P8_TA(2017)0456

Uvolnění prostředků z Evropského fondu pro přizpůsobení se globalizaci: žádost EGF/2017/003 GR/Attica retail

Usnesení Evropského parlamentu ze dne 30. listopadu 2017 o návrhu rozhodnutí Evropského parlamentu a Rady o uvolnění prostředků z Evropského fondu pro přizpůsobení se globalizaci (žádost Řecka – EGF/2017/003 GR/Attica retail) (COM(2017)0613 – C8-0360/2017 – 2017/2229(BUD))

(2018/C 356/38)

Evropský parlament

—	s ohledem na návrh Komise předložený Evropskému parlamentu a Radě (COM(2017)0613 – C8-0360/2017),

—	s ohledem na nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1309/2013 ze dne 17. prosince 2013 o Evropském fondu pro přizpůsobení se globalizaci (2014–2020) a o zrušení nařízení (ES) č. 1927/2006 (1) (dále jen „nařízení o EFG“),

—	s ohledem na nařízení Rady (EU, Euratom) č. 1311/2013 ze dne 2. prosince 2013, kterým se stanoví víceletý finanční rámec na období 2014–2020 (2), a zejména na článek 12 tohoto nařízení,

—	s ohledem na interinstitucionální dohodu ze dne 2. prosince 2013 mezi Evropským parlamentem, Radou a Komisí o rozpočtové kázni, spolupráci v rozpočtových záležitostech a řádném finančním řízení (3) (IIA ze dne 2. prosince 2013), a zejména na bod 13 této dohody,

—

s ohledem na zvláštní zprávu Účetního dvora č. 7/2013, podle níž Evropský fond pro přizpůsobení se globalizaci (EFG) vytváří skutečnou přidanou hodnotu EU, je-li využíván ke spolufinancování služeb pro propuštěné pracovníky nebo dávek, které v rámci stávajících systémů členských států pro podporu v nezaměstnanosti neexistují,

—	s ohledem na třístranné rozhovory podle bodu 13 IIA ze dne 2. prosince 2013,

—	s ohledem na svá usnesení o uvolnění prostředků z EFG, jež přijal od ledna 2007, včetně připomínek Výboru pro zaměstnanost a sociální věci k předloženým žádostem,

—	s ohledem na dopis Výboru pro zaměstnanost a sociální věci,

—	s ohledem na dopis Výboru pro regionální rozvoj,

—	s ohledem na zprávu Rozpočtového výboru (A8-0367/2017),

vzhledem k tomu, že Unie vytvořila legislativní a rozpočtové nástroje, aby mohla poskytovat dodatečnou podporu pracovníkům, kteří jsou postiženi důsledky významných změn ve struktuře světového obchodu nebo důsledky celosvětové finanční a hospodářské krize, a pomáhat jim při opětovném začlenění na trh práce;

vzhledem k tomu, že Řecko předložilo žádost EGF/2017/003 GR/Attica retail o finanční příspěvek z EFG v návaznosti na 725 případů propuštění, k nimž došlo v devíti podnicích, jejichž činnost spadá do hospodářského odvětví klasifikovaného jako maloobchod v regionu Atika a v dalších deseti regionech (4);

C.	vzhledem k tomu, že žádost vychází z kritérií pro pomoc stanovených v čl. 4 odst. 2 nařízení o EFG;

vzhledem k tomu, že Řecko, aby prokázalo souvislost mezi případy propuštění a celosvětovou finanční a hospodářskou krizí, argumentuje tím, že se řecké hospodářství po dobu šesti po sobě jdoucích let (2008–2013) nacházelo v závažné recesi; že mezi lety 2008–2016 klesl řecký HDP o 26,2 % veřejná spotřeba o 22,8 % a že v zemi je o 700 000 více nezaměstnaných; vzhledem k tomu, že kvůli splácení zahraničního dluhu musely řecké vlády od roku 2008 výrazně zvýšit daňové sazby, racionalizovat veřejné výdaje a snížit platy zaměstnanců ve veřejném sektoru, obzvláště pak starobní důchody, přičemž v důsledku kombinace politik, která byla uplatněna, došlo také ke snížení mezd v soukromém sektoru; vzhledem k tomu, že pokles příjmů vedl k poklesu spotřeby, což těžce dolehlo na maloobchodní odvětví;

souhlasí s Komisí, že podmínky stanovené v čl. 4 odst. 2 nařízení o EFG jsou splněny, a Řecko má proto podle uvedeného nařízení nárok na finanční příspěvek ve výši 2 949 150 EUR, což představuje 60 % celkových nákladů, které činí 4 915 250 EUR;

bere na vědomí, že Komise dodržela lhůtu 12 týdnů od obdržení úplné žádosti řeckých orgánů, během níž měla posoudit, zda byly splněny podmínky pro poskytnutí finančního příspěvku, a dne 23. října 2017 dokončila své posouzení a tentýž den o něm informovala Parlament;

podotýká, že všech devět dotčených podniků vlastní obchody a supermarkety, které aktivně působí v oblasti prodeje spotřebních výrobků z maloobchodu; s politováním konstatuje, že v letech 2008–2015 došlo k propadu maloobchodního prodeje, a to od 60 % u obchodů se spotřebiči pro domácnost po 30 % u maloobchodního prodeje potravin a 23 % u supermarketů;

uznává, že zmíněná propuštění jsou přímo spojena s poklesem v odvětví od roku 2008; podotýká, že v letech 2008–2015 zaniklo 164 000 pracovních míst v maloobchodu, ve výrobních odvětvích a stavebnictví, což představuje 64,2 % celkového počtu zrušených pracovních míst;

připomíná, že od roku 2008 hospodářská krize vytváří značný tlak na snižování kupní síly řeckých domácností; konstatuje, že výrazné omezení půjček podnikům a jednotlivcům mělo dopad na podniky v maloobchodním sektoru; s politováním konstatuje, že kombinace těchto dvou faktorů způsobila pokles indexu celkového obratu v maloobchodu, který se v období 2008–2016 snížil o více než 63 %; zdůrazňuje, že úsporná opatření přijatá od roku 2008, obzvláště snižování mezd, nové sjednávání nájemních smluv a odkládání splatnosti faktur, tuto situaci dále zhoršila; upozorňuje na skutečnost, že tento příklad ukazuje, že uplatněná opatření nemohla účinně a dlouhodobě vyřešit hospodářskou krizi;

se znepokojením zdůrazňuje, že v regionu Atika, na nějž připadá více než 70 % případů propouštění, dosahuje míra nezaměstnanosti 22,9 %, zatímco v ostatních deseti regionech se pohybuje od 19,5 % v Egejské oblasti do 26,8 % v regionech Epirus a Západní Makedonie; je znepokojen tím, že tato propouštění mohou vést k dalšímu zhoršování situace v oblasti nezaměstnanosti, jemuž tyto regiony čelí od počátku hospodářské a finanční krize; především podotýká, že 31,8 % obyvatel regionu Atika je ohroženo chudobou nebo sociálním vyloučením;

konstatuje, že Řecko plánuje pět druhů opatření: i) profesní poradenství, ii) školení, přeškolování a odborné vzdělávání, iii) příspěvek na zahájení podnikání, iv) příspěvek při hledání zaměstnání a příspěvek na odbornou přípravu, v) podpora na vytváření pracovních míst;

konstatuje, že 85,2 % cílených příjemců jsou lidé ve věku nad 55 let, z čehož 24,8 % je starších 64 let; zdůrazňuje, že je politováníhodné, že se nepodařilo najít přijatelné řešení, které by jejich propuštění zabránilo, zejména vzhledem k tomu, že vysoký počet služebních let je při hledání zaměstnání přitěžujícím faktorem; vítá rozhodnutí Řecka poskytnout pracovníkům kurzy odborné přípravy odpovídající jejich potřebám, zejména potřebám starších příjemců, a aktuálním požadavkům trhu práce;

konstatuje, že koordinovaný balíček individualizovaných služeb byl vypracován na základě konzultací s generálním sekretariátem a se zástupci Institutu práce Všeobecné konfederace řeckých pracovníků (GSEE), a tuto skutečnost vítá; připomíná, že intenzivní sociální dialog založený na vzájemné důvěře a sdílené odpovědnosti představuje nejlepší nástroj k hledání konsensuálních řešení a společných postojů při předjímání, prevenci a řízení procesů restrukturalizace; zdůrazňuje, že by pomohl předcházet ztrátě pracovních míst, a tudíž i případům využití EFG;

10.

konstatuje, že opatření na podporu příjmu budou představovat 34,72 % z celkového balíčku individualizovaných opatření, což je těsně pod maximálním stropem 35 % stanoveným nařízením, přičemž se jedná o mnohem větší procentní podíl, než byl navrhován v jiných nedávných případech; připomíná, že tyto akce jsou podmíněny aktivní účastí cílových příjemců pomoci na činnostech souvisejících s hledáním zaměstnání nebo s profesní přípravou;

11.

zdůrazňuje, že řecké orgány potvrdily, že na způsobilá opatření není čerpána žádná podpora z jiných finančních nástrojů EU;

12.

připomíná, že koncepce koordinovaného balíčku individualizovaných služeb podporovaných z EFG by se měla zaměřit na iniciativy, které podporují zaměstnanost, dovednosti pracovníků a zhodnocení jejich dosavadní kariéry s cílem přiblížit se podnikatelskému světu, včetně družstev, a měla by být koordinována se stávajícími programy Unie, včetně Evropského sociálního fondu; je přesvědčen, že pomocí jednotné strategie lze snížit riziko přemísťování výroby a vytvořit příznivé podmínky pro návrat průmyslové výroby do Unie; trvá na tom, že zodpovědná politika zahrnující prevenci a předcházení restrukturalizacím by měla mít přednost před jakýmkoli využitím EFG; trvá rovněž na významu skutečné průmyslové politiky na úrovni Unie, která přinese udržitelný růst podporující začlenění;

13.

připomíná, že ve svém usnesení ze dne 15. září 2016 o činnostech, dopadu a přidané hodnotě Evropského fondu pro přizpůsobení se globalizaci v letech 2007–2014 (5) již vyjádřil znepokojení nad „rozdílem mezi prostředky požadovanými z EFG a částkami, které členské státy vracejí“; vybízí Komisi, aby i nadále nabádala členské státy k tomu, aby vypracovávaly realističtější odhady pravděpodobných nákladů s cílem minimalizovat potřebu následného zpětného získávání finančních prostředků;

14.

připomíná, že v souladu s článkem 7 nařízení o EFG by podoba koordinovaného balíčku individualizovaných služeb měla předjímat budoucí perspektivy trhu práce a požadované dovednosti a být slučitelná s přechodem na udržitelné hospodářství, jež účinně využívá zdroje;

15.

opětovně poukazuje na to, že pomoc z EFG nesmí nahrazovat opatření, za něž jsou podle vnitrostátního práva nebo kolektivních smluv odpovědné podniky, ani opatření k restrukturalizaci podniků nebo odvětví;

16.

znovu žádá Komisi, aby zajistila přístup veřejnosti ke všem dokumentům souvisejícím s žádostmi o pomoc z EFG;

17.

schvaluje rozhodnutí uvedené v příloze k tomuto usnesení;

18.

pověřuje svého předsedu, aby podepsal toto rozhodnutí společně s předsedou Rady a aby zajistil jeho zveřejnění v Úředním věstníku Evropské unie;

19.

pověřuje svého předsedu, aby předal toto usnesení včetně přílohy Radě a Komisi.

(1) Úř. věst. L 347, 20.12.2013, s. 855.

(2) Úř. věst. L 347, 20.12.2013, s. 884.

(3) Úř. věst. C 373, 20.12.2013, s. 1.

(4) Východní Makedonie, Thrákie (EL11), Střední Makedonie (EL12), Západní Makedonie (EL13), Thesálie (EL14), Epirus (EL21), Západní Řecko (EL23), Střední Řecko (EL24), Peloponés (EL25), jižní Egejské moře (EL42) a Kréta (EL43).

(5) Přijaté texty, P8_TA(2016)0361.