(-1)

Rovné daňové zacházení s daňovými poplatníky, zejména se všemi podniky, je nezbytnou podmínkou jednotného trhu. K zaručení řádného fungování jednotného trhu je nezbytný koordinovaný a harmonizovaný přístup k provádění vnitrostátních daňových systémů, který by přispěl k předcházení vyhýbání se daňovým povinnostem a přesouvání zisku.

(-1a)

Vyhýbání se daňovým povinnostem a daňové úniky spolu s režimy přesouvání zisku připravují vlády a obyvatele o zdroje potřebné mimo jiné k zajištění všeobecného bezplatného přístupu k veřejnému vzdělávání, zdravotnictví a státním sociálním službám a připravuje státy o možnost zajišťovat cenově dostupné bydlení a veřejnou dopravu či budovat infrastruktury, které jsou nezbytné pro dosažení sociálního rozvoje a hospodářského růstu. Stručně řečeno jsou tyto režimy jedním z činitelů vedoucích k nespravedlnosti, nerovnosti a hospodářským, sociálním a územním rozdílům.

(-1b)

Spravedlivý a účinný systém daně z příjmu právnických osob by měl být reakcí na naléhavou potřebu moderní a spravedlivé globální daňové politiky a měl by podporovat přerozdělování bohatství a bojovat proti nerovnostem.

(1)

V posledních letech problém představovaný vyhýbáním se placení daně z příjmu právnických osob výrazně nabyl na rozsahu a dostal se do středu pozornosti v rámci Unie i celosvětově. Evropská rada ve svých závěrech ze dne 18. prosince 2014 uznala, že je naléhavě nutné pokročit v úsilí v boji proti vyhýbání se daňovým povinnostem na celosvětové i evropské úrovni. Komise ve svých sděleních s názvem „Pracovní program Komise na rok 2016 – Nyní není doba pro obvyklá řešení“ (16) a „Pracovní program Komise na rok 2015 – Nový začátek“ (17) označila za prioritu nutnost přejít na systém, kdy země, ve které jsou vytvářeny zisky, je zároveň zemí zdanění. Komise rovněž určila jako prioritu nutnost reagovat na volání našich společností po spravedlnosti a  daňové transparentnosti .

(1)

Transparentnost je pro hladké fungování jednotného trhu zásadní.  V posledních letech problém představovaný vyhýbáním se placení daně z příjmu právnických osob výrazně nabyl na rozsahu a dostal se do středu pozornosti v rámci Unie i celosvětově. Evropská rada ve svých závěrech ze dne 18. prosince 2014 uznala, že je naléhavě nutné pokročit v úsilí v boji proti vyhýbání se daňovým povinnostem na celosvětové i evropské úrovni. Komise ve svých sděleních s názvem „Pracovní program Komise na rok 2016 – Nyní není doba pro obvyklá řešení“ (16) a „Pracovní program Komise na rok 2015 – Nový začátek“ (17) označila za prioritu nutnost přejít na systém, kdy země, ve které jsou vytvářeny zisky, je zároveň zemí zdanění. Komise rovněž určila jako prioritu nutnost reagovat na volání evropských občanů po transparentnosti a  potřebu jednat jako vzor pro ostatní země. Je nezbytné, aby transparentnost zohledňovala reciprocitu mezi konkurenčními subjekty .

(2)

Evropský parlament ve svém usnesení ze dne 16. prosince 2015 o zavedení transparentnosti, koordinace a konvergence do politik v oblasti daně z příjmu právnických osob v Unii (18) uznal, že vyšší transparentnost v oblasti zdaňování právnických osob může zlepšit výběr daní, zefektivnit činnost správců daně a  zajistit větší důvěru veřejnosti v daňové systémy a ve vlády.

(2)

Evropský parlament ve svém usnesení ze dne 16. prosince 2015 o zavedení transparentnosti, koordinace a konvergence do politik v oblasti daně z příjmu právnických osob v Unii (18) uznal, že větší transparentnost , spolupráce a soudržnost v oblasti politiky zdaňování právnických osob v  Unii může zlepšit výběr daní, zefektivnit činnost správců daně , podpořit tvůrce politik při hodnocení stávajícího systému zdanění ve vytváření příští legislativy, zajistit větší důvěru veřejnosti v daňové systémy a ve vlády a zlepšit investiční rozhodování na základě přesnějších rizikových profilů firem .

(2a)

Veřejné podávání zpráv podle jednotlivých zemí je účinným a přiměřeným nástrojem ke zvýšení transparentnosti činností nadnárodních společností, který umožní veřejnosti posuzovat dopad těchto činností na reálnou ekonomiku. Akcionáři tak rovněž získají lepší možnost řádně posuzovat rizika přijímaná společnostmi, díky čemuž se budou strategie opírat o přesné informace a osoby s rozhodovací pravomocí budou mít možnost lépe hodnotit účinnost a dopad vnitrostátních právních předpisů.

(2b)

Podávání zpráv podle jednotlivých zemí bude mít také příznivý dopad na právo zaměstnanců na informování a projednávání, jak je stanoveno ve směrnici 2002/14/ES, a díky zvýšení znalostí o činnostech společností, i na kvalitu angažovaného dialogu v rámci společností.

(4)

Když se v listopadu 2015 dožadovala globálně spravedlivého a moderního mezinárodního daňového systému, schválila skupina G20 „akční plán OECD v oblasti eroze základu daně a přesouvání zisku“ (akční plán BEPS), jehož cílem je poskytovat vládám jasná mezinárodní řešení nedostatků, mezer a nesouladů ve stávajících pravidlech, které umožňují přesun zisků podniků na místa s nulovým nebo nízkým zdaněním, kde nemůže docházet ke skutečnému vytváření hodnot. Zejména opatření č. 13 projektu BEPS zavádí pro některé nadnárodní podniky podávání zpráv podle jednotlivých zemí národním správcům daně na základě důvěrnosti. Dne 27. ledna 2016 přijala Komise „balíček pro boj proti daňovým únikům“. Jedním z cílů tohoto balíčku je provést do práva Unie opatření č. 13 projektu BEPS, a to novelou směrnice Rady 2011/16/EU (20).

(4)

Když se v listopadu 2015 dožadovala globálně spravedlivého a moderního mezinárodního daňového systému, schválila skupina G20 „akční plán OECD v oblasti eroze základu daně a přesouvání zisku“ (akční plán BEPS), jehož cílem je poskytovat vládám jasná mezinárodní řešení nedostatků, mezer a nesouladů ve stávajících pravidlech, které umožňují přesun zisků podniků na místa s nulovým nebo nízkým zdaněním, kde nemůže docházet ke skutečnému vytváření hodnot. Zejména opatření č. 13 projektu BEPS zavádí pro některé nadnárodní podniky podávání zpráv podle jednotlivých zemí národním správcům daně na základě důvěrnosti. Dne 27. ledna 2016 přijala Komise „balíček pro boj proti daňovým únikům“. Jedním z cílů tohoto balíčku je provést do práva Unie opatření č. 13 projektu BEPS, a to novelou směrnice Rady 2011/16/EU (20). Zdanění zisků tam, kde jsou vytvářeny hodnoty, však vyžaduje komplexnější přístup k podávání zpráv podle jednotlivých zemí, který je založen na veřejném podávání zpráv.

(4a)

Rada pro mezinárodní účetní standardy (IASB) by měla aktualizovat příslušné mezinárodní standardy účetního výkaznictví (IFRS) a mezinárodní účetní standardy (IAS) tak, aby usnadňovaly zavádění požadavků na podávání zpráv podle jednotlivých zemí.

(4b)

Podávání zpráv podle jednotlivých zemí bylo v Unii zavedeno pro bankovní odvětví směrnicí 2013/36/EU a pro těžební průmysl a odvětví těžby dřeva směrnicí 2013/34/EU.

(4c)

Ojedinělým zavedením podávání zpráv podle jednotlivých zemí Unie dokazuje, že se staví do čela boje proti daňovým únikům v celosvětovém měřítku.

(4d)

Vzhledem k tomu, že účinný boj proti vyhýbání se daňovým povinnostem, daňovým únikům a agresivnímu daňovému plánování může být úspěšný jen v případě, že bude probíhat na mezinárodní úrovni, je nezbytné, aby Unie, kromě toho, že bude i nadále stát v čele tohoto boje, koordinovala svá opatření s ostatními mezinárodními aktéry, například v rámci OECD. Jednostranná opatření, třebaže velmi ambiciózní, nemají reálnou naději na úspěch a současně ohrožují konkurenceschopnost evropských společností a poškozují investiční klima Unie.

(4e)

Větší transparentnost při zveřejňování finančních informací je v důsledku všestranně prospěšná, protože povede k vyšší účinnosti daňových správ, většímu zapojení občanské společnosti, lepší informovanosti zaměstnanců a větší ochotě investorů podstupovat riziko. A navíc budou podniky moci využívat lepší vztahy s těmito zúčastněnými stranami, což bude mít za následek větší stabilitu a tím i snadnější přístup k finančním prostředkům díky zřetelnějšímu rizikovému profilu a posílené dobré pověsti.

(5)

Posílit veřejnou kontrolu daně z příjmu právnických osob hrazené nadnárodními podniky, které provádějí činnosti v rámci Unie, je zásadním prvkem dalšího povzbuzování sociální odpovědnosti podniků, přispívání k prosperitě prostřednictvím daní, podpoření spravedlivější daňové soutěže uvnitř Evropské unie prostřednictvím informovanější veřejné diskuse a obnovení důvěry veřejnosti ve spravedlnost národních daňových systémů. Této veřejné kontroly lze dosáhnout prostřednictvím zprávy s informacemi o dani z příjmu bez ohledu na to, kde je usazen nejvyšší mateřský podnik nadnárodní skupiny.

(5)

Kromě větší transparentnosti, které bude dosaženo prostřednictvím podávání zpráv podle jednotlivých zemí národním správcům daně, posílená veřejná kontrola daně z příjmu právnických osob hrazené nadnárodními podniky, které provádějí činnosti v rámci Unie, je zásadním prvkem na podporu odpovědnosti podniků a pro další povzbuzování sociální odpovědnosti podniků, přispívání k prosperitě prostřednictvím daní, podpoření spravedlivější daňové soutěže uvnitř Evropské unie prostřednictvím informovanější veřejné diskuse a obnovení důvěry veřejnosti ve spravedlnost národních daňových systémů. Této veřejné kontroly lze dosáhnout prostřednictvím zprávy s informacemi o dani z příjmu bez ohledu na to, kde je usazen nejvyšší mateřský podnik nadnárodní skupiny. Veřejnou kontrolu je však třeba provádět tak, aby nepoškozovala investiční klima v Unii ani konkurenceschopnost společností v Unii, zejména malých a středních podniků ve smyslu této směrnice, a společností se střední tržní kapitalizací ve smyslu nařízení (EU) 2015/1017 (1a), na které by se povinnost podávat zprávy zřízená tímto nařízením neměla vztahovat.

(5a)

Komise definovala sociální odpovědnost podniků jako odpovědnost podniků za dopad jejich činnosti na společnost. Rozvoj sociální odpovědnosti podniků by měl být veden podniky. Úloha veřejných orgánů by měla spočívat v podpoře poskytované formou inteligentní kombinace dobrovolných politických opatření a v případě potřeby formou doplňkové regulace. Podniky se mohou stát společensky odpovědnými buď tím, že plní právní předpisy, nebo tím, že do svých obchodních strategií a činností začlení sociální, environmentální, etická či spotřebitelská hlediska nebo hlediska lidských práv, nebo obojím způsobem.

(6)

Veřejnost by měla být s to kontrolovat všechny činnosti skupiny, pokud má nějaká skupina některá zařízení v rámci Unie. U  skupin, které vykonávají činnosti v rámci Unie pouze prostřednictvím dceřiných podniků nebo poboček, by zprávu nejvyššího mateřského podniku měly zveřejnit a zpřístupnit dceřiné podniky a pobočky. Nicméně v zájmu proporcionality a efektivity by povinnost zveřejnit a zpřístupnit zprávu měla být omezena na střední nebo velké dceřiné podniky usazené v Unii nebo pobočky srovnatelné velikosti vytvořené v členském státě. Oblast působnosti směrnice 2013/34/EU by proto měla být odpovídajícím způsobem rozšířena na pobočky vytvořené v členském státě podnikem, který je usazen mimo Unii.

(6)

Veřejnost by měla být s to kontrolovat všechny činnosti skupiny, pokud má skupina některá zařízení v rámci Unie a mimo ní. Skupiny s pobočkami v Unii by měly podporovat zásady Evropské unie, pokud jde o normy řádné správy v oblasti daní. Nadnárodní podniky působí po celém světě a jejich chování má značný dopad na rozvojové země. Díky zpřístupňování informací o podnicích podle jednotlivých zemí získají občané a daňové správy těchto zemí možnost tyto podniky sledovat, posuzovat a přimět k odpovědnosti. Díky zveřejňování informací ze všech daňových jurisdikcí, kde nadnárodní podniky působí, zvýší Unie soudržnost svých politik ve prospěch rozvoje a omezí případné systémy vyhýbání se daňovým povinnostem v zemích, kde je mobilizace domácích zdrojů považována za jeden z klíčových prvků rozvojové politiky Unie.

(8)

Zpráva s informacemi o dani z příjmu by měla poskytovat informace týkající se veškerých činností podniku nebo veškerých přidružených podniků skupiny kontrolovaných nejvyšším mateřským podnikem. Informace by měly vycházet ze specifikací pro podávání zpráv podle opatření č. 13 projektu BEPS a měly by být omezeny na to, co je nezbytné pro umožnění účinné veřejné kontroly, aby se zajistilo, že zveřejnění nevyvolá nepřiměřená rizika nebo nevýhody. Zpráva by také měla obsahovat stručný popis povahy činností. Tento popis může vycházet z kategorizace stanovené v tabulce č. 2 přílohy III kapitoly V pokynů OECD pro vnitropodnikové oceňování a související dokumentaci. Zpráva by měla obsahovat celkový výklad, poskytnout vysvětlení v případě významných nesrovnalostí na úrovni skupiny mezi částkami naběhlých daní a částkami daní zaplacených, a přitom zohlednit odpovídající částky za předchozí účetní období.

(8)

Zpráva s informacemi o dani z příjmu by měla poskytovat informace týkající se veškerých činností podniku nebo veškerých přidružených podniků skupiny kontrolovaných nejvyšším mateřským podnikem. Informace by měly zohledňovat specifikace pro podávání zpráv podle opatření č. 13 projektu BEPS a měly by být omezeny na to, co je nezbytné pro umožnění účinné veřejné kontroly, aby se zajistilo, že zveřejnění nevyvolá nepřiměřená rizika nebo nevýhody , pokud jde o konkurenceschopnost nebo chybný výklad týkající se dotčených podniků . Zpráva by také měla obsahovat stručný popis povahy činností. Tento popis může vycházet z kategorizace stanovené v tabulce č. 2 přílohy III kapitoly V pokynů OECD pro vnitropodnikové oceňování a související dokumentaci. Zpráva by měla obsahovat celkový výklad, poskytnout vysvětlení , včetně případů významných nesrovnalostí na úrovni skupiny mezi částkami naběhlých daní a částkami daní zaplacených, a přitom zohlednit odpovídající částky za předchozí účetní období.

(9)

Pro zajištění určité míry podrobnosti, která občanům umožní lépe posoudit, jakým způsobem nadnárodní podniky přispívají k blahobytu v  každém členském státě, by měly být tyto informace rozčleněny podle jednotlivých členských států. Informace týkající se operací nadnárodních podniků by navíc měly být rovněž uvedeny s vysokou mírou podrobnosti, pokud jde o určité daňové jurisdikce, které představují zvláštní problémy. U všech ostatních operací ve třetích zemích by měly být tyto informace sdělovány agregovaným číslem .

(9)

Pro zajištění určité míry podrobnosti, která občanům umožní lépe posoudit, jakým způsobem nadnárodní podniky přispívají k blahobytu v  každé jurisdikci na území Unie i mimo Unii, v níž provozují svou činnost, aniž by to poškodilo jejich konkurenceschopnost , měly by být tyto informace rozčleněny podle jednotlivých jurisdikcí . Zprávy s informacemi o dani z příjmu mohou být dobře srozumitelné a použitelné pouze v případě, že budou informace rozčleněny podle jednotlivých jurisdikcí.

(9a)

Pokud by podnik mohl informace, které mají být zveřejněny, považovat za obchodně citlivé, měl by mít možnost požádat příslušný orgán tam, kde je usazen, o povolení nezveřejňovat informace v plném rozsahu. V případech, kdy příslušným vnitrostátním orgánem není daňový orgán, měl by být do rozhodnutí zapojen příslušný daňový orgán.

(11)

Aby se zajistilo, že případy nedodržení pravidel budou zpřístupněny veřejnosti, měli by statutární auditor (auditoři) nebo auditorská společnost (společnosti) ověřit, zda zpráva s informacemi o dani z příjmu byla předložena v souladu s požadavky této směrnice a  zda byla zpřístupněna na příslušných internetových stránkách přidruženého podniku.

(11)

Aby se zajistilo, že případy nedodržení pravidel budou zpřístupněny veřejnosti, měli by statutární auditor (auditoři) nebo auditorská společnost (společnosti) ověřit, zda zpráva s informacemi o dani z příjmu byla předložena v souladu s požadavky této směrnice, zda byla zpřístupněna na příslušných internetových stránkách přidruženého podniku a zda zveřejněné informace odpovídají auditovaným finančním informacím podniku ve lhůtách stanovených touto směrnicí .

(11a)

Případy porušení povinností v oblasti podávání zpráv s informacemi o dani z příjmu ze strany podniků a poboček, na základě kterých členské státy stanovily sankce podle směrnice 2013/34/EU, je třeba uvést ve veřejném registru spravovaném Komisí. Tyto sankce mohou mimo jiné zahrnovat správní pokuty nebo vyloučení z nabídkových řízení na zadávání veřejných zakázek a přidělování finančních prostředků ze strukturálních fondů Unie.

(13)

V zájmu určení některých daňových jurisdikcí, u nichž by měly být informace podány s vysokou mírou podrobnosti, by měla být na Komisi přenesena pravomoc přijímat akty v souladu s článkem 290 SFEU, pokud jde o vypracování společného unijního seznamu těchto daňových jurisdikcí. Tento seznam by měl být vypracován na základě určitých kritérií stanovených na základě přílohy 1 sdělení Komise Evropskému parlamentu a Radě Vnější strategie pro efektivní zdanění (COM(2016) 24 final). Je obzvláště důležité, aby Komise vedla v rámci přípravné činnosti odpovídající konzultace, a to i na odborné úrovni, a aby byly tyto konzultace vedeny v souladu se zásadami stanovenými v interinstitucionální dohodě o zdokonalení tvorby právních předpisů, která je schválena Evropským parlamentem, Radou a Komisí a před formálním podpisem. Zejména s cílem zajistit rovnou účast na vypracování aktů v přenesené pravomoci Evropský parlament a Rada obdrží všechny dokumenty ve stejné době jako odborníci členských států a jejich odborníci mají soustavně přístup na schůze skupin odborníků Komise zabývajících se vypracováním aktů v přenesené pravomoci.

(13a)

V zájmu zajištění jednotných podmínek k provedení čl. 48b odst. 1, 3, 4 a 6 a čl. 48c odst. 5 směrnice 2013/34/EU by měly být Komisi svěřeny rovněž prováděcí pravomoci. Tyto pravomoci by měly být vykonávány v souladu s nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 182/2011 (1a).

(14)

Jelikož cíle této směrnice nemůže být dosaženo uspokojivě členskými státy, ale může jej, z důvodu účinků uvedeného opatření, být lépe dosaženo na úrovni Unie, může Unie přijmout opatření v souladu se zásadou subsidiarity stanovenou v článku 5 Smlouvy o Evropské unii. V souladu se zásadou proporcionality stanovenou v uvedeném článku nepřekračuje tato směrnice rámec toho, co je nezbytné pro dosažení uvedeného cíle.

(14)

Jelikož cíle této směrnice nemůže být dosaženo uspokojivě členskými státy, ale může jej, z důvodu účinků uvedeného opatření, být lépe dosaženo na úrovni Unie, může Unie přijmout opatření v souladu se zásadou subsidiarity stanovenou v článku 5 Smlouvy o Evropské unii. Opatření na úrovni Unie je tudíž odůvodněné s cílem řešit přeshraniční rozměr v případě existence agresivního daňového plánování nebo režimů převodních cen. Tato iniciativa reaguje na obavy vyjádřené zúčastněnými stranami ohledně potřeby řešit narušení jednotného trhu, aniž by byla ohrožena konkurenceschopnost Unie. Neměla by způsobovat zbytečnou administrativní zátěž pro společnosti, vytvářet další daňové konflikty ani přinášet riziko dvojího zdanění. V  souladu se zásadou proporcionality stanovenou v uvedeném článku nepřekračuje tato směrnice rámec toho, co je nezbytné pro dosažení uvedeného cíle alespoň pokud jde o větší transparentnost .

(15)

Tato směrnice dodržuje základní práva a ctí zásady uznávané zejména Listinou základních práv Evropské unie.

(15)

Celkově je v rámci této směrnice rozsah zveřejňovaných informací úměrný cílům zlepšování veřejné transparentnosti a veřejné kontroly. Má se proto za to, že tato směrnice dodržuje základní práva a ctí zásady uznávané zejména Listinou základních práv Evropské unie.

(16)

Členské státy se v souladu se Společným politickým prohlášením členských států a Komise o informativních dokumentech ze dne 28. září 2011 (24), zavázaly, že v odůvodněných případech doplní oznámení o opatřeních přijatých za účelem provedení směrnice do vnitrostátního práva o jeden či více informativních dokumentů vysvětlujících vztah mezi jednotlivými složkami směrnice a příslušnými částmi vnitrostátních nástrojů, kterými se směrnice provádí ve vnitrostátním právu. Ve vztahu k této směrnici považuje zákonodárce předložení těchto dokumentů za odůvodněné,

(16)

Členské státy se v souladu se Společným politickým prohlášením členských států a Komise o informativních dokumentech ze dne 28. září 2011 (24) zavázaly, že v odůvodněných případech doplní oznámení o opatřeních přijatých za účelem provedení směrnice do vnitrostátního práva o jeden či více informativních dokumentů vysvětlujících vztah mezi jednotlivými složkami směrnice a příslušnými částmi vnitrostátních nástrojů, kterými se směrnice provádí ve vnitrostátním právu , například ve formě srovnávací tabulky . Ve vztahu k této směrnici považuje zákonodárce předložení těchto dokumentů za odůvodněné, a to s ohledem na dosažení cíle této směrnice a na to, aby se zabránilo případným opomenutím a nesrovnalostem v provádění členskými státy podle jejich vnitrostátních právních předpisů.

a)

podnik, který otevřel pobočku, je buď přidruženým podnikem ve skupině, která je kontrolována nejvyšším mateřským podnikem neřídícím se právem některého členského státu, a má čistý konsolidovaný obrat nad 750 000 000 EUR, nebo podnikem, který není přidruženým podnikem a má čistý obrat nad 750 000 000 EUR;

a)

podnik, který otevřel pobočku, je buď přidruženým podnikem ve skupině, která je kontrolována nejvyšším mateřským podnikem neřídícím se právem některého členského státu, a má ve své rozvaze čistý konsolidovaný obrat nejméně 750 000 000 EUR, nebo podnikem, který není přidruženým podnikem a má čistý obrat nejméně 750 000 000 EUR;

b)

nejvyšší mateřský podnik uvedený v písmenu a) nemá střední nebo velký dceřiný podnik uvedený v odstavci 3.

b)

nejvyšší mateřský podnik uvedený v písmenu a) nemá střední nebo velký dceřiný podnik uvedený v odstavci 3 , na který se již vztahují povinnosti podávat zprávy .

a)

stručný popis povahy činností,

a)

název nejvyššího podniku a případně seznam všech jeho dceřiných společností, stručný popis povahy jejich činností a jejich příslušné zeměpisné umístění;

b)

počet zaměstnanců,

b)

počet zaměstnanců na plný pracovní úvazek nebo jeho ekvivalent

ba)

dlouhodobá aktiva jiná než peněžní prostředky nebo peněžní ekvivalenty;

c)

výši čistého obratu, jež zahrnuje obrat uskutečněný se spřízněnými stranami,

c)

výši čistého obratu, včetně odlišení obratu uskutečněného se spřízněnými stranami a obratu uskutečněného s nespřízněnými stranami,

ga)

emitovaný kapitál,

gb)

podrobné údaje o obdržených státních dotacích a případných darech poskytnutých politikům, politickým subjektům nebo politickým nadacím;

gc)

informace, zda podniky, dceřiné podniky nebo pobočky využívaly režimy daňového zvýhodnění pro příjmy z patentů nebo rovnocenné režimy.

(1)

transparentnost a výměnu informací, včetně výměny informací na požádání a automatické výměny informací o finančních účtech;

(2)

spravedlivou daňovou soutěž;

(3)

standardy stanovené skupinou G20 a/nebo OECD;

(4)

další relevantní standardy, včetně mezinárodních standardů stanovených Finančním akčním výborem (FATF).

(2a)

Vkládá se nový článek, který zní:

—

podniky a pobočky, od nichž se požaduje, aby předkládaly zprávy s informacemi o dani z příjmu, především zda by bylo vhodné rozšířit působnost této kapitoly, aby zahrnovala velké podniky ve smyslu čl. 3 odst. 4, a velké skupiny ve smyslu čl. 3 odst. 7 této směrnice;

—

obsah zpráv s informacemi o dani z příjmu podle článku 48c;

—

dočasnou výjimku stanovenou v čl. 48c odst. 3 pododstavcích 3a až 3f.

(2b)

Vkládá se nový článek, který zní:

(3a)

V článku 51 se odstavec 1 nahrazuje tímto: