ROZVAHA ERF

			v milionech EUR
	Bod	31.12.2016	31.12.2015
DLOUHODOBÝ MAJETEK
Předběžné financování	2.1	409	516
Příspěvky do svěřenských fondů	2.2	98	34
		507	550
KRÁTKODOBÝ MAJETEK
Předběžné financování	2.1	1 372	1 145
Pohledávky ze směnných a částky k inkasu z nesměnných transakcí	2.3	132	171
Peněžní prostředky a peněžní ekvivalenty	2.4	680	504
		2 184	1 820
AKTIVA CELKEM		2 691	2 370

DLOUHODOBÉ ZÁVAZKY
Rezervy	2.5	(4)	(4)
Finanční závazky	2.6	(6)	(10)
		(10)	(14)
KRÁTKODOBÉ ZÁVAZKY
Závazky	2.7	(549)	(520)
Výdaje a výnosy příštích období	2.8	(776)	(855)
		(1 324)	(1 376)
ZÁVAZKY CELKEM		(1 334)	(1 389)

ČISTÁ AKTIVA		1 357	980

REZERVNÍ A JINÉ FONDY
Vyžádaný kapitál – aktivní ERF	2.9	42 323	38 873
Vyžádaný kapitál převedený z uzavřených ERF	2.9	2 252	2 252
Převody vyžádaného kapitálu mezi aktivními ERF	2.9	–	–
Výsledek hospodaření minulých let		(40 146)	(36 994)
Výsledek hospodaření za běžný rok		(3 073)	(3 152)
ČISTÁ AKTIVA		1 357	980

VÝKAZ O FINANČNÍ VÝKONNOSTI ERF

			v milionech EUR
	Bod	2016	2015
VÝNOSY
Výnosy z nesměnných transakcí	3.1
Inkaso nákladů		8	90
		8	90
Výnosy ze směnných transakcí	3.2
Finanční výnosy		3	8
Ostatní výnosy		62	42
		66	50
Výnosy celkem		73	140
NÁKLADY
Nástroje pomoci	3.3	(2 970)	(3 059)
Náklady na spolufinancování	3.4	15	(69)
Finanční náklady	3.6	4	(1)
Ostatní náklady	3.7	(196)	(162)
Náklady celkem		(3 146)	(3 291)

VÝSLEDEK HOSPODAŘENÍ ZA BĚŽNÝ ROK		(3 073)	(3 152)

VÝKAZ PENĚŽNÍCH TOKŮ ERF

			v milionech EUR
	Bod	2016	2015
Výsledek hospodaření za běžný rok		(3 073)	(3 152)
Provozní činnost
Navýšení kapitálu – příspěvky		3 450	3 200
(Zvýšení)/snížení příspěvků do svěřenských fondů		(64)	5
(Zvýšení)/snížení předběžného financování		(120)	214
(Zvýšení)/snížení pohledávek ze směnných a částek k inkasu z nesměnných transakcí		39	(87)
Zvýšení/(snížení) rezerv		–	4
Zvýšení/(snížení) finančních závazků		(4)	(24)
Zvýšení/(snížení) závazků		28	(179)
Zvýšení/(snížení) výdajů a výnosů příštích období		(80)	131

ČISTÉ PENĚŽNÍ TOKY		177	113

Čisté zvýšení/(snížení) peněžních prostředků a peněžních ekvivalentů		177	113
Peněžní prostředky a peněžní ekvivalenty k počátku roku	2.4	504	391
Peněžní prostředky a peněžní ekvivalenty ke konci roku	2.4	680	504

VÝKAZ ZMĚN ČISTÝCH AKTIV ERF

						v milionech EUR
	Kapitál – aktivní ERF (A)	Nevyžádaný kapitál – aktivní ERF (B)	Vyžádaný kapitál – aktivní ERF (C) = (A)-(B)	Kumulované rezervní fondy (D)	Vyžádaný kapitál převedený z uzavřených ERF (E)	Čistá aktiva celkem (C)+(D)+(E)
ZŮSTATEK K 31. 12. 2014	45 691	10 018	35 673	(36 994)	2 252	932
Navýšení kapitálu – příspěvky		(4 795)	4 795	–	–	4 795
Snížení kapitálu – prostředky přislíbené v rámci překlenovacího nástroje	(1 595)		(1 595)			(1 595)
Vykázání kapitálu 11. ERF	29 367	29 367	–			–
Výsledek hospodaření za běžný rok	–	–	–	(3 152)	–	(3 152)
ZŮSTATEK K 31. 12. 2015	73 464	34 590	38 873	(40 146)	2 252	980
Navýšení kapitálu – příspěvky		(3 450)	3 450			3 450
Výsledek hospodaření za běžný rok			–	(3 073)		(3 073)
ZŮSTATEK K 31. 12. 2016	73 464	31 140	42 323	(43 219)	2 252	1 357

ROZVAHA JEDNOTLIVÝCH ERF

									v milionech EUR
		31.12.2016				31.12.2015
	Bod	8. ERF	9. ERF	10. ERF	11. ERF	8. ERF	9. ERF	10. ERF	11. ERF
DLOUHODOBÝ MAJETEK
Předběžné financování	2.1	–	32	242	135	–	63	368	84
Příspěvky do svěřenských fondů	2.2	–	–	–	98	–	–	–	34
		–	32	242	232	–	63	368	118
KRÁTKODOBÝ MAJETEK
Předběžné financování	2.1	1	50	909	412	3	67	879	195
Pohledávky ze směnných a částky k inkasu z nesměnných transakcí	2.3	1	71	59	2	1	65	103	2
Spojovací účty	2.3	196	424	3 424	–	214	657	1 190	–
Peněžní prostředky a peněžní ekvivalenty	2.4	–	–	–	680	–	–	–	504
		198	544	4 391	1 094	218	790	2 172	701
AKTIVA CELKEM		198	577	4 633	1 327	218	853	2 541	819

DLOUHODOBÉ ZÁVAZKY
Rezervy	2.5	–	–	–	(4)	–	–	–	(4)
Finanční závazky	2.6	–	–	(6)	–	–	–	(10)	–
		–	–	(6)	(4)	–	–	(10)	(4)
KRÁTKODOBÉ ZÁVAZKY
Závazky	2.7	(0)	(12)	(438)	(99)	(0)	(14)	(492)	(14)
Spojovací účty	2.3	–	–	–	(4 043)	–	–	–	(2 062)
Výdaje a výnosy příštích období	2.8	(1)	(93)	(567)	(115)	(3)	(114)	(682)	(57)
		(1)	(104)	(1 005)	(4 257)	(3)	(128)	(1 174)	(2 132)
ZÁVAZKY CELKEM		(1)	(104)	(1 011)	(4 261)	(3)	(128)	(1 184)	(2 136)

ČISTÁ AKTIVA		197	472	3 622	(2 934)	214	726	1 357	(1 317)

REZERVNÍ A JINÉ FONDY
Vyžádaný kapitál – aktivní ERF	2.9	12 164	10 973	19 187	–	12 164	10 973	15 737	–
Vyžádaný kapitál převedený z uzavřených ERF	2.9	627	1 625	–	–	627	1 625	–	–
Převody vyžádaného kapitálu mezi aktivními ERF	2.9	(2 496)	2 214	247	35	(2 476)	2 376	35	65
Výsledek hospodaření minulých let		(10 100)	(14 248)	(14 415)	(1 382)	(10 107)	(14 223)	(12 183)	(481)
Výsledek hospodaření za běžný rok		2	(91)	(1 397)	(1 587)	6	(26)	(2 232)	(901)
ČISTÁ AKTIVA		197	472	3 622	(2 934)	214	726	1 357	(1 317)

VÝKAZ O FINANČNÍ VÝKONNOSTI JEDNOTLIVÝCH ERF

								v milionech EUR
		2016				2015
	Bod	8. ERF	9. ERF	10. ERF	11. ERF	8. ERF	9. ERF	10. ERF	11. ERF

VÝNOSY
Výnosy z nesměnných transakcí	3.1
Inkaso nákladů		1	5	(2)	4	1	10	77	2
		1	5	(2)	4	1	10	77	2
Výnosy ze směnných transakcí	3.2
Finanční výnosy		(0)	2	2	(1)	(0)	6	0	2
Ostatní výnosy		2	17	40	3	3	15	22	2
		2	19	43	2	3	21	22	4
Výnosy celkem		3	23	41	7	4	30	99	6
NÁKLADY
Nástroje pomoci	3.3	2	(95)	(1 411)	(1 465)	5	(47)	(2 197)	(820)
Náklady na spolufinancování	3.4	–	–	15	–	–	–	(68)	(1)
Finanční náklady	3.6	(0)	(0)	4	(0)	0	7	(8)	(0)
Ostatní náklady	3.7	(3)	(19)	(46)	(129)	(3)	(15)	(58)	(86)
Náklady celkem		(1)	(114)	(1 437)	(1 594)	2	(56)	(2 331)	(907)

VÝSLEDEK HOSPODAŘENÍ ZA BĚŽNÝ ROK		2	(91)	(1 397)	(1 587)	6	(25)	(2 232)	(901)

VÝKAZ ZMĚN ČISTÝCH AKTIV JEDNOTLIVÝCH ERF

									v milionech EUR
8. ERF	Kapitál – aktivní ERF (A)	Nevyžádaný kapitál – aktivní ERF (B)	Vyžádaný kapitál – aktivní ERF (C) = (A)-(B)		Kumulované rezervní fondy (D)		Vyžádaný kapitál převedený z uzavřených ERF (E)	Převody vyžádaného kapitálu mezi aktivními ERF (F)	Čistá aktiva celkem (C)+(D)+(E)+(F)
ZŮSTATEK K 31. 12. 2014	12 840	–	12 840	(10 107)		627		(3 147)	214
Snížení kapitálu – prostředky přislíbené v rámci překlenovacího nástroje	(676)		(676)						(676)
Převody do/z 10. ERF			–					(6)	(6)
Převody do/z 11. ERF								676	676
Výsledek hospodaření za běžný rok			–	6					6
ZŮSTATEK K 31. 12. 2015	12 164	–	12 164	(10 100)		627		(2 476)	214
Převody do/z 10. ERF			–					(20)	(20)
Převody do/z 11. ERF			–					–	–
Výsledek hospodaření za běžný rok			–	2					2
ZŮSTATEK K 31. 12. 2016	12 164	–	12 164	(10 098)		627		(2 496)	197

							v milionech EUR
9. ERF	Kapitál – aktivní ERF (A)	Nevyžádaný kapitál – aktivní ERF (B)	Vyžádaný kapitál – aktivní ERF (C) = (A)-(B)	Kumulované rezervní fondy (D)	Vyžádaný kapitál převedený z uzavřených ERF (E)	Převody vyžádaného kapitálu mezi aktivními ERF (F)	Čistá aktiva celkem (C)+(D)+(E)+(F)
ZŮSTATEK K 31. 12. 2014	11 699	–	11 699	(14 223)	1 625	1 758	860
Snížení kapitálu – prostředky přislíbené v rámci překlenovacího nástroje	(727)	–	(727)				(727)
Převody do/z 10. ERF			–			(109)	(109)
Převody do/z 11. ERF						727	727
Výsledek hospodaření za běžný rok			–	(26)			(26)
ZŮSTATEK K 31. 12. 2015	10 973	–	10 973	(14 249)	1 625	2 376	726
Převody do/z 10. ERF			–			(163)	(163)
Převody do/z 11. ERF			–			–	–
Výsledek hospodaření za běžný rok			–	(91)			(91)
ZŮSTATEK K 31. 12. 2016	10 973	–	10 973	(14 339)	1 625	2 214	472

							v milionech EUR
10. ERF	Kapitál – aktivní ERF (A)	Nevyžádaný kapitál – aktivní ERF (B)	Vyžádaný kapitál – aktivní ERF (C) = (A)-(B)	Kumulované rezervní fondy (D)	Vyžádaný kapitál převedený z uzavřených ERF (E)	Převody vyžádaného kapitálu mezi aktivními ERF (F)	Čistá aktiva celkem (C)+(D)+(E)+(F)
ZŮSTATEK K 31. 12. 2014	21 152	10 018	11 134	(12 183)	–	(209)	(1 258)
Navýšení kapitálu – příspěvky		(4 795)	4 795				4 795
Snížení kapitálu – prostředky přislíbené v rámci překlenovacího nástroje	(192)		(192)				(192)
Převody do/z 8. a 9. ERF			–			84	84
Převody do/z 11. ERF			–			160	160
Výsledek hospodaření za běžný rok			–	(2 232)			(2 232)
ZŮSTATEK K 31. 12. 2015	20 960	5 223	15 737	(14 415)	–	35	1 357
Navýšení kapitálu – příspěvky		(3 450)	3 450				3 450
Převody do/z 8. a 9. ERF			–			182	182
Převody do/z 11. ERF			–			30	30
Výsledek hospodaření za běžný rok			–	(1 397)			(1 397)
ZŮSTATEK K 31. 12. 2016	20 960	1 773	19 187	(15 812)	–	247	3 622

							v milionech EUR
11. ERF	Kapitál – aktivní ERF (A)	Nevyžádaný kapitál – aktivní ERF (B)	Vyžádaný kapitál – aktivní ERF (C) = (A)-(B)	Kumulované rezervní fondy (D)	Vyžádaný kapitál převedený z uzavřených ERF (E)	Převody vyžádaného kapitálu mezi aktivními ERF (F)	Čistá aktiva celkem (C)+(D)+(E)+(F)
ZŮSTATEK K 31. 12. 2014	–	–	–	(481)	–	1 597	1 116
Vykázání kapitálu 11. ERF podle vnitřní dohody	29 367	(29 367)	–				–
Převody do/z 8., 9. a 10. ERF			–		–	(1 532)	(1 532)
Výsledek hospodaření za běžný rok			–	(901)			(901)
ZŮSTATEK K 31. 12. 2015	29 367	(29 367)	–	(1 382)		65	(1 317)
Převody do/z 8., 9. a 10. ERF			–			(30)	(30)
Výsledek hospodaření za běžný rok			–	(1 587)			(1 587)
ZŮSTATEK K 31. 12. 2016	29 367	(29 367)	–	(2 969)	–	35	(2 934)

PŘÍLOHA K FINANČNÍM VÝKAZŮM ERF

Vzhledem k zaokrouhlování částek na miliony eur se může stát, že součty některých finančních údajů v tabulkách nemusí přesně odpovídat.

1.VÝZNAMNÉ ÚČETNÍ ZÁSADY

1.1.ÚČETNÍ ZÁSADY

Cílem finančních výkazů je poskytnout informace o finanční situaci, výkonnosti a peněžních tocích účetní jednotky, které jsou užitečné pro širokou skupinu uživatelů.

Obecná ustanovení (či účetní zásady), která musí být při sestavování finančních výkazů dodržena, jsou obsažena v účetním pravidle EU č. 1 „Finanční výkazy“ a jsou totožná s ustanoveními standardu IPSAS 1. Jedná se o tyto zásady: věrné zobrazení, účetnictví na akruální bázi, předpoklad nepřetržitého trvání účetní jednotky, bilanční kontinuita, významnost, agregace, kompenzace a srovnatelnost informací. Kvalitativními znaky účetního výkaznictví jsou relevance, spolehlivost, srozumitelnost a srovnatelnost.

1.2.ZÁKLAD PRO SESTAVOVÁNÍ FINANČNÍCH VÝKAZŮ

2.Sledované období

Finanční výkazy jsou předkládány každoročně. Účetní období začíná dne 1. ledna a končí dne 31. prosince.

3.Měna a základ pro přepočet

Roční účetní závěrka uvádí údaje v milionech eur, přičemž euro je pro ERF funkční i vykazovací měnou. Transakce v cizích měnách se převádějí na eura na základě směnných kurzů platných k datu uskutečnění transakcí. Kurzové zisky a ztráty vyplývající z vypořádání cizoměnových transakcí a z přepočtu cizoměnových peněžních aktiv a závazků kurzem ke konci účetního období jsou zachycovány ve výkazu o finanční výkonnosti. Na budovy, stroje a zařízení a nehmotný majetek, které jsou vykazovány ve stálé hodnotě v eurech k datu pořízení, se používají odlišné metody přepočtu.

Zůstatky cizoměnových peněžních aktiv a závazků ke konci roku jsou přepočítávány na eura za pomoci směnných kurzů Evropské centrální banky (ECB) platných dne 31. prosince.

Směnné kurzy vůči euru

Měna	31.12.2016	31.12.2015	Měna	31.12.2016	31.12.2015
BGN	1,9558	1,9558	PLN	4,4103	4,2639
CZK	27,0210	27,0230	RON	4,5390	4,5240
DKK	7,4344	7,4626	SEK	9,5525	9,1895
GBP	0,8562	0,7340	CHF	1,0739	1,0835
HRK	7,5597	7,6380	JPY	123,4000	131,0700
HUF	309,8300	315,9800	USD	1,0541	1,0887

4.Používání odhadů

V souladu s mezinárodními standardy IPSAS a obecně uznávanými účetními zásadami zahrnují finanční výkazy nezbytně také částky založené na předpokladech a odhadech, které provedli vedoucí pracovníci na základě nejspolehlivějších dostupných informací. Mezi významné odhady patří mimo jiné položky časového rozlišení, výše rezerv, výše finančních rizik vyplývajících z pohledávek, objem podmíněných aktiv a závazků a rozsah snížení hodnoty majetku. Skutečné hodnoty se mohou od těchto odhadů lišit.

Použití zdůvodněných odhadů je podstatnou součástí přípravy finančních výkazů a neznamená snížení jejich spolehlivosti. Odhady by měly být revidovány, jestliže se změní okolnosti, na nichž byl odhad založen, nebo v důsledku nových informací či zkušeností. Revize odhadu se ze své povahy nevztahuje k minulým obdobím a není opravou chyby. Důsledek změny účetního odhadu je vykazován výsledkově v období, v němž je zjištěn.

4.1.ROZVAHA

5.Nehmotný majetek

Nabyté licence na programové vybavení se vykazují v historických cenách snížených o oprávky a ztráty ze snížení hodnoty. Tento majetek je odepisován lineárně po dobu předpokládané životnosti. Tato doba závisí na specifické ekonomické životnosti nebo právní životnosti určené dohodou. Interně vytvořený nehmotný majetek je aktivován, jsou-li splněna příslušná kritéria účetních zásad EU. Mezi aktivovatelné náklady patří všechny přímo přiřaditelné náklady nutné k tvorbě, produkci a přípravě majetku k tomu, aby mohl fungovat způsobem, který zamýšleli vedoucí pracovníci. Náklady na výzkum, neaktivovatelné náklady na vývoj a náklady na údržbu se účtují jako náklady v době jejich vynaložení.

6.Budovy, stroje a zařízení

Všechny budovy, stroje a zařízení se vykazují v historických cenách snížených o oprávky a ztráty ze snížení hodnoty. Historická cena zahrnuje náklady přímo související s pořízením nebo výstavbou daného majetku. Následně vzniklé náklady se zahrnují do účetní hodnoty daného majetku, případně se vykazují jako samostatné aktivum, avšak pouze tehdy, je-li pravděpodobné, že budoucí ekonomický prospěch nebo potenciální přínos, jež jsou spojeny s danou věcí, poplynou dané účetní jednotce a že lze spolehlivě zjistit výši těchto nákladů. Náklady na opravy a údržbu jsou zachycovány ve výkazu o finanční výkonnosti za účetní období, v němž vznikly. Pozemky a umělecká díla se neodepisují, jelikož se u nich předpokládá neomezená doba životnosti. Nedokončený majetek se neodepisuje, neboť jej dosud nelze používat. Odpisy ostatního majetku jsou prováděny lineární metodou. Vyjadřují rozdíl mezi pořizovací cenou a zůstatkovou hodnotou, který je po dobu očekávané životnosti zachycován takto:

Druh majetku	Sazba lineárního odpisu
Budovy	4 % až 10 %
Budovy a zařízení	10 % až 25 %
Nábytek a vozový park	10 % až 25 %
Počítačový hardware	25 % až 33 %
Ostatní	10 % až 33 %

Zisky a ztráty z vyřazení majetku se určují porovnáním výnosů snížených o náklady na prodej s účetní hodnotou vyřazeného majetku a vykazují se výsledkově.

Pronájmy

Pronájem hmotného majetku, při němž účetní jednotka nese v podstatě všechna rizika a výhody vyplývající z vlastnictví, je klasifikován jako finanční leasing. Majetek pronajatý formou finančního leasingu je aktivován na počátku nájemního vztahu v reálné hodnotě tohoto majetku, nebo v současné hodnotě minimálních leasingových splátek, podle toho, která z těchto hodnot je nižší. Úroková složka splátky finančního leasingu se vykazuje jako náklad, který je do období nájmu alokován tak, aby ve vztahu ke zbývajícímu závazku odpovídal konstantní periodické úrokové míře. Závazky z nájemního vztahu (bez finančních poplatků) se vykazují spolu s ostatními (dlouhodobými a krátkodobými) závazky. Úroková složka finančních nákladů se vykazuje ve výkazu finanční výkonnosti po celé období pronájmu, aby byla u zbývajícího zůstatku za každé období dosažena konstantní periodická úroková míra. Majetek držený na základě finančního leasingu se odepisuje po dobu životnosti majetku, nebo po dobu trvání leasingového vztahu, podle toho, které z těchto období je kratší.

Nájemní vztahy, při nichž si pronajímatel ponechává značnou část rizik a výhod vyplývajících z vlastnictví, se klasifikují jako operativní leasing. Splátky operativního leasingu jsou zachycovány lineárně ve výkazu o finanční výkonnosti po celou dobu trvání leasingu.

7.Snížení hodnoty nefinančního majetku

Majetek s neomezenou životností není odepisován a každoročně je u něj prováděn test snížení hodnoty. U odpisovaného majetku je test snížení hodnoty prováděn vždy, pokud události nebo změna podmínek signalizují, že účetní hodnotu zřejmě nebude možno realizovat. Ztráta ze snížení hodnoty se účtuje ve výši, o niž účetní hodnota majetku převyšuje jeho realizovatelnou hodnotu. Realizovatelná hodnota se rovná reálné hodnotě majetku snížené o náklady na prodej, nebo hodnotě z užívání, podle toho, která z těchto hodnot je vyšší.

Nejméně jednou ročně se posuzuje zůstatková hodnota a životnost nehmotného majetku, budov, strojů a zařízení. V případě potřeby jsou tvořeny opravné položky. Je-li účetní hodnota majetku vyšší než jeho odhadovaná realizovatelná hodnota, je k účetní hodnotě vytvořena opravná položka ve výši rozdílu mezi účetní a realizovatelnou hodnotou. Pokud pominou důvody pro snížení hodnoty účtované v předchozích letech, opravná položka z titulu snížení hodnoty se zruší.

8.Finanční majetek

Finanční majetek se člení do těchto kategorií: finanční aktiva v reálné hodnotě vykazovaná do zisku nebo ztráty; úvěry a pohledávky; investice držené do splatnosti a realizovatelná finanční aktiva. Klasifikace finančních nástrojů se určí v okamžiku jejich prvotního vykázání a poté se posuzuje ke každému rozvahovému dni.

(I)Finanční aktiva v reálné hodnotě vykazované do zisku nebo ztráty

Do této kategorie je finanční aktivum zařazeno, jestliže je nabyto v zásadě za účelem prodeje v krátké době nebo pokud ho takto klasifikuje účetní jednotka. Do této kategorie jsou řazeny rovněž deriváty. Aktiva v této kategorii jsou klasifikována jako krátkodobá, jestliže se jejich realizace předpokládá do 12 měsíců od rozvahového dne. V průběhu vykazovaného rozpočtového roku nedržela účetní jednotka v této kategorii žádné investice.

(II)Úvěry a pohledávky

Úvěry a pohledávky jsou nederivátová finanční aktiva s pevně určenými nebo vyčíslitelnými splátkami, která nejsou kotována na aktivním trhu. Vznikají, jestliže účetní jednotka poskytuje peníze, zboží nebo služby přímo dlužníkovi bez úmyslu s touto pohledávkou obchodovat. S výjimkou úvěrů a pohledávek se splatností do 12 měsíců od rozvahového dne jsou vedena v dlouhodobých aktivech. Úvěry a pohledávky zahrnují termínované vklady s původní dobou splatnosti delší než tři měsíce.

(III)Investice držené do splatnosti

Investice držené do splatnosti jsou nederivátová finanční aktiva s pevně určenými nebo vyčíslitelnými splátkami a s pevně určenou splatností, u nichž má účetní jednotka pozitivní úmysl a schopnost držet je do splatnosti. V průběhu vykazovaného rozpočtového roku nedržela účetní jednotka v této kategorii žádné investice.

(IV)Realizovatelná finanční aktiva

Realizovatelná finanční aktiva jsou nederiváty, které jsou jako takové klasifikovány a zařazeny do této kategorie, nebo nejsou zařazeny do žádné jiné kategorie. Jsou klasifikovány buď jako krátkodobá, či dlouhodobá aktiva, v závislosti na době, po jakou je účetní jednotka bude dle svých předpokladů držet a jež zpravidla končí termínem splatnosti.

Prvotní vykázání a ocenění

Nákup a prodej finančních aktiv v reálné hodnotě vykazované do zisku nebo ztráty, investic držených do splatnosti a realizovatelných finančních aktiv se vykazuje ke dni obchodu, tj. ke dni, k němuž se jednotka zaváže dané aktivum koupit nebo prodat. Peněžní ekvivalenty, úvěry a termínované vklady se vykazují ke dni vypořádání. Finanční nástroje jsou prvotně vykazovány v reálné hodnotě. V případě finančního aktiva, které není vedeno v reálné hodnotě vykazované do zisku nebo ztráty, jsou do reálné hodnoty při prvotním zachycení zahrnuty transakční náklady.

Finanční nástroje se odúčtují, jakmile zaniknou práva na příjem peněžních toků z investic nebo účetní jednotka převedla v podstatě všechna rizika a všechny výhody vyplývající z vlastnictví.

Následné ocenění

Zisky a ztráty, jež plynou z následných změn reálné hodnoty finančních aktiv v kategorii „finanční aktiva v reálné hodnotě vykazované do zisku nebo ztráty“, se vykazují ve výkazu o finanční výkonnosti za období, ve kterém vznikly.

Úvěry, pohledávky a investice držené do splatnosti jsou vykazovány v zůstatkové hodnotě určené pomocí metody efektivní úrokové sazby.

Realizovatelná finanční aktiva jsou následně vykazována v reálné hodnotě. Zisky a ztráty plynoucí ze změn reálné hodnoty těchto aktiv jsou vykazovány ve fondu z přecenění na reálnou hodnotu. Úroky z realizovatelných finančních aktiv vypočítané pomocí metody efektivní úrokové sazby jsou zachyceny ve výkazu o finanční výkonnosti.

Účetní jednotka vždy k rozvahovému dni posoudí, zda neexistují objektivní známky toho, že by došlo ke snížení hodnoty finančního aktiva a zda by toto snížení hodnoty nemělo být zachyceno ve výkazu o finanční výkonnosti.

9.Předběžné financování

Předběžné financování je platba, jejímž účelem je poskytnout příjemci peněžní zálohu, tedy počáteční hotovost. Může být rozdělena na řadu plateb během období vymezeného v konkrétní smlouvě, rozhodnutí, dohodě nebo základním právním aktu. Počáteční hotovost nebo zálohu je v dohodnuté lhůtě nutno buď použít k účelu, na nějž byla poskytnuta, nebo ji vrátit. Pokud příjemci nevzniknou způsobilé výdaje, je povinen zálohu předběžného financování vrátit jednotce. Výši předběžného financování lze (úplně nebo částečně) snížit poté, co je schválena výše způsobilých nákladů (které se vykazují jako náklady).

Předběžné financování je k následným rozvahovým dnům oceňováno počáteční hodnotou vykázanou v rozvaze sníženou o způsobilé náklady (případně včetně odhadovaných částek) vzniklých během daného období.

10.Pohledávky a částky k inkasu

Účetní pravidla EU vyžadují, aby při sestavování účetní závěrky byly samostatně zveřejňovány transakce, jež mají, resp. jež nemají povahu směny („směnné“, resp. „nesměnné“ transakce). Z tohoto důvodu jsou pohledávky definovány jako plynoucí z nesměnných transakcí a částky k inkasu jsou definovány jako plynoucí ze směnných transakcí. (Jedná se o případy, kdy účetní jednotka získá plnění od jiné jednotky, aniž by výměnou za ně přímo poskytovala plnění přibližně stejné hodnoty.)

Pohledávky ze směnných transakcí splňují definici finančních nástrojů, a jsou tedy klasifikovány jako úvěry a pohledávky a podle toho jsou i oceňovány (viz bod 1. 3.4 výše).

Částky k inkasu z nesměnných transakcí jsou vykazovány v původní výši (upravené o úroky a penále) po odečtení opravné položky zohledňující snížení hodnoty. Opravná položka se vytvoří, existují-li objektivní známky toho, že jednotka nebude moci zinkasovat všechny dlužné částky podle původních podmínek pohledávky. Výše opravné položky se rovná rozdílu mezi účetní a realizovatelnou hodnotou aktiva. Opravná položka se vykazuje výsledkově.

11.Peněžní prostředky a peněžní ekvivalenty

Peněžní prostředky a peněžní ekvivalenty jsou klasifikovány jako finanční nástroje. Zahrnují pokladní hotovost, netermínované vklady nebo vklady s krátkou výpovědní lhůtou u bank a ostatní krátkodobé vysoce likvidní investice s původní splatností do tří měsíců.

12.Rezervy

Rezervy jsou vykazovány v okamžiku, kdy má účetní jednotka aktuální právní nebo mimosmluvní závazek vůči třetím stranám v důsledku minulých událostí, kdy je spíše pravděpodobné než nepravděpodobné, že si splnění tohoto závazku vyžádá odliv zdrojů, a kdy lze příslušnou částku spolehlivě odhadnout. Rezervy ke krytí budoucích provozních ztrát se netvoří. Výše rezerv se rovná nejlepšímu odhadu předpokládaných nákladů nutných ke splnění aktuálního závazku k rozvahovému dni. Pokud se rezerva týká velkého počtu položek, závazek se odhadne tím způsobem, že se provede vážení všech možných výsledků pomocí přiřazené pravděpodobnosti (tzv. „metoda předpokládané hodnoty“).

13.Závazky

Mezi závazky jsou vedeny jak směnné transakce (např. pořízení zboží a služeb), tak transakce nesměnné (např. žádosti příjemců o proplacení nákladů, granty a další druhy financování ze strany EU).

Je-li příjemcům poskytnut grant či jiný druh financování, zachytí se žádosti o proplacení nákladů v okamžiku doručení jako závazky ve výši požadované platby. Poté, co jsou náklady ověřeny a schváleny jako způsobilé, se tyto závazky oceňují ve schválené a způsobilé výši.

Závazky z pořízení zboží a služeb se zaúčtovávají po obdržení faktury v původní výši; odpovídající náklady se zaúčtují po dodání zboží či služeb a jejich schválení účetní jednotkou.

14.Časové rozlišení

Transakce a účetní případy se ve finančních výkazech zachycují za období, s nímž souvisejí. Není-li ke konci roku dosud vystavena faktura, ale jednotka již poskytla službu nebo dodala zboží nebo existuje-li smluvní ujednání (např. odkazující na smlouvu), je ve finančních výkazech zachycen příjem příštích období. Pokud byla před koncem roku vystavena faktura, avšak služby dosud nebyly poskytnuty či zboží dosud nebylo dodáno, zaúčtuje se výnos příštích období, který se v období následujícím přeúčtuje do výnosů období běžného.

Rovněž náklady se účtují do období, k němuž se vztahují. Na konci účetního období se výdaje příštích období vykazují na základě odhadované výše závazku převést příslušnou částku za dané období. Výdaje příštích období jsou počítány v souladu s podrobnými procesními a praktickými pokyny účetního, jejichž cílem je zajistit, aby finanční výkazy podávaly věrný a poctivý obraz hospodářské situace a dalších jevů, jež mají zachycovat. Analogicky platí, že byla-li uskutečněna platba předem za služby či zboží, jež dosud nebylo dodáno, bude tento výdaj časově rozlišen a v následujícím účetním období zachycen jako náklad běžného období.

14.1.VÝKAZ O FINANČNÍ VÝKONNOSTI

15.Výnosy

Výnosy představují hrubý příliv ekonomického prospěchu anebo získaný potenciální přínos, na něž má účetní jednotka nárok a jež představují takové zvýšení čistých aktiv, které není vyvoláno zvýšením vkladů vlastníků.

V závislosti na povaze podkladových transakcí jsou ve výkazu o finanční výkonnosti rozlišovány dva druhy výnosů:

(I)Výnosy z nesměnných transakcí

Pojmem výnosy z nesměnných transakcí se rozumějí daně a převody, neboť převodce poskytuje prostředky příjemci, aniž by za ně příjemce přímo poskytoval plnění přibližně stejné hodnoty.

Převody představují příliv budoucího ekonomického prospěchu nebo potenciálního přínosu z nesměnných transakcí, s výjimkou daní. V souvislosti s převodem vykáže účetní jednotka aktivum v případě, že v důsledku minulé události (převodu) příslušné zdroje ovládá a očekává, že z nich získá budoucí ekonomický prospěch nebo potenciální přínos, a že lze spolehlivě zjistit reálnou hodnotu tohoto aktiva. Příliv zdrojů z nesměnné transakce vykázaný jako aktivum (tj. hotovost) se vykáže i jako výnos, s výjimkou případů, kdy má účetní jednotka v souvislosti s tímto převodem aktuální závazek (podmínku), který musí být splněn předtím, než bude možno výnos vykázat. Dokud není tato podmínka splněna, je výnos časově rozlišen a vykázán jako závazek (obdržené předběžné financování).

(II)Výnosy ze směnných transakcí

Výnosy z prodeje zboží a služeb se zaúčtovávají v okamžiku, kdy podstatná rizika a výhody plynoucí z vlastnictví zboží přejdou na kupujícího. Výnosy spojené s transakcí, jejíž součástí je poskytnutí služeb, se zaúčtují s ohledem na stupeň dokončení transakce k datu vykázání.

16.Náklady

Náklady představují snížení ekonomického užitku nebo potenciálního přínosu ve sledovaném období v podobě odlivu či spotřeby aktiv anebo vzniku závazků, jež vedou k poklesu čistých aktiv/vlastního kapitálu. Patří mezi ně náklady ze směnných i nesměnných transakcí.

Náklady plynoucí ze směnných transakcí, jež jsou vynaloženy na pořízení zboží a služeb, se zachycují po dodání a jejich akceptaci účetní jednotkou. Účtují se ve výši původní fakturované částky. Dále se k rozvahovému dni vykazují výsledkově náklady na služby přijaté v daném období, za něž dosud nebyla předložena nebo akceptována faktura.

Náklady na nesměnné transakce představují většinu nákladů účetní jednotky. Souvisejí s převody na příjemce a jsou tří druhů: nárokové částky, převody na základě dohod a granty, příspěvky a dary závislé na volném uvážení. Převody se jako náklady zaúčtovávají v období, během něhož došlo k událostem zakládajícím převod, pokud je charakter převodu povolen předpisem nebo byla podepsána smlouva, která převod povoluje, pokud příjemce splnil kritéria způsobilosti, byla-li stanovena, a pokud lze přiměřeným způsobem odhadnout danou částku.

Došlá žádost o platbu nebo proplacení nákladů, která splňuje kritéria pro zaúčtování, se zachytí jako náklad ve výši způsobilých nákladů. Vzniklé způsobilé náklady, které jsou ke konci účetního období závazkem vůči příjemcům, avšak které příjemci dosud nevykázali, se odhadnou a zaúčtují jako výdaje příštích období.

16.1.PODMÍNĚNÁ AKTIVA A PODMÍNĚNÉ ZÁVAZKY

17.Podmíněná aktiva

Podmíněným aktivem se rozumí možné aktivum, jež vyplývá z minulých událostí a jehož existence se potvrdí pouze tak, že v budoucnu dojde, nebo nedojde k nejméně jedné nejisté události, která není plně pod kontrolou účetní jednotky. Podmíněné aktivum je vykázáno, je-li pravděpodobný příliv ekonomického prospěchu nebo potenciálního přínosu.

18.Podmíněné závazky

Podmíněným závazkem se rozumí možný závazek, který vyplývá z minulých událostí a jehož existence se potvrdí pouze tak, že v budoucnu dojde, nebo nedojde k nejméně jedné nejisté události, která není plně pod kontrolou účetní jednotky, anebo se jím rozumí současný závazek, který vyplývá z minulých událostí, ale nebyl vykázán, protože: není pravděpodobné, že k jeho splnění bude nutný odliv zdrojů představujících ekonomický prospěch nebo potenciální přínos, anebo za málo pravděpodobných okolností, pokud výši závazku nelze dostatečně spolehlivě stanovit.

18.1.SPOLUFINANCOVÁNÍ

Obdržené příspěvky na spolufinancování splňují kritéria podmíněných výnosů z nesměnných transakcí a vykazují se jako závazky vůči členským a nečlenským státům a dalším subjektům. ERF musí tyto příspěvky použít na poskytnutí služeb třetím stranám, v opačném případě musí aktiva (obdržené příspěvky) vrátit. Nevypořádané závazky z dohod o spolufinancování se rovnají obdrženým příspěvkům na spolufinancování sníženým o náklady na projekt. Dopad na čistá aktiva je nulový.

Náklady na projekty spolufinancování se účtují v okamžiku svého vzniku. Odpovídající částky příspěvků se zaúčtovávají jako provozní výnosy a dopad na výsledek hospodaření za běžný rok je nulový.

19.PŘÍLOHA K ROZVAZE

AKTIVA

19.1.PŘEDBĚŽNÉ FINANCOVÁNÍ

Podle řady smluv jsou před zahájením stavebních prací, dodáním zboží nebo poskytnutím služeb hrazeny zálohy. V některých případech se v platebním kalendáři smlouvy počítá s platbami na základě zpráv o tom, jak pokračuje plnění smlouvy. Předběžné financování se obvykle vyplácí v měně země nebo území, kde se daný projekt provádí.

Pro to, zda je předběžné financování vykázáno jako krátkodobé, nebo dlouhodobé zálohové aktivum, je určující termín možnosti jeho zpětného získání či čerpání. Čerpání je určeno smlouvou o daném projektu. Jako krátkodobé předběžné financování se vykazují všechny splátky či čerpání splatné do dvanácti měsíců od rozvahového dne. Mnoho projektů financovaných z ERF má dlouhodobý charakter, a proto je nutné, aby byly příslušné zálohy k dispozici po dobu delší jednoho roku. Část předběžného financování se proto vykazuje jako dlouhodobý majetek.

							v milionech EUR
	Bod	8. ERF	9. ERF	10. ERF	11. ERF	31.12.2016	31.12.2015
Dlouhodobé předběžné financování	2.1.1	–	32	242	135	409	516
Krátkodobé předběžné financování	2.1.2	1	50	909	412	1 372	1 145
Celkem		1	82	1 151	546	1 781	1 661

20.Dlouhodobé předběžné financování

		v milionech EUR
	31.12.2016	31.12.2015
Přímé řízení	71	65
Plnění provádí:
Komise	39	43
výkonné agentury EU	4	1
delegace EU	29	21
Nepřímé řízení	338	451
Plnění provádí:
EIB a EIF	180	323
mezinárodní organizace	87	90
soukromoprávní subjekty pověřené výkonem veřejné služby	25	3
veřejnoprávní subjekty	13	10
třetí země	34	25
Celkem	409	516

21.Krátkodobé předběžné financování

						v milionech EUR
	8. ERF	9. ERF	10. ERF	11. ERF	31.12.2016	31.12.2015
Předběžné financování (brutto)	9	231	2 945	1 560	4 745	4 250
Zúčtováno (při uzávěrce)	(8)	(181)	(2 037)	(1 148)	(3 373)	(3 105)
Celkem	1	50	909	412	1 372	1 145

		v milionech EUR
	31.12.2016	31.12.2015
Přímé řízení	246	283
Plnění provádí:
Komise	115	123
výkonné agentury EU	10	1
delegace EU	122	159
Nepřímé řízení	1 125	861
Plnění provádí:
EIB a EIF	372	235
mezinárodní organizace	432	336
soukromoprávní subjekty pověřené výkonem veřejné služby	121	5
veřejnoprávní subjekty	53	56
třetí země	148	229
Celkem	1 372	1 145

K 31. prosinci 2016 dosahovalo předběžné financování celkem 1 781 milionů EUR, tedy srovnatelné výše jako k 31. prosinci 2015 (1 661 milionů EUR).

Mírný nárůst krátkodobého předběžného financování o 227 milionů EUR oproti stavu k 31. prosinci 2015 lze vysvětlit velkým počtem nových smluv, z nichž v roce 2016 dosud neplynuly žádné náklady. Tento nárůst je kompenzován poklesem dlouhodobého předběžného financování (viz bod 2.1.1).

22.Jistoty získané za předběžné financování

Jistoty jsou drženy za účelem zajištění předběžného financování. Uvolňovány jsou poté, co je proplacena poslední žádost o platbu předložená v rámci daného projektu. K 31. prosinci 2016 činily jistoty, které ERF v souvislosti s předběžným financováním získal, 53 milionů EUR (2015: 83 milionů EUR).

Většina předběžného financování je vyplácena v režimu nepřímého řízení. Příjemcem jistoty není v takovém případě ERF, nýbrž veřejný zadavatel.

22.1.PŘÍSPĚVKY DO SVĚŘENSKÝCH FONDŮ

Tato položka představuje částku zaplacenou na příspěvcích do svěřenského fondu Bêkou a svěřenského fondu pro Afriku. Tyto příspěvky jsou očištěny o náklady, jež těmto svěřenským fondům vznikly a jsou přičitatelné ERF.

Příspěvky do svěřenských fondů vynakládá ERF v rámci přímého řízení.

				v milionech EUR
Svěřenské fondy	Příspěvek netto k 31. 12. 2015	Příspěvky zaplacené v roce 2016	Rozvržení čistých nákladů SF 2016	Příspěvek netto k 31. 12. 2016
Afrika	–	99	(27)	72
Bêkou	34	–	(8)	26
Celkem	34	99	(35)	98

22.2.ČÁSTKY K INKASU Z NESMĚNNÝCH A POHLEDÁVKY ZE SMĚNNÝCH TRANSAKCÍ

			v milionech EUR
	Bod	31.12.2016	31.12.2015
Částky k inkasu z nesměnných transakcí	2.3.1	62	104
Pohledávky ze směnných transakcí	2.3.2	70	67
Celkem		132	171

23.Částky k inkasu z nesměnných transakcí

						v milionech EUR
	8. ERF	9. ERF	10. ERF	11. ERF	31.12.2016	31.12.2015
Členské státy	–	0	40	–	40	90
Zákazníci	4	9	6	0	18	23
Veřejnoprávní subjekty	–	13	10	0	23	16
Třetí země	0	3	1	–	4	2
Opravná položka	(3)	(17)	(5)	–	(25)	(29)
Spojovací účty s orgány EU	–	–	–	2	2	1
Celkem	1	8	51	2	62	104

Jako částky k inkasu od členských států jsou vedeny řádné příspěvky a částky, jež mají být obdrženy v důsledku úprav v rámci překlenovacího nástroje. Činnost překlenovacího nástroje byla financována z prostředků uvolněných z předchozích ERF. Související změny kapitálu byly vykázány v roce 2015.

Příslušné částky jsou shrnuty v následující tabulce:

			v milionech EUR
Členské státy	Částky, které budou přijaty od členských států	Částky, které budou odečteny od příspěvků členských států	Čistá částka k 31.12.2016
Belgie	25	–	25
Kypr	0	–	0
Česká republika	2	–	2
Řecko	0	–	0
Lotyšsko	0	–	0
Portugalsko	0	–	0
Rumunsko	2	–	2
Slovinsko	1	–	1
Spojené království	10	–	10
Celkem	40	–	40

24.Pohledávky ze směnných transakcí

						v milionech EUR
	8. ERF	9. ERF	10. ERF	11. ERF	31.12.2016	31.12.2015
Příjmy příštích období	0	63	7	0	70	67
Spojovací účty mezi ERF	196	424	3 424	(4 043)	(0)	0
Celkem	196	487	3 431	(4 043)	70	67

Jako příjmy příštích období jsou účtovány zejména naběhlé úroky z předběžného financování projektů (63 milionů EUR) a ze svěřenského fondu pro Afriku (7 milionů EUR).

V zájmu efektivity byl jediný účet peněžních prostředků pro všechny ERF alokován do 11. ERF 9 . Salda transakcí mezi jednotlivými ERF se tak zachycují na spojovacích účtech mezi rozvahami jednotlivých ERF. Spojovací účty se uvádějí výhradně u jednotlivých ERF.

24.1.PENĚŽNÍ PROSTŘEDKY A PENĚŽNÍ EKVIVALENTY 10

						v milionech EUR
	8. ERF	9. ERF	10. ERF	11. ERF	31.12.2016	31.12.2015
Zvláštní účty:
finanční instituce členských států	–	–	–	291	291	126
Běžné účty:
obchodní banky	–	–	–	389	389	377
Zvláštní fond pro Demokratickou republiku Kongo*	–	–	–	–	–	1
Celkem	–	–	–	680	680	504

*Tento zůstatek představuje částky, které jsou uvolněny pro Demokratickou republiku Kongo v souladu s ustanoveními rozhodnutí Rady 2003/583/ES.

Celkový nárůst objemu peněžních prostředků a peněžních ekvivalentů je dán převážně tím, že některé členské státy uhradily v prosinci 2016 zálohy na první příspěvky na rok 2017.

Je třeba upozornit na existenci fondů STABEX, z nichž jsou vypláceny prostředky příjemcům z řad zemí AKT, takže tyto prostředky nejsou zahrnuty v rozvaze ERF. STABEX je zkratka pro systém finančních náhrad EU na stabilizaci příjmů z vývozu zemí AKT. Jakmile se Komise a přijímající stát (AKT) dohodnou na způsobu využití prostředků STABEX, podepíší spolu dohodu o převodu. V souladu s článkem 211 dohody z Lomé IV 11 (v revidovaném znění) se prostředky převedou na úročený zajišťovací účet se dvěma podpisovými právy (Komise a přijímajícího státu) otevřený jménem státu AKT. Prostředky na tomto účtu zůstanou, dokud nejsou převedeny na konkrétní projekt na základě rámce vzájemných povinností (FMO). Schvalující osoba z Komise si podpisové právo k účtu ponechává, aby se zajistilo, že prostředky z něj budou vypláceny řádným způsobem. Prostředky na účtech se dvěma podpisovými právy jsou majetkem státu AKT, a nevykazují se tedy v účetní závěrce ERF jako aktiva. Převody na tyto účty se vykazují jako platby STABEX. Více informací viz též bod 3.1.1.

V zájmu lepší prezentace údajů v účetní závěrce za rok 2016 byla přezkoumána klasifikace finančních institucí a bank. Ve stejném členění jsou pro srovnání uvedeny údaje za rok 2015.

ZÁVAZKY

24.2.REZERVY

						v milionech EUR
	8. ERF	9. ERF	10. ERF	11. ERF	31.12.2016	31.12.2015
Rezervy	–	–	–	4	4	4
Celkem	–	–	–	4	4	4

Rezerva představuje nejlepší možný odhad částky, kterou ERF pravděpodobně uhradí za účelem financování řádného ukončení činnosti Střediska pro rozvoj podnikání (CDE), o němž rozhodl Výbor velvyslanců AKT-EU (rozhodnutí č. 4/2014 ze dne 23. října 2014).

Její výše zohledňuje soudní řízení (1,2 milionu EUR) vedená proti CDE a zbývající předpokládané náklady na pasivní fázi (např. zbývající administrativní činnosti, dobíhající soudní spory, archiv atd.), jež byla zahájena dne 31. prosince 2016 (viz bod 4.3.2).

24.3.FINANČNÍ ZÁVAZKY

						v milionech EUR
	8. ERF	9. ERF	10. ERF	11. ERF	31.12.2016	31.12.2015
Spolufinancování – závazky	–	–	6	–	6	10
Celkem	–	–	6	–	6	10

Změna ve výši celkových závazků ze spolufinancování je vysvětlena v bodě 2.7.2.1.

24.4.ZÁVAZKY

							v milionech EUR
	Bod	8. ERF	9. ERF	10. ERF	11. ERF	31.12.2016	31.12.2015
Krátkodobé závazky	2.7.1	0	12	112	97	222	180
Ostatní závazky	2.7.2	–	(0)	325	2	327	340
Celkem		0	12	438	99	549	520

25. Krátkodobé závazky

						v milionech EUR
	8. ERF	9. ERF	10. ERF	11. ERF	31.12.2016	31.12.2015
Dodavatelé	0	11	69	19	98	79
Členské státy	–	–	0	–	0	0
Třetí země	0	0	29	61	91	83
Veřejnoprávní subjekty	0	1	18	14	32	21
Ostatní krátkodobé závazky	0	1	(4)	4	1	(3)
Celkem	0	12	112	97	222	180

Jako závazky jsou zachyceny výkazy nákladů, jež ERF obdržel v rámci grantových operací. Nárokovaná částka se vykáže v okamžiku obdržení žádosti. Stejně se postupuje u faktur a dobropisů došlých v rámci zadaných zakázek. Při uzávěrce na konci roku byly zohledněny příslušné žádosti o proplacení nákladů. Po oddělení účetních období byly odhadované způsobilé částky vykázány výsledkově.

26.Ostatní závazky

							v milionech EUR
	Bod	8. ERF	9. ERF	10. ERF	11. ERF	31.12.2016	31.12.2015
Závazky ze spolufinancování	2.7.2.1	–	–	63	1	64	31
Časově rozlišený kapitálový vklad	2.7.2.2	–	–	261	–	261	307
Jiné ostatní závazky	2.7.2.3	–	–	–	2	2	2
Celkem		–	–	324	3	327	340

27.Závazky ze spolufinancování

V tabulce níže jsou rozepsány dlouhodobé a krátkodobé závazky ze spolufinancování, jež připadají na jednotlivé členské státy.

						v milionech EUR
	8. ERF	9. ERF	10. ERF	11. ERF	31.12.2016	31.12.2015
Dlouhodobé spolufinancování
Belgie	–	–	2	–	2	1
Německo	–	–	0	–	0	1
Spojené království	–	–	1	–	1	3
Švédsko	–	–	2	–	2	4
Kanada	–	–	0	–	0	1
	–	–	6	–	6	10
Krátkodobé spolufinancování
Belgie	–	–	3	1	4	3
Dánsko	–	–	1	0	1	1
Francie	–	–	37	–	37	10
Německo	–	–	1	–	1	1
Nizozemsko	–	–	1	–	1	1
Španělsko	–	–	3	–	3	3
Spojené království	–	–	11	–	11	1
Švédsko	–	–	7	–	7	12
Kanada	–	–	0	–	0	(1)
	–	–	63	1	64	31
Celkem	–	–	69	1	70	41

Celkově se dlouhodobé a krátkodobé závazky ze spolufinancování oproti předchozímu sledovanému období zvýšily o 29 milionů EUR.

V roce 2016 poskytly nové příspěvky na spolufinancování Spojené království (9,4 milionu EUR), Belgie (3,3 milionu EUR) a Švédsko (0,9 milionu EUR).

Celkové dlouhodobé a krátkodobé závazky vzrostly o 15 milionů EUR, které připadají na vykázané výnosy a náklady ze spolufinancovaných projektů (viz body 3.1.2 a 3.4).

28.Časově rozlišený kapitálový vklad

						v milionech EUR
	8. ERF	9. ERF	10. ERF	11. ERF	31.12.2016	31.12.2015
Spojené království	–	–	252	–	252	259
Švédsko	–	–	–	–	–	48
Maďarsko	–	–	9	–	9	–
Celkem	–	–	261	–	261	307

V položce Časově rozlišený kapitálový vklad jsou zachyceny příspěvky členských států uhrazené předem.

29.Jiné ostatní závazky

V této položce jsou vykázány zejména nepřiřazené přijaté peněžní prostředky a vrácené platby.

29.1.VÝDAJE A VÝNOSY PŘÍŠTÍCH OBDOBÍ

						v milionech EUR
	8. ERF	9. ERF	10. ERF	11. ERF	31.12.2016	31.12.2015
Výdaje příštích období	1	93	567	110	770	853
Ostatní časové rozlišení	–	(0)	(0)	6	6	2
Celkem	1	93	567	115	776	855

Jako výdaje příštích období jsou zachyceny odhadované provozní náklady na probíhající či ukončené smlouvy, v jejichž případě nebyly validovány žádosti o proplacení nákladů. Způsobilé náklady příjemců prostředků z ERF za rok 2016 byly v těchto případech odhadnuty na základě nejlepších dostupných informací o stávajících smlouvách. Podíl těchto odhadovaných budoucích výdajů, který připadá na vyplacené předběžné financování, byl zaúčtován jako snížení předběžného financování (viz bod 2.1).

ČISTÁ AKTIVA

29.2.KAPITÁL FONDU

30.Vyžádaný kapitál – aktivní ERF

					v milionech EUR
	8. ERF	9. ERF	10. ERF	11. ERF	Celkem
Kapitál fondu	12 164	10 973	20 960	29 367	73 464
Nevyžádaný kapitál fondu	(0)	(0)	(5 223)	(29 367)	(34 590)
Vyžádaný kapitál fondu k 31. 12. 2015	12 164	10 973	15 737	–	38 873

Kapitál fondu	12 164	10 973	20 960	29 367	73 464
Nevyžádaný kapitál fondu	–	(0)	(1 773)	(29 367)	(31 140)
Vyžádaný kapitál fondu k 31. 12. 2016	12 164	10 973	19 187	–	42 323

Kapitál fondu představuje celkovou výši příspěvků členských států do příslušného ERF, jež byly stanoveny v jednotlivých vnitřních dohodách. Nevyžádaný kapitál představují počáteční příspěvky, k jejichž úhradě dosud nebyly členské státy vyzvány.

Vyžádaný kapitál představuje počáteční příspěvky, k jejichž převedení na pokladní účty byly členské státy vyzvány (viz bod 2.9.2 níže).

31.Vyžádaný a nevyžádaný kapitál připadající na jednotlivé členské státy

				v milionech EUR
Příspěvky	%	Nevyžádaný kapitál k 31. 12. 2015	Kapitál vyžádaný v roce 2016	Nevyžádaný kapitál k 31. 12. 2016
Rakousko	2,41	126	(83)	43
Belgie	3,53	184	(122)	63
Bulharsko	0,14	7	(5)	2
Kypr	0,09	5	(3)	2
Česká republika	0,51	27	(18)	9
Dánsko	2,00	104	(69)	35
Estonsko	0,05	3	(2)	1
Finsko	1,47	77	(51)	26
Francie	19,55	1 021	(674)	347
Německo	20,50	1 071	(707)	364
Řecko	1,47	77	(51)	26
Maďarsko	0,55	29	(19)	10
Irsko	0,91	48	(31)	16
Itálie	12,86	672	(444)	228
Lotyšsko	0,07	4	(2)	1
Litva	0,12	6	(4)	2
Lucembursko	0,27	14	(9)	5
Malta	0,03	2	(1)	1
Nizozemsko	4,85	253	(167)	86
Polsko	1,30	68	(45)	23
Portugalsko	1,15	60	(40)	20
Rumunsko	0,37	19	(13)	7
Slovensko	0,21	11	(7)	4
Slovinsko	0,18	9	(6)	3
Španělsko	7,85	410	(271)	139
Švédsko	2,74	143	(95)	49
Spojené království	14,82	774	(511)	263
Celkem	100,00	5 223	(3 450)	1 773

Položka Kapitál vyžádaný v roce 2016 se týká výhradně příspěvků do 10. ERF. Jeho celá výše je tvořena příspěvky uhrazenými na základě řádné výzvy (3 450 milionů EUR). Kapitál osmého a devátého ERF byl vyžádán a splacen v plném rozsahu. Do 11. ERF dosud nebyl vyžádán žádný kapitál.

32.Vyžádaný kapitál převedený z uzavřených ERF

						v milionech EUR
	8. ERF	9. ERF	10. ERF	11. ERF	31.12.2016	31.12.2015
Prostředky převedené z uzavřených ERF	627	1 625	–	–	2 252	2 252

Tato položka zahrnuje prostředky převedené z uzavřených ERF do 8. a 9. ERF.

33.Převody vyžádaného kapitálu mezi aktivními ERF

					v milionech EUR
	8. ERF	9. ERF	10. ERF	11. ERF	Celkem
Zůstatek k 31. 12. 2014	(3 147)	1 758	(209)	1 597	–
Převod částek uvolněných z předchozích ERF do výkonnostní rezervy 10. ERF	(6)	(109)	114	–	–
Převod částek uvolněných z předchozích ERF do výkonnostní rezervy 11. ERF	–	–	(32)	32	–
Převod z výkonnostních rezerv 10. a 11. ERF do překlenovacího nástroje	–	–	(41)	41	–
Prostředky vrácené z překlenovacího nástroje do výkonnostních rezerv 10. a 11. ERF	–	–	11	(11)	–
Vrácení prostředků přidělených na závazky v rámci překlenovacího nástroje	676	727	192	(1 595)	–
Zůstatek k 31. 12. 2015	(2 476)	2 376	35	65	–
Převod částek uvolněných z předchozích ERF do výkonnostní rezervy 10. ERF	(20)	(163)	182		–
Převod částek uvolněných z předchozích ERF do výkonnostní rezervy 11. ERF	–	–	(356)	356	–
Převod z výkonnostní rezervy 11. ERF na africký mírový projekt (10. ERF)	–	–	386	(386)	–
Zůstatek k 31. 12. 2016	(2 496)	2 214	247	35	–

V této položce jsou vykázány prostředky převedené mezi aktivními ERF.

Od vstupu dohody z Cotonou v platnost se veškeré nepoužité prostředky z předchozích, dosud aktivních ERF uvolňují a převádějí do nejnověji otevřených ERF. O prostředky převedené z jiných ERF se navyšují prostředky cílového fondu a snižují prostředky fondu původu. Prostředky převedené do výkonnostních rezerv 10. a 11. ERF lze přidělit na závazky pouze za zvláštních podmínek stanovených ve vnitřních dohodách.

V roce 2016 bylo z výkonnostní rezervy 11. ERF použito 386 milionů EUR na financování afrického mírového projektu v rámci 10. ERF.

34.PŘÍLOHA K VÝKAZU FINANČNÍ VÝKONNOSTI

VÝNOSY

			v milionech EUR
	Bod	2016	2015
Výnosy z nesměnných transakcí	3.1	8	90
Výnosy ze směnných transakcí	3.2	66	50
Celkem		73	140

34.1.VÝNOSY Z NESMĚNNÝCH TRANSAKCÍ

							v milionech EUR
	Bod	8. ERF	9. ERF	10. ERF	11. ERF	2016	2015
Inkaso nákladů		0	5	13	4	23	20
Inkaso prostředků STABEX	3.1.1	1	–	–	–	1	1
Výnosy ze spolufinancování	3.1.2	–	–	(15)	–	(15)	69
Celkem		1	5	(2)	4	8	90

Výnosy z nesměnných transakcí lze rozčlenit podle způsobu řízení následovně:

		v milionech EUR
	2016	2015
Přímé řízení	6	61
Plnění provádí:
Komise	1	3
delegace EU	5	58
Nepřímé řízení	2	29
Plnění provádí:
třetí země	(0)	14
mezinárodní organizace	2	14
veřejnoprávní subjekty	0	0
soukromoprávní subjekty pověřené výkonem veřejné služby	0	1
Celkem	8	90

35.Inkaso prostředků STABEX

V roce 2016 byl do ERF z účtů se dvěma podpisovými právy v zemích AKT vrácen 1 milion EUR. Tyto výnosy jsou vykázány mezi výnosy z nesměnných transakcí (inkaso prostředků STABEX) ve výkazu o finanční výkonnosti 8. ERF.

36.Výnosy ze spolufinancování

Obdržené příspěvky na spolufinancování splňují kritéria podmíněných výnosů z nesměnných transakcí, a jako takové by neměly ovlivňovat výkaz o finanční výkonnosti. Tyto obdržené příspěvky zůstanou vykázány jako závazky (viz bod 2.7.2.1), dokud nebudou splněny podmínky vázané na darované prostředky, tj. dokud nevzniknou způsobilé náklady (viz bod 3.4). Následně budou v odpovídající výši zaúčtovány výnosy z nesměnných transakcí plynoucí ze spolufinancování. Výsledek hospodaření za běžný rok je proto nulový.

36.1.VÝNOSY ZE SMĚNNÝCH TRANSAKCÍ

						v milionech EUR
	8. ERF	9. ERF	10. ERF	11. ERF	2016	2015
Finanční výnosy	(0)	2	2	(1)	3	8
Ostatní výnosy	2	17	40	3	62	42
Celkem	2	19	43	2	66	50

Finanční výnosy připadají zejména na úroky z předběžného financování, jež v roce 2016 dosáhly 3 milionů EUR 12 (2015: 7 milionů EUR).

Jako ostatní výnosy jsou vykázány pouze realizované a nerealizované kurzové zisky.

NÁKLADY

36.2.NÁSTROJE POMOCI

						v milionech EUR
	8. ERF	9. ERF	10. ERF	11. ERF	2016	2015
Programovatelná pomoc	1	(3)	1 007	746	1 751	1 971
Makroekonomická podpora	–	39	–	–	39	51
Odvětvová politika	(0)	18	–	–	18	(24)
Projekty uvnitř AKT	–	41	301	351	693	746
Úrokové subvence	(3)	–	–	–	(3)	(6)
Pomoc na mimořádné situace	–	(0)	98	300	398	285
Ostatní programy pomoci vztahující se k předchozím ERF	–	1	–	–	1	0
Institucionální podpora	–	–	5	33	38	34
Kompenzace za ztrátu příjmů z vývozu	(0)	0	–	–	0	(3)
Příspěvky do svěřenských fondů	–	–	–	35	35	5
Celkem	(2)	95	1 411	1 465	2 970	3 059

Provozní náklady ERF vznikají činností různých nástrojů pomoci. Mají různou podobu v závislosti na tom, jak jsou finanční prostředky vypláceny a spravovány.

36.3.NÁKLADY NA SPOLUFINANCOVÁNÍ

						v milionech EUR
	8. ERF	9. ERF	10. ERF	11. ERF	2016	2015
Spolufinancování	–	–	(15)	–	(15)	69

Jedná se o náklady na projekty spolufinancování vzniklé v roce 2016. Je třeba poznamenat, že mezi těmito náklady jsou vykázány i odhady provedené při oddělování účetních období (a je v nich tedy zahrnuto i odúčtování odhadů z předchozího roku). Jelikož jsou odúčtované odhady nákladů z roku 2015 (50 milionů EUR) vyšší než náklady skutečně vzniklé v roce 2016 (35 milionů EUR), vycházejí náklady na spolufinancování v roce 2016 jako záporné. Související záporné výnosy byly zachyceny výsledkově (viz bod 3.1.2).

36.4.NÁKLADY NA NÁSTROJE POMOCI A SPOLUFINANCOVÁNÍ V ČLENĚNÍ PODLE ZPŮSOBŮ ŘÍZENÍ

		v milionech EUR
	2016	2015
Přímé řízení	1 173	1 106
Plnění provádí:
Komise	140	99
výkonné agentury EU	10	2
svěřenské fondy	36	5
delegace EU	987	1 000
Nepřímé řízení	1 781	2 023
Plnění provádí:
EIB a EIF	5	31
mezinárodní organizace	821	990
soukromoprávní subjekty pověřené výkonem veřejné služby	143	31
veřejnoprávní subjekty	57	70
třetí země	756	900
soukromoprávní subjekty realizující partnerství veř. a soukr. sektoru	(1)	1
Celkem	2 954	3 128

36.5.FINANČNÍ NÁKLADY

						v milionech EUR
	8. ERF	9. ERF	10. ERF	11. ERF	2016	2015
Opravné položky k pohledávkám	0	0	(4)	–	(4)	1
Ostatní finanční náklady	–	–	–	0	0	0
Celkem	0	0	(4)	0	(4)	1

Mezi opravnými položkami k pohledávkám jsou vykázány odhady nákladů na nevymahatelné pohledávky, jež byly provedeny při uzávěrkových operacích, a odúčtování odhadů z loňského roku. Jelikož jsou odúčtované částky z roku 2015 (29 milionů EUR) vyšší než částky odhadnuté v roce 2016 (25 milionů EUR), vycházejí náklady na opravné položky k pohledávkám v roce 2016 v úhrnu jako záporné.

36.6.OSTATNÍ NÁKLADY

						v milionech EUR
	8. ERF	9. ERF	10. ERF	11. ERF	2016	2015
Náklady na správu a IT	–	(0)	4	126	129	113
Rezerva na rizika a náklady	–	–	–	–	–	4
Realizované ztráty z pohledávek z obchodního styku	0	0	0	–	0	2
Kurzové ztráty	3	19	42	3	66	44
Celkem	3	19	46	129	196	162

Tato položka obsahuje podpůrné náklady, tj. správní náklady plynoucí z plánování a čerpání ERF. Jedná se o náklady na přípravu, monitorování a hodnocení projektů a na následná opatření, jakož i o náklady na počítačové sítě, technickou podporu apod.

37.PODMÍNĚNÉ ZÁVAZKY A PODMÍNĚNÁ AKTIVA A DALŠÍ VÝZNAMNÉ ZVEŘEJŇOVANÉ INFORMACE

37.1. PODMÍNĚNÁ AKTIVA

						v milionech EUR
	8. ERF	9. ERF	10. ERF	11. ERF	31.12.2016	31.12.2015
Jistoty za plnění	(0)	4	5	0	9	13
Záruky za zádržné	–	4	3	–	7	6
Celkem	(0)	7	8	0	16	20

Jistoty pro účely plnění jsou požadovány k zajištění toho, aby příjemci finančních prostředků ERF plnili své závazky, které jim ze smluv s ERF vyplývají.

Zádržné se vztahuje výlučně na stavební zakázky. Aby se zajistilo, že zhotovitel splní své závazky, je mu z průběžné platby zadrženo obvykle 10 %. Takto zadržené částky jsou zaúčtovány jako závazky. Se souhlasem veřejného zadavatele však může zhotovitel předložit záruku za zádržné, která zadržení části průběžných plateb nahrazuje. Takto přijaté záruky se vykazují jako podmíněná aktiva.

V případě zakázek řízených v režimu nepřímého řízení není příjemcem záruk ERF, nýbrž jiní veřejní zadavatelé, takže ERF o těchto zárukách neúčtuje.

37.2.DALŠÍ VÝZNAMNÉ ZVEŘEJŇOVANÉ INFORMACE

38.Zbývající závazky dosud nevykázané jako náklad

Níže vykázaná částka představuje rozdíl mezi zbývajícími rozpočtovými závazky (RAL, „Reste à Liquider“) a souvisejícími částkami, které byly ve výkazu finanční výkonnosti vykázány jako náklady. Zbývající rozpočtové závazky představují dosud nevyužité závazky, jež dosud nebyly zrušeny a/nebo v souvislosti s nimiž dosud neproběhla platba. Zbývající závazky jsou přirozeným důsledkem existence víceletých programů.

						v milionech EUR
	8. ERF	9. ERF	10. ERF	11. ERF	31.12.2016	31.12.2015
Zbývající závazky dosud nevykázané jako náklad	2	202	2 406	4 136	6 746	5 821
Celkem	2	202	2 406	4 136	6 746	5 821

K 31. prosinci 2016 činily zbývající rozpočtové závazky celkem 7 665 milionů EUR (2015: 6 809 milionů EUR).

39.Středisko pro rozvoj podnikání

Rada ministrů AKT-EU se v červnu 2014 rozhodla, že „přistoupí k řádnému uzavření CDE“ a zároveň „zajistí, aby projekty podpory soukromého sektoru, jež CDE realizuje v zemích a regionech AKT, byly v plném rozsahu dokončeny“. Za tímto účelem Rada ministrů AKT-EU přenesla na Výbor velvyslanců AKT-EU pravomoc v této záležitosti pokračovat a přijímat nutná rozhodnutí.

Výbor velvyslanců AKT-EU přijal dne 23. října 2014 rozhodnutí č. 4/2014, jímž pověřil výkonnou radu CDE, aby s okamžitým účinkem přijala všechna příslušná opatření k uzavření CDE. Článkem 2 uvedeného rozhodnutí byla výkonná rada pověřena, aby uzavřela smlouvu se správcem, který připraví a uskuteční plán na uzavření CDE.

Správce na konci června 2015 předložil výkonné radě CDE konečný strategický plán včetně rozpočtu a rozpisu prací, který odráží výsledky sociálního dialogu. Rozpočet konečného strategického plánu, schválený výkonnou radou CDE, použila Komise jako základ návrhu rozhodnutí o financování v objemu 18,2 milionu EUR. Toto rozhodnutí bylo přijato ještě v roce 2015. Po přijetí rozhodnutí o financování uzavřela Komise s CDE v prosinci 2015 grantovou dohodu, na jejímž základě je poskytnuto nezbytné financování na realizaci veškerého majetku CDE a vyrovnání jeho závazků. Tato grantová dohoda je účinná od 1. ledna 2016 do 31. prosince 2017. Hodnota této smlouvy je kryta zbývajícími závazky, jež dosud nejsou vykázány jako náklad.

40.ŘÍZENÍ FINANČNÍCH RIZIK

Následující údaje o řízení finančních rizik ERF se týkají pokladních operací, které při správě prostředků ERF provádí Komise na účet fondu.

40.1.ZÁSADY ŘÍZENÍ RIZIK A ZAJIŠŤOVACÍ OPERACE

Pravidla a zásady pro řízení pokladních operací stanoví finanční nařízení pro 11. ERF a vnitřní dohoda.

Z výše uvedené právní úpravy vyplývají následující hlavní zásady:

-Příspěvky do ERF převádějí členské státy na zvláštní účty zřízené u jejich centrálních bank nebo u jimi určených finančních institucí. Příspěvky se na těchto účtech ponechají do doby, než je třeba provést z ERF platby.

-Příspěvky do ERF hradí členské státy v eurech, přičemž platby z ERF jsou denominovány i v jiných měnách, včetně měn méně známých.

-Bankovní účty zřízené Komisí na účet ERF nesmějí být přečerpány.

Vedle těchto zvláštních účtů má Komise u finančních institucí (centrálních i obchodních bank) jménem ERF otevřeny další účty. Tyto účty slouží k provádění odchozích a příchozích plateb s výjimkou příspěvků členských států do rozpočtu.

Pokladní a platební operace jsou vysoce automatizovány a využívají moderních informačních technologií. V zájmu bezpečnosti systémů a oddělení funkcí, jež vyžadují finanční nařízení, interní kontrolní standardy Komise a zásady auditu, se používají zvláštní postupy.

Správa pokladních a platebních operací se řídí souborem písemně stanovených zásad a postupů, jejichž cílem je omezit operační a finanční riziko a zajistit odpovídající úroveň kontroly. Tyto zásady a postupy platí pro jednotlivé druhy operací a jejich dodržování je pravidelně kontrolováno.

40.2.MĚNOVÉ RIZIKO

Expozice ERF vůči měnovému riziku ke konci roku – čistá pozice

														v milionech EUR
	31.12.2016							31.12.2015
	USD	GBP	DKK	SEK	EUR	Ostatní	Celkem	USD	GBP	DKK	SEK	EUR	Ostatní	Celkem
Finanční aktiva
Pohledávky a částky k inkasu	0	–	–	–	129	3	132	–	–	–	–	171	1	171
Peněžní prostředky a peněžní ekvivalenty	2	0	–	–	678	–	680	4	0	–	–	500	–	504
Celkem	2	0	–	–	807	3	812	4	0	–	–	671	1	675
Finanční závazky
Dlouhodobé finanční závazky	–	–	–	–	(6)	–	(6)	0	–	–	–	(10)	–	(10)
Závazky	0	–	–	–	(495)	(54)	(549)	0	–	–	–	(473)	(47)	(520)
Celkem	0	–	–	–	(501)	(54)	(555)	0	–	–	–	(483)	(47)	(530)
Celkem	2	0	–	–	306	(51)	257	4	0	–	–	188	(46)	145

Všechny příspěvky jsou drženy v eurech. Jiné měny se nakupují pouze tehdy, jsou-li nezbytné k provedení plateb. Pokladní operace ERF díky tomu nejsou vystaveny měnovému riziku.

40.3.ÚROKOVÉ RIZIKO

Vzhledem k tomu, že si ERF nepůjčuje žádné peníze, není vystaven úrokovému riziku.

Úroky nabíhají ze zůstatků na bankovních účtech ERF. Komise proto na účet ERF zavedla opatření k tomu, aby výnosový úrok řádně odpovídal tržním úrokovým sazbám a jejich případnému kolísání.

Příspěvky do rozpočtu ERF převádějí členské státy na zvláštní účty zřízené u jimi určených finančních institucí. Vzhledem k tomu, že úročení těchto účtů může být v současné době v některých případech záporné, jsou v rámci řízení hotovosti zavedeny postupy k minimalizaci zůstatků na těchto účtech. Navíc platí, že v souladu s nařízením Rady (EU) 2016/888 je případné záporné úročení těchto účtů nákladem příslušného členského státu.

Úroky ze zůstatků jednodenních vkladů na účtech obchodních bank jsou připisovány každodenně. Úročení zůstatků na takových účtech se provádí na základě variabilních tržních sazeb, na něž se uplatňuje smluvní marže (kladná či záporná). U většiny účtů je úročení navázáno na tržní referenční sazbu a upravuje se tak, aby odráželo veškeré pohyby této sazby. ERF proto nepodstupuje riziko, že by zůstatky na jeho účtech byly úročeny pod úrovní tržních sazeb.

40.4.ÚVĚROVÉ RIZIKO (RIZIKO PROTISTRANY)

Finanční aktiva, která nejsou po splatnosti, ani nemají sníženou hodnotou

					v milionech EUR
	Celkem	Ani po splatnosti, ani se sníženou hodnotou	Po splatnosti, ale bez snížené hodnoty
			< 1 rok	1–5 let	> 5 let
Pohledávky ze směnných a částky k inkasu z nesměnných transakcí	132	93	36	4	–
Celkem k 31. 12. 2016	132	93	36	4	–
Pohledávky ze směnných a částky k inkasu z nesměnných transakcí	171	50	120	1	–
Celkem k 31. 12. 2015	171	50	120	1	–

Finanční aktiva podle kategorií rizika:

					v milionech EUR
	31.12.2016			31.12.2015
	Pohledávky	Hotovost	Celkem	Pohledávky		Hotovost	Celkem
Protistrany s externím úvěrovým ratingem
Bonitní (nejvyšší kvalita) a vysoká kvalita	34	284	318	6		167	173
Vyšší střední kvalita	3	371	374	34		16	50
Nižší střední kvalita	2	16	18	36		312	348
Neinvestiční stupeň	1	9	10	14		9	23
Celkem	40	680	720	90		503	593
Protistrany bez externího úvěrového ratingu							–
Skupina 1 (dlužníci bez předchozího selhání)	92	0	92	81		1	82
Skupina 2 (dlužníci s předchozím selháním)	–	–	–	–		–	–
Celkem	92	0	92	81		1	82
Celkem	132	680	812	171		504	675

V kategorii neinvestiční stupeň a nižní střední kvalita jsou vedeny zejména příspěvky do ERF, jež členské státy hradí na zvláštní účty zřízené v souladu s čl. 22 odst. 3 finančního nařízení pro ERF. Podle uvedeného nařízení musí příspěvky na těchto účtech zůstat do doby, než je třeba platby provést.

Na těchto zvláštních účtech, jež členské státy za účelem úhrady příspěvků zřizují, je v souladu s finančním nařízením pro ERF vedena většina pokladních zdrojů těchto fondů. Většina těchto účtů je vedena u ministerstev financí nebo centrálních bank členských států. Tyto instituce představují pro ERF nejnižší riziko protistrany (jedná se o expozici vůči členským státům).

Pokud jde o pokladní zdroje ERF, jež jsou uloženy u obchodních bank za účelem provádění plateb, tyto účty se doplňují až v době, kdy je to třeba. Toto doplňování je automaticky řízeno pokladním systémem Komise pro řízení hotovosti. Na každém účtu je ponechávána jen minimální hotovost, která je úměrná průměrnému dennímu objemu odchozích plateb. Částky vedené na těchto účtech do druhého dne jsou tak trvale udržovány nízké, takže ERF je vystaven jen omezenému riziku.

Navíc jsou uplatňovány zvláštní zásady pro výběr obchodních bank, aby bylo riziko protistrany, jemuž je ERF vystaven, dále minimalizováno.

Všechny obchodní banky jsou vybírány ve výběrových řízeních. Pro účast v nich je požadován minimální krátkodobý úvěrový rating P-1 agentury Moody´s nebo jeho ekvivalent (A-1 agentury S&P nebo F1 agentury Fitch). Za zvláštních, řádně odůvodněných okolností může být vyžadovaný rating nižší.

40.5.RIZIKO LIKVIDITY

Analýza finančních závazků podle zbytkové smluvní splatnosti

				v milionech EUR
	< 1 rok	1–5 let	> 5 let	Celkem
Finanční závazky	549	6	–	555
Celkem k 31. 12. 2016	549	6	–	555
Finanční závazky	520	10	–	530
Celkem k 31. 12. 2015	520	10	–	530

Rozpočtové zásady platné pro ERF zajišťují, aby celkové hotovostní zdroje na dané rozpočtové období vždy dostačovaly k provedení všech příslušných plateb. Celkové příspěvky členských států se tedy rovnají celkové výši prostředků na platby v příslušném rozpočtovém období.

Příspěvky členských států do ERF jsou nicméně rozděleny do tří splátek hrazených v průběhu roku, zatímco platby vykazují určitou sezónnost.

Aby bylo zaručeno, že pokladní zdroje budou vždy dostačovat k pokrytí plateb, jež mají být v daném měsíci provedeny, pokladna Komise a příslušná oddělení vydávající prostředky se navzájem pravidelně informují o stavu pokladny. Cílem tohoto postupu je zabezpečit, aby odchozí platby nebyly nikdy vyšší než dostupné pokladní zdroje.

Kromě výše uvedeného se při denních pokladních operacích ERF používají automatizované nástroje pro správu hotovosti, které zajišťují, aby na všech bankovních účtech ERF byla každý den k dispozici dostatečná likvidita.

41.ZVEŘEJNĚNÍ INFORMACÍ O SPŘÍZNĚNÝCH STRANÁCH

Spřízněnými stranami ERF jsou svěřenský fond Bêkou a svěřenský fond pro Afriku. Transakce mezi těmito subjekty se uskutečňují v rámci běžných operací ERF. Z tohoto důvodu nejsou podle účetních pravidel EU nezbytné žádné zvláštní požadavky na zveřejnění údajů o těchto transakcích.

ERF je spravován Komisí, a nemá tedy samostatný řídící orgán. Finanční nároky vrcholového vedení EU, včetně Komise, jsou vykázány v konsolidované účetní závěrce Evropské unie v oddíle 7.2 „Finanční nároky členů vrcholového vedení“.

42.UDÁLOSTI PO ROZVAHOVÉM DNI

Ke dni předložení účetní závěrky se účetní ERF nedozvěděla o žádných významných záležitostech, které by vyžadovaly samostatné zveřejnění v tomto oddíle, ani jí takové záležitosti nebyly nahlášeny. Roční účetní závěrka a příloha k ní byly sestaveny za pomoci nejaktuálnějších dostupných údajů, jež jsou součástí výše uvedených informací.

43.SESOUHLASENÍ VÝSLEDKU HOSPODAŘENÍ A VÝSLEDKU PLNĚNÍ ROZPOČTU

Výsledek hospodaření běžného roku byl vypočten podle zásad akruálního účetnictví. Výsledek plnění rozpočtu je však založen na pravidlech hotovostního účetnictví. Jelikož oba výsledky vycházejí ze stejných podkladových transakcí, je zajištění jejich srovnatelnosti užitečným kontrolním nástrojem. Sesouhlasení obou výsledků je provedeno v níže uvedené tabulce, jež uvádí hlavní srovnávané částky rozdělené do nákladových a výnosových položek.

		v milionech EUR
	2016	2015
VÝSLEDEK HOSPODAŘENÍ ZA BĚŽNÝ ROK	(3 073)	(3 152)

Výnosy
Nároky, které nemají vliv na výsledek plnění rozpočtu	(2)	(1)
Nároky stanovené v běžném roce, avšak zatím nevybrané	(7)	(11)
Nároky stanovené v předchozích letech a vybrané v běžném roce	16	19
Čistý vliv předběžného financování	43	28
Příjmy příštích období (netto)	8	29
Náklady
Dosud neuhrazené náklady běžného roku	63	61
Náklady minulých let uhrazené v běžném roce	(129)	(221)
Zrušení plateb	22	12
Čistý vliv předběžného financování	(459)	(53)
Výdaje příštích období (netto)	168	200

VÝSLEDEK PLNĚNÍ ROZPOČTU ZA BĚŽNÝ ROK	(3 350)	(3 088)

43.1.POLOŽKY V SESOUHLASENÍ – VÝNOSY

Rozpočtové příjmy rozpočtového roku odpovídají příjmům, jež byly vybrány na základě nároků stanovených v tomto rozpočtovém roce, a částkám, jež byly vybrány na základě nároků stanovených v minulých letech.

Nároky, které nemají vliv na výsledek plnění rozpočtu, jsou součástí výsledku hospodaření, ale z hlediska rozpočtu na ně nelze pohlížet jako na příjmy, jelikož přijatá částka se převádí do rezerv a bez rozhodnutí Rady ji nelze znovu použít na závazky.

Pro účely sesouhlasení je od hospodářského výsledku třeba odečíst nároky stanovené v běžném roce, avšak zatím nevybrané, jelikož ty nejsou součástí rozpočtových příjmů. Naopak nároky stanovené v předchozích letech a vybrané v běžném roce musejí být pro účely srovnání k hospodářskému výsledku přičteny.

Čistý vliv předběžného financování se získá zúčtováním zpětně získaného předběžného financování. Jedná se o přijatou hotovost, která nemá žádný dopad na hospodářský výsledek.

Čisté příjmy příštích období tvoří především časové rozlišení provedené pro účely uzávěrky ke konci roku. V úvahu se bere pouze čistý vliv časového rozlišení, tj. příjmy příštích období za běžný rok, mínus odúčtování příjmů příštích období za předchozí rok.

43.2.POLOŽKY V SESOUHLASENÍ – NÁKLADY

Dosud neuhrazené náklady běžného roku je třeba pro účely sesouhlasení připočíst, jelikož jsou zahrnuty do hospodářského výsledku, avšak nejsou součástí rozpočtových výdajů. Naopak náklady minulých let uhrazené v běžném roce musí být pro účely sesouhlasení od hospodářského výsledku odečteny, jelikož jsou součástí rozpočtových výdajů běžného roku, avšak na hospodářský výsledek nemají vliv nebo v případě oprav snižují náklady.

Hotovost přijatá ze zrušených plateb nemá vliv na hospodářský výsledek, nýbrž na výsledek plnění rozpočtu.

Čistý vliv předběžného financování je saldem nového předběžného financování vyplaceného v běžném roce (vykázaného jako rozpočtový výdaj běžného roku) a zúčtování předběžného financování, jež bylo vyplaceno v běžném roce či letech minulých, po schválení způsobilých nákladů. Druhý případ představuje výdaj z hlediska akruálního, nikoli však rozpočtového, neboť platba původního předběžného financování již byla zaúčtována jako rozpočtový výdaj v okamžiku svého provedení.

Čisté výdaje příštích období tvoří především časové rozlišení provedené pro účely oddělení účetních období. Jedná se tedy o způsobilé náklady, jež vznikly příjemcům prostředků ERF, avšak nebyly dosud vůči ERF vykázány. V úvahu se bere pouze čistý vliv časového rozlišení, tj. výdaje příštích období za běžný rok minus zrušení výdajů příštích období zaúčtovaných v předchozím roce.

FINANČNÍ VÝKAZY SVĚŘENSKÝCH FONDŮ EU KONSOLIDOVANÉ V ZÁVĚRCE ERF

Vzhledem k zaokrouhlování částek na tisíce eur se může stát, že součty některých finančních údajů v tabulkách nemusí přesně odpovídat.

KONEČNÁ ROČNÍ ÚČETNÍ ZÁVĚRKA SVĚŘENSKÉHO FONDU BÊKOU

Vzhledem k zaokrouhlování částek na tisíce eur se může stát, že součty některých finančních údajů v tabulkách nemusí přesně odpovídat.

ZÁKLADNÍ INFORMACE O SVĚŘENSKÉM FONDU BÊKOU

Základní informace o svěřenských fondech Unie

Svěřenský fond je zřízen na základě právního ujednání. Má samostatnou finanční strukturu, jež sdružuje prostředky od více dárců za účelem společného financování určitého opatření podle společně dohodnutých cílů a formátů vykazování.

Komise je v souladu s čl. 187 odst. 1 finančního nařízení o souhrnném rozpočtu Unie („finanční nařízení EU“) a článku 42 finančního nařízení pro 11. ERF oprávněna zřizovat svěřenské fondy Unie určené pro vnější činnost. Tyto svěřenské fondy jsou zřizovány na základě dohody s dalšími dárci. Účelem těchto fondů je provádět akce v případě mimořádných událostí, akce po odeznění mimořádných událostí a tematicky zaměřené akce. Zřízení svěřenského fondu EU musí být odůvodněno zejména přidanou hodnotou EU (jeho cílů lze lépe dosáhnout na úrovni EU než úrovni celostátní) a komplementaritou (svěřenský fond by neměl duplikovat již zavedené podobné nástroje).

Svěřenské fondy EU jsou zřizovány na dobu určitou, která je spolu s cíli fondů vymezena v jejich zřizovacím aktu. V souladu s článkem 187 finančního nařízení EU platí pro svěřenský fond EU zvláštní úprava řízení a příspěvky určené na fond nejsou součástí rozpočtu EU. Každý svěřenský fond EU má správní radu („rada svěřenského fondu“). Této radě předsedá Komise a zastoupeni jsou v ní dárci a v úloze pozorovatelů pak členské státy, jež do fondu příspěvky neposkytly.

Provozní rada je složena ze zástupce EU („předseda“), zástupců zakládajících členů („místopředsedové“) a zástupců dalších dárců, kteří přispěli nejméně 3 miliony EUR („členové“). Provozní rada rozhoduje o využití prostředků fondu a vyhodnocuje efektivitu činností, jež fond financuje. V rovině správní odpovídá provozní rada mj. za schvalování výroční zprávy, auditované účetní závěrky, vyhodnocování účinnosti systémů vnitřní kontroly, opatření vyvozená ze zjištění interních a externích auditorů ad.

Svěřenské fondy spravuje Komise v rámci odpovědnosti pověřené schvalující osoby, která Komisi a třetím dárcům poskytuje jistotu o využití prostředků fondů. Správcem svěřenského fondu je dále pověřená schvalující osoba. Stejně jako v případě ERF je účetním svěřenského fondu EU účetní Komise, který též odpovídá za stanovení účetních postupů a účtové osnovy, které jsou společné všem svěřenským fondům.

Svěřenský fond Bêkou

První svěřenský fond EU sdružující více dárců, nazvaný Bêkou, což v jazyce Sango znamená „naděje“, zřídila dne 15. července 2014 Komise (zastoupená GŘ DEVCO, GŘ ECHO a ESVČ ) společně s třemi členskými státy (Německem, Francií a Nizozemskem ). Cílem fondu je podpořit stabilizaci a rekonstrukci Středoafrické republiky. Fond byl zřízen na dobu nejdéle 60 měsíců a spravován je z Bruselu.

Roční účetní závěrka svěřenského fondu Bêkou

Podle článku 8 dohody o zřízení Svěřenského fondu Evropské unie pro Středoafrickou republiku, „svěřenského fondu EU Bêkou“, a podle článku 11.2.1 zřizující dohody je roční účetní závěrka tvořena dvěma částmi: 1) výroční finanční zprávou, kterou vypracovává správce svěřenského fondu, a 2) ročními finančními výkazy, jež sestavuje účetní Komise, který je na základě téhož článku současně účetním svěřenského fondu.

Podle článku 8 zřizovací dohody jsou finanční výkazy sestavovány v souladu s účetními pravidly, jež přijal účetní Komise (účetní pravidla EU) a jež vycházejí ze standardů IPSAS.

Roční účetní závěrku povinně audituje nezávislý externí auditor. Její konečné znění předkládají správce svěřenského fondu a účetní provozní radě ke schválení (článek 8.3.4(c)).

Hlavní účetní případy roku

Na konci roku 2016 přispělo do fondu Bêkou sedm dárců: Evropský rozvojový fond (ERF), rozpočet EU, čtyři členské a jeden nečlenský stát.

Svěřenský fond bude financovat aktivity, jež budou Středoafrické republice pomáhat zotavit se z krize a zvládnout obnovu. Důraz bude kladen na opatření, jež mají

·obnovit základní veřejné služby (např. dodávky elektřiny, dopravu, přístup ke spravedlnosti a přístup k vodě) a základní služby sociální (zdravotnictví a vzdělávání), jakož i stabilizovat potravinovou situaci a výživu obyvatel,

·oživit ekonomickou činnost,

·stabilizovat zemi a obnovit sociální strukturu, zejména cestou usmíření, mírového soužití komunit země a úcty k lidským právům,

·obnovit legitimitu, kapacitu a činnost státních a místních správních struktur.

Fond bude financovat i činnosti, jež budou pomáhat zmírňovat dopad krize na sousední země či země, jež poskytují přístřeší uprchlíkům a osobám, jež ze země prchají před násilím.

Koncem roku byl svěřenskému fondu přislíben příspěvek v celkové výši zhruba 173 milionů EUR. Z nich ERF přislíbil 68 milionů EUR, rozpočet EU 50 milionů EUR a členské státy a další dárci 55 milionů EUR.

Pro účely obnovy země bylo přijato celkem 11 programů. Do konce roku 2016 bylo přislíbeno 91,3 milionu EUR, a to na oblasti zdravotnictví, zabezpečení potravin a výživy, infrastruktury, integrace žen do společnosti a pomoci středoafrickým uprchlíkům v okolních zemích.

ROZVAHA SVĚŘENSKÉHO FONDU BÊKOU

		v tisících EUR
	31.12.2016	31.12.2015
DLOUHODOBÝ MAJETEK
Předběžné financování	3 604	3 446
	3 604	3 446
KRÁTKODOBÝ MAJETEK
Předběžné financování	12 458	6 047
Pohledávky ze směnných a částky k inkasu z nesměnných transakcí	1 455	1 364
Peněžní prostředky a peněžní ekvivalenty	43 036	52 461
	56 949	59 873
AKTIVA CELKEM	60 554	63 319

DLOUHODOBÉ ZÁVAZKY
Finanční závazky	(59 339)	(63 125)
	(59 339)	(63 125)
KRÁTKODOBÉ ZÁVAZKY
Výdaje a výnosy příštích období	(1 215)	(193)
	(1 215)	(193)
ZÁVAZKY CELKEM	(60 554)	(63 319)

ČISTÁ AKTIVA	–	–

REZERVNÍ A JINÉ FONDY
Zisk z minulých let	–	–
Výsledek hospodaření za běžný rok	–	–
ČISTÁ AKTIVA	–	–

VÝKAZ O FINANČNÍ VÝKONNOSTI SVĚŘENSKÉHO FONDU BÊKOU

		v tisících EUR
	2016	2015
VÝNOSY
Výnosy z nesměnných transakcí
Výnosy z darů	17 232	9 354
	17 232	9 354
Výnosy ze směnných transakcí
Finanční výnosy	48	101
	48	101
Výnosy celkem	17 280	9 455
NÁKLADY
Provozní náklady	(16 432)	(8 824)
Ostatní náklady	(848)	(631)
Náklady celkem	(17 280)	(9 455)
VÝSLEDEK HOSPODAŘENÍ ZA BĚŽNÝ ROK	–	–

VÝKAZ PENĚŽNÍCH TOKŮ SVĚŘENSKÉHO FONDU BÊKOU

		v tisících EUR
	2016	2015
Výsledek hospodaření za běžný rok	–	–
Provozní činnost
(Zvýšení)/snížení předběžného financování	(6 569)	(9 493)
(Zvýšení)/snížení pohledávek ze směnných a částek k inkasu z nesměnných transakcí	(91)	(1 364)
Zvýšení/(snížení) finančních závazků	(3 786)	18 125
Zvýšení/(snížení) výdajů a výnosů příštích období	1 021	193

ČISTÉ PENĚŽNÍ TOKY	(9 425)	7 461

Čisté zvýšení/(snížení) peněžních prostředků a peněžních ekvivalentů	(9 425)	7 461
Peněžní prostředky a peněžní ekvivalenty k počátku roku	52 461	45 000
Peněžní prostředky a peněžní ekvivalenty ke konci roku	43 036	52 461

VÝKAZ ZMĚN ČISTÝCH AKTIV SVĚŘENSKÉHO FONDU BÊKOU

			v tisících EUR
	Zisk / (ztráta) z minulých let	Výsledek hospodaření za běžný rok	Čistá aktiva
ZŮSTATEK K 31. 12. 2015	–	–	–
Výsledek hospodaření za běžný rok	–	–	–
ZŮSTATEK K 31. 12. 2016	–	–	–

KONEČNÁ ROČNÍ ÚČETNÍ ZÁVĚRKA SVĚŘENSKÉHO FONDU PRO AFRIKU

Vzhledem k zaokrouhlování částek na tisíce eur se může stát, že součty některých finančních údajů v tabulkách nemusí přesně odpovídat.

ZÁKLADNÍ INFORMACE O SVĚŘENSKÉM FONDU PRO AFRIKU

Základní informace o svěřenských fondech Unie

Svěřenské fondy nabízejí řadu výhod. Jedná se o nástroje pod kontrolou EU, jež zajišťují lepší koordinaci s členskými státy EU, lepší kontrolu operací ze strany Unie i dalších dárců a výraznější zviditelnění EU. Další výhodou svěřenských fondů je rychlé rozhodování a schopnost sdružovat větší sumy prostředků z různých zdrojů, díky čemuž představují pružný, proaktivní a adaptabilní nástroj.

Plán činnosti fondu schvaluje provozní rada, která je složena ze zástupce EU („předseda“), zástupců zakládajících členů („místopředsedové“) a zástupců dalších dárců, kteří přispěli nejméně 3 miliony EUR („členové“). Provozní rada rovněž vyhodnocuje efektivitu činností, jež fond financuje. V rovině správní odpovídá provozní rada mj. za schvalování výroční zprávy, auditované účetní závěrky, vyhodnocování účinnosti systémů vnitřní kontroly, opatření vyvozená ze zjištění interních a externích auditorů ad.

Svěřenský fond pro Afriku

Nouzový svěřenský fond pro stabilitu a řešení hlavních příčin nelegální migrace a vysídlených osob v Africe („svěřenský fond pro Afriku“) byl ustaven dne 12. listopadu 2015 na summitu o migraci ve Vallettě . Hlavním cílem tohoto svěřenského fondu je podporovat všechny aspekty stability a přispívat k lepšímu řízení migrace, řešení hlavních příčin destabilizace, nuceného vysídlování a nelegální migrace. Za tímto účelem fond zejména podporuje odolnost, ekonomické a rovné příležitosti, bezpečnost a rozvoj a řeší porušování lidských práv.

Svěřenský fond působí ve třech hlavních zeměpisných oblastech, zejména v oblasti Sahelu a Čadského jezera , Afrického rohu a severní Afriky . Jeho projekty však mohou v individuálních případech pomoci i sousedům způsobilých zemí. Svěřenský fond je zřízen na dobu určitou do 31. prosince 2020. Jeho úkolem je pomáhat v krátkodobém i střednědobém horizontu řešit problémy uvedených regionů. Spravován je z Bruselu.

Roční účetní závěrka svěřenského fondu pro Afriku

Podle článku 7 dohody o zřízení Nouzového svěřenského fondu pro stabilitu a řešení hlavních příčin nelegální migrace a vysídlených osob v Africe a o interních pravidlech tohoto fondu („zřizovací dohoda“) je roční účetní závěrka fondu tvořena dvěma částmi: 1) výroční finanční zprávou, kterou vypracovává správce svěřenského fondu, a 2) ročními finančními výkazy, jež sestavuje účetní Komise, který je na základě téhož článku současně účetním svěřenského fondu.

Rok 2016 je prvním rokem, za nějž jsou finanční výkazy svěřenského fondu pro Afriku sestavovány. Děje se tak v souladu s článkem 8.3.2, podle něhož se povinnost účetního sestavit finanční výkazy použije v prvním účetním období pouze v případě, existoval-li svěřenský fond v tomto období déle než šest měsíců. Transakce uskutečněné v roce 2015 jsou uvedeny pro srovnání.

Hlavní účetní případy roku

Koncem roku 2016 byly svěřenskému fondu přislíbeny zdroje v celkové výši 2 555 milionů EUR. Vnější příspěvky dosáhly celkem 152 milionů EUR, příspěvky z rozpočtu EU a ERF pak 2 403 milionů EUR.

Během jediného roku bylo oblastem Sahelu/Čadského jezera, Afrického rohu a severní Afriky schváleno celkem 106 projektů v hodnotě 1 589 milionů EUR. Zeměpisně lze tyto projekty zařadit takto: 65 programů v oblasti Sahelu/Čadského jezera v celkové hodnotě 918,5 milionu EUR, 35 programů v oblasti Afrického rohu v celkovém objemu 606 milionů EUR a 6 programů v severní Africe v celkové hodnotě 64,5 milionu EUR. Projekty se zaměřují na tyto prioritní oblasti: výhody migrace z hlediska rozvoje (942 milionů EUR), legální migrace a mobilita (68 milionů EUR), ochrana a azyl (233 milionů EUR), předcházení nelegální migraci, převaděčství migrantů a obchodování s lidmi a boj proti těmto činnostem (170 milionů EUR), navracení, zpětné přebírání a opětovné začleňování (163 milionů EUR) a ostatní témata (13 milionů EUR). Ze schválené sumy bylo 1 488 milionů EUR přiděleno na závazky a na 600 milionů EUR byly uzavřeny smlouvy s partnery pro realizaci programů.

ROZVAHA SVĚŘENSKÉHO FONDU PRO AFRIKU

		v tisících EUR
	31.12.2016	31.12.2015
DLOUHODOBÝ MAJETEK
Předběžné financování	44 854	–
	44 854	–
KRÁTKODOBÝ MAJETEK
Předběžné financování	70 731	–
Pohledávky ze směnných a částky k inkasu z nesměnných transakcí	9 476	–
Peněžní prostředky a peněžní ekvivalenty	14 879	32 642
	95 086	32 642
AKTIVA CELKEM	139 941	32 642

DLOUHODOBÉ ZÁVAZKY
Finanční závazky	(138 502)	(32 642)
	(138 502)	(32 642)
KRÁTKODOBÉ ZÁVAZKY
Závazky	(702)	–
Výdaje a výnosy příštích období	(736)	–
	(1 439)	–
ZÁVAZKY CELKEM	(139 941)	(32 642)

ČISTÁ AKTIVA	–	–

REZERVNÍ A JINÉ FONDY
Zisk z minulých let	–	–
Výsledek hospodaření za běžný rok	–	–
ČISTÁ AKTIVA	–	–

VÝKAZ O FINANČNÍ VÝKONNOSTI SVĚŘENSKÉHO FONDU PRO AFRIKU

		v tisících EUR
	2016	2015
VÝNOSY
Výnosy z nesměnných transakcí
Výnosy z darů	52 246	–
	52 246	–
Výnosy ze směnných transakcí
Finanční výnosy	54	–
Ostatní výnosy ze směnných transakcí	43	–
	97	–
Výnosy celkem	52 343	–
NÁKLADY
Provozní náklady	(49 042)	–
Ostatní náklady	(3 301)	–
Náklady celkem	(52 343)	–
VÝSLEDEK HOSPODAŘENÍ ZA BĚŽNÝ ROK	–	–

VÝKAZ PENĚŽNÍCH TOKŮ SVĚŘENSKÉHO FONDU PRO AFRIKU

		v tisících EUR
	2016	2015
Výsledek hospodaření za běžný rok	–	–
Provozní činnost
(Zvýšení)/snížení předběžného financování	(115 585)	–
(Zvýšení)/snížení pohledávek ze směnných a částek k inkasu z nesměnných transakcí	(9 476)	–
Zvýšení/(snížení) finančních závazků		32 642
Zvýšení/(snížení) závazků	702	–
Zvýšení/(snížení) výdajů a výnosů příštích období	736	–

ČISTÉ PENĚŽNÍ TOKY	(17 763)	32 642

Čisté zvýšení/(snížení) peněžních prostředků a peněžních ekvivalentů	(17 763)	32 642
Peněžní prostředky a peněžní ekvivalenty k počátku roku	32 642	–
Peněžní prostředky a peněžní ekvivalenty ke konci roku	14 879	32 642

VÝKAZ ZMĚN ČISTÝCH AKTIV SVĚŘENSKÉHO FONDU PRO AFRIKU

			v tisících EUR
	Zisk / (ztráta) z minulých let	Výsledek hospodaření za běžný rok	Čistá aktiva
ZŮSTATEK K 31. 12. 2015	–	–	–
Výsledek hospodaření za běžný rok	–	–	–
ZŮSTATEK K 31. 12. 2016	–	–	–

KONSOLIDOVANÉ FINANČNÍ VÝKAZY ERF A SVĚŘENSKÝCH FONDŮ EU

Vzhledem k zaokrouhlování částek na miliony eur se může stát, že součty některých finančních údajů v tabulkách nemusí přesně odpovídat.

KONSOLIDOVANÁ ROZVAHA

		v milionech EUR
	31.12.2016	31.12.2015
DLOUHODOBÝ MAJETEK
Předběžné financování	457	520
Příspěvky do svěřenských fondů	–	–
Pohledávky ze směnných a částky k inkasu z nesměnných transakcí	–	–
	457	520
KRÁTKODOBÝ MAJETEK
Předběžné financování	1 455	1 151
Pohledávky ze směnných a částky k inkasu z nesměnných transakcí	143	172
Peněžní prostředky a peněžní ekvivalenty	738	589
	2 336	1 912
AKTIVA CELKEM	2 794	2 432

DLOUHODOBÉ ZÁVAZKY
Rezervy	(4)	(4)
Finanční závazky	(106)	(72)
	(110)	(76)
KRÁTKODOBÉ ZÁVAZKY
Závazky	(549)	(520)
Výdaje a výnosy příštích období	(778)	(855)
	(1 327)	(1 376)
ZÁVAZKY CELKEM	(1 437)	(1 451)

ČISTÁ AKTIVA	1 357	980

REZERVNÍ A JINÉ FONDY
Vyžádaný kapitál – aktivní ERF	42 323	38 873
Vyžádaný kapitál převedený z uzavřených ERF	2 252	2 252
Převody vyžádaného kapitálu mezi aktivními ERF	–	–
Výsledek hospodaření minulých let	(40 146)	(36 994)
Výsledek hospodaření za běžný rok	(3 073)	(3 152)
ČISTÁ AKTIVA	1 357	980

KONSOLIDOVANÝ VÝKAZ FINANČNÍ VÝKONNOSTI

		v milionech EUR
	2016	2015
VÝNOSY
Výnosy z nesměnných transakcí
Inkaso nákladů	8	90
Výnosy z darů svěřenským fondům	35	4
	43	94
Výnosy ze směnných transakcí
Finanční výnosy	4	8
Ostatní výnosy	62	42
	66	50
Výnosy celkem	108	144
NÁKLADY
Nástroje pomoci	(2 935)	(3 059)
Náklady na spolufinancování	15	(69)
Finanční náklady	4	(1)
Náklady vynakládané svěřeneckými fondy	(65)	(4)
Ostatní náklady	(200)	(163)
Náklady celkem	(3 181)	(3 296)

VÝSLEDEK HOSPODAŘENÍ ZA BĚŽNÝ ROK	(3 073)	(3 152)

KONSOLIDOVANÝ VÝKAZ PENĚŽNÍCH TOKŮ

		v milionech EUR
	2016	2015
Výsledek hospodaření za běžný rok	(3 073)	(3 152)
Provozní činnosti
Navýšení kapitálu – příspěvky	3 450	3 200
(Zvýšení)/snížení příspěvků do svěřenských fondů	(0)	39
(Zvýšení)/snížení předběžného financování	(242)	204
(Zvýšení)/snížení pohledávek ze směnných a částek k inkasu z nesměnných transakcí	29	(43)
Zvýšení/(snížení) rezerv	–	4
Zvýšení/(snížení) finančních závazků	34	(7)
Zvýšení/(snížení) závazků	29	(179)
Zvýšení/(snížení) výdajů a výnosů příštích období	(78)	132

ČISTÉ PENĚŽNÍ TOKY	149	198

Čisté zvýšení/(snížení) peněžních prostředků a peněžních ekvivalentů	149	198
Peněžní prostředky a peněžní ekvivalenty k počátku roku	589	391
Peněžní prostředky a peněžní ekvivalenty ke konci roku	738	589

KONSOLIDOVANÝ VÝKAZ ZMĚN ČISTÝCH AKTIV

						v milionech EUR
	Kapitál – aktivní ERF (A)	Nevyžádaný kapitál – aktivní ERF (B)	Vyžádaný kapitál – aktivní ERF (C) = (A)-(B)	Kumulované rezervní fondy (D)	Vyžádaný kapitál převedený z uzavřených ERF (E)	Čistá aktiva celkem (C)+(D)+(E)
ZŮSTATEK K 31. 12. 2014	45 691	10 018	35 673	(36 994)	2 252	932
Navýšení kapitálu – příspěvky		(4 795)	4 795	–	–	4 795
Snížení kapitálu – prostředky přislíbené v rámci překlenovacího nástroje	(1 595)		(1 595)			(1 595)
Vykázání kapitálu 11. ERF	29 367	29 367	–			–
Výsledek hospodaření za běžný rok	–	–	–	(3 152)	–	(3 152)
ZŮSTATEK K 31. 12. 2015	73 464	34 590	38 874	(40 146)	2 252	980
Navýšení kapitálu – příspěvky		(3 450)	3 450			3 450
Výsledek hospodaření za běžný rok			–	(3 073)		(3 073)
ZŮSTATEK K 31. 12. 2016	73 464	31 140	42 323	(43 219)	2 252	1 357

ZPRÁVA ERF O FINANČNÍM PLNĚNÍ

ZPRÁVA O FINANČNÍM PLNĚNÍ – 2016

ÚVODNÍ POZNÁMKA

Předchozí ERF

·Vzhledem k tomu, že 6. ERF byl uzavřen v roce 2006 a 7. ERF v roce 2008, roční účetní závěrka již neobsahuje tabulky s údaji o těchto ERF. Správa převedených zůstatků je však zachycena v rámci 9. ERF.

·Podobně jako v předchozích letech se v zájmu transparentnosti při předkládání závěrky za rok 2016 v tabulkách rozlišuje u 8. ERF část využitá na základě programování stanoveného v úmluvách z Lomé a část využitá na základě programování stanoveného v dohodě z Cotonou.

·V souladu s čl. 1 odst. 2 písm. b) vnitřní dohody o 9. ERF byly do 9. ERF převedeny zůstatky a prostředky ze zrušených závazků z předcházejících ERF a během jeho fungování byly přidělovány jako prostředky tohoto ERF.

10. ERF

Dohoda o partnerství AKT-ES, kterou členské státy Evropského společenství a africké, karibské a tichomořské státy (AKT) podepsaly dne 23. června 2000 v Cotonou, vstoupila v platnost dne 1. dubna 2003. Dohoda z Cotonou bylo dvakrát pozměněna, poprvé dohodou podepsanou v Lucemburku dne 25. června 2005 a podruhé dohodou podepsanou v Ouagadougou dne 22. června 2010.

Rozhodnutí Rady 2001/822/ES ze dne 27. listopadu 2001 o přidružení zámořských zemí a území (ZZÚ) k Evropské unii vstoupilo v platnost dne 2. prosince 2001. Toto rozhodnutí bylo pozměněno dne 19. března 2007 (rozhodnutím 2007/249/ES).

Vnitřní dohoda o financování pomoci Společenství v rámci víceletého finančního rámce pro období 2008–2013 v souladu s revidovanou dohodou z Cotonou, přijatá zástupci vlád členských států Evropského společenství dne 17. července 2006, vstoupila v platnost dne 1. července 2008.

Podle dohody z Cotonou je druhé období (2008–2013) poskytování pomoci Společenství státům AKT a ZZÚ financováno z 10. ERF ve výši 22 682 milionů EUR. Z této částky je

·21 966 milionů EUR vyčleněno státům AKT v souladu s víceletým finančním rámcem, který je stanoven v příloze Ib revidované dohody z Cotonou (z toho 20 466 milionů EUR spravuje Evropská komise),

·286 milionů EUR vyčleněno pro ZZÚ v souladu s přílohou IIAa revidovaného rozhodnutí Rady o přidružení zámořských zemí a území k Evropskému společenství (z toho 256 milionů EUR spravuje Evropská komise),

·430 milionů určeno pro Komisi na financování nákladů na plánování a správu zdrojů 10. ERF v souladu s článkem 6 vnitřní dohody.

Na základě „ustanovení o skončení platnosti“ 10. ERF (čl. 1 odst. 4 a 5 vnitřní dohody o 10. ERF) nebylo po 31. prosinci 2013 možné přidělit na závazky žádné další prostředky. Nepřidělené prostředky byly převedeny do výkonnostní rezervy 11. ERF.

11. ERF

Dohoda o partnerství AKT-ES, kterou členské státy Evropského společenství a státy AKT podepsaly dne 23. června 2000 v Cotonou, vstoupila v platnost dne 1. dubna 2003. Dohoda z Cotonou bylo dvakrát pozměněna, poprvé dohodou podepsanou v Lucemburku dne 25. června 2005 a podruhé dohodou podepsanou v Ouagadougou dne 22. června 2010.

Vnitřní dohoda o financování pomoci Společenství v rámci víceletého finančního rámce pro období 2014–2020 v souladu s revidovanou dohodou z Cotonou, přijatá zástupci vlád členských států Evropského společenství v srpnu 2013, vstoupila v platnost v březnu 2015.

Podle dohody z Cotonou je třetí období (2014–2020) poskytování pomoci Společenství státům AKT a ZZÚ financováno z 11. ERF částkou ve výši 30 506 milionů EUR. Z této částky je

·29 089 milionů EUR vyčleněno státům AKT v souladu s čl. 1 odst. 2 písm. a) a čl. 2 písm. d) vnitřní dohody (z toho 27 955 milionů EUR spravuje Evropská komise),

·364,5 milionu EUR vyčleněno pro ZZÚ v souladu s čl. 1 odst. 2 písm. a) a článkem 3 odst. 1 vnitřní dohody (z toho 359,5 milionu EUR spravuje Evropská komise),

·1 052,5 milionu EUR určeno pro Komisi na financování nákladů na plánování a správu zdrojů 11. ERF v souladu s čl. 1 odst. 2 písm. a) vnitřní dohody.

– Zbývající prostředky v nečerpatelných výkonnostních rezervách k 31. 12. 2016

Částky uvolněné z titulu zrušení závazků v souvislosti s projekty 9. ERF a ERF předchozích jsou převedeny do výkonnostní rezervy 10. ERF, s výjimkou fondů Stabex.

Částky z titulu zrušení závazků v souvislosti s projekty 10. ERF jsou převedeny do výkonnostní rezervy 11. ERF.

Veškeré prostředky uvolněné z titulu zrušení závazků z předchozích ERF se v průběhu roku 2016 převedly do příslušných rezervních fondů.

V souladu s čl. 1 odst. 4 vnitřní dohody o 11. ERF a s rozhodnutím Rady (EU) 2016/1337 ze dne 2. srpna 2016 byly prostředky 10. ERF uvolněné po zrušení závazků převedeny pro účely doplnění afrického mírového projektu na období 2016–2018, a to do výše 491 milionů EUR, resp. do výše 16 milionů EUR na podporu výdajů.

v milionech EUR

Nečerpatelné výkonnostní rezervy – celkem k 31. 12. 2015	151
Převedeno do nečerpatelných výkonnostních rezerv – celkem v roce 2016	534
Minus prostředky převedené na africký mírový projekt – celkem k 31. 12. 2016	(386)
Zůstatek nečerpatelných rezerv (prostředky uvolněné z titulu zrušení závazků v 8., 9. a 10. ERF) k 31. 12. 2016	299

– Rezerva Stabex v 11. ERF

Po uzávěrce účtů Stabex se nevyužité prostředky a prostředky z titulu zrušení závazků převádějí do rezervy Stabex v rámci balíčku A 11. ERF (čl. 1 odst. 4 vnitřní dohody o 10. ERF) a poté ve prospěch národních orientačních programů dotčených zemí.

– Spolufinancování ERF

V rámci 10. a 11. ERF byly podepsány dohody o převodu prostředků na spolufinancování z členských států. Byly přiděleny prostředky na závazky v celkové výši 209 milionů EUR, zatímco prostředky na platby byly přiděleny pouze v objemu 190 milionu EUR.

Následující tabulka uvádí stav prostředků na spolufinancování k 31. 12. 2016:

v milionech EUR

	Prostředky na závazky	Prostředky na platby
Spolufinancování – balíček A	190,0	171,3
Spolufinancování – uvnitř AKT	13,4	13,4
Spolufinancování – správní náklady	5,5	5,4
	209,4	190,1

Následující tabulky uvádějí čisté částky, o nichž bylo rozhodnuto, na něž byla uzavřena smlouva a jež byly zaplaceny.
V příloze jsou uvedeny tabulky, v nichž je prezentován stav podle jednotlivých nástrojů.

VÝROČNÍ ZPRÁVA O PLNĚNÍ – PROSTŘEDKY SPRAVOVANÉ EVROPSKOU INVESTIČNÍ BANKOU

EVROPSKÁ INVESTIČNÍ BANKA			CA/501/17
			9. března 2017
			Dokument 17/098


SPRÁVNÍ RADA
Investiční facilita
Finanční výkazy
ke dni 31. prosince 2016

	-Výkaz o finanční situaci -Výkaz zisků a ztrát a ostatního úplného výsledku hospodaření -Výkaz změn zdrojů od přispěvatelů -Výkaz o peněžních tocích -Příloha k finančním výkazům -Zpráva nezávislého auditora



ORG.: E		DŮVĚRNÉ

VÝKAZ O FINANČNÍ SITUACI

(v tis. EUR)

	Body	31.12.2016	31.12.2015

AKTIVA
Peněžní prostředky a peněžní ekvivalenty	5	360 817	448 995
Pohledávky za přispěvateli	9/16	86 395	-
Finanční aktiva držená do splatnosti	10	169 398	228 521
Derivátové finanční nástroje	6	6 920	311
Úvěry a pohledávky	7	1 729 380	1 460 057
Realizovatelná finanční aktiva	8	516 884	419 353
Ostatní aktiva	11	345	27

Aktiva celkem		2 870 139	2 557 264


ZÁVAZKY A ZDROJE OD PŘISPĚVATELŮ

ZÁVAZKY
Derivátové finanční nástroje	6	25 189	8 219
Výnosy příštích období	12	26 283	29 325
Rezervy na vydané záruky	13	625	–
Závazky vůči třetím stranám	14	116 114	101 202
Ostatní závazky	15	2 546	2 364

Závazky celkem		170 757	141 110

ZDROJE OD PŘISPĚVATELŮ
Vyžádané příspěvky členských států	16	2 377 000	2 157 000
Fond z přecenění na reálnou hodnotu		142 884	163 993
Nerozdělený zisk		179 498	95 161

Zdroje od přispěvatelů celkem		2 699 382	2 416 154

Závazky a zdroje od přispěvatelů celkem		2 870 139	2 557 264

VÝKAZ zisků a ztrát a ostatního ÚPLNÉHO VÝSLEDKU HOSPODAŘENÍ

	Body	Od 1. 1. 2016	Od 1. 1. 2015
		do 31. 12. 2016	do 31. 12. 2015

Úroky a obdobné výnosy	18	106 698	90 385
Úroky a obdobné náklady	18	-2 307	-1 556

Čistý úrok a obdobné výnosy		104 391	88 829

Výnosy z poplatků a provizí	19	699	932
Náklady na poplatky a provize	19	-48	-63

Čisté výnosy z poplatků a provizí		651	869

Změna reálné hodnoty derivátových finančních nástrojů		-10 361	6 276
Čisté realizované zisky z realizovatelných finančních aktiv	20	6 504	33 878
Čistá kurzová ztráta		-14 995	-52 483

Čistý výsledek z finančních operací		-18 852	-12 329

Změna znehodnocení úvěrů a pohledávek po zohlednění zrušení těchto ztrát	7	44 365	-33 988
Změna stavu rezerv na záruky	13	-242	–
Znehodnocení realizovatelných finančních aktiv	8	-2 493	-3 646
Obecné správní náklady	21	-43 483	-43 045

Zisk/ztráta za běžný rok		84 337	-3 310

Ostatní úplný výsledek hospodaření:

Položky, které jsou nebo mohou být vykázány ve výkazu zisku a ztráty
Realizovatelná finanční aktiva – Fond z přecenění na reálnou hodnotu	8
1. Čistá změna reálné hodnoty realizovatelných finančních aktiv		-14 624	43 394
2. Čistá částka vykázaná do zisku nebo ztráty		-6 485	-35 523
Realizovatelná finanční aktiva celkem		-21 109	7 871

Ostatní úplný výsledek hospodaření celkem		-21 109	7 871

Úplný výsledek hospodaření za běžný rok celkem		63 228	4 561

VÝKAZ ZMĚN ZDROJŮ OD PŘISPĚVATELŮ

		Vyžádané příspěvky	Fond z přecenění na reálnou hodnotu	Nerozdělený zisk	Celkem
K 1. lednu 2016	Body	2 157 000	163 993	95 161	2 416 154

Příspěvky členských států vyžádané v průběhu roku	16	220 000	–	–	220 000

Zisk za rok 2016		–	–	84 337	84 337

Roční ostatní úplný výsledek hospodaření celkem		–	-21 109	–	-21 109

Změny ve zdrojích od přispěvatelů		220 000	-21 109	84 337	283 228

K 31. prosinci 2016		2 377 000	142 884	179 498	2 699 382

		Vyžádané příspěvky	Fond z přecenění na reálnou hodnotu	Nerozdělený zisk	Celkem
K 1. lednu 2015		2 057 000	156 122	98 471	2 311 593

Příspěvky členských států vyžádané v průběhu roku	16	100 000	–	–	100 000

Ztráta za rok 2015		–	–	-3 310	-3 310

Roční ostatní úplný výsledek hospodaření celkem		–	7 871	–	7 871

Změny ve zdrojích od přispěvatelů		100 000	7 871	-3 310	104 561

K 31. prosinci 2015		2 157 000	163 993	95 161	2 416 154

VÝKAZ peněžních toků

	Body	Od 1. 1. 2016 do 31. 12. 2016	Od 1. 1. 2015 do 31. 12. 2015
PROVOZNÍ ČINNOST
Zisk/(ztráta) za účetní období		84 337	-3 310
Úpravy:
Znehodnocení realizovatelných finančních aktiv	8	2 493	3 646
Čistá změna znehodnocení úvěrů a pohledávek	7	-44 365	33 988
Aktivovaný úrok z úvěrů a pohledávek	7	-7 183	-13 262
Změna vzniklého úroku a zůstatkové hodnoty úvěrů a pohledávek		-5 843	1 594
Čistá změna stavu rezerv na vydané záruky	13	625	–
Změna vzniklého úroku a zůstatkové hodnoty finančních aktiv držených do splatnosti	10	-1 126	12
Změna výnosů příštích období		-3 042	-1 985
Dopad změn směnných kurzů na úvěry	7	-35 025	-73 447
Dopad změn směnných kurzů na realizovatelná finanční aktiva		-5 125	-9 385
Dopad změn směnných kurzů na pokladní hotovost		-1 106	-12 216
Ztráta z provozní činnosti před změnami v provozních aktivech a závazcích		-15 360	-74 365
Vyplacené úvěry	7	-528 376	-282 784
Splátky úvěrů	7	351 468	205 772
Změna vzniklých úroků z peněžních prostředků a peněžních ekvivalentů	5	2	4
Změna reálné hodnoty derivátů		10 361	-6 276
Zvýšení hodnoty finančních aktiv držených do splatnosti	10	-1 159 704	-1 545 550
Splatnost finančních aktiv držených do splatnosti	10	1 219 953	1 417 005
Zvýšení hodnoty realizovatelných finančních aktiv	8	-153 986	-67 449
Splátky/prodej realizovatelných finančních aktiv	8	37 978	64 791
(Zvýšení)/snížení hodnoty ostatních aktiv		-318	5 495
Zvýšení/(snížení) hodnoty ostatních závazků		182	-227
Zvýšení závazků vůči Evropské investiční bance		423	4 668
Čisté peněžní toky z provozní činnosti		-237 377	-278 916
FINANČNÍ ČINNOST
Příspěvky od členských států	16	133 605	100 000
Částky přijaté od členských států na úrokové subvence a technickou pomoc		30 000	92 590
Částky vyplacené na úrokové subvence a technickou pomoc jménem členských států		-15 510	-22 290
Čisté peněžní toky z finanční činnosti		148 095	170 300
Čisté snížení peněžních prostředků a peněžních ekvivalentů		-89 282	-108 616

Souhrnný výkaz o peněžních tocích:
Peníze a peněžní ekvivalenty na začátku účetního období		448 998	545 398
Čistý peněžní tok z:
provozní činnosti		-237 377	-278 916
finanční činnosti		148 095	170 300
Dopad změn směnných kurzů na peněžní prostředky a peněžní ekvivalenty		1 106	12 216
Peněžní prostředky a peněžní ekvivalenty na konci účetního období		360 822	448 998
Peněžní prostředky a peněžní ekvivalenty tvoří:
Hotovost	5	51 462	71 405
Termínované vklady (bez vzniklých úroků)		259 342	290 576
Komerční papíry	5	50 018	87 017
		360 822	448 998

Příloha k finančním výkazům k 31. prosinci 2016

1 Obecné informace

Investiční facilita (dále jen „facilita“) byla zřízena v rámci dohody z Cotonou (dále jen „dohoda“) o spolupráci a rozvojové pomoci sjednané mezi státy AKT a Evropskou unií a jejími členskými státy dne 23. června 2000 a přepracované dne 25. června 2005 a 22. června 2010.

Facilita není samostatnou právnickou osobou. Evropská investiční banka (dále jen „EIB“ nebo „banka“) spravuje příspěvky jménem členských států (dále jen „dárci“) v souladu s podmínkami dohody a plní funkci jejího správce.

Financování v rámci dohody je poskytováno z rozpočtů členských států EU. Členské státy EU přispívají částkami vyčleněnými na financování facility a grantů na úrokové subvence podle víceletých finančních rámců. (Těmito rámci se rozumí první finanční protokol na období 2000–2007 označovaný jako 9. Evropský rozvojový fond (ERF), druhý finanční protokol na období 2008–2013 označovaný jako 10. ERF a třetí finanční protokol na období 2014–2020 označovaný jako 11. ERF.) EIB je pověřena správou:

-facility, tedy revolvingového fondu ve výši 3 685,5 milionu EUR nesoucího riziko, jehož účelem je posílit investice soukromého sektoru v zemích AKT; z toho 48,5 milionu EUR bylo vyčleněno pro zámořské země a území (dále jen „ZZÚ“),

-grantů určených na financování úrokových subvencí v maximální výši 1 220,85 milionu EUR pro státy AKT a 8,5 milionu EUR pro ZZÚ. Až 15 % těchto subvencí může být použito na financování technické pomoci související s projekty (dále jen „TP“).

Předkládané finanční výkazy jsou sestaveny za období od 1. ledna 2016 do 31. prosince 2016.

Správní rada EIB na návrh řídícího výboru EIB finanční výkazy přijala dne 9. března 2017 a povolila jejich postoupení Radě guvernérů ke schválení do 25. dubna 2017.

2 Významné účetní zásady

Základ pro sestavení výkazů – prohlášení o shodě

Finanční výkazy facility byly sestaveny v souladu s mezinárodními standardy účetního výkaznictví (IFRS), jež převzala Evropská unie.

2.2Významné účetní úsudky a odhady

Při sestavování finančních výkazů je nutné pracovat s účetními odhady. Je rovněž nutné, aby vedoucí pracovníci EIB používali při uplatňování účetních zásad investiční facility vlastní úsudek. Oblasti vyžadující vysoký stupeň vlastního uvážení, vysoce složité oblasti nebo oblasti, v nichž mají předpoklady a odhady značný význam pro finanční výkazy, se zveřejňují níže.

Úsudky a odhady se používají zejména v následujících oblastech:

§Oceňování finančních nástrojů reálnou hodnotou

Reálná hodnota finančních aktiv a finančních závazků, které jsou obchodovány na aktivních trzích, vychází z kotovaných tržních cen nebo cenových nabídek makléřů. Pokud nelze reálnou hodnotu odvodit z aktivních trhů, určí se pomocí různých metod oceňování, včetně matematických modelů. Tyto modely pracují pokud možno s údaji z pozorovatelných trhů, není-li to však možné, je pro stanovení reálné hodnoty nutná určitá míra úsudku. Toto ocenění se v rámci hierarchie reálných hodnot řadí do různých úrovní na základě vstupních údajů použitých v metodách oceňování, které jsou popsány a zveřejněny v bodech přílohy 2.4.3 a 4.

Tyto metody oceňování mohou používat model čisté současné hodnoty a diskontovaných peněžních toků, srovnání s podobnými nástroji, jejichž tržní ceny lze zjistit, Black-Scholesův model, polynomický model oceňování opcí a další modely oceňování. Předpoklady a údaje používané v metodách oceňování zahrnují bezrizikové a referenční úrokové sazby, úvěrová rozpětí pro odhad diskontních sazeb, ceny akcií a dluhopisů, směnné kurzy, ceny akcií a hodnotu akciových indexů a očekávanou volatilitu a korelace cen.

Cílem metod oceňování je stanovit reálnou hodnotu, která odpovídá ceně, jež by byla získána z prodeje aktiva nebo zaplacena za převzetí závazku v rámci řádné transakce mezi účastníky trhu ke dni ocenění.

K určení reálné hodnoty běžných a jednodušších finančních nástrojů, např. úrokových a měnových swapů, používá facilita obecně uznávané modely oceňování. Tyto modely pracují pouze s pozorovatelnými tržními údaji a jen v menší míře vyžadují uplatnění úsudku a odhadů vedoucích pracovníků. Pozorovatelné ceny a údaje pro modely oceňování jsou u kotovaných dluhových a majetkových cenných papírů, derivátů obchodovaných na burze a jednoduchých OTC derivátů (např. úrokových swapů) obvykle dostupné na trhu. Dostupnost pozorovatelných tržních cen a údajů pro modely oceňování snižuje potřebu úsudku a odhadů vedoucích pracovníků a snižuje rovněž nejistotu spjatou se stanovením reálné hodnoty. Dostupnost pozorovatelných tržních cen a údajů se liší v závislosti na povaze produktů a trhů a mění se vlivem konkrétních událostí i obecných podmínek na finančních trzích.

U komplexnějších nástrojů používá facilita vlastní modely oceňování, které jsou odvozeny z uznávaných oceňovacích modelů. V těchto případech nemusí být některé nebo všechny významné údaje zjistitelné pozorováním na trhu a odvozují se z tržních cen či sazeb anebo se odhadují na základě předpokladů. K nástrojům, v jejichž případě jsou vstupní údaje, jež nelze zjistit pozorováním, významné, patří například některé úvěry a záruky, pro něž neexistuje aktivní trh. Modely oceňování, které s takovými významnými nepozorovatelnými údaji pracují, vyžadují ke stanovení reálné hodnoty vyšší míru úsudku a odhadů vedoucích pracovníků. Úsudek a odhady vedoucích pracovníků jsou obvykle nutné pro volbu vhodného modelu oceňování, stanovení očekávaných budoucích peněžních toků oceňovaného finančního nástroje, určení pravděpodobnosti selhání protistrany nebo předčasného splacení a volbu vhodné diskontní sazby.

Facilita má zavedený kontrolní rámec pro stanovení reálné hodnoty. Tento rámec zahrnuje útvary EIB pro řízení rizik investiční banky a řízení tržních údajů. Tyto útvary jsou nezávislé na řízení front office a odpovídají za ověřování významných ocenění na reálnou hodnotu. Zvláštní kontroly zahrnují:

-ověření pozorovatelných cen,

-přezkum a schvalování nových modelů oceňování a změn stávajících modelů,

-kalibraci a zpětné testování modelů na pozorovaných tržních transakcích,

-analýzu a vyšetření významných změn ocenění,

-přezkum významných nepozorovatelných údajů a úpravy v ocenění.

Pokud se k ocenění tržní hodnotou používají informace třetích stran, např. makléřských nabídek či oceňovacích služeb, facilita ověří, zda tato ocenění splňují požadavky IFRS. Toto ověření zahrnuje následující úkony:

-určit, zda je stanovení ceny podle nabídky makléře nebo oceňovací služby přiměřené,

-posoudit, zda je konkrétní nabídka makléře nebo oceňovací služba spolehlivá,

-porozumět tomu, jakým způsobem byla reálná hodnota stanovena a do jaké míry je reprezentativní pro skutečné tržní transakce,

-v případech, kdy jsou ke stanovení reálné hodnoty použity ceny podobných nástrojů, porozumět tomu, jak byly tyto ceny upraveny, aby odrážely charakteristiky oceňovaného nástroje.

§Ztráty ze znehodnocení úvěrů a pohledávek

Facilita ke každému dni sestavení výkazů kontroluje své úvěry a pohledávky a hodnotí, zda by měla výsledkově zaúčtovat opravnou položku z titulu jejich znehodnocení. Při stanovení výše opravné položky musí vedení EIB využít svůj úsudek zejména při odhadování objemu a okamžiku budoucích peněžních toků. Tyto odhady vycházejí z předpokladů týkajících se řady faktorů, skutečné výsledky proto mohou být odlišné a může být nutné opravnou položku později upravit. Kromě specifických opravných položek k individuálně významným úvěrům a pohledávkám může facilita rovněž vytvořit společnou (portfoliovou) opravnou položku z titulu znehodnocení expozic, u nichž sice nebylo zjištěno individuální znehodnocení, ale u nichž se oproti době poskytnutí zvýšilo riziko selhání.

V zásadě se úvěr považuje za znehodnocený, pokud je platba úroku a jistiny po splatnosti nejméně 90 dní a pokud se vedení EIB zároveň domnívá, že existuje objektivní ukazatel znehodnocení.

§Rezervy na finanční záruky

Facilita ke každému dni sestavení výkazů kontroluje své úvěry a pohledávky a hodnotí, zda by měla ve výkazu o zisku nebo ztrátě a ostatním úplném výsledku hospodaření zachytit opravnou položku z titulu jejich znehodnocení. K určení výše rezervy je nutný úsudek, zejména pokud jde o odhady a předpoklady o několika faktorech, např.

-o objemu a termínech budoucích peněžních toků,

-míře čerpání záruk či

-diskontních faktorech, které se na odhadované peněžní toky uplatní.

§Ocenění nekotovaných realizovatelných kapitálových investic

Ocenění nekotovaných realizovatelných kapitálových investic se obvykle zakládá na jednom z následujících ukazatelů:

-transakcích z poslední doby provedených za obvyklých tržních podmínek,

-aktuální reálné hodnotě jiného, ale v podstatě totožného nástroje,

-očekávaných peněžních tocích diskontovaných aktuální sazbou, která se použije na aktiva s podobnými podmínkami a rizikovým profilem,

-metodách vycházejících z upravené čisté hodnoty aktiv nebo

-jiných modelech oceňování.

Při stanovení peněžních toků a diskontních faktorů u nekotovaných realizovatelných kapitálových investic se ve velké míře používají odhady. Facilita pravidelně kalibruje metody oceňování a testuje jejich validitu, přičemž používá údaje o cenách, které jsou zjistitelné pozorováním aktuálních tržních transakcí se stejným finančním nástrojem, anebo jiné údaje zjistitelné pozorováním trhu.

§Znehodnocení realizovatelných finančních aktiv

Facilita přistupuje k realizovatelným kapitálovým investicím jako ke znehodnoceným, pokud dojde k významnému nebo dlouhodobějšímu poklesu jejich reálné hodnoty pod výši pořizovací ceny nebo pokud existují jiné objektivní známky poklesu jejich hodnoty. Zda lze pokles považovat za „významný“ nebo „dlouhodobější“, se určí na základě úsudku. Obecně facilita považuje pokles za „významný“, pokud dosahuje nejméně 30 %, a za „dlouhodobější“, trvá-li déle než 12 měsíců. Facilita dále hodnotí další faktory jako běžnou volatilitu ceny akcie v případě, že je kotována, a budoucí peněžní toky a diskontní faktory v případě, že kotována není.

§Konsolidace účetních jednotek, v nichž má facilita podíl

Facilita učinila významný úsudek, podle něhož neovládá žádnou z jednotek, v nichž má podíl. Důvodem je skutečnost, že ve všech takových jednotkách nese výlučnou odpovědnost za řízení a kontrolu činností a záležitostí partnerství hlavní společník, správce fondu nebo správní rada, kteří jsou také oprávněni ke všem úkonům nezbytným k naplnění účelu a cílů partnerství v souladu s investičními a dalšími příslušnými pokyny.

2.3Změny účetních pravidel

S výjimkou níže uvedených změn facilita ve všech obdobích, jež jsou zachycena v těchto účetních výkazech, soustavně uplatňovala účetní pravidla uvedená v bodu přílohy 2.4. Facilita přijala následující nové standardy a změny standardů.

Přijaté standardy

Při sestavování těchto finančních výkazů byly přijaty následující standardy, změny standardů a výklady:

-změny IAS 1 Sestavování a zveřejňování účetní závěrky – Iniciativa týkající se zveřejňování informací,

-roční zdokonalení IFRS pro cyklus 2012-2014 – různé standardy.

Tyto změny neměly na finanční výkazy facility žádný významný dopad.

Standardy, které byly vydány, ale dosud nejsou účinné

Pro roční období začínající po 1. lednu 2016 platí dále uvedené nové standardy, změny stávajících standardů a jejich výklad. Pro předkládané finanční výkazy však ještě nebyly použity. Standardy, jež mohou být pro facilitu relevantní, jsou uvedeny níže.

IFRS 9 Finanční nástroje

Poslední část tohoto standardu byla vydána dne 24. července 2014 a nahrazuje dosavadní pokyny v IAS 39 Finanční nástroje: účtování a oceňování. IFRS 9 se týká klasifikace, oceňování a odúčtovávání finančních aktiv a finančních závazků, zavádí nový model očekávaných úvěrových ztrát k výpočtu znehodnocení finančních aktiv a zavádí nová pravidla zajišťovacího účetnictví.

IFRS 9 zavádí nový přístup ke klasifikaci a oceňování finančních aktiv, který odráží obchodní model účetní jednotky pro řízení finančních aktiv a typické znaky peněžních toků těchto aktiv. IFRS 9 používá pro finanční aktiva tři hlavní klasifikační kategorie: aktiva oceňovaná naběhlou hodnotou, reálnou hodnotou do ostatního úplného výsledku (FVOCI) a reálnou hodnotou do zisku nebo ztráty (FVTPL). Tento standard ruší stávající kategorie aktiv v IAS 39, jimiž jsou finanční investice držené do splatnosti, úvěry a jiné pohledávky a realizovatelná finanční aktiva. Podle IFRS 9 platí, že deriváty vložené do smluv, kde hostitelskou smlouvou je finanční aktivum spadající do působnosti uvedeného standardu, nikdy nespadají do různých kategorií. Namísto toho se pro účely klasifikace posuzuje hybridní finanční nástroj jako jeden celek.

IFRS 9 do značné míry zachovává stávající požadavky IAS 39 na klasifikaci finančních závazků. Podle IAS 39 však platí, že všechny změny reálné hodnoty závazků, jež jsou oceňovány reálnou hodnotou vykázanou do zisku nebo ztráty, jsou vykazovány do zisku nebo ztráty, zatímco podle IFRS 9 jsou tyto změny reálné hodnoty obecně vykazovány následovně:

-výše změny reálné hodnoty, která nastala v důsledku změn úvěrového rizika závazku, je vykazována do ostatního úplného výsledku, a

-zbývající část je vykazována do zisku nebo ztráty.

IFRS 9 nahrazuje „model vzniklých ztrát“ z IAS 39 „modelem očekávaných úvěrových ztrát“ (ECL), který sleduje budoucí časový horizont. Bude tak nutno uplatnit ve značné míře úsudek o tom, jak změny ekonomických faktorů ovlivní očekávané úvěrové ztráty, což bude určováno vážením pravděpodobnosti. Nový model výpočtu znehodnocení se použije na finanční aktiva oceňovaná naběhlou hodnotou nebo reálnou hodnotou do ostatního úplného výsledku (s výjimkou investic do kapitálových nástrojů) a dále na smluvní aktiva.

Opravné položky budou podle IFRS tvořeny ve výši podle:

• dvanáctiměsíčních očekávaných úvěrových ztrát. V tomto případě se jedná o ztráty ze selhání, které může nastat během dvanácti měsíců od data sestavení výkazů, a

• očekávaných úvěrových ztrát za dobu trvání. V tomto případě ztráty vznikají v důsledku všech možných případů nedodržení závazků během očekávané doby trvání finančního nástroje.

Oceňování na bázi očekávaných úvěrových ztrát za dobu trvání se uplatní v případě, že se úvěrové riziko finančního aktiva k datu vykázání významně zvýšilo. Oceňování na bázi dvanáctiměsíčních očekávaných úvěrových ztrát se uplatní v případě, že k takovému významnému zvýšení nedošlo. Účetní jednotka může určit, že úvěrové riziko finančního aktiva se významně nezvýšilo, pokud u tohoto aktiva je k datu sestavení výkazů úvěrové riziko nízké.

Facilita dosud podrobně neposuzovala metodiky výpočtu znehodnocení, které bude podle IFRS 9 uplatňovat. V důsledku tak může úvěrové ztráty vykazovat k dřívějšímu okamžiku a v hodnotách, jež více kolísají.

IFRS 9 bude vyžadovat zveřejňování nových informací značného rozsahu, zejména o úvěrovém riziku a očekávaných úvěrových ztrátách. Při předběžném posouzení, jež facilita provedla, byla provedena analýza s cílem zjistit, jaká data budou v porovnání se stávajícími postupy chybět. Facilita má v úmyslu zavést do systému a kontrol změny, o nichž se domnívá, že budou k získání požadovaných dat nutné.

EU schválila IFRS 9 dne 22. listopadu 2016. Uvedený standard je účinný pro roční účetní období začínající 1. ledna 2018 nebo později, s tím, že dřívější přijetí standardu je možné. Přijmout tento standard před datem účinnosti facilita nezamýšlí.

Facilita aktuálně podrobně posuzuje dopad, jejž bude použití IFRS 9 mít.

IFRS 15 Výnosy ze smluv se zákazníky

IFRS 15 zavádí komplexní rámec, podle něhož se stanoví, zda, kdy a v jaké výši se výnosy zaúčtují. Nahrazuje dosavadní pokyny o účtování výnosů, včetně IAS 18 Výnosy, IAS 11 Smlouvy o zhotovení a IFRIC 13 Zákaznické věrnostní programy. IFRS 15 schválila EU dne 22. září 2016. Uvedený standard je účinný pro roční účetní období začínající 1. ledna 2018 nebo později, s tím, že dřívější přijetí standardu je možné. Rozsah dopadu tohoto standardu facilita zatím neurčila.

Změny IAS 7 Výkaz o peněžních tocích – Iniciativa v oblasti zveřejňování informací

Změny tohoto standardu vyžadují, aby účetní jednotka zveřejnila informace, které umožní uživatelům účetní závěrky vyhodnotit změny závazků z financování, a to jak změny vzniklé z peněžních toků, tak změny nepeněžní. Tyto změny jsou účinné pro roční období začínající 1. ledna 2017 nebo po uvedeném datu, s tím, že dřívější použití je povoleno. Očekává se, že EU tyto změny přijme do konce roku. Facilita neplánuje přijímat tento standard před stanoveným datem účinnosti a neočekává, že jeho přijetí bude mít významný dopad na její finanční výkazy.

2.4Shrnutí významných účetních zásad

Výkaz o finanční situaci vykazuje aktiva a závazky v sestupném pořadí podle likvidnosti a nerozlišuje mezi dlouhodobými a krátkodobými položkami.

2.4.1 Přepočet cizích měn

Finanční výkazy facility jsou sestavovány v eurech (EUR), což je rovněž její funkční měna. Není-li uvedeno jinak, jsou finanční informace uvedené v eurech zaokrouhleny na tisíce.

Cizoměnové transakce se přepočítávají směnným kurzem platným v den uskutečnění transakce.

Peněžní aktiva a závazky denominované v jiných měnách než euru se přepočítávají na euro směnným kurzem platným v rozhodný den sestavení výkazu o finanční situaci. Zisky a ztráty z přepočtu se zachycují výsledkově.

Nepeněžní položky oceněné historickou cenou v cizí měně se přepočítávají směnným kurzem, který platil v den provedení původních transakcí. Nepeněžní položky oceněné reálnou hodnotou v cizí měně se přepočítávají směnným kurzem, který platil v den, kdy byla jejich reálná hodnota určena.

Kurzové rozdíly, které vznikly z vypořádání transakcí s použitím směnných kurzů, které se lišily od kurzů platných v den provedení transakce, a nerealizované kurzové rozdíly u nevypořádaných cizoměnových peněžních aktiv a závazků se zachycují výsledkově.

Položky výkazu zisku a ztráty a ostatního úplného výsledku hospodaření se přepočítávají na eura na základě směnných kurzů platných v den provedení transakce.

2.4.2 Peněžní prostředky a peněžní ekvivalenty

Mezi peněžní prostředky a peněžní ekvivalenty facilita řadí běžné účty, krátkodobé vklady a komerční papíry s původní dobou splatnosti do tří měsíců.

2.4.3 Finanční aktiva s výjimkou derivátů

Finanční aktiva jsou účtována podle data vypořádání.

§Reálná hodnota finančních nástrojů

Reálnou hodnotou se rozumí cena, která by byla získána z prodeje aktiva nebo zaplacena za převzetí závazku v rámci řádné transakce mezi účastníky trhu ke dni ocenění na hlavním, nebo v případě jeho neexistence na nejvýhodnějším trhu, k němuž má facilita k tomuto dni přístup.

EIB v příslušných případech jménem facility stanoví reálnou hodnotu finančního nástroje za použití kotované ceny na aktivním trhu tohoto nástroje. Za aktivní se považuje trh, na kterém se transakce s těmito aktivy či závazky uskutečňují dostatečně často a v dostatečném objemu, aby byl zajištěn pravidelný přísun cenových informací.

Pokud nelze reálnou hodnotu finančních aktiv a závazků zachycovaných ve výkazu o finanční situaci odvodit z aktivních trhů, určí se tato hodnota pomocí různých metod oceňování, včetně matematických modelů. Tyto modely pracují pokud možno s údaji z pozorovatelných trhů, není-li to však možné, je pro stanovení reálné hodnoty nutná určitá míra úsudku. Zvolená metoda ocenění pracuje se všemi faktory, které by brali v úvahu účastníci trhu při stanovení ceny transakce.

EIB stanoví reálnou hodnotu za použití následující hierarchie reálných hodnot, která odráží význam vstupních údajů použitých při ocenění:

-Úroveň 1: údaje, které představují neupravené kotované tržní ceny na aktivních trzích totožných nástrojů, k nimž má facilita přístup.

-Úroveň 2: údaje, u nichž se nejedná o kotované ceny zařazené do úrovně 1 a které je možné zjistit buď přímo (tj. jako ceny), nebo nepřímo (tj. odvozením od cen). Do této kategorie patří nástroje oceněné pomocí kotovaných tržních cen na aktivních trzích podobných nástrojů, kotovaných cen totožných či podobných nástrojů na trzích, které jsou považovány za méně aktivní, nebo jiných metod ocenění, pokud jsou všechny významné vstupní údaje přímo či nepřímo pozorovatelné na základě tržních údajů.

-Úroveň 3: údaje, které nejsou zjistitelné pozorováním. Do této kategorie spadají všechny nástroje, v jejichž případě pracují metody oceňování se vstupními údaji, které se nezakládají na údajích zjistitelných pozorováním, a tyto nepozorovatelné údaje mají významný dopad na ocenění nástroje. Do této kategorie jsou řazeny nástroje, které jsou oceněny na základě kotovaných cen nástrojů podobných, jestliže jsou k zohlednění rozdílů mezi uvedenými nástroji nutné významné úpravy nebo předpoklady, jež nelze stanovit na základě pozorování.

Facilita vykazuje změny plynoucí z přechodu mezi jednotlivými úrovněmi hierarchie reálných hodnot ke konci sledovaného období, v němž k této změně došlo.

§Finanční aktiva držená do splatnosti

Mezi finanční aktiva držená do splatnosti patří kotované dluhopisy pořízené se záměrem držet je až do splatnosti a komerční papíry s původní dobou splatnosti nad tři měsíce.

Tyto dluhopisy a komerční papíry jsou prvotně zachyceny ve své reálné hodnotě, zvýšené o veškeré přímo přiřaditelné transakční náklady. Rozdíl mezi pořizovací cenou a hodnotou při splatnosti se amortizuje metodou efektivní úrokové sazby po zbývající dobu životnosti nástroje.

Facilita vždy ke dni sestavení výkazu o finanční situaci posoudí, zda neexistují objektivní známky znehodnocení finančního aktiva nebo skupiny takových aktiv. Finanční aktivum nebo skupina finančních aktiv se považuje za znehodnocené pouze tehdy, jestliže existuje objektivní známka znehodnocení vyplývající z jedné nebo několika událostí, k nimž došlo po prvotním vykázání aktiva („ztrátová událost“), a jestliže tato ztrátová nebo jiná událost má dopad na odhadované budoucí peněžní toky z finančního aktiva nebo skupiny finančních aktiv, jejž lze spolehlivě odhadnout. Ztráta ze znehodnocení se vykáže ve výsledovce. Výše této ztráty se určí jako rozdíl mezi účetní hodnotou a současnou hodnotou očekávaných budoucích peněžních toků, které jsou diskontovány původní efektivní úrokovou sazbou finančního aktiva.

§Úvěry

Úvěry, jejichž původcem je facilita, jsou vykázány jako aktiva facility v okamžiku, kdy jsou peněžní prostředky poskytnuty dlužníkům. Úvěry se prvotně vykáží v pořizovací ceně (čistá vyplacená částka). Touto cenou je reálná hodnota peněžních prostředků vynaložených na vznik úvěru, včetně veškerých transakčních nákladů. Následné ocenění je prováděno v zůstatkové hodnotě pomocí metody efektivního úrokového výnosu, od níž se odečtou veškeré rezervy na ztráty ze znehodnocení nebo pro nedobytnost.

§Realizovatelná finanční aktiva

Realizovatelnými finančními aktivy se rozumí aktiva, která jsou jako taková klasifikována nebo nenaplňují znaky finančních aktiv vykazovaných v reálné hodnotě do zisku nebo ztráty, finančních aktiv držených do splatnosti, úvěrů ani pohledávek. Patří mezi ně přímé kapitálové investice a investice do fondů rizikového kapitálu a jsou prvotně zachyceny v reálné hodnotě zvýšené o transakční náklady.

Po prvotním ocenění se realizovatelná finanční aktiva následně účtují v reálné hodnotě. Pro stanovení reálné hodnoty kapitálových investic, kterou nelze dovodit z aktivních trhů, je třeba vzít v úvahu následující informace:

a.Fondy rizikového kapitálu

Reálná hodnota fondu rizikového kapitálu se zakládá na poslední známé čisté hodnotě aktiv, kterou fond vykázal. Podmínkou je, že je tato hodnota vypočtena v souladu s mezinárodními pokyny pro oceňování, jejichž soulad s IFRS je uznán (např. International Private Equity and Venture Capital Valuation Guidelines (IPEV), které vydává Evropská asociace rizikového kapitálu). Facilita se však může rozhodnout, že čistou hodnotu aktiv vykázanou fondem upraví, pokud existují skutečnosti, které mohou ocenění ovlivnit.

b.Přímé kapitálové investice

Reálná hodnota investic je zjišťována z posledního známého souboru finančních výkazů a při jejím stanovení se v případě potřeby použije stejný model jako při nabývání příslušné účasti.

Nerealizované zisky a ztráty z fondů rizikového kapitálu a přímých kapitálových investic se vykazují ve zdrojích od přispěvatelů, dokud takové investice nejsou prodány, vybrány nebo zlikvidovány nebo dokud není stanoveno, že u nich došlo ke znehodnocení. Je-li stanoveno, že je realizovatelná investice znehodnocena, pak se kumulovaný nerealizovaný zisk nebo ztráta, jež byly dosud vykazovány ve vlastním kapitálu, vykáže výsledkově.

U nekotovaných investic se reálná hodnota stanoví pomocí uznávaných metod oceňování (např. upravená čistá hodnota aktiv, diskontované peněžní toky nebo násobky ukazatelů). Jestliže reálnou hodnotu těchto investic nelze spolehlivě stanovit, vykáží se v pořizovací ceně. Je třeba podotknout, že v prvních dvou letech se investice vykazují v pořizovací ceně.

U podílů, jež facilita nabývá, se obvykle jedná o investice do fondů soukromého či rizikového kapitálu. Podle praxe obvyklé v tomto odvětví jsou takové investice obecně investicemi, které společně upisuje několik investorů, z nichž žádný není schopen samostatně ovlivnit každodenní operace a investiční aktivitu takového fondu. Proto ani členství v řídícím orgánu takového fondu v zásadě takového investora neopravňuje k tomu, aby mohl každodenní činnost fondu ovlivňovat. Navíc jednotliví investoři, kteří investují do fondů soukromého či rizikového kapitálu, neurčují pravidla fondu, např. pravidla výplaty dividend či jiného rozdělování zisku. Taková rozhodnutí zpravidla přijímá vedení fondu na základě stanov, které upravují práva a povinnosti vedení a všech podílníků fondu. Stanovy také obvykle brání jednotlivým podílníkům provádět s fondem dvoustranné významné transakce, vyměňovat vedoucí pracovníky či opatřovat si přednostní přístup k významným technickým informacím. Facilita investuje v souladu s výše uvedenou odvětvovou praxí, což zajišťuje, že neovládá investice ani v nich nemá podstatný vliv ve smyslu IFRS 10 a IAS 28, a to včetně investic, v nichž drží přes 20 % hlasovacích práv.

§Záruky

Smlouvy o finančních zárukách jsou smlouvy, podle nichž je facilita povinna provést přesně vymezené platby za účelem úhrady ztráty, která vznikne držiteli proto, že konkrétní dlužník neprovede platbu v době splatnosti v souladu s podmínkami dluhového nástroje.

Podle stávajících pravidel tyto záruky nenaplňují definiční znaky pojistné smlouvy (IFRS 4 Pojistné smlouvy). Účtuje se o nich podle IAS 39 Finanční nástroje: účtování a oceňování buď jako o „Derivátech“, nebo jako o „Finančních zárukách“, a to v závislosti na jejich znacích a charakteristikách, jež IAS 39 vymezuje.

Zásady účtování o derivátech jsou zveřejněny v bodě 2.4.5.

V okamžiku svého prvotního zachycení jsou finanční záruky vykazovány v reálné hodnotě, která odpovídá čisté současné hodnotě očekávaného přílivu prémií a počáteční očekávané ztráty. Tento výpočet se provádí v úvodní den každé transakce a ve výkazu o finanční situaci je vykazován jako „Finanční záruky“ v „Ostatních aktivech“ a „Ostatních závazcích“.

Po prvotním zachycení jsou závazky facility z takových záruk oceněny ve výši

-prvotně vykázané částky, snížené o případnou kumulativní amortizaci a vykázané v souladu s IAS 18 Výnosy, nebo

-nejlepšího odhadu výdajů, které budou nezbytné k vypořádání současného závazku plynoucího ze záruky, v souladu s IAS 37 Rezervy, podmíněná aktiva a podmíněné závazky, podle toho, která z těchto hodnot je vyšší.

Nejlepší odhad výdajů se určí postupem podle IAS 37. Rezervy na finanční záruky jsou tvořeny ve výši výdajů na vypořádání závazku. Tyto výdaje odpovídají očekávané ztrátě, která se odhadne na základě všech relevantních faktorů a informací ke dni sestavení výkazu o finanční situaci.

Pokud je transakce s finanční zárukou, která je oceněna podle IAS 39, odúčtována a je o ní účtováno v souladu s IAS 37, pak její hodnota původně vykázaná mezi „Ostatními závazky“ se převede do položky „Rezervy na vydané záruky“ ve výkazu o finanční situaci.

Rezerva na finanční záruky (vykázaná ve výši podle IAS 37) se vykáže ve výkazu zisku nebo ztráty a ostatního úplného výsledku hospodaření v položce „Změna stavu rezerv na vydané záruky, po zohlednění zrušení těchto rezerv“.

Přijaté prémie se zachycují ve výkazu zisku nebo ztráty a ostatního úplného výsledku hospodaření v položce „Výnosy z poplatků a provizí“ na základě plánu amortizace v souladu s IAS 18 po dobu trvání finanční záruky.

Je-li podepsána smlouva o záruce, vykáže se jako podmíněný závazek facility. V okamžiku, kdy je záruka aktivována, stává se pro facilitu závazkem z titulu příslibu.

2.4.4 Znehodnocení finančních aktiv

Ke každému dni sestavení výkazu o finanční situaci facilita posuzuje, zda existují objektivní známky znehodnocení finančního aktiva. Finanční aktivum nebo skupina finančních aktiv se považuje za znehodnocené pouze tehdy, jestliže existuje objektivní známka znehodnocení vyplývající z jedné nebo několika událostí, k nimž došlo po prvotním vykázání aktiva („ztrátová událost“), a jestliže tato ztrátová nebo jiná událost má dopad na odhadované budoucí peněžní toky z finančního aktiva nebo skupiny finančních aktiv, jejž lze spolehlivě odhadnout. Za známku znehodnocení lze považovat zjištění, že dlužník nebo skupina dlužníků má vážné finanční obtíže, nesplácejí úrok nebo jistinu nebo jsou se splácením v prodlení, pravděpodobně vyhlásí úpadek nebo u nich proběhne jiná finanční reorganizace, a situace, kdy z pozorovatelných údajů vyplývá kvantifikovatelné snížení odhadovaných budoucích peněžních toků, např. změny nedoplatků nebo ekonomických podmínek, které korelují se selháním.

U úvěrů nesplacených na konci účetního období a vedených v zůstatkové hodnotě se znehodnocení zaúčtuje v případě, že existují objektivní známky rizika jejich úplného či částečného nesplacení podle původních smluvních podmínek nebo v rovnocenné hodnotě. Jestliže existují objektivní známky, že vznikla ztráta ze znehodnocení, stanoví se výše této ztráty jako rozdíl mezi účetní hodnotou aktiva a současnou hodnotou odhadovaných budoucích peněžních toků. Účetní hodnota aktiva se sníží zaúčtováním opravné položky a ztráta se vykáže výsledkově. Úrokový výnos se nadále počítá ze snížené účetní hodnoty metodou efektivní úrokové míry aktiva. Úvěry spolu se související opravnou položkou se odepíší v okamžiku, kdy už neexistují žádné reálné vyhlídky na jejich budoucí splacení. Pokud se v následujícím roce vlivem konkrétní události, k níž došlo po zaúčtování znehodnocení, zvýší nebo sníží odhad ztráty ze znehodnocení, pak se původně zaúčtovaná ztráta ze znehodnocení zvýší nebo sníží zápisem na účtu opravných položek.

Facilita posuzuje úvěrové riziko na základě jednotlivých operací a neuvažuje společné (portfoliové) znehodnocení.

U realizovatelných finančních aktiv facilita ke každému dni sestavení výkazu o finanční situaci posoudí, zda existují objektivní známky znehodnocení investice. Takovými objektivními známkami jsou významný nebo dlouhodobý pokles reálné hodnoty investice pod pořizovací cenu. Jestliže známky znehodnocení existují, kumulovaná ztráta (vypočtená jako rozdíl mezi pořizovací cenou a aktuální reálnou hodnotou sníženou o ztráty ze znehodnocení, které byly u dané investice již zachyceny ve výkazu zisku nebo ztráty a ostatního úplného výsledku hospodaření) se odúčtuje ze zdrojů od přispěvatelů a vykáže se výsledkově. Zrušení ztráty ze znehodnocení realizovatelných finančních aktiv se do výsledku nepromítá. Zvýšení jejich reálné hodnoty po znehodnocení se vykazuje přímo ve zdrojích od přispěvatelů.

Znehodnocení finančních aktiv posuzuje EIB v rámci řízení rizik alespoň jednou ročně. V rámci výsledných úprav je po dobu životnosti aktiva amortizován diskont ve výkazu zisku nebo ztráty a ostatního úplného výsledku hospodaření a jsou prováděny úpravy nutné k přecenění původního znehodnocení.

2.4.5 Derivátové finanční nástroje

Mezi deriváty jsou vykazovány křížové měnové swapy, měnově úrokové swapy, krátkodobé měnové swapy (devizové swapy) a úrokové swapy.

Při běžných činnostech může facilita uzavírat swapové kontrakty za účelem zajištění určitých úvěrových operací anebo měnové forwardy za účelem zajištění svých měnových pozic v jiných aktivně obchodovaných měnách než eurech, s cílem vyrovnat případný zisk či ztrátu způsobené kolísáním směnného kurzu.

Facilita nevyužívá možností zajištění podle IAS 39. Všechny deriváty jsou oceněny v reálné hodnotě vykazované do zisku nebo ztráty a vykazují se jako derivátové finanční nástroje. Jejich reálná hodnota je zjišťována především pomocí modelů diskontovaných peněžních toků, modelů oceňování opcí a z kurzových nabídek třetích stran.

Deriváty se vykazují v reálné hodnotě, a to jako aktiva, je-li jejich reálná hodnota kladná, a jako závazky, je-li jejich reálná hodnota záporná. Změny reálné hodnoty derivátových finančních nástrojů jsou vykázány ve výkazu zisku a ztráty a ostatního úplného výsledku hospodaření v položce „Změna reálné hodnoty derivátových finančních nástrojů“.

Deriváty jsou prvotně vykázány k datu uzavření obchodu.

2.4.6 Příspěvky

Příspěvky členských států se ve výkazu o finanční situaci uvádějí jako pohledávky ode dne, kdy Rada přijme rozhodnutí, jímž se výše finančních příspěvků členských států do facility stanoví.

Příspěvky členských států splňují následující podmínky, a jsou tudíž klasifikovány jako vlastní kapitál:

-jak je definováno v dohodě o příspěvcích, příspěvky opravňují členské státy k tomu, aby rozhodly o použití čistých aktiv facility v případě její likvidace,

-jsou vedeny v kategorii nástrojů, která je podřízená všem ostatním kategoriím,

-všechny finanční nástroje vedené v kategorii, která je podřízená všem ostatním kategoriím, mají totožné znaky,

-nástroj nevykazuje znaky, které by vyžadovaly jeho klasifikaci jako závazku, a

-celkové očekávané peněžní toky přiřaditelné nástroji po dobu jeho životnosti vycházejí do velké míry z hospodářského výsledku, ze změny ve vykázaných čistých aktivech nebo ze změny v reálné hodnotě vykázaných i nevykázaných čistých aktiv facility za dobu životnosti nástroje.

2.4.7 Úrokový výnos z úvěrů

Úroky z úvěrů, jejichž původcem je facilita, se zachycují ve výkazu zisku nebo ztráty a ostatního úplného výsledku hospodaření („Úroky a obdobné výnosy“) a ve výkazu o finanční situaci („Úvěry a pohledávky“) na akruální bázi. Za tímto účelem se používá efektivní úroková míra, tedy sazba, jíž jsou odhadované budoucí peněžité platby či výnosy, jež mají plynout po očekávanou dobu trvání úvěru, diskontovány na čistou účetní hodnotu úvěru. Je-li vykázaná hodnota úvěru snížena v důsledku znehodnocení, úrokový výnos se i nadále vykazuje ve výši vypočtené pomocí původní efektivní úrokové míry, která se použije na novou účetní hodnotu.

Poplatky za úvěrový příslib jsou časově rozlišeny a po dobu od vyplacení souvisejícího úvěru až do jeho splacení jsou účtovány do výnosů pomocí metody efektivní úrokové míry. Vykazují se výsledkově mezi úroky a obdobnými výnosy.

2.4.8 Úrokové subvence a technická pomoc

Facilita v rámci své činnosti spravuje jménem členských států úrokové subvence a technickou pomoc.

Část příspěvků členských států, která je přidělena na vyplácení úrokových subvencí a technickou pomoc, není vykázána ve zdrojích od přispěvatelů facility, nýbrž je klasifikována jako závazek vůči třetím stranám. Poté, co facilita tyto prostředky vyplatí konečným příjemcům, tyto závazky vůči třetím stranám v odpovídajícím rozsahu sníží.

Nejsou-li částky určené na úrokové subvence a technickou pomoc poskytnuty příjemcům v plné výši, jsou reklasifikovány na příspěvek do facility.

2.4.9 Úrokový výnos z peněžních prostředků a peněžních ekvivalentů

Úrokové výnosy z peněžních prostředků a peněžních ekvivalentů vykazuje facilita výsledkově na akruální bázi.

2.4.10Poplatky, provize a dividendy

Poplatky přijaté za služby poskytnuté během určitého období jsou vykázány jako výnosy k okamžiku, kdy jsou služby poskytnuty. Poplatky za provedení významného úkonu se vykazují jako výnos v okamžiku dokončení daného úkonu. Poplatky se zachycují ve výkazu zisku nebo ztráty a ostatního úplného výsledku hospodaření jako výnosy z poplatků a provizí.

Dividendy plynoucí z realizovatelných finančních aktiv jsou zaúčtovány ihned po přijetí a zachycují se ve výkazu zisku nebo ztráty a ostatního úplného výsledku hospodaření jako čisté realizované zisky z realizovatelných finančních aktiv.

2.5Daně

Protokol o výsadách a imunitách Evropské unie, který je přiložen ke Smlouvě o Evropské unii a Smlouvě o fungování Evropské unie, stanoví, že majetek, příjmy a ostatní aktiva orgánů Unie jsou osvobozeny od veškerých přímých daní.

3 Řízení rizik

Tento bod přílohy uvádí informace o expozici facility vůči úvěrovému a finančnímu riziku a o řízení a kontrole těchto rizik. Pojednána jsou zejména rizika primární, jež souvisejí s používáním finančních nástrojů. U těchto rizik se jedná o:

-úvěrové riziko, tj. riziko ztráty, k níž dochází v důsledku selhání klienta nebo protistrany. Vzniká u všech forem úvěrové expozice a zahrnuje i vypořádací riziko,

-riziko likvidity, tj. riziko, že účetní jednotka nebude schopna financovat nárůst aktiv a plnit své splatné závazky bez nepřijatelně vysokých ztrát,

-tržní riziko, tj. riziko, že změny tržních cen a sazeb (např. úrokových sazeb, cen akcií a směnných kurzů) ovlivní výnosy účetní jednotky nebo hodnotu jí držených finančních nástrojů.

Organizace řízení rizik

EIB své řízení rizik průběžně upravuje.

Řízení rizik EIB nezávisle zjišťuje, posuzuje a sleduje rizika, jimž je facilita vystavena, a podává o nich zprávy. Díky důslednému oddělení funkcí je řízení rizik nezávislé na útvarech front office. Na úrovni EIB generální ředitel pro řízení rizik podléhá v záležitostech rizik viceprezidentovi pověřenému řízením rizik. Viceprezident pověřený řízením rizik je odpovědný za dozor nad podáváním zpráv o rizicích řídícímu výboru EIB a její správní radě.

Úvěrové riziko

Úvěrovým rizikem se rozumí riziko možné ztráty, jež může vzniknout v důsledku selhání klienta nebo protistrany, a vzniká u všech forem úvěrové expozice, včetně vypořádání.

3.2.1Zásady řízení úvěrového rizika

Při analýze protistran úvěrů posuzuje EIB úvěrové riziko a očekávanou ztrátu za účelem jeho kvantifikace a ocenění. EIB vyvinula metodiku interního ratingového hodnocení, s jejíž pomocí může udělovat interní rating úvěrovým protistranám, tj. dlužníkům a ručitelům. Tato metodika je založena na systému hodnoticích listů individuálně upravených pro každý hlavní typ protistrany (např. podniky, banky, veřejnoprávní subjekty atd.). Zohledňují se jak osvědčené bankovní postupy, tak zásady podle basilejské kapitálové dohody (Basel II). Všechny protistrany, které jsou významné pro úvěrový profil určité transakce, jsou tak pomocí výše uvedené metodiky interního ratingového hodnocení pro konkrétní typ protistrany zařazeny do jedné z interních ratingových kategorií. Interní rating, který je každé protistraně přidělen, vyjadřuje pravděpodobnost jejího selhání. Před zařazením do ratingové kategorie je provedena důkladná analýza rizikového profilu protistrany z hlediska podnikatelského i finančního a z hlediska rizika země.

V rámci úvěrového posouzení, jehož předmětem jsou financování projektů a ostatní strukturované operace s omezeným postihem, jsou používány nástroje ke zjišťování úvěrového rizika, které jsou relevantní pro dané odvětví. Hlavní pozornost je přitom věnována dostupnosti peněžních toků a schopnosti obsluhovat dluh. K uvedeným nástrojům patří analýza smluvního rámce projektů, analýza protistrany a simulace peněžních toků. Stejně jako v případě podniků a finančních institucí je každému projektu přidělen interní rating.

Všechny interní ratingy se po dobu trvání úvěru sledují a pravidelně aktualizují.

Všechny operace neprováděné se státy (nebo státy nezaručené/neasimilované) podléhají zvláštním omezením co do objemu transakcí a velikosti protistrany. V příslušných případech se limity protistran stanovují na úrovni konsolidované expozice vůči skupině. Limity obvykle odrážejí např. výši kapitálu protistran.

Za účelem snížení úvěrového rizika používá EIB v jednotlivých příslušných případech různá úvěrová posílení:

-zajištění projektu či zajištění od protistrany (např. zástavní právo k podílům, zástavní právo k majetku, postoupení práv, zástavní právo k účtům) nebo

-záruky, obvykle poskytované sponzorem financovaného projektu (např. záruky za dokončení nebo záruky na první výzvu), nebo bankovní záruky.

Úvěrové deriváty za účelem snížení úvěrového rizika facilita nepoužívá.

3.2.2Maximální expozice vůči úvěrovému riziku bez zohlednění kolaterálu a jiného úvěrového posílení

Následující tabulka uvádí maximální expozici vůči úvěrovému riziku v členění podle položek výkazu o finanční situaci, včetně derivátů. Tato maximální expozice je vykázána brutto, bez zmírňujícího dopadu použití kolaterálu.

Maximální expozice (v tis. EUR)	31. 12. 2016	31. 12. 2015
AKTIVA
Peněžní prostředky a peněžní ekvivalenty	360 817	448 995
Derivátové finanční nástroje	6 920	311
Úvěry a pohledávky	1 729 380	1 460 057
Pohledávky za přispěvateli	86 395	–
Finanční aktiva držená do splatnosti	169 398	228 521
Ostatní aktiva	345	27
Aktiva celkem	2 353 255	2 137 911

PODROZVAHA
Podmíněné závazky
– Schválené, ale nevydané záruky	35 337	10 000
Závazky z titulu příslibů
– Nevyplacené úvěry	901 899	1 189 564
– Vydané záruky	8 627	798
Podrozvaha celkem	945 863	1 200 362

Úvěrová expozice celkem	3 299 118	3 338 273

3.2.3Úvěrové riziko u úvěrů a pohledávek

3.2.3.1Stanovení úvěrového rizika u úvěrů a pohledávek

U každého úvěru a záruky, jež facilita poskytuje, se komplexně posuzuje riziko a vyčíslují odhady očekávaných ztrát, jež mají vliv na klasifikaci úvěru. Operace v rámci iniciativy na zvýšení dopadu finanční pomoci (popsané v bodě 23), s výjimkou zprostředkovaných úvěrů, nepodléhají pokynům k zásadám řízení úvěrového rizika, nýbrž postupu odlišnému. Systém klasifikace úvěrů je vypracován v souladu s obecně přijatými kritérii, která se odvíjejí od kvality dlužníka, splatnosti úvěru, záruky, a případně ručitele.

Součástí systému klasifikace úvěrů jsou metodiky, postupy, databáze a systémy IT, které pomáhají posoudit úvěrové riziko v úvěrových operacích a vyčíslit odhad očekávaných ztrát. Systém bere v úvahu velké množství informací s cílem určit relativní pořadí úvěrových rizik spojených s úvěry. Klasifikace úvěrů odráží současnou hodnotu odhadované výše „očekávané ztráty“, která se vypočte jako součin pravděpodobnosti selhání hlavních dlužníků, expozice vůči riziku a závažnosti ztrát v případě selhání. Klasifikace úvěrů se používají pro tyto účely:

-na podporu přesnějšího a více kvantifikovaného posouzení úvěrových rizik,

-na pomoc při zaměření monitorovacích činností,

-k popisu kvality úvěrového portfolia k danému dni,

-jako jeden z pomocných aspektů při rozhodování o ocenění rizika na základě očekávané ztráty.

Při stanovení klasifikace úvěrů se zohledňují tyto faktory:

I)úvěruschopnost dlužníka: řízení rizik nezávisle zkoumá dlužníky a posuzuje jejich úvěruschopnost na základě vnitřních metodik a externích údajů. V souladu se zvoleným pokročilým přístupem podle Basel II banka vyvinula metodiku interního ratingu s cílem určit interní rating dlužníků a ručitelů. Tato metodika pracuje se souborem hodnoticích listů specifických pro jednotlivé typy protistran.

II)korelace selhání: kvantifikuje pravděpodobnost, s jakou se budou s finančními potížemi potýkat současně dlužník i ručitel. Čím vyšší je korelace mezi pravděpodobnostmi selhání dlužníka a ručitele, tím nižší hodnotu má záruka a tím nižší je i klasifikace úvěru.

III)hodnota záručních nástrojů a cenných papírů: tato hodnota se posuzuje podle úvěruschopnosti emitenta a typu použitého nástroje.

IV)smluvní rámec: řádný smluvní rámec přispívá ke kvalitě úvěru a zlepšuje jeho interní rating.

V)durace úvěru: při stejných ostatních faktorech je riziko vzniku obtíží při obsluze dluhu tím vyšší, na čím delší dobu je úvěr poskytnut.

S použitím pěti výše popsaných faktorů se u úvěru vypočítá očekávaná ztráta. V závislosti na její výši se úvěr zařazuje do jedné z následujících tříd klasifikace úvěrů:

A Prvotřídní kvalita: má tři podkategorie. Do podkategorie A patří všechna rizika vlád členských států EU. Jsou sem tedy řazeny úvěry poskytnuté členským státům nebo jimi plně, výslovně a bezpodmínečně zaručené, při jejichž splácení se neočekávají žádné potíže a u nichž má neočekávaná ztráta přiřazenu pravděpodobnost 0 %. A+ označuje úvěry poskytnuté subjektům jiným, než jsou členské státy (nebo úvěry, za které tyto subjekty poskytly záruky), u nichž se během jejich trvání neočekává žádné zhoršení. Do podkategorie A– jsou řazeny úvěrové operace, u nichž existují jisté pochybnosti o udržení jejich současného statusu (například kvůli dlouhé splatnosti nebo vysoké volatilitě budoucí ceny jinak vynikajícího kolaterálu), ale u nichž se očekává, že případné zhoršení by bylo velmi malé.

B Vysoká kvalita: jedná se o kategorii aktiv, která banka považuje za bezpečná, ačkoli u nich není v budoucnosti vyloučeno méně významné zhoršení. K určení relativní pravděpodobnosti, že k takovému zhoršení dojde, se používá B+ a B–.

C Dobrá kvalita: příkladem by mohly být nezajištěné úvěry poskytnuté spolehlivým bankám a podnikům a splatné jednorázově na konci sedmiletého úvěrového období nebo úvěry poskytnuté na srovnatelné období a se srovnatelným profilem umořování ode dne vyplacení.

D Tato ratingová třída představuje hranici mezi úvěry „přijatelné kvality“ a úvěry, které se potýkaly s určitými potížemi. Tento mezník v klasifikaci úvěrů přesněji definují podkategorie D+ a D–. Úvěry klasifikované D– vyžadují přísnější monitoring.

E Do této kategorie jsou řazeny úvěry s rizikovým profilem horším, než je obvykle přijatelné. Patří sem rovněž úvěry, v jejichž průběhu vznikly vážné problémy a u nichž nelze vyloučit vznik ztráty. Z tohoto důvodu jsou tyto úvěry předmětem důkladného a intenzivního monitorování. Podkategorie E+ a E– určují intenzitu tohoto zvláštního monitorování. U úvěrů ohodnocených E– existuje vysoká pravděpodobnost, že včasná obsluha dluhu nebude moci pokračovat, a proto bude nutná nějaká forma restrukturalizace dluhu, jež případně povede ke ztrátě ze znehodnocení.

F F (selhání) označuje úvěry, jež představují nepřijatelná rizika. Známkou F– jsou hodnoceny nesplacené úvěry, u nichž po jejich schválení došlo k nepředvídatelným, výjimečným a dramatickým nepříznivým okolnostem. Jako F jsou hodnoceny všechny operace, u nichž facilitě vznikla ztráta na jistině, a vytváří se na ně zvláštní rezervy.

Úvěry interně ohodnocené jako D– a horší jsou obvykle zapsány na monitorovací seznam („watch list“). Pokud však byl úvěr původně schválen s rizikovým profilem D– nebo horším, bude na monitorovací seznam zařazen pouze v případě, že dojde k významné úvěrové události, která způsobí další zhoršení jeho klasifikace.

V tabulce v oddíle 3.2.3.3 je úvěrové portfolio facility analyzováno z hlediska kvality úvěrů. Tato analýza se opírá o jednotlivé výše popsané kategorie v klasifikaci úvěrů.

3.2.3.2Analýza expozice vůči úvěrovému riziku u poskytnutých úvěrů

Následující tabulka uvádí maximální expozici vůči úvěrovému riziku u schválených a vyplacených úvěrů. Tabulka je členěna podle kategorií dlužníků s přihlédnutím k zárukám poskytnutým ručiteli:

K 31. 12. 2016	Zaručeno	Jiná úvěrová posílení	Nezaručeno	Celkem	% z celkového objemu
v tis. EUR
Banky	22 691	34 597	933 609	990 897	57 %
Podniky	110 849	97 213	320 406	528 468	31 %
Veřejné instituce	38 330	–	–	38 330	2 %
Státy	–	3 764	167 921	171 685	10 %
Vyplaceno celkem	171 870	135 574	1 421 936	1 729 380	100 %
Schváleno, ale nevyplaceno	94 976	–	806 923	901 899

K 31. 12. 2015	Zaručeno	Jiná úvěrová posílení	Nezaručeno	Celkem	% z celkového objemu
v tis. EUR
Banky	18 964	73 670	758 412	851 046	58 %
Podniky	37 431	89 170	272 186	398 787	27 %
Veřejné instituce	37 112	–	14	37 126	3 %
Státy	–	4 295	168 803	173 098	12 %
Vyplaceno celkem	93 507	167 135	1 199 415	1 460 057	100 %
Schváleno, ale nevyplaceno	135 821	–	1 053 743	1 189 564

Útvar pro řízení a restrukturalizaci transakcí odpovídá za monitoring dlužníků a ručitelů a za monitoring projektů z finančního a smluvního hlediska. Bonita úvěrů facility, dlužníků a ručitelů je tak průběžně monitorována, a to alespoň jednou ročně, v případě potřeby však častěji a také při vzniku úvěrové události. Útvar pro řízení a restrukturalizaci transakcí zejména ověřuje, zda jsou dodržována práva vyplývající ze smluv, a v případě neplnění smlouvy nebo zhoršení ratingu přijímá nápravná opatření. V případě nutnosti jsou v souladu s pokyny pro řízení úvěrového rizika provedena zmírňující opatření. Rovněž v případě obnovování bankovních záruk získaných za poskytnuté úvěry je zajištěno jejich včasné nahrazení nebo přijetí vhodných kroků.

3.2.3.3Analýza úvěrové kvality podle kategorie dlužníka

Níže uvedené tabulky uvádějí analýzu úvěrového portfolia facility z hlediska kvality úvěrů k 31. prosinci 2016 a k 31. prosinci 2015. Členěny jsou podle klasifikace úvěrů. Údaje v nich vycházejí ze schválené expozice (v případě vyplacení i nevyplacení úvěru):

K 31. 12. 2016		Vysoká kvalita	Standardní kvalita	Minimální přijatelné riziko	Vysoké riziko	Bez klasifikace	Celkem	% z celkového objemu
v tis. EUR
		A až B–	C	D+	D– a nižší
Dlužník	Banky	94 081	53 970	315 524	1 038 705	126 951	1 629 231	62 %
	Podniky	125 810	–	19 389	393 877	152 355	691 431	26 %
	Veřejné instituce	–	–	38 330	–	–	38 330	1 %
	Státy	–	–	18 131	254 156	–	272 287	11 %
Celkem		219 891	53 970	391 374	1 686 738	279 306	2 631 279	100 %

K 31. 12. 2015		Vysoká kvalita	Standardní kvalita	Minimální přijatelné riziko	Vysoké riziko	Bez klasifikace	Celkem	% z celkového objemu
v tis. EUR
		A až B–	C	D+	D– a nižší
Dlužník	Banky	92 260	31 558	326 635	990 971	245 160	1 686 584	64 %
	Podniky	125 963	–	12 493	450 045	–	588 501	22 %
	Veřejné instituce	–	–	37 112	40 014	–	77 126	3 %
	Státy	–	–	9 277	288 133	–	297 410	11 %
Celkem		218 223	31 558	385 517	1 769 163	245 160	2 649 621	100 %

3.2.3.4Koncentrace rizika u úvěrů a pohledávek

3.2.3.4.1Zeměpisná analýza

Úvěrové portfolio facility lze analyzovat podle těchto zeměpisných oblastí (v tis. EUR):

Země dlužníka	31. 12. 2016	31. 12. 2015
Keňa	341 805	192 945
Nigérie	241 547	195 290
Uganda	175 424	178 515
Tanzanie	115 239	56 367
Jamajka	90 237	85 278
Burundi	87 373	40
Mauritánie	85 008	94 123
Dominikánská republika	81 230	72 474
Togo	64 605	75 387
Etiopie	59 837	67 589
Kongo (Demokratická republika)	47 122	39 766
Ghana	45 715	40 439
Kamerun	41 255	51 930
Mauricius	31 518	18 882
Rwanda	29 918	20 466
Kapverdy	23 029	24 623
Mosambik	22 389	25 124
Francouzská Polynésie	21 387	22 095
Senegal	18 544	10 991
Regionální – AKT	15 640	111 103
Malawi	11 493	13 030
Kajmanské ostrovy	11 221	–
Zambie	11 079	8 733
Botswana	7 889	6 605
Haiti	6 879	7 071
Barbados	6 809	–
Samoa	6 356	6 267
Mali	6 159	6 688
Burkina Faso	4 480	5 967
Kongo	3 460	5 189
Vanuatu	2 470	2 772
Nová Kaledonie	2 191	2 705
Seychely	2 058	468
Palau	1 929	2 197
Libérie	1 759	921
Jihoafrická republika	1 336	–
Mikronésie	1 088	1 169
Trinidad a Tobago	528	1 010
Niger	523	1 372
Svatá Lucie	392	2 671
Bahamy	392	–
Tonga	46	54
Angola	19	–
Sint Maarten	2	6
Grenada	–	1 735
Celkem	1 729 380	1 460 057

3.2.3.4.2Analýza podle průmyslových odvětví

Níže uvedená tabulka uvádí strukturu úvěrového portfolia facility podle odvětví ekonomické činnosti dlužníka. Operace, při nichž jsou prostředky nejprve vyplaceny finančnímu zprostředkovateli a až poté konečnému příjemci, jsou vykázány v položce „Globální úvěry“ (v tis. EUR):

Odvětví ekonomické činnosti dlužníka	31. 12. 2016	31. 12. 2015
Globální úvěry a dohody o zprostředkování	987 242	658 098
Elektřina, uhlí a další	277 524	197 547
Rozvoj a rekonstrukce měst a městská doprava	203 094	207 773
Základní materiály a těžba	78 849	88 615
Terciární sféra a jiné	67 590	201 361
Silnice a dálnice	48 600	48 165
Letiště a systémy řízení letového provozu	38 330	37 126
Potravinový řetězec	13 178	7 643
Rekuperace odpadu	7 988	4
Zpracování materiálů, stavebnictví	6 964	13 719
Telekomunikace	21	6
Celkem	1 729 380	1 460 057

3.2.3.5Nedoplatky a znehodnocení úvěrů

Nedoplatky se zjišťují, monitorují a vykazují v souladu s postupy, jež stanoví „Pokyny a postupy pro finanční monitoring“ platné pro celou EIB. Tyto postupy jsou v souladu s osvědčenými bankovními postupy a aplikují se u všech úvěrů, jež EIB spravuje.

Monitoring je organizován způsobem, který zajišťuje, že i) potenciální nedoplatky budou odhaleny a s minimální prodlevou nahlášeny příslušným útvarům; ii) kritické případy budou urychleně předány na příslušnou operační a rozhodovací úroveň; iii) vedení EIB a členským státům budou podávány pravidelné zprávy o celkovém stavu nedoplatků a o nápravných opatřeních, která již byla nebo mají být přijata.

Nedoplatky a znehodnocení úvěrů lze analyzovat takto (v tis. EUR):

		Úvěry a pohledávky	Úvěry a pohledávky
	Body	31. 12. 2016	31. 12. 2015
Účetní hodnota		1 729 380	1 460 057

Individuální znehodnocení
Hrubá hodnota		119 381	214 232
Opravná položka z titulu znehodnocení	7	-117 640	-191 046
Účetní hodnota úvěrů po individuálním znehodnocení		1 741	23 186

Portfoliové znehodnocení
Hrubá hodnota		–	–
Opravná položka z titulu znehodnocení		–	–
Účetní hodnota úvěrů po portfoliovém znehodnocení		–	–

Po splatnosti, ale bez znehodnocení

Po splatnosti
0–30 dní		1 620	1 521
30–60 dní		30	15
60–90 dní		–	–
90–180 dní		–	–
více než 180 dní		1	13
Účetní hodnota úvěrů po splatnosti, ale bez znehodnocení		1 651	1 549

Účetní hodnota úvěrů, které nejsou po splatnosti ani znehodnocené		1 725 988	1 435 322

Účetní hodnota úvěrů a pohledávek celkem		1 729 380	1 460 057

3.2.3.6Sjednání nových podmínek úvěru a úlevy

Facilita považuje úvěry za úvěry s úlevou, jestliže v reakci na nepříznivé změny ve finanční situaci dlužníka vyjedná s dlužníkem nové smluvní podmínky, které se liší od podmínek původních a které se přímo dotýkají budoucích peněžních toků finančního nástroje, čímž mohou facilitě způsobit ztrátu. Finanční dopad restrukturalizace je však zpravidla omezen na případné ztráty z titulu znehodnocení. Facilita totiž obecně uplatňuje finanční neutralitu, která se odráží v nově sjednaných cenových podmínkách restrukturalizovaných operací.

Za běžných okolností se klasifikace předmětných úvěrů zhorší a tyto úvěry jsou zařazeny na monitorovací seznam s následným sjednáním nových úvěrových podmínek. Po sjednání nových podmínek facilita tyto úvěry i nadále pozorně monitoruje. Pokud se na základě nově sjednaných platebních podmínek nepodaří vymoci původní účetní hodnotu aktiva, bude toto aktivum pokládáno za znehodnocené. Odpovídající ztráty ze znehodnocení se vypočtou z prognózovaných peněžních toků diskontovaných původní efektivní úrokovou mírou. Potřeba vykázat znehodnocení je pravidelně posuzována u všech úvěrů, jejichž známka se v rámci klasifikace zhorší na E-. Znehodnocení se vykazuje u všech úvěrů se známkou F. Jakmile se klasifikace určitého úvěru dostatečně zlepší, je tento úvěr vyřazen z monitorovacího seznamu v souladu s postupy, jež facilita uplatňuje.

Mezi opatření týkající se úlevy a kroky, jež tým facility zabývající se restrukturalizací přijal ve sledovaném období, patří prodloužení splatnosti, odklad splatnosti jistiny, odklad splatnosti jistiny i úroku a kapitalizace nedoplatků. V důsledku těchto opatření týkajících se úlevy nejsou související operace odúčtovávány.

Expozice, u nichž se mění smluvní podmínky způsobem, který neovlivňuje budoucí peněžní toky (např. ujednání o kolaterálu či jiné jistotě anebo vzdání se smluvních práv plynoucích z dohod), nejsou považovány za expozice s úlevou, a uvedené události tedy nejsou samy o sobě pokládány za dostatečnou známku znehodnocení.

Operace, které jsou předmětem opatření týkajících se úlevy, jsou uvedeny v tabulce níže:

v tis. EUR	31. 12. 2016	31. 12. 2015
Počet operací, které jsou předmětem úlevy	22	16
Účetní hodnota	171 135	225 631
z toho: znehodnocení	124 250	204 711
Vykázané znehodnocení	113 052	188 197
Úrokový výnos z operací, které jsou předmětem úlevy	19 877	14 262
Odepsané expozice (po ukončení / prodeji operace)	31 298	–

			Opatření týkající se úlevy
v tis. EUR	31. 12. 2015	Prodloužení splatnosti	Odklad splatnosti jistiny	Odklad splatnosti jistiny i úroků	Ostatní	Smluvní splacení a ukončení(1)	31. 12. 2016
Banky	17 891	–	–	12 150	8 062	-827	37 276
Podniky	207 740	–	–	–	26 203	-100 084	133 859
Celkem	225 631	–	–	12 150	34 265	-100 911	171 135

(1) Snížení stavu je dáno jednak splácením jistiny, k němuž dochází během roku u operací, které jsou k 31. prosinci 2015 již považovány za operace s úlevou, jednak ukončováním operací během roku.

3.2.4Úvěrové riziko u peněžních prostředků a peněžních ekvivalentů

Disponibilní finanční prostředky jsou investovány v souladu s rozpisem termínů, v nichž má facilita plnit smluvní závazky k úhradě. K 31. prosinci 2016 a 31. prosinci 2015 měly tyto investice formu bankovních vkladů, vkladních listů a komerčních papírů.

Oprávněné subjekty mají rating podobný krátkodobému a dlouhodobému ratingu, který požaduje EIB pro ukládání prostředků útvarem Treasury. Minimální krátkodobý rating, který musí oprávněné subjekty splňovat, činí P-1/A-1/F1 (Moody’s, S&P, resp. Fitch). Pokud nejméně dvě ratingové agentury udělí různý rating, rozhoduje rating nejnižší. Maximální přípustný limit pro jednu oprávněnou banku činí v současnosti
50 000 000 EUR (padesát milionů eur). Výjimka z tohoto pravidla byla udělena společnosti Société Génerale, u níž facilita vede účty k provádění svých hotovostních operací. Krátkodobý úvěrový limit této společnosti k 31. prosinci 2016 a 31. prosinci 2015 činil
110 000 000 EUR (sto deset milionů eur). Tento zvýšený limit se použije na úhrn peněžních prostředků uložených na účtech k provádění hotovostních operací a nástrojů, jež tato protistrana vydala a jež jsou drženy v portfoliu treasury.

Všechny investice byly u oprávněných subjektů provedeny s maximální splatností tři měsíce od data valuty a do výše limitu úvěrové expozice. K 31. prosinci 2016 a 31. prosinci 2015 měly všechny termínové vklady, komerční papíry a hotovost v portfoliu treasury v rámci facility v den vypořádání rating minimálně na známce P-1 (ekvivalent ratingu Moody’s).

Následující tabulka znázorňuje stav peněžních prostředků a peněžních ekvivalentů včetně naběhlých úroků (v tis. EUR):

Minimální krátkodobý rating	Minimální dlouhodobý rating	31. 12. 2016		31. 12. 2015
(Moody’s)	(Moody’s)
P-1	Aaa	37 949	10 %	49 999	11 %
P-1	Aa2	46 963	13 %	26	0 %
P-1	Aa3	40 436	11 %	–	0 %
P-1	A1	100 012	28 %	115 705	26 %
P-1	A2	135 457	38 %	283 265	63 %
Celkem		360 817	100 %	448 995	100 %

3.2.5Úvěrové riziko u derivátů

3.2.5.1Zásady řízení úvěrového rizika u derivátů

Úvěrovým rizikem se v případě derivátů rozumí ztráta, která by vznikla jedné straně, pokud by protistrana obchodu nebyla schopna dostát svým smluvním závazkům. Úvěrové riziko spojené s deriváty se liší v závislosti na řadě faktorů (např. úrokové míře a směnných kurzech) a obvykle odpovídá pouze malé části jejich pomyslné hodnoty.

V rámci své běžné činnosti může facilita uzavírat swapové kontrakty s cílem zajistit konkrétní úvěrové operace či může uzavírat měnové forwardy s cílem zajistit své měnové pozice denominované v aktivně obchodovaných měnách jiných než euro. Všechny swapy provádí EIB s externí protistranou. Tyto swapy se řídí stejnými rámcovými swapovými dohodami („Master Swap Agreements“) a přílohami o úvěrové podpoře („Credit Support Annexes“), jež EIB uzavírá s externími protistranami.

3.2.5.2Ocenění úvěrového rizika u derivátů

Všechny swapy, jež EIB v souvislosti s facilitou provádí, jsou ošetřeny v rámci stejného smluvního rámce a metodik, jaké se uplatní na deriváty, které EIB používá pro své vlastní účely. Zejména pokud jde o způsobilost protistran swapů, určuje ji EIB na základě týchž podmínek způsobilosti, které pro její swapové obchody platí obecně.

Pro účely vykazování a monitorování používá EIB k ocenění expozice vůči úvěrovému riziku, které je se swapovými a derivátovými transakcemi spojeno, čistou tržní a potenciální budoucí expozici. Do čisté tržní i potenciální budoucí expozice jsou v plné míře zahrnuty deriváty související s investiční facilitou.

·Následující tabulka podává přehled o splatnosti měnově úrokových swapů, které jsou uvedeny ve své pomyslné a reálné hodnotě:

Swapové kontrakty k 31. 12. 2016	Méně než	1 rok	5 let	více než	Celkem za rok 2016
v tis. EUR	1 rok	až 5 let	až 10 let	10 let
Pomyslná hodnota	–	7 430	–	–	7 430
Reálná hodnota (tj. čistá diskontovaná hodnota)	–	-3 051	–	–	-3 051


Swapové kontrakty k 31. 12. 2015	Méně než	1 rok	5 let	více než	Celkem za rok 2015
v tis. EUR	1 rok	až 5 let	až 10 let	10 let
Pomyslná hodnota	–	9 589	–	–	9 589
Reálná hodnota (tj. čistá diskontovaná hodnota)	–	-3 835	–	–	-3 835

·Facilita uzavírá kontrakty na krátkodobé měnové swapy („devizové swapy“) za účelem zajištění měnového rizika úvěrů vyplacených v jiných měnách než v eurech. Devizové swapy mají nejvýše tříměsíční splatnost a jsou pravidelně rolovány. Pomyslná hodnota devizových swapů k 31. prosinci 2016 činila 1 611,0 milionu EUR, zatímco k 31. prosinci 2015 dosahovala 1 400,0 milionu EUR. Jejich reálná hodnota k 31. prosinci 2016 činila –15,3 milionu EUR, zatímco k 31. prosinci 2015 dosahovala –3,7 milionu EUR.

·Facilita uzavírá kontrakty na úrokové swapy za účelem zajištění poskytovaných úvěrů proti úrokovému riziku. K 31. prosinci 2016 vykazuje dva otevřené úrokové swapy o pomyslné hodnotě 41,2 milionu EUR (2015: 44,9 milionu EUR) a reálné hodnotě 0,1 milionu EUR (2015: –0,3 milionu EUR).

3.2.6Úvěrové riziko u finančních aktiv držených do splatnosti

Následující tabulka podává přehled o portfoliu aktiv držených do splatnosti. Toto portfolio tvoří pouze italské, portugalské a španělské státní pokladniční poukázky, jimž do splatnosti zbývají méně než tři měsíce. Členské státy EU jsou způsobilými emitenty. Maximální přípustný limit na oprávněného emitenta činí 50 000 000 EUR (padesát milionů eur). Podle investičních pokynů by mohly být způsobilé i investice do středně- a dlouhodobých dluhopisů, a to v závislosti na požadavcích na jejich likvidnost.

Minimální krátkodobý rating	Minimální dlouhodobý rating	31. 12. 2016		31. 12. 2015
(Moody’s)	(Moody’s)
P-1	Aa2	18 012	10 %	–	0 %
P-1	A1	30 002	18 %	10 000	4 %
P-1	A2	–	0 %	69 502	31 %
P-2	Baa2	–	0 %	50 007	22 %
P-2	Bez ratingu	20 025	12 %	–	0 %
P-3	Baa3	–	0 %	50 012	22 %
NP	Ba1	50 005	30 %	49 000	21 %
Bez ratingu	Baa2	51 354	30 %	–	0 %
Celkem		169 398	100 %	228 521	100 %

Riziko likvidity

Riziko likvidity se týká schopnosti účetní jednotky financovat nárůst aktiv a plnit své závazky podle splatnosti bez nepřijatelně vysokých ztrát. Lze ho rozdělit na riziko financování a riziko tržní likvidity. Rizikem financování se rozumí riziko, že účetní jednotka nebude schopna účinně naplňovat očekávané i neočekávané současné a budoucí potřeby peněžních toků, aniž by tím byly dotčeny její každodenní činnosti nebo její finanční situace. Rizikem tržní likvidity se rozumí riziko, že účetní jednotka nebude s to snadno kompenzovat nebo eliminovat pozici za tržní cenu z důvodu nedostatečné hloubky trhu nebo jeho narušení.

3.2.2Řízení rizika likvidity

Facilita je financována převážně z ročních příspěvků členských států a rovněž ze zpětného toku prostředků, jež operace facility generují. Facilita řídí své riziko financování především plánováním svých potřeb čisté likvidity a požadovaných ročních příspěvků členských států.

K tomu, aby bylo možné stanovit výši ročních příspěvků členských států, je u stávajícího i připravovaného portfolia analyzována struktura vyplácení prostředků, která se v průběhu roku dále sleduje. Výše ročních požadavků na likviditu se opraví v případě zvláštních událostí, např. předčasné úhrady, prodeje akcií nebo případů selhání.

Za účelem další minimalizace rizika likvidity si facilita udržuje dostatečnou likvidní rezervu, jejímž smyslem je kdykoli pokrýt plánované výplaty, o nichž pravidelně informuje úvěrové oddělení EIB. Prostředky jsou investovány na peněžním trhu a na trzích dluhopisů do mezibankovních vkladů a dalších krátkodobých finančních nástrojů, přičemž se zohledňují povinnosti facility k vyplácení hotovosti. Likvidní aktiva facility spravuje útvar Treasury banky s cílem zachovat odpovídající likviditu tak, aby mohla facilita plnit své závazky.

V souladu se zásadou oddělení funkcí front office a back office je za vypořádání související s investováním těchto aktiv odpovědné oddělení EIB pro plánování a vypořádání operací. Za schválení protistran a limitů investic treasury, jakož i za monitoring dodržování těchto limitů, navíc odpovídá ředitelství pro řízení rizik banky.

3.2.3Stanovení rizika likvidity

Tabulky v tomto oddíle prezentují strukturu finančních závazků facility podle splatnosti. Jejich členění vychází z doby, jež od rozvahového dne zbývá do smluvního data splatnosti (na základě nediskontovaných peněžních toků).

Pokud jde o nederivátové finanční závazky, facilita má závazky z titulu příslibů. Tyto závazky mají podobu nevyplacené části úvěrů v rámci podepsaných úvěrových smluv, nevyplacené části prostředků podle podepsaných dohod o úpisu kapitálu/o investicích, poskytnutých záruk za úvěry nebo přislíbených úrokových subvencí a technické pomoci.

Úvěry facility mají stanovenu konečnou lhůtu pro vyplacení. Vyplácení však probíhá v termínech a ve výši, které odrážejí pokrok souvisejících investičních projektů. Úvěry facility jsou navíc realizovány v poměrně proměnlivém prostředí, a harmonogram jejich vyplácení tudíž vykazuje značnou míru nejistoty.

Kapitálové investice se stanou splatnými, pokud a jakmile správce kapitálového fondu vydá platnou výzvu ke splacení kapitálu, odrážející pokrok v investičních aktivitách fondu. Období čerpání je obvykle tříleté a často je o jeden nebo dva roky prodlouženo. Některé závazky z titulu příslibu k vyplacení prostředků obvykle přetrvají i po období čerpání až do úplné likvidace podkladových investic fondu. Někdy totiž nemusí likvidita fondu stačit k plnění platebních závazků, jež vznikají v souvislosti s poplatky a dalšími výdaji.

Záruky nejsou předmětem závazků z titulu příslibu k vyplacení prostředků, ledaže by záruka byla uplatněna. Současně s tím, jak je plněn splátkový kalendář zaručených úvěrů, výše přetrvávajících záruk klesá.

K odchozím peněžním tokům přislíbených úrokových subvencí dochází v případě zvýhodněných úvěrů, jež banka financuje z vlastních zdrojů. Vykazované odchozí toky tedy představují pouze závazky z titulu příslibů, jež s těmito úvěry souvisejí, a nikoli celkovou výši přislíbených nevyplacených úrokových subvencí. Harmonogram jejich vyplácení je stejně jako v případě úvěrů nejistý.

Přislíbený „hrubý nominální odchozí tok“ technické pomoci uvedený v tabulce „Splatnostní profil nederivátových finančních závazků“ představuje celkovou výši nevyplacené části prostředků podle podepsaných smluv o technické pomoci. Harmonogram jejího vyplácení vykazuje značnou nejistotu. Odchozí peněžní toky zařazené do kategorie „Nejvýše 3 měsíce“ představují výši neuhrazených faktur došlých do dne sestavení výkazů.

Přísliby týkající se nederivátových finančních závazků, u nichž není stanoven smluvní termín splatnosti, jsou zařazeny do kategorie „Splatnost neurčena“. Přísliby, u nichž byla ke dni sestavení výkazů zaznamenána žádost o výplatu hotovosti, jsou zařazeny do příslušné časové kategorie.

Pokud jde o derivátové finanční závazky, splatnostní profil představuje smluvní nediskontované hrubé peněžní toky ze swapových kontraktů včetně křížových měnových swapů, měnově úrokových swapů, krátkodobých měnových swapů a úrokových swapů.

Splatnostní profil nederivátových finančních závazků	Nejvýše 3 měsíce	Více než 3 měsíce až 1 rok		Více než 1 rok až 5 let		Více než 5 let		Splatnost neurčena		Hrubý nominální odchozí tok
v tis. EUR k 31. 12. 2016
Odchozí toky přislíbených, ale nevyplacených úvěrů	82 405	–		–		–		819 494		901 899
Odchozí toky přislíbených investic do investičních fondů a úpisu akcií	4 592	–		–		–		239 458		244 050
Ostatní (schválené nevydané záruky, vydané záruky)	–	–		–		–		43 964		43 964
Odchozí toky přislíbených úrokových subvencí	–	–		–		–		275 917		275 917
Odchozí toky přislíbené technické pomoci	2 671	–		–		–		24 807		27 478
Celkem	89 668	–		–		–		1 403 640		1 493 308

Splatnostní profil nederivátových finančních závazků	Nejvýše 3 měsíce	Více než 3 měsíce až 1 rok		Více než 1 rok až 5 let		Více než 5 let		Splatnost neurčena		Hrubý nominální odchozí tok
v tis. EUR k 31. 12. 2015
Odchozí toky přislíbených, ale nevyplacených úvěrů	41 028	–		–		–		1 148 536		1 189 564
Odchozí toky přislíbených investic do investičních fondů a úpisu akcií	23 371	–		–		–		274 984		298 355
Ostatní (schválené nevydané záruky, vydané záruky)	–	–		–		–		10 798		10 798
Odchozí toky přislíbených úrokových subvencí	–	–		–		–		281 682		281 682
Odchozí toky přislíbené technické pomoci	811	–		–		–		28 072		28 883
Celkem	65 210	–		–		–		1 744 072		1 809 282


Splatnostní profil derivátových finančních závazků	Nejvýše 3 měsíce		Více než 3 měsíce až 1 rok		Více než 1 rok až 5 let		Více než 5 let		Hrubý nominální příchozí/odchozí tok

v tis. EUR k 31. 12. 2016
Křížové měnové swapy a měnově úrokové swapy – Příchozí toky	3		2 409		5 222		–		7 634
Křížové měnové swapy a měnově úrokové swapy – Odchozí toky	–		-3 688		-7 377		–		-11 065
Krátkodobé měnové swapy – Příchozí toky	1 611 000		–		–		–		1 611 000
Krátkodobé měnové swapy – Odchozí toky	-1 636 001		–		–		–		-1 636 001
Úrokové swapy – Příchozí toky	411		1 234		5 529		1 550		8 724
Úrokové swapy – Odchozí toky	–		-1 962		-5 316		-1 329		-8 607
Celkem	-24 587		-2 007		-1 942		221		-28 315

Splatnostní profil derivátových finančních závazků	Nejvýše 3 měsíce		Více než 3 měsíce až 1 rok		Více než 1 rok až 5 let		Více než 5 let		Hrubý nominální příchozí/odchozí tok

v tis. EUR k 31. 12. 2015
Křížové měnové swapy a měnově úrokové swapy – Příchozí toky	5		2 307		7 671		–		9 983
Křížové měnové swapy a měnově úrokové swapy – Odchozí toky	–		-3 571		-10 714		–		-14 285
Krátkodobé měnové swapy – Příchozí toky	1 400 000		–		–		–		1 400 000
Krátkodobé měnové swapy – Odchozí toky	-1 407 763		–		–		–		-1 407 763
Úrokové swapy – Příchozí toky	383		1 269		6 059		2 524		10 235
Úrokové swapy – Odchozí toky	–		-2 145		-6 127		-2 206		-10 478
Celkem	-7 375		-2 140		-3 111		318		-12 308

3.2.4Dlouhodobá finanční aktiva a závazky

Tabulka níže uvádí účetní hodnotu nederivátových finančních aktiv, jež budou podle předpokladů inkasována, resp. finančních závazků, jež budou podle předpokladů vypořádány za déle než 12 měsíců ode dne sestavení výkazů.

v tis. EUR	31. 12. 2016	31. 12. 2015

Finanční aktiva:
Úvěry a pohledávky	1 692 867	1 423 368
Realizovatelná finanční aktiva	516 884	419 353
Ostatní aktiva	141	–
Celkem	2 209 892	1 842 721

Finanční závazky:
Rezervy na vydané záruky	497	–
Závazky vůči třetím stranám	69 960	57 346
Celkem	70 457	57 346

Tržní riziko

Tržní riziko představuje riziko, že změny tržních cen a sazeb, např. úrokových sazeb, cen akcií a směnných kurzů, ovlivní výnosy účetní jednotky nebo hodnotu jí držených finančních nástrojů.

3.2.5Úrokové riziko

Úrokové riziko vyvolává volatilita ekonomické hodnoty úročených pozic, popř. výnosů z těchto pozic, k níž dochází vlivem nepříznivých pohybů úrokových sazeb.

Fluktuace vlastní ekonomické hodnoty ani cenové rozdíly mezi různými aktivy, závazky a zajišťovacími nástroji nemají na facilitu přímý dopad, neboť i) nemá žádné přímé výpůjční náklady nebo úročené závazky a ii) přijímá dopad pohybů úrokové sazby na výnosy ze svých investic.

Citlivost svého úvěrového portfolia a zajišťovacích mikroswapů na pohyby úrokové sazby měří facilita pomocí hodnoty bazického bodu.

Hodnotou bazického bodu se měří zisk nebo ztráta v čisté současné hodnotě příslušného portfolia, které plynou z růstu úrokových sazeb o jeden bazický bod (0,01 procentního bodu) u splatností stanoveného rozmezí: „peněžní trh – do jednoho roku“, „velmi krátké – 2 až 3 roky“, „krátké – 4 až 6 let“, „střední – 7 až 11 let“, „dlouhé – 12 až 20 let“ nebo „extra dlouhé – více než 21 let“.

K určení čisté současné hodnoty peněžních toků z úvěrů denominovaných v eurech uplatňuje facilita vnitřní výnosovou křivku, kterou EIB používá pro EUR (euroswapovou křivku upravenou o globální marži EIB). K určení čisté současné hodnoty peněžních toků z úvěrů denominovaných v amerických dolarech uplatňuje facilita vnitřní výnosovou křivku, kterou EIB používá pro USD. Čistá současná hodnota peněžních toků z úvěrů denominovaných v měnách, pro něž spolehlivá a dostatečně úplná diskontní křivka není k dispozici, se stanoví pomocí vnitřní výnosové křivky EIB pro EUR jako orientačního ukazatele.

K výpočtu čisté současné hodnoty zajišťovacích mikroswapů používá facilita euroswapovou křivku pro peněžní toky denominované v EUR a dolarovou swapovou křivku pro peněžní toky denominované v USD.

Jak vyplývá z následující tabulky, čistá současná hodnota úvěrového portfolia včetně souvisejících zajišťovacích mikroswapů by v případě současného posunu všech relevantních úrokových křivek o jeden bazický bod směrem nahoru klesla k 31. prosinci 2016 o 516 000 EUR (k 31. prosinci 2015: pokles o 532 000 EUR).

Hodnota bazického bodu	Peněžní	Velmi krátké	Krátké	Střední	Dlouhé	Extra dlouhé	Celkem
v tis. EUR	trh
K 31. 12. 2016	1 rok	2 až 3 roky	4 až 6 let	7 až 11 let	12 až 20 let	21 let
Celková citlivost úvěrů a zajišťovacích mikroswapů	-46	-101	-164	-175	-30	–	-516

Hodnota bazického bodu	Peněžní	Velmi krátké	Krátké	Střední	Dlouhé	Extra dlouhé	Celkem
v tis. EUR	trh
K 31. 12. 2015	1 rok	2 až 3 let	4 až 6 let	7 až 11 let	12 až 20 let	21 let
Celková citlivost úvěrů a zajišťovacích mikroswapů	-37	-72	-252	-139	-32	–	-532

3.4.2Měnové riziko

Měnové riziko představuje pro facilitu riziko ušlého zisku nebo ekonomické hodnoty v důsledku nepříznivých pohybů směnných kurzů.

Vzhledem k používání referenční účetní měny (EUR) vzniká facilitě expozice vůči měnovému riziku pokaždé, kdy dojde k nesouladu mezi jejími aktivy a závazky denominovanými v jiné měně, než je tato referenční účetní měna. Měnové riziko podchycuje i dopad změn v hodnotě budoucích peněžních toků denominovaných v jiné než referenční účetní měně (např. vyplácení dividend a úroků), které jsou způsobeny kolísáním směnného kurzu.

3.4.2.1Měnové riziko a aktiva treasury

Aktiva treasury v rámci facility jsou denominována v EUR a USD.

Měnové riziko je zajišťováno prostřednictvím křížových devizových spotů a forwardů, devizových swapů a křížových měnových swapů. K ochraně proti tržním rizikům vzniklým v souvislosti s finanční činností facility může útvar Treasury v rámci EIB, považuje-li to za nezbytné a vhodné, použít i jiný nástroj v souladu se zásadami banky.

3.4.2.2Měnové riziko a operace financované nebo zaručené facilitou

Příspěvky členských států do facility jsou placeny v eurech. Operace financované či zaručené facilitou, jakož i úrokové subvence mohou být denominovány v EUR, USD či jiné schválené měně.

Expozice vůči měnovému riziku (vztaženo k referenční měně EUR) vzniká pokaždé, když jsou transakce denominované v jiných měnách než v eurech ponechány nezajištěné. Pokyny k zajištění měnového rizika facility jsou uvedeny níže.

3.4.2.2.1.Zajištění operací denominovaných v USD

Měnové riziko plynoucí z operací facility denominovaných v USD je kryto souhrnně pomocí devizových swapů s párem EUR/USD. Tyto swapy se pravidelně rolují a jejich hodnota se pravidelně upravuje. Použití devizových swapů slouží dvojímu účelu. Jednak se generuje likvidita potřebná na nové výplaty (úvěry a kapitál), jednak se udržuje makrozajištění měnového rizika.

Na začátku každého období se na základě plánovaných nebo očekávaných zpětných toků / částek k vyplacení odhadují peněžní toky, které mají být přijaty nebo vyplaceny v USD během příštího období. Následně se devizové swapy na konci splatnosti přerolují a jejich objem se upraví tak, aby pokrýval alespoň potřeby likvidity v USD předpokládané v příštím období.

-Dolarová měnová pozice se, jestliže překročí příslušné limity, každý měsíc zajišťuje pomocí spotové či forwardové operace.

-Během období rolování se neočekávané nedostatky likvidity v USD pokrývají prostřednictvím ad hoc devizových swapů. Přebytky likvidity jsou investovány do aktiv treasury nebo se převedou na eura, jestliže vznikly ze zvýšení měnové pozice.

3.4.2.2.2.Zajištění operací denominovaných v jiných měnách než v EUR nebo USD

-Operace facility denominované v jiných měnách než v EUR a USD jsou zajištěny křížovými měnovými swapy, které mají stejný finanční profil jako podkladový úvěr, za předpokladu, že existuje funkční swapový trh.

-Některé operace facility jsou denominovány v měnách, kde efektivní zajištění buď není možné, anebo je možné jen za vysokou cenu. Tyto operace jsou denominovány v místních měnách, avšak jsou vypořádávány v EUR nebo USD. Podle rámce pro finanční rizika facility, jejž schválil Výbor pro investiční nástroj dne 22. ledna 2015, lze měnové expozice v místních měnách, které výraznou měrou kladně korelují s USD, zajistit synteticky prostřednictvím derivátů denominovaných v USD. Takto synteticky zajištěné místní měny jsou vykázány v tabulce v bodě 3.4.2.2.3 v položce „Místní měny (synteticky zajištěné)“. Místní měny, které těmito deriváty v USD synteticky zajištěny nejsou, jsou vykázány v téže tabulce v položce „Místní měny (bez syntetického zajištění)“.

3.4.2.2.3Měnová pozice (v tis. EUR)

Tabulky v tomto bodě zachycují měnovou pozici facility.

Měnová pozice je v následujících tabulkách zachycena v souladu se zásadami pro řízení rizik facility (popsanými v rámci pro finanční rizika facility). Měnová pozice podle zásad řízení rizik vychází z účetních údajů a je definována jako rozdíl mezi vybranými aktivy a závazky. Aktiva a závazky definované v měnové pozici podle zásad řízení rizik jsou vybrány tak, aby se zajistilo, že výnos bude přepočten na měnu vykazování (EUR) až v okamžiku, kdy bude přijat.

V měnové pozici podle zásad řízení rizik jsou zahrnuty nerealizované zisky / ztráty a znehodnocení realizovatelných finančních aktiv, jakož i znehodnocení úvěrů a pohledávek. Deriváty zahrnuté v měnové pozici podle zásad řízení rizik se uvažují v nominální, nikoliv reálné hodnotě, aby mohly být sladěny s čistou hodnotou aktiv, rovněž uvažovanou v nominální hodnotě upravené o znehodnocení úvěrů.

Zbývající část aktiv a závazků, která zahrnuje zejména naběhlé úroky z úvěrů, derivátů a subvencí, je v níže uvedených tabulkách vykázána jako „Měnová pozice vyňatá ze zásad řízení rizik“.

K 31. prosinci 2016	Aktiva a závazky			Závazky z titulu příslibů a podmíněné závazky
Měny	Měnová pozice podle zásad řízení rizik	Měnová pozice vyňatá ze zásad řízení rizik	Rozvahová měnová pozice
USD	-258 496	7 578	-250 918	282 991
Místní měny (synteticky zajištěné)*
KES	117 881	3 869	121 751	–
TZS	97 116	1 931	99 046	–
DOP	52 553	2 013	54 566	–
UGX	36 776	1 077	37 854	–
RWF	22 258	194	22 452	–
Místní měny (bez syntetického zajištění)*
HTG, MUR, MZN, XOF, ZMW, BWP	22 534	252	22 786	246
Celkem měny jiné než EUR	90 622	16 914	107 537	283 237
EUR	–	2 591 845	2 591 845	1 241 229
Celkem EUR a ostatní	90 622	2 608 759	2 699 382	1 524 466

* Vysvětlení syntetického zajištění viz bod 3.4.2.2.2.
K 31. prosinci 2015	Aktiva a závazky			Závazky z titulu příslibů a podmíněné závazky
Měny	Měnová pozice podle zásad řízení rizik	Měnová pozice vyňatá ze zásad řízení rizik	Rozvahová měnová pozice
USD	-207 050	5 023	-202 027	270 236
Místní měny (synteticky zajištěné)*
KES	129 862	3 101	132 963	–
TZS	46 246	780	47 025	–
DOP	40 799	1 274	42 073	–
UGX	30 182	565	30 747	–
RWF	11 979	164	12 143	–
Místní měny (bez syntetického zajištění)*
HTG, MUR, MZN, XOF, ZMW	15 474	201	15 675	798
Celkem měny jiné než EUR	67 492	11 108	78 599	271 034
EUR	–	2 337 555	2 337 555	1 579 719
Celkem EUR a ostatní	67 492	2 348 663	2 416 154	1 850 753

3.4.2.3Analýza kurzové citlivosti

K 31. prosinci 2016 by 10% depreciace EUR vůči všem ostatním měnám vedla ke zvýšení zdrojů od přispěvatelů o 12,0 milionu EUR (k 31. prosinci 2015: 8,7 milionu EUR). Apreciace EUR vůči všem ostatním měnám o 10 % by vedla ke snížení zdrojů od přispěvatelů o 9,9 milionu EUR (k 31. prosinci 2015: 7,1 milionu EUR).

3.4.2.4Směnné kurzy

K sestavení rozvahy k 31. prosinci 2016 a 31. prosinci 2015 byly použity tyto směnné kurzy:

	31. prosince 2016	31. prosince 2015
Měny států mimo EU
Botswanská pula (BWP)	11,2657	11,9451
Dominikánské peso (DOP)	48,7476	49,0144
Haitský gourde (HTG)	68,78	61,19
Keňský šilink (KES)	108,06	111,3
Mauritánská ouguiya (MRO)	375,79	326,46
Mauricijská rupie (MUR)	37,85	38,85
Mosambický metical (MZN)	75,25	50,59
Rwandský frank (RWF)	856,8	806,36
Tanzanský šilink (TZS)	2 296,99	2 344,42
Ugandský šilink (UGX)	3 805,00	3 665,00
Americký dolar (USD)	1,0541	1,0887
Frank CFA (XAF/XOF)	655,957	655,957
Jihoafrický rand (ZAR)	14,457	16,953
Zambijská kwacha (ZMW)	10,4653	11,9571

3.4.3Akciové riziko

Akciovým rizikem se rozumí riziko, že v důsledku změny cen akcií nebo hodnoty kapitálových investic dojde k poklesu reálné hodnoty uvedených investic.

Facilita je vystavena akciovému riziku v důsledku svých přímých kapitálových investic a investic do fondů rizikového kapitálu.

Hodnoty pozic v nekotovaných akciích nelze průběžně monitorovat a kontrolovat. U těchto pozic patří mezi nejlepší dostupné údaje ceny vyplývající z relevantních metod oceňování.

Pokud by se hodnota individuálních přímých kapitálových investic a investic do rizikového kapitálu změnila o +/– 10 %, pak by zdroje přispěvatelů do facility (vlivem změny reálné hodnoty realizovatelného akciového portfolia) za předpokladu, že by ostatní proměnné zůstaly konstantní, k 31. prosinci 2016 vzrostly o 51,7 milionu EUR, resp. klesly o –51,7 milionu EUR (k 31. prosinci 2015: 41,9 milionu EUR, resp. –41,9 milionu EUR).

4 Reálná hodnota finančních nástrojů

Účetní klasifikace a reálná hodnota

Následující tabulka uvádí finanční aktiva a finanční závazky v jejich účetní a reálné hodnotě, včetně jejich postavení v hierarchii reálných hodnot. Neobsahuje informace o reálné hodnotě finančních aktiv a finančních závazků, které nejsou v reálné hodnotě vykazovány, pokud je jejich účetní hodnota přiměřenou aproximací jejich hodnoty reálné.

K 31. prosinci 2016	Účetní hodnota						Reálná hodnota
v tis. EUR	K obchodování	Realizovatelné	Peníze, úvěry a pohledávky	Držené do splatnosti	Ostatní finanční závazky	Celkem	Úroveň 1	Úroveň 2	Úroveň 3	Celkem
Finanční aktiva vykázaná v reálné hodnotě:
Derivátové finanční nástroje	6 920	–	–	–	–	6 920	–	6 920	–	6 920
Fondy rizikového kapitálu	–	437 788	–	–	–	437 788	–	–	437 788	437 788
Přímé kapitálové investice	–	79 096	–	–	–	79 096	22 880	–	56 216	79 096
Celkem	6 920	516 884	–	–	–	523 804	22 880	6 920	494 004	523 804
Finanční aktiva nevykázaná v reálné hodnotě:
Peněžní prostředky a peněžní ekvivalenty	–	–	360 817	–	–	360 817
Úvěry a pohledávky	–	–	1 729 380	–	–	1 729 380	–	1 951 786	–	1 951 786
Pohledávky za přispěvateli	–	–	86 395	–	–	86 395
Dluhopisy	–	–	–	169 398	–	169 398	120 123	48 031	–	168 154
Ostatní aktiva	–	–	345	–	–	345
Celkem	–	–	2 176 937	169 398	–	2 346 335	120 123	1 999 817	–	2 119 940
Finanční aktiva celkem	6 920	516 884	2 176 937	169 398	–	2 870 139

Finanční závazky vykázané v reálné hodnotě:
Derivátové finanční nástroje	-25 189	–	–	–	–	-25 189	–	-25 189	–	-25 189
Celkem	-25 189	–	–	–	–	-25 189	–	-25 189	–	-25 189
Finanční závazky nevykázané v reálné hodnotě:
Rezervy na vydané záruky	–	–	–	–	-625	-625
Závazky vůči třetím stranám	–	–	–	–	-116 114	-116 114
Ostatní závazky	–	–	–	–	-2 546	-2 546
Celkem	–	–	–	–	-119 285	-119 285
Finanční závazky celkem	-25 189	–	–	–	-119 285	-144 474

4 Reálná hodnota finančních nástrojů (pokračování)

Účetní klasifikace a reálná hodnota (pokračování)

K 31. prosinci 2015	Účetní hodnota						Reálná hodnota
v tis. EUR	K obchodování	Realizovatelné	Peníze, úvěry a pohledávky	Držené do splatnosti	Ostatní finanční závazky	Celkem	Úroveň 1	Úroveň 2	Úroveň 3	Celkem
Finanční aktiva vykázaná v reálné hodnotě:
Derivátové finanční nástroje	311	–	–	–	–	311	–	311	–	311
Fondy rizikového kapitálu	–	396 203	–	–	–	396 203	–	–	396 203	396 203
Přímé kapitálové investice	–	23 150	–	–	–	23 150	178	–	22 972	23 150
Celkem	311	419 353	–	–	–	419 664	178	311	419 175	419 664
Finanční aktiva nevykázaná v reálné hodnotě:
Peněžní prostředky a peněžní ekvivalenty	–	–	448 995	–	–	448 995
Úvěry a pohledávky	–	–	1 460 057	–	–	1 460 057	–	1 649 401	–	1 649 401
Dluhopisy	–	–	–	228 521	–	228 521	124 009	104 520	–	228 529
Ostatní aktiva	–	–	27	–	–	27	–	–	–	–
Celkem	–	–	1 909 079	228 521	–	2 137 600	124 009	1 753 921	–	1 877 930
Finanční aktiva celkem	311	419 353	1 909 079	228 521	–	2 557 264

Finanční závazky vykázané v reálné hodnotě:
Derivátové finanční nástroje	-8 219	–	–	–	–	-8 219	–	-8 219	–	-8 219
Celkem	-8 219	–	–	–	–	-8 219	–	-8 219	–	-8 219
Finanční závazky nevykázané v reálné hodnotě:
Rezervy na vydané záruky	–	–	–	–	–	–
Závazky vůči třetím stranám	–	–	–	–	-101 202	-101 202
Ostatní závazky	–	–	–	–	-2 364	-2 364
Celkem	–	–	–	–	-103 566	-103 566
Finanční závazky celkem	-8 219	–	–	–	-103 566	-111 785

Stanovení reálné hodnoty

4.2.1Metody oceňování a významné nepozorovatelné údaje

Následující tabulka uvádí informace o metodách oceňování a významných nepozorovatelných údajích, které se používají k oceňování finančních nástrojů, jež jsou v hierarchii reálných hodnot zařazeny do úrovní 2 a 3:

	Metoda oceňování	Významné nepozorovatelné údaje	Vztah nepozorovatelných údajů ke stanovení reálné hodnoty
Finanční nástroje vykázané v reálné hodnotě

Derivátové finanční nástroje	Diskontovaný peněžní tok: Budoucí peněžní toky jsou odhadovány jednak na základě forwardových směnných kurzů / úrokových sazeb (z forwardových směnných kurzů a výnosových křivek na konci sledovaného období, které lze zjistit pozorováním), jednak na základě smluvních forwardových/úrokových sazeb diskontovaných sazbou, která odráží úvěrové riziko různých protistran.	Nepoužije se.	Nepoužije se.

Fondy rizikového kapitálu	Metoda vycházející z upravené čisté hodnoty aktiv: Reálná hodnota se určí buď tak, že se procentně vyjádřený vlastnický podíl facility v dané jednotce uplatní na čistou hodnotu aktiv uvedenou v nejnovějším výkaze a upravenou o peněžní toky, nebo, je-li to možné, se určí pomocí přesné hodnoty podílu k témuž datu, kterou sdělí příslušný správce fondu. Za účelem překlenutí období mezi dnem, kdy byla naposledy zjišťována čistá hodnota aktiv, a datem zpracování výkazů ke konci roku se provádí přezkum událostí po rozvahovém dni a vykazovaná čistá hodnota aktiv je v případě potřeby upravena.	Úprava zohledňující dobu, která uplynula mezi posledním dnem sestavení výkazů fondu a datem stanovení reálné hodnoty, která zohledňuje: provozní náklady a poplatky za řízení, následné změny reálné hodnoty podkladových aktiv fondu rizikového kapitálu, dodatečně vzniklé závazky a změny tržních či jiných ekonomických podmínek.	Čím delší je období mezi datem stanovení reálné hodnoty a posledním dnem sestavení výkazů fondu rizikového kapitálu, tím vyšší je úprava v souvislosti s uplynulou dobou.

Přímé kapitálové investice	Upravená čistá hodnota aktiv.	Úprava v souvislosti s dobou, která uplynula mezi posledním dnem sestavení výkazů jednotky, do níž se investovalo, a datem stanovení reálné hodnoty, která zohledňuje: provozní náklady, následné změny reálné hodnoty podkladových aktiv jednotky, do níž se investovalo, dodatečně vzniklé závazky, změny tržních či jiných ekonomických podmínek, zvýšení kapitálu a prodej/změnu kontroly.	Čím delší je období mezi datem stanovení reálné hodnoty a posledním dnem sestavení výkazů jednotky, do níž se investovalo, tím vyšší je úprava v souvislosti s uplynulou dobou.

		Diskont za omezenou obchodovatelnost (likvidnost) určený na základě cen v předchozích transakcích s podobnými akciemi v dané zemi/regionu, a to v rozmezí od 5 do 30 %.	Čím vyšší je diskont za omezenou obchodovatelnost, tím nižší je reálná hodnota.

Finanční nástroje nevykázané v reálné hodnotě

Úvěry a pohledávky	Diskontované peněžní toky: Model oceňování pracuje se smluvními peněžními toky, které jsou podmíněny tím, že nedojde k selhání dlužníka, a nezohledňují výši kolaterálu ani scénáře předčasného splacení. Za účelem výpočtu čisté současné hodnoty úvěrů použitý model diskontuje smluvní peněžní toky z úvěru pomocí upravené tržní diskontní křivky. Čistá současná hodnota se u jednotlivých úvěrů následně upraví tak, aby zohledňovala relevantní související očekávané ztráty. Následným sečtením výsledků se zjistí reálná hodnota souboru úvěrů a pohledávek.	Nepoužije se.	Nepoužije se.

Finanční aktiva držená do splatnosti	Diskontované peněžní toky.	Nepoužije se.	Nepoužije se.

V souvislosti s uplatněním IFRS 13 jsou v reálné hodnotě derivátů k 31. prosinci 2016 a 2015 zahrnuty úpravy ocenění, a sice:

-úprava o úvěrové riziko protistrany (CVA) u derivátových transakcí, která k 31. prosinci 2016 činí –76 400 EUR a k 31. prosinci 2015 pak –121 700 EUR,

-úprava o vlastní úvěrové riziko (DVA) u derivátových transakcí, která k 31. prosinci 2016 činí 42 900 EUR a k 31. prosinci 2015 pak 64 400 EUR.

4.2.2Převody mezi úrovní 1 a 2

Převody mezi jednotlivými úrovněmi vykazuje facilita v souladu se svými zásadami k datu události anebo změny okolností, která daný převod zapříčinila.

V roce 2016 ani v roce 2015 facilita v hierarchii reálných hodnot žádné převody mezi úrovní 1 a 2 neprovedla.

4.2.3Reálné hodnoty úrovně 3

Sesouhlasení reálných hodnot úrovně 3

Následující tabulky uvádějí změny nástrojů na úrovni 3 za rok ukončený ke dni 31. prosince 2016 a 31. prosince 2015:

v tis. EUR	Realizovatelná finanční aktiva
Zůstatek k 1. lednu 2016	419 175
Zisky nebo ztráty zahrnuté ve výkazu zisku nebo ztráty:
– čisté realizované zisky z realizovatelných finančních aktiv	-6 504
– znehodnocení realizovatelných finančních aktiv	-2 493
Celkem	-8 997
Zisky nebo ztráty vykázané v ostatním úplném výsledku hospodaření:
– čistá změna reálné hodnoty realizovatelných finančních aktiv	-24 628
Celkem	-24 628
Vyplacené prostředky	153 986
Splátky	-37 978
Odpisy	-7 554
Zůstatek k 31. prosinci 2016	494 004

v tis. EUR	Realizovatelná finanční aktiva
Zůstatek k 1. lednu 2015	401 926
Zisky nebo ztráty zahrnuté ve výkazu zisku nebo ztráty:
– čisté realizované zisky z realizovatelných finančních aktiv	-33 878
– znehodnocení realizovatelných finančních aktiv	-2 665
Celkem	-36 543
Zisky nebo ztráty vykázané v ostatním úplném výsledku hospodaření:
– čistá změna reálné hodnoty realizovatelných finančních aktiv	52 365
Celkem	52 365
Vyplacené prostředky	67 449
Splátky	-64 791
Odpisy	-1 231
Zůstatek k 31. prosinci 2015	419 175

K 31. prosinci 2016	Přírůstky	Úbytky
(v tis. EUR)
Přímé kapitálové investice	10	-10
Celkem	10	-10

K 31. prosinci 2015	Přírůstky	Úbytky
(v tis. EUR)
Přímé kapitálové investice	31	-31
Celkem	31	-31

	31. 12. 2016	31. 12. 2015
Hotovost	51 462	71 405
Termínované vklady	259 337	290 573
Komerční papíry	50 018	87 017
Peněžní prostředky a peněžní ekvivalenty ve výkazu finanční situace	360 817	448 995
Vzniklý úrok	5	3
Peněžní prostředky a peněžní ekvivalenty ve výkazu peněžních toků	360 822	448 998

K 31. prosinci 2016	Reálná hodnota		Pomyslná hodnota
	Aktiva	Závazky
Měnově úrokové swapy	–	-3 051	7 430
Úrokové swapy	388	-335	41 233
Devizové swapy	6 532	-21 803	1 611 000
Derivátové finanční nástroje celkem	6 920	-25 189	1 659 663

K 31. prosinci 2015	Reálná hodnota		Pomyslná hodnota
	Aktiva	Závazky
Měnově úrokové swapy	–	-3 835	9 589
Úrokové swapy	311	-639	44 913
Devizové swapy	–	-3 745	1 400 000
Derivátové finanční nástroje celkem	311	-8 219	1 454 502

7 Úvěry a pohledávky (v tis. EUR)

	Globální úvěry (*)	Seniorní úvěry	Podřízené úvěry	Celkem
Nominální hodnota k 1. lednu 2016	661 792	818 007	160 555	1 640 354
Vyplacené prostředky	476 685	51 691	–	528 376
Odpisy	–	-109	-31 189	-31 298
Splátky	-178 282	-107 259	-65 927	-351 468
Aktivovaný úrok	–	–	7 183	7 183
Kurzové rozdíly	34 332	2 009	941	37 282
Nominální hodnota k 31. prosinci 2016	994 527	764 339	71 563	1 830 429

Znehodnocení k 1. lednu 2016	-9 403	-22 445	-159 198	-191 046
Znehodnocení zaznamenané ve výkazu zisku nebo ztráty a ostatního úplného výsledku hospodaření	-8 794	-11 999	–	-20 793
Odpisy	–	109	31 189	31 298
Zrušení ztráty ze znehodnocení	360	6 100	58 698	65 158
Kurzové rozdíly	-348	-59	-1 850	-2 257
Znehodnocení k 31. prosinci 2016	-18 185	-28 294	-71 161	-117 640

Zůstatková hodnota	-3 906	-3 682	–	-7 588
Úrok	14 807	9 371	1	24 179
Úvěry a pohledávky k 31. prosinci 2016	987 243	741 734	403	1 729 380

(*) včetně dohod o zprostředkování

	Globální úvěry (*)	Seniorní úvěry	Podřízené úvěry	Celkem
Nominální hodnota k 1. lednu 2015	542 506	782 563	146 643	1 471 712
Vyplacené prostředky	196 607	86 177	–	282 784
Splátky	-106 921	-96 147	-2 704	-205 772
Aktivovaný úrok	–	–	13 262	13 262
Kurzové rozdíly	29 600	45 414	3 354	78 368
Nominální hodnota k 31. prosinci 2015	661 792	818 007	160 555	1 640 354

Znehodnocení k 1. lednu 2015	-5 751	-13 491	-132 895	-152 137
Znehodnocení zaznamenané ve výkazu zisku nebo ztráty a ostatního úplného výsledku hospodaření	-3 692	-7 576	-24 995	-36 263
Zrušení ztráty ze znehodnocení	381	57	1 837	2 275
Kurzové rozdíly	-341	-1 435	-3 145	-4 921
Znehodnocení k 31. prosinci 2015	-9 403	-22 445	-159 198	-191 046

Zůstatková hodnota	-3 129	-5 781	284	-8 626
Úrok	8 838	10 533	4	19 375
Úvěry a pohledávky k 31. prosinci 2015	658 098	800 314	1 645	1 460 057

(*) včetně dohod o zprostředkování

8 Realizovatelná finanční aktiva (v tis. EUR)

Realizovatelná finanční aktiva mají tyto hlavní složky:

	Fondy rizikového kapitálu	Přímé kapitálové investice	Celkem
Pořizovací cena k 1. lednu 2016	267 331	22 979	290 310
Vyplacené prostředky	101 323	52 663	153 986
Splátky/prodej	-37 948	-30	-37 978
Odpisy	-4 594	-2 960	-7 554
Kurzové rozdíly u splátek/prodeje	5 141	-16	5 125
Pořizovací cena k 31. prosinci 2016	331 253	72 636	403 889

Nerealizované zisky a ztráty k 1. lednu 2016	153 901	10 092	163 993
Čistá změna nerealizovaných zisků a ztrát	-24 474	3 365	-21 109
Nerealizované zisky a ztráty k 31. prosinci 2016	129 427	13 457	142 884

Znehodnocení k 1. lednu 2016	-25 029	-9 921	-34 950
Znehodnocení zaznamenané ve výkazu zisku nebo ztráty a ostatního úplného výsledku hospodaření během roku	-2 457	-36	-2 493
Odpisy	4 594	2 960	7 554
Znehodnocení k 31. prosinci 2016	-22 892	-6 997	-29 889

Realizovatelná finanční aktiva k 31. prosinci 2016	437 788	79 096	516 884


	Fondy rizikového kapitálu	Přímé kapitálové investice	Celkem
Pořizovací cena k 1. lednu 2015	259 784	19 714	279 498
Vyplacené prostředky	63 574	3 875	67 449
Splátky/prodej	-64 181	-610	-64 791
Odpisy	-1 231	–	-1 231
Kurzové rozdíly u splátek/prodeje	9 385	–	9 385
Pořizovací cena k 31. prosinci 2015	267 331	22 979	290 310

Nerealizované zisky a ztráty k 1. lednu 2015	149 995	6 127	156 122
Čistá změna nerealizovaných zisků a ztrát	3 906	3 965	7 871
Nerealizované zisky a ztráty k 31. prosinci 2015	153 901	10 092	163 993

Znehodnocení k 1. lednu 2015	-24 534	-8 001	-32 535
Znehodnocení zaznamenané ve výkazu zisku nebo ztráty a ostatního úplného výsledku hospodaření během roku	-1 726	-1 920	-3 646
Odpisy	1 231	–	1 231
Znehodnocení k 31. prosinci 2015	-25 029	-9 921	-34 950

Realizovatelná finanční aktiva k 31. prosinci 2015	396 203	23 150	419 353

9 Pohledávky za přispěvateli (v tis. EUR)

Zůstatek k 1. lednu 2016	228 521
Akvizice	1 159 704
Splatnost	-1 219 953
Změna v amortizaci prémie/diskontu	-87
Změna ve vzniklém úroku	1 213
Zůstatek k 31. prosinci 2016	169 398

Zůstatek k 1. lednu 2015	99 988
Akvizice	1 545 550
Splatnost	-1 417 005
Změna v amortizaci prémie/diskontu	-12
Zůstatek k 31. prosinci 2015	228 521

	31. 12. 2016	31. 12. 2015
Pohledávky za EIB	1	1
Finanční záruky	344	26
Ostatní aktiva celkem	345	27

	31. 12. 2016	31. 12. 2015
Úrokové subvence příštích období	25 884	28 683
Provize z úvěrů a pohledávek příštích období	399	642
Výnosy příštích období celkem	26 283	29 325

13 Rezervy na vydané záruky (v tis. EUR)

Rezervy na vydané záruky se tvoří ve výši, jež vyjadřuje nejlepší odhad výdajů, které budou nezbytné k vypořádání současného finančního závazku, jenž ze záruk plyne. Výše rezerv se určí jako součet:

-prvotně vykázaných částek, snížených o případnou kumulativní amortizaci a vykázaných v souladu s IAS 18 Výnosy, a

-částky, o niž výsledek ocenění podle IAS 37 Rezervy, podmíněná aktiva a podmíněné závazky překračuje výše uvedené částky.

	2016	2015
Zůstatek k 1. lednu	–	–
Přírůstky zaznamenané ve výkazu zisku nebo ztráty a ostatního úplného výsledku hospodaření	242	–
Čerpání	–	–
Převod z „Ostatních závazků“, finančních záruk	383
Zrušení rezervy	–	–
Zůstatek k 31. prosinci	625	–

	31. 12. 2016	31. 12. 2015
Čisté obecné správní náklady splatné vůči EIB	43 483	43 045
Ostatní závazky vůči EIB	–	15
Závazky vůči členským státům z titulu dosud nečerpaných úrokových subvencí a technické pomoci	72 631	58 142
Závazky vůči třetím stranám celkem	116 114	101 202

15 Ostatní závazky (v tis. EUR)

Ostatní závazky mají tyto hlavní složky:

	31. 12. 2016	31. 12. 2015
Předčasné splátky úvěrů	2 081	1 826
Výnosy příštích období z úrokových subvencí	458	512
Finanční záruky	7	26
Ostatní závazky celkem	2 546	2 364

16 Vyžádané příspěvky od členských států (v tis. EUR)

Členské státy	Příspěvky do facility	Příspěvky na úrokové subvence a technickou pomoc	Celkem přispěno	Vyžádané, ale nezaplacené
Rakousko	62 223	6 941	69 164	2 410
Belgie	91 930	10 222	102 152	5 295
Bulharsko	448	182	630	140
Kypr	288	117	405	90
Česká republika	1 632	663	2 295	510
Dánsko	50 420	5 675	56 095	2 000
Estonsko	160	65	225	50
Finsko	35 148	4 038	39 186	1 470
Francie	562 411	60 332	622 743	19 550
Německo	546 115	60 216	606 331	20 500
Řecko	30 417	3 707	34 124	1 470
Maďarsko	1 760	715	2 475	–
Irsko	15 665	2 074	17 739	910
Itálie	299 100	34 737	333 837	12 860
Lotyšsko	224	91	315	70
Litva	384	156	540	120
Lucembursko	6 829	768	7 597	270
Malta	96	39	135	30
Nizozemsko	122 895	13 805	136 700	4 850
Polsko	4 160	1 690	5 850	1 300
Portugalsko	23 633	2 889	26 522	1 150
Rumunsko	1 184	481	1 665	370
Slovensko	672	273	945	210
Slovinsko	576	234	810	180
Španělsko	145 249	18 596	163 845	7 850
Švédsko	64 924	7 485	72 409	2 740
Spojené království	308 457	37 500	345 957	–
Celkem k 31. prosinci 2016	2 377 000	273 691	2 650 691	86 395
Celkem k 31. prosinci 2015	2 157 000	243 691	2 400 691	–

	31. 12. 2016	31. 12. 2015
Závazky z titulu příslibů
Nevyplacené úvěry	901 899	1 189 564
Nesplněné závazky z titulu příslibů v souvislosti s realizovatelnými finančními aktivy	244 050	298 355
Vydané záruky	8 627	798
Úrokové subvence a technická pomoc	334 553	352 036

Podmíněné závazky
Podepsané nevydané záruky	35 337	10 000

Podmíněné závazky a závazky z titulu příslibů celkem	1 524 466	1 850 753

	Od 1. 1. 2016	Od 1. 1. 2015
	do 31. 12. 2016	do 31. 12. 2015
Finanční aktiva držená do splatnosti	–	4
Úvěry a pohledávky	102 580	86 305
Úrokové subvence	4 118	4 076
Úrokové a obdobné výnosy celkem	106 698	90 385

Mezi úrokovými výnosy za období do 31. prosince 2016 je v položce „Úvěry a pohledávky“ vykázáno i celkem 15 700 EUR, které se váží ke znehodnoceným finančním aktivům (31. prosince 2015: 15 869 EUR).

Úrokové a obdobné náklady mají tyto hlavní složky:

	Od 1. 1. 2016	Od 1. 1. 2015
	do 31. 12. 2016	do 31. 12. 2015
Derivátové finanční nástroje	-1 142	-1 525
Peněžní prostředky a peněžní ekvivalenty	-752	-31
Finanční aktiva držená do splatnosti	-413	–
Úrokové a obdobné náklady celkem	-2 307	-1 556

Druh strukturované jednotky	Popis	Účetní hodnota k 31.12.2016	Účetní hodnota k 31.12.2015	Maximální expozice vůči ztrátě k 31.12.2016	Maximální expozice vůči ztrátě k 31.12.2015
Fondy rizikového kapitálu	Realizovatelná finanční aktiva	437 788	396 203	672 222	645 833
Celkem		437 788	396 203	672 222	645 833

Typ investice v rámci iniciativy	Popis	Účetní hodnota k 31.12.2016	Účetní hodnota k 31.12.2015	Nevyplacená částka k 31.12.2016	Nevyplacená částka k 31.12.2015
Kapitálové fondy se sociálním dopadem	Realizovatelná finanční aktiva	5 021	2 257	19 567	16 927
Úvěry poskytnuté finančním zprostředkovatelům	Úvěry a pohledávky	23 702	–	46 958	10 000
Nástroje pro sdílení rizik	Vydané záruky	-288	–	33 719	–
Přímé financování – kapitálové účasti	Realizovatelná finanční aktiva	39 986	–	14	40 000
Celkem		68 421	2 257	100 258	66 927