EVROPSKÁ KOMISE
V Bruselu dne 1.2.2017
COM(2017) 56 final
ZPRÁVA KOMISE EVROPSKÉMU PARLAMENTU A RADĚ
Posouzení pokroku členských států z roku 2016, kterého dosáhly v roce 2014 v plnění vnitrostátních cílů energetické účinnosti pro rok 2020 a provádění směrnice o energetické účinnosti 2012/27/EU podle čl. 24 odst. 3 směrnice o energetické účinnosti 2012/27/EU
Obsah
1. Úvod
2. Pokrok v plnění cíle EU pro energetickou účinnost stanoveného pro rok 2020
3. Vnitrostátní cíle
4. Tendence v oblasti spotřeby energie a posouzení vnitrostátních opatření podle jednotlivých odvětví
4.1. Průmysl
4.2. Domácnosti
4.3. Odvětví služeb
4.4. Veřejný sektor
4.5. Odvětví dopravy
4.6. Odvětví výroby elektřiny a tepla
4.7. Stav provedení směrnice o energetické účinnosti
5. Závěr
1.Úvod
Zvyšování energetické účinnosti je klíčem k řešení budoucích problémů Evropské unie. Snižování poptávky po energii a „kladení energetické účinnosti na první místo“ je proto jedním z pěti hlavních cílů energetické unie. V roce 2015 potvrdily členské státy naléhavou potřebu dosažení 20% cíle energetické účinnosti pro rok 2020 1 . Politiky energetické účinnosti přináší kromě přínosů v oblastech snižování emisí skleníkových plynů, bezpečnosti dodávek, konkurenceschopnosti, udržitelnosti evropského hospodářství a vytváření pracovních míst také úspory nákladů spotřebitelům. Komise proto v listopadu 2016 navrhla posílit v období po roce 2020 tuto zásadní oblast politiky zaměřením na závazný cíl energetické účinnosti EU pro rok 2030 ve výši 30 % 2 .
Tato zpráva za rok 2016 poskytuje posouzení pokroku učiněného do roku 2014 k dosažení 20% cíle energetické účinnosti pro rok 2020 a provádění směrnice o energetické účinnosti. Zpráva zahrnuje několik doporučení pro členské státy 3 . Vychází ze zprávy o pokroku v oblasti energetické účinnosti za rok 2015 4 a je založena především na výročních zprávách členských států za rok 2016 a nejnovějších údajích Eurostatu za rok 2014.
Zpráva přinesla tato hlavní zjištění:
EU dosáhla v posledních letech v této oblasti značného pokroku. V roce 2014 byla její spotřeba primární energie pouhých 1,6 % nad jejím cílem spotřeby primární energie za rok 2020. Konečná spotřeba energie byla dokonce 2,2 % pod cílem za rok 2020 5 . V roce 2015 však ve srovnání s úrovní roku 2014 vzrostla spotřeba primární energie přibližně o 1,5 % a konečná spotřeba energie přibližně o 2 % 6 . (Důvodem je skutečnost, že rok 2014 byl mimořádně teplý. Údaje za rok 2015 jsou návratem k trendu.)
Členské státy se zavázaly k provádění ambiciózních politik energetické účinnosti a v posledních letech významně zvýšily své úsilí ve všech odvětvích 7 .
Dekompoziční analýza provedená pro EU-28 ukazuje, že snížení spotřeby primární energie od roku 2005 do roku 2014 bylo způsobeno především zlepšením energetické náročnosti 8 . Pokles hospodářství, změny ve skladbě paliv a strukturální změny hrály poměrně nevýznamnou roli.
Je nutné pokračovat v úsilí o renovaci stávajících budov za účelem úspory energie a snížení nákladů spotřebitelů na energii. Proto je třeba dále zlepšovat podmínky financování u investic do energetické účinnosti v členských státech. Informační a komunikační technologie mohou v tomto ohledu hrát významnou úlohu tím, že spotřebitelům poskytnou užitečné nástroje pro zlepšení jejich informovanosti a pro inteligentní řízení jejich spotřeby energie.
Většina členských států by měla dále zlepšovat energetickou účinnost v odvětví dopravy, aby využila zbývající možnosti úspor energie.
Komise optimisticky věří, že cíle 20% spotřeby primární energie bude dosaženo, pokud členské státy dostojí svým závazkům a budou nadále provádět stávající právní předpisy EU v oblasti energetické účinnosti a úspěšné programy energetické účinnosti.
2.Pokrok v plnění cíle EU pro energetickou účinnost stanoveného pro rok 2020
Konečná spotřeba energie 9 v EU klesla o 11 % z 1 191 Mtoe v roce 2005 na 1 062 Mtoe v roce 2014, tedy na nižší úroveň, než je cíl konečné spotřeby energie pro rok 2020 1 086 Mtoe. Absolutní konečná spotřeba energie se od roku 2005 snížila ve všech členských státech s výjimkou Litvy, Malty a Polska 10 .
V roce 2014 připadal na dopravu největší podíl celkové konečné spotřeby energie (33 %); poté následoval průmysl (26 %), sektor domácností (25 %), odvětví služeb (13 %) a ostatní odvětví (3 %).
Spotřeba primární energie 11 v EU klesla o 12 % z 1 712 Mtoe v roce 2005 na 1 507 Mtoe v roce 2014. Tato úroveň spotřeby je stále ještě mírně vyšší než cíl spotřeby primární energie za rok 2020 1 483 Mtoe.
Absolutní spotřeba primární energie se od roku 2005 snížila ve všech členských státech s výjimkou Estonska, Finska a Polska. Estonsko zaznamenalo největší roční nárůst (2,6 %), zatímco spotřeba primární energie Finska zůstávala v období 2005–2014 víceméně stabilní. Roční snížení v Litvě, Řecku a Spojeném království byla značná 12 .
3.Vnitrostátní cíle
Členské státy stanovily v roce 2013 své národní orientační cíle v oblasti energetické účinnosti do roku 2020 13 . V roce 2014 již byla konečná spotřeba energie 17 členských států nižší než jejich orientační konečný energetický cíl pro rok 2020 14 . Obdobně dosáhlo 19 členských států již v roce 2014 spotřeby primární energie nižší než jejich orientační cíl primární energie pro rok 2020 15 .
Zbývající členské státy stále ještě nedosáhly svých národních orientačních cílů vyjádřených konečnou spotřebou energie a/nebo spotřebou primární energie pro rok 2020.
4.Tendence v oblasti spotřeby energie a posouzení vnitrostátních opatření podle jednotlivých odvětví
Většina členských států snížila svou spotřebu primární energie a konečnou spotřebu energie mezi roky 2005 a 2014 tempem, které – pokud bude udržováno – je dostatečné k tomu, aby do roku 2020 splnily své cíle spotřeby primární energie a konečné spotřeby energie. U spotřeby primární energie jsou v tomto výjimkou Estonsko, Malta a Švédsko. U konečné spotřeby energie jsou výjimkou Belgie, Malta, Litva, Německo, Rakousko a Slovensko 16 .
Největšího snížení spotřeby primární energie od roku 2013 do roku 2014 dosáhly Belgie (8 %), Dánsko (7 %) a Spojené království (7 %). Nizozemsko dosáhlo největšího snížení (8 %) konečné spotřeby energie; po něm následovaly Francie (7 %) a Belgie (6 %). Pouze v Nizozemsku a Lucembursku se konečná spotřeba energie snížila ve všech odvětvích. Největší nárůst konečné spotřeby energie byl zaznamenán na Maltě (3 %), v Bulharsku (3 %) a v Litvě (2 %) 17 .
První dekompoziční analýza byla provedena s cílem posoudit na základě údajů Eurostatu dopad různých faktorů na historické trendy spotřeby primární energie na úrovni EU v průběhu uplynulého desetiletí (2005–2014). Analýza posoudila relativní příspěvek hospodářské činnosti 18 , struktury 19 , skladby paliv 20 a energetické náročnosti k celkovému snížení spotřeby primární energie v průběhu tohoto období (206 Mtoe). K nárůstu spotřeby energie o 123 Mtoe vedl zejména účinek činnosti. To však bylo vyváženo téměř trojnásobným snížením (–353 Mtoe) v důsledku významných snížení energetické náročnosti 21 .
Dopad strukturálních změn a změn ve skladbě paliv je na druhé straně pro EU-28 zanedbatelný. Strukturální účinek dosáhl +25 Mtoe. To lze připsat relativnímu růstu vnitrostátních hospodářství s vyšší spotřebou energie ve srovnání s vnitrostátními hospodářstvími s nižší spotřebou energie. Byl zaznamenán velmi malý negativní účinek skladby paliv (–0,5 Mtoe), což naznačuje mírný přechod na čistší paliva. To naznačuje, že v uplynulém desetiletí byla provedena významná zlepšení energetické účinnosti.
Obrázek 1: Dekompozice změn ve změně spotřebě primární energie EU-28 za období 2005–2014 pomocí přístupu Divisiova indexu aditivních logaritmických průměrů (Logarithmic Mean Divisia Index, LMDI).
Zdroj: Analýza Společného výzkumného střediska
První dekompoziční analýza konečné spotřeby energie byla provedena na úrovni členských států za období 2005–2014 v oblasti výrobních odvětví hospodářství 22 . Předběžné výsledky ukazují negativní účinky činnosti v Řecku, Chorvatsku, Itálii a Portugalsku. To vedlo ke snížení konečné spotřeby energie, která odráží hospodářský útlum v těchto zemích. Strukturální účinek byl negativní ve většině členských států, což naznačuje zvýšenou činnost v méně energeticky náročných odvětvích. Pouze Estonsko, Polsko, Maďarsko a Rakousko zaznamenaly mírný posun k energeticky náročnějším odvětvím. To mělo za následek vyšší spotřebu energie v tomto období, než by tomu bylo v opačném případě.
Negativní účinky energetické náročnosti, které odrážejí zlepšení energetické náročnosti, byly zaznamenány ve všech členských státech kromě Lotyšska a Kypru. Významných zlepšení energetické náročnosti, která vedla ke snížením spotřeby energie, bylo dosaženo v Bulharsku, České republice, Rumunsku a na Slovensku 23 . Komise se domnívá, že veřejná politika byla a je klíčovou hybnou silou zlepšení energetické účinnosti. Toto zjištění nedávno potvrdila Mezinárodní energetická agentura a dekompoziční analýza Odyssee-Mure 24 .
4.1.Průmysl
Konečná spotřeba energie v průmyslu se v absolutních hodnotách snížila z 328 Mtoe v roce 2005 na 275 Mtoe v roce 2014 (16 %).
V roce 2014 zaznamenalo třináct členských států pokles konečné spotřeby energie v průmyslu ve srovnání s úrovněmi roku 2013. Země s největším nárůstem spotřeby energie v průmyslu byly Kypr (19 %), Řecko (9 %) a Maďarsko (6 %). Hlavními důvody růstu od roku 2013 do roku 2014, které některé členské státy uváděly, byl nárůst přidané hodnoty průmyslu a zvýšená spotřeba cementáren a podniků vyrábějících dřevěné štěpky.
Z hlediska konečné energetické náročnosti průmyslu existuje významný rozdíl mezi energeticky nejnáročnějším členským státem, Bulharskem, a členskými státy s nejnižší energetickou náročností, kterými jsou Dánsko a Irsko. Ačkoli je to ovlivněno podílem energeticky náročných odvětví, energetická náročnost v průmyslu se ve většině členských států v roce 2014 ve srovnání s rokem 2005 snížila, přičemž výjimkou jsou Kypr, Řecko, Maďarsko a Lotyšsko. V Rakousku a Finsku nedošlo k téměř žádným dalším zlepšením energetické náročnosti 25 .
4.2.Domácnosti
Absolutní konečná spotřeba energie sektoru domácností klesla o 15 % z 309 Mtoe v roce 2005 na 263 Mtoe v roce 2014 z několika důvodů, k nimž patří větší energetická účinnost spotřebičů a snížení energetické náročnosti fondu budov v důsledku postupného provádění směrnice o energetické náročnosti budov a minimálních norem pro ekodesign. K tomuto pozitivnímu trendu přispěly také informace poskytované spotřebitelům prostřednictvím certifikátů energetické náročnosti pro budovy a měření spotřeby energie, neboť spotřebitelům poskytly užitečné nástroje ke zlepšení jejich informovanosti o jejich spotřebě energie.
Žádný členský stát neoznámil nárůst konečné spotřeby energie sektoru domácností od roku 2013 do roku 2014. Významné 20% snížení bylo zaznamenáno v Nizozemsku, po kterém následovala Belgie s 18 %.
Rok 2014 byl neobvykle teplý, což by mělo vést k nižší potřebě vytápění 26 . Nicméně přestože byl rok 2014 teplejší než rok 2013, údaje o spotřebě energie domácností opravené o klimatický korekční faktor však odhalují v 17 členských státech rostoucí trendy spotřeby v roce 2014 ve srovnání s rokem 2013. Jedním z důvodů, proč tomu tak je, může být, že klimatické korekce neberou v úvahu chladicí denostupně. V budoucích analýzách by proto měly být posuzovány, zejména proto, že chlazení bude mít stále větší úlohu v energetických potřebách jižních zemí.
Konečná spotřeba energie na osobu opravená o klimatický korekční faktor rovněž snížila roční průměr mezi roky 2005 a 2014 o 0,7 %. Největších zlepšení bylo v tomto období dosaženo v Belgii, Irsku a Spojeném království 27 . Spotřeba energie na metr čtvereční se mezi roky 2005 a 2014 rovněž ve všech členských státech zlepšila. Největší snížení byla zaznamenána na Kypru, v Lotyšsku a Portugalsku 28 .
4.3.Odvětví služeb
V odvětví služeb se konečná spotřeba energie v roce 2014 snížila o 2 % ze 144 Mtoe v roce 2005 na 141 Mtoe. Toto značné snížení o 6 % v roce 2014 ve srovnání s rokem 2013 lze částečně vysvětlit mírnou zimou v roce 2014, neboť se odhaduje, že vytápění představuje v odvětví služeb 62 % konečné spotřeby energie 29 .
Všechny země s výjimkou Estonska, Lotyšska, Malty, Portugalska a Švédska zaznamenaly v roce 2014 ve svém odvětví služeb klesající nebo stabilní absolutní spotřebu energie ve srovnání s rokem 2013. Rostoucí nebo stabilní trendy byly Kyprem a Maltou vysvětlovány nárůstem cestovního ruchu a klimatickými výkyvy, což přineslo vyšší spotřebu energie na vytápění, větrání a klimatizaci. Lotyšsko spojovalo nárůst spotřeby s nárůstem hrubé přidané hodnoty služeb, zatímco Portugalsko uvádělo jako možný důvod prodloužení pracovní doby ve veřejném sektoru.
Konečná energetická náročnost 30 v odvětví služeb se v období 2005–2014 každoročně zlepšila v průměru o 1 %. Největších zlepšení dosáhly v tomto období Maďarsko, Irsko a Slovensko. Estonsko, Finsko, Kypr, Itálie a Řecko zaznamenaly v tomto období stabilní nebo rostoucí konečnou energetickou náročnost 31 . Tyto členské státy by se měly zaměřit na odvětví služeb s cílem zvýšit energetickou účinnost. To pomůže zlepšit konkurenceschopnost tohoto odvětví, které by podle očekávání mělo v budoucnosti růst.
4.4.Veřejný sektor
Podle článku 5 směrnice o energetické účinnosti musí členské státy renovovat 3 % celkové podlahové plochy vytápěných nebo chlazených budov ve vlastnictví a v užívání ústředních vládních institucí, které nesplňují minimální požadavky na energetickou náročnost směrnice o energetické náročnosti budov. Alternativou je použití jiných opatření pro dosažení rovnocenných úspor. S cílem provést požadavky článku 5 přijme osmnáct členských států alternativní opatření, tj. opatření, která vytvářejí pobídky ke změně chování uživatelů. Ostatní členské státy se rozhodly pro standardní přístup spočívající v renovaci 3 % celkové podlahové plochy.
Na základě výročních zpráv za rok 2016 oznámily členské státy, které se rozhodly provést standardní přístup, že v roce 2014 bylo renovováno přibližně 1 245 000 m² a v roce 2015 995 000 m² způsobilého fondu budov. Členské státy, které přijaly alternativní přístup, oznámily Komisi úspory energie za roky 2014 a 2015, existují však určité nejasnosti ohledně vykazování (např. zvolené jednotky nebo chybějící údaje). Předběžná šetření podporují závěr, že přijatý alternativní přístup v České republice, ve Finsku, v Chorvatsku, v Irsku, na Kypru, v Nizozemsku, Polsku, Rakousku, ve Spojeném království a ve Švédsku vytvořil v období 2014–2015 požadované roční úspory energie. Chorvatsko, Finsko a Švédsko oznámily překročení. V případě standardního přístupu jsou členskými státy, které tvrdí, že v letech 2014 a 2015 splnily své požadavky na renovaci, Estonsko, Španělsko, Maďarsko, Itálie a Lotyšsko. Komise bude provádění tohoto ustanovení i nadále pečlivě sledovat.
4.5.Odvětví dopravy
Absolutní konečná spotřeba energie v dopravě 32 se v EU-28 snížila o 4 % z 369 Mtoe v roce 2005 na 353 Mtoe v roce 2014. Třináct členských států zvýšilo v roce 2014 svou spotřebu energie v tomto odvětví ve srovnání s úrovněmi roku 2005 33 . Spotřeba se významně zvýšila (o více než 20 % od roku 2005) v Litvě, na Maltě, v Polsku, Rumunsku a Slovinsku. Naopak v Řecku se v roce 2014 snížila o 21 % a ve Španělsku o 20 % ve srovnání s úrovněmi roku 2005.
Konečná spotřeba energie EU-28 v dopravě se od roku 2013 do roku 2014 zvýšila o 1 %, přičemž nárůst ve srovnání s rokem 2013 ohlásilo 20 členských států. To představuje významnou změnu oproti předchozímu roku, kdy byl vzestupný trend pozorován pouze u 11 členských států. Země s největším nárůstem zahrnují Bulharsko (11 %), Maďarsko (12 %) a Litvu (11 %). Jako jeden z hlavních důvodů pro nárůst spotřeby energie v dopravě byl uváděn pokles cen energií. Jiné důvody zahrnují nárůst počtu vozidel a nákladní/osobní dopravy. Na Maltě byl významný nárůst příjezdů turistů spojen se zvýšenou spotřebou energie v letectví a automobilové dopravě.
Podíl hromadné dopravy osob se v roce 2014 pohyboval v rozmezí od 11 % v Portugalsku do 35 % v Maďarsku 34 . Podíl hromadné dopravy osob na úrovni EU zůstal v roce 2014 stabilní na zhruba 18 % ve srovnání s rokem 2005. Největší nárůst v roce 2014 ve srovnání s rokem 2005 oznámila Belgie a Česká republika. Z hlediska nákladní dopravy se mezi lety 2005 a 2014 mírně snížil podíl silniční dopravy ze 76 % na 75 % celkové vnitrozemské nákladní dopravy. Na vnitrostátní úrovni se v roce 2014 podíl železniční a vnitrozemské lodní nákladní dopravy pohyboval v rozmezí od 0 % na Kypru a Maltě do 81 % v Lotyšsku. Rumunsko a Bulharsko oznámily v roce 2014 největší nárůst svých podílů ve srovnání s rokem 2005.
4.6.Odvětví výroby elektřiny a tepla
Společně se systémem obchodování s emisemi v EU mohou cílené politiky energetické účinnosti zvýšit energetickou účinnost v odvětví výroby energií, např. podporou tepla a elektřiny vyrobených vysoce účinnou kombinovanou výrobou tepla a elektřiny, účinného dálkového vytápění a chlazení, energií z obnovitelných zdrojů a dalšího zavádění nástrojů informačních a komunikačních technologií a speciálního programového vybavení pro lepší integraci proměnlivých zdrojů energie. Odvětví vytápění a chlazení hraje v tomto ohledu klíčovou úlohu 35 .
Snižování spotřeby primární energie v několika posledních letech bylo způsobeno poklesem konečné spotřeby energie a strukturálními změnami v odvětví výroby energie. V posledních letech došlo zejména ke strukturálním změnám spočívajícím v přechodu od výroby elektřiny v tepelných elektrárnách k více obnovitelným zdrojům energie. Se 16% podílem na hrubé konečné spotřebě energie v roce 2014 EU a většina členských států plní z hlediska zavádění energií z obnovitelných zdrojů svůj orientační plán, a dokonce jej překračuje. Energie z obnovitelných zdrojů může významně přispět ke snižování spotřeby primární energie 36 .
Výroba tepla ze zařízení kombinované výroby tepla a elektřiny se v roce 2014 ve srovnání s rokem 2013 snížila v téměř všech členských státech 37 . Tento klesající trend u tepla vyrobeného ze zařízení kombinované výroby tepla a elektřiny lze rovněž pozorovat ve 14 členských státech v období 2005–2014.
Poměr vstupů a výstupů výroby elektřiny z tepelných elektráren 38 se v roce 2014 snížil v 17 členských státech ve srovnání s rokem 2013. Totéž platí pro 13 členských států, které snížily své poměry vstupů a výstupů v roce 2014 ve srovnání s rokem 2005. To může mít různé důvody, např. přechod na jiná paliva.
Řádně fungující systém EU pro obchodování s emisemi s rezervou tržní stability a cílené politiky energetické účinnosti mohou poskytnout doplňující pobídku pro nárůst energetické účinnosti v odvětví energetiky. Členské státy by měly mimoto pozorně sledovat provádění posouzení potenciálů účinnosti ve výrobě a přenosových a distribučních soustavách podle článku 15 směrnice o energetické účinnosti a posouzení nákladů a přínosů pro účinnou kombinovanou výrobu tepla a elektřiny a dálkové vytápění a chlazení požadovaná podle článku 14 směrnice o energetické účinnosti.
4.7.Stav provedení směrnice o energetické účinnosti
Směrnice o energetické účinnosti stále ještě nebyla v některých členských státech plně provedena. V důsledku toho nemohou tyto země plně využívat přínosů této směrnice. Příspěvek směrnice o energetické účinnosti k dosažení cílů energetické účinnosti pro roky 2020 a 2030, řádný vývoj trhů energetické účinnosti a posílení postavení spotřebitelů a účastníků trhu lze dosáhnout pouze tehdy, až bude směrnice plně a účinně provedena.
Komise za tímto účelem i nadále pečlivě sleduje provádění směrnice o energetické účinnosti. Uzavřela 22 ze 27 řízení pro nesplnění povinnosti původně zahájených z důvodů chybějícího nebo částečného oznámení vnitrostátních právních předpisů potřebných k provedení všech požadavků stanovených ve směrnici o energetické účinnosti členskými státy. Komise je s některými členskými státy stále v kontaktu ohledně správného provádění článku 7 směrnice o energetické účinnosti. V roce 2017 zahájí dialog se všemi členskými státy s cílem zkontrolovat soulad vnitrostátních právních předpisů se směrnicí, jinými slovy to, že se všechny povinnosti a požadavky směrnice o energetické účinnosti správně odrážejí ve vnitrostátních právních předpisech.
Provádění článku 7 39 ukazuje, že členské státy dosáhly značného pokroku k dosažení kumulativního cíle úspor pro rok 2020 40 . EU-28 v roce 2014 dosáhla úspor energie ve výši 12 Mtoe, což činí 5 % součtu celkových požadavků na úspory oznámených členskými státy. Kromě toho dosáhly nebo překročily úspory oznámené osmi členskými státy – Francií, Itálií, Maďarskem, Maltou, Nizozemskem, Rumunskem, Slovenskem a Spojeným královstvím – očekávané roční úspory pro rok 2014 41 .
Belgie, Dánsko, Estonsko, Irsko, Lotyšsko, Německo, Portugalsko, Řecko, a Slovinsko v roce 2014 oznámily, že dosáhly nejméně 50 % svých očekávaných ročních úspor pro daný rok podle článku 7. Bulharsko, Chorvatsko, Kypr, Lucembursko a Švédsko dosáhly méně než 50 % svých očekávaných úspor pro rok 2014. V těchto členských státech bude v nadcházejících letech nutno vynaložit další úsilí, aby do roku 2020 splnily své celkové kumulativní požadavky na úspory.
Lotyšsko a Lucembursko neoznámily v roce 2014 žádné úspory systému povinného zvyšování energetické účinnosti, neboť žádné systémy ještě nebyly zavedeny. Řecko původně oznámilo pouze alternativní opatření, ale nyní má v úmyslu zřídit systém povinného zvyšování energetické účinnosti k 1. lednu 2017 42 . Litva a Estonsko nedávno oznámily 43 , že již neplánují zřídit systém povinného zvyšování energetické účinnosti. Celkem osm členských států 44 oznámilo ve svých výročních zprávách za rok 2016 aktualizace svých opatření. Česká republika aktualizovala svůj požadavek na úspory.
5.Závěr
Jak se zdůrazňuje ve sdělení Čistá energie pro všechny Evropany 45 , energetická účinnost by měla být prvním zdrojem energie, neboť hraje klíčovou úlohu v urychlení přechodu na čistou energii a podpoře růstu a vytváření pracovních míst a přispívá k bezpečnosti dodávek EU. Energetická účinnost šetří peníze a stala se udržitelným obchodním modelem. Většina členských států uznala mnohonásobné přínosy energetické účinnosti a zavázala se nejen k dosažení ambiciózních cílů energetické účinnosti pro rok 2020, ale rovněž zavedla mnoho programů a opatření pro energetickou účinnost.
Toto úsilí mělo významné dopady: dekompoziční analýza Společného výzkumného střediska ukázala, že spotřeba primární energie EU-28 klesla v letech 2005–2014 o 206 Mtoe především v důsledku snížení energetické náročnosti 46 . Jinými slovy: bez snížení energetické náročnosti dosažených od roku 2005 by spotřeba primární energie v roce 2014 byla o 23 % vyšší. Tato úroveň úspory energie snížila účty spotřebitelů za elektrickou energii a odhaduje se, že v roce 2014 snížila emise skleníkových plynů přibližně o 800 milionů tun CO2.
V zájmu dalšího uvolnění soukromých a veřejných investic do energetické účinnosti představila Komise v roce 2016 svou iniciativu Urychlení zavádění čisté energie v budovách 47 . Zaměřuje se na výzvy a příležitosti, které pro stavebnictví představují investice do budov s udržitelnou energetikou, a obsahuje rovněž iniciativu Inteligentní financování inteligentních budov. Tato iniciativa podpoří efektivnější využívání veřejných prostředků, vývoj zdrojů financovatelných projektů založených na mechanismech sdružování a pomoci a odstranění rizik investic do energetické účinnosti pro předkladatele projektů, financující subjekty a investory. Společně s těmito iniciativami Komise rovněž přijala zvláštní strategii pro urychlení inovací v oblasti čisté energie 48 . Toto sdělení stanovuje komplexní strategii pro tři hlavní politické nástroje, které může EU využít k podpoření inovací v oblasti čisté energie, a zaměřuje její financování programu Horizont 2020 na dekarbonizaci fondu budov EU jako jednu ze čtyř priorit. Komise okamžitě zavede všechny iniciativy. Přímý dopad těchto iniciativ pomůže krátkodobě překlenout mezeru v plnění cílů energetické účinnosti.
EU již dosáhla značných snížení spotřeby energie a snížila svou konečnou spotřebu energie na úroveň nižší, než je cíl pro rok 2020. I při mírném nárůstu spotřeby primární energie v roce 2015 ve srovnání s rokem 2014 Komise optimisticky věří, že EU směřuje k dosažení svého cíle. Důvodem je skutečnost, že spotřeba primární energie v roce 2014 byla pouze o 1,6 % vyšší než cíl absolutní spotřeby primární energie pro rok 2020.
Stejně jako ve zprávě o pokroku v oblasti energetické účinnosti za rok 2015 ukazují ukazatele výkonnosti v této zprávě rozdíly mezi jednotlivými členskými státy v období 2005–2014. Většina ukazatelů na úrovni EU se však zlepšila.
Většina členských států snížila svou konečnou energetickou náročnost v odvětví průmyslu a služeb, což je povzbudivé.
Jak analýza ukazuje, většina členských států v průměru snížila v období 2005–2014 spotřebu energie na metr čtvereční v sektoru domácností. Konečná spotřeba energie na osobu opravená o klimatický korekční faktor se však pro mnoho členských států zvýšila. Jak se zdůrazňuje v balíčku Čistá energie pro všechny Evropany 49 , členské státy by se měly i nadále zaměřit na renovaci stávajících budov. To domácnostem pomáhá dosáhnout stejných nebo lepších úrovní komfortu za méně peněz. Informační a komunikační technologie budou hrát v tomto ohledu zásadní úlohu tím, že spotřebitelům poskytnou užitečné nástroje na zlepšení jejich informovanosti o spotřebě energie, což jim umožní inteligentní řízení jejich spotřebičů spotřebovávajících energii v reálném čase a zabrání zbytečné spotřebě energie. Zapotřebí jsou i cílenější opatření k účinnému řešení energetické chudoby.
Odvětví dopravy bylo jediným odvětvím, které v roce 2014 zaznamenalo nárůst konečné spotřeby energie ve srovnání s rokem 2013, přičemž 20 členských států ohlásilo nárůst oproti roku 2013 a 13 členských států zaznamenalo nárůst ve srovnání s rokem 2005. Všechny členské státy by měly následovat pozitivní příklady jiných členských států, aby vzestupný trend zvrátily. Mělo by být podporováno aktivní cestování (jízda na kole, pěší chůze), větší využívání hromadné dopravy osob a udržitelnější způsoby nákladní dopravy (tj. železnice a vnitrozemské vodní cesty), stejně jako využívání nízkoemisních alternativních energií pro dopravu, účinná vozidla a plavidla a zavedení související infrastruktury, například zřizování dobíjecích stanic pro elektrická vozidla, jak navrhla Komise 50 .
Komise bude i nadále pečlivě sledovat pokrok členských států při plnění jejich národních orientačních cílů energetické účinnosti pro rok 2020 a provádění směrnice o energetické účinnosti. Bude rovněž aktualizovat svá posouzení v rámci hodnocení stavu energetické unie.
Komise vyzývá Evropský parlament a Radu, aby se k tomuto posouzení vyjádřily.
Tabulka 1: Přehled ukazatelů
Zdroj: Eurostat, GŘ ECFIN, Odyssee-Mure
* Symbol „+“ se použije, pokud členské státy snížily mezi roky 2005 a 2014 svou spotřebu primární energie (SPE) i konečnou spotřebu energie (KSE) vyšším tempem, než je tempo snižování spotřeby, jehož by bylo v období 2005–2020 zapotřebí, aby do roku 2020 dosáhly svých cílů spotřeby primární energie a konečné spotřeby energie. V ostatních případech byl použit symbol „–“.
Tabulka 2: Přehled ukazatelů
Zdroj: Eurostat
Cílem pro rok 2020 je snížit konečnou spotřebu energie EU na méně než 1 086 Mtoe a její spotřebu primární energie na méně než 1 483 Mtoe. Závěry Evropské rady ze dne 23. a 24. října, EUCO 169/14.
COM(2016) 860 final.
Čl. 24 odst. 3 směrnice o energetické účinnosti.
COM(2015) 574 final. Tato zpráva již neuvádí ukazatel „teplo z tepláren“, neboť příslušné údaje Eurostatu zahrnují veškeré vyrobené teplo. V důsledku toho se tento ukazatel nebude nadále používat, dokud nebudou k dispozici zvláštní údaje ze sběru údajů podle čl. 24 odst. 6 směrnice o energetické účinnosti.
Údaje Eurostatu pro všechny ukazatele této zprávy byly získány mezi 31. 8. 2016 a 20. 10. 2016.
Podrobná analýza údajů za rok 2015 bude provedena ve zprávě o pokroku v oblasti energetické účinnosti za rok 2017.
Oznámené cíle členských států představují snížení spotřeby primární energie v roce 2020 až o 17,7 % ve srovnání s výchozími projekcemi z roku 2007. Pro konečnou spotřebu energie však cíle členských států představují snížení konečné spotřeby energie v roce 2020 až o 20,6 % ve srovnání s výchozími projekcemi z roku 2007.
Poměr vnitrostátní spotřeby primární energie k vnitrostátnímu HDP. Tento účinek energetické náročnosti odpovídá za změny celkové spotřeby energie v důsledku zlepšení energetické účinnosti a dalších faktorů. Zatímco změnu tohoto účinku energetické náročnosti nelze přičítat výhradně energetické účinnosti, další dekompoziční analýza provedená v rámci projektu Odyssee-Mure potvrdila, že energetická účinnost je hlavní hnací silou snižování spotřeby primární energie a konečné spotřeby energie v období 2005–2014 (viz příloha 5 SWD(2016)405).
Konečnou spotřebou energie se rozumí energie dodávaná odvětvím průmyslu, dopravy, služeb, zemědělství a domácnostem, nezahrnuje však dodávky do odvětví přeměny energie a samotného odvětví energetiky.
Viz rovněž pracovní dokument útvarů Komise s názvem „Sledování pokroku při plnění cílů energetické unie – klíčové ukazatele v roce 2016“ a http://iet.jrc.ec.europa.eu/energyefficiency/node/9145.
Kromě konečné spotřeby energie zahrnuje spotřeba primární energie ztráty při výrobě a přeměně energie, spotřebu v odvětví přeměny energie a ztráty v síti.
Viz poznámka pod čarou č. 10.
Členské státy si stanovily cíle s různými úrovněmi ambicí, ve většině případů se záměrem snížit do roku 2020 svou absolutní spotřebu energie. V případě Finska, Chorvatska, Itálie, Kypru, Portugalska a Rumunska, Řecka však cíl umožňuje nárůst konečné spotřeby energie. Podle odhadů má být vyšší než prognóza růstu HDP v období 2014 až 2020. V případě Finska, Chorvatska, Rumunska a Řecka umožňují orientační cíle spotřeby primární energie pro rok 2020 zvyšovat spotřebu primární energie vyšším tempem, než je očekávaný průměrný růst HDP v období 2014 až 2020. Součet vnitrostátních cílů (17,6% snížení spotřeby primární energie ve srovnání s prognózami) zaostává za cílem 20% snížení na úrovni EU. Viz COM(2015) 574.
Česká republika, Dánsko, Finsko, Chorvatsko, Irsko, Itálie, Kypr, Lotyšsko, Lucembursko, Malta, Nizozemsko, Polsko, Portugalsko, Rumunsko, Řecko, Slovinsko a Španělsko.
Česká republika, Dánsko, Finsko, Chorvatsko, Irsko, Itálie, Kypr, Litva, Lotyšsko, Lucembursko, Maďarsko, Polsko, Portugalsko, Rakousko, Rumunsko, Řecko, Slovensko, Slovinsko a Španělsko.
Jelikož jsou k dispozici pouze údaje za rok 2014, nelze v tomto srovnání vzít v potaz dopad nedávno zavedených opatření ke zvýšení energetické účinnosti na plnění nových povinností podle směrnice o energetické účinnosti ani dopad některých opatření, která byla přijata nedávno podle směrnice o ekodesignu, označování energetickými štítky a energetické náročnosti budov (2010/31/EU). Toto srovnání neumožňuje přesvědčivě posoudit, zda členské státy směřují k dosažení orientačních cílů energetické náročnosti pro rok 2020. Důvodem je skutečnost, že nelze předpovídat budoucí pozitivní nebo negativní účinky změn v hospodářství, změn cen energií, přechodu na jiný druh paliva nebo klimatických výkyvů v období 2015–2020.
Viz poznámka pod čarou č. 10.
HDP, ukazatel bohatství EU-28, dokládá změny spotřeby energie způsobené změnou hospodářské činnosti. Účinek činnosti je pozitivní, pokud se spotřeba energie zvyšuje v důsledku dodatečné poptávky po energii způsobené zvýšenou hospodářskou činností.
Poměr HDP každého členského státu k celkovému HDP EU-28. Dokládá změny spotřeby energie, které by byly pozorovány v důsledku změny relativního významu zemí s různými energetickými náročnostmi. Strukturální účinek je pozitivní, pokud se HDP zemí s hospodářstvími s relativně vysokou spotřebou energie zvyšuje.
Poměr vnitrostátní spotřeby primární energie pro každé palivo k vnitrostátní spotřebě primární energie pro všechna paliva společně. Dokládá změny spotřeby energie v důsledku změn palivové skladby hospodářství, tj. dopad složení skladby paliv. Vliv skladby paliv je negativní, pokud dochází k přechodu na čistší paliva.
Toto jsou předběžné výsledky první dekompoziční analýzy provedené Komisí. Metodika se stále ještě vyvíjí a bude dále projednávána s členskými státy a zúčastněnými stranami.
Byla posouzena tato odvětví: průmysl, stavebnictví, služby, zemědělství, lesnictví a rybolov.
Toto jsou předběžné výsledky první dekompoziční analýzy provedené Komisí. Metodika se stále ještě vyvíjí a bude dále projednávána s členskými státy a zúčastněnými stranami.
https://www.iea.org/eemr16/files/medium-term-energy-efficiency-2016_WEB.PDF a příloha 5 SWD(2016)405.
Viz poznámka pod čarou č. 10.
V roce 2014 bylo na úrovni EU-28 v průměru 2 809 vytápěcích denostupňů ve srovnání s průměrem 3 218 vytápěcích denostupňů v roce 2013 a průměrem 3 143 vytápěcích denostupňů v referenčním období 1990–2014 [zdroj údajů: Eurostat, Společné výzkumné středisko (oddělení IES/MARS)]. Klimatický korekční faktor byl vypočítán jako podíl vytápěcích denostupňů v daném roce a průměru vytápěcích denostupňů v období 1990–2014. Tento korekční faktor byl použit na celkovou spotřebu energie sektoru domácností. Pokud jsou v Eurostatu k dispozici rozčleněné údaje o spotřebě energie u konečného uživatele, použije se klimatická korekce pouze na údaje o spotřebě tepla.
Ukazatele v pracovním dokument útvarů Komise s názvem Sledování pokroku při plnění cílů energetické unie – klíčové ukazatele v roce 2016 nejsou opraveny o klimatický korekční faktor.
Viz databáze Odyssee-Mure: http://www.indicators.odyssee-mure.eu/online-indicators.html .
COM(2016) 51 final.
Ukazatel, který určuje, kolik energie je potřeba k vytvoření přidaných hodnot odvětví služeb v určitém roce.
Viz poznámka pod čarou č. 10.
Včetně potrubní dopravy, na rozdíl od přístupu použitého v COM(2015) 574 final, neboť cíle energetické účinnosti pro rok 2020 nevylučují potrubní dopravu.
Srovnání mezi jednotlivými členskými státy je nutno provést obezřetně, jelikož konečná spotřeba energie je založena na prodaných palivech, nikoli na palivech spotřebovaných na území dotyčné země. Určitou roli proto hrají i jiné faktory než energetická účinnost, například to, do jaké míry je dotyčný členský stát „tranzitní zemí“ pro silniční dopravu nebo leteckým uzlem.
Ukazatel osobní a nákladní dopravy se ve srovnání s COM(2015) 574 final změnil. Dopravní činnost je nyní upravena z hlediska teritoriality (Zdroj: https://ec.europa.eu/transport/sites/transport/files/pocketbook2016.pdf ).
COM(2016) 51 final.
Viz zpráva o pokroku v oblasti energie z obnovitelných zdrojů za rok 2016.
Zde byl použit jiný soubor údajů ve srovnání s COM(2015) 574 a SWD(2015) 245. Pro tuto zprávu byly použity údaje o kombinované výrobě tepla a elektřiny oznámené Eurostatu podle čl. 24 odst. 6 směrnice o energetické účinnosti: http://ec.europa.eu/eurostat/web/energy/data . K nárůstu došlo pouze v Belgii, v Estonsku, na Kypru, v Lotyšsku, na Maltě, v Portugalsku a ve Spojeném království.
Opatření jako poměr transformačního výkonu výroby elektřiny z tepelných elektráren ke spotřebě paliva.
Článek 7 požaduje, aby členské státy zřídily systémy povinného zvyšování energetické účinnosti s cílem dosáhnout nových 1,5% ročních úspor energie u konečných uživatelů nebo přijaly alternativní opatření se stejným výsledkem.
Součet požadavků na kumulativní úspory u konečných uživatelů oznámených členskými státy činí 230 Mtoe, čehož by mělo být dosaženo do 31. prosince 2020.
Finsko, Litva, Lotyšsko a Polsko neoznámily žádné roční rozdělení očekávaných úspor u politických opatření. Belgie, Česká republika, Rakousko a Španělsko oznámily roční očekávané úspory v roce 2014 pouze u některých politických opatření.
Systém povinného zvyšování energetické účinnosti bude proto tvořit součást balíčku politických opatření Řecka v souvislosti s článkem 7 společně s alternativními opatřeními.
V rámci strukturovaného dialogu jako součásti pilotního procesu EU.
Belgie, Česká republika, Estonsko, Malta, Rakousko, Řecko, Spojené království a Španělsko.
COM(2016) 860 final.
Viz kapitola 4.
Příloha 1 dokumentu COM(2016) 860 final.
COM(2016) 763 final.
COM(2016) 860 final.
Tamtéž.