EVROPSKÁ KOMISE

V Bruselu dne 21.9.2017

COM(2017) 547 final

SDĚLENÍ KOMISE EVROPSKÉMU PARLAMENTU A RADĚ

Spravedlivý a efektivní daňový systém v Evropské unii pro jednotný digitální trh

Úvod

Jednotný digitální trh je jednou z deseti politických priorit Evropské komise. Strategie pro jednotný digitální trh 1 má vytvářet digitální příležitosti pro občany i podniky na trhu s více než 500 miliony spotřebitelů v EU. Dokončení jednotného digitálního trhu by mohlo evropské ekonomice přinést 415 miliard EUR ročně, vytvořit pracovní místa a transformovat naše veřejné služby. Ohlášené návrhy Evropská komise předložila během 18 měsíců od přijetí strategie pro jednotný digitální trh. V rámci přezkumu v polovině období provádění strategie 2 aktualizovala svoji analýzu a zaměřila se na další řadu výzev. Digitální technologie mění náš svět a významně ovlivňují daňové systémy. Pomáhají zlepšovat jejich správu, nabízejí řešení, jak omezit administrativní zátěž, podporují spolupráci mezi správci daně a pomáhají předcházet daňovým únikům. Mění však obchodní modely, neboť nehmotný majetek hraje stále důležitější úlohu, a evropský daňový systém se tak ocitá pod tlakem.

Jednotný digitální trh EU vyžaduje moderní a stabilní daňový rámec pro digitální ekonomiku, který bude stimulovat inovace, vyřeší roztříštěnost trhu a umožní všem aktérům využít nové dynamiky trhu za spravedlivých a vyrovnaných podmínek. Je velice důležité zabezpečit daňovou jistotu pro podnikové investice a zabránit tomu, aby na jednotném trhu vznikaly nové daňové mezery.

V oblasti daní se tvůrci politik snaží nalézt řešení, která by zajistila spravedlivé a účinné zdanění v době, kdy dochází ke stále rychlejší digitální transformaci ekonomiky. Mezinárodní daňová pravidla mají slabá místa, neboť tato pravidla byla původně vypracována pro „kamenné“ podniky a dnes jsou zastaralá. Stávající daňová pravidla se již nehodí pro moderní prostředí, ve kterém se podniky výrazně spoléhají na těžko ocenitelná nehmotná aktiva, data a automatizaci, které podporují přeshraniční obchodování online bez fyzické přítomnosti. Tyto problémy se neomezují na digitální ekonomiku a potenciálně ovlivňují všechny podniky. V důsledku toho jsou některé podniky přítomny v některých zemích, kde nabízejí spotřebitelům služby a uzavírají s nimi smlouvy, přičemž plně využívají výhod dostupné infrastruktury a institucí právního státu, ale přitom se pro daňové účely za podniky přítomné v dané zemi nepovažují. Toto postavení „černých pasažérů“ pak narušuje podmínky hospodářské soutěže v jejich prospěch na úkor zavedených podniků.

Spravedlivé zdanění digitální ekonomiky je tudíž stále větší výzvou, která ještě nebyla odpovídajícím způsobem vyřešena, a to zejména kvůli chybějícímu mezinárodnímu konsensu a komplexní povaze této problematiky. Ve stále globalizovanějším a digitálně propojenějším světě, kde se čím dál více činností přesouvá do digitálního prostoru, se jedná o neudržitelnou situaci. Pokud se tato situace nevyřeší, důsledkem bude více příležitostí k vyhýbání se daňovým povinnostem, méně příjmů z daní pro veřejné rozpočty, dopady na sociální spravedlnost, mimo jiné v důsledku oslabení sociálních rozpočtů, a destabilizace rovných podmínek pro podniky. To ohrožuje konkurenceschopnost EU, spravedlivé zdanění i udržitelnost rozpočtů členských států. Jean-Claude Juncker jako předseda Komise ve svém projevu o stavu Unie 2017 3 zdůraznil, že Komise vyzývá ke spravedlivému zdanění digitálního odvětví. Na neformálním zasedání Rady ve složení pro hospodářské a finanční věci (ECOFIN) v Tallinnu 4 vyzvalo předsednictví s podporou velkého počtu členských států Komisi, aby prozkoumala možnosti a navrhla účinná řešení, s cílem dohodnout se do konce roku na dalším postupu EU.

Tato Komise již od počátku svého mandátu usiluje o dodržování zásady, aby všechny podniky působící v EU platily svoje daně tam, kde vytváří zisky a hodnotu. Tato zásada má zásadní význam pro spravedlivé a účinné zdanění na jednotném trhu a lze ji prosazovat pouze na základě společných a koordinovaných opatření. Rozdílné vnitrostátní přístupy v rámci EU mohou jednotný trh roztříštit, vést ke zvýšení daňové nejistoty, destabilizovat rovné podmínky a vytvářet další prostor pro zneužívání daňového systému. Jak již bylo uvedeno ve zprávě Komise v květnu 2014 5 , mezinárodní daňový rámec je nutné reformovat tak, aby dokázal účinně podchytit hodnotu vytvářenou na základě nových obchodních modelů; naneštěstí se zatím ukazuje, že je obtížné dohodnout se na řešení na globální úrovni, což dokládá zpráva OECD v říjnu 2015 6 . Nyní nastal čas jednat. Komise chce v této záležitosti ambiciózní program EU a takový společný přístup EU, aby byla digitální ekonomika účinně zdaněna způsobem, který zajišťuje spravedlnost a podporuje růst.

Tento nový program doplní významné kroky, které již byly v posledních letech učiněny při zlepšování rámce daně z příjmu právnických osob na úrovni EU i na mezinárodní úrovni. V rámci EU se členské státy dohodly na řadě ambiciózních nových pravidel s cílem vyřešit agresivní daňové plánování a zvýšit daňovou transparentnost a prostřednictvím vnější strategie pro účinné zdanění zintenzivnily svůj mezinárodní postoj v otázce řádné správy daní. Pokud jde o kontrolu státní podpory, Komise provedla obecné šetření postupů členských států v oblasti daňových rozhodnutí a nyní šetří daňová rozhodnutí a systémy udělování zvýhodněných daňových režimů některým podnikům. V několika případech Komise nařídila vrácení podpory. V oblasti daně z přidané hodnoty (DPH) se Komise rovněž přímo zabývá problémy, jež přináší digitální ekonomika, a to ve svém návrhu o elektronickém obchodu 7 . Pokročila jednání o společném konsolidovaném základu daně z příjmů právnických osob 8 , která Komise opětovně zahájila v roce 2016. Po dosažení dohody poskytne tento společný konsolidovaný základ daně konkurenceschopný, spravedlivý a spolehlivý rámec pro zdaňování podniků na jednotném trhu.

Podniky jsou nyní digitalizovány více než kdykoliv předtím

Působíme v globalizovaném světě bez hranic. Zvýšená spotřeba je doprovázena intenzivnějším obchodem a nárůstem jeho objemu. Zároveň je obchod stále více mezinárodní. Růst digitální ekonomiky vede k revoluci v každodenním životě a v obchodních modelech, což neovlivňuje jen tradiční ekonomické, politické a správní modely, modely pro vymáhání práva a obchodní modely, ale i daňovou a celní správu.

Digitalizace usnadňuje a urychluje přeshraniční obchod. Vývoj obchodních modelů znamená, že podniky dnes vykonávají činnost podstatně odlišným způsobem než v době, kdy byla mezinárodní daňová a celní pravidla navržena: při prodeji zboží a služeb na trhu již například není nutná fyzická přítomnost, což znamená, že může být obtížné stanovit daňový základ v jurisdikci daného trhu či původ zboží pro celní účely. Jediným kliknutím v počítači si lze objednat zboží z celého světa. Z toho plyne nový dosah trhu, celkově nižší ceny a nové příležitosti. Narušuje to stávající obchodní modely a online platformy efektivněji reagují na poptávku. Je důležité, že nedochází jen k nárůstu obchodu, ale také k jeho roztříštění, přičemž se zapojují noví aktéři, kteří nejsou vždy obeznámeni s daňovými a celními povinnostmi nebo možná mohou strukturovat svoje podnikání tak, aby tyto povinnosti dokázali obejít.

Digitalizace mění povahu směny, neboť stírá rozdíly mezi zbožím a službami; dochází k převádění výrobků do digitální podoby, jako v případě elektronických knih, nebo k používání minimálního množství materiálu, jako v případě 3D tisku. Ekonomika je stále více digitalizovaná, takže stávající obchodní modely se s příchodem nových obchodních modelů budou muset této nové realitě přizpůsobit. Hlavními znaky těchto nových obchodních modelů je schopnost vykonávat činnost na dálku, volatilita na trhu (např. rychlé získání a ztráta tržního podílu), sklon směřovat k monopolu nebo oligopolu a síťové účinky, abychom uvedli alespoň některé z nich 9 .

Digitalizace světového hospodářství probíhá rychlým tempem a ve velkém rozsahu a proniká téměř do všech oblastí společnosti. Již nyní je skoro třetina růstu celkové průmyslové výroby v Evropě připisována využívání digitálních technologií 10 . V roce 2006 byla mezi 20 největšími podniky pouze jedna technologická společnost, která měla podíl na tržní kapitalizaci jen 7 %. V roce 2017 bylo mezi 20 největšími podniky podle tržní kapitalizace 9 technologických společností, které představovaly 54 % celkové tržní kapitalizace 20 největších podniků 11 . V letech 2008 až 2016 rostly příjmy pěti největších internetových maloobchodů v průměru o 32 % za rok. Výnosy celého maloobchodního sektoru v EU ve stejném období rostly v průměru o 1 % za rok 12 . Nová generace informačních technologií, jako jsou internet věcí, umělá inteligence, robotika a virtuální realita, rychle přinese další pokrok. Digitální řešení se využívají ve stále větší míře a otevírají nové příležitosti pro fyzické osoby, podniky, investory i veřejné správy. Je důležité, aby podniky v EU v zájmu zachování své konkurenceschopnosti využily těchto možností a aby začínající podniky v EU dokázaly rychle růst, přičemž by měly plně využívat cloud computing, řešení pro data velkého objemu, robotiku a vysokorychlostní širokopásmové připojení. Evropa do budoucna stojí před výzvou, jak se rychle chopit všech těchto digitálních příležitostí a zajistit konkurenceschopnost Evropy, ale zároveň i spravedlivé zdanění.

Digitalizace ovlivňuje všechny podniky, avšak v různé míře. Výzvou pro daňovou politiku jsou různorodé obchodní modely možné díky technologiím a využívání velkého objemu dat. Zákazníci si mohou prostřednictvím internetu koupit zboží a služby kdekoliv na světě, místo aby šli nakupovat ve svém městě. Nové generace spotřebitelů upřednostňují okamžitý přístup před vlastnictvím. Digitální platformy s minimem aktiv propojují volnou kapacitu a poptávku a umožňují provádění velkých objemů transakcí v rámci ekonomiky sdílení, které mají během následujících deseti let podle předpovědí růst o 35 % za rok 13 . Nejrůznější podniky nyní odvozují značnou část své hodnoty z nehmotného majetku, informací a dat. Neexistuje jediný určující znak nových způsobů podnikání v digitálním prostoru a jeden podnik v sobě často spojuje různé aspekty. Tato různorodost vyžaduje posouzení různých druhů digitálních činností a služeb, jichž by se potenciální řešení mělo týkat. Níže je uveden ilustrativní výčet poukazující na některé z nových způsobů podnikání v digitální ekonomice, které vyvolávají otázku „kde zdaňovat?“ a „co zdaňovat?“. Tato nová paradigmata vyžadují odpověď v podobě nových politik.

Příklady nových způsobů podnikání

·Model maloobchodního prodeje online, kdy online platformy prodávají zboží nebo propojují kupující a prodávající výměnou za transakční poplatek, poplatek za umístění či provizi. Příkladem těchto podniků jsou Amazon, Zalando nebo Alibaba.

·Model sociálních médií, kdy se vlastníci sítí spoléhají na příjmy z reklamy a předávají spotřebitelům cílené marketingové zprávy. Příkladem těchto podniků jsou Facebook, Xing nebo Qzone.

·Předplatitelský model, kdy si platformy účtují předplatné za stálý přístup k digitálním službám (např. hudbě nebo videozáznamům). Příkladem těchto podniků jsou Netflix, Spotify nebo iQiyi.

·Model platforem pro spolupráci, kdy digitální platformy propojují volnou kapacitu a poptávku, podporují spotřebu pomocí mechanismů využívajících jako měnu dobrou pověst a umožňují jednotlivcům sdílet „přístup“ k aktivům namísto přímého vlastnictví těchto aktiv. Platformy si účtují pevný či proměnlivý poplatek za každou transakci. Příkladem těchto podniků jsou Airbnb, Blablacar nebo Didi Chuxing.

EU potřebuje moderní daňový rámec, který umožní využívat digitální příležitosti a zároveň zajistí spravedlivé zdanění. Rovné podmínky pro všechny podniky jsou předpokladem inovací, rozvoje a růstu, který podporuje vyšší úroveň produktivity, zaměstnanosti a prosperity. Míra digitalizace se však v jednotlivých odvětvích liší, zejména mezi sektory vyspělých technologií a tradičnějšími oblastmi a mezi jednotlivými členskými státy a regiony. Velké rozdíly existují i mezi velkými společnostmi a malými a středními podniky. V průměru se na vnitrostátní digitalizované obchodní modely vztahuje efektivní daňová sazba ve výši pouze 8,5 %, tedy v porovnání s tradičními obchodními modely méně než poloviční 14 (viz graf níže). Jedná se zejména o důsledek charakteristiky digitalizovaných obchodních modelů, které se výrazně opírají o nehmotná aktiva a těží z daňových pobídek. Přeshraniční digitalizované podniky využívají podobně nízké daňové zátěže, a to i bez agresivního přeshraničního daňového plánování, které může daňovou zátěž ve skutečnosti snížit až na nulu 15 .

Zdroj: Index digitální daně, 2017, PWC a ZEW

Zásadní úkoly

Hlavním úkolem je provést reformu mezinárodního daňového rámce, který byl navržen již na začátku 20. století a dnes neodpovídá svému účelu. Hodil se pro tradiční „kamenné“ podniky, avšak v době, kdy je obchodní činnost globalizovanější a digitalizovaná, již stará pravidla tak dobře nefungují.

Základní zásadou pro daň z příjmu právnických osob je, že by příjmy měly být zdaňovány tam, kde je vytvářena hodnota. V digitalizovaném světě však není vždy jasné, co je hodnota, jak ji měřit a kde je vytvářena.

Dva hlavní problémy, které by politika měla řešit, lze shrnout takto:

–kde danit? (souvislost) – jak určit a chránit právo na zdanění v zemi, kde podniky mohou poskytovat služby digitálně, s minimální fyzickou přítomností nebo zcela bez fyzické přítomnosti, přestože jsou obchodně přítomné, a

–co danit? (vytváření hodnoty) – jak přiřazovat zisky v nových digitalizovaných obchodních modelech stojících na nehmotných aktivech, datech a znalostech.

Těmito problémy je potřeba se zabývat společně a nalézt smysluplné řešení otázky, jak pro daňové účely určovat, kde je vykonávána hospodářská činnost a kde je vytvářena hodnota. Problém „kde danit?“ – jak stanovit práva na zdanění v zemi, kde má podnik pouze digitální, a ne fyzickou přítomnost – lze ukázat na následujícím teoretickém případě.

Teoretický příklad podniku, který poskytuje sociální síť, jež se spoléhá na příjmy z reklamy za to, že svým uživatelům v EU předává cílené marketingové zprávy:

Uživatelé nacházející se v EU mají bezplatný přístup k sociální síti provozované podnikem, který je umístěn mimo území EU. Podnik shromažďuje údaje o svých uživatelích, například informace o jejich spotřebním chování, zálibách a preferencích. Přestože podnik vytváří příjem zejména prodejem reklamního prostoru jiným podnikům za účelem předávání cílených marketingových zpráv uživatelům sítě v EU, nemusí mít tento podnik podle současného mezinárodního daňového rámce v EU přítomnost, na základě které by byl povinný k dani, a tudíž v EU nepodléhá dani z příjmu právnických osob.

Teoretický příklad podniku, který poskytuje digitální služby zákazníkům v EU prostřednictvím online platformy:

Zákazníci nacházející se v EU platí předplatné za přístup k digitálním službám (např. k hudbě nebo videozáznamům) prostřednictvím online platformy provozované podnikem, který je umístěn mimo území EU. Přestože příjem z předplatného pochází od zákazníků v EU, poskytovatel platformy podle současného mezinárodního daňového rámce nemá v EU přítomnost, na základě které by byl povinný k dani, a tudíž v EU nepodléhá dani z příjmu právnických osob.

K vyřešení těchto problémů je zásadní na politické úrovni vyvolat a udržet mezinárodní úsilí v dané oblasti, které je ovšem doposud poměrně nízké kvůli velkému počtu aktérů a chybějícímu konsensu v mezinárodní diskusi. Nadále platí, že vzhledem ke globální povaze této problematiky by ideálním přístupem bylo nalezení multilaterálních mezinárodních řešení zdanění digitální ekonomiky.

Komise se domnívá, že by členské státy EU měly zastávat koordinovaný postoj, aby mohly práci na globální úrovni více ovlivnit. Mělo by dojít ke sblížení jejich stanovisek tak, aby členské státy prosazovaly přístup, který povede k dosažení ambiciózního výsledku. Výsledek by měl stabilizovat základy daně v jednotlivých členských státech a zajistit spravedlivou hospodářskou soutěž a rozkvět podniků působících na jednotném trhu. Při jednání na mezinárodní úrovni by EU měla zajistit, aby byly zisky vytvářené v EU účinně zdaněny členskými státy EU a spravedlivě přerozděleny.

Důležitý milník nastane na začátku roku 2018, kdy OECD představí skupině G20 průběžnou zprávu o zdanění digitální ekonomiky. Je důležité, aby tato zpráva došla k odpovídajícím a realistickým závěrům ohledně dalšího vývoje a určila skutečné možnosti politiky pro řešení tohoto problému.

Souběžně musí EU prozkoumat všechny případné možnosti, aby mohla přijmout nová pravidla zdanění digitální ekonomiky na jednotném trhu. Měla by se rovněž zaměřit na řešení v rámci EU, jestliže se postup na mezinárodní úrovni ukáže jako příliš pomalý.

Cíle

Je zapotřebí komplexní a moderní přístup ke zdanění digitální ekonomiky, který by přispěl k dosažení cíle v podobě spravedlivějšího a účinnějšího zdanění a podpořil růst a konkurenceschopnost EU prostřednictvím jednotného digitálního trhu. Tento přístup by měl mít následující cíle:

–Spravedlnost – zajistit, aby zisky právnických osob byly zdaněny tam, kde je vytvářena hodnota. Je třeba udržet rovné podmínky a systém odolný proti zneužití tak, aby všechny podniky platily svůj spravedlivý díl bez ohledu na to, zda jsou velké nebo malé, více či méně digitalizované, se sídlem v EU nebo mimo EU.

–Konkurenceschopnost – vytvořit vhodné daňové prostředí pro to, aby se začínající podniky rozšiřovaly a podniky na našem jednotném trhu vzkvétaly. Ke zlepšení konkurenceschopnosti Evropské unie musíme odstranit existující překážky a zabránit vzniku nových daňových překážek, které brání zakládání nových podniků, jež podporují inovace a vytvářejí pracovní místa.

–Integrita jednotného trhu – směřovat k dosažení společného řešení, které zabrání přijímání jednostranných opatření destabilizujících fungování jednotného trhu. Nekoordinovaná vnitrostátní opatření povedou k roztříštění jednotného trhu, dalšímu narušování trhu a daňovým překážkám, které budou podnikům bránit v růstu a investicích na jednotném trhu.

–Udržitelnost – zajistit bezproblémové fungování systému daně z příjmu právnických osob v budoucnu a jeho dlouhodobou udržitelnost. S tím, jak jsou tradiční obchodní modely stále více digitální, by daňové základny členských států mohly postupně mizet, pokud se daňová pravidla nepřizpůsobí a nepodchytí nové digitalizované obchodní modely. Jestliže nedojde k nápravě, povede to ke zvýšení daňové zátěže v jiných oblastech.

Další postup

Občany i vlády v EU stále více znepokojuje vnímaná nerovnováha v úrovních zdanění nových digitalizovaných obchodních modelů. Nebude-li v přiměřeném čase dojednáno smysluplné řešení, povede to ke zvýšení tlaku na opatření na vnitrostátní úrovni a k narušení celistvosti jednotného trhu.

Jedním řešením je začlenit zdanění digitální ekonomiky do obecného mezinárodního rámce daně z příjmu právnických osob. Zásadní reforma mezinárodního rámce daně z příjmu právnických osob, který se v současnosti na digitální ekonomiku vztahuje, by zajistila důsledná a soudržná daňová pravidla po celém světě a podnikům by přinesla stabilitu a jistotu. EU očekává, že průběžná zpráva o zdanění digitální ekonomiky, kterou OECD předloží skupině G20, bude mít vysoké ambice. Je důležité, aby zpráva nabídla smysluplné možnosti politiky pro řešení uvedených problémů.

Nová mezinárodní pravidla upravující problematiku digitální ekonomiky by zejména měla stanovit, kde je při výkonu obchodní činnosti vytvářena hodnota a jak by pro daňové účely měla být přiřazována. To by znamenalo reformu mezinárodních daňových pravidel pro stálou provozovnu, stanovování převodních cen a přiřazování zisku, pokud jde o digitální technologie.

Pravidla týkající se stálé provozovny slouží k určení prahové hodnoty pro činnost, kterou je třeba vykonávat v určité zemi, aby podnik v takové zemi podléhal zdanění, a z velké části vycházejí z fyzické přítomnosti. Avšak díky digitálním technologiím nyní mohou mít podniky významnou hospodářskou přítomnost na trhu v dané jurisdikci, aniž by tam musely být podstatným způsobem fyzicky přítomny. Jsou tudíž nutné alternativní ukazatele významné hospodářské přítomnosti, které umožní určit a ochránit práva na zdanění ve vztahu k novým digitalizovaným obchodním modelům.

Podléhá-li podnik zdanění v dané zemi, je ovšem ještě třeba zisky vytvořené tímto podnikem určit a přiřadit této zemi. Pravidla pro stanovování převodních cen slouží pro přiřazení zisku nadnárodních skupin jednotlivým zemím na základě analýzy funkcí, aktiv a rizik v hodnotovém řetězci skupiny. Tato pravidla však byla vypracována pro tradiční obchodní modely a ekonomické prostředí. Digitální ekonomika se výrazně opírá o nehmotná aktiva, která se stávají stále významnějšími faktory ovlivňujícími hodnotu v rámci nadnárodních skupin a jejichž hodnota se obtížně stanovuje. Problém identifikace a ocenění nehmotných aktiv i stanovení jejich podílu na vytváření hodnoty vyžaduje alternativní metody přiřazení zisku, které lépe zachytí vytváření hodnoty v nových obchodních modelech, a které je tudíž nutné zvážit spolu se změnami pravidel týkajících se stálé provozovny. Vzhledem k tomu, že v důsledku zneužívání pravidel týkajících se stálé provozovny a převodních cen lze zisky přesouvat mezi zeměmi, mohla by být zvážena pravidla zaměřená proti zneužívání daňového systému, jejichž účelem by bylo prosazovat dodržování pravidel a zajistit, aby byly zisky vytvořené v EU také v Evropské unii zdaněny.

Na úrovni EU nabízí základ pro řešení těchto hlavních výzev návrh společného konsolidovaného základu daně z příjmu právnických osob. Komise se nadále domnívá, že společný konsolidovaný základ daně představuje rámec EU pro revizi pravidel pro stálou provozovnu a pro přidělování zisků velkých nadnárodních skupin podle vzorce pro rozdělení na základě aktiv, práce a tržeb, který by měl lépe odrážet to, kde se vytváří hodnota. V rámci stávajícího návrhu společného konsolidovaného základu daně je prostor pro posouzení dalších vylepšení s cílem zajistit účinné podchycení digitálních činností. V Radě pod estonským předsednictvím a v Evropském parlamentu již o této problematice probíhají diskuse. Komise je připravena spolupracovat s členskými státy při posuzování těchto možností v rámci probíhajících jednání o společném konsolidovaném základu daně z příjmu právnických osob s cílem nalézt pro jednotný trh ambiciózní přístup slučitelný s právem EU.

Dosažení smysluplného řešení, které umožní podchytit a přiřazovat hodnotu vytvářenou v digitální ekonomice v různých zemích, může určitou dobu trvat. Navíc to dále komplikuje komplexní povaha této problematiky, neustále se měnící povaha digitální ekonomiky, různorodost obchodních modelů a složitost ekosystémů, v nichž je hodnota vytvářena. Čím déle však bude nalezení řešení trvat, tím větší budou ušlé příjmy z daní. Z tohoto důvodu budou nadále vznikat jednostranné iniciativy v EU i na mezinárodní úrovni. Země jako Indie a Izrael již od roku 2016 zkoušejí alternativní přístupy, které by zajistily účinné zdanění digitální ekonomiky.

Kromě práce na této dlouhodobější strategii je třeba zvážit také bezprostřednější, doplňující a krátkodobá opatření s cílem ochránit základy přímých i nepřímých daní členských států. V EU a na mezinárodní úrovni byly představeny různé nápady, jak podchytit digitální činnost způsobem, který je alternativou mezinárodního rámce daně z příjmu právnických osob, a zajistit rovné zacházení a rovné podmínky pro všechny podniky.

Některé alternativní možnosti krátkodobějších řešení

·Vyrovnávací daň z obratu digitalizovaných podniků – daň ze všech nezdaněných nebo nedostatečně zdaněných příjmů pocházejících z veškeré internetové obchodní činnosti, včetně obchodování mezi podniky (B2B) a obchodování mezi podniky a spotřebiteli (B2C), započtená do daně z příjmu právnických osob nebo jako samostatná daň.

·Srážková daň z digitálních transakcí – samostatná konečná srážková daň z hrubé výše určitých plateb poskytovatelům zboží a služeb objednaných online, kteří nejsou daňovými rezidenty.

·Poplatek odváděný z příjmů pocházejících z poskytování digitálních služeb nebo reklamní činnosti – samostatný poplatek, který by se mohl vztahovat na všechny transakce uzavřené na dálku se zákazníky v dané zemi, kde má subjekt, jenž není daňovým rezidentem, významnou hospodářskou přítomnost.

Všechny krátkodobé možnosti mají své výhody i nevýhody a je třeba dále rozpracovat podrobnější přístup, který umožní nalézt proveditelné řešení pro jednotný trh a světovou ekonomiku jako celek. Bylo by nutné prozkoumat otázky týkající se slučitelnosti takových přístupů se smlouvami o zamezení dvojímu zdanění, pravidly státní podpory, základními svobodami a mezinárodními závazky vyplývajícími z dohod o volném obchodu a z pravidel Světové obchodní organizace. Něco ale udělat musíme. Komise je i nadále přesvědčena, že EU je vhodnou úrovní pro přijetí opatření. Pouze koordinovaný přístup EU zajistí, aby řešení bylo vhodné pro jednotný digitální trh a aby byly splněny naše cíle, pokud jde o spravedlnost, konkurenceschopnost a udržitelnost.

Závěr

Toto sdělení vyzývá k přijetí silného a ambiciózního postoje EU v oblasti zdanění digitální ekonomiky, který by se měl promítnout do probíhající práce na řešení této problematiky na mezinárodní úrovni. Má rovněž sloužit jako základ pro další politická jednání mezi členskými státy během summitu o digitální problematice 29. září v Tallinnu s cílem dosáhnout společného postoje při mezinárodních jednáních.

Komise podpoří estonské předsednictví v jeho práci zabývající se těmito problémy s cílem do konce roku stabilizovat závěry Rady, které vymezí koordinovaný přístup Evropské unie. Tyto závěry by představovaly společný základ, z něhož by EU a její členské státy vycházely při předkládání návrhů během projednávání na mezinárodní úrovni.

Evropská unie očekává smysluplný pokrok v globální agendě a měla by prosazovat, aby se to odrazilo i ve zprávě OECD určené ministrům financí skupiny G20 na jejich zasedání v dubnu 2018. Komise přispěje k úspěšnému ukončení probíhajících globálních jednání ve skupině G20.

Nebude-li dosaženo odpovídajícího globálního pokroku, mělo by se v rámci jednotného trhu přikročit k řešením na úrovni EU a Komise je připravena předložit příslušné legislativní návrhy. Komise bude i nadále analyzovat možnosti politiky a před předložením možného návrhu do jara 2018 bude tento důležitý a naléhavý problém konzultovat s příslušnými zúčastněnými stranami a se zástupci dotčených odvětví.

(1)

COM(2015) 192.

(2)

COM(2017) 228.

(3)

http://europa.eu/rapid/press-release_SPEECH-17-3165_cs.htm

(4)

https://www.eu2017.ee/political-meetings/ECOFIN

(5)

Viz zpráva odborné skupiny Evropské komise pro zdanění digitální ekonomiky, květen 2014.

(6)

Viz Addressing the Tax Challenges of the Digital Economy (Řešení daňových problémů v digitální ekonomice), zpráva projektu OECD proti oslabování daňové základny a přesouvání zisku v rámci opatření 1, říjen 2015.

(7)

COM(2016) 757.

(8)

COM(2016) 683 a COM(2016) 685.

(9)

(10)

COM(2016) 180.

(11)

100 největších společností na světě podle tržní kapitalizace, PWC, 2017; Databáze 500 největších společností, Financial Times, 2006.

(12)

Databáze společnosti Bloomberg a Eurostatu, vid. 13. září 2017.

(13)

Viz Literature review on taxation, entrepreneurship and collaborative economy (Přehled literatury o zdanění, podnikání a ekonomice sdílení), závěrečná zpráva skupiny Dondena & IHS, připravovaná studie podle zadání Evropské komise.

(14)

Viz index digitální daně, PWC a ZEW, 2017. Tradiční obchodní model: předpokládá se, že aktiva jsou rovnoměrně rozdělena na budovy, stroje a zařízení, zásoby, finanční aktiva a nehmotná aktiva. Digitální obchodní model je průměrem tří různých modelů (vnitrostátního, B2C a B2B). U všech tří modelů je základním předpokladem, že jsou aktiva rovnoměrně rozdělena na pořízená nehmotná aktiva, nehmotná aktiva vytvořená vlastní činností, IT hardware, pořízený software a software vytvořený vlastní činností. Modely B2C a B2B využívají k zajišťování své obchodní a marketingové činnosti dceřiné společnosti.

(15)

Viz „The Impact of Tax-planning on Forward-looking Effective Tax Rates“ (Dopad daňového plánování na výhledové efektivní daňové sazby), ZEW, Studie o daních č. 64, GŘ TAXUD, Evropská komise.