EVROPSKÁ KOMISE

V Bruselu dne 26.6.2017

COM(2017) 365 final

SDĚLENÍ KOMISE

KONSOLIDOVANÁ ROČNÍ ÚČETNÍ ZÁVĚRKA EVROPSKÉ UNIE ZA ROK 2016

OBSAH

PŘEDMLUVA    

POLITICKÝ RÁMEC, SPRÁVA A ODPOVĚDNOST EVROPSKÉ UNIE    

OSVĚDČENÍ KE KONSOLIDOVANÉ ÚČETNÍ ZÁVĚRCE    

KONSOLIDOVANÉ FINANČNÍ VÝKAZY A PŘÍLOHY    

ROZVAHA ROZVAHA

VÝKAZ O FINANČNÍ VÝKONNOSTI VÝKAZ O FINANČNÍ VÝKONNOSTI

VÝKAZ PENĚŽNÍCH TOKŮ VÝKAZ PENĚŽNÍCH TOKŮ

VÝKAZ ZMĚN ČISTÝCH AKTIV VÝKAZ ZMĚN ČISTÝCH AKTIV

PŘÍLOHY K FINANČNÍM VÝKAZŮM PŘÍLOHY K FINANČNÍM VÝKAZŮM

FINANČNÍ VÝKAZ - DISKUSE A ANALÝZA    

ZPRÁVY O PLNĚNÍ ROZPOČTU A PŘÍLOHA    

SLOVNÍČEK POJMŮ    

PŘEDMLUVA

Evropský fond pro strategické investice (EFSI), ústřední součást investičního plánu pro Evropu, přinesl již za necelý rok a půl po zahájení své činnosti hmatatelné výsledky. Ve všech 28 členských státech zmobilizoval tento fond do poloviny května 2017 investice v objemu přes 190 miliard EUR. Tato suma představuje více než polovinu z cílových 315 miliard EUR, jež mají být zmobilizovány do poloviny roku 2018. Fond tedy přispěl k hospodářskému oživení. Do záručního fondu, který pokrývá operace EFSI prováděné skupinou EIB, byly koncem roku 2016 převedeny prostředky z rozpočtu EU. Celkově je záruční fond v této roční účetní závěrce vykázán v objemu 1 miliardy EUR.

Hlavní prioritou rozpočtu EU zůstává podpora pracovních míst, růstu a investic. Komise při své činnosti nadále usiluje o ekonomické oživení EU a investice do mladých lidí, uchazečů o zaměstnání, začínajících podniků a malých a středních podniků. Dobrým příkladem je nástroj pro úvěrové záruky v rámci programu COSME (programu pro konkurenceschopnost podniků a malých a středních podniků), který se i v roce 2016 vyvíjel velmi úspěšně, mj. díky doplňující kapacitě EFSI absorbovat riziko. Koncem roku 2016 se financování s podporou programu COSME dostalo přes 143 000 malým a středním podnikům z 21 zemí. Toto financování dosáhlo objemu přes 5,5 miliardy EUR.

Výzkumný a inovační program Horizont 2020 má zásadní význam pro budování inovativní znalostní ekonomiky a společnosti v EU. Zúčastnilo se jej již 49 000 subjektů a podepsané grantové dohody dosahují celkového objemu 20,5 miliardy EUR. Přes 21 % účastníků pochází z řad malých a středních podniků. Nárůst činností v rámci Horizontu 2020 dokládá fakt, že záruční nástroje vykázané v této účetní závěrce oproti loňskému roku vzrostly téměř o 40 %.

Poté, co bylo v roce 2016 vydáno Prohlášení o zahájení počátečních služeb systému Galileo, evropského systému globální družicové navigace, přešel vývoj tohoto systému v roce 2016 z vývojové fáze do fáze užívání. Hodnota již provozovaných satelitů a pozemní infrastruktury systému Galileo dosáhla koncem roku 2016 částky 2 miliard EUR a je vykázána v této účetní závěrce. Vývoj nových aplikací systému Galileo byl podnícen realizací projektů programu Horizont 2020. Tyto projekty již přinesly komercializaci 13 inovací, dále 5 patentů, 34 vyspělých prototypů, uvedení 2 produktů na trh a uveřejnění 223 vědeckých článků. Očekává se, že se trh pro tento globální navigační družicový systém v letech 2017–2020 rozšíří z 5,8 miliard na odhadem 8 miliard používaných přístrojů.

Nástroj pro propojení Evropy (dopravní sekce) si klade za cíl rozšiřovat přístup infrastrukturních projektů v oblasti dopravy, telekomunikací a energetiky k financování. Tento nástroj přispěl k výstavbě 64 km dlouhého brennerského železničního tunelu, který se stane nejdelším vysokokapacitním železničním tunelem na světě. V účetní závěrce je v rámci Nástroje pro propojení Evropy vykázán dluhový nástroj, který umožňuje sdílet rizika dluhového financování v podobě prioritního a podřízeného dluhu či v podobě záruky a umožňuje též podporovat projektové dluhopisy.

Evropa i v roce 2016 reagovala na nové problémy, jež plynou z měnící se geopolitické situace. Rozpočet EU poskytoval členským státům podporu při řádném řízení migračních toků, řešení základních příčin migrace a ochraně schengenského prostoru. V roce 2016 nabralo na tempu plnění národních programů v rámci Azylového, migračního a integračního fondu a Fondu pro vnitřní bezpečnost.

Komise zřídila i nástroj pro uprchlíky v Turecku, který začal být uplatňován dne 17. února 2016. V účetní závěrce jsou u něho vykázány příspěvky od členských států přijaté v roce 2016. Komise tak kromě dalších iniciativ mohla zahájit inovativní program pod názvem „nouzová záchranná sociální síť“, který má až jednomu milionu nejzranitelnějších uprchlíků v Turecku vypomáhat pravidelnými peněžitými dávkami. Jedná se o příklad rostoucího využívání pomoci z rozpočtu EU jakožto efektivního a účinného způsobu, jak dostat pomoc k lidem v nouzových situacích.

V červnu 2016 navrhla Komise jako součást Evropského programu pro migraci nový rámec partnerství se třetími zeměmi. Tento rámec představuje evropský přístup k prohloubení spolupráce se zeměmi, v nichž mají svůj původ, jimiž procházejí a do nichž směřují migrační toky. Tento rámec je podporován z většiny rozpočtových programů v okruhu „Globální Evropa“ a z příslušných svěřenských fondů EU, zejména Svěřenským fondem pro Sýrii, který je vykázán v roční účetní závěrce. Adekvátní financování uvedeného rámcového partnerství má zásadní význam pro to, aby bylo možné zintenzivnit spolupráci s prioritními partnerskými zeměmi a pokračovat v práci na migrační trase přes centrální Středomoří.

Další prioritou rozpočtu EU byly i nadále globální výzvy, např. boj se změnou klimatu. Celkový příspěvek na začleňování problematiky klimatu do ostatních politik za rok 2016 byl odhadnut na 20,9 %, což je v souladu s cílovou hodnotou aktuálního víceletého finančního rámce (dále též „VRF“) na období 2014–2020.

Z hlediska rozpočtu jsou i nadále hlavními investičními nástroji EU evropské strukturální a investiční fondy a společná zemědělská politika. Na zemědělství a rozvoj venkova bylo z rozpočtu EU v roce 2016 vynaloženo 57,4 miliardy EUR, a to navzdory dřívějším průtahům při zavádění a plnění stávajícího VFR. Dalších 37,8 miliardy EUR bylo vynaloženo na hospodářskou, sociální a územní soudržnost.

Komise zahájila debatu o budoucnosti a prioritách EU, kterou bude tvořit jen 27 členských států. Společně budeme pracovat na tom, abychom vybudovali více prosperující, konkurenceschopnou a bezpečnou budoucnost. 

Günther H. Oettinger

Komisař pro rozpočet a lidské zdroje, Evropská komise

POLITICKÝ RÁMEC, SPRÁVA A ODPOVĚDNOST EVROPSKÉ UNIE

Evropská unie (EU) je svazek, jemuž jeho 28 1 evropských zemí (členských států) svěřilo kompetence k dosažení svých společných cílů. Unie je založena na hodnotách úcty k lidské důstojnosti, svobody, demokracie, rovnosti, právního státu a dodržování lidských práv, včetně práv příslušníků menšin. Tyto hodnoty jsou společné členským státům ve společnosti vyznačující se pluralismem, nepřípustností diskriminace, tolerancí, spravedlností, solidaritou a rovností žen a mužů.

1.POLITICKÝ RÁMEC

EU sleduje cíle stanovené Smlouvou pomocí řady nástrojů, z nichž jedním je rozpočet EU. K dalším patří například navrhování legislativy či realizace politických strategií.

Politiky, jež jsou podporovány z rozpočtu EU, jsou realizovány v souladu s víceletým finančním rámcem (VFR).

VFR, který je sjednáván jednomyslně, uvádí částku, na níž se členské státy dohodly za účelem plnění cílů rámce a za účelem vynakládání výdajů. Z rozpočtu EU je financována celá škála politik a programů v celé EU. V souladu s prioritami, jež ve VFR stanovily Evropský parlament a Rada, realizuje Komise výdajové programy, činnosti a projekty. Hlavní výdajovou oblastí jsou evropské strukturální a investiční fondy (ESI fondy). EU se v ní právně zavazuje provádět tato opatření a za tímto účelem přijímá operační programy.

Hlavním zdrojem financování EU jsou příjmy z vlastních zdrojů, k nimž přistupují ostatní zdroje. Vlastní zdroje se člení na tři kategorie: tradiční vlastní zdroje (např. cla a dávky z cukru), vlastní zdroj z daně z přidané hodnoty (DPH) a zdroj z hrubého národního důchodu (HND). Ostatní příjmy plynou z činností EU (např. pokuty v oblasti hospodářské soutěže) a na celkových příjmech se obvykle podílejí méně než 10 %. Celková výše vlastních zdrojů potřebná na financování rozpočtu se určí jako rozdíl celkových výdajů a ostatních příjmů. Celková výše vlastních zdrojů nesmí překročit 1,23 % součtu hrubých národních důchodů (HND) členských států.

Operační výdaje EU se vztahují k různým okruhům VFR a mají různou podobu podle toho, jakým způsobem jsou vypláceny a do jakého způsobu řízení rozpočtu spadají. Rozpočet EU je plněn pomocí tří způsobů řízení:

Sdílené řízení: podle této metody jsou úkoly související s plněním rozpočtu svěřeny členským státům. Do tohoto režimu spadá přibližně 80 % výdajů, např. v oblasti zemědělství a strukturálních opatření.

Přímé řízení: rozpočet plní přímo útvary Komise.

Nepřímé řízení: Komise svěřuje úkoly spojené s plněním rozpočtu subjektům práva EU nebo práva vnitrostátního, např. agenturám EU či mezinárodním organizacím.

2.SPRÁVA A ODPOVĚDNOST V EU

2.1.INSTITUCIONÁLNÍ STRUKTURA

Organizačně-správní strukturu EU tvoří orgány, instituce a jiné subjekty EU, které jsou uvedeny v bodě 9 přílohy ke konsolidovaným finančním výkazům. Hlavními orgány odpovědnými za vypracovávání návrhů politik a rozhodování jsou Evropský parlament, Evropská rada, Rada a Komise.

Komise je výkonným orgánem EU a prosazuje její obecné zájmy. Za tímto účelem Komise navrhuje legislativu, realizuje politiky EU, dohlíží na řádné uplatňování Smluv a evropských právních předpisů, řídí rozpočet EU a zastupuje Unii mimo Evropu.

Vnitřní fungování Komise je založeno na několika důležitých zásadách, o něž se opírá řádná správa věcí veřejných: přehledné vymezení rolí a odpovědnosti, pevný závazek k řízení výkonnosti a dodržování právního rámce, přesné mechanismy vymezující odpovědnost, kvalitní a inkluzivní regulační rámec, otevřenost a transparentnost a vysoké etické standardy.

2.2.STRUKTURA SPRÁVY A ŘÍZENÍ KOMISE

Evropská komise má jedinečný systém správy a řízení, který přesně rozlišuje mezi strukturami politického a správního dohledu a jednoznačně vymezuje povinnosti finanční i ostatní. Tento systém vychází ze Smluv. Jeho struktura prošla vývojem, aby se přizpůsobila měnícímu se prostředí a zůstala v souladu s osvědčenými postupy, jež stanoví příslušné mezinárodní standardy 5 .

§Kolektivní politickou odpovědnost za činnost Komise nese sbor komisařů. Vlastní plnění rozpočtu je delegováno na generální ředitele a vedoucí útvarů, kteří stojí v čele administrativních struktur Komise 6 .

§Sbor komisařů deleguje funkce v rámci finančního řízení generálním ředitelům a vedoucím útvarů, kteří se tak stávají pověřenými schvalujícími osobami. Tyto funkce lze dále delegovat ředitelům, vedoucím oddělení a dalším osobám, jež se tak stávají dále pověřenými schvalujícími osobami. Odpovědnost schvalujících osob se vztahuje na celý proces řízení, od určení toho, co je třeba udělat k dosažení cílů politiky stanovených daným orgánem, až po řízení zahájených činností z operativního i rozpočtového hlediska.

Funkce a povinnosti spojené s finančním řízením jsou tedy v rámci Komise přesně vymezeny a uplatňovány. Je uplatňován decentralizovaný přístup s jasně vymezenou odpovědností. Jeho cílem je vytvořit takovou správní kulturu, která vede zaměstnance veřejné správy k tomu, aby přebírali odpovědnost za činnosti, nad nimiž mají kontrolu, a která jim svěřuje kontrolu nad činnostmi, za něž nesou odpovědnost.

V kontextu strategického plánování a tvorby programů Komise jsou všechny schvalující osoby povinny vypracovávat výroční zprávy o činnosti a politických úspěších a výsledcích, jichž bylo v daném roce dosaženo. V této zprávě uvádějí prohlášení, že zdroje byly využity v souladu se zásadami řádného finančního řízení a že jimi zavedené kontrolní postupy poskytují potřebnou záruku legality a správnosti uskutečněných operací. Na úrovni Komise jsou tyto výsledky schvalovány a zveřejňovány v souhrnné podobě ve výroční zprávě o řízení a výkonnosti rozpočtu a jsou předkládány Evropskému parlamentu a Radě. Jedná se o hlavní nástroj, jímž sbor komisařů přebírá politickou odpovědnost za rozpočtové řízení.

Účetní Komise nese hlavní odpovědnost za správu pokladny, inkaso částek, stanovení účetních pravidel na základě mezinárodních účetních standardů a metod pro veřejný sektor, dále za validaci účetních systémů a za přípravu účetní závěrky Komise a konsolidované roční účetní závěrky EU. Účetní je dále povinen stvrdit podpisem účetní závěrku a prohlásit, že závěrka ve všech významných ohledech poskytuje poctivý obraz finanční situace, výsledků operací a peněžních toků. Účetní je při výkonu své funkce nezávislý a nese velkou odpovědnost za účetní výkaznictví v rámci Komise. Centralizovaná a nezávislá funkce je svěřena rovněž internímu auditorovi Komise.

V systému správy a řízení Komise hraje svou úlohu „Řídící rada“. Jejím úkolem je dohlížet na významné otázky v oblasti správy a řízení, mj. řízení finančních a lidských zdrojů, a zajišťovat v těchto oblastech strategické vedení. V této radě, jíž předsedá generální tajemník, se pravidelně schází generální ředitelé a zástupci kabinetů odpovědných za rozpočet, lidské zdroje a IT. Rada se stará to, aby byly v Komisi zavedeny potřebné organizační a technické struktury, s jejichž pomocí budou politické priority předsedy Komise realizovány způsobem efektivním a účinným.

2.3.SOLIDNÍ RÁMEC VÝKONNOSTI

Má-li být zajištěna důsledná orientace na výsledky, přidanou hodnotu EU a řádné řízení programů EU, je naprosto nezbytné zavést solidní rámce ke sledování výkonnosti. Výkonnost rozpočtu EU je nutno sledovat s přihlédnutím k různorodosti cílů, ke komplementaritě a začleňování politik a programů do hlavního proudu, jakož i k zásadní úloze členských států při plnění rozpočtu. Komise si vytkla povinnost zajistit, aby rozpočet EU dosahoval z pohledu občanů lepších výsledků a podporoval politické priority. S cílem vyčleňovat na priority potřebné zdroje a zajistit, aby každé opatření generovalo vysoký výkon a přidanou hodnotu, uskutečňuje Komise svou iniciativu pod názvem „Rozpočet EU zaměřený na výsledky“. Tato iniciativa, jež vychází z rámce sledování výkonnosti na období 2014–2020, prosazuje vyváženější vztah mezi dodržováním pravidel a dosaženou výkonností. Rámce sledování výkonnosti na období 2014–2020 byly zakomponovány jakožto nový povinný prvek a důležitý pilíř, o nějž se opírá silnější orientace stávajícího programového období na výsledky. Tento rámec počítá se zavedením přesných a měřitelných cílů, ukazatelů a cílových hodnot a s opatřeními k jejich monitorování, vykazování a hodnocení.

Výroční zpráva o řízení a výkonnosti rozpočtu EU podává komplexní přehled o výkonnosti, řízení a ochraně rozpočtu EU. Vysvětluje způsob, jímž rozpočet EU podporuje politické priority Evropské unie, výsledky dosažené pomocí rozpočtu EU a úlohu, jakou Komise sehrává při zajišťování a prosazování nejpřísnějších standardů rozpočtového a finančního řízení.

2.4.ÚČETNÍ VÝKAZNICTVÍ

Hlavní součástí účetního výkaznictví EU je tzv. integrovaný balíček účetního výkaznictví (IFRP) EU, jejž tvoří konsolidovaná roční účetní závěrka EU a zprávy, jež jsou k závěrce přikládány, tj. výroční zpráva o řízení a výkonnosti rozpočtu a zpráva o opatřeních přijatých v návaznosti na udělení absolutoria. IFRP tak podává veřejnosti každoroční komplexní přehled o finanční situaci a činnosti EU.

Konsolidovaná roční účetní závěrka EU uvádí finanční údaje o činnostech orgánů, agentur a dalších subjektů EU z hlediska akruálního i rozpočtového účetnictví. Tato závěrka neobsahuje roční účetní závěrky členských států.

Konsolidovaná roční účetní závěrka EU se skládá ze dvou samostatných, přitom ale vzájemně souvisejících částí:

a)    konsolidovaných finančních výkazů a

b)    zpráv o plnění rozpočtu, které v souhrnné podobě popisují plnění rozpočtu.

Ke konsolidované roční účetní závěrce EU je dále přikládán dokument „Finanční výkazy – diskuse a analýza“ (FSDA), který shrnuje významné změny a trendy ve finančních výkazech a objasňuje významná rizika a nejistoty, jimž EU čelí a měla by do budoucna řešit.

Výkaznictví a odpovědnost v Komisi:

2.5.KONTROLY

Externí audit

Externím auditorem orgánů (a jiných subjektů) je Evropský účetní dvůr (Účetní dvůr). Posláním Účetního dvora je přispívat ke zkvalitňování finančního řízení EU, podporovat odpovědnost a transparentnost a plnit funkci nezávislého strážce finančních zájmů občanů EU. Úlohou Účetního dvora jakožto nezávislého externího auditora EU je kontrolovat, zda jsou finanční prostředky EU správně zaúčtovány, zda se vybírají a vynakládají v souladu s příslušnými pravidly a nařízeními a zda jsou optimálně využívány.

Účetní dvůr audituje roční účetní závěrku EU a hospodaření se zdroji a v rámci svých činností vypracovává pro Evropský parlament a Radu

1)    výroční zprávu o činnostech financovaných ze souhrnného rozpočtu, v níž rozvádí své připomínky k roční účetní závěrce a uskutečněným operacím;

2)    výrok auditora, který je založen na provedených auditech a zveřejněn ve výroční zprávě v podobě prohlášení o věrohodnosti, pokud jde o i) spolehlivost účetní závěrky a ii) legalitu a správnost uskutečněných operací, jejichž předmětem jsou vybrané příjmy i platby konečným příjemcům, a

3)    zvláštní zprávy na samostatná témata.

Absolutorium

Posledním krokem v rozpočtovém cyklu je absolutorium za plnění rozpočtu, které je udělováno za daný rozpočtový rok. Absolutorium je udělováno Komisi i všem ostatním orgánům, institucím a subjektům EU. Absolutorium představuje politický aspekt vnější kontroly plnění rozpočtu. Jedná se o rozhodnutí, jehož prostřednictvím Evropský parlament na základě doporučení Rady „zprošťuje“ Komisi (a další subjekty EU) odpovědnosti za řízení daného rozpočtu tím, že stanoví konec trvání rozpočtu. Orgánem udělujícím absolutorium v rámci EU je Evropský parlament. Po auditu a finalizaci účetní závěrky je věcí Rady, aby vydala doporučení, a Evropského parlamentu, aby udělil Komisi a ostatním subjektům EU absolutorium za plnění rozpočtu EU v daném rozpočtovém roce. Toto rozhodnutí vychází z posouzení roční účetní závěrky, výroční zprávy Komise o řízení a výkonnosti rozpočtu, výroční zprávy, výroku auditora, zvláštních zpráv Účetního dvora a odpovědí Komise na otázky a další žádosti o informace.

Udělování absolutoria může mít tři různé výsledky: udělení, odklad rozhodnutí, nebo odmítnutí udělení absolutoria. Nedílnou součástí každoročního udělování absolutoria v Evropském parlamentu jsou slyšení komisařů, jichž se členové Výboru pro rozpočtovou kontrolu dotazují na oblasti politik v jejich pravomoci. Závěrečnou zprávu o absolutoriu schvaluje plenární zasedání Evropského parlamentu. Tato zpráva obsahuje konkrétní doporučení, jež by měla Komise přijmout. Doporučení Rady k absolutoriu přijímá Rada pro hospodářské a finanční věci (ECOFIN). Jak zpráva Evropského parlamentu o absolutoriu, tak doporučení Rady k udělení absolutoria jsou předmětem každoroční zprávy o následných opatřeních, v níž Komise uvádí konkrétní opatření, která za účelem realizace doporučení přijala.

OSVĚDČENÍ KE KONSOLIDOVANÉ ÚČETNÍ ZÁVĚRCE

Konsolidovaná účetní závěrka Evropské unie za rok 2016 byla sestavena na základě údajů, jež předložily orgány a subjekty podle čl. 148 odst. 2 finančního nařízení o souhrnném rozpočtu Evropské unie. Prohlašuji tímto, že tato účetní závěrka byla sestavena v souladu s hlavou IX finančního nařízení a s účetními zásadami, pravidly a metodami uvedenými v příloze k účetní závěrce.

Účetní uvedených orgánů a subjektů mi dodali všechny údaje potřebné k sestavení účetní závěrky, jež poskytuje přehled o majetku a závazcích Evropské unie a o plnění rozpočtu, a zároveň potvrdili spolehlivost těchto údajů.

Potvrzuji tímto, že na základě těchto údajů a kontrolních postupů, jejichž provedení jsem považovala za nezbytné ke schválení účetní závěrky Evropské komise, jsem nabyla přiměřené jistoty, že účetní závěrka poskytuje ve všech významných ohledech poctivý obraz finanční situace, výsledků operací a peněžních toků Evropské unie.

[podepsána]

Rosa ALDEA BUSQUETS

účetní Komise

23. června 2017

EVROPSKÁ UNIE

ROZPOČTOVÝ ROK 2016

KONSOLIDOVANÉ FINANČNÍ VÝKAZY A PŘÍLOHY

Upozorňujeme, že vzhledem k zaokrouhlování částek na miliony eur se může stát, že součty některých finančních údajů v níže uvedených tabulkách nemusí přesně odpovídat.

OBSAH

ROZVAHA    

VÝKAZ O FINANČNÍ VÝKONNOSTI    

VÝKAZ PENĚŽNÍCH TOKŮ    

VÝKAZ ZMĚN ČISTÝCH AKTIV    

PŘÍLOHY K FINANČNÍM VÝKAZŮM    

1. 1. VÝZNAMNÉ ÚČETNÍ ZÁSADY

2. 2. PŘÍLOHA K ROZVAZE

3. 3. PŘÍLOHA K VÝKAZU O FINANČNÍ VÝKONNOSTI

4. 4. PODMÍNĚNÁ AKTIVA A PODMÍNĚNÉ ZÁVAZKY

5. 5. ROZPOČTOVÉ A PRÁVNÍ ZÁVAZKY

6. 6. ŘÍZENÍ FINANČNÍCH RIZIK

7. 7. ZVEŘEJNĚNÍ INFORMACÍ O SPŘÍZNĚNÝCH STRANÁCH

8. 8. UDÁLOSTI PO ROZVAHOVÉM DNI

9. 9. ROZSAH KONSOLIDACE

ROZVAHA

*    Dne 1. prosince 2016 schválil Evropský parlament rozpočet, který předpokládá úhradu krátkodobých závazků Unie plynoucích z vlastních zdrojů, jež mají v roce 2017 vybrat členské státy nebo jež mají být od členských států v uvedeném roce vyžádány. Členské státy dále společně ručí za důchodové závazky podle článku 83 služebního řádu (nařízení Rady č. 259/68 ze dne 29. února 1968 v platném znění).

VÝKAZ O FINANČNÍ VÝKONNOSTI

VÝKAZ PENĚŽNÍCH TOKŮ

VÝKAZ ZMĚN ČISTÝCH AKTIV

PŘÍLOHY K FINANČNÍM VÝKAZŮM

1.VÝZNAMNÉ ÚČETNÍ ZÁSADY

1.1.PRÁVNÍ ZÁKLAD A ÚČETNÍ PRAVIDLA

Účetnictví EU je vedeno v souladu s nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU, Euratom) č. 966/2012 ze dne 25. října 2012, kterým se stanoví finanční pravidla pro souhrnný rozpočet Unie a kterým se zrušuje nařízení Rady (ES, Euratom) č. 1605/2002 (Úř. věst. L 298, 26. 10. 2012, s. 1) (dále jen „finanční nařízení“), a nařízením Komise v přenesené pravomoci (EU) č. 1268/2012 ze dne 29. října 2012 o prováděcích pravidlech k uvedenému finančnímu nařízení (Úř. věst. L 362, 31. 12. 2012, s. 1).

V souladu s článkem 143 finančního nařízení sestavuje EU své finanční výkazy podle pravidel akruálního účetnictví, která vycházejí z mezinárodních účetních standardů pro veřejný sektor (IPSAS). Tato účetní pravidla, jež přijímá účetní Komise, musí používat všechny orgány a subjekty EU zahrnované do konsolidace. Smyslem je zajistit jednotnost při vedení účetnictví, oceňování a předkládání účetních závěrek a sjednotit postup sestavování finančních výkazů a konsolidace.

1.2.ÚČETNÍ ZÁSADY

Cílem finančních výkazů je poskytovat informace o finanční situaci, výkonnosti a peněžních tocích účetní jednotky, které jsou užitečné pro široký okruh uživatelů. V případě účetních jednotek veřejného sektoru, mezi něž EU patří, musí finanční výkazy podávat zejména informace, jichž lze využít v rozhodovacím procesu a jimiž lze prokázat odpovědné nakládání účetní jednotky se svěřenými zdroji. Právě v tomto duchu byl vypracován tento dokument.

Všeobecná kritéria (účetní zásady), která je třeba při sestavování finančních výkazů respektovat, jsou obsažena v účetním pravidle EU č. 1 „Finanční výkazy“. Tato kritéria jsou totožná se standardem IPSAS 1: věrné zobrazení, účetnictví na akruální bázi, předpoklad nepřetržitého trvání účetní jednotky, bilanční kontinuita, významnost, agregace, kompenzace a srovnatelnost informací. Kvalitativními znaky účetního výkaznictví podle článku 144 finančního nařízení jsou relevance, spolehlivost, srozumitelnost a srovnatelnost.

1.3.KONSOLIDACE

Rozsah konsolidace

Konsolidované finanční výkazy EU zahrnují všechny významné ovládané účetní jednotky (tj. orgány EU (včetně Komise) a agentury EU), přidružené účetní jednotky a společné podniky. Úplný seznam účetních jednotek zahrnutých do konsolidace uvádí bod 9 finančních výkazů. Tento seznam nyní obsahuje 52 ovládaných a 1 přidruženou účetní jednotku. Účetní jednotky, které by měly být zahrnuty do konsolidačního celku, avšak jsou z hlediska konsolidovaných finančních výkazů EU jako celku nevýznamné, nemusejí být do konsolidace zahrnovány ani účtovány pomocí metody ekvivalence, pokud by to bylo pro EU nadměrně časově či finančně náročné. Tyto účetní jednotky jsou označovány jako „Nevýznamné účetní jednotky“ a jsou samostatně uvedeny v bodě 9 přílohy. V roce 2016 bylo do kategorie nevýznamných účetních jednotek zařazeno 7 účetních jednotek.

Ovládané účetní jednotky

Rozhodnutí zahrnout určitou účetní jednotku do konsolidace vychází z pojetí ovládání. Ovládanými účetními jednotkami se rozumí všechny účetní jednotky, v jejichž případě plyne EU z její účasti prospěch anebo má na takový prospěch právo a v jejichž případě nese EU odpovědnost za ovlivňování povahy a výše tohoto prospěchu, a to prostřednictvím své pravomoci v těchto jednotkách. Tato pravomoc musí být vykonatelná v krátkém čase a musí se týkat relevantních činností účetní jednotky. Ovládané účetní jednotky jsou plně zahrnuty do konsolidace. Konsolidace se provádí za období od počátku vztahu mezi ovládající a ovládanou účetní jednotkou do zániku tohoto vztahu.

Mezi nejobvyklejší ukazatele ovládání v rámci EU patří: zřízení účetní jednotky zakládacími smlouvami anebo sekundárním právem, financování této jednotky z rozpočtu EU, existence hlasovacích práv v řídících orgánech, audit ze strany Účetního dvora a absolutorium udělované Evropským parlamentem. Každá účetní jednotka je předmětem individuálního posouzení, při němž se zjišťuje, zda k ovládání stačí jedno, nebo všechna výše vyjmenovaná kritéria.

Podle tohoto přístupu jsou orgány EU (vyjma Evropské centrální banky) a agentury (vyjma agentur z bývalého druhého pilíře) považovány za účetní jednotky pod výlučnou kontrolou EU, a jsou tudíž zahrnuty do konsolidace. Za ovládanou účetní jednotku je dále považováno Evropské společenství uhlí a oceli (ESUO) v likvidaci.

Při konsolidaci byly v rámci vztahů mezi účetními jednotkami, které EU ovládá, vyloučeny všechny významné transakce a zůstatky, zatímco nerealizované zisky a ztráty z těchto transakcí vyloučeny nebyly, neboť nejsou významné.

Společná ujednání

Společným ujednáním se rozumí dohoda, která zakládá spoluovládání ze strany EU a nejméně jedné další strany. Spoluovládáním se rozumí případ, kdy je ovládání určitého ujednání (ekonomické aktivity) na základě smluvní dohody sdíleno, s tím, že o takové sdílení se jedná pouze v případě, kdy rozhodnutí o relevantních aktivitách vyžadují jednomyslný souhlas spoluovládajících stran. Společnými ujednáními mohou být buď společné operace, nebo společné podnikání. O společné podnikání se jedná v případě, je-li společné ujednání strukturováno prostřednictvím samostatné jednotky a mají-li strany tohoto ujednání práva na jeho čistá aktiva. Účasti ve společném podnikání se vykazují pomocí ekvivalenční metody (viz bod 1.5.4). O společné operace se jedná v případě, mají-li strany práva na aktiva a povinnosti plynoucí ze závazků, jež se k ujednání váží. Ve spojitosti se svými účastmi ve společných operacích EU ve finančních výkazech vykazuje: svá aktiva a pasiva, výnosy a náklady, jakož i svůj podíl na aktivech, pasivech, výnosech a nákladech, které má anebo které jí vznikly společně s jinými subjekty.

Přidružené účetní jednotky

Přidružené jsou všechny účetní jednotky, v nichž má EU přímý či nepřímý podstatný vliv, jež ale neovládá. Podstatný vliv se předpokládá tehdy, drží-li EU přímo či nepřímo nejméně 20 % hlasovacích práv. Účasti v přidružených účetních jednotkách se vykazují pomocí ekvivalenční metody (viz bod 1.5.4).

Nekonsolidované účetní jednotky, jejichž prostředky spravuje Komise

Prostředky Společného systému zdravotního pojištění pro zaměstnance EU, Evropského rozvojového fondu a účastnického záručního fondu spravuje jejich jménem Komise. Avšak jelikož tyto jednotky nejsou ze strany EU ovládány, nejsou do jejích konsolidovaných finančních výkazů zahrnovány.

1.4.ZÁKLAD PRO SESTAVOVÁNÍ FINANČNÍCH VÝKAZŮ

Finanční výkazy jsou předkládány každoročně. Účetní období začíná dne 1. ledna a končí dne 31. prosince.

2.Měna a základ pro přepočet

Funkční a vykazovací měna

Není-li uvedeno jinak, jsou údaje ve finančních výkazech uváděny v milionech EUR, přičemž euro je pro EU měnou funkční i vykazovací.

Transakce a zůstatky

Transakce v cizích měnách se převádějí na eura na základě směnných kurzů platných k datu uskutečnění těchto transakcí. Kurzové zisky a ztráty z vypořádání cizoměnových transakcí a z přepočtu peněžních aktiv a závazků v cizí měně kurzem ke konci účetního období jsou zachycovány ve výkazu o finanční výkonnosti. Rozdíly z přepočtu nepeněžních finančních nástrojů klasifikovaných jako realizovatelná finanční aktiva se zachycují ve fondu z přecenění na reálnou hodnotu.

Na budovy, stroje a zařízení a na dlouhodobý nehmotný majetek, které jsou vykazovány ve stálé hodnotě v eurech vypočtené pomocí sazby platné v den pořízení, se používají odlišné metody přepočtu.

Zůstatky cizoměnových peněžních aktiv a závazků ke konci roku jsou přepočítávány na eura za pomoci směnných kurzů Evropské centrální banky (ECB) platných k 31. prosinci.

Směnné kurzy vůči euru

3.Používání odhadů

V souladu s mezinárodními standardy IPSAS a obecně přijatými účetními zásadami zahrnují finanční výkazy nezbytně také částky založené na předpokladech a odhadech, které provedli vedoucí pracovníci na základě nejspolehlivějších dostupných informací. Mezi významné odhady patří mimo jiné: výše závazků z titulu zaměstnaneckých požitků, výše rezerv, výše finančních rizik vyplývajících ze zásob a pohledávek, výše příjmů a výdajů příštích období, objem podmíněných aktiv a závazků, rozsah snížení hodnoty dlouhodobého nehmotného majetku a budov, strojů a zařízení a částky uvedené v přílohách ohledně finančních nástrojů. Skutečná hodnota těchto položek se může od těchto odhadů lišit. Změny odhadů se zaznamenávají v období, v němž jsou zjištěny.

3.1.ROZVAHA

4.Dlouhodobý nehmotný majetek

Nabyté licence na programové vybavení se vykazují v historických cenách snížených o oprávky a ztráty ze snížení hodnoty. Tato aktiva se odepisují lineárně po dobu jejich odhadované životnosti (3–11 let). Doba předpokládané životnosti dlouhodobého nehmotného majetku závisí na jeho specifické ekonomické životnosti nebo právní životnosti určené smlouvou. Interně vytvořený nehmotný majetek je aktivován, jestliže jsou splněna příslušná kritéria účetních zásad EU, přičemž je určující výhradně vývojová fáze aktiv. Aktivovat lze všechny přímo přiřaditelné náklady nutné k tvorbě, produkci a přípravě majetku k tomu, aby mohl fungovat způsobem, který zamýšleli vedoucí pracovníci. Náklady spojené s výzkumem, neaktivovatelné náklady na rozvoj a náklady na údržbu se účtují jako náklady v době jejich vynaložení.    

5.Budovy, stroje a zařízení

Všechny budovy, stroje a zařízení se vykazují v historických cenách snížených o oprávky a ztráty ze snížení hodnoty. Cena zahrnuje výdaje přímo související s pořízením, výstavbou nebo převodem daného majetku.

Dodatečné náklady jsou aktivovány do účetní hodnoty daného majetku, případně jsou aktivovány a vykazovány jako samostatný majetek, pouze je-li pravděpodobné, že budoucí ekonomický prospěch či potenciální přínos z této věci poplyne EU a že lze spolehlivě zjistit výši těchto nákladů. Náklady na opravy a údržbu jsou zachycovány ve výkazu o finanční výkonnosti za účetní období, v němž vznikly.

Pozemky a umělecká díla se neodepisují, jelikož se u nich předpokládá neomezená doba životnosti. Nedokončený majetek se neodepisuje, jelikož tato aktiva dosud nejsou k dispozici k využití. Odpisy ostatního majetku jsou prováděny lineární metodou. Vyjadřují rozdíl mezi pořizovací cenou a zůstatkovou hodnotou, který je po dobu očekávané životnosti zachycován takto:

Zisky a ztráty z vyřazení majetku se určují porovnáním výnosů snížených o náklady na prodej s účetní hodnotou vyřazeného majetku a vykazují se ve výkazu o finanční výkonnosti.

Leasing

Nájem hmotného majetku, při němž EU nese v podstatě všechna rizika a výhody vyplývající z vlastnictví, je klasifikován jako finanční leasing. Majetek najatý formou finančního leasingu je aktivován na počátku nájemního vztahu v reálné hodnotě majetku, nebo v současné hodnotě minimálních leasingových splátek, podle toho, která z těchto hodnot je nižší. Úroková složka splátky finančního leasingu se vykazuje jako náklad, který je do období nájmu alokován tak, aby ve vztahu ke zbývajícímu závazku odpovídal konstantní periodické úrokové míře. Závazky z nájemního vztahu snížené o finanční náklady se vykazují ve finančních závazcích (dlouhodobých a krátkodobých). Úroková složka finančních nákladů je zachycena ve výkazu o finanční výkonnosti a do období pronájmu je alokována tak, aby u zbývajícího zůstatku za každé období odpovídala konstantní periodické úrokové míře. Majetek držený na základě finančního leasingu se odepisuje po dobu jeho životnosti, nebo po dobu trvání leasingového vztahu, podle toho, které z těchto období je kratší.

Leasingové vztahy, při nichž si pronajímatel ponechává značnou část rizik a výhod vyplývajících z vlastnictví, se klasifikují jako operativní leasing. Splátky operativního leasingu jsou po dobu trvání leasingu zachycovány ve výkazu o finanční výkonnosti jako náklad, a to v konstantní výši.

6.Snížení hodnoty nefinančního majetku

Majetek s neomezenou životností není odepisován a každoročně je u něho prováděn test snížení hodnoty. U odpisovaného majetku je prováděn test snížení hodnoty, kdykoli události nebo změna podmínek signalizují, že účetní hodnotu zřejmě nebude možno realizovat. Ztráta ze snížení hodnoty se účtuje ve výši, o kterou účetní hodnota majetku převyšuje jeho realizovatelnou hodnotu. Realizovatelná hodnota se rovná reálné hodnotě majetku snížené o náklady na prodej, nebo užitné hodnotě, podle toho, která z těchto hodnot je vyšší.

Nejméně jednou ročně se posuzuje zůstatková hodnota a životnost dlouhodobého nehmotného majetku, budov, strojů a zařízení, a případně jsou tvořeny opravné položky. Je-li účetní hodnota majetku vyšší než jeho odhadovaná realizovatelná hodnota, je k účetní hodnotě neprodleně vytvořena opravná položka ve výši rozdílu mezi účetní a realizovatelnou hodnotou. Pokud pominou důvody pro snížení hodnoty účtované v předchozích letech, opravná položka z titulu snížení hodnoty se zruší.

7.Investice vykazované ekvivalenční metodou

Účasti v přidružených účetních jednotkách a společných podnicích

Investice účtované pomocí ekvivalenční metody jsou prvotně zachycovány v pořizovací ceně. Účast EU na těchto investicích je zachycena ve výkazu o finanční výkonnosti a její podíl na změnách ve stavu rezervních fondů je vykazován ve fondu z přecenění na reálnou hodnotu v čistých aktivech. Účetní hodnota investice zachycená ve finančních výkazech k rozvahovému dni je dána součtem pořizovací ceny a všech změn (další příspěvky, podíl na hospodářském výsledku a změnách v rezervních fondech, snížení hodnoty a dividendy). Výplata zisku z investice snižuje její účetní hodnotu.

Je-li podíl EU na ztrátách z investice zaúčtované ekvivalenční metodou nejméně roven její účasti na této investici, EU přestane účtovat o svém podílu na dalších ztrátách („nevykazované ztráty“). Poté, co je účast EU snížena na nulu, jsou na další ztráty tvořeny rezervy a je vykázán závazek, a to do výše, v níž EU vznikl právní nebo mimosmluvní závazek nebo v níž EU provedla jménem jednotky úhrady.

Pokud okolnosti signalizují snížení hodnoty, je v případě potřeby vytvořena opravná položka k zachycení nižší realizovatelné hodnoty. Tato realizovatelná hodnota se určí postupem popsaným v bodě 1.5.3. Pokud důvody pro snížení hodnoty následně pominou, ztráta ze snížení se zruší a vykáže se znovu účetní hodnota, která by byla vykazována, kdyby se o ztrátě ze snížení hodnoty neúčtovalo.

V případech, kdy EU drží nejméně 20% podíl v investičním kapitálovém fondu, neusiluje o uplatnění podstatného vlivu. S těmito fondy se tedy zachází jako s finančními nástroji a klasifikovány jsou jako realizovatelná finanční aktiva.

Přidružené účetní jednotky a společné podniky zařazené mezi nevýznamné účetní jednotky nejsou účtovány ekvivalenční metodou. Příspěvky EU poskytované těmto subjektům se účtují jako náklad období.

8.Finanční majetek

Klasifikace

EU člení svůj finanční majetek na tyto kategorie: finanční aktiva v reálné hodnotě vykazované do zisku nebo ztráty; poskytnuté úvěry a pohledávky; investice držené do splatnosti; realizovatelná finanční aktiva. Klasifikace finančních nástrojů se určí v okamžiku jejich prvotního zachycení a poté se posuzuje ke každému rozvahovému dni.

Finanční aktiva v reálné hodnotě vykazované do zisku nebo ztráty

Do této kategorie je finanční aktivum zařazeno, jestliže je pořízeno v zásadě za účelem prodeje v krátké době, nebo pokud jej takto klasifikuje EU. Do této kategorie jsou řazeny rovněž deriváty. Aktiva v této kategorii jsou klasifikována jako krátkodobá, jestliže se jejich realizace předpokládá do 12 měsíců od rozvahového dne.

Úvěry a pohledávky

Úvěry a pohledávky jsou nederivátová finanční aktiva s pevně určenými nebo vyčíslitelnými splátkami, která nejsou kotována na aktivním trhu. Vznikají, jestliže EU poskytuje peníze, zboží nebo služby přímo dlužníkovi bez úmyslu s touto pohledávkou obchodovat nebo v případě, že EU vstupuje do práv původního věřitele poté, co provedla platbu v rámci smlouvy o záruce. Platby, jež jsou splatné do 12 měsíců od rozvahového dne, jsou klasifikovány jako krátkodobá aktiva. Platby, jejichž splatnost je delší než 12 měsíců od rozvahového dne, jsou klasifikovány jako dlouhodobá aktiva. Úvěry a pohledávky zahrnují termínované vklady s původní dobou splatnosti delší než tři měsíce.

Investice držené do splatnosti

Investice držené do splatnosti jsou nederivátová finanční aktiva s pevně určenými nebo vyčíslitelnými splátkami a s pevně určenou splatností, u nichž má EU úmysl a schopnost držet je do splatnosti. V průběhu tohoto rozpočtového roku nedržela EU v této kategorii žádné investice.

Realizovatelná finanční aktiva

Realizovatelná finanční aktiva jsou nederiváty, které jsou zařazeny do této kategorie nebo nejsou zařazeny do žádné jiné kategorie. Tato aktiva jsou vedena jako krátkodobý nebo dlouhodobý majetek v závislosti na době, po niž je bude EU na základě svého očekávání držet, což je obvykle den splatnosti. Jako realizovatelná finanční aktiva jsou rovněž klasifikovány investice do účetních jednotek, které nejsou zahrnuty do konsolidačního celku ani vykazovány ekvivalenční metodou, a kvazikapitálové investice (např. operace rizikového kapitálu).

Prvotní vykázání a ocenění

Nákup a prodej finančních aktiv v reálné hodnotě vykazované do zisku nebo ztráty, finančních aktiv držených do splatnosti a realizovatelných finančních aktiv se vykazuje ke dni obchodu, tj. ke dni, k němuž se EU zaváže dané aktivum koupit nebo prodat. Peněžní ekvivalenty a úvěry se vykazují ke dni, kdy je dlužníkům převedena hotovost. Finanční nástroje jsou prvotně vykazovány v reálné hodnotě. V případě finančního aktiva, které není vykazováno v reálné hodnotě do zisku nebo ztráty, jsou do reálné hodnoty při prvotním zachycení zahrnuty transakční náklady. Finanční aktiva v reálné hodnotě vykazované do zisku nebo ztráty jsou prvotně vykazována v reálné hodnotě s tím, že související transakční náklady jsou vykázány ve výkazu o finanční výkonnosti.

Reálná hodnota finančního aktiva v okamžiku prvotního vykázání se obvykle rovná transakční ceně (tj. reálné hodnotě obdrženého protiplnění), ledaže je reálná hodnota tohoto nástroje doložena porovnáním s jinými pozorovatelnými běžnými tržními transakcemi s týmž nástrojem nebo ledaže je založena na metodě ocenění, která jako proměnné používá pouze údaje z pozorovatelných trhů (např. v případě některých derivátových smluv). Při poskytnutí dlouhodobého bezúročného úvěru nebo úvěru, jehož úroková sazba nedosahuje tržní výše, lze však reálnou hodnotu odhadnout jako současnou hodnotu všech budoucích peněžních toků z úvěru, které jsou diskontovány pomocí tržní úrokové sazby platné pro podobné nástroje s podobným úvěrovým ratingem.

Poskytnuté úvěry jsou oceňovány v nominální výši, která je považována za jejich reálnou hodnotu. Důvod je tento:

-„Tržní prostředí“ úvěrových operací EU je velmi specifické a odlišuje se od kapitálových trhů, na nichž jsou emitovány podnikové či státní dluhopisy. Jelikož poskytovatelé úvěrů na těchto trzích mají možnost vybírat si mezi alternativními investicemi, tato možnost alternativních příležitostí se promítá do tržních cen. EU však tuto možnost alternativních investic nemá, protože nesmí investovat peníze na kapitálových trzích; EU si pouze půjčuje prostředky za účelem jejich dalšího poskytnutí za stejnou úrokovou sazbu. To znamená, že EU nemá alternativní možnost poskytovat z vypůjčených prostředků úvěry nebo tyto prostředky investovat. Nemá tedy smysl uvažovat oportunitní náklady, a není tedy dán základ pro srovnání s tržními sazbami. Úvěrové operace EU jsou vlastně trhem samy o sobě. Jelikož nelze pracovat s oportunitními náklady, neodráží tržní cena objektivně podstatu úvěrových transakcí EU. Není proto vhodné určovat reálnou hodnotu úvěrů EU srovnáváním s podnikovými nebo státními dluhopisy.

-Jelikož neexistuje aktivní trh ani podobné transakce, s nimiž by bylo možné srovnávat, měla by EU pro reálné ocenění svých úvěrových operací z EFSM, BOP apod. použít účtovanou úrokovou sazbu.

-Navíc jsou u těchto výpůjčních a úvěrových operací vlivem jejich vzájemného („back-to-back“) charakteru dány kompenzační účinky. Efektivní úroková sazba poskytnutého úvěru se tedy rovná efektivní úrokové sazbě související výpůjční operace. Transakční náklady vzniklé EU a poté přeúčtované příjemcům úvěrů jsou zachycovány přímo ve výkazu o finanční výkonnosti.

Finanční nástroje se odúčtují, jakmile zaniknou práva na příjem peněžních toků z investic nebo jakmile EU převede na jiný subjekt v podstatě všechna rizika a všechny výhody vyplývající z vlastnictví.

Následné ocenění

I)Finanční aktiva v reálné hodnotě vykazované do zisku nebo ztráty se následně vykazují v reálné hodnotě. Zisky a ztráty, jež plynou ze změny reálné hodnoty finančních aktiv kategorie „finanční nástroje v reálné hodnotě vykazované do zisku nebo ztráty“, se vykazují ve výkazu o finanční výkonnosti za období, ve kterém vznikly.

II)Úvěry a pohledávky jsou vykazovány v naběhlé hodnotě určené pomocí metody efektivní úrokové sazby. V případě úvěrů, jež jsou poskytovány z vypůjčených prostředků, se na tyto úvěry i výpůjčky používá tatáž efektivní úroková sazba, neboť tyto úvěry mají charakter operací typu „back-to-back“ a svými podmínkami ani objemem se vzájemně významně neliší. Transakční náklady vzniklé EU a poté přeúčtované příjemcům úvěrů jsou zachycovány přímo ve výkazu o finanční výkonnosti.

III)Aktiva držená do splatnosti jsou vykazována v naběhlé hodnotě určené pomocí metody efektivní úrokové sazby. EU v současnosti nemá investice držené do splatnosti.

IV)Realizovatelná finanční aktiva jsou následně vykazována v reálné hodnotě. Zisky a ztráty plynoucí ze změn reálné hodnoty realizovatelných finančních aktiv jsou vykazovány ve fondu z přecenění na reálnou hodnotu, s výjimkou rozdílů z přepočtu peněžního majetku, které jsou zachycovány ve výkazu o finanční výkonnosti. Je-li takové aktivum odúčtováno nebo sníží-li se jeho hodnota, jsou kumulované úpravy reálné hodnoty zaúčtované dříve do fondu z přecenění na reálnou hodnotu zachyceny ve výkazu o finanční výkonnosti. Úroky z realizovatelných finančních aktiv vypočítané pomocí metody efektivní úrokové sazby jsou zachyceny ve výkazu o finanční výkonnosti. Dividendy z realizovatelných kapitálových nástrojů se zaúčtují v okamžiku, kdy EU vznikne nárok na jejich výplatu.

Reálná hodnota investic kotovaných na aktivních trzích vychází z aktuálních nabídkových cen. V případě, že trh určitého finančního aktiva není aktivní (a v případě nekotovaných cenných papírů a OTC derivátů), EU stanoví reálnou hodnotu za pomoci metod ocenění. Mezi tyto metody patří použití transakcí z nedávné doby provedených za obvyklých tržních podmínek, srovnání s jinými, v podstatě stejnými nástroji, analýza diskontovaných peněžních toků, modely oceňování opcí a další metody ocenění, které běžně používají účastníci trhu.

Investice do fondů rizikového kapitálu, které jsou klasifikovány jako realizovatelná finanční aktiva a nemají tržní cenu kotovanou na aktivním trhu, jsou oceňovány přiřaditelnou hodnotou čistých aktiv, která je pokládána za ekvivalent jejich reálné hodnoty.

V případech, kdy reálnou hodnotu investic do kapitálových nástrojů, které nemají tržní cenu kotovanou na aktivním trhu, nelze spolehlivě zjistit, ocení se tyto investice ve výši pořizovací ceny snížené o ztráty ze snížení hodnoty.

Snížení hodnoty finančního majetku

Ke každému rozvahovému dni EU posuzuje, zda existují objektivní známky snížení hodnoty finančního aktiva. Hodnota finančního aktiva je snížena a z tohoto snížení hodnoty vznikají ztráty pouze v případě, že existují objektivní známky snížení hodnoty v důsledku nejméně jedné události, k níž došlo po prvotním vykázání tohoto aktiva, a taková událost (či události) generující ztrátu má dopad na odhadované budoucí peněžní toky z finančního aktiva, který lze spolehlivě odhadnout.

a)Majetek vykazovaný v naběhlé hodnotě

Existují-li objektivní známky vzniku ztráty v důsledku snížení hodnoty u úvěrů, pohledávek nebo investic držených do splatnosti, které jsou vykazovány v naběhlé hodnotě, pak se výše ztráty rovná rozdílu mezi účetní hodnotou daného aktiva a současnou hodnotou odhadovaných budoucích peněžních toků (s vyloučením budoucích úvěrových ztrát, k nimž nedošlo), které jsou diskontovány původní efektivní úrokovou sazbou tohoto finančního aktiva. Účetní hodnota aktiva se sníží a výše ztráty se zachytí ve výkazu o finanční výkonnosti. Mají-li úvěr nebo investice držená do splatnosti variabilní úrokovou sazbu, pak je diskontní sazbou pro účely ocenění ztráty ze snížení hodnoty aktuální efektivní úroková sazba podle smlouvy. Při výpočtu současné hodnoty odhadovaných budoucích peněžních toků zajištěného finančního aktiva jsou zohledňovány peněžní toky, které mohou plynout z realizace kolaterálu, snížené o náklady vynaložené na získání a prodej kolaterálu, ať již je jeho realizace pravděpodobná, či nikoli. Pokud se v následujícím období ztráta ze snížení hodnoty sníží a tento pokles lze dát objektivně do souvislosti s událostí, k níž došlo po zaúčtování snížení hodnoty, předchozí zaúčtovaná ztráta ze snížení hodnoty se zruší a tato transakce se zachytí ve výkazu o finanční výkonnosti.

b)Majetek vykazovaný v reálné hodnotě

V případě kapitálových investic, které jsou zařazeny jako realizovatelná finanční aktiva, se při určování toho, zda došlo ke snížení hodnoty těchto cenných papírů, bere ohled na významný nebo trvalý (dlouhotrvající) pokles reálné hodnoty těchto cenných papírů pod jejich pořizovací cenu. Pokud takové známky existují v případě realizovatelného finančního aktiva, pak se kumulovaná ztráta (rovnající se rozdílu mezi pořizovací cenou a aktuální reálnou hodnotou sníženou o ztráty ze snížení hodnoty daného finančního aktiva, která již byla v minulosti vykázána ve výkazu o finanční výkonnosti) odúčtuje z rezervního fondu a vykáže ve výkazu o finanční výkonnosti. Ztráty ze snížení hodnoty zachycené ve výkazu o finanční výkonnosti u kapitálových nástrojů se neruší s následným zachycením v uvedeném výkazu. Pokud v následujícím období vzroste reálná hodnota dluhového nástroje, který je zařazen jako realizovatelné finanční aktivum, a pokud lze dát tento nárůst objektivně do souvislosti s událostí, k níž došlo po zaúčtování snížení hodnoty, ztráta ze snížení hodnoty se zruší a tento případ se zachytí ve výkazu o finanční výkonnosti.

9.Zásoby

Zásoby se vykazují v pořizovací ceně, nebo v čisté realizovatelné hodnotě, podle toho, která z těchto hodnot je nižší. Pořizovací cena je určována metodou first-in, first-out (FIFO). Pořizovací cena výrobků a nedokončené výroby zahrnuje suroviny, přímé mzdové náklady, ostatní přímé náklady a související výrobní režii (na základě běžné provozní kapacity). Čistá realizovatelná hodnota se rovná odhadované prodejní ceně v rámci běžného podnikání snížené o náklady na kompletaci a prodej. Pokud jsou zásoby určeny k distribuci zdarma nebo jen za nominální poplatek, oceňují se pořizovací nebo reprodukční pořizovací cenou podle toho, která z těchto hodnot je nižší. Reprodukční pořizovací cena se rovná nákladům, které by EU vynaložila na pořízení majetku k datu vykázání.

10.Předběžné financování

Předběžné financování je platba, jejímž účelem je poskytnout příjemci peněžní zálohu, tedy počáteční hotovost. Během období vymezeného v konkrétní smlouvě, rozhodnutí, dohodě nebo základním právním aktu může být rozdělena na několik splátek. Počáteční hotovost nebo záloha se ve lhůtě vymezené v dohodě buď použije k tomu účelu, k němuž byla poskytnuta, nebo se vrátí. Pokud příjemci nevznikly způsobilé výdaje, je povinen zálohu předběžného financování vrátit EU. Výši předběžného financování lze (úplně nebo částečně) snížit poté, co je schválena výše způsobilých nákladů (které se vykazují jako náklady).

Předběžné financování je k následným rozvahovým dnům oceňováno počáteční hodnotou vykázanou v rozvaze sníženou o způsobilé náklady (případně včetně odhadovaných částek) vzniklých během daného období.

Úroky z předběžného financování se zaúčtovávají tak, jak nabíhají v souladu s ustanoveními příslušné dohody. Na konci roku se na základě nejspolehlivějších informací odhadnou příjmy příštích období plynoucí z naběhlých úroků a tento odhad se vykáže v rozvaze.

Jestliže EU proplácí částky, které členské státy vyplatily na zálohách příjemcům (včetně „Finančních nástrojů v rámci sdíleného řízení“), plynou z těchto transakcí „Ostatní zálohy členským státům“. Tyto ostatní zálohy jsou vykazovány jako aktiva v položce Předběžné financování. Ostatní zálohy členským státům jsou následně oceňovány počáteční hodnotou vykázanou v rozvaze sníženou o nejlepší odhad způsobilých nákladů vzniklých konečným příjemcům, který se vypočte na základě přiměřených a podložených předpokladů.

Jako předběžné financování jsou klasifikovány i příspěvky EU do svěřenských fondů Evropského rozvojového fondu nebo jiných nekonsolidovaných účetních jednotek. Účelem těchto příspěvků je totiž poskytnout svěřenskému fondu peněžní prostředky s cílem umožnit mu financování konkrétních opatření definovaných v rámci jeho cílů. Příspěvky EU do těchto fondů se oceňují počáteční hodnotou sníženou o způsobilé náklady (případně včetně odhadovaných částek), které fondu vznikly ve sledovaném období a jsou přiřazeny k příspěvku EU v souladu s příslušnou dohodou.

11.Pohledávky ze směnných a částky k inkasu z nesměnných transakcí

Jelikož účetní pravidla EU vyžadují za účelem sestavení účetní závěrky oddělené vykazování směnných a nesměnných transakcí, jsou pohledávky definovány jako plynoucí ze směnných transakcí a částky k inkasu jsou definovány jako plynoucí z nesměnných transakcí. Jedná se o případy, kdy EU získá plnění od jiného subjektu, aniž by výměnou přímo poskytla přibližně stejné protiplnění (jedná se například o částky vlastních zdrojů k inkasu od členských států).

Pohledávky ze směnných transakcí splňují definici finančních nástrojů, a jsou tedy klasifikovány jako úvěry a pohledávky a podle toho jsou i oceňovány (viz bod 1.5.5 výše). V bodě přílohy věnovaném finančním nástrojům jsou uvedeny informace o pohledávkách ze směnných transakcí, které obsahují příjmy a náklady příštích období ze směnných transakcí, neboť nejsou významné.

Částky k inkasu z nesměnných transakcí jsou vykazovány v původní výši (upravené o úroky a penále) po odečtení opravné položky zohledňující snížení hodnoty. Opravná položka k částkám k inkasu z nesměnných transakcí se vytvoří, existují-li objektivní známky toho, že EU nebude moci inkasovat všechny splatné částky podle původních podmínek částek k inkasu z nesměnných transakcí. Výše opravné položky se rovná rozdílu mezi účetní a realizovatelnou hodnotou aktiva. Opravná položka se vykazuje ve výkazu finanční výkonnosti. Obecná opravná položka se vytváří též na základě zkušeností z minulosti k nevypořádaným inkasním příkazům, k nimž dosud nebyla vytvořena zvláštní opravná položka. Viz bod 1.5.14 k nakládání s příjmy příštích období na konci roku. Částky vykázané a zaznamenané jako částky k inkasu z nesměnných transakcí nejsou finančními nástroji, neboť neplynou ze smlouvy, která by zakládala finanční závazek nebo vedla ke vzniku kapitálového nástroje. Nicméně ve vhodných případech jsou v příloze k finančním výkazům částky k inkasu z nesměnných transakcí vykazovány společně s pohledávkami ze směnných transakcí.

12.Peněžní prostředky a peněžní ekvivalenty

Peněžní prostředky a peněžní ekvivalenty jsou finančními nástroji. Zahrnují pokladní hotovost, netermínované vklady či vklady s krátkou výpovědní lhůtou u bank a ostatní krátkodobé vysoce likvidní investice s původní splatností do tří měsíců.

13.Důchody a jiné zaměstnanecké požitky

Důchodové závazky

EU pro své zaměstnance zajišťuje dávkově definované penzijní plány. Zaměstnanci sice odvádějí ze svých platů třetinu očekávaných nákladů na tyto dávky, avšak na krytí tohoto závazku nejsou vyčleněny žádné prostředky. Závazek z těchto dávkově definovaných penzijních plánů, který je vykazován v rozvaze, se rovná současné hodnotě závazků z definovaných požitků k rozvahovému dni po odečtení reálné hodnoty aktiv plánu. Hodnotu závazků z definovaných požitků vypočítávají pojistní matematici přírůstkovou metodou (projected unit credit method). Jeho současná hodnota se určí tím způsobem, že jsou odhadované budoucí odlivy peněžních prostředků diskontovány pomocí úrokové sazby státních dluhopisů, jejichž splatnost se blíží splatnosti příslušného penzijního závazku a jež jsou vydány v měně, v níž budou dávky vypláceny.

Pojistněmatematické zisky a ztráty vyplývající z empirických korekcí a změn pojistněmatematických předpokladů jsou okamžitě zachycovány ve výkazu o finanční výkonnosti. Náklady na služební poměry minulých období jsou neprodleně zachyceny ve výkazu o finanční výkonnosti, pokud změny penzijního plánu nejsou podmíněny tím, že zaměstnanci zůstanou v pracovním poměru po určenou dobu (rozhodné období). V tom případě se náklady na služební poměry minulých období odepisují lineárně po celé rozhodné období.

Zdravotní dávky po odchodu do důchodu

EU poskytuje svým zaměstnancům zdravotní dávky formou úhrady nákladů na zdravotní péči. Pro běžnou správu těchto dávek byl vytvořen zvláštní fond. Tento systém využívají zaměstnanci, důchodci, vdovy a vdovci a jejich příbuzní. Dávky poskytované osobám, které nejsou v pracovním poměru (důchodci, sirotci atd.), jsou klasifikovány jako „zaměstnanecké požitky po skončení pracovního poměru“. Vzhledem k povaze těchto dávek je nutné provádět pojistněmatematické výpočty. Příslušný závazek v rozvaze se stanoví na obdobném základě jako v případě penzijních závazků (viz výše).

14.Rezervy

Rezervy jsou vykazovány v okamžiku, kdy má EU aktuální právní nebo mimosmluvní závazek vůči třetím stranám v důsledku minulých událostí, kdy je spíše pravděpodobné než nepravděpodobné, že si splnění tohoto závazku vyžádá odliv zdrojů, a kdy lze příslušnou částku spolehlivě odhadnout. Rezervy ke krytí budoucích provozních ztrát se netvoří. Výše rezervy se rovná nejlepšímu odhadu předpokládaných nákladů nutných ke splnění aktuálního závazku k datu vykázání. Pokud se rezerva týká velkého počtu položek, závazek se odhadne tím způsobem, že se provede vážení všech možných výsledků jejich přiřazenou pravděpodobností (tzv. „metoda předpokládané hodnoty“).

15.Finanční závazky

Finanční závazky jsou klasifikovány jako finanční závazky v reálné hodnotě vykazované do zisku nebo ztráty nebo jako finanční závazky vykazované v naběhlé hodnotě. Mezi výpůjčky jsou řazeny výpůjčky od úvěrových institucí a závazky z dluhových cenných papírů. Prvotně jsou zachycovány v reálné hodnotě, která odpovídá výnosům z jejich vydání (reálná hodnota obdrženého protiplnění) po odečtení vzniklých transakčních nákladů. Následně se účtují v naběhlé hodnotě pomocí metody efektivní úrokové sazby. Případný rozdíl mezi výnosy sníženými o transakční náklady a odkupní hodnotou se zachycuje ve výkazu o finanční výkonnosti po dobu trvání výpůjčního vztahu za pomoci metody efektivní úrokové sazby.

Finanční závazky jsou klasifikovány jako dlouhodobé, s výjimkou finančních závazků se splatností do 12 měsíců od rozvahového dne. V případě úvěrů, jež jsou poskytnuty z vypůjčených prostředků, nelze na tyto výpůjčky a úvěry použít metodu efektivní úrokové sazby, a to s ohledem na princip významnosti. Transakční náklady vzniklé EU a poté přeúčtované příjemcům úvěrů jsou zachycovány přímo ve výkazu o finanční výkonnosti.

Svěřenské fondy EU, které jsou považovány za součást provozních činností Komise, jsou zachyceny v účetnictví Komise a jsou následně konsolidovány v roční účetní závěrce EU. Příspěvky do svěřenských fondů EU od jiných dárců tudíž splňují kritéria podmíněných výnosů z nesměnných transakcí. Dokud nejsou splněny podmínky vázané na tyto převedené příspěvky, tj. dokud fondu nevzniknou způsobilé náklady, jsou tyto příspěvky vykazovány jako finanční závazky. Svěřenský fond je povinen financovat konkrétní projekty a při likvidaci vrátit zbývající finanční prostředky. K rozvahovému dni se zbývající závazky z příspěvků oceňují ve výši obdržených příspěvků snížené o náklady fondu, případně s použitím odhadů. Pro účely vykazování jsou čisté náklady rozvrhovány do příspěvků od jiných dárců v poměru podle čistých příspěvků uhrazených ke dni 31. prosince. Toto rozvržení je pouze orientační. Při likvidaci svěřenského fondu rozhodne o skutečném rozdělení zbývajících zdrojů rada fondu.

Mezi finanční závazky, jež jsou vykazovány v reálné hodnotě do zisku nebo ztráty, jsou řazeny deriváty, je-li jejich reálná hodnota záporná. Účetně jsou zpracovávány stejně jako finanční aktiva v reálné hodnotě vykazovaná do zisku nebo ztráty, viz bod 1.5.5. 

16.Závazky

Významná část závazků EU představuje neuhrazené žádosti příjemců grantů a dalších finančních prostředků EU o proplacení nákladů (nesměnné transakce). Jako splatné závazky jsou zachyceny po obdržení žádosti o proplacení nákladů, a to ve výši požadované k proplacení. Poté, co jsou ověřeny a schváleny jako způsobilé, se tyto závazky oceňují v jejich schválené a způsobilé výši.

Závazky z pořízení zboží a služeb se zaúčtovávají po obdržení faktury v původní výši; odpovídající náklady se zaúčtují po dodání zboží či služeb a jejich schválení EU.

17.Náklady, výnosy, příjmy a výdaje příštích období

Transakce a účetní případy se zachycují ve finančních výkazech za období, s nímž souvisejí. Není-li ke konci roku dosud vystavena faktura, ale EU již poskytla službu nebo dodala zboží nebo existuje-li smluvní ujednání (např. odkazující na smlouvu), je ve finančních výkazech zachycen příjem příštích období. Pokud byla před koncem roku vystavena faktura, avšak služby ještě nebyly poskytnuty nebo zboží zatím nebylo dodáno, zaúčtuje se výnos příštích období, který se v období následujícím přeúčtuje do výnosů období běžného.

Rovněž náklady se účtují do období, k němuž se vztahují. Na konci účetního období se na základě odhadované výše závazku k převodu za dané období vykazují výdaje příštích období. Výdaje příštích období jsou počítány v souladu s podrobnými provozními a praktickými pokyny Komise, jejichž cílem je zajistit, aby finanční výkazy podávaly věrný a poctivý obraz hospodářské situace a dalších jevů, jež mají zachycovat. Analogicky platí, že byla-li uskutečněna platba předem za služby či zboží, jež dosud nebylo dodáno, bude tento výdaj časově rozlišen a v následujícím účetním období zachycen jako náklad běžného období.

17.1.VÝKAZ O FINANČNÍ VÝKONNOSTI

18.Výnosy

VÝNOSY Z NESMĚNNÝCH TRANSAKCÍ

Převážná většina výnosů EU plyne z nesměnných transakcí:

Zdroj z HND a zdroj z DPH

Výnosy se zaúčtují do období, v němž Komise odešle členským státům výzvu s žádostí o jejich příspěvky. Jsou oceňovány v „požadované výši“ (tj. ve výši uvedené ve výzvě). Jelikož zdroje plynoucí z DPH a HND vycházejí z odhadů údajů za daný rozpočtový rok, je možné je měnit až do okamžiku, kdy členské státy zveřejní konečné údaje. Vliv změny odhadu se zohlední při určování čistého zisku nebo ztráty za období, v němž ke změně došlo.

Tradiční vlastní zdroje

Částky k inkasu z nesměnných transakcí a související výnosy se zaúčtovávají v okamžiku, kdy jsou od členských států doručeny příslušné měsíční výkazy „A“ (včetně vybraných cel a dlužných částek, na něž je poskytnuta jistota a jež nejsou zpochybněny). K datu vykázání se provádí odhad příjmů, které členské státy za dané období vybraly, avšak dosud Komisi neuhradily; tyto příjmy jsou zaúčtovány jako příjmy příštích období. Doručené čtvrtletní výkazy „B“ členských států (včetně odvodů, jež nebyly vybrány a na něž nebyla poskytnuta jistota, a včetně částek, na něž byla poskytnuta jistota, ale které dlužníci zpochybnili) se zaúčtují jako výnosy snížené o náklady na výběr, na něž mají členské státy nárok. Dále se zaúčtuje snížení hodnoty ve výši odhadované nevybrané částky.

Pokuty

Výnosy z pokut se zaúčtovávají v okamžiku, kdy EU přijme rozhodnutí o uložení pokuty a kdy je toto rozhodnutí oficiálně oznámeno adresátovi. V případě pochybností o platební schopnosti podniku je k pohledávce vytvořena opravná položka. Po rozhodnutí o udělení pokuty mohou dlužníci ve lhůtě dvou měsíců od data oznámení:

-buď rozhodnutí přijmout, v kterémžto případě musejí pokutu uhradit ve stanovené lhůtě, čímž ji EU inkasuje s konečnou platností,

-nebo rozhodnutí odmítnout a podat opravný prostředek podle práva EU.

Avšak i když dlužníci opravný prostředek podají, musejí pokutu ve lhůtě tří měsíců uhradit, neboť opravný prostředek nemá odkladný účinek (článek 278 Smlouvy o EU), anebo – za jistých okolností a s výhradou souhlasu účetního Komise – může dlužník místo úhrady předložit bankovní záruku ve výši dlužné částky.

Jestliže podnik podá proti rozhodnutí opravný prostředek a pokutu prozatímně zaplatí, vykáže se tato částka jako podmíněný závazek. Jelikož však opravný prostředek pokutovaného subjektu proti rozhodnutí EU nemá odkladný účinek, použijí se přijaté peníze k vyrovnání částky k inkasu. Je-li namísto úhrady pokuty poskytnuta záruka, je pokuta nadále vykazována jako částka k inkasu. Pokud se zdá pravděpodobné, že by Tribunál nemusel vydat rozhodnutí ve prospěch EU, vytvoří se ke krytí tohoto rizika rezerva. Jestliže byla namísto úhrady poskytnuta záruka, je k neuhrazené částce k inkasu vytvořena opravná položka v potřebné výši. Kumulované úroky, které Komisi naběhnou z bankovních účtů, na které byly uloženy došlé platby, se zaúčtovávají jako výnosy a o stejnou částku se zvýší podmíněné závazky.

Od roku 2010 Komise spravuje všechny prozatímně inkasované pokuty ve fondu zřízeném pro tento účel (BUFI). Prostředky tohoto fondu investuje do finančních nástrojů.

VÝNOSY ZE SMĚNNÝCH TRANSAKCÍ

Výnosy z prodeje zboží a služeb se zaúčtovávají v okamžiku, kdy podstatná rizika a výhody plynoucí z vlastnictví zboží přejdou na kupujícího. Výnosy spojené s transakcí, jejíž součástí je poskytnutí služeb, se zaúčtují s ohledem na stupeň dokončení transakce k datu vykázání.

Výnosový a nákladový úrok

Výnosový a nákladový úrok je zachycován ve výkazu o finanční výkonnosti pomocí metody efektivní úrokové sazby. Jde o způsob výpočtu naběhlé hodnoty finančního aktiva nebo závazku a rozložení výnosového a nákladového úroku do příslušného období. Při výpočtu efektivní úrokové sazby EU odhaduje peněžní toky, přičemž přihlíží ke všem smluvním podmínkám finančního nástroje (například možnosti předčasného splacení), nikoli však k budoucím úvěrovým ztrátám. Do výpočtu jsou zahrnuty veškeré poplatky a další protiplnění, které si zaplatí smluvní strany a které jsou nedílnou součástí efektivní úrokové sazby, dále transakční náklady a všechny ostatní prémie nebo slevy.

Po vytvoření opravné položky k finančnímu aktivu nebo skupině podobných finančních aktiv v důsledku ztráty ze snížení hodnoty se zaúčtuje výnosový úrok; tento úrok se vypočte pomocí úrokové sazby používané k diskontování budoucích peněžních toků za účelem ocenění ztráty ze snížení hodnoty.

Výnosy z dividend

Výnosy z dividend se zaúčtovávají v okamžiku, kdy vzniká nárok na jejich úhradu.

19.Náklady

Náklady na nesměnné transakce představují většinu nákladů EU. Souvisejí s převody na příjemce a tvoří je tři typy: nárokové částky, převody na základě dohod a granty, příspěvky a dary závislé na volném uvážení.

Převody se zaúčtovávají jako náklady období, během něhož došlo k událostem zakládajícím převod, pokud je charakter převodu povolen předpisem (finančním nařízením, služebním řádem či jiným právním předpisem) nebo pokud byla podepsána smlouva, která převod povoluje; pokud příjemce splnil kritéria způsobilosti, byla-li stanovena, a pokud lze přiměřeným způsobem odhadnout danou částku.

Došlá žádost o platbu nebo proplacení nákladů, která splňuje kritéria pro vykázání, se zaúčtuje jako náklad ve způsobilé výši. Vzniklé způsobilé náklady, které jsou ke konci účetního období závazkem vůči příjemcům, které však příjemci dosud nevykázali, se odhadnou a zaúčtují jako výdaje příštích období.

Náklady plynoucí ze směnných transakcí, jež jsou vynaloženy na pořízení zboží a služeb, se zachycují po dodání a jejich akceptaci ze strany EU. Oceňují se v původní fakturované ceně. Náklady na služby, jež byly dodány během období, ale za něž dosud nebyla obdržena nebo schválena faktura, se odhadnou a vykáží ve výkazu o finanční výkonnosti.

19.1.PODMÍNĚNÁ AKTIVA A PODMÍNĚNÉ ZÁVAZKY

20.Podmíněná aktiva

Podmíněné aktivum je možné aktivum, které vyplývá z minulých událostí a jehož existence se potvrdí pouze tak, že v budoucnu dojde, nebo nedojde k nejméně jedné nejisté události, která není plně pod kontrolou EU. Podmíněné aktivum je vykázáno, je-li pravděpodobný příliv ekonomických užitků nebo potenciálního přínosu.

21.Podmíněné závazky

Podmíněný závazek je možný závazek, který vyplývá z minulých událostí a jehož existence se potvrdí pouze tak, že v budoucnu dojde, nebo nedojde k nejméně jedné nejisté události, která není plně pod kontrolou EU, anebo se jedná o současný závazek, který vyplývá z minulých událostí, ale nebyl vykázán, neboť: není pravděpodobné, že k jeho splnění bude nutný odliv zdrojů představujících ekonomický prospěch nebo potenciální přínos, anebo za vzácných okolností, kdy výši závazku nelze dostatečně spolehlivě stanovit.

21.1.VÝKAZ PENĚŽNÍCH TOKŮ

Údaje o peněžních tocích umožňují posoudit schopnost EU generovat peněžní prostředky a ekvivalenty a její potřebu těchto peněžních toků využívat.

Výkaz peněžních toků se sestavuje nepřímou metodou. Znamená to, že hospodářský výsledek za rozpočtový rok se upraví o účinky nepeněžních transakcí, o případné časové rozlišení příchozích a odchozích peněžních toků v provozní oblasti, které jsou přiřazeny minulému či budoucímu období, a dále o příchozí a odchozí peněžní toky v rámci investiční činnosti.

Peněžní toky z cizoměnových transakcí se účtují v měně, kterou EU používá jako vykazovací (euro), a to po přepočtu na euro pomocí příslušných směnných kurzů platných v den, kdy dochází k peněžnímu toku.

Výkaz peněžních toků uvádí peněžní toky za dané období v členění na provozní a investiční činnosti (finanční činnosti EU nevykonává).

Provozními činnostmi EU jsou činnosti neinvestiční povahy. Patří k nim většina realizovaných činností. Úvěry poskytnuté příjemcům (a případné s nimi související výpůjčky) nelze považovat za investiční (ani finanční) činnost, jelikož jsou součástí obecných cílů, tedy každodenní činnosti EU. Mezi provozní činnosti patří i investice, např. do Evropského investičního fondu (EIF), Evropské banky pro obnovu a rozvoj (EBRD) a fondů rizikového kapitálu. Cílem těchto činností je podílet se na dosahování výsledků, o něž usiluje konkrétní oblast politiky.

Investičními činnostmi se rozumí pořizování a vyřazování dlouhodobého nehmotného majetku, budov, strojů a zařízení, jakož i ostatních investic, jež nejsou zahrnuty mezi peněžní ekvivalenty. Mezi investičními činnostmi nejsou vykazovány úvěry poskytnuté příjemcům. Cílem je vykazovat faktické investice EU.

22.PŘÍLOHA K ROZVAZE

AKTIVA

22.1.DLOUHODOBÝ NEHMOTNÝ MAJETEK

Výše uvedené údaje se týkají především programového vybavení počítačů.

22.2.BUDOVY, STROJE A ZAŘÍZENÍ

Mezi vesmírná zařízení je řazen dlouhodobý majetek sloužící oběma vesmírným programům EU, jimiž jsou globální družicové navigační systémy (GNSS) Galileo a EGNOS a dále Evropský program monitorování Země (Copernicus). V roce 2015 byl mezi budovy, stroje a zařízení zařazen dlouhodobý majetek ve výši 584 milionů EUR využívaný programy EGNOS a Copernicus.

V případě programu Galileo byl na základě Prohlášení o zahájení počátečních služeb systému Galileo dne 15. prosince 2016 převeden zůstatek hodnoty satelitů a pozemních zařízení ve výši 2 165 milionů EUR z nedokončeného do dlouhodobého majetku. Jednalo se mj. o 14 již provozovaných družic systému Galileo a pozemní infrastrukturu. Čistá účetní hodnota provozovaného dlouhodobého majetku systému Galileo dosahovala k 31. prosinci 2016 výše 2 146 milionů EUR. Jako nedokončený majetek v celkové hodnotě 756 milionů EUR (2015: 2 110 milionů EUR) jsou nadále vedeny čtyři družice vypuštěné v roce 2016, jejichž testování na oběžné dráze nebylo k rozvahovému dni dosud ukončeno. Vývoj systému Galileo bude pokračovat, dokud systém nedosáhne plné provozuschopnosti. Po dokončení bude konstelace systému zahrnovat 30 satelitů.

Pokud jde o Copernicus, jsou mezi vesmírnými zařízeními vedeny provozované satelity tohoto programu (družice Sentinel 1A, 2A, 3A a 1B) v čisté účetní hodnotě 1 073 milionů EUR (2015: 498 milionů EUR). Dalších 1 133 milionů EUR je ve spojitosti s družicemi Copernicus vykázáno jako nedokončený majetek (2015: 1 188 milionů EUR).

Mezi vesmírnými zařízeními je veden rovněž dlouhodobý majetek související s pozemní infrastrukturou, kterou používá evropská služba pro pokrytí geostacionární navigací (EGNOS), v hodnotě 83 milionů EUR (2015: 85 milionů EUR). Nedokončený majetek systému EGNOS činí 21 milionů EUR (2015: 14 milionů EUR).

Majetek související s vesmírnými programy EU je budován s pomocí Evropské kosmické agentury (ESA).

Budovy, stroje a zařízení

22.3.INVESTICE VYKAZOVANÉ EKVIVALENČNÍ METODOU

23.Účasti ve společných podnicích

Řada účetních jednotek, které EU částečně financuje, splňuje požadavky na to, aby byla v konsolidovaných finančních výkazech EU vykázána pomocí ekvivalenční metody, avšak není z hlediska finančních výkazů jako celku významná, a proto není za rok 2016 pomocí uvedené metody vykázána. Tyto účetní jednotky jsou označovány jako „nevýznamné účetní jednotky“ – viz bod 1.3. Každoročně se provádí posouzení, zda jednotka naplňuje znaky nevýznamnosti, a zjišťuje se, je-li toto vyloučení nadále odůvodněné. Příspěvky EU poskytované těmto jednotkám se účtují jako náklad. Seznam těchto jednotek za rok 2016 je uveden v bodě 9.

24.Účasti v přidružených účetních jednotkách

Účast EU v Evropském investičním fondu (EIF) je vykazována jako účast v přidružené účetní jednotce pomocí ekvivalenční metody. EIF je finanční institucí EU, která se specializuje na poskytování rizikového kapitálu a záruk malým a středním podnikům. EIF sídlí v Lucemburku a působí jako partnerství veřejného a soukromého sektoru, jehož členy jsou Evropská investiční banka (EIB), EU a skupina finančních institucí. K 31. prosinci 2016 držela EU v EIF vlastnickou účast ve výši 28,1 % (2015: 26,5 %) a 28,1 % hlasovacích práv (2015: 26,5 %). V souladu se svými stanovami musí EIF převádět nejméně 20 % ze svého čistého ročního zisku do povinného rezervního fondu, dokud celková výše tohoto fondu nedosáhne 10 % upsaného základního kapitálu. Tento rezervní fond není určen k vyplacení.

EU lze na základě procentuálního podílu její kapitálové účasti přiřadit tyto účetní hodnoty:

EU splatila ze své kapitálové účasti 20 % a zbývající, zatím nevyžádaná, částka představuje celkem 986 milionů EUR.

24.1.FINANČNÍ MAJETEK

25.Realizovatelná finanční aktiva

*    Částky uvedené za předchozí rok se týkají iniciativy projektových dluhopisů a záruk za úvěry na projekty TEN-T. Oba nástroje byly v roce 2016 sloučeny do Nástroje pro propojení Evropy.

Z celkové částky ve výši 10 442 milionů EUR drží EU realizovatelná finanční aktiva ve formě dluhových cenných papírů (např. dluhopisů) ve výši 8 920 milionů EUR, kapitálových nástrojů ve výši 1 302 milionů EUR a investic do fondu peněžního trhu EIB pod názvem Unitary Fund ve výši 221 milionů EUR. Dluhové cenné papíry a podílové jednotky fondu EIB Unitary Fund se používají především na dočasné investování částek určených na záruku EU a nástroje pro sdílení rizik, dokud nejsou použity na krytí čerpaných záruk.

Investice z fondu BUFI

Pokuty prozatímně vybrané v soutěžních případech jsou převáděny do speciálně vytvořeného fondu (fondu BUFI). Komise je následně investuje do dluhových nástrojů zařazených jako realizovatelná finanční aktiva.

ESUO v likvidaci

Pokud jde o prostředky Evropského společenství uhlí a oceli (ESUO) v likvidaci, jedná se u všech těchto realizovatelných finančních aktiv o dluhové cenné papíry denominované v eurech a kotované na aktivních trzích.

Evropská banka pro obnovu a rozvoj

Vzhledem k tomu, že Evropská banka pro obnovu a rozvoj (EBRD) není kotována na burze, a vzhledem k omezením v její zakladatelské smlouvě, jež se týkají mimo jiné prodeje majetkových podílů maximálně do výše pořizovacích nákladů a pouze stávajícím akcionářům, je účast EU v EBRD oceněna v pořizovací ceně.

ZÁRUČNÍ FONDY PRO ÚČELY ROZPOČTOVÝCH ZÁRUK

Záruční fond pro vnější vztahy

Předmětem krytí Záručního fondu pro vnější vztahy jsou úvěry, za něž je poskytnuta záruka z rozpočtu EU. Jedná se zejména o úvěrové operace EIB prováděné mimo území EU, které jsou financovány z vlastních zdrojů EIB, dále o úvěry poskytnuté v rámci makrofinanční pomoci (MFA) a úvěry poskytnuté Euratomem mimo území EU – viz bod 4.1.1. Jedná se o dlouhodobý nástroj (dlouhodobá část: 1 946 milionů EUR) spravovaný EIB a určený ke krytí úvěrů v selhání, na něž poskytla záruku EU. Fond je financován z rozpočtu EU, z úrokových výnosů investic realizovaných z aktiv fondu a z částek vymožených od dlužníků v selhání, kvůli nimž musel fond aktivovat své záruky. Výše fondu by měla být udržována na cílové částce 9 % ze zaručených úvěrů, které jsou na konci roku nesplaceny. Záporný rozdíl mezi touto cílovou výší a hodnotou aktiv fondu ke konci roku je kryt z rozpočtu EU v roce n+2, a naopak případný kladný rozdíl je do rozpočtu EU uhrazen.

Záruční fond EFSI

Podle nařízení o EFSI byl Záruční fond EFSI zřízen proto, aby vytvářel rezervu likvidity na případné ztráty, které by EIB vznikly v souvislosti s jejími finančními a investičními operacemi, jež splňují podmínky ke krytí zárukou EU ve prospěch EFSI v rámci dohody o EFSI (viz bod 4.1.1). Záruční fond EFSI je financován příspěvky z rozpočtu EU. Převáděny jsou do něj rovněž výnosy z investovaných zdrojů záručního fondu, dále výnosy plynoucí EU jakožto protiplnění za uvedenou záruku podle dohody o EFSI, jakož i částky, jež EIB v souvislosti s předchozími případy uplatnění této záruky vymůže od dlužníků v selhání. Fond spravuje Komise, která je pověřena investovat jeho aktiva na finančních trzích v souladu se zásadou řádného finančního řízení a při dodržení náležitých pravidel obezřetnosti. Záruční fond EFSI zahájil svou činnost v dubnu 2016. Budou do něj postupně převáděny prostředky, jež za období 2016–2022 dosáhnou 8 miliard EUR, tj. 50 % z celkové záruky EU ve prospěch EFSI.

FINANČNÍ NÁSTROJE FINANCOVANÉ Z ROZPOČTU EU

Přehled veškerých finančních nástrojů financovaných z rozpočtu je uveden v dokumentu „Finanční výkazy – diskuse a analýza“.

Horizont 2020

Podle nařízení EU, kterým se zavádí program Horizont 2020 – rámcový program pro výzkum a inovace (2014–2020), byly vytvořeny nové finanční nástroje s cílem zlepšit přístup k financování pro subjekty působící v oblasti výzkumu a inovací (R&I). Jedná se o tyto nástroje: i) služba v oblasti půjček a záruk pro výzkum a inovace InnovFin, v jejímž rámci Komise sdílí finanční riziko spojené s portfoliem nových finančních operací, do nichž vstupuje EIB, ii) záruka pro MSP InnovFin, včetně nástroje pro neomezené záruky iniciativy na podporu malých a středních podniků (SIUGI) – jedná se o záruční nástroje, jež spravuje EIF a jež poskytují záruky a protizáruky finančním zprostředkovatelům za nová úvěrová portfolia (v rámci SIUGI Komise sdílí finanční riziko plynoucí z poskytnuté záruky s členskými státy, EIF a EIB), a iii) kapitálový nástroj pro výzkum a inovace InnovFin, jenž realizuje investice do fondů rizikového kapitálu a jejž spravuje EIF.

Finanční nástroj pro sdílení rizik

Finanční nástroj pro sdílení rizik (RSFF) spravuje EIB s tím, že investiční portfolio Komise slouží k tvorbě rezerv na finanční riziko plynoucí z úvěrů a záruk, které EIB poskytuje na způsobilé výzkumné projekty. Ve VFR na období 2007–2013 byly na RSFF vyčleněny z rozpočtu EU prostředky do výše 1 mld. EUR. Ve VFR na období 2014–2020 se s novými rozpočtovými příspěvky na RSFF nepočítá. Celkové riziko EU je omezeno výší jejího příspěvku na tento nástroj.

Nástroj pro propojení Evropy

Podle nařízení (EU) č. 1316/2013 byl dluhový nástroj v rámci Nástroje pro propojení Evropy (CEF) zřízen s cílem rozšířit přístup k financování infrastrukturním projektům v oblasti dopravy, telekomunikací a energetiky. Na základě dohody s EU jej spravuje EIB. Dluhový finanční nástroj v rámci Nástroje pro propojení Evropy je pokračováním nástroje pro úvěrové záruky za projekty TEN-T (LGTT) a pilotní fáze iniciativy projektových dluhopisů (PBI). LGTT a portfolio PBI byly s účinkem k 1. lednu 2016 sloučeny do finančního Nástroje pro propojení Evropy. Uvedený nástroj umožňuje sdílet rizika dluhového financování v podobě prioritního a podřízeného dluhu či záruk a podporovat projektové dluhopisy.

Nástroj ETF Start up

Jedná se o kapitálové nástroje, které byly financovány z programu Růst a zaměstnanost, programu MAP, programu pro konkurenceschopnost a inovace a pilotního projektu Transfer technologií. Tyto nástroje, jež spravuje EIF, podporují zakládání a financování startupů z řad malých a středních podniků. Za tímto účelem jsou uskutečňovány investice do vhodných specializovaných fondů rizikového kapitálu.

26.Finanční aktiva v reálné hodnotě vykazované do zisku nebo ztráty

V roce 2016 EU uzavřela dva kontrakty na měnový forward za účelem zajištění kurzového rizika, jež plyne z dluhových cenných papírů denominovaných v USD, které drží Záruční fond EFSI. Na základě těchto měnových forwardů EU dodá v den splatnosti smluvně dohodnutou pomyslnou cizoměnovou částku (část k vyplacení) a obdrží odpovídající pomyslnou částku v EUR (část k inkasu). Tyto derivátové kontrakty jsou k rozvahovému dni oceněny reálnou hodnotou a vykázány v této hodnotě buď jako finanční aktiva, nebo finanční závazky. Podle toho, zda je jejich reálná hodnota kladná, či záporná, jsou vykázány do zisku, nebo ztráty. Ke dni 31. prosince 2016 byl jako finanční aktivum vykázán jeden měnový forward v pomyslné hodnotě 50 milionů EUR, přičemž související kladná změna reálné hodnoty dosáhla 0,5 milionu EUR. V případě druhého kontraktu v pomyslné hodnotě 101 milionů EUR vznikla při ocenění reálnou hodnotou ztráta, a kontrakt byl tedy vykázán jako finanční závazek. Viz bod 2.11.2.

Pokud jde o hierarchii zjišťování reálné hodnoty, jsou všechny finanční závazky v reálné hodnotě vykazované do zisku nebo ztráty zařazeny ke dni 31. prosince 2016 do úrovně 2.

Hierarchie zjišťování reálné hodnoty finančních aktiv oceněných reálnou hodnotou

Během sledovaného období nedocházelo k převodům mezi úrovní 1 a 2.

Sesouhlasení finančních aktiv oceňovaných s použitím vstupů, které nejsou založeny na zjistitelných tržních údajích (úroveň 3)

27.Úvěry

28.Úvěry na finanční pomoc

Změny účetní hodnoty odpovídají změně naběhlých úroků.

Nominální hodnota úvěrů určených na finanční pomoc činila k 31. prosinci 2016 celkem 54 373 milionů EUR (2015: 56 011 milionů EUR).

Evropský mechanismus finanční stability (EFSM) umožňuje poskytnout finanční pomoc členskému státu, u něhož v důsledku mimořádných událostí, které nemůže ovlivnit, nastanou obtíže nebo který je z téhož důvodu závažnými obtížemi vážně ohrožen. Tato pomoc může mít podobu úvěru nebo úvěrové linky. Podle závěrů Rady ECOFIN ze dne 9. května 2010 je celkový strop mechanismu omezen na 60 miliard EUR, avšak limit podle právních předpisů omezuje nesplacenou výši úvěrů či úvěrových linek rozpětím, které je k dispozici v rámci stropu vlastních zdrojů. Za výpůjčky související s úvěry, jež EFSM vyplácí, poskytuje záruku rozpočet EU. Nepředpokládá se, že se EFSM bude podílet na nových finančních programech nebo uzavírat nové smlouvy o úvěrových facilitách.

Systém podpory platební bilance, který je finančním nástrojem určeným k uskutečňování politik, poskytuje střednědobou finanční pomoc členským státům EU, jež nepřijaly euro. Umožňuje poskytovat úvěry členským státům, které se potýkají s obtížemi v oblasti své platební bilance či pohybu kapitálu nebo jim takové obtíže vážně hrozí. Maximální nesplacená výše úvěrů poskytnutých v rámci tohoto nástroje je omezena na 50 miliard EUR. Za výpůjčky související s tímto druhem úvěrů poskytuje záruku rozpočet EU.

Makrofinanční pomoc je politický finanční nástroj účelově nevázané všeobecné podpory platební bilance a případně rozpočtů partnerských zemí, jež jsou v současné době zapojeny do programu MMF. Má podobu střednědobých či dlouhodobých úvěrů anebo příspěvků, případně tyto nástroje vhodně kombinuje a obecně doplňuje financování poskytované v souvislosti s ozdravným a reformním programem, který podporuje MMF. Za tyto úvěry poskytuje záruky Záruční fond pro vnější vztahy. K 31. prosinci 2016 byly na základě dohody o úvěrové facilitě v rámci makrofinanční pomoci poskytnuty prostředky ve výši 1 313 milionů EUR, a to Ukrajině (1 200 milionů EUR), Tunisku (100 milionů EUR) a Gruzii (13 milionů EUR); tyto prostředky však dosud nebyly vyplaceny, viz bod 4.1.2.

Euratom jako právní subjekt (zastupovaný Komisí) půjčuje peníze členským i nečlenským státům na financování projektů souvisejících s energetickými zařízeními. K 31. prosinci 2016 byly Ukrajině poskytnuty úvěry ve výši 300 milionů EUR; tyto prostředky však dosud nebyly vyplaceny, viz bod 4.1.2. K těmto úvěrům byly získány záruky od třetích stran ve výši 252 milionů EUR (2015: 301 milionů EUR).

Úvěry od ESUO v likvidaci byly poskytnuty z vypůjčených prostředků v souladu s články 54 a 56 Smlouvy o ESUO.

Efektivní úrokové sazby u úvěrů (vyjádřené intervalem úrokových sazeb)

29.Ostatní úvěry

Nominální hodnota ostatních úvěrů činila k 31. prosinci 2016 celkem 673 milionů EUR (2015: 609 milionů EUR).

Úvěry se zvláštními podmínkami jsou poskytovány v rámci spolupráce s nečlenskými státy za zvýhodněnou úrokovou sazbu.

Postoupenými úvěry se rozumí úvěry v selhání, které poskytla EIB a v jejichž případě byla veškerá práva postoupena EU po uskutečnění platby ze Záručního fondu pro vnější vztahy. U těchto úvěrů došlo ke snížení hodnoty v plném rozsahu 332 milionů EUR (2015: 218 milionů EUR).

Snížení hodnoty u ostatních úvěrů

29.1.PŘEDBĚŽNÉ FINANCOVÁNÍ

Objem předběžného financování v jednotlivých programech musí dostačovat k tomu, aby se příjemcům zajistila nezbytná počáteční hotovost na zahájení projektu. Současně je však třeba ochránit finanční zájmy EU a zohledňovat omezení právní a praktické povahy i omezení z hlediska nákladové účinnosti. Všechny tyto aspekty Komise řádně zohlednila při své snaze o zlepšení kontroly předběžného financování.

30.Předběžné financování

Jako předběžné financování se označují vyplacené peníze, tedy čerpání prostředků na platby. Jak je vysvětleno v bodě 1.5.7, jedná se o zálohy, jež dosud nebyly vykázány jako náklad. Ačkoliv se tedy předběžným financováním snižují zbývající závazky (viz bod 5.1), jedná se o náklady, jež mají být teprve vykázány ve výkazu o finanční výkonnosti.

Hlavními faktory, jež ovlivňují výši částek vykázaných v rozvaze, jsou uzávěrka programového období 2007–2013 a postupné zavádění programů na období 2014–2020. Předběžné financování starých programů se s tím, jak jsou schvalovány náklady, snižuje, a naopak další předběžné financování je vypláceno na nové programové období.

Pokud jde o sdílené řízení, uvedený přechod do nového programového období je rovněž vysvětlením změněného poměru krátkodobých a dlouhodobých zůstatků. Programové období 2007–2013 se nachází ve své závěrečné fázi, a tudíž do dvanácti měsíců nastane splatnost většího počtu částek. Co se týče programového období 2014–2020, prvotní vyplacené předběžné financování je zaúčtováno jako dlouhodobé, zatímco roční částky předběžného financování jsou zaúčtovány jako krátkodobé.

Z tabulky výše vyplývá významný pokles předběžného financování brutto, které připadá na sdílené řízení. Tento jev je dán zúčtováním nákladů ve výši 18 521 milionů EUR, které byly zčásti kompenzovány vyplacením nového předběžného financování v objemu 12 426 milionů EUR.

Jistoty získané za předběžné financování

Po příjemcích, kteří nejsou členskými státy, požaduje Komise v některých případech při výplatě záloh (předběžného financování) poskytnutí jistoty. U jistot tohoto druhu se vykazují dvě hodnoty: „nominální“ a „průběžná“. U „nominální“ hodnoty se rozhodná událost váže k existenci jistoty. U „průběžné“ hodnoty je rozhodnou událostí výplata předběžného financování nebo následné zúčtování. „Nominální“ hodnota získaných jistot za předběžné financování k 31. prosinci 2016 činila 683 milionů EUR, zatímco jejich „průběžná“ hodnota činila 496 milionů EUR (2015: 844 milionů EUR, resp. 626 milionů EUR).

Účinné krytí určité části předběžného financování, která je vyplácena v rámci sedmého rámcového programu pro výzkum a technologický rozvoj (7. RP) a v rámci programu Horizont 2020, zajišťuje Účastnický záruční fond (Participants Guarantee Fund, PGF). PGF je nástrojem vzájemného zajištění, jenž byl zřízen ke krytí rizika, že by příjemci při provádění nepřímých akcí v rámci 7. RP a programu Horizont 2020 neuhradili dlužné částky. Všichni účastníci nepřímých akcí, kteří pobírají od EU grant, přispívají 5 % z celkové obdržené částky do kapitálu PGF.

K 31. prosinci 2016 dosahovalo předběžné financování kryté PGF celkem 1,8 miliardy EUR (2015: 1,7 miliardy EUR). EU (zastoupená Komisí) plní roli pověřeného zástupce účastníků PGF, avšak vlastníkem fondu jsou účastníci.

Na konci roku měl PGF celková aktiva ve výši 1 951 milionů EUR (2015: 1 838 milionů EUR). Mezi aktiva PGF patří i finanční aktiva, která spravuje Generální ředitelství pro hospodářské a finanční záležitosti v rámci Komise. Jelikož je tento fond samostatnou účetní jednotkou, nejsou jeho aktiva předmětem konsolidace v této účetní závěrce EU.

31.Ostatní zálohy členským státům

Zálohy členským státům na finanční nástroje v rámci sdíleného řízení

V rámci programů evropských strukturálních a investičních fondů (ESI fondů) lze z rozpočtu EU provádět ve prospěch členských států zálohové platby, které jim umožňují přispívat na finanční nástroje (tj. úvěry, kapitálové investice nebo záruky). Tyto finanční nástroje jsou vytvořeny a spravovány členskými státy, nikoliv Komisí. Prostředky, které nejsou do konce roku na tyto nástroje využity, jsou však vlastnictvím EU (stejně jako veškeré předběžné financování), a v rozvaze EU jsou tedy vykázány jako aktiva.

Období 2014–2020:

V rámci politiky soudržnosti přispěly členské státy částkou ve výši 3 681 milionů EUR. Odhaduje se, že k 31. prosinci 2016 z ní zbývalo vyčerpat ještě 1 842 milionů EUR. Jedná se mj. o příspěvek členských států na iniciativu na podporu malých a středních podniků, tedy nástroj, který má podnítit vyšší objem bankovního úvěrování této kategorie podniků (zaplaceno bylo 745 milionů EUR, z nichž se odhaduje, že dosud nečerpáno zůstává 481 milionů EUR).

V oblasti rozvoje venkova zůstalo ke konci roku nevyužito 6 milionů EUR.

Období 2007–2013:

V předchozím programovém období základní právní akty neukládaly členským státům povinnost podávat Komisi o využití těchto záloh pravidelné zprávy. V některých případech je členské státy dokonce nemusely ani uvádět ve výkazech výdajů, které Komisi předkládaly.

Pokud jde o politiku soudržnosti, Komise každý rok shromažďuje od členských států o těchto finančních nástrojích informace a přebírá je do výroční zprávy o provádění. Další zprávou v pořadí bude závěrečná zpráva o provádění, která však nebude k dispozici včas tak, aby mohla být v této účetní závěrce zohledněna. Hodnota aktiva je tedy v souladu s dosavadní praxí odhadována na základě nejnovějších spolehlivých informací, jež jsou k dispozici, tj. na základě výroční zprávy o provádění ke dni 31. prosince 2015 a částek vyplacených v průběhu roku 2016. Odhad vychází rovněž z předpokladu, že finanční prostředky budou využity v plné výši a rovnoměrně během zbývajícího období realizace (končícího dne 31. března 2017). Odhaduje se, že ke konci roku 2016 bylo na investice ve prospěch konečných příjemců k dispozici ještě 686 milionů EUR.

V případě rozvoje venkova byly ke konci roku všechny částky již vyčerpány či byly nově alokovány na jiná opatření, a to ve lhůtě do konce programového období.

Režimy podpory

Obdobně jsou v rozvaze EU jako majetek vykazovány i zálohy, jež zaplatí členské státy na různé režimy podpory (státní podpora, tržní opatření EZZF či investiční opaření EZFRV), které nebyly ke konci roku využity. Komise hodnotu těchto záloh odhadla na základě údajů, které poskytly členské státy. Výsledné částky jsou uvedeny v rámci výše uvedené podpoložky režimů podpory.

Období 2014-2020:

V oblasti politiky soudržnosti zůstalo ke konci roku nevyčerpáno 117 milionů EUR.

Pokud jde o zemědělskou politiku, Komise si k nevyčerpaným částkám vyžádala informace přímo od platebních agentur v členských státech. Na základě těchto informací se odhaduje, že ke konci roku zůstalo nevyčerpáno 721 milionů EUR.

Období 2007–2013:

Odhaduje se, že ke konci roku 2016 zůstalo ze záloh vyplacených v rámci zemědělské politiky nevyčerpáno 461 milionů EUR.

31.1.POHLEDÁVKY ZE SMĚNNÝCH A ČÁSTKY K INKASU Z NESMĚNNÝCH TRANSAKCÍ

32.Částky k inkasu z nesměnných transakcí

33.Částky k inkasu od členských států

Dlouhodobé pohledávky za členskými státy se týkají nerealizovaných rozhodnutí o schválení souladu v případě Evropského zemědělského záručního fondu (EZZF) a Evropského zemědělského fondu pro rozvoj venkova (EZFRV), která mají být provedena na základě ročních splátek a/nebo odkladů platby.

Částky vlastních zdrojů k inkasu

Tradiční vlastní zdroje (TVZ) tvoří cla a dávky z cukru a vybírají je členské státy jménem Komise. Členské státy TZV stanoví a stanovenou výši nároku na ně sdělí Komisi prostřednictvím měsíčních výkazů o „účtech A“. Stanovené nároky, jež nejsou na „účtu A“ uvedeny z toho důvodu, že členské státy příslušné částky nevybraly a že za ně nebyla poskytnuta jistota (anebo že za ně jistota poskytnuta byla, avšak jsou předmětem sporu), jsou uvedeny na „zvláštním účtu“.

Příspěvek členských států založený na DPH a HND podléhá úpravě, která se provádí každým rokem v první prosincový pracovní den. Vlastní zdroje, jež mají být inkasovány, zohledňovaly rovněž úpravy za rozpočtové roky 2014, 2015 a 2016. Tyto úpravy souvisely s novými pravidly, jež zavedlo rozhodnutí o vlastních zdrojích z roku 2014 poté, co byla dokončena jeho ratifikace a co dne 1. října 2016 vstoupilo v platnost. Částky, jež byly předmětem úprav, měly členské státy uhradit k 1. lednu 2017.

Skutečné základy DPH a HND mohou být ještě během následujících čtyř let předmětem oprav, není-li vůči nim vznesena výhrada. Na tyto výhrady je nutné pohlížet jako na potenciální nárokování nejistých částek vůči členským státům, neboť jejich finanční dopad nelze odhadnout přesně. Je-li možné určit přesnou částku, vyzve Komise k úhradě příslušných vlastních zdrojů z DPH a HND buď ve spojení se zůstatky těchto zdrojů, nebo formou individuální výzvy o poskytnutí prostředků.

Částky k inkasu – EZZF a rozvoj venkova

V této položce jsou vykázány především pohledávky za členskými státy k 31. prosinci 2016 ve výši, kterou tyto státy vykázaly a certifikovaly k 15. říjnu 2016. U pohledávek vzniklých v době od jejich vykázání do 31. prosince 2016 byl proveden odhad. Komise odhaduje i výši opravných položek k pohledávkám za příjemci, jejichž inkaso je nepravděpodobné. Vytvoření opravné položky však neznamená, že by se Komise vzdávala práva vymáhat tyto částky v budoucnu. V opravné položce je zahrnuta srážka ve výši 20 %, jež odpovídá částce, kterou si členské státy mohou ponechat na pokrytí správních nákladů.

34.Pokuty

Tato položka připadá na pokuty, které udělila Komise a které nebyly (ani předběžně) uhrazeny do konce roku. Jejich výše (1 986 milionů EUR) je vykázána se zohledněním opravných položek (178 milionů EUR). Na pokuty neuhrazené ke konci roku byly poskytnuty jistoty v celkové výši 1 012 milionů EUR (2015: 1 428 milionů EUR). Je třeba poznamenat, že 651 milionů EUR z uvedených pohledávek bylo splatných po 31. prosinci 2016.

35.Příjmy a náklady příštích období

36.Pohledávky ze směnných transakcí

Výše uvedené opravné položky k pohledávkám za zákazníky zahrnují individuální opravné položky ve výši 55 milionů EUR.

36.1.ZÁSOBY

36.2.PENĚŽNÍ PROSTŘEDKY A PENĚŽNÍ EKVIVALENTY

37.Bankovní účty pro plnění rozpočtu a jiné termínované vklady

V této položce jsou vykázány finanční prostředky, které má Komise na svých bankovních účtech v jednotlivých členských státech a státech ESVO (u ministerstva financí nebo centrální banky), na běžných účtech u obchodních bank, na zálohových účtech a ve formě pokladní hotovosti. Mimořádně vysoký pokladní zůstatek na konci roku 2016 je tvořen těmito hlavními složkami:

·Zůstatek vlastních zdrojů ke konci roku zahrnuje 7,7 miliardy EUR netto, jež mají být vráceny členským státům počátkem roku 2017 v důsledku opravných rozpočtů přijatých koncem roku 2016. Dále byly v posledních dnech roku 2016 přijaty zálohy na vlastní zdroje v objemu 1,5 miliardy EUR.

·S konečnou platností byly v roce 2016 inkasovány významné pokuty v objemu 4,3 miliardy EUR, jež Komise uložila za porušení pravidel hospodářské soutěže a jež jsou součástí pokladního zůstatku ke konci roku.

·Tento zůstatek obsahuje i účelově vázané příjmy a prostředky na platby ve výši 11 miliard EUR, jež nebyly do konce roku 2016 vynaloženy.

38.Peněžní prostředky vázané ve finančních nástrojích

V této položce jsou vykázány převážně peněžní ekvivalenty, které spravují fiduciární správci jménem Komise. Děje se tak za účelem realizace určitých programů v rámci finančních nástrojů, jež jsou financovány z rozpočtu EU (viz bod 2.4.1). Peněžní prostředky vázané ve finančních nástrojích lze používat pouze v rámci příslušného programu.

39.Peněžní prostředky týkající se pokut

Jedná se o částky získané v souvislosti s pokutami, které Komise vyměřila v dosud neukončených řízeních. Tyto částky jsou vedeny na zvláštních vkladových účtech, které se nepoužívají pro žádné jiné účely. Pokud je podán opravný prostředek nebo pokud není známo, zda druhá strana opravný prostředek podá, vykazuje se daná částka jako podmíněný závazek (viz bod 4.1.4).

Snížení tohoto zůstatku je způsobeno skutečností, že od roku 2010 spravuje Komise všechny prozatímně inkasované pokuty ve fondu BUFI, jehož prostředky investuje do finančních nástrojů klasifikovaných jako realizovatelná finanční aktiva (viz bod 2.4.1).

ZÁVAZKY

39.1.DŮCHODY A DALŠÍ ZAMĚSTNANECKÉ POŽITKY

Čisté závazky v rámci systému zaměstnaneckých požitků

Nárůst celkových závazků z titulu zaměstnaneckých požitků je dán zejména navýšením čistého závazku důchodového systému evropských úředníků. Tento nárůst je dán zejména snížením reálné diskontní míry z 0,6 % na 0,3 % a tím, že nové nároky, jež členové systému získali, překročily výši dávek, jež jsou z tohoto systému vypláceny.

40.Důchodový systém evropských úředníků

Tento závazek z definovaných požitků odpovídá současné hodnotě předpokládaných budoucích výplat, jež EU musí provést za účelem splnění důchodových závazků, jež plynou ze služebních poměrů v běžném a předchozím období. Tento systém je průběžný a všechny platby, které je třeba každoročně ze systému provádět, jsou tudíž každý rok zahrnovány do rozpočtu EU.

V souladu s článkem 83 služebního řádu dávky důchodového systému zaměstnanců představují výdaj z rozpočtu EU. U tohoto systému se nejedná o systém fondový, nýbrž za vyplácení dávek z něj společně ručí členské státy. Aktivním členům systému je ze základního platu strháván povinný důchodový příspěvek, jenž aktuálně činí 9,8 %. Tyto příspěvky se považují za příjmy rozpočtu na daný rok a obecně pomáhají financovat výdaje EU (viz také bod 3.6).

Závazky z důchodového systému byly oceněny na základě počtu zaměstnanců a zaměstnanců v důchodu k 31. prosinci 2016 a v souladu s ustanoveními služebního řádu platnými k uvedenému datu. Toto ocenění bylo provedeno v souladu s metodikou IPSAS 25 (a tudíž i v souladu s účetním pravidlem EU č. 12). Komise v roce 2016 přijala kroky ke konsolidaci procesů a zvýšení spolehlivosti základního souboru dat, které se k výpočtu závazku ze zaměstnaneckých požitků používají. V těchto krocích bude pokračovat i v roce 2017, s tím, že případné výsledky zohlední v účetní závěrce za rok 2017.

41.Ostatní důchodové systémy

Tento závazek plyne z penzijních nároků stávajících a bývalých členů Komise, Soudního dvora (a Tribunálu), Účetního dvora, generálních tajemníků Rady, evropského veřejného ochránce práv, evropského inspektora ochrany údajů a Soudu Evropské unie pro veřejnou službu. Patří sem též závazky z důchodů poslanců Evropského parlamentu.

42.Společný systém zdravotního pojištění

Kromě výše uvedených důchodových systémů se oceňují odhadované závazky, která má EU vůči Společnému systému zdravotního pojištění. Tyto závazky plynou z nákladů na zdravotní péči, jež musí být hrazeny zaměstnancům po ukončení služebního poměru (po odečtení jejich příspěvků).

Změna současné hodnoty závazků z definovaných požitků pro zaměstnance

Současná hodnota závazků z definovaných požitků se určí diskontováním očekávaných budoucích výplat nezbytných ke splnění závazků, jež plynou ze služebního poměru zaměstnanců v běžném a předchozím období. Aktiva plánu se při tomto výpočtu neodečítají.

Analýza změn závazků z definovaných požitků v běžném roce je uvedena níže:

Náklady na služební poměry v běžném období představují zvýšení současné hodnoty závazků z definovaných požitků, jež plynou ze služebního poměru stávajících členů v běžném období.

Úrokové náklady vyjadřují nárůst současné hodnoty závazků z definovaných požitků za sledované období, který je dán tím, že se o jedno období přiblížil termín vyplacení těchto požitků.

Čisté pojistněmatematické zisky a ztráty zahrnují:

-empiricky podložené korekce (vyplývající z rozdílu mezi předchozími pojistněmatematickými předpoklady na rok 2016 a skutečností v uvedeném roce) a

-dopady změn pojistněmatematických předpokladů, buď finančních (např. projekce růstu platů) či demografických (např. míra úmrtnosti). Tyto předpoklady jsou ze své podstaty nejisté a mohou rok od roku vykazovat značné změny.

Požitky jsou vypláceny během roku v souladu s pravidly systému. O vyplacené požitky se závazky z definovaných požitků snižují, neboť již nebudou muset být vypláceny v budoucnu.

Pojistněmatematické předpoklady – zaměstnanecké požitky

Základní pojistněmatematické předpoklady používané při oceňování dvou hlavních systémů zaměstnaneckých požitků EU jsou uvedeny níže:

Míra úmrtnosti vychází z Úmrtnostní tabulky státních úředníků (International Civil Servants Life Table, ICSLT, 2013).

Nominální diskontní sazba je stanovena jako hodnota výnosu dluhopisu s nulovým kupónem denominovaným v eurech (se splatností 21 let od prosince 2016 v případě Důchodového systému evropských úředníků (PSEO) a 26 let v případě Společného systému zdravotního pojištění). Jako míra inflace byla použita očekávaná míra inflace během odpovídajícího období. Musí empiricky vycházet z předpokládaných hodnot vyjádřených indexovanými dluhopisy na evropských finančních trzích. Reálná diskontní sazba se vypočítá z nominální diskontní sazby a očekávané dlouhodobé míry inflace.

Změny v současné hodnotě aktiv plánu

Pětiletý trend

Významné zvýšení závazků z titulu zaměstnaneckých požitků v průběhu pěti let lze z velké míry vysvětlit snížením reálné diskontní sazby sloužící k diskontování budoucích peněžních toků. Toto snížení souvisí s vnějšími ekonomickými podmínkami, zejména s poklesem úrokových sazeb. Pokud jde například o hlavní systém PSEO, reálná diskontní sazba klesla z 1,6 % na konci roku 2012 na 0,3 % na konci roku 2016.

Částky vykazované ve výkazu o finanční výkonnosti

Citlivost Společného systému zdravotního pojištění

Změna předpokládaného trendu vývoje nákladů na zdravotní péči o jeden procentní bod by měla tyto účinky:

42.1.REZERVY