Doporučení pro

DOPORUČENÍ RADY

k národnímu programu reforem Malty na rok 2017

a stanovisko Rady k programu stability Malty z roku 2017

RADA EVROPSKÉ UNIE,

s ohledem na Smlouvu o fungování Evropské unie, a zejména na čl. 121 odst. 2 a čl. 148 odst. 4 této smlouvy,

s ohledem na nařízení Rady (ES) č. 1466/97 ze dne 7. července 1997 o posílení dohledu nad stavy rozpočtů a nad hospodářskými politikami a o posílení koordinace hospodářských politik 1 , a zejména na čl. 5 odst. 2 uvedeného nařízení,

s ohledem na doporučení Evropské komise 2 ,

s ohledem na usnesení Evropského parlamentu 3 ,

s ohledem na závěry Evropské rady,

s ohledem na stanovisko Výboru pro zaměstnanost,

s ohledem na stanovisko Hospodářského a finančního výboru,

s ohledem na stanovisko Výboru pro sociální ochranu,

s ohledem na stanovisko Výboru pro hospodářskou politiku,

vzhledem k těmto důvodům:

(1)Dne 16. listopadu 2016 přijala Komise roční analýzu růstu 4 , jež zahájila evropský semestr koordinace hospodářských politik pro rok 2017. Priority této roční analýzy potvrdila ve dnech 9. a 10. března 2017 Evropská rada. Dne 16. listopadu 2016 přijala Komise na základě nařízení (EU) č. 1176/2011 zprávu mechanismu varování 5 , ve které není Malta uvedena mezi členskými státy, u nichž bude proveden hloubkový přezkum. Téhož dne přijala Komise rovněž doporučení pro doporučení Rady týkající se hospodářské politiky eurozóny. Toto doporučení potvrdila ve dnech 9. a 10. března 2017 Evropská rada a dne 21. března jej přijala Rada 6 .

(2)Vzhledem k úzké provázanosti ekonomik v hospodářské a měnové unii by Malta jakožto země, jejíž měnou je euro, měla zajistit, aby bylo doporučení pro eurozónu, které je promítnuto do níže uvedeného doporučení č. 2, plně a včas provedeno.

(3)Dne 22. února 2017 byla zveřejněna zpráva o Maltě pro rok 2017 7 . V této zprávě byl posouzen pokrok, jejž Malta učinila v plnění jí určených doporučení přijatých Radou dne 12. července 2016, v přijímání opatření v návaznosti na doporučení přijatá v předchozích letech a v plnění národních cílů v rámci strategie Evropa 2020 8 .

(4)Dne 18. dubna 2017 předložila Malta svůj národní program reforem na rok 2017 a dne 2. května 2017 svůj program stability z roku 2017. Vzhledem k jejich provázanosti byly oba programy posuzovány současně.

(5)Relevantní doporučení pro jednotlivé země jsou zohledňována v programech členských států v rámci evropských strukturálních a investičních fondů (ESI fondů) na období 2014–2020. Právní předpisy, jimiž se ESI fondy řídí 9 , stanoví, že je-li to nezbytné k podpoře provádění příslušných doporučení, může Komise členský stát požádat, aby své relevantní programy v rámci ESI fondů přezkoumal a změnil. Komise formulovala bližší pokyny k uplatňování těchto ustanovení 10 .

(6)Na Maltu se v současné době vztahuje preventivní složka Paktu o stabilitě a růstu. Ve svém programu stability z roku 2017 vláda na období 2017–2020 plánuje z hlediska celkového salda udržení přebytku. Střednědobý rozpočtový cíl v podobě vyrovnaného rozpočtu ve vztahu k HDP je v programovém období stále plněn s rezervou. Podle programu stability se očekává, že celkový poměr veřejného dluhu k HDP zůstane pod referenční hodnotou 60 % HDP a postupně se bude snižovat z 58,3 % v roce 2016 na 47,6 % v roce 2020. Makroekonomický scénář, z něhož tyto rozpočtové projekce vycházejí, je v případě roku 2017 realistický a pro léta 2018–2020 opatrný. Současně však existují možná rizika spojená s plněním rozpočtu.

(7)Dne 12. července 2016 Rada Maltě doporučila, aby v zájmu dosažení střednědobého rozpočtového cíle dosáhla v roce 2017 roční fiskální korekce ve výši 0,6 % HDP. Výsledné údaje naznačují, že Malta svého střednědobého rozpočtového cíle dosáhla již v roce 2016. Na základě prognózy Komise z jara 2017 se očekává, že strukturální saldo poroste z přebytku ve výši 0,4 % HDP v roce 2017 na 0,7 % HDP v roce 2018, čímž zůstane nad úrovní střednědobého rozpočtového cíle. Celkově se Rada domnívá, že Malta ustanovení Paktu o stabilitě a růstu v letech 2017 a 2018 dodrží.

(8)Bez ohledu na dosažení střednědobého cíle tři roky před stanoveným cílem předběhlo zvýšení výdajů růst potenciálního produktu. Pokud bude tento trend pokračovat i nadále, představuje to výzvu pro udržitelnost veřejných financí, a to zejména v případě nepředvídaných otřesů na straně příjmů. Příslušné orgány provedly přezkumy výdajů v některých oblastech veřejných výdajů, které jsou důležité zejména z hlediska udržitelnosti – zdravotní péče, vzdělávání a odborná příprava a sociální zabezpečení. Včasné a účinné provádění vyplývajících doporučení předurčí jejich účinnost při dosahování příslušných cílů. Veřejné finance Malty navíc i nadále čelí riziku udržitelnosti v dlouhodobém horizontu, a to z důvodu předpokládaných nákladů souvisejících se stárnutím populace, jako jsou např. zdravotní péče, dlouhodobá péče a důchody. Předpokládaný prudký nárůst výdajů spojených se stárnutím obyvatelstva je především důsledkem výdajů na důchody, které podle odhadů zprávy o stárnutí obyvatelstva z roku 2015 vzrostou do roku 2060 o 3,2 procentního bodu HDP. Některá nedávno zavedená opatření pravděpodobně povedou k úsporám. Tyto úspory však pravděpodobně nebudou stačit k vyrovnání rostoucího tlaku na výdaje a nedokáží rozhodujícím způsobem zlepšit dlouhodobou udržitelnost. Proto bude možná nezbytné zavést další opatření.

(9)Malta zavedla několik opatření k vyřešení dvojího problému vyplývajícího z důchodového systému ‒ problému udržitelnosti a zajištění přiměřených důchodových příjmů. Opatření, která byla zavedena v rozpočtu na rok 2017, by měla mírně snížit riziko chudoby u starších lidí a poněkud zlepšit čistý náhradový poměr zaručeného minimálního důchodu. Ukazatele přiměřenosti důchodů však celkově poukazují na značný prostor ke zlepšení, včetně opatření na snížení vysokých rozdílů mezi muži a ženami.

(10)Přetížení silniční dopravy se stalo překážkou podnikání a jeho externí (ekonomické a environmentální) náklady byly odhadnuty na 274 milionů EUR ročně a budou se pravděpodobně zvyšovat. Emise skleníkových plynů z dopravy navíc stále rostou a Maltě se pravděpodobně nepodaří splnit své emisní cíle pro rok 2020. Malta přijala ambiciózní vnitrostátní dopravní strategii s výhledem do roku 2050 a hlavní operační dopravní plán do roku 2025. Oba zahrnují různorodý soubor opatření k racionalizaci využívání soukromých automobilů, na podporu alternativních řešení mobility a k účinnějšímu využívání multimodálních a hromadných systémů dopravy. I když by tato opatření měla přinést podstatná zlepšení, bude přetížení silniční dopravy pravděpodobně i nadále růst a emise skleníkových plynů z dopravy se do roku 2030 budou snižovat pouze mírně.

(11)Finanční systém je charakterizován významným počtem zahraničních institucí, které mimo jiné přilákalo příznivější daňové prostředí. Malta je jediným členským státem EU, který využívá systém plného započtení daně z příjmu právnických osob a nabízí systém daňových úlev, resp. náhrad. Země má rozsáhlý soubor úmluv o zamezení dvojímu zdanění a nabízí atraktivní status daňového rezidenství pro jednotlivce. Dohled nad mezinárodně orientovaným podnikáním je však obtížný. Finanční sektor vykonává většinu svých aktivit mimo území Malty. Poměrně malý dozorčí orgán, který musí dohlížet na rozsáhlý systém zejména v odvětví pojišťovnictví, ale také v bankovnictví, se tak ocitá pod tlakem. Maltský úřad pro finanční služby po konzultaci s ECB nedávno požádal o odebrání bankovní licence malému poskytovateli internetového bankovnictví, který přijímá vklady i mimo území Malty.

(12)Navzdory dosaženému pokroku je třeba i nadále zlepšovat účinnost systému soudnictví. Ačkoli vláda navrhla nová opatření týkající se druhé šance a platební neschopnosti, zdlouhavá řízení o insolvenci a oddlužení poškozují kvalitu podnikatelského prostředí na Maltě. Kromě toho rámec pro oddlužení nestanovuje žádnou lhůtu, a proto postrádá právní jistotu. S cílem tyto nedostatky řešit byl proto předložen návrh změny zákona o obchodních společnostech, kterým se zavádějí podstatné změny právního rámce v oblasti platební neschopnosti, jako je např. možnost mediace, a v současnosti o něm diskutuje vnitrostátní parlament. Konečnou formu těchto změn a jejich dopad bude ještě třeba analyzovat.

(13)Objevuje se nedostatek pracovních sil v celém spektru dovedností a přizpůsobování nabídky dovedností potřebám trhu práce je stále neúplné. Podstatná část pracovních sil na Maltě má i nadále nízkou kvalifikaci. I když se počet lidí s vyšším vzděláním zvyšuje, míra předčasného ukončování školní docházky je i nadále vysoká a osvojování základních dovedností mladými lidmi je stále slabé. Přístup a účast lidí na celoživotním učení se zapojením zaměstnavatelů se sice zlepšují, včetně osob s nízkou kvalifikací, avšak vzhledem k rozsahu tohoto problému je třeba dané úsilí zachovat. Významné investice do systému vzdělávání a odborné přípravy by měly přinést výsledky, zejména pokud budou příslušná opatření díky nedávno ustavené Národní radě pro dovednosti zachována a v budoucnu vylepšena. Míra zaměstnanosti se stále zvyšuje a míra nezaměstnanosti klesla pod 5 %. Účast na trhu práce je však i nadále mezi nejnižšími v EU, zejména u starších a nedostatečně kvalifikovaných žen, což rovněž poukazuje na přetrvávající rizika sociálního vyloučení pro osoby, které nejsou vybaveny k tomu, aby se mohly přizpůsobit podmínkám rychle se měnícího hospodářství. Proto je třeba podporovat současnou úroveň investic do příslušných politik a další vývoj pozorně sledovat.

(14)V kontextu evropského semestru provedla Komise komplexní analýzu hospodářské politiky Malty, kterou zveřejnila ve své zprávě o Maltě pro rok 2017. Posoudila také program stability a národní program reforem, jakož i opatření přijatá v návaznosti na doporučení, která byla Maltě adresována v předchozích letech. Vzala v úvahu nejen jejich význam pro udržitelnou fiskální a sociálně-ekonomickou politiku Malty, ale také jejich soulad s pravidly a pokyny EU, neboť celkovou správu ekonomických záležitostí v EU je třeba posílit tím, že do rozhodování členských států budou v budoucnu zahrnuty vstupy na úrovni EU.

(15)Na základě tohoto posouzení přezkoumala Rada program stability, přičemž její stanovisko 11 je promítnuto zejména do níže uvedeného doporučení č. 1,

DOPORUČUJE Maltě v období 2017–2018:

1.Rozšířit dosah probíhajících přezkumů výdajů na širší veřejný sektor a zavést veřejné výdaje založené na výkonnosti.

2.Zajistit účinný dohled nad mezinárodně orientovaným podnikáním finančních institucí s licencí na Maltě ve spolupráci s orgány dohledu v zemích, v nichž tyto instituce působí.

V Bruselu dne

Za Radu

předseda/předsedkyně