci na zodpovědném chování podniků / sociální odpovědnosti podniků jakožto průřezovém nástroji.

Na žádost Kolumbie a Peru uspořádala EU dne 6. prosince 2016 technický seminář s video propojením do Bogoty a Limy, na němž představila metodiky používané v posouzení dopadů obchodních dohod EU a diskutovala o nich.

Kolumbie

V prosinci 2016 se EU účastnila regionálního semináře OECD, který se konal v Kolumbii, ohledně odpovědných dodavatelských řetězců nerostných surovin a zaměřila se na své budoucí nařízení o nerostných surovinách pocházejících z konfliktních oblastí. Výsledkem bylo to, že delegace EU v Bogotě zřídila společně s dalšími velvyslanectvími koordinační skupinu zabývající se ilegální těžbou, jejímž úkolem bude koordinovat postoje a plánovat společná opatření.

Během návštěvy evropského komisaře pro zemědělství Phila Hogana, která proběhla v únoru 2016, se EU a Kolumbie dohodly, že zahájí jednání o dvoustranné dohodě o obchodu s ekologickými produkty.

Proběhla řada akcí, jež měly upozornit na problém udržitelného rozvoje a jeho souvislost s mírovým procesem, včetně návštěv v oblastech zasažených konfliktem. Zatím poslední akcí byla konference o tom, jak může obchodní dohoda přispět k vytváření ekonomických příležitostí v rámci mírového procesu, která se konala v únoru 2017. Delegace EU uspořádala třídenní workshop, který měl zlepšit porozumění situaci v oblasti práce v Kolumbii a na němž se debatovalo o provádění pracovních norem.

Peru

V rámci projektu „Podpora sociální odpovědnosti podniků / zodpovědné chování podniků v Latinské Americe a v Karibiku – pilotní fáze“ uspořádala delegace EU v Peru dne 29. listopadu 2016 v Limě seminář „Budoucí členství v OECD: podpora zodpovědného chování podniků v Peru“.

Delegace EU v Peru se zúčastnila semináře NEXOS +1, který se týkal ekologicky udržitelných obchodních modelů a konal se v Limě dne 24. října 2016.

6.Zvláštní oblasti podléhající podávání zpráv nebo monitorování

6.1Využívání celních kvót

Dohoda stanoví celní kvóty, které druhé straně udělují preferenční sazební zacházení až do množstevního limitu dané kvóty. Poté dovoz podléhá platnému clu podle doložky nejvyšších výhod.

Celní kvóty stanovené EU

V tabulkách 7 a 8 je uvedena míra využití celních kvót, které stanovila EU pro Kolumbii a Peru. Jsou zde uvedeny pouze celní kvóty, které byly využity.

Kolumbie zvýšila využití celní kvóty pro třtinový nebo řepný cukr a chemicky čistou sacharózu z 88,4 % na 96,2 %. Ostatní celní kvóty se využívají buď zřídka, nebo vůbec.

Tabulka 7: Míra využívání celních kvót EU Kolumbií

	2013	2014	2015	2016
Třtinový cukr a chemicky čistá sacharóza	88,4 %	85,72 %	93,8 %	96,2 %
Ostatní cukrovinky	1,37 %	1,32 %	1,23 %	1,5 %

Zdroj: TAXUD, databáze dohledu

Od vstupu dohody v platnost využilo Peru celní kvóty pro třtinový cukr téměř úplně. Rovněž celní kvóta pro kukuřici je do značné míry využívaná. Peru začíná využívat celní kvótu na česnek. Ostatní celní kvóty jsou využívány velmi málo.

Tabulka 8: Míra využívání celních kvót EU ze strany Peru

	2013	2014	2015	2016
Třtinový cukr	100 %	100 %	3,5 %	99,8 %
Kukuřice cukrová	21 %	76 %	83,2 %	87,3 %
Česnek	0 %	0 %	2,4 %	53,8 %
Rum	0 %	0 %	0 %	7 %
Kukuřice	0,7 %	2,9 %	1,8 %	6,1 %
Cukrovinky	0,02 %	0,01 %	0,16 %	0,1 %

Zdroj: TAXUD, databáze dohledu

Celní kvóty stanovené Kolumbií

EU plně využívá celní kvóty, které zavedla Kolumbie pro houby, mléčné výrobky, jako jsou jogurty a mléko a smetana v prášku, syrovátka, přípravky pro dětskou výživu a kukuřici cukrovou, v menší míře zmrzlinu (zvyšuje se) a téměř vůbec celní kvóty pro sýr (průměrně 8 %) a cukrovinky (průměrně 3 %).

Tabulka 9: Míra využívání celních kvót Kolumbie Evropskou unií

	2013	2014	2015	2016
Houby	1,6 %	5 %	100 %	100 %
Mléko a smetana v prášku	0 %	34,9 %	100 %	100 %
Syrovátka	57,6 %	50 %	92,9 %	Již žádné celní kvóty
Přípravky pro dětskou výživu	40,4 %	67,5 %	99,1 %	100 %
Jogurt	0 %	0,5 %	0,8 %	100 %
Kukuřice cukrová	0,42 %	54,2 %	100 %	100 %
Zmrzlina	5,26 %	13,4 %	7,4 %	25,9 %
Sýr	9 %	8 %	8,2 %	7,9 %
Cukrovinky	1,8 %	3,4 %	3,1 %	3,8 %

Zdroj: DIAN (Dirección de Impuestos y Aduanas Nacionales)

Celní kvóty stanovené Peru

EU plně využívá celní kvóty pro máslo a mléko v prášku a téměř úplně pro zmrzlinu. Ostatní celní kvóty téměř nevyužívá.

Tabulka 10: Míra využívání celních kvót Peru Evropskou unií

	2013	2014	2015	2016
Máslo	0 %	0 %	96,0 %	100 %
Sýr	0 %	0 %	0 %	4,3 %
Zmrzlina	58,6 %	89,6 %	98,5 %	95,6 %
Sušené mléko	0 %	4,1 %	99,7 %	100 %
Kojenecké mléko	0 %	0 %	0 %	29,9 %
Žvýkací guma	0,3 %	0 %	0,1 %	2,2 %
Cukr	0 %	0 %	0 %	0,8 %
Rum	3,5 %	0,0 %	3,5 %	5,8 %

Zdroj: SUNAT (Superintendencia Nacional de Aduanas y de Administración Tributaria)

6.2Provádění nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 19/2013, kterým se provádí dvoustranná ochranná doložka a mechanismus stabilizace pro banány

Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 19/2013 ze dne 15. ledna 2013, kterým se provádí dvoustranná ochranná doložka a mechanismus stabilizace pro banány Obchodní dohody mezi Evropskou unií a jejími členskými státy na jedné straně a Kolumbií a Peru na straně druhé 7 (dále jen „nařízení“), stanoví možnost zahájit šetření ohledně ochranných opatření nebo zavést opatření předchozí kontroly na základě podmínek stanovených v nařízení. V souladu s články 3 a 13 nařízení monitorovala Komise vývoj dovozu čerstvých banánů (HS 08039010) z Kolumbie a Peru.

V roce 2015 se objem dovozu čerstvých banánů z Peru zvýšil oproti roku 2014 téměř o 5 %. Tento trend pokračoval v roce 2016 a oproti roku 2015 došlo ke zvýšení téměř o 10 %. V letech 2015 a 2016 dosáhl dovoz z Peru do EU již v říjnu úrovně spouštěcího objemu dovozu stanoveného dohodou (86 250 tun v roce 2015 a 90 000 tun v roce 2016). Podle čl. 15 odst. 3 uvedeného nařízení zkoumala Komise dopad na trh EU s banány, přičemž kromě jiného vzala v úvahu vliv na úroveň cen, rozvoj dovozu z jiných zdrojů a celkovou stabilitu trhu Unie.

Komise došla k závěru, že: 1) vzhledem k tomu, že dovoz čerstvých banánů do EU z Peru představoval pouze přibližně 4 % celkového dovozu v roce 2015 a necelá 2 % v roce 2016, 2) dovoz čerstvých banánů z jiných tradičních vyvážejících zemí zůstal převážně pod prahovými hodnotami, jež jsou vymezeny ve srovnatelných stabilizačních mechanismech, 3) průměrná velkoobchodní cena banánů nezaznamenala významné změny a 4) neprojevily se žádné známky negativního dopadu na stabilitu trhu EU, na producenty v EU nebo na nejvzdálenější regiony EU, pozastavení preferenční sazby pro banány pocházející z Peru není vhodné 8 .

Tabulka 11: Dovoz banánů do EU z Peru v letech 2015 a 2016
(celkový objem v tunách)

V roce 2015 se objem dovozu čerstvých banánů z Kolumbie do EU zvýšil oproti roku 2014 o 21 %. V roce 2016 však poklesl o 4 % (z 1 307 458 tun v roce 2015 na 1 249 513 tun v roce 2016).

Kolumbie zůstala výrazně pod úrovní spouštěcího objemu dovozu stanoveného dohodou (kolem 75 %), tj. vyvezla 1 687 500 tun v roce 2015 a 1 755 000 tun v roce 2016.

Tabulka 12: Dovoz banánů do EU z Kolumbie v letech 2015 a 2016
(celkový objem v tunách)

7.Závěry

Čtyři roky po vstupu v platnost funguje dohoda celkově dobře. Je zřejmé, že hospodářské zpomalení v Latinské Americe a pokles cen komodit na světovém trhu zasáhl také obchodní toky. Pokles dvoustranného obchodu mezi EU a Kolumbií (23,5%) a mezi EU a Peru (11 %) je menší než celkový pokles obchodu těchto zemí s ostatními zeměmi (přibližně 36 % Kolumbie a 18 % Peru).

Podíl nerostných produktů vyvážených z Kolumbie a Peru do EU se sice snížil a v současné době je podstatně nižší než podíl těchto produktů vyvážených do ostatních zemí, avšak dohoda přispěla k diverzifikaci vývozu obou zemí. Dohoda poskytla příležitosti pro nový vývoz, zejména zemědělských produktů, které jsou nyní klíčové ve struktuře vývozu do EU jak z Kolumbie, tak z Peru, a činí přibližně 40 % hodnoty celkového vývozu do EU z Kolumbie a 51 % téže hodnoty z Peru. Diverzifikace rovněž vedla k významnému zvýšení počtu nových vývozců do EU, zejména z řad malých a středních podniků, které jsou silně zastoupeny v rychle rostoucích odvětvích vývozu zemědělských produktů.

Z hlediska zajištění očekávaného přínosu pro obě strany má plné provádění dohody nadále klíčový význam. Přestože proces provádění ve většině oblastí postupuje dobře, některým oblastem je třeba věnovat pozornost, například pokud jde o provádění závazků Peru na poli sanitárních a fytosanitárních opatření, jež mají umožnit vývoz zemědělských produktů z EU.

K velkému pokroku došlo v oblasti zdanění lihovin (což je v Kolumbii dlouhodobý problém a EU již iniciovala řešení sporu v rámci WTO (DS502)), a to díky reformě zákona o lihovinách. Zákon č. 1816, který vstoupil v platnost dne 1. ledna 2017, reformuje režim prodeje lihovin tím, že odstraňuje daňovou diskriminaci, a uspořádává systém monopolů na výrobu, uvádění na trh a distribuci lihovin, které drží kolumbijské departementy. Provádění těchto kroků Komise pečlivě sleduje. V Peru je naopak diskriminační zdanění lihovin stále nevyřešeným problémem.

Pozitivní jsou také diskuse s Kolumbií o provádění závazků týkajících se přístupu na trh v oblasti veřejných zakázek na jiné než centrální úrovni v Kolumbii.

Obě země musí vyvinout větší úsilí k zajištění toho, aby byla zeměpisná označení EU v obou zemích chráněna.

Došlo k pokroku v provádění kapitoly o obchodu a udržitelném rozvoji a s oběma zeměmi probíhá čím dál otevřenější dialog o pracovní oblasti. Problémy však zůstávají v oblasti pracovního práva i životního prostředí a je třeba k podpoře provádění zmíněné kapitoly vyvinout větší úsilí a více spolupracovat.

Pokud jde o mechanismus stabilizace pro banány, neprojevily se žádné známky toho, že by stabilita trhu EU nebo situace producentů v EU byla úrovní kolumbijského a peruánského vývozu ovlivněna. Pozorné a posílené monitorování dovozu banánů a hodnocení situace na trh bude i nadále pokračovat.

Komise bude i nadále provádět dohodu s Kolumbií a Peru a nyní rovněž s Ekvádorem tak, aby občané, hospodářské subjekty a další zúčastněné strany na obou stranách mohli plně využívat příležitostí, jež dohoda přináší. Komise vyzývá členské státy EU a Evropský parlament, aby se i nadále aktivně účastnily tohoto procesu.