Odůvodnění Rady: Postoj Rady (EU) č. 5/2017 v prvním čtení k přijetí směrnice Evropského parlamentu a Rady, kterou se mění rámcové rozhodnutí Rady 2004/757/SVV s cílem zahrnout do definice drogy nové psychoaktivní látky a zrušuje rozhodnutí Rady 2005/387/SVV

(2017/C 359/02)

I.   ÚVOD

Dne 17. září 2013 předložila Komise návrh směrnice, kterou se mění rámcové rozhodnutí 2004/757/SVV (dále jen „navrhovaná směrnice o NPL“) a návrh nařízení o nových psychoaktivních látkách (dále jen „navrhované nařízení o NPL“).

Dne 21. ledna 2014 přijal Evropský hospodářský a sociální výbor k navrhované směrnici o NPL a navrhovanému nařízení o NPL své stanovisko.

Evropský parlament přijal k navrhované směrnici o NPL a k navrhovanému nařízení o NPL postoj v prvním čtení postoj na plenárním zasedání dne 17. dubna 2014.

COREPER dne 27. května 2015 rozhodl, že právním základem jednání o navrhovaném nařízení o NPL by nadále již neměl být článek 114 SFEU (související se zlepšením fungování vnitřního trhu), ale čl. 83 odst. 1 SFEU (trestní právo).

Dne 6. dubna 2016 proběhlo druhé jednání COREPERU, během něhož byla zopakována změna právního základu na článek 83 SFEU ve formě směrnice a Komise byla vyzvána, aby předložila návrh na změnu nařízení o založení Evropského monitorovacího centra pro drogy a drogovou závislost (EMCDDA) vložením ustanovení ohledně systému včasného varování a analýzy a posuzování rizik do tohoto nařízení.

Komise předložila tento návrh nařízení, kterým se mění nařízení o EMCDDA, dne 30. srpna 2016 a tento návrh byl posléze posouzen na zasedáních Horizontální pracovní skupiny pro drogy (HDG) ve dnech 7. září 2016, 21. a 22. září 2016, 11. až 13. října 2016 a 9. listopadu 2016.

Ve dnech 8. a 9. prosince 2016 Rada (SVV) přijala obecný přístup k návrhu směrnice o NPL a k návrhu nařízení o NPL ve znění uvedeném v dokumentech 14810/1/16 REV 1 a 14809/1/16 REV 1.

Při stejné příležitosti Rada udělila předsednictví mandát k zahájení jednání s Evropským parlamentem s cílem dosáhnout dohody v prvním čtení, pokud jde o návrh směrnice o NPL a návrh nařízení o NPL.

Tyto tři trialogy se konaly v rámci maltského předsednictví. Konečného kompromisního řešení bylo dosaženo dne 29. května 2017 a znění navrhované směrnice o NPL a navrhovaného nařízení o NPL po interinstitucionálních jednáních, uvedená v dokumentech 9567/17 a 9566/17, byla předložena Výboru stálých zástupců dne 31. května 2017.

Dne 8. června 2017 hlasoval o znění navrhované směrnice o NPL a navrhovaného nařízení o NPL Výbor pro občanské svobody, spravedlnost a vnitřní věci a schválil je v podobě vzešlé z interinstitucionálních jednání. Předseda Výboru pro občanské svobody, spravedlnost a vnitřní věci (LIBE) Claude MORAES zaslal ohledně navrhované směrnice o NPL dopis předsedovi Výboru stálých zástupců, v němž uvedl, že pokud bude toto znění formálně předáno Evropskému parlamentu jako postoj Rady v prvním čtení k tomuto legislativnímu návrhu, doporučí členům výboru LIBE a následně plenárnímu zasedání, aby byl postoj Rady v prvním čtení přijat beze změn ve druhém čtení Parlamentu, s výhradou ověření právníky-lingvisty obou orgánů.

Dne 20. června 2017 dosáhla Rada pro obecné záležitosti o navrhované směrnici o NPL politické dohody. Znění navrhované směrnice o NPL a navrhovaného nařízení o NPL bylo následně podrobeno revizi právníků-lingvistů.

II.   ÚVOD

V Unii se často objevují a rychle šíří nové psychoaktivní látky, které napodobují účinky látek uvedených v úmluvách OSN. Některé nové psychoaktivní látky představují závažná rizika pro veřejné zdraví nebo zdravotní a společenská rizika. Cílem navrhované směrnice o NPL a navrhovaného nařízení o NPL je řešit tyto nové psychoaktivní látky na úrovni EU rychleji a účinněji oproti stávajícímu systému zřízenému rozhodnutím Rady 2005/387/SVV.

III.   ANALÝZA POSTOJE RADY V PRVNÍM ČTENÍ

Aby mohlo být dosaženo dohody, vyžadovaly některé prvky navrhované směrnice o NPL a navrhovaného nařízení o NPL obsáhlé diskuse; jednalo se o využívání aktů v přenesené pravomoci / prováděcích aktů s cílem zahrnout do definice drogy nejnebezpečnější nové psychoaktivní látky, lhůtu pro provedení prostřednictvím vnitrostátních opatření a kritéria příslušné zprávy pro zahájení hodnocení rizik.

Akty v přenesené pravomoci

Hlavní otázkou při interinstitucionálních jednáních byla otázka zahrnutí nových psychoaktivních látek do definice drogy prostřednictvím aktů v přenesené pravomoci nebo prováděcích aktů. Rada byla toho názoru, že nejlepším nástrojem pro tento účel jsou prováděcí akty, přičemž Parlament uvedl, že tato otázka úzce souvisí se zdravím občanů a že vyloučení Parlamentu z přijímání takových rozhodnutí nebylo vhodné. Evropský parlament požadoval, aby byl do přijímání rozhodnutí o zahrnutí nových psychoaktivních látek do definice drogy zapojen. Po dlouhých diskusích v rámci interinstitucionálních jednání se Rada dohodla, že bude souhlasit se zahrnutím nových psychoaktivních látek do definice drogy prostřednictvím aktů v přenesené pravomoci výměnou za přijetí klíčových změn navržených Radou v právních předpisech o NPL.

Lhůta pro provádění vnitrostátních opatření

V porovnání s původním návrhem Komise Rada navrhla zkrátit období pro provedení vnitrostátních opatření s cílem zakázat určité nové psychoaktivní látky, a to z jednoho roku na šest měsíců, po přijetí aktu v přenesené pravomoci s cílem zahrnout novou psychoaktivní látku do definice drogy. Parlament se vyslovil pro další zkrácení této lhůty na tři měsíce. Na základě jednání se Parlament nakonec dohodl na přijetí šestiměsíční lhůty pro provádění vnitrostátních opatření s cílem zajistit, aby všechny členské státy měly dostatek času na to, aby tak učinily, s ohledem na rozdílné právní systémy.

Práh pro zahájení hodnocení rizik

Parlament měl za to, že práh navržený Radou ohledně příslušné zprávy pro zahájení hodnocení rizik v návaznosti na vydání společné zprávy o určité nové psychoaktivní látce, je příliš vysoký („pokud se lze na základě úvodní zprávy domnívat, že tato látka může představovat závažná rizika pro veřejné zdraví nebo zdravotní a společenská rizika.“). Po projednání této otázky Parlament s přijetím navrhované prahové hodnoty souhlasil, neboť se v ní odkazuje pouze na možnost/náznak závažného rizika, nikoli na riziko prokázané, a rovněž proto, že tato prahová hodnota musí být spojena s kritérii pro zahrnutí nových psychoaktivních látek do definice drogy (což předpokládá, že aby tak bylo možno učinit, tyto látky musí představovat „ závažná rizika pro veřejné zdraví a případně společenská rizika na úrovni Unie“).

IV.   ZÁVĚR

Postoj Rady v prvním čtení odráží kompromisní dohodu, které bylo za pomoci Komise dosaženo při jednáních mezi Radou a Evropským parlamentem. Poté, co budou navrhovaná směrnice o NPL a navrhované nařízení o NPL přijaty, nahradí stávající systém nejnebezpečnějších nových psychoaktivních látek na úrovni EU zřízený rozhodnutím Rady 2005/387/SVV. Tento nový režim umožní snížit o polovinu dobu nezbytnou k tomu, aby nejnebezpečnější nové psychoaktivní látky byly podrobeny kontrolním opatřením na úrovni EU.