1Úvod

Devátá zpráva o relokaci a přesídlování poskytuje aktualizované informace o současném stavu za období od vydání poslední zprávy ze dne 8. prosince 1 a hodnotí opatření přijatá všemi příslušnými zúčastněnými stranami v době od 8. prosince 2016 do 7. února 2017 (dále jen „sledované období“), jejichž cílem bylo splnit závazky v rámci programů relokace a přesídlování.

Do Řecka od 5. prosince 2016 dorazilo 3 873 osob 2 . Celkový počet migrantů přítomných v Řecku zůstal ve srovnání s předchozím sledovaným obdobím stabilní a k 7. únoru činil přibližně 62 600 osob, z toho okolo 15 000 na ostrovech a asi 47 600 v pevninské části Řecka 3 . Do Itálie od 5. prosince 2016 dorazilo 15 614 osob 4 . Eritrejci, hlavní státní příslušnost zakládající v Itálii způsobilost k relokaci 5 , představovali 3,6 % příchozích.

Ve své osmé zprávě Komise stanovila konkrétní měsíční cíle: do prosince 2016 mělo být relokováno alespoň 1 000 osob z Itálie a alespoň 2 000 osob z Řecka. Evropská rada na svém posledním zasedání dne 15. prosince 6 přijala společný akční plán o provádění prohlášení EU a Turecka, který zahrnoval relokační cíle pro Řecko, a zopakovala výzvu k dalšímu zintenzivnění úsilí o urychlení relokace, zejména v případě nezletilých osob bez doprovodu, a stávajících programů přesídlování. Navzdory těmto výzvám jsou výsledky smíšené.

Během sledovaného období bylo relokováno dalších 3 813 osob. Celkový počet dosud relokovaných osob tak dosáhl 11 966 (8 766 z Řecka a 3 200 z Itálie) 7 . V prosinci bylo z obou zemí relokováno rekordních 1 926 osob (z Itálie 764 a z Řecka 1 162), což umožnilo přesáhnout hranici 10 000 relokovaných osob. Lednové výsledky (551 relokací z Itálie a 1 131 z Řecka) potvrdily, že počet relokací z Řecka se ustálil na přibližně 1 000 relokovaných osobách měsíčně. Ačkoliv tato čísla i nadále představují celkově pozitivní trend, stále zdaleka nedosahují cílů, které stanovila Komise a které v případě relokací z Řecka důrazně prosazuje Evropská rada.

Pokud jde o přesídlování, je provádění závěrů Rady z července 2015 8 týkajících se přesídlení 22 504 osob na dobré cestě – dosud bylo přesídleno 13 968 osob, které potřebují mezinárodní ochranu, což představuje více než polovinu dohodnutého počtu. Od 6. prosince 2016 bylo přesídleno 913 osob 9 , zejména z Turecka, Jordánska a Libanonu. Část přesídlení podle tohoto evropského programu slouží také k provádění mechanismu 1:1 stanoveného v prohlášení EU a Turecka. Od 4. dubna 10 , kdy byl tento mechanismus zahájen, bylo v jeho rámci z Turecka do EU přesídleno 3 098 Syřanů, z toho 487 osob 11 od vydání předchozí zprávy.

2Relokace

2.1Nejdůležitější události, k nimž došlo ve sledovaném období

Po přijetí osmé zprávy vyzvala Komise při bilaterálním jednání téměř všechny členské státy, aby více usilovaly o splnění stanovených cílů. Již aktivní členské státy a přidružené země reagovaly na výzvu pozitivně a sdělily Komisi, kolik osob hodlají každý měsíc relokovat. V případě některých jiných členských států je však situace neuspokojivá. Maďarsko, Rakousko a Polsko jsou jedinými členskými státy, které dosud nikoho nerelokovaly. Slovensko i nadále relokuje jen ve velmi omezené míře a Česká republika se od května 2016 k ničemu nezavázala a od srpna 2016 nikoho nerelokovala.

Oproti plánovanému cíli 2 000 relokací z Řecka měsíčně bylo v prosinci 2016 provedeno 1 162 relokací a v lednu 2017 pouhých 1 131 relokací, přitom v prosinci byly poskytnuty přísliby na 1 178 relokací a v lednu 2017 bylo přislíbeno 1 550 relokací. Dosáhnout stanoveného cíle je možné za předpokladu, že všechny členské státy budou poskytovat přísliby a uskutečňovat transfery pravidelně každý měsíc a podle výše svých kvót. Zejména by bylo třeba, aby členské státy, které dosud nerelokovaly nikoho nebo jen malý počet osob (Česká republika, Maďarsko, Chorvatsko, Rakousko, Polsko a Slovensko), tak učinily okamžitě. Kromě toho by Belgie a Španělsko měly každý měsíc poskytovat přísliby podle výše svých kvót a Portugalsko, Rumunsko a Litva by opět měly začít činit přísliby na měsíční bázi. Nicméně je třeba také uznat, že Estonsko, Lotyšsko, Litva, Lucembursko, Malta a Finsko jsou na dobré cestě ke splnění svých závazků. Kromě toho Švýcarsko a Norsko, pokud zachovají současné tempo relokací, splní své relokační závazky do března 2017. Ostatní členské státy, které zahájily relokace z Řecka teprve nedávno, mají před sebou ještě dlouhou cestu, aby dostihly aktivnější členské státy a přidružené země.

Řecké orgány dále zefektivnily provádění registrace a nově naplánovaly schůzky s žadateli, takže do poloviny března 2017 by všichni předběžně registrovaní žadatelé (včetně osob se státní příslušností způsobilou k relokaci) měli být plně zaregistrováni 12 . Měsíční cíle je třeba plnit co nejrychleji, aby žadatelé nemuseli čelit dlouhým čekacím lhůtám a nevznikalo riziko druhotného pohybu.

Z Itálie bylo v prosinci 2016 relokováno 764 osob, což představuje trvalý nárůst během posledních měsíců a nejvyšší nárůst od počátku programu. Zatímco v prosinci 2016 bylo poskytnuto 735 příslibů, v lednu jejich počet přesáhl cílových 1 000, konkrétně bylo slíbeno 1 025 relokací. V průběhu posledních čtyř měsíců došlo k rychlému nárůstu relokací z Itálie (z 230 na přibližně 750 relokací měsíčně), ale v lednu počet relokovaných osob poprvé klesl (551 relokovaných osob). K tomu mohlo částečně dojít kvůli období svátků, ale také kvůli provozním a logistickým problémům, jež v některých případech souvisejí s rozmísťováním žadatelů po celém území Itálie.

Podle informací od italského ministerstva vnitra neustává příliv nových migrantů, včetně migrantů z Eritreje, a počet Eritrejců žádajících o relokaci se pohybuje na ustáleném počtu 5 300 až 5 800.

Do relokací z Itálie je plně zapojeno sedm zemí (Německo, Francie, Malta, Nizozemsko, Norsko, Finsko a Švýcarsko). Malta a Finsko jsou na dobré cestě ke splnění svých závazků a pokud Švýcarsko a Norsko zachovají současné tempo relokací, splní své relokační závazky již do března 2017. Členské státy, zejména ty, které dosud relokaci z Itálie neprovádí, by měly zintenzivnit své úsilí, aby z Itálie bylo každý měsíc opravdu relokováno cílových 1000 osob.

Itálie sama plánuje zvýšit počet pracovníků, kteří vyřizují žádosti v jednotce dublinského systému, a projevila flexibilitu v souvislosti s bezpečnostními kontrolami. Ujednání s Europolem ohledně usnadnění mimořádných bezpečnostních kontrol bylo poprvé uvedeno do praxe v lednu 2017 na žádost Norska. Na základě relokačního protokolu pro Itálii by první společný bezpečnostní pohovor vedený Europolem a norskými a italskými úředníky měl v Itálii proběhnout v únoru. Pohovor by měl sloužit jako příklad a měl by zvýšit důvěru všech členských států relokujících z Itálie ve funkčnost systému, která je nezbytná.

Počet nezletilých osob bez doprovodu 13 přijíždějících do Itálie se nadále zvyšoval: v roce 2016 dorazilo do Itálie 28 129 nezletilých osob, z nichž 25 772 (91,6 %) bylo bez doprovodu, včetně 3 806 Eritrejců, 218 Syřanů, 394 Iráčanů a 13 Jemenců 14 . Do 23. ledna 2017 do Itálie dorazilo bez doprovodu 462 nezletilých osob, z nichž čtyři mají státní příslušnost způsobilou k relokaci. Státní středisko pro sociální solidaritu v Řecku uvádí, že k 27. lednu se v Řecku podle odhadů nacházelo 2 200 nezletilých osob bez doprovodu. Jak již bylo uvedeno v předchozích zprávách, během hromadné předběžné registrace bylo v Řecku identifikováno 1 225 nezletilých osob bez doprovodu 15 , z nichž 48 % (asi 588 osob) má státní příslušnost způsobilou k relokaci (36 % Syřanů a 12 % Iráčanů) 16 .

Od začátku února 2017 bylo zaregistrováno 523 nezletilých osob bez doprovodu (podle definice v řeckém právu), avšak dosud jich bylo relokováno pouze 248. Hlavním problémem je relokace vdaných či ženatých nezletilých osob (zejména v případě osob mladších 17 let), protože v právu mnoha členských států existují právní překážky, které neumožňují relokaci této kategorie dětí odloučených od rodiny (např. dospělá osoba v manželském svazku s nezletilou osobou může být souzena). V důsledku toho členské státy tyto osoby nepřijímají, nebo dokonce zamítají předložené žádosti o relokaci 17 . Členské státy by měly hledat způsoby, jak usnadnit relokaci této kategorie dětí odloučených od rodiny.

Také Itálie vynakládá úsilí k usnadnění relokace nezletilých osob bez doprovodu; postup, který by umožňoval relokaci nezletilých osob bez doprovodu cestujících samostatně je však ještě třeba dále rozvíjet. Pouze jedno dítě odloučené od rodiny bylo v listopadu 2016 relokováno z Itálie do Nizozemska.

V tomto sledovaném období bylo relokováno celkem 74 nezletilých osob (do Německa, Irska, Lucemburska, Nizozemska, Norska, Španělska, Finska a do Švýcarska). Celkový počet relokovaných nezletilých osob bez doprovodu tak činí 249 18 , a to téměř výhradně z Řecka.

2.2Opatření členských států relokace

Od 7. prosince do 7. února bylo relokováno dalších 3 813 osob, 2 558 z Řecka (včetně prvního relokačního transferu do Lichtenštejnska) 19 a 1 255 z Itálie 20 . Největší počet žadatelů dosud relokovala Francie (2 727), následuje Německo (2 042) a Nizozemsko (1 361).

Opatření k řešení omezeného počtu příslibů: Během sledovaného období třináct členských států (Německo, Belgie, Estonsko, Francie, Chorvatsko, Irsko, Lotyšsko, Litva, Lucembursko, Malta, Nizozemsko, Slovinsko a Finsko) 21 a dále Švýcarsko a Norsko 22 předložily formální přísliby na relokaci 4 413 osob (1 760 z Itálie a 2 653 z Řecka). Celkový počet formálních příslibů členských států relokace činí 22 928 (7 599 pro Itálii a 15 329 pro Řecko).

Pokud jde o Řecko, své měsíční závazky oznámily Belgie, Německo, Estonsko, Francie, Irsko, Lotyšsko, Malta, Nizozemsko, Norsko, Finsko a Švýcarsko, zatímco pro Itálii pouze Belgie, Německo, Lotyšsko, Nizozemsko, Norsko, Finsko a Švýcarsko. Kromě toho každé dva měsíce oznamovalo přísliby Lucembursko, a to jak pro Itálii, tak pro Řecko.

Rakousko 23 a Maďarsko jsou i nadále jediné dvě země, které neposkytly žádný příslib ani neprovedly žádnou relokaci. Polsko od dubna 2016 nepokračuje v provádění svých příslibů a neučinilo žádný příslib ani relokaci žádného žadatele 24 . Některé členské státy (Bulharsko a Česká republika) kromě toho učinily poslední příslib před více než sedmi měsíci.

Opatření k urychlení reakce na žádosti o relokaci: Během sledovaného období učinily členské státy určitý pokrok, pokud jde o zkrácení doby reakce na žádosti o relokaci, avšak stále ještě nedosahují lhůty 10 pracovních dnů stanovené v protokolech o relokaci. Jak již bylo uvedeno v předchozích zprávách, bezpečnostní pohovory by se měly provádět jen v řádně odůvodněných případech a ve lhůtě 10 pracovních dnů. Členské státy budou muset v zájmu rychlejšího vyřizování žádostí zkrátit dobu, kterou jim zabere reakce na žádost.

Stále dochází k tomu, že jsou některé žádosti zamítnuty z důvodů, jež rozhodnutí Rady neumožňují, např. z důvodu státní příslušnosti (a to i v případech, kdy má příslušná osoba státní příslušnost, která je způsobilá k relokaci). Případná zamítnutí je rovněž třeba lépe odůvodnit, aby splňovala požadavky rozhodnutí Rady. V tomto smyslu jdou dobrým příkladem při odůvodňování zamítnutí žádostí Německo, Nizozemsko a Irsko. Sdílení informací je pro bezpečnost Evropské unie zásadní. Proto by členské státy neměly žádosti zamítat jen s obecným poukázáním na bezpečnostní důvody, ale měly by spolupracovat a řešit tuto otázku komplexně. V reakci na obavy vyjádřené některými členskými státy, pokud jde o sdílení informací týkajících se bezpečnosti, nabídl Europol členským státům vyhrazený zabezpečený komunikační kanál, jehož prostřednictvím mohou bezpečně sdílet důvody pro zamítnutí žádostí o relokaci. Tento kanál je v provozu od 1. prosince 2016, avšak žádný členský stát jej dosud k oznámení důvodů zamítnutí nevyžil. V Řecku jmenovala tamější policie jako kontaktní bod pro sdělování důvodů pro zamítnutí vnitrostátního bezpečnostního korespondenta. Komise znovu zdůrazňuje možnost výměny otisků prstů prostřednictvím kanálů pro policejní spolupráci za účelem bezpečnostních kontrol na vnitrostátní úrovni, zejména v případech, kdy žadatelé nemají doklady totožnosti ani cestovní doklady.

Opatření k řešení problémů s relokací žadatelů ze zranitelných skupin, včetně nezletilých osob bez doprovodu: Tempo relokace nezletilých osob bez doprovodu bylo podobné jako v předchozím sledovaném období, a to z důvodu problematické relokace vdaných či ženatých nezletilých osob, jak je uvedeno v oddíle 2.1. Některé členské státy rovněž projevily neochotu přijmout jiné kategorie zranitelných osob (např. vážně nemocných); jiné členské státy používají příliš restriktivní výklad rozhodnutí Rady a domnívají se, že příslib pozbývá platnosti, pokud transfer musel být ze zdravotních důvodů odložen (např. pokud osoba není schopna cesty v důsledku onemocnění), a nemohl být proto vykonán ve dvouměsíční lhůtě stanovené v rozhodnutích Rady. Podle rozhodnutí Rady by žadatelé ze zranitelných skupin měli být relokováni přednostně a vyžaduje se určitá flexibilita, pokud musí být transfer ze zdravotních důvodů odložen nad rámec dvouměsíční lhůty. To platí tím spíše, když členský stát relokace nedodržuje sjednanou lhůtu, ve které má reagovat na žádost o relokaci. Rozhodnutí Rady umožňuje prodloužení lhůty o další 4 týdny a dokonce i déle. Větší flexibilita členských států relokace by proto byla žádoucí.

Opatření k urychlení transferu žadatelů: Časová prodleva mezi přijetím žádosti členským státem relokace a vlastním transferem se výrazně nesnížila. Jak bylo uvedeno v předchozí zprávě, v některých případech jsou tyto prodlevy způsobeny dodatečnými kontrolami prováděnými členskými státy po přijetí, jindy jsou způsobeny provozními a logistickými problémy nebo nedostatečnou přijímací kapacitou členského státu relokace. Členské státy relokace by měly být flexibilnější, pokud jde o organizaci a stanovení dat letů, a to i v případech, kdy se transfer ze zdravotních důvodů neuskuteční ve dvouměsíční lhůtě, a pokud jde o charterové lety. Členské státy budou také muset zajistit takovou přijímací kapacitu, aby byly schopny relokované žadatele ubytovat.

Opatření ke zvýšení kapacity Evropského podpůrného úřadu pro otázky azylu (EASO) na podporu Itálie a Řecka: Dne 19. prosince 2016 úřad EASO pozměnil rozhodnutí správní rady o profilech a celkovém počtu odborníků v podpůrných týmech pro otázky azylu. Podle tohoto rozhodnutí se mohou do činnosti podpůrných týmů pro otázky azylu zapojit dočasní zaměstnanci úřadu EASO, kteří jsou pod vedením stálých zaměstnanců úřadu EASO a národních odborníků. Úřad EASO bude usilovat o nalezení rovnováhy mezi počtem národních odborníků a dočasných zaměstnanců.

Pokud jde o Řecko, dne 20. prosince 2016 vyhlásil úřad EASO v rámci nového operačního plánu první výzvu k vyslání 26 odborníků různých profilů 25 . Tato první výzva se vztahuje na celý rok 2017, avšak umožňuje členským státům organizovat nasazování odborníků v dlouhodobější perspektivě. Během posledního setkání vnitrostátních kontaktních úředníků rezervní skupiny pro otázky azylu, které se konalo na Maltě ve dnech 12. a 13. ledna 2017, některé členské státy (Německo a Nizozemsko) oznámily, že budou s úřadem EASO sdílet své dlouhodobé plánování týkající se nasazení odborníků.

Celkový počet odborníků, kteří jsou nasazeni v Řecku, aby podpořili relokační mechanismus, činil ke dni 6. února 19 odborníků na azylovou problematiku, včetně tří dalších jednotlivých odborníků, a 40 tlumočníků. V současné době chybí 9 odborníků 26 a předpokládá se, že od 13. března jich bude chybět již 21.

Pokud jde o Itálii, vyhlásil úřad EASO v rámci nového operačního plánu podepsaného Itálií dne 22. prosince 2016 svou první výzvu k vyslání celkem 72 odborníků. Ke dni 6. února bylo v Itálii nasazeno 48 odborníků na azylovou problematiku a 43 kulturních mediátorů. V současné době chybí 24 odborníků a od 13. března jich bude chybět již 35. Členské státy by měly pravidelně reagovat na jednotlivé výzvy úřadu EASO a nadále jmenovat odborníky. Měly by také zajistit delší dobu jejich nasazení a obsadit více profilů vedoucích pracovníků a specializovaných profilů.

2.3Opatření Řecka a Itálie

Řecko

Opatření k urychlení registrace migrantů a zpracovávání jejich žádostí a registrační kapacita řecké azylové služby: Po provedení hromadné předběžné registrace, kterou Komise popsala v předchozích zprávách, naplánovala řecká azylová služba schůzky, na nichž se podávají plné žádosti o azyl. Po dalším zvýšení účinnosti registračního postupu řecká azylová služba aktualizovala harmonogram schůzek s žadateli, aby do poloviny března 2017 již byli všichni předběžně registrovaní žadatelé plně zaregistrováni (původně měla být úplná registrace dokončena v dubnu). Osoby, které nevyužily předběžnou registraci, mohou i nadále získat přístup k azylovému řízení, jestliže si schůzku sjednají přes Skype.

Rozdíl mezi počtem registrací, které provedla řecká azylová služba, a celkovým počtem příslibů během sledovaného období vzrostl (od 6. prosince do 6. února Řecko zaregistrovalo 5 233 žádostí o relokaci, zatímco počet dodatečných příslibů činil 2 733). Do 6. února Řecko zaregistrovalo celkem 24 640 žádostí, zatímco celkový počet příslibů činil 15 329. To znamená, že pro přibližně 9 000 osob připravených k relokaci nebyly učiněny přísliby. Aby se obnovilo přemísťování podle dublinského nařízení a relokace všech způsobilých žadatelů ve lhůtě stanovené rozhodnutími Rady, má plnění cíle, pokud jde o měsíční počet příslibů a transferů, prioritní význam.

Opatření ke zlepšení přijímací kapacity v Řecku: Ke dni 7. února činila celková přijímací kapacita Řecka pro příjem nelegálních migrantů a osob, které vyjádřily své odhodlání požádat o mezinárodní ochranu, nebo již žádost o mezinárodní ochranu podaly, 75 182 míst 27 v dočasných zařízeních a stálých přijímacích místech v pevninské části. Celková kapacita 40 stálých zařízení v pevninské části země činí odhadem přibližně 27 000 míst.

Z celkem 20 000 míst vyčleněných pro způsobilé žadatele o relokaci Úřadem vysokého komisaře OSN pro uprchlíky 28 v rámci programu pro pronájem ubytovacích zařízení bylo ke dni 7. února dostupných 19 309 míst 29 , z čehož bylo 1 831 míst v budovách, 5 132 míst v hotelech, 10 865 míst v bytech, 417 míst v hostitelských rodinách a 704 míst ve specializovaných zařízeních pro nezletilé osoby bez doprovodu. Současná míra obsazenosti je přibližně 80 % 30 . Je třeba poznamenat, že Úřad vysokého komisaře OSN pro uprchlíky splnil závazek, že do prosince 2016 vyčlenění 20 000 míst, a dokonce jej překročil, neboť ke dni 31. prosince 2016 bylo k dispozici 21 057 míst. Některá místa však nejsou z dlouhodobého hlediska udržitelná (např. hotelové poukázky) a jsou nahrazována alternativním ubytováním např. v bytech a budovách. Aktualizované posouzení přijímacích potřeb Řecka bude provedeno v nadcházejících měsících a rozsah programu pro pronájem ubytovacích míst bude přehodnocen.

Co se týká specializovaných relokačních středisek, ke dni 6. února bylo zřízeno pouze jedno ze tří relokačních středisek, k jejichž vytvoření se řecké orgány zavázaly, a to středisko Lagadikia. Vzhledem ke zhoršujícímu se počasí v severním Řecku byly všechny stany odstraněny a bylo dodáno 60 kontejnerů plně vybavených na zimu. V důsledku toho má toto středisko nyní kapacitu 360 osob. V nadcházejících měsících bude dodáno více kontejnerů, a kapacita střediska se tak zdvojnásobí. V případě zbývajících dvou středisek řecké orgány dosud neurčily vhodné lokality. Nadále probíhají jednání mezi Úřadem vysokého komisaře OSN pro uprchlíky a řeckými orgány ohledně poskytnutí více lokalit pro výstavbu specializovaných relokačních středisek, zejména relokačního střediska v regionu Atika s kapacitou 3 000 osob. Jak bylo zmíněno v předchozích zprávách, Komise vyzývá Řecko, aby tyto lokality určilo co nejrychleji, aby po ukončení hromadné předběžné registrace nenastal v posledních fázích relokace zádrhel a aby se v procesu relokace zajistila nákladová efektivnost.

Itálie

Opatření ke zvýšení počtu hotspotů a k jejich plnému zprovoznění: V roce 2016 dorazilo do Itálie celkem 181 346 migrantů. Souhrnná kapacita 1 600 míst ve čtyřech funkčních hotspotech (Pozzallo, Lampedusa, Trapani and Taranto) pro tento rekordní počet nepostačuje. V těchto čtyřech funkčních hotspotech se uskutečňuje pouze méně než jedna třetina vylodění (52 337 osob). Pokud se však vezmou v úvahu vylodění v šesti dalších přístavech, které uplatňují standardní operační postupy pro hotspoty 31 , jedná se o dvě třetiny všech vylodění. Dne 7. prosince se ministerstvo vnitra rozhodlo určit 15 přístavů vylodění, které budou uplatňovat standardní operační postupy pro hotspoty. Itálie by měla urychlit otevření již oznámených dalších hotspotů a modernizaci dalších přístavů vylodění.

Obzvláště obtížná je situace nezletilých osob bez doprovodu v hotspotech. Často zůstávají ve strukturách hotspotů nebo v jiných přijímacích zařízeních první linie déle než ostatní, neboť přijímací systém na rozdíl od dospělých a rodin neumožňuje jejich automatické přemístění do středisek v jiných částech Itálie. Také jiné zranitelné skupiny zůstávají v hotspotech delší dobu. Italské orgány by měly ve všech hotspotech přijmout opatření pro zřízení vyhrazených oblastí a poskytování pomoci a urychlit postupy, které umožní co nejrychlejší přemístění těchto osob do přijímacích zařízení v první nebo druhé linii, kde by měl být k dispozici dostatečný počet míst, a měly by také včasně určovat opatrovníky.

Ve dnech 19.– 20. ledna zorganizovala Itálie a úřad EASO první zasedání na téma přijímání nezletilých osob bez doprovodu v souvislosti s azylem. Zaměřilo se na budování kapacit pro identifikaci osob se zvláštními potřebami (včetně dětí bez doprovodu, které žádají o azyl) a prezentaci osvědčených postupů přijímání dětí v situacích, kdy příliv žadatelů kulminuje. Další zasedání se uskuteční v únoru a březnu 2017.

Opatření ke zvýšení kapacit pro zpracovávání žádostí v Itálii: Jak bylo uvedeno v předchozích zprávách, bude potřeba navýšit kapacity italských orgánů, včetně jednotky dublinského systému, pro registraci a zpracovávání žádostí, aby se urychlila registrace osob se státní příslušností způsobilou k relokaci a aby byla naplněna přislíbená místa. Za tímto účelem by Itálie rovněž mohla požádat úřad EASO o další podporu. Kromě toho by se mělo omezit rozmísťování žadatelů o relokaci do mnoha různých center po celém území Itálie, což bylo do určité míry nevyhnutelné z důvodu rekordního přílivu migrantů v roce 2016. Italské orgány by měly zvážit zavedení centralizovanějšího systému, který by umožňoval soustředit žadatele o relokaci v menším počtu specializovaných relokačních středisek, a to alespoň v poslední fázi řízení, aby se usnadnily kroky, které je třeba provést před relokačními transfery. Takový systém by usnadnil předodjezdovou fázi, včetně organizace nezbytných zdravotních prohlídek a schůzek kulturní orientace. Měl by také přispět ke snížení nebezpečí útěku, jelikož žádosti o relokaci budou vyřizovány rychleji.

Opatření k urychlení reakce na žádosti o relokaci: Jak bylo uvedeno v oddíle 2.1, ujednání s Europolem ohledně usnadnění mimořádných bezpečnostních pohovorů bylo poprvé uvedeno do praxe v lednu 2017 na žádost Norska.

Opatření k řešení problémů s relokací žadatelů ze zranitelných zkupin a nezletilých osob bez doprovodu: Komise bude i nadále podporovat italské orgány při veškerém úsilí, jehož cílem je vyjasnit postupy pro relokaci nezletilých osob bez doprovodu. To by mělo vést k urychlenému zahájení relokací. Za účelem urychlení těchto postupů by italské orgány měly zřídit jedno nebo více specializovaných relokačních center pro nezletilé osoby bez doprovodu a měly by zvážit využití pokynů úřadu EASO a další podpory. Členské státy by měly i nadále činit závazky pro nezletilé osoby bez doprovodu, aby byla v okamžiku podání prvních žádostí k dispozici vyčleněná místa. Pokud budou relokace nezletilých osob bez doprovodu dobře fungovat, může to přispět ke snížení nebezpečí útěku. Jelikož je rozhodnutí Rady přímo použitelné, opatrovníci by již měli zvážit relokaci způsobilých nezletilých osob bez doprovodu, které mají v péči, jako jednu z možností. Italské orgány by měly zajistit, aby způsobilé nezletilé osoby bez doprovodu byly o relokaci informovány co nejdříve po vylodění.

Opatření k omezení druhotného pohybu: V rámci opatření přijatých italskými orgány k omezení druhotného pohybu osob přesouvá italská policie i nadále pravidelně migranty, kteří se neoprávněně přesunuli z jihu na sever země, zpět do přijímacích zařízení v jižní Itálii. Jak je uvedeno níže, úřad EASO zintenzivnil činnost mobilního týmu, který provádí registraci pro účely relokace v různých oblastech, v nichž jsou kandidáti na relokaci (podle potřeb, které vyjádřily italské orgány) ubytováni mimo registrační centra. Úřad EASO nasadil rovněž stálý podpůrný tým pro otázky azylu, aby prováděl registraci ve dvou dodatečných lokalitách. Přítomnost a pohyb nelegálních migrantů na italském území by měly být pečlivě sledovány a mělo by se zamezit jejich ilegálnímu druhotnému pohybu.

2.4Opatření Komise a agentur EU

Evropská komise

Ve zprávě jsou zdůrazněny hlavní činnosti prováděné Komisí včetně dvoustranných kontaktů s členskými státy, jejichž účelem je dosáhnout pokroku při plnění cílů. Komise bude i nadále adresovat připomínky těm členským státům, které jsou v provádění rozhodnutí Rady pozadu. Jestliže v příštích měsících nebude dosaženo hmatatelného pokroku, Komise bez váhání využije svých pravomocí podle smluv.

Kromě toho zástupci Komise při pravidelných schůzkách styčných úředníků pořádaných Komisí v Řecku (14. prosince 2016) a v Itálii (31. ledna 2017) diskutovali o tom, jak během řízení o relokaci zlepšit poskytování informací, včetně předodjezdových informací a schůzek kulturní orientace, a lépe tak usměrnit očekávání žadatelů, a tím předejít druhotnému pohybu osob či útěku před řízením o relokaci, a dále jak posílit důvěru žadatelů v relokační mechanismus. Komise vypracovala dotazník a koncepční dokument, který určuje prioritní opatření ke zkvalitnění informací v každé fázi řízení o relokaci. Za tímto účelem by měly být aktualizovány stávající relokační brožury vypracované úřadem EASO a také by měly být přezkoumány a v případě potřeby aktualizovány informační letáky, které žadatelům poskytují země relokace. Komise rovněž ve spolupráci s úřadem EASO navrhla, aby se zemím, které mají problémy se sekundárním pohybem nebo útěky osob, poskytly speciálně uzpůsobené nástroje k poskytování informací (např. videa, informační letáky týkající se konkrétní země atd.).

Itálie, Řecko a členské státy relokace financují relokaci prostřednictvím svých příslušných vnitrostátních programů v rámci Azylového, migračního a integračního fondu (AMIF). Tyto vnitrostátní programy se nyní mění tak, aby odpovídaly změně rozhodnutí Rady 2015/1601. Komise podporuje zároveň prováděné transfery smíšených párů a rodin (pokud má např. manžel státní příslušnost způsobilou k relokaci, zatímco jeho manželka a/nebo děti mají jinou státní příslušnost), aby se respektovala zásada celistvosti rodiny. Transfer manžela/manželky, který/která nemá státní příslušnost způsobilou k relokaci, se zakládá na žádosti o převzetí v rámci dublinského systému, a proto Itálie a Řecko nebudou moci na takovou relokovanou osobu využít paušální částky ve výši 500 EUR, stejně jako členský stát relokace nebude moci využít paušální částky ve výši 6 000 EUR. Členské státy však mohou uhradit vzniklé náklady prostřednictvím svých vnitrostátních programů AMIF.

Jak bylo stanoveno v posouzení potřeb provedeném ve spolupráci s italským ministerstvem vnitra a dalšími příslušnými zúčastněnými stranami, během sledovaného období obdržela Komise od italských orgánů žádost o mimořádnou pomoc z fondu AMIF v souvislosti s poskytováním služeb v ubytovacích zařízeních pro kandidáty na relokaci (od EU byl požadován příspěvek ve výši 14,8 milionu EUR). Kromě toho obdržela Komise v předchozím sledovaném období řadu dalších žádostí, které se netýkaly relokace, a to v celkové výši 113,4 milionu EUR. Vzhledem k tomu, že již poskytla 38,2 milionu EUR, Komise žádost o 14,8 milionu EUR stejně jako ostatní žádosti v současné době posuzuje. Rozhodnutí by mělo být přijato v nejbližší době.

Vzhledem k tomu, že stávající dohoda o pověření s Úřadem vysokého komisaře OSN pro uprchlíky ohledně pronájmu v Řecku vypršela dne 31. prosince 2016, zahájila Komise na základě aktualizovaného posouzení přijímacích potřeb Řecka jednání s Úřadem vysokého komisaře OSN pro uprchlíky a řeckými orgány o prodloužení mechanismu v roce 2017.

Evropský podpůrný úřad pro otázky azylu

Opatření k urychlení procesu relokace a zvýšení registrační kapacity Řecka a Itálie: Ve dnech 20. a 22. prosince 2016 podepsal úřad EASO s Řeckem a Itálií nové operační plány pro rok 2017. V těchto plánech jsou stanoveny všechny činnosti, jež se na podporu Řecka a Itálie v roce 2017 provedou. Tyto operační plány mají podpořit nejenom relokační mechanismus, ale i azylové řízení obecně, včetně dublinského řízení, systém přijímání a v případě Řecka i provádění prohlášení EU a Turecka.

Pokud jde o Řecko, od 6. února pracuje v týmech úřadu EASO, které pomáhají řecké azylové službě s registrací a dalším zpracováním žádostí, osm odborníků nasazených v Soluni 32 . Dalších pět odborníků působí jako zvláštní poradci v Aténách. Kromě toho úřad EASO vyslal čtyři odborníky pro poskytování informací v Aténách a v Soluni, další dva odborníky na podporu jednotky dublinského systému a 40 tlumočníků. Úřad EASO rovněž dodal řecké azylové službě v Soluni plně vybavené mobilní kanceláře, aby ještě více podpořil registrační postup za účelem relokace. Tyto mobilní kanceláře umožní sloučit registrační postupy v Soluni a Alexandrupoli, aby se dále zvyšovala účinnost postupu, což úřadu EASO dovolí vyslat až 12 odborníků na registraci do Soluně.

Po zahajovací schůzce v listopadu nyní úřad EASO spolu s řeckou azylovou službou zavádějí nástroj pro slaďování preferencí a nabídek umístění: stanovují se funkční požadavky, upravují se registrační pole v řecké databázi Alkyoni a odpovídající registrační formuláře, upřesňuje se algoritmus pro párování, aby mohl být otestován, a vytváří se mechanismus přenosu údajů mezi databází Alkyoni a nástrojem pro slaďování preferencí a nabídek umístění. Očekává se, že první použitelné rozhraní tohoto nástroje bude připraveno do února 2017.

Pokud jde o situaci v Itálii, k 6. únoru 2017 nasadil úřad EASO 48 z požadovaných 72 odborníků z členských států a přidružených zemí: 9 odborníků v hotspotech, 9 odborníků ve dvou mobilních týmech (se základnou v Římě a Katánii), 16 odborníků v registračních centrech, 7 odborníků v registračním mobilním týmu a 7 odborníků v jednotce dublinského systému v Římě. Na podporu procesu relokace úřad EASO také nasadí až 43 kulturních mediátorů (pro arabštinu, tigrinijštinu a kurdštinu). Ve sledovaném období zintenzivnil úřad EASO činnost mobilního týmu, který provádí registraci pro účely relokace v různých lokalitách, v nichž jsou kandidáti na relokaci ubytováni (podle potřeb, které vyjádřily italské orgány), mimo registrační centra 33 . Tento tým rovněž pomáhá místním kvesturám s budováním policejních kapacit, aby byli policisté schopni provádět registrace sami.

3Přesídlování

Na základě informací od zúčastněných států byla dokončena více než polovina z 22 504 přesídlení dohodnutých podle závěrů ze dne 20. července 2015. Od 6. prosince 2016 bylo přesídleno 913 osob 34 , zejména z Turecka, Jordánska a Libanonu. Ke dni 6. února 2017 bylo přesídleno 13 968 osob do 21 států, které se účastní přesídlování (Belgie, Česká republika, Dánsko, Estonsko, Finsko, Francie, Irsko, Island, Itálie, Lichtenštejnsko, Litva, Lotyšsko, Německo, Nizozemsko, Norsko, Portugalsko, Rakousko, Spojené království, Španělsko, Švédsko a Švýcarsko). Švédsko, Spojené království, Finsko a Nizozemsko a rovněž přidružené země Švýcarsko, Lichtenštejnsko a Island již splnily své přísliby. Přes celkový příznivý výhled by členské státy, které dosud neprovedly přesídlení dohodnutá podle závěrů ze dne 20. července 2015, a členské státy, které jsou stále daleko od dosažení svého cíle, měly zintenzívnit své úsilí.

Většina států účastnících se tohoto programu uvedla, že jejich snahy o přesídlení jsou v první řadě, nikoli však výhradně, zaměřeny na Syřany pobývající v Jordánsku, Libanonu a Turecku. To zahrnuje úsilí členských států přesídlit Syřany z Turecka podle prohlášení EU a Turecka ze dne 18. března 2016.

Počet přesídlených osob z Turecka se stále zvyšuje. Členské státy úspěšně pokračují v přípravě na další přesídlování, včetně misí do Turecka za účelem pohovorů s kandidáty na přesídlení. Turecké úřady plní svůj slib, že budou usilovněji pracovat na rozšíření seznamů. Na seznamech předložených v lednu 2017 je celkem 10 000 osob.

Od 4. dubna 2016 bylo z Turecka v rámci přesídlovací části mechanismu 1:1 obsaženého prohlášení EU a Turecka přesídleno 3 098 Syřanů. Od posledního sledovaného období bylo v rámci tohoto mechanismu přesídleno 487 osob a zbývající počet všech příslibů činí 10 402 míst. V rámci mechanismu 1:1 byla prozatím provedena přesídlení do Belgie, Estonska, Finska, Francie, Itálie, Litvy, Lotyšska, Lucemburska, Německa, Nizozemska, Portugalska, Španělska a Švédska. Kromě toho od 4. dubna přesídlilo Norsko z Turecka 150 Syřanů. 35

Jak bylo uvedeno v předchozích zprávách, bylo přijato rozhodnutí Rady (EU) 2016/1754 36 , kterým se mění druhé rozhodnutí Rady o relokaci. Nové rozhodnutí umožňuje členským státům, aby splnily své příslušné závazky, pokud jde o relokaci 54 000 žadatelů, prostřednictvím relokace nebo legálním přijetím syrských státních příslušníků pobývajících v Turecku. Nové rozhodnutí požaduje úpravu vnitrostátních programů AMIF. V bezprostřední reakci na přijetí rozhodnutí Rady (EU) 2016/1754 a v rámci úpravy vnitrostátních programů AMIF Komise obdržela od členských států první orientační informace o počtu Syřanů pobývajících v Turecku, které členské státy hodlají legálně přijmout podle tohoto rozhodnutí. Podle doposud obdržených orientačních informací hodlají členské státy na tomto základě, včetně prostřednictvím přesídlení, přijmout z Turecka více než 34 000 Syřanů.

Návrh nařízení, kterým se zřizuje rámec Unie pro znovuusídlování 37 , který představila Komise a který byl přijat dne 13. července 2016, je v současné době posuzován Radou a Evropským parlamentem.

4Cesta vpřed

Hlavy států a předsedové vlád opakovaně uznali naléhavou potřebu řešit migrační situaci v Evropě a vyzvali k uskutečnění dalších opatření, která by vedla k rychlejšímu provádění relokačního mechanismu, což je zásadním projevem solidarity vůči členským státům, jež jsou vystaveny největšímu náporu. Evropská rada v prosinci 2016 opět zopakovala, že je třeba, aby členské státy dále zvyšovaly úsilí o urychlení relokace, a přijala společný akční plán k urychlení provádění prohlášení EU a Turecka, který obsahoval také konkrétní relokační cíl pro Řecko.

Tato výzva Evropské rady přichází v reakci na smíšené výsledky, kterých bylo dosaženo během sledovaného období. Dosáhnout stanovených cílů (alespoň 1 000 relokací z Itálie a alespoň 2 000 relokací z Řecka měsíčně) je možné, pokud všechny členské státy nyní začnou každý měsíc činit přísliby a pokud začnou relokovat. Řada členských států a přidružených zemí plní své právní závazky příkladně a předvádí solidaritu v praxi. Ostatní členské státy by jejich příkladu měly následovat. Všechny členské státy musí pravidelně reagovat na jednotlivé výzvy úřadu EASO a jmenovat více odborníků. Musí také zajistit delší dobu jejich nasazení a obsadit více vedoucích a specializovaných profilů. Toto společné úsilí pomůže zmírnit tlak na Itálii a Řecko.

Komise bude situaci i nadále pozorně sledovat a pomůže členským státům nalézt nejúčinnější způsob, jak v plném rozsahu provést obě rozhodnutí Rady o relokaci. Členské státy by měly současně nadále plnit své závazky v souvislosti s přesídlováním, mimo jiné v rámci provádění prohlášení EU a Turecka 38 , a některé z nich by měly zvýšit své úsilí. Komise bude nadále vypracovávat pravidelné zprávy. Svou desátou zprávu předloží v březnu 2017.

(1)

COM(2016) 791 final.

(2)

Počet odhalených případů nelegálního překročení námořní a pozemní hranice migranty z Turecka mezi hraničními přechody v období od 5. prosince 2016 do 5. února 2017, který Řecko oznámilo a jak byl zaznamenán v aplikaci pro podávání zpráv o společných operacích.

(3)

Zdroj: řecké orgány.

(4)

Zdroj: italské ministerstvo vnitra, období od 5. prosince 2016 do 5. února 2017.

(5)

K relokaci jsou v současnosti způsobilé osoby se státní příslušností těchto zemí: Burundi, Eritrea, Maledivy, Omán, Katar, Sýrie a Jemen. Jak bylo uvedeno v předchozích zprávách, skutečnost, že některé státní příslušnosti již nejsou k relokaci způsobilé, nemá dopad na ty osoby, které již byly identifikovány jako osoby s možnou potřebou mezinárodní ochrany (např. předběžně registrované osoby mohou být relokovány).

(6)

http://www.consilium.europa.eu/cs/press/press-releases/2016/12/15-euco-conclusions-final/

(7)

Devět transferů bylo v předchozích zprávách označeno za relokační transfery, ač se jednalo o přemístění podle dublinského nařízení, nikoliv o případy relokace (čtyři transfery z Itálie do Portugalska v prosinci 2015 a dubnu 2016; jeden transfer z Itálie do Nizozemska v listopadu 2016; jeden transfer z Řecka do Lucemburska v červnu 2016, jeden transfer z Řecka do Francie v červnu 2016 a dva transfery z Řecka do Rumunska v srpnu 2016). Tyto případy byly proto odečteny od celkového počtu transferů i od počtu transferů podle jednotlivých členských států uvedených v přílohách. Kromě toho bylo v průběhu sledovaného období uskutečněno jedno přemístění podle dublinského nařízení z Řecka do Španělska (prosinec 2016) a jedno přemístění z Řecka do Norska (leden 2017), a proto ani tyto případy nebyly započítány do celkového počtu transferů pro uvedené země.

(8)

Závěry zástupců vlád členských států zasedajících v Radě o přesídlení 20 000 osob, které jednoznačně potřebují mezinárodní ochranu, prostřednictvím mnohostranných a vnitrostátních programů (11130/15).

(9)

Údaj zveřejněný v předchozí zprávě musel být upraven s ohledem na nové informace, které členské státy provádějící přesídlování zaslaly později. Do 5. prosince 2016 tedy nebylo přesídleno původně oznámených 13 887 osob, ale 13 055.

(10)

SN 38/16, 18. března 2016.

(11)

Údaj zveřejněný v předchozí zprávě musel být upraven s ohledem na skutečnost, že přesídlování Syřanů z Turecka do Norska v rámci mechanismu 1:1 se nezapočítává do počtu Syřanů navracených z Řecka.

(12)

http://asylo.gov.gr/en/?p=1974

(13)

Ustanovení čl. 2 písm. l) kvalifikační směrnice (směrnice 2011/95/EU) definuje „nezletilou osobou bez doprovodu“ jako nezletilou osobu (mladší 18 let), která vstupuje na území členských států bez doprovodu „dospělé osoby, jež za ni podle právních předpisů nebo praxe dotyčného členského státu odpovídá“ [zvýraznění doplněno]. V důsledku rozdílů v právních předpisech a praxi členských států se definice nezletilé osoby bez doprovodu v jednotlivých členských státech liší, což způsobuje, že děti odloučené od rodiny, včetně nezletilých osob v manželském svazku s dospělou osobou, se v některých členských státech považují za osoby bez doprovodu, zatímco v jiných státech nikoli. Z tohoto důvodu rovněž vznikají nesrovnalosti ve vykazování celkového počtu relokovaných nezletilých osob bez doprovodu, jelikož některé členské státy považují za tyto osoby pouze výše uvedené osoby a nevykazují relokované děti odloučené od rodiny.

(14)

Uvádí se pouze státní příslušnost potenciálně způsobilá k relokaci.

(15)

http://asylo.gov.gr/en/wp-content/uploads/2016/08/Preregistration- data_template_5_EN_EXTERNAL.pdf

(16)

V Řecku tvoří největší skupinu nezletilých osob bez doprovodu Afghánci, kteří nejsou způsobilí k relokaci. Řecká vláda je však v kontaktu s několika členskými státy za účelem vyjednání případného dobrovolného transferu těchto nezletilých osob, jež nemají status žadatelů o mezinárodní ochranu.

(17)

Zpráva Agentury pro základní práva za rok 2016 o dětech odloučených od rodiny obsahuje údaje o právních ustanoveních a zacházení ze strany jednotlivých členských států s vdanými či ženatými nezletilými migranty. Viz především tabulku 1 na straně 11 zprávy, která je k dispozici na internetových stránkách http://fra.europa.eu/sites/default/files/fra_uploads/fra-december-2016-monthly-migration-report-separated-childr.pdf

(18)

Řecké orgány a Mezinárodní organizace pro migraci (IOM) nepoužívají stejnou definici nezletilých osob bez doprovodu, a proto se údaje vykazované řeckými orgány a IOM liší. Podle údajů IOM bylo ve sledovaném období relokováno celkem 51 nezletilých osob.

(19)

934 do Německa, 13 na Kypr, 21 do Estonska, 355 do Francie, 171 do Irska, 48 do Lotyšska, 10 do Lichtenštejnska, 44 do Litvy, 29 do Lucemburska, 172 do Nizozemska, 184 do Norska, 231 do Portugalska, 26 do Rumunska, 252 do Španělska, 18 do Finska a 50 do Švýcarska.

(20)

493 do Německa, 1 do Lotyšska, 21 do Lucemburska, 92 do Nizozemska, 335 do Norska, 10 do Portugalska, 2 do Rumunska, 94 do Španělska a 207 do Švýcarska.

(21)

Německo: 1 000 z Itálie a 1 000 z Řecka, Belgie: 35 z Itálie a 65 z Řecka, Estonsko: 58 z Řecka, Francie: 50 z Itálie a 400 z Řecka, Chorvatsko: 20 z Itálie a 30 z Řecka, Irsko: 80 z Řecka, Lotyšsko: 30 z Itálie a 60 z Řecka, Litva:10 z Itálie a 40 z Řecka, Lucembursko: 50 z Řecka, Malta: 15 z Řecka, Nizozemsko: 100 z Itálie a 200 z Řecka, Slovinsko: 15 z Itálie a 35 z Řecka, Finsko: 50 z Itálie a 100 z Řecka.

(22)

Norsko: 250 z Itálie a 200 z Řecka a Švýcarsko: 200 z Itálie a 320 z Řecka.

(23)

V souladu s rozhodnutím Rady 2016/408 ze dne 10. března 2016 Rakousko využívá dočasného zastavení relokace až 30 % žadatelů, kteří mu byli přiděleni podle rozhodnutí Rady (EU) 2015/1601. V důsledku toho je do dne 11. března 2017 relokace 1 065 žadatelů do Rakouska pozastavena. Povinnosti podle rozhodnutí 2015/1601 v souvislosti s relokací zbývajících přidělených žadatelů se však na Rakousko nadále vztahují, a proto se stále požadují jeho přísliby i relokace.

(24)

Počátkem dubna pozastavilo Polsko vyřizování 73 žádostí o relokaci, které mu na základě jeho příslibu poskytnutého dne 16. prosince 2015 zaslala řecká azylová služba, čímž řízení o relokaci fakticky zmrazilo tři a půl měsíce po poskytnutí příslibu. Totéž platí pro žádosti z Itálie.

(25)

Celkově je podle nového operačního plánu zapotřebí 193 odborníků.

(26)

Řecká azylová služba podala dodatečnou žádost o vyslání dvou odborníků do jednotky dublinského systému, budou-li k dispozici.

(27)

Tento číselný údaj zahrnuje místa poskytnutá v rámci programu pro pronájem ubytovacích zařízení UNHCR a organizovaná přijímací místa zajišťovaná řeckými orgány v pevninské části Řecka a v hotspotech.

http://mindigital.gr/images/prosfygiko/REFUGEE_FLOWS-07-02-2017.pdf

(28)

Dohoda o pověření uzavřená v lednu 2016 s úřadem UNHCR ohledně pronájmu 20 000 míst v ubytovacích zařízeních je přínosná především pro žadatele o azyl způsobilé k relokaci. Dohoda o pověření byla revidována v červenci 2016, aby znění jasněji uvádělo, že program ubytování zahrnuje také možnost vytvořit místa i v relokačních zařízeních spravovaných Úřadem vysokého komisaře OSN pro uprchlíky a že cílová skupina programu ubytování zahrnuje nejen kandidáty na relokaci, ale i jiné žadatele o azyl. Úřad vysokého komisaře OSN pro uprchlíky souhlasil s poskytnutím 6 000 míst z programu pro pronájem ubytovacích zařízení relokačním střediskům za účelem ubytování všech plně registrovaných žadatelů o relokaci.

(29)

Údaje Úřadu vysokého komisaře OSN pro uprchlíky: 393 míst pro děti bez doprovodu je financováno z jiných zdrojů.

(30)

309 míst pro nezletilé osoby bez doprovodu je financováno z jiných zdrojů.

(31)

http://www.libertaciviliimmigrazione.dlci.interno.gov.it/sites/default/files/allegati/hotspots_sops_-_english_version.pdf

(32)

Registrace, které měly být provedeny v Alexandrupoli, bude řecká azylová služba od 6. února provádět v Soluni.

(33)

K dnešnímu dni tento tým pokryl 26 oblastí po celé Itálii.

(34)

Údaje zveřejněné v předchozí zprávě bylo nutné upravit vzhledem k novým informacím, které členské státy provádějící přesídlování zaslaly později. Do 5. prosince 2016 tedy nebylo přesídleno původně oznámených 13 887 osob, ale 13 055.

(35)

Přestože Norsko uplatňuje standardní operační postupy pro přesídlování dohodnuté s Tureckem v rámci mechanismu 1:1, počet osob přesídlených do Norska v rámci mechanismu 1: 1 se nezapočítává k počtu Syřanů navracených z Řecka.

(36)

Úř. věst. L 268, 1.10.2016, s. 82.

(37)

COM(2016) 468 final.

(38)

Čtvrtá zpráva o pokroku dosaženém při provádění prohlášení EU a Turecka, COM(2016) 792 final.

Členský stát	Oficiálně přislíbeno 1	Skutečně relokováno	Závazek právně stanovený v rozhodnutích Rady
Rakousko 2			1 491
Belgie	465	177	2 415
Bulharsko	260	29	831
Chorvatsko	40	10	594
Kypr	95	55	181
Česká republika	30	12	1 655
Estonsko	227	87	204
Finsko	840	560	1 299
Francie	3 770	2 445	12 599
Německo	2 740	1 342	17 209
Maďarsko			988
Island
Irsko	494	280	240
Lotyšsko	319	188	295
Lichtenštejnsko	10	10
Litva	500	229	420
Lucembursko	210	164	309
Malta	67	34	78
Nizozemsko	1 150	939	3 797
Norsko	430	204
Polsko	65		4 321
Portugalsko	1 230	690	1 778
Rumunsko	1 022	523	2 572
Slovensko	30	9	652
Slovinsko	135	101	349
Španělsko	750	600	6 647
Švédsko 3			2 378
Švýcarsko	450	78
CELKEM	15 329	8 766	63 302

Členský stát / přidružený stát	Přísliby učiněné v rámci programu z 20. července 2015	Celkem přesídleno v rámci programu z 20. července 2015, včetně mechanismu 1:1 s Tureckem	Třetí země, ze které k přesídlení došlo
Rakousko	1 900	1 501 1	Libanon: 881; Jordánsko: 442; Turecko: 177; Irák: 1
Belgie	1 100	597	Libanon: 439; Turecko: 106 (z toho 102 podle mechanismu 1:1); Jordánsko: 28; Egypt: 24
Bulharsko	50	0
Chorvatsko	150	0
Kypr	69	0
Česká republika	400	52	Libanon: 32; Jordánsko: 20
Dánsko	1 000	481	Libanon, Uganda
Estonsko	20	11	Turecko: 11 podle mechanismu 1:1
Finsko	293 2	293 3	Libanon: 245; Egypt: 37; Jordánsko: 4; Irák: 3; Jemen: 2; Izrael 2; Turecko: 162 podle mechanismu 1:1, nad rámec programu z 20. července
Francie	2 375 4	1 088	Turecko: 456 podle mechanismu 1:1 (z toho 228 v rámci programu z 20. července a 228 nad rámec programu z 20. července 5 ); Libanon: 433; Jordánsko: 334; Irák: 8; ostatní: 85
Německo	1 600	1 213	Turecko: 1 213 podle mechanismu 1:1
Řecko	354	0
Maďarsko	0	0
Island	50	50 6	Libanon
Irsko	520	519	Libanon
Itálie	1 989	673	Libanon: 490; Turecko: 117 podle mechanismu 1:1; Súdán: 48; Jordánsko: 18
Lotyšsko	50	10	Turecko: 10 podle mechanismu 1:1
Lichtenštejnsko	20	20	Turecko
Litva	70	25	Turecko: 25 podle mechanismu 1:1
Lucembursko	30	0 7	Turecko: 98 podle mechanismu 1:1, nad rámec programu z 20. července
Malta	14	0
Nizozemsko	1 000	1 000	Turecko: 563 (z toho 557 podle mechanismu 1:1); Libanon: 341; Keňa: 70; Etiopie: 8; Jordánsko: 7; Libye: 4; Izrael: 2; Irák, Maroko, Egypt, Saúdská Arábie, Sýrie: 1
Norsko	3 500	2 924	Libanon: 2 552; Turecko: 351 8 (z toho 150 od 4. dubna 2016); Jordánsko: 21
Polsko	900	0
Portugalsko	191	12	Turecko: 12 podle mechanismu 1:1
Rumunsko	80	0
Slovensko	100	0
Slovinsko	20	0
Španělsko	1 449	289	Libanon: 232; Turecko: 57 podle mechanismu 1:1
Švédsko	491	491 9	Turecko: 278 podle mechanismu 1:1 (z toho 269 v rámci programu z 20. července); Súdán: 124; Keňa: 80; Libanon: 8; Irák: 8; Egypt: 1; Jordánsko: 1
Švýcarsko	519	519	Libanon: 431; Sýrie: 88
Spojené království	2 200	2 200 10	Jordánsko, Libanon, Turecko, Egypt, Irák a další
CELKEM	22 504	13 968	Podle mechanismu 1:1 bylo z Turecka přesídleno celkem 3 098 osob; 2 601 z nich prostřednictvím programu z 20. července 2015