EVROPSKÁ KOMISE

V Bruselu dne 2.3.2017

COM(2017) 200 final

SDĚLENÍ KOMISE EVROPSKÉMU PARLAMENTU A RADĚ

O ÚČINNĚJŠÍ NÁVRATOVÉ POLITICE V EVROPSKÉ UNII – AKTUALIZOVANÝ AKČNÍ PLÁN

Dne 9. září 2015 přijala Komise akční plán EU v oblasti navracení 1 , který obsahoval 36 konkrétních opatření, aby systém Evropské unie v této oblasti fungoval účinněji. Většina z těchto opatření probíhá nebo již byla provedena, jak se uvádí v příloze tohoto sdělení. Navzdory tomu jsou však v Evropské unii celkové výsledky navracení stále nevýrazné, což znamená, že je třeba jednat s ještě větší rozhodností, aby navracení nelegálních migrantů přineslo hmatatelné výsledky.

Lze konstatovat, že od přijetí akčního plánu se problémy, s nimiž se musí návratová politika Evropské unie vyrovnat, ještě prohloubily a že se tento aspekt komplexní migrační politiky EU stal jedním z hlavních témat. Opustit území Evropské unie bylo v roce 2015 nařízeno 533 395 nelegálním migrantům, přičemž v roce 2014 se jednalo o 470 080 osob. Jen za roky 2015 a 2016 bylo evidováno přibližně 2,6 milionu žádostí o azyl. Vzhledem k tomu, že v prvních třech čtvrtletích roku 2016 činila míra uznaných žádostí v prvním stupni 57 %, je možné, že po vyřízení veškerých žádostí budou členské státy muset vrátit více než 1 milion osob. Míra navracení se však v rámci Evropské unie nezlepšila. Zatímco se celková míra navracení 2 zvýšila z 41,8 % v roce 2014 na 42,5% v roce 2015, snížila se míra uskutečněných návratů do třetích zemí z 36,6 % na 36,4 %. Pokud se navíc do výpočtu nezahrne navracení na západní Balkán, míra navracení za celou Evropskou unii klesne na 27 %.

Zásadní problémy návratové politiky byly z hlediska Evropské unie a členských států vždy domácího i vnějšího rázu. Vnější aspekty řeší Komise spolu s Evropskou službou pro vnější činnost a členskými státy pomocí konkrétních rámců pro spolupráci se třetími zeměmi. Za tímto účelem začal v červnu 2016 fungovat rámec pro migrační partnerství 3 , přičemž dnes se v souvislosti s ním přijímá třetí zpráva o pokroku 4 .

Účinná návratová politika začíná v rámci Evropské unie. V závěrech Evropské rady ze dne 20. a 21. října 2016 5 vyzvaly členské státy k posílení vnitrostátních správních postupů týkajících se navracení. Kromě toho bylo v maltském prohlášení hlav států nebo předsedů vlád 6 ze dne 3. února 2017 zdůrazněno, že je třeba zahájit kritické zhodnocení návratové politiky Evropské unie na základě objektivní analýzy toho, jakým způsobem se uplatňují právní, operační, finanční a praktické nástroje, které jsou k dispozici na unijní i vnitrostátní úrovni. Je proto nutné přistoupit k uplatňování směrnice o navracení 7 pragmaticky a její nedostatky napravit mimo jiné tím, že členské státy budou vybízeny, aby potřebným způsobem zdokonalily své vnitrostátní návratové systémy, aby se dosáhlo lepší koordinace a byl zajištěn víceoborový přístup. Evropská unie musí kromě toho co nejvíce využívat své finanční nebo operační nástroje, aby se podařilo vytvořit společný prostor pro výměnu informací a zlepšení spolupráce a koordinace mezi příslušnými subjekty členských států a EU. Značně posílen byl i nový mandát Evropské agentury pro pohraniční a pobřežní stráž, aby mohla členské státy lépe podporovat při návratových činnostech, ať už prováděných společně nebo na vnitrostátní úrovni. Pokrok při uvádění nového mandátu do praxe je zachycen ve druhé zprávě o Evropské pohraniční a pobřežní stráži, která byla dnes přijata 8 .

Součástí tohoto aktualizovaného akčního plánu v oblasti navracení jsou další cílená opatření, jež se mají provádět souběžně s opatřeními, která byla zahájena a již probíhají v rámci stávajícího akčního plánu. Cílem aktualizovaného akčního plánu určeného členským státům a orgánům a agenturám Evropské unie je podstatně zvýšit míru navracení. Znamená to rovněž obnovení závazku dokončit provádění akčního plánu z roku 2015 a zajistit měřitelné výsledky, pokud jde o předcházení nelegální migraci a navracení nelegálních migrantů. Za tímto účelem Komise přijímá také doporučení ke zvýšení efektivity navracení při provádění směrnice o navracení 9 .

I – Návratový systém EU: zefektivnění vnitrostátních správních systémů a postupů navracení

I.1 Směrnice o navracení

Hlavním právním předpisem, který upravuje navracení ilegálních migrantů, je směrnice 2008/115/ES (dále jen „směrnice o navracení“). Stanoví společné normy a postupy pro účinné navracení nelegálních migrantů, přičemž respektuje jejich základní práva a dodržuje zásadu nenavracení (non-refoulement). Současně však členským státům ponechává dostatek manévrovacího prostoru, pokud jde o to, jak tohoto cíle dosáhnout.

   

Podrobný přehled o hlavních problémech, s nimiž se členské státy při navracení potýkají, je k dispozici díky schengenskému hodnotícímu mechanismu 10 a informacím z Evropské migrační sítě. Je z něj patrné, že členské státy musí beze zbytku uplatňovat flexibilitu stanovenou ve směrnici o navracení, aby mohly ve větší míře navracet rostoucí počet nelegálních migrantů, kteří se v Evropské unii zdržují.

Za podpory ze strany Komise by navíc členské státy měly určovat osvědčené postupy a předávat si je, aby státní příslušníky třetích zemí odradily od neoprávněného pobytu na svém území.

Tato opatření se musí provádět v naprostém souladu s primárním právem, včetně Listiny základních práv Evropské unie a s acquis EU v oblasti migrace. Za tímto účelem je součástí směrnice o navracení komplexní soubor norem, včetně možnosti účinné právní ochrany proti rozhodnutí o navrácení, respekt celistvosti rodiny a nejvlastnějšího zájmu dítěte i zvláštních potřeb zranitelných osob.

Komise bude uplatňování a dodržování směrnice o navracení nadále sledovat, aby mohla řešit konkrétní nedostatky ve vnitrostátních systémech. Aby poskytla vodítka, jak lze ustanovení směrnice používat k účinnějšímu navracení, přijímá dnes Komise doporučení ke zvýšení efektivity navracení při provádění směrnice o navracení 11 . Členské státy by měly neprodleně přijmout opatření v souladu s tímto doporučením. Kromě toho je třeba znovu aktualizovat příručku k navracení osob 12 , v níž jsou uvedeny pokyny ohledně výkladu a praktického uplatňování ustanovení směrnice o navracení, mimo jiné proto, aby byla v souladu s tímto doporučením.

Na základě zkušeností s prováděním tohoto doporučení a podle toho, zda bude třeba přijmout další opatření k podstatnému zvýšení míry navracení, je Komise připravena přikročit k revizi směrnice o navracení.

Další postup

I. 2 – Řešení zneužívání azylového řízení

Odmítnutí žadatelé o azyl tvoří značnou část nelegálních migrantů v Evropské unii. Zatímco mnozí lidé přicházející do Evropské unie prchají před válkou, násilím a pronásledováním, jiní využívají žádosti o azyl jako prostředku k tomu, jak si prodloužit pobyt v Evropě a vyhnout se návratu. Často dochází k tomu, že se zjevně neodůvodněné žádosti o azyl podávají v závěrečných fázích řízení o navracení, a to i několik dnů nebo hodin před odjezdem, pouze ve snaze oddálit navracení nebo se mu vyhnout. Pro azylové systémy členských států to znamená velkou zátěž.

Výmluvným příkladem je případ nigerijských státních příslušníků: v roce 2016 jich na území Evropské unie neoprávněně vstoupilo více než 37 000 – jedná se o nejpočetnější státní příslušnost přicházející trasou přes centrální Středomoří – a v témže roce bylo zaznamenáno více než 47 000 žádostí o azyl podaných nigerijskými státními příslušníky. Za první tři čtvrtletí roku 2016 činila míra uznávání žádostí o azyl podaných nigerijskými státními příslušníky 8 %, což znamená, že pravděpodobně více než 40 000 žádostí podaných v roce 2016 bude v zásadě zamítnuto.

Aby k takovým situacím nedocházelo a nelegální migranti, kteří jednoznačně nepotřebují mezinárodní ochranu, azylový systém nezneužívali, měly by členské státy bezodkladně začít využívat veškerých možností, které jim stávající právní předpisy v oblasti azylové politiky poskytují. Zejména je třeba používat ustanovení o zrychleném azylovém řízení, o nakládání s následnými žádostmi a neautomatickém odkladném účinku odvolání, a to především u migrantů přicházejících ze zemí, jež jsou považovány za bezpečné, nebo jež mají nízkou míru uznávání žádostí.

Je zásadní, aby azylové řízení a řízení o navracení fungovaly hladce ve vzájemné součinnosti. Rychlý a účinný rozhodovací proces je v zájmu osob, které žádost podávají v dobré víře, i v zájmu členských států. Proto je velmi důležité, aby mezi oběma procesy byla formální vazba a aby spolu orgány odpovědné za azyl a navracení lepé komunikovaly a vyměňovaly si informace.

V dlouhodobém horizontu poskytne nové příležitosti k efektivnímu a účelnému provázání azylového řízení a řízení o navrácení také reforma společného evropského azylového systému, kterou Komise předložila v roce 2016. Konkrétně návrh nařízení o azylovém řízení 13 zavádí rychlejší postupy, aby bylo možné reagovat na zjevně neodůvodněné žádosti o azyl a následné žádosti bez reálných vyhlídek na úspěch, jakož i na případy migrantů pocházejících z bezpečných třetích zemí a bezpečných zemí původu, čímž se sníží riziko zbytečného odkládání nebo zrušení návratových operací.

Další postup

I.3 – Intenzivnější sdílení informací za účelem vymáhání navracení

Základním předpokladem účinného navracení je zadržení, identifikace a sledování nelegálních migrantů. K tomu je nezbytná systematická výměna informací v rámci členských států (orgány odpovědné za navracení a další státní orgány, včetně orgánů působících ve zdravotnictví, vzdělávání a sociálních službách), ale také mezi členskými státy navzájem a orgány EU. Aktuální informace mohou členským státům pomoci lépe zacílit činnosti spojené s navracením a plánovat je. Mnoho potřebných informací ovšem stále chybí. Bez systému vstupu/výstupu nejsou k dispozici spolehlivé statistiky o osobách překračujících povolenou délku pobytu a máme jen omezené informace o tom, s jakým úspěchem se provádějí rozhodnutí o navrácení.

Členské státy by proto na vnitrostátní úrovni měly pomocí aplikace pro integrované řízení navracení shromažďovat ucelené informace v reálném čase, aby existoval jasný a přesný přehled o nelegální migraci. Členské státy mají rovněž povinnost vkládat do SIS údaje o všech zneplatněných dokladech, například povoleních k pobytu, za účelem jejich zabavení. Komise naléhavě vyzývá členské státy, aby dohlédly na systematické plnění této povinnosti.

Aby členské státy podpořila, pracuje již Komise prostřednictvím systematické výměny informací na vytvoření příznivého prostředí k navracení osob v celé Evropské unii. Během roku 2016 předložila Komise několik návrhů na zdokonalení stávajících informačních systémů (Schengenský informační systém 14 , Eurodac 15 ) nebo na zavedení systémů nových (systém vstupu/výstupu 16 , systém EU pro cestovní informace a povolení 17 – ETIAS), které přispějí k odstranění některých přetrvávajících informačních nedostatků.

Z hodnocení Vízového informačního systému (VIS) vyplynulo, že jej členské státy stále více používají k identifikaci nelegálních migrantů. Nicméně údaje z Vízového informačního systému samy o sobě třetí země obvykle neuznávají jako doklad o státní příslušnosti, anebo jsou nutná další šetření. Skutečnost, že se do systému nevkládají kopie cestovních pasů znamená, že je časově náročné, ne-li nemožné získat kopii od velvyslanectví, které udělilo schengenské vízum. Komise proto zahájí studii proveditelnosti, zda lze ve Vízovém informačním systému ukládat kopie cestovních dokladů žadatelů o víza, včetně kopie jejich cestovního pasu.

Kromě toho Komise zahájila studii, která má posoudit technickou proveditelnost vytvoření evidence povolení k pobytu v EU, a to rovněž s cílem usnadnit rozhodování o žádosti v situaci, kdy se migrant oprávněný pobývat na území pouze jednoho členského státu nelegálně přesune do jiného členského státu 18 .

Souběžně s tím Komise zřídila odbornou skupinu na vysoké úrovni pro informační systémy a interoperabilitu, aby bylo zajištěno efektivní využívání těchto nástrojů. Veškeré tyto činnosti by měly usnadnit práci imigračním orgánům, které budou moci v rámci jediného vyhledávání získat informace o nelegálních migrantech dostupné ve všech systémech EU 19 .

Stále větší starosti členským státům dělá otázka lepšího využívání informací o odsouzeních za trestné činy v souvislosti s rozhodnutími o ukončení oprávněného pobytu, a tudíž snazšího navracení státních příslušníků třetích zemí a osob bez státní příslušnosti se záznamem v trestním rejstříku. Komise v červnu předloží revidovaný legislativní návrh na vytvoření centralizované databáze informací o totožnosti odsouzených státních příslušníků třetích zemí k určení odsuzujícího členského státu (odsuzujících členských států), čímž se zvýší efektivita stávajícího Evropského informačního systému rejstříků trestů (ECRIS).

Při přijímání rozhodnutí o navrácení by členské státy již měly zohledňovat informace o odsouzeních za závažné trestné činy v Evropské unii, aby mohly posoudit individuální situaci nelegálních migrantů například v souvislosti s dobrovolným návratem, nutností zajištění a délkou zákazu vstupu.

Další postup

I.4 – Intenzivnější navracení a podpora reintegrace

Směrnice o navracení jasně stanoví, že pokud se tím neohrozí účel řízení o navrácení, dává se v rámci EU přednost dobrovolnému návratu před návratem nuceným. Pobídky k návratu se obecně poskytují v rámci balíčků pro asistovaný dobrovolný návrat a reintegraci.

Je zásadní ještě vylepšit šíření informací o dobrovolném návratu nelegálním migrantům, aby měli přístup k přesným informacím i v případech, kdy se pravděpodobně budou spoléhat především na neformální informační zdroje uvnitř své komunity, ale i v případě, že se nechtějí vrátit a/nebo nedůvěřují migračním orgánům.

Země původu musí stále častěji řešit situaci, kdy se jejich nelegální migranti vracejí z členských států s různou výší příspěvku v rámci reintegračních balíčků (v hotovosti nebo v nefinanční formě). To může vést k tomu, že země původu budou dávat přednost pouze návratům z členských států, které nabízejí atraktivnější reintegrační balíčky, anebo dokonce k tomu, že si nelegální migranti budou při asistovaném dobrovolném návratu účelově vybírat mezi zeměmi Evropské unie. V zájmu zvýšení míry navracení je proto zásadní, aby reintegrační balíčky, a pobídky k návratu obecně, byly ve všech členských státech konzistentní. Komise bude v této věci členské státy podporovat prostřednictvím skupiny odborníků pro navracení fungující v rámci Evropské migrační sítě.

S dobrovolným návratem budou nelegální migranti pravděpodobně souhlasit raději, budou-li vědět, že jedinou další možností je nucený návrat, poněvadž neoprávněný pobyt na území EU již nebude možný.

Aby programy asistovaného dobrovolného návratu a reintegrace a jejich doprovodná reintegrační opatření byly účinné, jsou zapotřebí společné normy. V zájmu lepší spolupráce a koordinace by všechny členské státy měly uplatňovat nezávazné pokyny k používání programů asistovaného dobrovolného návratu a opětovného začlenění, které schválila Rada dne 9. června 2016.

Členské státy potřebují zvýšit svou kapacitu a prohloubit odborné znalosti v oblasti plánování a řízení projektů a programů souvisejících s navracením. V zájmu Evropské unie jako celku proto budou podporována opatření, při nichž členské státy pracují společně. Ke zvýšení účinnosti navracení se v rámci těchto projektů budou vykonávat činnosti související s navracením včetně kroků vedoucích k navracení v případě všech typů přednávratové pomoci, budování kapacit a reintegrace. Budou propojeny se stávajícími iniciativami v rámci integrovaného přístupu k řízení

navracení a využívat platformu aplikace pro integrované řízení navracení.

Další postup

I.5 – Spolupráce

Lepší spolupráce při navracení

Jak se uvádí v doporučení, měly by členské státy zlepšit a posílit svou kapacitu pro navracení, aby se docílilo integrovanějšího a koordinovanějšího přístupu a řízení navracení. Výsledkem by mělo být lepší sdílení informací, víceoborový přístup a zjednodušení veškerých aspektů souvisejících s navracením. K tomuto posílení kapacit mohou členské státy využít své vnitrostátní programy v rámci Azylového, migračního a integračního fondu, aby se dosáhlo lepšího plánování, koordinace a návazných opatření mezi příslušnými donucovacími a imigračními orgány, opatření se koordinovala s justičními orgány, vězeňskými orgány, poručenskými systémy, zdravotnickými a sociálními službami, a byla tak zajištěna rychlá a přiměřená odezva v situacích, které vyžadují zapojení vícero oborů.

Na úrovni Evropské unie zajistí Komise lepší koordinaci a přijímání návazných opatření s protějšky v členských státech v rámci integrovaného přístupu k řízení navracení, který se opírá o skupinu odborníků pro navracení při Evropské migrační síti a schůzky přímých kontaktních míst pro navracení při Evropské agentuře pro pohraniční a pobřežní stráž.

Komisi se zatím nepodařilo vytvořit síť vnitrostátních kontaktních míst ve věci odnímání povolení k pobytu, s jejímž zřízením počítá akční plán v oblasti navracení z roku 2015. Již nyní mohou členské státy vkládat do SIS veškerá odňatá, propadlá a neplatná povolení k pobytu, což úředníkům umožňuje přímo na místě ověřit status držitele povolení k pobytu.

Další postup

Aplikace pro integrované řízení navracení (IRMA)

Aplikace pro integrované řízení navracení je vyhrazený systém výměny informací pro odborníky z členských států, který členským státům ve snaze o další zvýšení míry navracení již nyní usnadňuje plánování, organizaci a provádění činností souvisejících s navracením a zpětným přebíráním osob. Poskytuje také informace o osvědčených postupech a pokyny k jednotlivým třetím zemím, právní předpisy, návratové programy, údaje o návratových operacích a statistiky.

Systém byl zaveden ve všech členských státech a také v Norsku a ve Švýcarsku. Rovněž Evropská agentura pro pohraniční a pobřežní stráž se může díky informacím z této aplikace aktivněji zapojovat do přípravy společných návratových operací a návratové operace lépe plánovat.

Pro lepší shromažďování údajů o návratových operacích a zpětném přebírání osob je již v plánu další rozvoj aplikace pro integrované řízení navracení. Komise v rámci aplikace pro integrované řízení navracení vyvíjí specifické IT nástroje, aby uvedené informace byly členským státům a Evropské agentuře pro pohraniční a pobřežní stráž k dispozici prostřednictvím jednoho kanálu. Díky tomu bude možné zefektivnit shromažďování údajů pro účely EASO a Eurostatu, a sníží se tím administrativní zátěž plynoucí z vícenásobných žádostí o údaje. Údaje se budou shromažďovat jedenkrát za měsíc. Komise a členské státy budou mít k těmto údajům přístup v určitém omezeném rozsahu. Tento proces se ještě více zjednoduší, jakmile začne fungovat upravený Schengenský informační systém. Do aplikace pro integrované řízení navracení budou proudit informace v reálném čase o vydávání a dodržování rozhodnutí o navrácení.

Kromě toho bude třeba v členských státech, které jej dosud nemají k dispozici, vyvinout samostatný informační systém pro vnitrostátní vyřizování případů navrácených osob. Tento krok přinese v souladu s vnitrostátními rozhodovacími postupy účinnější standardizované řízení a přehled o navracených osobách.

K usnadnění spolupráce se třetími zeměmi jsou potřeba individuální údaje o navracené osobě, jako jsou identifikační údaje a podpůrné důkazní dokumenty. Tyto údaje se musí zabezpečenou cestou předávat vládám třetích zemí, aby mohla být potvrzena státní příslušnost navracené osoby a vydány nezbytné cestovní doklady. Aby tak bylo možné činit efektivně, je třeba pro aplikaci pro integrované řízení navracení vytvořit samostatné informační rozhraní k řízení případů zpětného přebírání osob, přičemž třetí země a uživatelé na straně EU k němu nebudou mít oboustranný vzájemný přístup.

K financování těchto kroků poskytne Komise prostředky z víceletého pracovního programu Evropské migrační sítě na období 2017–2018.

Další postup

Evropská agentura pro pohraniční a pobřežní stráž

Evropská agentura pro pohraniční a pobřežní stráž je nedílnou součástí úsilí, které Evropská unie vynakládá na vytvoření operačního rámce, jenž zefektivní její návratový systém. Nové nařízení o Evropské agentuře pro pohraniční a pobřežní stráž označilo navracení nelegálních migrantů za prioritní oblast činnosti agentury, což jí umožnilo podstatně zvýšit podporu, kterou poskytuje členským státům, a rovněž vyvíjet nové činnosti v oblasti navracení. Pokrok agentury při provádění nového mandátu a činností uvedených v aktualizovaném akčním plánu bude Komise sledovat ve svých zprávách o operativnosti Evropské agentury pro pohraniční a pobřežní stráž.

Širší mandát umožňuje agentuře poskytovat všeobecnou pomoc v oblasti navracení. To zahrnuje dobrovolné opuštění území i nucený návrat, což agenturu zmocňuje k organizování návratových operací (z jednoho nebo více členských států), jakož i ke spolupráci se třetími zeměmi při zlepšování jejich schopnosti spolupracovat s členskými státy během návratových operací. Agentura musí již letos svůj mandát plně využívat vytvářením nových způsobů poskytování podpory členským státům.

Úloha agentury při návratových činnostech v rámci Evropské unie začíná tzv. přednávratovými činnostmi, které je třeba dále navyšovat, zejména podporováním identifikace nelegálních migrantů a vydávání cestovních dokladů třetími zeměmi pro návrat těchto osob. Identifikační mise z klíčových třetích zemí by měly být organizovány ve větší míře, pokud zúčastněné orgány vystaví cestovní doklady již během těchto misí nebo ihned po jejich skončení. Agentura by měla nalézt také jiné prostředky, jejichž pomocí budou třetí země moci nelegální migranty rychle identifikovat a vystavit jim nové doklady, a tyto prostředky dále rozvíjet.

V současnosti máme jen omezené informace o hlavních operačních rizicích a potížích, s nimiž se členské státy při navracení potýkají, a o tom, jak by agentura mohla vnitrostátním orgánům pomoci s jejich řešením. Jakmile bude mít Evropská agentura pro pohraniční a pobřežní stráž zmapovány kapacity a potřeby členských států, měla by vypracovat specifické, individuálně uzpůsobené zásahové plány. Tím bude získán jasný přehled o potřebách jednotlivých členských států v oblasti odborných znalostí, jakož i o možných způsobech poskytování pomoci a zahájení pilotních projektů ze strany agentury.

Ve větší míře by se měly využívat také „sběrné návratové operace“, při nichž orgány třetích zemí provádějí navracení vlastních státních příslušníků z Evropské unie v souladu s nařízením o Evropské agentuře pro pohraniční a pobřežní stráž. Tyto operace mají potenciál dále zvýšit návratovou kapacitu Evropské unie nákladově efektivním způsobem, a proto by agentura měla více investovat do podpory toho, aby se třetí země mohly těchto operací účastnit, a to i tím, že jim zajistí patřičná školení. Společné návratové operace by měly probíhat podle „Pokynů pro společné návratové operace prováděné letecky za koordinace agenturou Frontex“ ze dne 12. května 2016.

V neposlední řadě je naléhavě potřeba, aby agentura zavedla mechanismus na pomoc členským státům při navracení komerčními lety, a bylo tak možné členským státům financovat dobrovolné i nucené návraty organizované tímto způsobem. Kromě toho by agentura měla dojednat rámcové dohody s leteckými společnostmi, jež by vnitrostátní orgány mohly v případě potřeby použít a jež by stanovily obecné podmínky používání komerčních letů (například počet navracených osob na palubě, počet členů doprovodu) a zajistily, že na letech do hlavních návratových destinací bude rychle k dispozici určitý počet míst.

Aby zvládla dodatečnou pracovní zátěž plynoucí z těchto činností a zcela uspokojila očekávání v souvislosti se svým novým mandátem, měla by agentura přijmout okamžitá opatření k obsazení volných pracovních míst a plnému využití rozpočtu, který jí byl přidělen na činnosti spojené s navracením.

Další postup

I.6 – Finanční prostředky Evropské unie na navracení a zpětné přebírání osob

Komise poskytuje značnou finanční pomoc, aby členské státy podpořila při účinném navracení v souladu se směrnicí o navracení a podpořila praktickou spolupráci a předávání osvědčených postupů v oblasti navracení a zpětného přebírání osob. Hlavním finančním nástrojem EU na podporu členských států v této souvislosti je Azylový, migrační a integrační fond (AMIF).

Na období 2014–2020 bylo členskými státy na činnosti související s navracením a reintegrací v rámci národních programů Azylového, migračního a integračního fondu přiděleno přibližně 806 milionů EUR. Tento údaj zahrnuje i podporu na úsilí členských států při navracení a na konkrétní společné evropské iniciativy v oblasti navracení a reintegrace (zejména síť evropského nástroje pro reintegraci – ERIN, evropský integrovaný přístup k navracení do třetích zemí – EURINT a evropská síť styčných úředníků pro navracení – EURLO).

Kromě toho bylo od roku 2014 přiděleno celkem 6,2 milionu EUR jako mimořádná podpora na naléhavé potřeby související s navracením, jako jsou asistované dobrovolné návraty. Další činnosti v oblasti navracení a zpětného přebírání osob získaly podporu z opatření v rámci Azylového, migračního a integračního fondu Unie, včetně facility pro budování kapacit v oblasti zpětného přebírání, přičemž příspěvek z fondu AMIF v období 2015–2016 činil 12 milionů EUR.

Další postup

II – Zvládnutí problémů týkajících se zpětného přebírání osob

Jak je uvedeno v akčním plánu v oblasti navracení z roku 2015, Evropská unie výrazně zvýšila své kontakty s hlavními zeměmi původu jak v Africe, tak v Asii. Některé země původu při zpětném přebírání svých státních příslušníků sice spolupracují v souladu se svými povinnostmi podle mezinárodního práva (a v případě zemí AKT rovněž podle článku 13 dohody z Cotonou), mnoho jiných zemí ovšem nespolupracuje uspokojivým způsobem. Členské státy uvádějí, že obtížné je zejména získat náhradní cestovní doklady ze třetích zemí nebo jako alternativu použít evropský cestovní doklad, a to i v případech, kdy je totožnost a státní příslušnost dobře známa.

Prostřednictvím pravidelných zasedání smíšeného readmisního výboru a konkrétních projektů se intenzivní prací na provádění stávajících 17 dohod o zpětném přebírání podařilo odstranit některé překážky readmise, přičemž se i zlepšily postupy a komunikace mezi příslušnými orgány. U některých z těchto zemí se však ustanovení dohod stále ještě v praxi zcela nedodržují.

Komise pokročila při vyjednávání nových dohod o zpětném přebírání. Téměř završena jsou jednání s Běloruskem a začalo se jednat s Jordánskem, Nigérií a Tuniskem, a to souběžně s jednáními o zjednodušení vízového režimu. Na druhou stranu jednání s Marokem, zahájená v roce 2003, uvízla na mrtvém bodě, a dosud se nezačalo jednat ani s Alžírskem, přestože mandát k jednání pochází již z roku 2002.

U zemí, s nimiž se nepodařilo uzavřít formální dohodu o zpětném přebírání osob, se Komise zaměřila na zlepšení praktické spolupráce prostřednictvím operačních nástrojů a prostředků, jako jsou standardní provozní postupy.

Po řadě rozhovorů na vysoké úrovni je nyní spolupráce na plnění povinností ve věci zpětného přebírání osob nedílnou součástí obnoveného politického dialogu Evropské unie se třetími zeměmi. V akčním plánu bylo rovněž oznámeno, že politik Evropské unie a pomoci, kterou poskytuje, je třeba využívat jako pobídek k povzbuzení ochoty partnerských zemí ke spolupráci, a upevnit tak vyjednávací pozici Evropské unie ve věci zpětného přebírání osob. To bylo promítnuto do přístupu k rámci pro partnerství navrženého v červnu 2016 20 , jehož cílem je dosáhnout společného řízení migrace se zeměmi původu a s tranzitními zeměmi, přičemž v počáteční fázi se práce soustředí na Etiopii, Mali, Niger, Nigérii a Senegal.

Provádění a výsledky rámce pro partnerství jsou podrobně rozvedeny ve třech zprávách k tomuto tématu, a to z října a prosince 2016 a z 1. března 2017 21 . Práce se třetími zeměmi v rámci pro partnerství a využití všech dostupných politik a nástrojů 22 přispěje k lepší spolupráci při identifikaci, vydávání nových dokladů a zpětném přebírání jejich státních příslušníků. Obecně by se v zájmu určení veškerých zájmů, pobídek a vyjednávacích možností, které lze v souvislosti s partnerskou zemí uplatnit, mělo k těmto zemím přistupovat individuálně, aby se dosáhlo cílů a závazků a aby EU a zainteresované členské státy mohly dané partnerské zemi nabídnout konkrétní podpůrná opatření – jako je například účinná reintegrace navracených osob –, čímž by se zajistilo lepší řízení migrace a v dané souvislosti by se také zlepšila spolupráce v oblasti navracení a zpětného přebírání osob. Aby se takového výsledku dosáhlo, EU a členské státy budou muset svou kolektivní vyjednávací sílu uplatňovat koordinovaným a účinným způsobem.

Další postup

III – Závěr

Společně s doporučením ke zvýšení efektivity navracení při provádění směrnice o navracení stanoví tento aktualizovaný akční plán řadu cílených opatření, jejichž cílem je členským státům a Evropské unii umožnit, aby podstatně zvýšily míru navracení. Zároveň půjde o jasné znamení migrantům, kteří nemají nárok na pobyt v Evropské unii, že se nemají vydávat na nebezpečnou cestu za nelegálním dosažením Evropy. Tímto by se mělo narušit i úplatné převaděčství migrantů.

Je třeba, aby příslušné orgány členských států při navracení uplatňovaly standardy a postupy stanovené ve směrnici o navracení účinněji a bezprostředním způsobem a aby zároveň plně dodržovaly základní práva a záruky pro důstojný návrat v souladu s uvedeným doporučením.

Komise s podporou příslušných agentur Evropské unie přijme podpůrná operační opatření uvedená v tomto aktualizovaném akčním plánu, aby pozici členských států při provádění návratového systému Evropské unie dále upevnila a byla jim nápomocna.

Kromě toho Komise společně s Evropskou službou pro vnější činnost zintenzivní úsilí o uzavření dohod o zpětném přebírání osob a zlepšení spolupráce se třetími zeměmi v oblasti zpětného přebírání, přičemž budou v rámci pro migrační partnerství svou společnou vyjednávací sílu uplatňovat koordinovaným a účinným způsobem.

Komise posoudí pokrok a do prosince 2017 podá zprávu o provádění doporučení a aktualizovaného akčního plánu.

(1)

COM(2015) 453 final.

(2)

Zahrnuje navracení do třetích zemí a rovněž zpětné předání nelegálních migrantů z jednoho členského státu do jiného na základě dvoustranných dohod o zpětném přebírání osob v souladu s čl. 6 odst. 3 směrnice o navracení.

(3)

Sdělení o zřízení nového rámce pro partnerství se třetími zeměmi v evropském programu pro migraci (COM(2016) 385 final ze dne 7. června 2016).

(4)

Sdělení Komise Evropskému parlamentu, Evropské radě a Radě – třetí zpráva o pokroku týkající se rámce pro partnerství se třetími zeměmi v evropském programu pro migraci (COM(2017) 205 final ze dne 1. března 2017).

(5)

Dokument EUCO 31/16.

(6)

Tisková zpráva 43/17 ze dne 3. února 2017.

(7)

Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2008/115/ES ze dne 16. prosince 2008 o společných normách a postupech v členských státech při navracení neoprávněně pobývajících státních příslušníků třetích zemí (Úř. věst. L 348, 24.12.2008, s. 98).

(8)

  Druhá zpráva Komise Evropskému parlamentu, Evropské radě a Radě o akceschopnosti Evropské pohraniční a pobřežní stráže (COM(2017) 201 final ze dne 1. března 2017).

(9)

Doporučení Komise ze dne 1. března 2017 ke zvýšení efektivity navracení při provádění směrnice Evropského parlamentu a Rady 2008/115/ES (C(2017) 1600.

(10)

Nařízení Rady (EU) č. 1053/2013 ze dne 7. října 2013 o vytvoření hodnotícího a monitorovacího mechanismu k ověření uplatňování schengenského acquis a o zrušení rozhodnutí výkonného výboru ze dne 16. září 1998, kterým se zřizuje Stálý výbor pro hodnocení a provádění Schengenu (Úř. věst. L 295, 6.11.2013, s. 27).

(11)

Doporučení Komise ze dne 1. března 2017 ke zvýšení efektivity navracení při provádění směrnice Evropského parlamentu a Rady 2008/115/ES (C(2017) 1600).

(12)

C(2015) 6250 final.

(13)

Návrh nařízení Evropského parlamentu a Rady o zavedení společného postupu pro mezinárodní ochranu v Unii a o zrušení směrnice 2013/32/EU (COM(2016) 467 final).

(14)

COM(2016) 881, 882 a 883 final.

(15)

COM(2016) 272 final.

(16)

COM(2016) 194 final.

(17)

COM(2016) 731 final.

(18)

Ustanovení čl. 6 odst. 2 směrnice o navracení.

(19)

Sdělení Komise Evropskému parlamentu, Evropské radě a Radě – pátá zpráva o pokroku na cestě k účinné a skutečné bezpečnostní unii (COM(2017) 203 final).

(20)

Sdělení o zřízení nového rámce pro partnerství se třetími zeměmi v evropském programu pro migraci (COM(2016) 385 final ze dne 7. června 2016).

(21)

COM(2016) 700 final ze dne 18. října 2016 a COM(2016) 960 final ze dne 14. prosince 2016.

(22)

Avšak v souladu s humanitárními zásadami nelze humanitární pomoc vycházející z potřeb vázat na žádné podmínky.

EVROPSKÁ KOMISE

V Bruselu dne 2.3.2017

COM(2017) 200 final

PŘÍLOHA

SDĚLENÍ KOMISE EVROPSKÉMU PARLAMENTU A RADĚ

O ÚČINNĚJŠÍ NÁVRATOVÉ POLITICE V EVROPSKÉ UNII – AKTUALIZOVANÝ AKČNÍ PLÁN

I. Zvýšení účinnosti systému EU pro navracení nelegálních migrantů
Opatření	Provedeno	Neprovedeno	Poznámky
1. Podpora dobrovolného návratu
Monitorování dopadů, které způsobují rozdíly mezi vnitrostátními režimy dobrovolného návratu (krátkodobé opatření) – s cílem zabránit spekulativnímu využívání návratových programů, kdy si migranti účelově vybírají ty členské státy, které nabízejí nejlukrativnější balíčky.	Probíhá		V rámci sítě evropského nástroje pro reintegraci (ERIN) byla zřízena pracovní skupina pro harmonizaci. Skupina odborníků pro navracení při Evropské migrační síti dopady průběžně sleduje a vypracovala k této problematice analýzu – „Pobídky pro návrat do třetí země a podpora poskytovaná migrantům na reintegraci 1 “.
Financování programů asistovaného dobrovolného návratu z Azylového, migračního a integračního fondu (dále jen „AMIF“) (krátkodobé) – ve spolupráci s vládními i nevládními partnery, jako je Mezinárodní organizace pro migraci (IOM).	Probíhá		Jedná se o součást pomoci při asistovaném dobrovolném návratu a reintegraci poskytované z AMIF.
Podpora osvědčených postupů v oblasti dobrovolného návratu a reintegračních programů prostřednictvím Evropské migrační sítě (střednědobé) – podpořit členské státy při vytváření účinného rámce, aby byly programy dobrovolného návratu nelegálním migrantům snadno přístupné.	Probíhá		Skupina odborníků pro navracení při Evropské migrační síti situaci v této oblasti průběžně věnuje. K dispozici je tato zpráva: -„Šíření informací o dobrovolném návratu – jak oslovit nelegální migranty, které se orgánům nedaří zastihnout“ 2 . Kromě toho byly v závěrech Rady (9. června 2016) na základě doporučení skupiny odborníků pro navracení při Evropské migrační síti přijaty nezávazné společné standardy pro asistovaný dobrovolný návrat a reintegraci.
Podpora společných reintegračních programů (střednědobé) – zlepšit jak kvalitu podpory poskytované migrantům, tak i její nákladovou efektivnost (úsporami z rozsahu u administrativních nákladů).	Probíhá		Obecně lze říci, že mnoho členských států dnes již poskytuje pobídky k návratu v rámci balíčků pro asistovaný dobrovolný návrat (a reintegraci).
2. Důraznější prosazování pravidel EU
Hodnocení stavu provádění směrnice o navracení (krátkodobé) – prosazování jejího správného provádění, a to jak pokud jde o ochranu práv nelegálních migrantů, tak o plné a účinné vykonávání procesu navracení.	Probíhá		Jedná se o průběžné opatření. Hodnocení se provádí prostřednictvím návštěv v členských státech v rámci schengenského hodnotícího mechanismu a studie skupiny odborníků pro navracení při Evropské migrační síti, s jejímž zahájením se počítá nejpozději 1. dubna 2017.
Schengenská hodnocení v oblasti navracení (průběžné) – usnadnit zjišťování a nápravu nedostatků ve vnitrostátních právních předpisech a správních postupech při provádění pravidel EU v oblasti navracení.	Probíhá		Jedná se o průběžné opatření. Doporučení ze dne 1. března se opírá rovněž o hlavní závěry z návštěv. Nově využívané nástroje: v roce 2016 se v oblasti navracení uskutečnily první dvě neohlášené návštěvy.
Případný přezkum směrnice o navracení na základě druhé zprávy o provádění (nejpozději v roce 2017).	Bude zváženo		Na základě zkušeností s prováděním tohoto doporučení a podle toho, zda bude třeba přijmout další opatření k podstatnému zvýšení míry navracení, je Komise připravena přikročit k revizi směrnice o navracení.
Zmapování osvědčených postupů a překážek bránících navracení ve vnitrostátních právních předpisech a správní praxi prostřednictvím EMS (střednědobé) – usnadnit nápravu nedostatků ve vnitrostátních právních předpisech a správních postupech při provádění pravidel EU v oblasti navracení.	Probíhá		Překážky při navracení v rámci provádění směrnice o navracení osob analyzuje skupina odborníků pro navracení při Evropské migrační síti.
Začlenění informací o asistovaném dobrovolném návratu do azylového řízení (střednědobé) – včas a ve všech fázích azylového řízení informovat žadatele o azyl o možnosti asistovaného dobrovolného návratu, aby byla poskytnuta rozumná alternativa lidem, kteří se chtějí do své země vrátit důstojným způsobem.	Probíhá		Skupina odborníků pro navracení při Evropské migrační síti situaci v této oblasti průběžně sleduje. Práce ještě není u konce, zatím je k dispozici tato zpráva: „Navracení odmítnutých žadatelů o azyl – problémy a osvědčené postupy“ 3 .
3. Intenzivnější sdílení informací za účelem vymáhání navracení
Hodnocení SIS (průběžné) (krátkodobé) – navrhnout změny v zájmu lepší účinnosti návratového systému EU.	Ano		Hodnocení zveřejněno dne 21. prosince 2016 – COM(2016) 880 final; Pracovní dokument útvarů Komise SWD (2016) 450 final.
Zřízení sítě vnitrostátních kontaktních míst v souvislosti s odnímáním povolení k pobytu (krátkodobé) – zajistit lepší výměnu informací mezi členskými státy ve věci odnímání povolení k pobytu.		Ne	Komisi se zatím nepodařilo vytvořit síť vnitrostátních kontaktních míst ve věci odnímání povolení k pobytu, s jejímž zřízením počítá akční plán v oblasti navracení z roku 2015. Toto opatření má Komise provést během roku 2017.
Legislativní návrhy týkající se povinného vkládání zákazů vstupu a rozhodnutí o navrácení do SIS (2016) (střednědobé) – zajistit vzájemné uznávání rozhodnutí o navrácení vydaných členskými státy a vymáhat jejich vykonání v celé EU.	Ano		Návrhy přijaty dne 21. prosince 2016. COM(2016) 881 – vkládání rozhodnutí o navrácení do SIS COM(2016) 882 – vkládání veškerých zákazů vstupu do SIS
Revidovaný návrh týkající se inteligentních hranic (2016) – zvýšit míru navracení vytvořením záznamu veškerých přeshraničních pohybů státních příslušníků třetích zemí.	Ano		Předložen dne 6. dubna 2016. Balíček týkající se inteligentních hranic zahrnuje: -Sdělení „Silnější a inteligentnější informační systémy pro ochranu hranic a bezpečnost“ 4 , -Nařízení, kterým se zřizuje systém vstupu/výstupu 5 , -Návrh na změnu Schengenského hraničního kodexu za účelem zapracování technických změn potřebných pro systém vstupu/výstupu.
Prostudovat možnost případného rozšíření nařízení o Eurodacu (střednědobé) – aby se jeho údaje mohly používat pro účely navracení.	Ano		Návrh přijat dne 4. května 2016 – COM(2016) 272 final;
Hodnocení provádění VIS (2016) (střednědobé)	Ano		Přijato dne 14. října 2016 – COM(2016) 655 final.
4. Posílení úlohy a mandátu Evropské agentury pro pohraniční a pobřežní stráž (dříve Frontex)
Systematičtější využívání společných návratových operací koordinovaných Evropskou agenturou pro pohraniční a pobřežní stráž (dříve Frontex) (krátkodobé) – umožnit sdílení zdrojů členskými státy.	Probíhá		Tempo návratových operací organizovaných Evropskou agenturou pro pohraniční a pobřežní stráž se stále zvyšuje. V rámci návratových operací zorganizovala agentura mezi 12. lednem a 20. únorem 2017 celkem 29 letů k navrácení 1 602 státních příslušníků třetích zemí, v roce 2017 bylo tudíž zatím navráceno celkem 1 663 osob.
Odborná příprava poskytovaná Evropskou agenturou pro pohraniční a pobřežní stráž (dříve Frontex) doprovázejícím osobám a vedoucím doprovodných týmů (průběžně) (krátkodobé) – pomoci členským státům při vytváření rezervních týmů pro doprovody, jejichž členy lze operativně nasadit při letech za účelem navrácení.	Probíhá		Provedeno částečně. Další školení bude třeba provést, jakmile členské státy poskytnou potřebný počet osob pověřených doprovodem nuceně navracených osob, osob pověřených sledováním nuceného navracení a specialistů na navracení, kteří jsou potřeba k dosažení cílového počtu 690 členů rezervního týmu.
Legislativní návrhy na rozšíření mandátu Evropské agentury pro pohraniční a pobřežní stráž (dříve Frontex) v oblasti navracení (2016) (střednědobé) – umocnit a dále zvyšovat úlohu Evropské agentury pro pohraniční a pobřežní stráž (dříve Frontex) v praktické spolupráci při navracení.	Ano		Legislativní návrh předložen dne 15. prosince 2015 – COM(2015) 671. Nařízení 2016/1624 o Evropské agentuře pro pohraniční a pobřežní stráž přijato dne 14. září 2016.
5. Integrovaný systém řízení navracení
Vytvořit integrovaný systém řízení navracení (krátkodobé) – společně s Evropskou agenturou pro pohraniční a pobřežní stráž (dříve Frontex) zajistit soudržný a účinný systém řízení navracení.	Ano		V roce 2016 byla vyvinuta aplikace pro integrované řízení navracení (IRMA). Systém byl zaveden a funguje ve všech členských státech a také v Norsku a ve Švýcarsku.
Vymezit úkoly a prioritní země pro vyslání evropských styčných úředníků pro otázky migrace (krátkodobé) – usnadňovat spolupráci s orgány těchto zemí při zpětném přebírání jejich státních příslušníků.	Ano		Vysílání úředníků zahájeno.
Plán na zlepšení shromažďování statistických údajů o navracení (krátkodobé) – umožnit přípravu odpovídajících opatření.	Probíhá		Vývoj a realizace zdokonaleného shromažďování operačních údajů v oblasti navracení a zpětného přebírání osob s využitím aplikace pro integrované řízení navracení byl zahájen v roce 2016, a to při zapojení všech členských států. Předpokládá se, že měsíční shromažďování operačních údajů o navracení – podle společně dohodnutých definic a ukazatelů – usnadní členským státům, Evropské agentuře pro pohraniční a pobřežní stráž, úřadu EASO a Eurostatu plánování, koordinaci a řízení kapacit pro navracení a návratové operace.
Vyslání evropských styčných úředníků pro otázky migrace do klíčových třetích zemí (střednědobé).	Probíhá		Vysílání bylo zahájeno v roce 2016 a v roce 2017 by mělo být dokončeno.
Hodnocení právních předpisů EU týkajících se styčných úředníků pro přistěhovalectví (ILO) a případné legislativní návrhy na změny těchto předpisů (střednědobé) – určit, zda je potřeba provést změny, aby se zvýšila přidaná hodnota sítě ILO.	Probíhá		Má být dokončeno v březnu 2017.
Zvážit, jak dosáhnout toho, aby třetí země ve větší míře uznávaly evropský návratový průkaz (střednědobé) – například zdokonalením bezpečnostních prvků dokladů.	Probíhá		Návrh nařízení o evropském cestovním dokladu pro navracení neoprávněně pobývajících státních příslušníků třetích zemí byl předložen dne 15. prosince 2015 – COM(2015) 668 final. Dne 26. října 2016 bylo přijato nařízení 2016/1953, kterým se zavádí evropský cestovní doklad pro návrat neoprávněně pobývajících státních příslušníků třetích zemí.
II. POSÍLENÍ SPOLUPRÁCE V OBLASTI ZPĚTNÉHO PŘEBÍRÁNÍ SE ZEMĚMI PŮVODU A TRANZITU
Opatření	Provedeno	Neprovedeno	Poznámky
1. Účinné provádění závazků v oblasti zpětného přebírání
Zajistit provádění závazků v oblasti zpětného přebírání osob vyplývajících z jednotlivých dohod o zpětném přebírání osob a z dohody z Cotonou.	Probíhá		V rámci jednotlivých dohod o zpětném přebírání osob pravidelně zasedají společné readmisní výbory, konají se další jednání na politické i technické úrovni a třetím zemím jsou poskytovány nástroje ke zvýšení jejich schopnosti zvládat zpětné přebírání osob.
Uspořádat dvoustranná jednání ve věci zpětného přebírání osob se zeměmi subsaharské Afriky, nejprve s Nigérií a Senegalem (krátkodobé) – dále prohloubit praktickou spolupráci a zvýšit míru navracení do partnerských zemí.	Probíhá		Byla uspořádána jednání s hlavními zeměmi původu: Ghanou, Pobřežím slonoviny, Senegalem, Mali, Etiopií a Nigérií s cílem zajistit dodržování povinnosti zpětného převzetí podle článku 13 dohody z Cotonou.
2. Dokončení probíhajících a zahájení nových jednání o dohodách o zpětném přebírání osob
Zahájení nebo opětovné zahájení jednání se zeměmi severní Afriky (krátkodobé)	Probíhá		– Tunisko: jednání zahájena v říjnu 2016 na základě mandátu z prosince 2014, – Maroko: jednání zablokována (poslední kolo jednání se konalo v lednu 2015), – Alžírsko: k zahájení jednání dosud nedošlo. V dubnu 2016 se uskuteční neformální dialog, který se bude věnovat i zpětnému přebírání osob.
Zvážit možnost zahájení jednání o nových dohodách o zpětném přebírání osob s klíčovými zeměmi původu (střednědobé).	Probíhá		– v říjnu 2016 zahájena jednání s Nigérií, – v listopadu 2016 proběhlo první čtení návrhu dohody o zpětném přebírání osob s Jordánskem.
3. Politické dialogy na vysoké úrovni o zpětném přebírání osob
Vést politické dialogy na vysoké úrovni se zeměmi, které jsou prioritní z hlediska migrace (střednědobé) – prosazovat otázky navracení a zpětného přebírání osob ve vztazích se zeměmi, v jejichž případě je zapotřebí politická angažovanost a uplatnění vlivu, a to buď za účelem provedení stávajících závazků nebo ve prospěch uzavření nebo zahájení jednání o dohodách o zpětném přebírání osob.	Probíhá		– politický dialog na vysoké úrovni se zeměmi subsaharské Afriky v kontextu rámce pro partnerství: Niger, Etiopie, Mali, Senegal, Nigérie (v minulosti veden s Pobřežím slonoviny, Mali a Ghanou nizozemským ministrem zahraničních věcí jménem vysoké představitelky, místopředsedkyně), – politické dialogy na vysoké úrovni vedeny s Egyptem a Pákistánem, – politický dialog na vysoké úrovni s Afghánistánem vyústil v říjnu 2016 v podpis společného dalšího postupu, – v roce 2016 se v rámci rabatského a chartúmského procesu konalo několik seminářů o osvědčených postupech v oblasti navracení, zpětného přebírání osob a reintegrace.
Pomoc a politiky EU využívat k povzbuzení ochoty partnerských zemí ke spolupráci s EU.	Probíhá		– v případě subsaharských zemí promítnuto do přístupu k rámci pro partnerství, který byl představen v červnu 2016, s přednostním zaměřením na Senegal, Mali, Etiopii, Nigérii a Niger, – dodatečná finanční podpora třetím zemím v rámci svěřenského fondu EU pro Afriku.
4. Podpora reintegrace a budování kapacit
Vytvoření nástroje pro budování kapacit v oblasti zpětného přebírání – na zlepšení schopnosti odpovědných orgánů včas reagovat na žádosti o zpětné převzetí a také na zjednodušení a urychlení identifikace vlastních státních příslušníků zeměmi původu.	Probíhá		Nástroj pro budování kapacit v oblasti zpětného přebírání byl vytvořen v rámci Azylového, migračního a integračního fondu. Cíl: poskytovat pomoc a budování kapacit třetím zemím, aby se podpořila spolupráce v oblasti zpětného přebírání osob a jednání o dohodách o zpětném přebírání. V přípravě je několik opatření (Pákistán, Bangladéš, Afghánistán, Srí Lanka).
Programy dobrovolného návratu ve třetích zemích v rámci regionálních programů rozvoje a ochrany (krátkodobé).	Probíhá		V rámci regionálního programu rozvoje a ochrany pro severní Afriku, který byl v roce 2015 podpořen grantem z Azylového, migračního a integračního fondu přiděleným italskému ministerstvu vnitra jakožto vedoucímu konsorcia pro uvedený program, poskytuje Mezinárodní organizace pro migraci podporu při asistovaném dobrovolném návratu a reintegraci 100 zranitelných migrantů, kteří uvízli v Mauritánii (pomoc před odjezdem, podpora na reintegraci). V rámci téhož programu pracuje Belgie s tuniskými a marockými orgány na usnadnění a lepším řízení dobrovolného navracení a reintegračních činností.
Podpora programů dobrovolného návratu ze západního Balkánu (krátkodobé) – umožnit migrantům procházejícím tímto regionem, aby využili příležitost k dobrovolnému návratu do své domovské země dříve, než se rozhodnou dokončit celou nebezpečnou cestu.	Probíhá		V rámci projektu „Podpora EU pro Srbsko a Bývalou jugoslávskou republikou Makedonii při zvládání migrační/uprchlické krize na balkánské trase“ financovaného z regionálního svěřenského fondu EU zřízeného v reakci na krizi v Sýrii uspořádala Mezinárodní organizace pro migraci s Úřadem pro uprchlíky a migraci celkem 9 informačních schůzek pro migranty v přijímacích a azylových centrech v Srbsku na téma asistovaného dobrovolného návratu (dostavilo se přibližně 400 osob). Prostřednictvím programu asistovaného dobrovolného návratu se minulý týden (informace k 20. únoru 2017) vrátilo do své země původu pět migrantů a v současné době se v řízení asistovaného dobrovolného návratu připravuje k návratu do své země dalších 33 migrantů. Po celý rok budou pokračovat osvětové a informační činnosti a individuální poradenství ohledně asistovaného dobrovolného návratu. Od 1. ledna do 17. února se uskutečnilo celkem 27 asistovaných dobrovolných návratů: do Iráku (11), Alžírska (5), Pákistánu (5), Íránu (4), Ghany (1) a Turecka (1).
Strukturální podpora na reintegraci navracejících se osob ze svěřenského fondu, který má být otevřen na vallettském summitu EU-Afrika o migraci (střednědobé) – podporu na reintegraci rozšířit a začlenit ji do stávajících programů v zemích původu, jako jsou programy odborného a jiného vzdělávání atd.	Probíhá		– V rámci svěřenského fondu EU pro Afriku byla přijata iniciativa ve výši 100 milionů EUR na lepší řízení migrace, včetně pomoci při návratu a reintegraci migrantů, vztahující se na oblast Sahelu a oblast Čadského jezera se sousedními zeměmi, včetně Libye. – „Nástroj pro udržitelný a důstojný návrat a reintegraci jako podpora chartúmského procesu“ (25 milionů EUR) přispěje k návratu a reintegraci migrantů v dotčených partnerských zemích původu a tranzitu a v cílových zemích.
5. Umocnění vyjednávací pozice EU v oblasti navracení a zpětného přebírání
Dohoda o celkovém balíčku na podporu jednání o zpětném přebírání a zvýšení míry návratů na základě zásady „více za více“ (krátkodobé).	Probíhá		– Přístup je podrobněji rozpracován ve sdělení o rámci pro partnerství a uveden do praxe. Podařilo se dosáhnout určité úrovně koordinace vyjednávací pozice mezi Evropskou unií a členskými státy na podporu jednání o zpětném přebírání osob. – Z celého spektra politik je hlavním nástrojem stále finanční pomoc; další oblasti politiky (obchod, vízová politika, politika sousedství, energetika, klima, životní prostředí, námořní politika a rybolov, zemědělství, digitální politika a vzdělávání) musí teprve přinést náměty využitelné k umocnění vyjednávací pozice. Podrobnosti jsou uvedeny ve zprávách o rámci pro partnerství. 6
Přednostní prosazování otázek navracení a zpětného přebírání osob a jejich vznášení při každém kontaktu s prioritními třetími zeměmi (krátkodobé) – se zeměmi původu a tranzitu nelegálních migrantů důrazně trvat na nutnosti spolupráce v oblasti zpětného přebírání osob.	Probíhá		– Sdělení k boji proti nelegální migraci / zlepšení spolupráce v oblasti navracení / zpětného přebírání osob byla zařazena do kontaktů s příslušnými třetími zeměmi. – Je třeba ještě zlepšit koordinaci postojů mezi Evropskou unií a členskými státy a soudržnost při dialogu se třetími zeměmi.
Příprava balíčků uzpůsobených na míru jednotlivým zemím (střednědobé) – pomoci partnerským zemím s praktickým plněním jejich závazků v oblasti zpětného přebírání osob a podpořit jednání.	Probíhá		Individuální balíčky pro jednotlivé země jsou připraveny a používají se jako základ při jednáních se třetími zeměmi, včetně projektů a nástrojů zaměřených na zlepšení kapacity pro řízení zpětného přebírání osob.

(1) https://ec.europa.eu/home-affairs/what-we-do/networks/european_migration_network/reports_en

(2) Idem.

(3) Idem.

(4) COM(2016) 205 final.

(5) COM/2016/0194 final – 2016/0106 (COD).

(6) COM(2016) 700 ze dne 18. října 2016; COM(2016) 960 ze dne 14. prosince 2016.