EVROPSKÁ KOMISE
V Bruselu dne 26.7.2017
COM(2017) 405 final
ZPRÁVA KOMISE EVROPSKÉMU PARLAMENTU, EVROPSKÉ RADĚ A RADĚ
Čtrnáctá zpráva o relokaci a přesídlování
x0009
1Úvod
Čtrnáctá zpráva o relokaci a přesídlování stanoví naléhavá opatření, která je ještě třeba přijmout, aby bylo možné v nadcházejících měsících relokovat všechny způsobilé osoby, jež v současnosti pobývají v Itálii a Řecku, jakož i splnit cíle v oblasti přesídlování.
V tomto ohledu bylo v červnu 2017 dosaženo nového rekordu. Z Řecka bylo rekokováno více než 2 000 osob a z Itálie téměř 1 000. V červenci však tempo relokace klesá (z Řecka bylo relokováno přibližně 1 600 osob, z Itálie 600). Celkem bylo k 24. červenci 2017 relokováno 24 600 osob (16 803 z Řecka a 7 873 z Itálie).
Současné tempo relokace dostatečným způsobem nezmírňuje zvýšený tlak na Itálii. Od začátku roku dorazilo k italským břehům přes 93 000 migrantů. To je o 6 % více než za stejné období v roce 2016. K řešení této mimořádné situace předložila Komise akční plán 1 na podporu Itálie, aby se snížil tlak na trase přes centrální Středomoří a posílila solidarita. Ministři na neformálním zasedání Rady pro spravedlnost a vnitřní věci dne 6. července 2017 tento akční plán uvítali. Byli zajedno v tom, že je nutné zrychlit společnou práci při provádění série prioritních opatření, a zejména se zavázali „přijmout veškerá potřebná opatření k zajištění, že budou z Itálie relokovány všechny způsobilé osoby“ 2 .
V Itálii je stále značný počet migrantů, kteří jsou způsobilí k relokaci. Počet příchozích Eritrejců, jejichž státní příslušnost je hlavní státní příslušností zakládající v Itálii způsobilost k relokaci, byl v roce 2017 dosud spíše nevelký. K 20 700 Eritrejců, kteří přišli do Itálie v roce 2016, jich přibylo od začátku roku 2017 více než 5 200. Vzhledem k tomu, že stávající tempo relokace stále nedovoluje, aby mohly být všechny tyto způsobilé osoby relokovány, je nanejvýš důležité, aby nyní členské státy dostály svým závazkům a právním povinnostem a své úsilí v oblasti relokace z Itálie výrazně zintenzivnily.
Pokud jde o Řecko, mělo by se zachovat dobré tempo, jehož bylo dosaženo v červnu, aby se podařilo relokovat všechny způsobilé žadatele, kteří se v současné době v Řecku nacházejí, a to přednostně do září 2017. K 24. červenci je k relokaci zaregistrováno 27 295 uchazečů a přinejmenším 4 800 osob ještě musí být relokováno. Členské státy by měly i nadále činit přísliby a zkracovat dobu reakce a přemístění, aby se zajistilo, že všichni způsobilí migranti budou skutečně relokováni.
Provádění závěrů Rady z července 2015 3 o přesídlení 22 504 lidí trvale probíhá, byť řada členských států, které přijaly velké závazky, tyto závazky již splnila a nyní zaměřuje své úsilí na přesídlování na základě prohlášení EU a Turecka. Členské státy, které dosud žádné přesídlení neuskutečnily nebo ještě zdaleka nesplnily svůj cíl, by měly okamžitě zintenzivnit své úsilí.
2Relokace
Tempo relokace vykazuje trvalou pozitivní vzestupnou tendenci – od listopadu 2016 proběhlo více než 1000 relokací měsíčně. Většina členských států pravidelně činí přísliby a provádí relokace. Je ale zapotřebí zvýšeného úsilí ze strany všech členských států relokace, aby se zajistila relokace všech způsobilých osob v Itálii a v Řecku.
Vzhledem k tomu, že některé členské státy své relokační povinnosti splnily, nebo se k jejich splnění blíží, vyžaduje úspěšné provedení relokačního programu, aby některé státy zvýšily své přísliby a aby všechny členské státy dostály svým závazkům.
Členskými státy, které dosud nerelokovaly ani jednu osobu, zůstávají pouze Maďarsko a Polsko, přičemž Polsko neučinilo od 16. prosince 2015 žádný příslib. Česká republika od května 2016 nevydává přísliby a od srpna 2016 nikoho nerelokovala. Tyto země by měly ihned začít činit přísliby a relokovat.
Žádnou relokaci dosud neprovedlo ani Rakousko, ale nedávno (v květnu, červnu a červenci) učinilo tři přísliby pro 50 osob, které mají být relokovány z Itálie. Naléhavě se očekává, že první příslib brzy přinese výsledky v podobě skutečných relokací.
2.1 Řecko: v červnu došlo k výraznému zrychlení v přemísťování, ale je stále zapotřebí trvalého úsilí k relokování všech způsobilých osob
Jak bylo uvedeno v předchozích zprávách, Řecko dokončilo registraci („podání žádosti o udělení mezinárodní ochrany“) všech osob, na něž se vztahovala předběžná registrace, včetně osob způsobilých k relokaci. K 24. červenci podalo žádost o relokaci v rámci relokačního mechanismu celkem 27 295 osob; relokováno již bylo 16 803 osob a zbývá relokovat 4 804 osob 4 . I když do 26. září 2017 mohou být zaregistrováni další žadatelé o relokaci a někteří žadatelé z relokačního mechanismu vyloučeni, předpokládá se, že se celkový počet osob registrovaných k relokaci příliš nezmění. Konkrétně se může 1 500 až 2 000 osob původně nasměrovaných k dublinskému řízení znovu ocitnout v procesu relokace, čímž se celkový počet dosud nerelokovaných osob zvýší na přibližně 6 800. Z toho důvodu je mimořádně důležité, aby členské státy dále každý měsíc činily přísliby.
Tempo relokace: je zapotřebí zkrátit dobu reakce, zvýšit přijímací kapacity a účinně provádět plánování
Jak bylo uvedeno v předchozích zprávách, Malta již plně relokovala do výše své kvóty 5 . V tomto období až na jednu osobu plně relokovalo do výše své kvóty také Lotyšsko a Norsko splnilo svůj závazek. S relokačními přesuny provedenými a plánovanými na červenec a srpen splní na více než 80 % svoje kvóty Finsko, Litva a Lucembursko a Švédsko, které zahájilo relokaci teprve v červnu, bude mít svou relokační kvótu splněnou na téměř 60 %.
Komise vítá ohlášené zvýšení měsíčních příslibů ze strany Španělska. Rakousko navzdory tomu, že oznámilo svůj záměr zahájit relokaci z Řecka, žádné oficiální přísliby dosud neučinilo.
V červnu dosáhlo tempo rekolace 2 000 přemístění, což je dosud nejvyšší počet za jediný měsíc. Šlo o výsledek koordinovaného úsilí všech zúčastněných stran podle dohodnutých plánovacích dokumentů; řecká azylová služba zvyšuje tempo oznamování; vysoký komisař OSN pro uprchlíky (UNHCR) zajišťuje přemístění z různých částí Řecka do Atén a ubytování v Aténách; Evropský podpůrný úřad pro otázky azylu (EASO) podporuje přípravu řešení a sledování jednotlivých případů; Mezinárodní organizace pro migraci (IOM) organizuje zdravotní prohlídky, předodjezdová informační setkání a lety a členské státy relokace projevují pružnost, a to zejména u případů, které musely být ze zdravotních důvodů pozdrženy.
I přes plánování dohodnuté s členskými státy nebylo však možné tempo udržet a počítá se s tím, že v červenci bude relokováno jen přibližně 1 600 osob, zejména kvůli:
·dlouhé době reakce některých členských států relokace a omezené kapacitě pro zpracování: některé země (zejména Estonsko a Švýcarsko) se při vyřizování některých případů postupně opozdily o více než tři měsíce. Někdy jsou tato zpoždění způsobena nedostatkem vhodných kapacit v členském státě relokace k tomu, aby mohl stát žádosti o relokaci zpracovávat stejným tempem jako měsíční přísliby, zejména provádět kontroly národních bezpečnostních služeb. Jindy je příčinou zpoždění délka trvání vnitrostátních postupů v členském státě relokace. Některé země, které provádějí přesídlování a relokaci současně, rovněž narazily na omezení ve svých kapacitách pro zpracování;
·omezeným přijímacím kapacitám: ačkoli Irsko, Finsko a Portugalsko usilovaly o to, aby vyřešily svoje obtíže, pouze Finsko bylo schopno udržet potřebné pravidelné tempo přemístění.
Tyto obtíže při relokaci zatěžují řecký přijímací systém na pevnině, který je vystavován sílícímu tlaku kvůli počtu žadatelů o relokaci, jež se stále nacházejí v zemi, a řádných žadatelů o azyl, včetně těch, kteří byli přemístěni z ostrovů za účelem řádného azylového řízení.
V zájmu účinného provádění relokačního programu by všechny členské státy měly ve všech etapách relokačního řízení projevit smysl pro konstruktivní spolupráci. Komise je připravena tento proces usnadnit.
Nezletilé osoby bez doprovodu: další pokroky
K 21. červenci bylo z celkového počtu 581 nezletilých osob bez doprovodu, které jsou způsobilé k relokaci, relokováno 390. Tytéž členské státy (Belgie, Irsko, Německo, Nizozemsko, Španělsko) dále nabízejí místa pro tuto kategorii zranitelných žadatelů a Komise jejich iniciativu vítá. Je ale mimořádně důležité, aby v případě této zvláště zranitelné skupiny přijímaly žádosti o relokaci všechny členské státy. Členské státy se vybízejí k tomu, aby nadále poskytovaly místa, která jsou zapotřebí 6 pro relokaci registrovaných nezletilých osob odloučených od rodiny.
Posouzením nejlepších zájmů dítěte se zaprvé určí, zda by měla být nezletilá osoba relokována, a zadruhé, do kterého členského státu. Příliš restriktivní politiky týkající se prokazování rodinných vazeb, jaké uplatňuje Německo, představují pro řecké orgány nadměrnou zátěž, o to tím více, že rozhodnutí Rady o relokaci žádný takový požadavek neobsahují.
|
Naléhavá opatření, která je třeba přijmout: ·Všechny členské státy by měly nadále činit každý měsíc přísliby, a to přinejmenším na současných úrovních, aby se zajistil dostatečně velký počet míst, který umožní rychlou relokaci, jakmile je osoba označena za způsobilou pro relokaci a zaregistrována v souladu s dohodnutými postupy a praxí. ·V této konečné fázi provádění by členské státy měly zintenzivnit svoje úsilí, aby se zajistil hladký průběh procesu, nedocházelo k prodlevám řízení o přemístění a přistoupilo se k řešení jakýchkoli logistických překážek, které mohou nastat. ·Rakousko by mělo dostát tomu, co oznámilo, a začít okamžitě činit přísliby a provádět relokace z Řecka. ·Země, u kterých přetrvávají prodlevy, pokud jde o poskytnutí konečné odpovědi (zejména Estonsko a Švýcarsko), by měly respektovat lhůty stanovené v protokolu o relokaci. Německo by mělo rovněž ukázat flexibilitu v záležitosti požadavku na prokázání rodinných vazeb. ·Irsko a Portugalsko by měly přijmout okamžitá opatření ke zvýšení přijímací kapacity a do září 2017 umožnit relokaci všech nevyřízených případů. |
2.2 Itálie: v reakci na stávající migrační tlak musí všechny zúčastněné strany zintenzivnit úsilí
Zatímco v květnu a v červnu se tempo relokací z Itálie ustálilo na počtu 1 000 osob za měsíc, v červenci počet opět poklesl. Předpokládá se, že během tohoto měsíce by mělo být relokováno jen maximálně 600 žadatelů. Vzhledem ke stávajícímu celkovému tlaku na migrační infrastrukturu Itálie je nezbytné navázat na pozitivní tendence posledních měsíců a dále zrychlovat tempo relokací z Itálie. Akční plán Komise pro Itálii zahrnuje opatření, která je podle názoru Komise zapotřebí neprodleně přijmout, aby se plně dostálo stávajícím relokačním povinnostem.
Identifikace, registrace a centralizace žadatelů: nejnovější pokrok má být dále urychlen
Je nanejvýš důležité, aby Itálie k relokaci neprodleně identifikovala a zaregistrovala veškeré způsobilé žadatele, kteří do Itálie dorazili během roku 2016 a v první polovině roku 2017. Itálie sice dosud zaregistrovala přibližně 10 000 osob pro relokaci (z nichž 7 873 již bylo relokováno) a dalších 2 500 na registraci čeká, ale jen v roce 2016 dorazilo do Itálie více než 20 700 Eritrejců a v roce 2017 jich dosud dorazilo více než 5 200.
Jak je uvedeno v akčním plánu, úřad EASO je připraven Itálii v jejím úsilí v oblasti registrace a zpracování podpořit. Za tímto účelem zahájil kampaň v sociálních médiích, a to zejména tím, že vytvořil relokační horkou linku EASO, která nyní vyřídí až 200 telefonátů týdně. Má-li však být tato informační kampaň úspěšná, je důležité, aby Itálie úřadu EASO neprodleně poskytla nezbytné informace k širší distribuci letáků a plakátů a ke zvyšování povědomí o relokačním mechanismu v místních úřadech Prefettura/Questura a v přijímacích střediscích a v rámci toho též zajistila, aby potenciální kandidáti, kteří v současnosti v italském formálním přijímacím systému nejsou, byli rychle zaregistrováni a do relokačního mechanismu zařazeni. Úřad EASO je dále připraven posílit počet a aktivní přítomnost mobilních týmů s cílem kontaktovat všechny potenciální způsobilé žadatele, kteří dosud nejsou zaregistrováni, a usnadnit jejich registraci v rámci relokačního mechanismu.
Aby se usnadnilo zvýšené tempo registrací pro relokaci nově příchozích a zefektivnil celkový postup, je mimořádně důležité, aby Itálie centralizovala způsobilé žadatele v několika specializovaných relokačních centrech. Komise za tímto účelem vítá nedávné učiněné kroky, zejména pokud jde o přemístění způsobilých žadatelů do středisek v Římě na poslední fáze relokačního řízení a oběžník (Circolare) ministerstva vnitra vyzývající k centralizaci způsobilých žadatelů v několika málo střediscích. Tato opatření by nyní měla být plně provedena a dále posílena, a to jak v případě nově přicházejících způsobilých žadatelů, tak i u těch, kteří jsou již ubytováni po celé Itálii. Na podporu těchto opatření Komise Itálii nedávno přidělila ve formě mimořádné pomoci v rámci Azylového, migračního a integračního fondu částku ve výši 15,33 milionu EUR určenou na zajištění ubytování, potravin, zdravotní péče a jazykové a kulturní mediace ve třech specializovaných relokačních centrech.
Tempo relokace: je třeba dosáhnolut lepších výsledků
Poté, co se projevila pozitivní tendence, počet příslibů v červnu a v červenci poklesl. Lucembursko a Francie již déle než tři měsíce neučinily pro Itálii žádný příslib. Komise na druhé straně vítá nedávný příslib ze strany Slovenska, které by tento příslib nyní mělo neprodleně realizovat v podobě skutečných relokací. Komise také vítá zvýšení měsíčních příslibů ze strany Španělska i zrychlení tempa přemístění ohlášené Německem. Jak bylo uvedeno výše, jsou přísliby nezbytné k tomu, aby se vytvořil dostatečný počet míst, které Itálii dovolí rychle reagovat na stoupající počty příchozích způsobilých žadatelů a umožní rychlé relokace. To také přispěje k tomu, že se zamezí možnému nelegálnímu pohybu uvedených žadatelů.
Má-li mechanismus řádně fungovat, je rovněž mimořádně důležité, aby členské státy dodržovaly lhůty dohodnuté v protokolu o relokaci, zejména desetidenní lhůtu pro odpověď na předložené žádosti o relokaci. Belgie, Německo, Francie a Lucembursko mají v tomto ohledu narůstající zpoždění, neboť u nich některé žádosti o relokaci zůstávají nevyřízené od loňského roku. Členské státy by měly také úzce koordinovat svou činnost s Itálií, vzniknou-li pochybnosti ohledně státní příslušnosti žadatelů. Některé členské státy nadále uplatňují nepřiměřené omezující preference (např. Francie přijímá pouze rodiny/svobodné ženy s dětmi eritrejské státní příslušnosti), které je pro Itálii takřka nemožné splnit. U států s velkými měsíčními přísliby by po vzoru švédského modelu rovněž pomohlo pokročilé plánování, aby se urychlila relokace, jak se ukazuje v případě Řecka. Členské státy by měly prokázat flexibilitu ohledně logistiky přemístění a domlouvání letů.
Komise vítá dvoustranná ujednání mezi Itálií a Rakouskem a Litvou ohledně dodatečných bezpečnostních pohovorů. Komise nyní očekává, že Rakousko rychle provede relokaci, a vítá relokaci prvních 10 žadatelů do Litvy. Komise kromě toho očekává, že by na základě pozvání ze strany Itálie měla být podobná dvoustranná ujednání uzavřena s Estonskem, Irskem a jakýmkoli dalším dotčeným členským státem a že relokace do těchto členských států bude okamžitě zahájena.
Relokace nezletilých osob bez doprovodu byla zahájena, ale je stále zapotřebí další úsilí
Ačkoli byla ve sledovaném období přemístěna pouze jedna další nezletilá osoba bez doprovodu, docílilo se pokroku, pokud jde o postup, který umožňuje relokaci zranitelných žadatelů této kategorie. Deset nových případů čeká na vyřízení a má být přemístěno do konce července, dalších 25 případů čeká na schválení a dalších 38 žádostí je již připraveno k odeslání. Některé další případy se přezkoumávají.
Tento pokrok by nebyl možný bez aktivní účasti veřejných orgánů, a to jak na centrální, tak na místní úrovni. Konkrétně italské ministerstvo spravedlnosti zaslalo soudním orgánům sdělení o relokaci a dublinském řízení. Očekává se, že zanedlouho budou rozeslána další vyjasnění. Ministerstvo práce navíc podporuje tento proces tím, že dává k dispozici informace o způsobilých nezletilých osobách v přijímacích střediscích. Tým Komise v Itálii podporuje koordinaci na ústřední správní úrovni, přičemž zásadní roli při poskytování informací a technické pomoci hraje rovněž úřad EASO a Mezinárodní organizace pro migraci.
Nezletilé osoby eritrejské státní příslušnosti bez doprovodu vykazují druhou nejvyšší míru útěkovosti. Má-li se všem způsobilým nezletilým osobám bez doprovodu nabídnout možnost bezpečného přemístění do jiného členského státu prostřednictvím relokace, měly by místní orgány všechny způsobilé nezletilé osoby bez doprovodu rovněž nasměrovat do menšího počtu speciálně vyhrazených zařízení.
Současně je mimořádně důležité, aby členské státy žádosti týkající se případů zranitelných osob a nezletilých osob bez doprovodu vyřizovaly přednostně. Mělo by se zabránit preferenčním politikám, jaké uplatňuje např. Německo, které vyžadují, aby měla nezletilá osoba bez doprovodu vazby v příslušném státě relokace, a které nejsou v souladu s rozhodnutím Rady. Zamítnutí je možné založit výhradně na důvodech stanovených v rozhodnutích Rady.
Členské státy by, pokud tak ještě neučinily, měly sdílet s italskými orgány informace o přijímací a azylové infrastruktuře, s níž se pro nezletilé osoby bez doprovodu, které mají být relokovány, počítá.
|
Naléhavá opatření, která je třeba přijmout: ·Itálie by měla prioritně urychlit registraci způsobilých žadatelů k relokaci, usnadnit provádění informační kampaně úřadu EASO a urychlit své snahy o centralizaci řízení o relokaci. ·Všechny členské státy by měly nadále zvyšovat své přísliby a činit tyto přísliby každý měsíc, rychleji přijímat žadatele, které Itálie navrhne pro relokaci, zvýšit svoji kapacitu pro zpracování žádostí, rychleji reagovat na italské žádosti, vyhnout se přespříliš restriktivním preferencím a omezit požadavky, které způsobují prodlevy v řízení o přemístění. Členské státy s vysokým podílem přidělených osob by navíc měly zajistit pokročilejší plánování a projevit flexibilitu, pokud jde o logistiku přemístění. ·Lucembursko a Francie by měly začít znovu činit přísliby. ·Belgie, Německo, Francie a Lucembursko by měly odpovědět na nevyřízené žádosti o relokaci a dodržovat lhůty dohodnuté v protokolu o relokaci. ·Členské státy by měly upřednostnit žádosti týkající se zranitelných žadatelů, zejména nezletilých osob bez doprovodu, a nadále pro ně dávat k dispozici místa ve svých příslibech. |
3Přesídlování
Vzhledem k tomu, že několik států s vysokými kvótami splnilo své závazky ohledně přesídlení v rámci závěrů z 20. července 2015 nebo má k jejich dosažení velmi blízko, zaměřuje se nyní úsilí převážně na provádění prohlášení EU a Turecka z 18. března 2016. Provádění závěrů však i nadále úspěšně pokračuje a již byly provedeny více než dvě třetiny z celkem 22 504 dohodnutých přesídlení. Od 9. června 2017 bylo v rámci mechanismu přesídleno 760 osob. Většina přesídlení nyní probíhá z Turecka, ačkoli pokračuje i přesídlování z dalších zemí, zejména Jordánska a Libanonu.
Ke dni 24. července 2017 bylo přesídleno 17 179 osob do 22 států (Belgie, Česká republika, Dánsko, Estonsko, Francie, Island, Irsko, Itálie, Lotyšsko, Lichtenštejnsko, Litva, Lucembursko, Německo, Nizozemsko, Norsko, Rakousko, Portugalsko, Španělsko, Finsko, Švédsko, Švýcarsko a Spojené království). Sedm členských států (Estonsko, Finsko, Německo, Irsko, Nizozemsko, Švédsko a Spojené království), jakož i tři přidružené země (Island, Lichtenštejnsko a Švýcarsko) již své přísliby splnily. Přesídlování sice uskutečňuje vyšší počet členských států než v předchozích letech, avšak devět členských států dosud v rámci tohoto mechanismu nepřesídlilo nikoho 7 . Není pravděpodobné, že členské státy s velkými rozdíly mezi závazky a skutečným prováděním budou s to svoje zbývající závazky splnit.
Provádění závěrů ze dne 20. července 2015 zahrnuje úsilí členských států o přesídlení Syřanů z Turecka podle prohlášení EU a Turecka. Od 4. dubna 2016 bylo z Turecka v rámci přesídlovací části prohlášení EU a Turecka přesídleno 7 806 Syřanů. Od posledního sledovaného období bylo v rámci tohoto mechanismu přesídleno 1 552 Syřanů a zbývající počet všech příslibů nyní činí 21 522. V rámci prohlášení EU a Turecka byla prozatím provedena přesídlení do Rakouska, Belgie, Estonska, Francie, Německa, Itálie, Lotyšska, Litvy, Lucemburska, Nizozemska, Portugalska, Rumunska, Španělska, Finska a Švédska. Celkem 601 Syřanů z Turecka přesídlilo navíc od 4. dubna 2016 Norsko.
Členské státy uskutečňující přesídlení v rámci prohlášení EU a Turecka připravují další přesídlování, včetně misí do Turecka za účelem pohovorů s kandidáty na přesídlení. Bulharsko na základě doporučení z přechozích zpráv nyní oznámilo, že je připraveno zahájit přesídlení 40 Syřanů. Delegace EU v Ankaře nadále zdůrazňuje UNHCR, jak je důležité posílat nové žádosti kandidátů také členským státům s menšími přísliby.
Mezi členské státy, které dosud neuskutečnily žádné přesídlení z Turecka 8 , je Malta, která v červenci provedla svou misi do Turecka, a Kypr, který formálně UNHCR vyjádřil svou připravenost přesídlit v rámci prohlášení EU a Turecka 5 osob. Česká republika vrátila spisy, které od UNHCR obdržela loni v létě, neboť podle všeho prozatím žádná přesídlení z Turecka neplánuje.
Souběžně s prováděním stávajících závazků v oblasti přesídlování z Turecka pokračují jednání o standardních operativních postupech pro dobrovolný program přijímání osob z humanitárních důvodů se zúčastněnými státy a s Tureckem. Cílem je dosáhnout co nejdříve dohody o těchto postupech.
Komise kvůli zajištění nepřetržité finanční podpory EU na přesídlování dne 4. července na 8. fóru o přesídlování a relokaci členské státy vyzvala, aby do 15. září 2017 předložily nové závazky v oblasti přesídlení na rok 2018. Toto financování je součástí pravidelného předkládání příslibů, které členským státům umožňuje využívat finanční prostředky EU na jejich činnosti v oblasti přesídlování. Představuje pokračování koordinovaného přístupu na úrovni EU v oblasti přesídlování a je základem budoucího rámce Unie pro přesídlování. Hlavní prioritou zůstává přesídlení Syřanů a jiných státních příslušníků třetích zemí z Turecka, kteří byli vysídleni v důsledku konfliktu. Vzhledem k dalším aspektům týkajícím se humanitární pomoci, ochrany a migrace se členské státy zároveň vyzývají, aby z Libanonu a Jordánska, jakož i ze severní Afriky a Afrického rohu přesídlily osoby, které potřebují mezinárodní ochranu.
V souladu s akčním plánem ze 4. července a v zájmu záchrany životů, snížení migračního tlaku na Libyi a poskytnutí alternativ k dalšímu nelegálnímu pohybu směrem do EU byly členské státy konkrétně vyzvány k tomu, aby se zaměřily především na přesídlení omezeného počtu nejzranitelnějších osob z Libye, Egypta, Nigeru, Etiopie a Súdánu. V současné době je na přesídlování v roce 2018 vyčleněna celková částka 377,5 milionu EUR, z níž lze podpořit přesídlení nejméně 37 750 osob, které potřebují mezinárodní ochranu.
|
Doporučení: ·Členské státy, které dosud v rámci současných mechanismů na úrovni EU neuskutečnily žádné přesídlení (Bulharsko, Kypr, Řecko, Chorvatsko, Malta, Polsko, Slovensko a Slovinsko), a ty, které nenahlásily žádný pokrok a dosud značně zaostávají za svými cíli (Česká republika a Dánsko), by měly okamžitě zintenzivnit úsilí, aby dostály svým závazkům podle závěrů Rady ze dne 20. července 2015. ·Členské státy se vyzývají, aby dále posílily své celkové úsilí, které v posledních dvou letech projevují, a předložily Komisi do 15. září 2017 ambiciózní závazky pro přesídlení na rok 2018. |
4Další postup
Jak zdůraznily hlavy evropských států nebo předsedové jejich vlád na zasedání Evropské rady ve dnech 22. – 23. června 2017 a nejnověji také ministři spravedlnosti a vnitra na svém neformálním setkání dne 6. července v Talinu, prioritou zůstává provádění současného nouzového programu relokace, a to zejména vzhledem k současné situaci v centrálním Středomoří.
S ohledem na současné počty migrantů v Řecku a Itálii je možné a proveditelné realizovat relokaci všech osob nacházejících se v současnosti v Řecku a v Itálii, které jsou považovány za způsobilé, do září 2017. To zůstává naším společným cílem, k němuž by měly spravedlivě a přiměřeně přispět všechny členské státy. Nedávné rychlejší tempo relokací svědčí o tom, že solidarita funguje, pokud všechny členské státy včetně Řecka, Itálie, agentur EU a ostatních zúčastněných stran na místě spolupracují v duchu loajální spolupráce na dosažení společného cíle. Členské státy by proto měly v zájmu dosažení tohoto cíle urychleně vyvinout další úsilí a provést nezbytná opatření uvedená v této zprávě. Komise bude členským státům při koordinaci tohoto zvýšeného úsilí i nadále nápomocna.
Rozhodnutí Rady se vztahují na všechny způsobilé žadatele, kteří na území Itálie a Řecka přijdou do 26. září 2017. Osoby, které přišly do tohoto data a splňují všechny požadavky uvedené v rozhodnutích Rady, jsou proto způsobilé k relokaci a přesídlení a měly by být přemístěny do jiných členských států. Je mimořádně důležité, aby členské státy relokace z Itálie a Řecka urychlily, abychom se v této závěrečné fázi vyhnuly prodlevám, a pokračovaly v předkládání příslibů v zájmu vytvoření dostatečného počtu míst pro relokaci všech způsobilých žadatelů, kteří se stále nacházejí v obou zemích, včetně žadatelů, kteří pravděpodobně přijdou ve lhůtách stanovených v rozhodnutích Rady o relokaci. Po 26. září 2017 by Itálie a Řecko měly mít možnost zaslat žádosti o relokaci zbývajících způsobilých žadatelů členským státům, které dosud nenaplnily výši svých kvót. Komise bude i nadále poskytovat finanční podporu, jak stanoví rozhodnutí Rady.
Komise spoléhá na všechny členské státy, že zajistí relokaci všech způsobilých žadatelů.
V uplynulých měsících Komise rovněž opakovaně připomínala všem členským státům jejich právní závazky v rámci rozhodnutí Rady a vyzvala ty členské státy, které ještě neučinily příslib a neprovedly relokaci z Řecka a Itálie, aby tak okamžitě učinily. Navzdory opakovaným výzvám bohužel Maďarsko ani Polsko nepřemístily dosud ani jednu osobu a Česká republika přemístila jen několik osob a déle než rok neučinila žádný příslib. Komise se proto 14. června 2017 rozhodla zahájit proti těmto členským státům řízení o nesplnění povinnosti. Po odpovědích dotčených států na formální výzvy a vzhledem k jejich nečinnosti Komise 26. července 2017 rozhodla, že jako další krok přijme odůvodněná stanoviska.
Členské státy by souběžně s tím měly dále zintenzivnit úsilí týkající se přesídlení, a to zejména ty členské státy, které dosud nikoho nepřesídlily, a ty, které povážlivě zaostávají za stanoveným cílem.
Všechny zúčastněné strany by se měly zaměřit na úplné provedení současných nouzových programů relokace a přesídlování. Zároveň je však v souladu se závěry neformálního setkání ministrů spravedlnosti a vnitra ze dne 6. července nutné přednostně pracovat na balíku legislativních návrhů s cílem zreformovat společný evropský azylový systém, jakož i dublinské nařízení, a to na bázi zásad solidarity a odpovědnosti.
-
(1)
SEC(2017) 339, přijato 4. července.
- (2)
-
(3)
http://data.consilium.europa.eu/doc/document/ST-11130-2015-INIT/en/pdf
-
(4)
Členské státy relokace odmítly, nasměrovaly k dublinskému řízení nebo vnitrostátnímu postupu Řecka 2 622 kandidátů na relokaci; v několika velmi ojedinělých případech žadatelé zemřeli; 3 066 zaregistrovaných žádostí nakonec řecká azylová služba členským státům nenabídla, protože byly většinou nasměrovány k dublinskému řízení či byly jinak shledány nezpůsobilými, zatímco některé žádosti ještě nebyly členských státům předloženy.
-
(5)
Kromě specifického přídělu v rámci zbývajícího počtu 54 000.
-
(6)
Ačkoli v zásadě nejsou zapotřebí žádné dodatečné přísliby, potřeba dalších příslibů se může zvýšit v případě zamítnutí některých dublinských žádostí týkajících se nezletilých osob bez doprovodu, které byly zaslány ostatním členským státům.
-
(7)
Do této skupiny členských států patří Rumunsko, ačkoli Rumunsko nyní začalo přesídlovat Syřany z Turecka na základě prohlášení EU a Turecka.
-
(8)
Bulharsko, Česká republika, Dánsko, Chorvatsko, Irsko, Kypr, Maďarsko, Malta, Polsko, Řecko, Slovensko, Slovinsko a Spojené království.