EVROPSKÁ KOMISE

V Bruselu dne 26.1.2017

COM(2017) 35 final

ZPRÁVA KOMISE RADĚ A EVROPSKÉMU PARLAMENTU

Evropský výzkumný prostor: čas k provádění a sledování pokroku.

{SWD(2017) 21 final}

Evropský výzkumný prostor: čas k provádění a sledování pokroku.

1.ÚVOD

V roce 2014, dva roky po přijetí sdělení Komise nazvaného „Posílené partnerství Evropského výzkumného prostoru pro excelenci a růst“ 1 , Komise oznámila, že členské státy a zúčastněné strany v oblasti výzkumu dosáhly při realizaci EVP značného pokroku. Bylo však zapotřebí větší úsilí, aby EVP fungoval, zejména prováděním nezbytných reforem EVP v členských státech a přidružených zemích 2 .

EVP je založen na šesti prioritách:

účinnější vnitrostátní výzkumné systémy,

optimální nadnárodní spolupráce a konkurence včetně „optimální nadnárodní spolupráce a konkurence“ a „výzkumných infrastruktur“,

otevřený trh práce pro výzkumné pracovníky,

rovnost žen a mužů a zohlednění této zásady v oblasti výzkumu,

optimální pohyb vědeckých poznatků, přístup k nim a jejich předávání včetně „pohybu poznatků“ a „otevřeného přístupu“,

mezinárodní spolupráce.

V květnu roku 2015 Evropská rada znovu potvrdila svůj závazek plně funkčního EVP a schválila plán pro EVP na období 2015–2020, živý dokument, který má být pro členské státy vodítkem při organizaci provádění priorit EVP na vnitrostátní úrovni. Vyzvala členské státy, aby plán pro EVP prováděly formou vhodných opatření v národních akčních plánech a strategiích EVP. Sledování provádění plánu pro EVP má být začleněno do Zprávy o pokroku ve vytváření EVP za rok 2016 na základě hlavních ukazatelů, jež navrhl poradní výbor pro evropský výzkum a inovace 3 .

Národní akční plán na období 2015–2020 doposud přijalo 24 členských států a pět přidružených zemí a očekává se, že v blízké budoucnosti své akční plány schválí všechny členské státy. Jakožto hybná síla reforem vnitrostátní politiky v oblasti EVP tyto národní akční plány nabízejí detailní představu o všech nadcházejících strategiích v oblasti EVP a o příslušných politických opatřeních v členských státech a přidružených zemích.

Současná Zpráva o pokroku ve vytváření EVP za rok 2016 shrnuje současný stav EVP a pokrok při provádění EVP v období 2014–2016 4 . Poprvé byl pokrok ve vytváření EVP změřen pro každou zemi a každou prioritu na základě kontrolního mechanismu EVP, souboru 24 hlavních ukazatelů, jež společně definovaly členské státy, zúčastněné strany v oblasti výzkumu a Komise.

Zpráva také poskytuje základní rámcové informace o vývoji priorit EVP, jejich vazbě na plán pro EVP na období 2015–2020 a hlavních oblastech, na něž se zaměřují národní akční plány EVP. V tabulce na konci tohoto dokumentu jsou uvedeny míry růstu hlavních ukazatelů.

Připojený pracovní dokument útvarů Komise a zpráva nazvaná „Shromažďování informací a údajů pro zprávu o kontrole EVP za rok 2016“ společnosti Science-Metrix 5 poskytují kvantitativní údaje o souboru ukazatelů s dalšími kvalitativními informacemi relevantními z hlediska politik.

2.KLÍČOVÁ ZJIŠTĚNÍ

2.1Účinnější vnitrostátní výzkumné systémy

V období 2010–2013 se v zemích EU-28 v průměru excelence výzkumu zvýšila, přičemž roční míra růstu činila 6,4 % 6 . Téměř všechny země mají své vnitrostátní strategie pro oblast výzkumu a inovací, jednotné zastřešující strategie i četné strategie různých vládních orgánů.

Financování výzkumu a inovací však zůstává problémem, jak nastiňuje předchozí zpráva o pokroku (2014). Další racionalizace způsobů financování by pomohla snížit roztříštěnost, zvýšit návratnost prostředků financování výzkumu a zároveň usnadnit přeshraniční spolupráci a spolupráci mezi jednotlivými odvětvími. Kritériím a procesům mechanismů financování by prospělo další vyladění. Vnitrostátní závazky v oblasti financování výzkumu a inovací musí být jasné a explicitně formulované a musí být stanoveny v dlouhodobém horizontu. Tím se vytvoří předvídatelné prostředí, které bude vyhledávat veřejný i soukromý sektor.

Národní akční plány EVP se především zaměřují na to, jak zlepšit právní rámce vnitrostátních systémů výzkumu a inovací; vypracovat dlouhodobé vnitrostátní strategie pro oblast výzkumu a inovací; vytvořit nové mechanismy financování s konkurenčními prvky (jako např. ve Finsku a v Nizozemsku k posílení výzkumného profilu univerzit); a najít komplementaritu vnitrostátního financování a financování na úrovni EU včetně partnerství veřejného a soukromého sektoru. Zatímco národní akční plány EVP kladou větší důraz na vypracování celkových strategií, rámců a mechanismů hodnocení, menší pozornost je věnována přesné úrovni a mechanismům financování.

2.2Optimální nadnárodní spolupráce a konkurence

Společné řešení zásadních výzev

Zjištění 7 ukazují jednu z nejvyšších měr růstu ze všech hlavních ukazatelů EVP, přičemž pokud jde o vnitrostátní statistiky rozpočtových výdajů na výzkum a vývoj (GBARD) přidělených na celoevropský nadnárodní veřejný výzkum a vývoj 8 , roční míra růstu za období 2010–2014 činí 7,8 %. Přestože tento výsledek dokládá obecně stále větší internacionalizaci vědy, dokonce ještě značně vyšší míra růstu doplňkového ukazatele příspěvků členských států do společného plánování (iniciativy podle článku 185, iniciativy společného plánování a programy ERA-NET) (42 % v období 2012–2014) podtrhuje rostoucí význam, který vlády připisují procesu společného plánování více určovaného politikami.

K hlavním zjištěným problémům patří to, že mechanismům vnitrostátního a mezinárodního financování by prospěla další harmonizace, která může usnadnit také mezinárodní mobilitu výzkumných pracovníků. Pro iniciativy společného plánování, které řeší zásadní výzvy, by navíc mohlo být prospěšné, kdyby byly výslovněji vázány na strategie inteligentní specializace zainteresovaných partnerů a naopak. Posouzení přínosů výzkumu pro společnost musí být důkladnější, aby usnadnilo zlepšené řízení výzkumu a umožnilo také lépe informovat o hodnotě výzkumu veřejnost a prokázat návratnost investic 9 .

Většina národních akčních plánů EVP se zaměřuje na širokou škálu opatření a činností členských států a přidružených zemí s cílem zvýšit jejich zapojení do společného plánování. Národní akční plány si kladou za cíl lépe sladit vnitrostátní a celoevropské plánování v oblasti výzkumu a vývoje, jež bude reagovat na hlavní zjištěné problémy.

Výzkumné infrastruktury

Ze zjištění vyplývá, že mnohé členské státy vypracovaly a provedly vnitrostátní plány pro výzkumné infrastruktury za použití zastřešujícího plánu Evropského strategického fóra pro výzkumné infrastruktury (ESFRI) jako vodítka k definování svých priorit. Tyto vnitrostátní plány by však měly vycházet z jasného a konzistentního přístupu k určení orientační výše nákladů spojených s výzkumnými infrastrukturami. Kromě toho by se měla od počáteční fáze projektu zvažovat dlouhodobá udržitelnost výzkumných infrastruktur včetně financování provozních nákladů. Měly by se také více koordinovat vnitrostátní mechanismy financování a rozhodovací procesy, aby se urychlilo budování infrastruktury. Regionální rozdíly v kapacitě výzkumu by se navíc měly do určité míry řešit výběrem lokalit pro výzkumné infrastruktury. Zahrnutí soukromého sektoru do projektů výzkumné infrastruktury od samého počátku by mohlo pomoci urychlit širší zapojení soukromého sektoru do oblasti výzkumu a inovací.

Mnohé vnitrostátní plány zdůrazňují význam koordinovaného přístupu k výzkumným infrastrukturám na evropské úrovni. Jsou přijímána konkrétní opatření k posílení vnitrostátního zapojení do celoevropských nástrojů s cílem zavést stabilní mechanismy financování a sledovat provádění projektů, které mají prioritu. Plány také zdůrazňují potřebu vyhodnotit současnou situaci v zájmu zajištění optimálního provádění dotčených projektů. Součástí některých plánů je rovněž plánování elektronických infrastruktur, horizontálních prvků, které umožňují vytváření sítí, zpracování, správu dat a otevřený přístup na vnitrostátní úrovni.

Lze vyvodit závěr, že při propojování vnitrostátních rozhodovacích procesů o výzkumných infrastrukturách s prioritami definovanými na evropské úrovni bylo dosaženo významného pokroku. Měla by však být věnována větší pozornost koordinovanému financování fáze provádění a provozu 10 .

2.3Otevřený trh práce pro výzkumné pracovníky

Zjištění ukazují, že se počet volných pracovních míst v oblasti výzkumu inzerovaných na portálu pro pracovní příležitosti EURAXESS zvýšil, přičemž roční míra růstu zemí EU-28 činila v období 2012–2014 v průměru 7,8 % 11 .

Ze zprávy vyplývá, že se používání portálu EURAXESS v jednotlivých zemích výrazně liší. Přínosy politik otevřeného, transparentního přijímání pracovníků založeného na výsledcích jsou také důležitější pro začínající výzkumné pracovníky než pro jejich zkušenější kolegy, neboť se zdá, že v jejich případě mají při rozhodnutích o přijímání pracovníků a o služebním postupu větší vliv jiná kritéria 12 . Výsledky ukazují, že úsilí v rámci politik směřující ke zvýšení přenosnosti grantů (model „Money Follows Researcher“) může přispět k dalšímu zlepšení mezinárodní mobility výzkumných pracovníků.

Heterogenita v oblasti sociálního zabezpečení přetrvává a odrazuje od mobility ze zemí se systémy poskytujícími vyšší míru ochrany. V zájmu zlepšení procesu přijímání pracovníků i pracovních podmínek je důležité dále rozvíjet postupy v oblasti lidských zdrojů. Dvěma hlavními tématy, na něž je kladen důraz, je požadavek na přenositelnost důchodového práva a na jazykovou způsobilost pro výuku. Za účelem řešení prvního problému zřídila Komise v roce 2016 celoevropský penzijní fond pro výzkumné pracovníky nazvaný Evropský fond penzijního připojištění pro výzkum a vývoj (Retirement Savings Vehicle for European Research Institutions, RESAVER).

Pokud jde o druhý problém, zdá se, že ve většině zemí byly právní překážky přijímání pracovníků odstraněny. Jako hlavní přetrvávající problém při přijímání zkušených zahraničních výzkumných pracovníků se jeví požadavek výuky v národním jazyce.

Mnohé národní akční plány EVP se zaměřují na podporu portálu pracovních příležitostí EURAXESS s cílem zvýšit mobilitu výzkumných pracovníků, a to přeshraniční i meziodvětvovou. K tomuto účelu slouží také podpora strategie v oblasti lidských zdrojů pro výzkumné pracovníky a větší důraz na plánování profesní dráhy. Národní akční plány EVP kromě toho zdůrazňují význam postupů otevřeného, transparentního přijímání pracovníků a přijímání pracovníků na základě výsledků a problémy spojené se sociálním zabezpečením pro mobilní výzkumné pracovníky.

2.4Rovnost žen a mužů a zohlednění této zásady v oblasti výzkumu

Ze zprávy vyplývá, že podíl žen v pracovních pozicích kategorie A v odvětví vysokoškolského vzdělávání se v období 2007–2014 v EU-28 zvýšil, přičemž složená průměrná roční míra růstu činila 3,4 %. 13 V případě EU-28 tento ukazatel v roce 2014 činil 23,5 %. Pokrok byl zaznamenán téměř ve všech členských státech.

Analýza také ukazuje, že jednou z hlavních výzev, jimž jednotlivé země čelí, zůstává tzv. skleněný strop, tj. překážky bránící ženám dosáhnout vyšších pozic. Tento problém se odráží v tom, že jednu třetinu výzkumných pracovníků tvoří ženy, zatímco v pracovních pozicích na vyšší úrovni podíl žen klesá pod jednu čtvrtinu. Přestože z údajů vyplývá, že se situace zlepšuje, tempo změn je i nadále pomalé.

Národní akční plány EVP vykazují značné zlepšení, pokud jde o podporu rovnosti žen a mužů v oblasti výzkumu a inovací 14 ve srovnání s aktuálním stavem uvedeným ve Zprávě o pokroku ve vytváření EVP za rok 2014. Sledování provádění politiky rovnosti žen a mužů probíhá nebo je plánováno. To naznačuje rostoucí zájem a odhodlanost na vnitrostátní úrovni docílit rovnosti žen a mužů ve vnitrostátních výzkumných systémech a systémech vysokoškolského vzdělávání. Rozsah a kvalita opatření v oblasti rovnosti žen a mužů se v jednotlivých členských státech liší. Začlenění rozměru rovnosti žen a mužů do výzkumných programů zůstává v mnohých členských státech problémem.

2.5Optimální pohyb vědeckých poznatků, přístup k nim a jejich předávání, mimo jiné i prostřednictvím digitálního EVP

Předávání znalostí a otevřené inovace

Analýza potvrzuje, že lze na základě předávání, zavádění a skutečného využívání výsledků výzkumu získat značné ekonomické užitky. Tento přístup je možné dokonce chápat jako stěžejní krok k řešení zásadních výzev (priorita 2a) a zvýšení společenské prosperity. Přes tyto přínosy pohybu vědeckých poznatků Evropa doposud není připravená využít potenciálu regionu k zužitkování investic do výzkumu a potenciálu, který tyto investice mají pro růst 15 .

Ve zprávě se uvádí v období 2008–2012 průměrná roční míra růstu 3,5 % u inovativních firem, jež spolupracují s veřejnými nebo soukromými výzkumnými institucemi, a 1,3 % u inovativních firem, jež spolupracují s institucemi vysokoškolského vzdělávání 16 .

Všeobecnou překážkou předávání znalostí je nedostatečná pozornost věnovaná uvádění výsledků výzkumu na trh a podpora této činnosti. Tato otázka zůstává nedořešená na úrovni EU i na vnitrostátní úrovni. Jednou z hlavních překážek je nízká zaměstnanost výzkumných pracovníků v soukromém sektoru a omezená praxe, již výzkumní pracovníci mají mimo akademickou sféru. Platí to zejména pro mladé výzkumné pracovníky.

Technologická a inovační centra jsou velice důležitými nástroji k zajištění optimálního pohybu znalostí. Klíčové podniky těchto center mají sladit potřeby průmyslu s výzkumnými činnostmi a podporovat uvádění výsledků výzkumu na trh.

Většina národních akčních plánů EVP řeší hlavní výzvy jako například řízení duševního vlastnictví a případné právní předpisy v této oblasti. Zaměřují se také na vývoj nástrojů pro spolupráci soukromého a veřejného sektoru v této oblasti, jakož i na programy odborného vzdělávání pro podnikání.

Otevřený přístup k publikacím a údajům

Z analýzy vyplývá, že politiky podporující otevřený přístup v roce 2016 přijalo 24 členských států 17 . Většina těchto opatření byla přijata v roce 2012 a v letech následujících a některé země, které je přijaly jako první, od té doby doplnily svou politiku dalšími opatřeními. Hnutí za otevřený přístup se rozvíjelo velice rychle, přičemž v posledních letech překročilo 50% hranici. Za publikační rok 2014 bylo v rámci otevřeného přístupu k dispozici přibližně 52 % publikací EU-28 18 .

Politiky a postupy otevřeného přístupu jsou však velice rozmanité a mohou se v jednotlivých zemích a organizacích, které financují výzkum, lišit. K dosažení zcela otevřeného přístupu je zapotřebí dále rozvíjet publikační modely a systémy odměňování, jakož i společné infrastruktury ke sdílení a opětovnému použití dat z výzkumu.

Za překážky dalšího pokroku v této oblasti se považují náklady na přechod k otevřenému přístupu, nejednotnost právních předpisů týkajících se autorských práv v kontextu jednotlivých členských států, neprůhlednost právních aspektů vlastnictví práv, obavy soukromého sektoru ohledně závazků sdílet údaje a obavy výzkumných pracovníků ohledně důsledků publikování s otevřeným přístupem na posuzování dopadu jejich práce, a tudíž na kariérní postup.

Otevřený přístup k výzkumným datům se v posledních letech také rozvíjel, je ale v méně pokročilé fázi. Přechodu k efektivnímu uchovávání a opětovnému použití dat brání významné technické a finanční překážky, zatímco nedostatek datových specialistů a nedostatečná úroveň schopnosti výzkumných pracovníků pracovat s daty jsou překážkou efektivní realizace tohoto přechodu.

Členské státy přijaly dne 27. května 2016 závěry Rady o přechodu k systému otevřené vědy. Tyto závěry vyzvaly zejména k zajištění toho, aby otevřený přístup k vědeckým publikacím byl standardní možností při zveřejňování výsledků veřejně financovaného výzkumu, a podpořily přechod k okamžitému otevřenému přístupu do roku 2020 jako standardní možnosti.

Národní akční plány EVP se zaměřují zejména na vývoj a podporu otevřeného přístupu k publikacím, zejména vytvoření elektronických infrastruktur, strategií a akčních plánů na podporu otevřeného přístupu k publikacím. Hlavní důraz je doposud kladen na tzv. měkká opatření podporující otevřený přístup k datům a publikacím, zatímco méně pozornosti je věnována regulačním aspektům.

2.6Mezinárodní spolupráce

Analýza ukazuje u společných publikací s partnery mimo rámec EVP v letech 2005–2014 významnou roční míru růstu 4,1 % 19 . Ta byla mírně vyšší než míra růstu společných publikací s partnery EVP, která činila v témže období 3,6 %.

Z hlavních zjištění vyplývá, že se rozvíjí mezinárodní spolupráce se třetími zeměmi, přestože čelní pozici zaujímají státy západní Evropy a ve vztahu k jiným zemím EVP se prohlubují rozdíly. Rozvíjí se také mezinárodní přijímání pracovníků, přestože na této frontě je v čele opět západní Evropa, která se ostatním zemím vzdaluje. K řešení rozdílů ve výzkumném prostředí bude důležité širší územní zaměření v oblasti lidských zdrojů.

Většina národních akčních plánů EVP se zaměřuje na vypracování strategií usnadnění vnitřní spolupráce v EU, na informační opatření a na opatření ke zvýšení dosahu a vytváření sítí. Členské státy si stále více uvědomují význam mezinárodní spolupráce a společných opatření zejména ve vztahu k zemím, které se v oblasti výzkumu rozvíjejí.

3.ZÁVĚRY

Zpráva potvrzuje, že EVP v uplynulých letech dosáhl výrazného pokroku. Všechny hlavní ukazatele vykazují v průběhu času z hlediska průměrů EU-28 pokrok, přestože, pokud jde o úroveň výkonnosti i míru růstu jednotlivých zemí, přetrvávají výrazné rozdíly. (Viz souhrnná tabulka uvádějící míru růstu).

Skutečnost, že se institucionální kontext u jednotlivých zemí liší, naznačuje, že u všech priorit stále existuje značný prostor pro další pokrok. Navzdory předpokladu obsaženému ve sdělení z roku 2012 EU a její členské státy EVP doposud plně nezavedly. Je třeba, aby na tom jednotlivé subjekty dále pracovaly. Jako potenciální referenční hodnotu pro zaostávající země lze použít „nejvyšší hodnocení“ EVP.

Národní akční plány EVP, jež zveřejnily členské státy a přidružené země, jsou jasným důkazem politického závazku ve vztahu ke všem prioritám EVP a vykazují vysokou míru snahy docílit v oblasti EVP dalšího pokroku.

Agenda politiky Komise v souvislosti s otevřenou vědou, otevřenými inovacemi a otevřeností světu také EVP otevře budoucím výzvám jako např. digitalizaci a globálním sítím. To znovu potvrzuje fakt, že se koncept EVP vyvíjí. Objevují se nové výzvy a je věcí jednotlivých vlád definovat, jak příležitosti využít. Existují nové překážky, jež je třeba odstranit. Úspěšný EVP povede k otevřeným inovacím, otevřené vědě a otevřenosti světu.

Zároveň je nyní třeba se nově zaměřit na důraznější provádění, aby byly naplněny všechny priority EVP. Odpovědnost za to nesou členské státy, politickou podporu a podporu v oblasti sledování poskytne Komise.

Organizace zúčastněných stran EVP nepolevují ve svém úsilí zaměřeném na provádění priorit EVP 20 . Jejich odhodlání stvrdilo v červnu 2015 podepsání nového společného prohlášení předsedů pěti organizací zastoupených v platformě zúčastněných stran EVP a komisaře Moedase. Platforma zúčastněných stran kromě toho v roce 2016 uvítala nové členy, čímž rozšířila své spektrum aktérů. Organizace EIRMA, ERF-AISBL, ERRIN, EU-LIFE a TAFTIE získaly po přijetí akčních plánů EVP status pozorovatele.

Začlenění sledování plánu pro EVP do současné zprávy o pokroku je účinným nástrojem, který může členským státům a přidruženým zemím pomoci definovat a provádět nezbytné reformy EVP na vnitrostátní úrovni. Lze také zvážit zefektivnění tohoto procesu na základě jiných zpráv o prioritách EVP. Využívání kontrolního mechanismu EVP jakožto stěžejního prvku by dále posílilo kvantitativní základ národních akčních plánů EVP. Proces kontroly EVP by bylo možné dále zefektivnit postupy vzájemného učení na základě kombinace národních akčních plánů EVP a doplňkových profilů zemí pro příští zprávu o pokroku ve vytváření EVP.

Země	Hlavní ukazatele 21
	Excelence výzkumných pracovníků Společného výzkumného střediska (2010–2013)	Statistika státních rozpočtových výdajů na výzkum a vývoj (GBARD) nadnárodní (2010–2014)	Nabídky volných pracovních míst na portálu EURAXESS (2012–2014)	Ženy v kategorii A (2007–2014)	Spolupráce veřejných nebo soukromých výzkumných institucí (2008–2012)	Spolupráce VŠ a soukromého sektoru (2008–2012)	Publikace mimo EVP na 1000 výzkumných pracovníků (2005–2014)
EU-28	6,4 %	7,8 %	7,8 %	3,4 %	3,5 %	1,3 %	4,1 %
AT	2,6 %	3,4 %	2,3 %	6,0 %	14,7 %	1,7 %	2,9 %
BE	9,5 %	1,0 %	1,8 %	6,4 %	0,4 %	-1,2 %	3,0 %
BG	0,6 %	16,0 %	-2,0 %	5,5 %	-9,3 %	-1,7 %	1,4 %
CH	4,2 %	:	4,6 %	-1,9 %	:	:	1,4 %
CY	8,7 %	0,7 %	-1,4 %	4,6 %	11,2 %	-6,5 %	8,4 %
CZ	1,9 %	-3,4 %	-39,1 %	1,7 %	-2,3 %	2,3 %	6,3 %
DE	6,0 %	-1,1 %	8,5 %	5,9 %	:	:	0,0 %
DK	8,4 %	-3,7 %	3,0 %	5,4 %	-7,2 %	-4,6 %	3,5 %
EE	3,8 %	25,7 %	13,7 %	3,2 %	10,0 %	8,8 %	8,4 %
EL	5,5 %	-12,6 %	-8,8 %	4,3 %	:	:	:
ES	5,9 %	6,2 %	21,3 %	1,9 %	13,1 %	11,9 %	9,1 %
FI	5,6 %	-0,2 %	-29,4 %	2,5 %	-0,1 %	-1,5 %	8,9 %
FR	6,2 %	:	16,7 %	2,5 %	-1,6 %	-2,9 %	4,2 %
HR	5,2 %	22,5 %	308,2 %	6,4 %	-2,2 %	-0,1 %	6,3 %
HU	5,2%	3,8 %	-29,4 %	-0,7 %	-2,6 %	-2,3 %	3,0 %
IE	7,3 %	5,7 %	17,2 %	12,7 %	:	:	6,2 %
IS	:	:	:	:	:	:	9,9 %
IT	5,6 %	18,1 %	10,7 %	2,1 %	12,2 %	0,2 %	2,9 %
LT	-0,6 %	24,8 %	-19,2 %	12,3 %	2,9 %	9,3 %	7,7 %
LU	13,6 %	35,2 %	-26,0 %	8,6 %	-12,0 %	-12,3 %	13,8 %
LV	4,1 %	47,1 %	72,3 %	2,8 %	0,1 %	-9,8 %	13,8 %
MT	8,0 %	-100,0 %	:	34,6 %	-0,6 %	7,6 %	16,4 %
NL	9,1 %	10,4 %	13,4 %	6,3 %	:	:	5,4 %
NO	7,1 %	-3,9 %	11,2 %	5,4 %	0,8 %	0,3 %	6,0 %
PL	3,6 %	76,8 %	-4,7 %	1,6 %	-3,8 %	-3,0 %	3,0 %
PT	4,7 %	1,4 %	31,0 %	2,0 %	3,5 %	1,2 %	11,1 %
RO	1,3 %	9,5 %	-34,8 %	-1,1 %	22,9 %	-4,0 %	8,6 %
RS	-1,5 %	:	-12,1 %	:	:	:	4,6 %
SE	5,2 %	-2,5 %	17,0 %	4,3 %	8,9 %	4,2 %	3,8 %
SI	-1,0 %	-18,4 %	21,2 %	6,0%	:	:	5,3 %
SK	4,0 %	15,7 %	111,8 %	3,3 %	-11,5 %	0,1 %	1,6 %
UK	9,1 %	11,0 %	4,9 %	:	:	:	5,7 %

(1)

COM(2012) 392 final.

(2)

COM(2014) 575 final.

(3)

Dokument 9351/15. Popis těchto ukazatelů je uveden ve statistické příručce o kontrole EVP, která je součástí připojené studie výzkumné společnosti Science-Metrix. Složená průměrná roční míra růstu těchto ukazatelů je uvedena v tabulce 1.

(4)

Vývoj politik byl popsán za období od poloviny roku 2014 (rozhodného dne pro Zprávu o pokroku ve vytváření EVP za rok 2014) do poloviny roku 2016 (rozhodného dne pro Zprávu o pokroku ve vytváření EVP za rok 2016). Tyto ukazatele jsou však k dispozici s určitou časovou prodlevou. Většina ukazatelů v této zprávě se proto vztahuje k předchozím rokům.

(5)

(Odkaz na internetové stránky bude doplněn, až bude dokument zveřejněn).

(6)

Pracovní dokument útvarů Komise, tabulka 1.

(7)

Zjištění v celé této zprávě odkazují na zprávu společnosti Science-Metrix s názvem „Shromažďování informací a údajů pro zprávu o kontrole EVP za rok 2016“.

(8)

Pracovní dokument útvarů Komise, tabulka 2a.

(9)

Zpráva společnosti Science-Metrix, oddíl 3.2.2.

(10)

Zpráva společnosti Science-Metrix, oddíl 3.2.4.

(11)

Pracovní dokument útvarů Komise, tabulka 3.

(12)

Zpráva společnosti Science-Metrix, oddíl 3.3.

(13)

Pracovní dokument útvarů Komise, tabulka 4.

(14)

Byly definovány tři cíle: 1. odstranit překážky přijímání a služebního postupu výzkumných pracovnic, 2. řešit genderovou nevyváženost v rozhodovacích procesech a 3. posílit genderový rozměr v rámci výzkumných programů.

(15)

 Boosting Open Innovation and Knowledge Transfer in the European Union: Independent Expert Group report on Open Innovation and Knowledge Transfer (Posílení otevřených inovací a předávání znalostí v Evropské unii: Zpráva skupiny nezávislých odborníků o otevřených inovacích a předávání znalostí): Debackere et al., 2014.

(16)

Pracovní dokument útvarů Komise, tabulka 5a1 a 5a2.

(17)

Zpráva společnosti Science-Metrix: Shromažďování informací a údajů pro zprávu o kontrole EVP za rok 2016, tabulka 25.

(18)

Pracovní dokument útvarů Komise, tabulka 5b.

(19)

Pracovní dokument útvarů Komise, tabulka 6.

(20)

Pracovní dokument útvarů Komise, příloha 3.

(21)

Popis těchto ukazatelů je uveden ve statistické příručce o kontrole EVP, která je součástí připojené studie společnosti Science-Metrix.